Postup : 2015/2257(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0049/2016

Předložené texty :

A8-0049/2016

Rozpravy :

PV 11/04/2016 - 21
CRE 11/04/2016 - 21

Hlasování :

PV 12/04/2016 - 5.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0107

ZPRÁVA     
PDF 643kWORD 235k
4.3.2016
PE 569.848v03-00 A8-0049/2016

o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení

(2015/2257(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Ernest Maragall

Navrhovatel (*):

Enrique Calvet Chambon, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení

(2015/2257(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

  s ohledem na Kodaňské prohlášení ze dne 30. listopadu 2002 o rozšířené spolupráci v oblasti evropského odborného vzdělávání a přípravy,

  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,

  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(1),

  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže (2010–2018),(2),

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport(3),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (2012/C 398/01)(4),

  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass)(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 nazvané „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“(6),

  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2006/962/ES)(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(8),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(9),

–  s ohledem na různé nástroje pro uznávání schopností, jako je evropský rámec kvalifikací, evropský systém přenosu a akumulace kreditů, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a projekt evropské klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolaní,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků (COM (2012)0669),

  s ohledem na zprávu Komise adresovanou Evropskému parlamentu a Radě ze dne 28. ledna 2014 o provádění doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,

  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2010 o zajišťování kvality v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

  s ohledem na prohlášení ministrů odpovědných za odborné vzdělávání a přípravu ze dne 22. června 2015 o novém souboru střednědobých výsledků v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na období 2015–2020,

  ohledem na Pařížské prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot, kterými jsou svoboda, tolerance a zákaz diskriminace, prostřednictvím vzdělávání přijaté na neformálním zasedání ministrů školství Evropské unie konaném dne 17. března 2015 v Paříži (8496/15),

  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0049/2016),

A.   vzhledem k tomu, že mobilita ve vzdělávání a odborné přípravě má význam pro osobní rozvoj, sociální začleňování mladých lidí, multikulturní dialog, toleranci, schopnost pracovat v interkulturním prostředí a aktivní občanství a a jednoznačně prokázala svůj přínos, pokud jde o vzdělání vysoké kvality a zaměstnatelnost;

B.  vzhledem k tomu, že mobilitu ve vzdělávání a odborné přípravě je nutné dále podpořit v souvislosti jak se současnými, tak i s návaznými programy EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a v oblasti politiky zaměstnanosti a soudržnosti;

C.   vzhledem k tomu, že v roce 2002 ministři z EU pro odborné vzdělávání a přípravu zahájili tzv. „Kodaňský proces“ s cílem rozšířit evropskou spolupráci v této oblasti a zlepšit výsledky, kvalitu a atraktivitu odborného vzdělávání a přípravy v Evropě;

D.   vzhledem k tomu, že se Kodaňský proces zakládá na společně dohodnutých prioritách, které se pravidelně přehodnocují s cílem zajistit mj. snadnější mobilitu a podpořit používání různých možností odborné přípravy v rámci celoživotního vzdělávání;

E.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu dosahovala nezaměstnanost v EU v roce 2014 i přes pomalé oživení stále 10,2 %; vzhledem k tomu, že v celé EU nyní dosahuje nezaměstnanost mládeže 22,1%, ve věku od 55 do 64 let pracuje pouze 51 % obyvatel a rozdíl v zaměstnanosti starších mužů a žen dosahuje 13,6 procentního bodu;

F.   vzhledem k tomu, že neformální a informální učení a odborná příprava mohou významně přispět k řešení současných problémů v oblasti celoživotního učení, jako je předčasné ukončování školní docházky, nepřijatelný počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a nedostatek v oblasti dovedností nebo nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

G.  vzhledem k tomu, že na trhu práce přetrvává nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, jak ukazuje vysoká míra volných pracovních míst uvedená v hospodářské prognóze Komise z podzimu 2015;

H.   vzhledem tomu, že v oblasti oblasti odborného vzdělávání jsou znalosti jazyků menší a vyžadují specifickou podporu;

I.   vzhledem k tomu, že je nutné znovu potvrdit politický závazek podporovat činnost EU v oblasti celoživotního vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, a to především na základě opatření v oblasti mobility, která by se zaměřovala na rozvoj průřezových schopností, jako je přizpůsobivost, zvídavost, schopnost se učit a mezilidské a občanské dovednosti;

J.   vzhledem k tomu, že nedávný sociálně-ekonomický vývoj zdůrazňuje, že je třeba, aby systémy celoživotního učení a odborného vzdělávání a přípravy byly nejen účinnější, ale také přístupnější a ve větší míře začleňující, pokud jde o znevýhodněné skupiny a osoby se zvláštními potřebami; vzhledem k tomu, že k rozšíření přístupu ke vzdělání by nemělo docházet na úkor jeho kvality;

K.   vzhledem k tomu, že trvalá finanční podpora opatření v oblasti mobility a činnosti v rámci celoživotního vzdělávání a získávání znalostí v oblasti odborného vzdělávání a přípravy má naprosto zásadní význam, zejména v době stávající hospodářské krize;

L.  vzhledem k tomu, že regionální a místní úroveň mají zásadní význam pro podporu iniciativ, které se zabývají novými modely mobility s cílem zajistit účinnost, transparentnost a kvalitu finančních prostředků a programů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; vzhledem k tomu, že mobilita v oblasti odborného vzdělávání a přípravy mládeže a učňů podporovaná na regionální a místní úrovni by měla být koordinována v rámci širokého procesu demokratického a participačního vládnutí zaměřeného na řešení nejdůležitějších sociálně-ekonomických a environmentálních problémů se zapojením mikropodniků, malých a středních podniků, nových a začínajících podniků, místních komunit a sociálních partnerů;

M.   vzhledem k tomu, že podnikatelé, obchodní a průmyslové komory, odpovídající profesní subjekty pro řemesla a zemědělce, odborové svazy a další přísluší sociální partneři by měli být aktivně zapojeni do koncipování, organizace, provádění a financování odborného vzdělávání a přípravy, a to včetně mobility; vzhledem k tomu, že pokud jde o koncipování odborného vzdělávání a přípravy, je třeba zabývat se i sociálními aspekty a zahrnout takové oblasti, jako je spravedlivý obchod, sociální podnikání, alternativní obchodní modely, jako jsou družstva, přičemž do organizace by měli být zapojeni příslušní partneři v těchto oblastech;

N.   vzhledem k tomu, že ačkoli mobilita mladých lidí by měla být za účelem zvýšení jejich zaměstnatelnosti podporována, neměla by se stát jediným řešením nezaměstnanosti mládeže;

Hodnocení výsledků a určení hlavních problémů

1.   domnívá se, že vzdělání je základním lidským právem a veřejným statkem, který by měl být stejně přístupný pro všechny; vyzývá EU a členské státy, aby se zabývaly socio-ekonomickými omezeními, která brání rovnému přístupu k možnostem, jež poskytuje odborné vzdělávání a příprava, včetně mobility; uznává, že je třeba posílit úlohu a výsledky stávajících programů a iniciativ týkajících se mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o jejich dostupnost, otevřenost a inkluzivnost, aby se tak podpořil personalizovaný přístup ke vzdělávání, omezila se míra předčasného ukončení školní docházky a zaručil se rovný přístup k opatřením v oblasti mobility v rámci programu Erasmus+ pro znevýhodněné skupiny a skupiny osob se zvláštními potřebami; zdůrazňuje proto, že je třeba v oblasti přípravy vytvořit pro osoby z řad přistěhovalců nebo z ekonomicky znevýhodněných rodin, studenty ze vzdálených regionů, osoby se zdravotním postižením a osoby se zvláštními potřebami flexibilní, různorodé a jejich potřebám uzpůsobené možnosti mobility, přičemž je nutno rovněž vzít v potaz genderové hledisko;

2.   potvrzuje, že při řešení otázek mobility a vzdělávání je zapotřebí zachovávat perspektivu z hlediska rovnosti pohlaví a brát v úvahu potřeby osob trpících četnými formami diskriminace, včetně osob se zdravotním postižením, osob identifikujících se jako LGBTI a osob pocházejících z marginalizovaných komunit; podporuje v tomto ohledu další opatření, která usnadní znevýhodněným skupinám a osobám se zvláštními potřebami přístup k opatřením v oblasti mobility v rámci programu Erasmus+;

3.  vyzývá Komisi, členské státy a klíčové zainteresované strany, aby programy odborného vzdělávání a přípravy zviditelnily s cílem odstranit kulturní překážky a bojovat proti nedostatečné motivaci, nedostatečným predispozicím k vlastnímu aktivnímu přístupu a nedostatečným jazykovým dovednostem, zejména v oblastech nejvíce postižených nezaměstnaností mladých lidí; je přesvědčen o tom, že je nezbytné zajistit, aby tyto programy byly přístupné všem občanům bez jakékoli diskriminace; žádá, aby byly cíleny na skupiny ohrožené nezaměstnaností, jako jsou lidé se zdravotním postižením; vyzývá k usnadnění přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a ke kvalifikacím, a to podporováním přizpůsobivosti učňovské dráhy a upravitelnosti podmínek, jakož možnosti odborné přípravy pro osoby s nedostatečnými základními dovednostmi a pracovníky s nízkou či střední úrovní kvalifikace; připomíná, že v přístupu k těmto zkušenostem je třeba zohlednit genderovou rovnováhu, aby tak byly programy mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy účinně prosazovány mezi ženami; domnívá se, že by v tomto ohledu měly být stanoveny ambiciózní cíle a měl by být sledován pokrok;

4.  zdůrazňuje rozdíl mezi muži a ženami v získávání vzdělání, dovedností a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) v celé EU a vyzývá Komisi a členské státy, aby se plně zavázaly realizovat program Erasmus+ a využívat tento mechanismus jako hlavní možnost rozvoje dovedností STEM s cílem zvýšit schopnosti žen zahájit profesionální dráhu v oblasti STEM, a snížit tak stávající rozdíly v dovednostech v této oblasti;

5.  zdůrazňuje význam společného evropského vzdělávacího prostoru založeného na silném prvku mobility – zahrnujícím nejen vysokoškolské vzdělávání, ale i odborné vzdělávání a přípravu –, který přispěje k vytvoření a rozvoji silnější evropské identity a posílení občanství;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly veškeré úsilí na dosažení cílů evropské strategie Vzdělávání a odborná příprava 2020; je přesvědčen o tom, že tato mobilita by také měla brát v úvahu aspekt kontinuálního celoživotního vzdělávání a odborné přípravy jako klíčový prvek zlepšování a zdokonalování dovedností a odborných znalostí; zdůrazňuje, že celoživotní učení a odborná příprava a vzdělávání jsou klíčem k dosažení lepších vyhlídek na získání zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané;

7.  je přesvědčen o tom, že výše uvedená spolupráce by měla vést k přezkumu požadavků s cílem zajistit jejich význam z hlediska trvání, obsahu, kompetencí a učebních výsledků, a současně i k propojení mobility jak ve vzdělávacích střediscích, tak na pracovištích, a k upřednostňování dlouhodobých zkušebních stáží (např. šestiměsíčních) před krátkodobými;

8.  bere na vědomí, že evropské prostředky přidělené na program Erasmus+ a programy odborného vzdělávání a přípravy nejsou úměrné počtu ani potřebám potenciálních subjektů zapojených do mobility nabízené těmito programy, a proto vyzývá členské státy, aby podporovaly dvoustranné dohody jako doplněk k činnostem podporovaným programem Erasmus+ a evropskými programy odborného vzdělávání a přípravy, a posílily tak mobilitu mladých Evropanů;

9.   uznává významnou úlohu a výsledky stávajících programů a iniciativ v oblasti mobility, jako je klíčová akce 1 v rámci programu Erasmus+, Europass, Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a Evropský rámec kvalifikací; vyzývá Komisi k vytvoření evropské elektronické karty pro studenty, která by studentům z EU poskytla status v oblasti mobility a přístup ke službám;

10.   vyzývá Evropskou komisi, členské státy a zapojené agentury EU, jako je CEDEFOP, aby přijaly opatření ke zlepšení programů mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, tak aby z hlediska kvalifikace, uznávání a obsahu byly pro všechny účastníky přínosem, a aby zajistily zavedení norem kvality učňovského vzdělávání;

11.   poukazuje na to, že stávající iniciativy v oblasti mobility přispěly u účastníků nejen ke zlepšení jejich občanských hodnot a pocitu příslušnosti k Evropě, ale také ke zlepšení jejich akademických dovedností a vyhlídek na zaměstnání, konkrétně znalostí spojených se schopností řešit problémy, s plánováním a strukturováním, se schopností jednat a přizpůsobit se novým situacím, s dovednostmi týkajícími se sociální zodpovědnosti, znalostmi cizích jazyků, dovednostmi v oblasti komunikace a týmové práce a s osobními dovednostmi, které ovlivňují zaměstnatelnost, jako je sebedůvěra, motivace, zvídavost, kritické a tvůrčí myšlení a asertivita;

12.   zdůrazňuje, že je nutné usnadnit provádění mobility v rámci programu Erasmus+ přijetím opatření, které zvýší úspěšnost žádostí, zjednodušením koncepce a využití elektronických nástrojů k řízení mobility, zvýšením informovanosti o přínosech programů mobility ve všech zařízeních obecného i odborného vzdělávání v Unii a poskytováním cílenějších informací a školení účastníkům a zprostředkovatelům programů a opatření, včetně zaměstnanců škol a vyšších odborných škol; zdůrazňuje v této souvislosti význam přínosů sítě EuropeanSchoolNet; žádá Komisi, aby snížila stávající nadměrné a příliš složité administrativní překážky týkající se jak uchazečů, tak hostitelských společností a institucí zapojených do projektů programu Erasmus+ tím, že usnadní a zjednoduší procesy spojené s žádostmi, registrací a podáváním zpráv i projekty samotné; poukazuje dále na to, že nadměrná byrokracie v daných školách a na příslušných univerzitách brání jednoduché realizaci programu;

13.   žádá Komisi o zavedení systémů snižujících jazykové a kulturní bariéry při organizaci programů mobility; má za to, že takovéto systémy by měly být schopny hodnotit pokrok provádění; zdůrazňuje, že takovéto systému činností by měly především podporovat učení základů jazyka dotčené hostitelské země; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby přezkoumaly konkrétní učební potřeby učitelů a školitelů odborného vzdělávání a přípravy s cílem podněcovat a podporovat výměnu osvědčených postupů a poskytovat jim více příležitostí k profesnímu rozvoji; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl model základní odborné přípravy koncipován tak, aby poskytoval informace o klíčových charakteristikách podnikání a pracovní kultuře v cílové země a propagoval a poskytoval zvláštní programy odborného vzdělávání ze strany středisek odborného vzdělávání zaměřená na vyučující;

14.  zdůrazňuje, že zaměstnání spojená s odborným vzděláváním a přípravou mají potřebnou flexibilitu na to, aby mohla být vykonávána kdekoli, a proto je mobilita v souvislosti s odborným vzděláváním a přípravou jedním z důležitých nástrojů v boji proti nezaměstnanosti, neboť zlepšuje zaměstnatelnost, přispívá ke snížení rozdílů v dovednostech a usnadňuje zprostředkování zaměstnání, zejména mladým lidem, přičemž poskytuje dovednosti a jedinečné zkušenosti potřebné k získání konkurenceschopnosti na dnešním trhu práce v EU; domnívá se, že program Erasmus+ přispívá k rozvoji specifických profesních dovedností a průřezových a přenositelných schopností, jako je podnikavost, a zároveň rozšiřuje příležitosti k zapojení výrobního odvětví, což z něho činí účinný nástroj pracovního trhu;

15.   poukazuje na to, že je důležité, aby bylo možné názvy a loga spojená s programem Erasmus+ a jeho dílčími programy snadno rozeznat; domnívá se, že tyto názvy by se měly používat zejména pro účely publikací a brožur informujících o programu Erasmus+;

16.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že mladí lidé vnímají program Erasmus+ především jako program pro studenty vysokých škol; doporučuje proto, aby bylo věnováno více pozornosti zvýšení evropské, národní a regionální viditelnosti různých oblastí a podprogramů týkajících se každé oblasti, včetně školního vzdělávání (Comenius), vysokoškolského vzdělávání (Erasmus), mezinárodního vysokoškolského vzdělávání (Erasmus Mundus), odborného vzdělávání a přípravy (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig), jakož i podpory mládeže (Mládež v akci) a sportu;

17.  vyzývá Komisi, členské státy a veřejné organizace zaměstnanosti, aby zveřejňovaly informace a šířily osvětu o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy propagovaly, zejména mezi MSP; je přesvědčen o tom, že co nejúčinnější využívání těchto nástrojů umožní, aby z těchto příležitostí mělo prospěch více lidí, a podařilo se tak dosáhnout cíle mobility;

18.  zdůrazňuje, že je naléhavě nezbytné, aby při utváření, vypracovávání, provádění a podporování kvalitních programů mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy probíhaly konzultace s průmyslem a službami v soukromé i veřejné sféře, včetně výrobního odvětví (zejména MSP a mikropodniky), případně aby tyto složky byly do všech těchto činností zapojeny; domnívá se, že volba programu by měla zohledňovat pracovní příležitosti v hostitelských podnicích a organizacích; je toho názoru, že úspěch mobility a přidanou hodnotu odborného vzdělávání a přípravy zaručí flexibilní a konstruktivní partnerství založené na dialogu, spolupráci a osvědčených postupech za účasti všech zúčastněných stran; zastává názor, že je rovněž nezbytné, aby docházelo k výměně znalostí a osvědčených postupů mezi středisky odborné přípravy a firmami; vyzývá Komisi, aby sledovala nabídku a poptávku na trhu práce EU a rovněž geografickou a profesní mobilitu s cílem sladit potřeby trhu práce; domnívá se, že by se tak zmenšily rozdíly mezi nabízenou odbornou přípravou a tím, co mladé lidi v podnikatelském prostředí skutečně čeká, a na druhé straně mezi potřebami trhu v odvětvích s přidanou hodnotou (např. digitální a zelená ekonomika, energetika, obrana, pečovatelství a renovace bydlení);

19.  zdůrazňuje klíčové aspekty, které je třeba vzít v úvahu při plánování akcí v oblasti mobility a hodnocení jejich provádění, konkrétně: ekonomickou způsobilost studujících zapojit se do mobility; uznávání studií, odborné způsobilosti a kvalifikace a obsahu odborného vzdělávání mezi zeměmi, ať už pomocí kreditů nebo osvědčení; úroveň jazykových znalostí; organizaci učebních plánů nebo studia; praktické využití kreditů a zkoušek studentů poté, co se vrátí na původní univerzitu; právní aspekty; informace nebo motivace k dokončení studia; činnosti v oblasti konzultací a poradenství v průběhu mobility a osobní situace studentů; vyzývá proto Komisi, aby zdokonalila ukazatele a kritéria hodnocení, tak aby bylo možné pravidelněji sledovat účinnost programů EU a provádět změny nutné k jejich zdokonalení;

20.  poukazuje na to, že v současnosti je pouze 1 % mladých v systémech odborné přípravy spojené s prací, včetně učňů, během své přípravy zapojeno do systémů mobility; poukazuje na zásadní potřebu vytvořit podmínky pro větší mobilitu učňů v EU, aby učni měli stejné příležitosti jako studenti vyššího vzdělání; vybízí pro k tomu, aby EU definovala status „evropského učně“; vyzývá EU a členské státy k zajištění toho, aby jak učňovská příprava, tak odborné vzdělávání byly příležitostmi pro další vývoj a nebyly využívány jako zdroj pro nejisté zaměstnávání, nevytvářely náhradu za pracovní místa na plný úvazek a aby zajišťovaly důstojné pracovní podmínky a práva studentů, včetně práv spojených s finanční odměnou a platem; vybízí dále Komisi, aby analyzovala dopady výše uvedeného statusu, monitorovala provádění souvisejících opatření a podněcovala veškeré příslušné aktéry, včetně Evropské aliance pro učňovskou přípravu, aby se řídili jejími doporučeními s cílem zlepšit podmínky, kvalitu a dostupnost učňovského vzdělávání v EU a aby tuto otázku považovala za strategickou prioritu;

21.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh systému učňovského vzdělávání EU, který by učňům a studentům odborného vzdělávání a přípravy zajistil soubor práv, a současně vyzývá členské státy, aby tento návrh schválily; zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou mohou hrát „senioři“ v oblasti odborného vzdělávání a přípravy mládeže, pokud jde o co největší prosazování mezigenerační výměny prostřednictvím stáží a mentorství a rovněž usnadnění učení založeného na zkušenostech v mezigeneračních týmech; vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, která zajistí, aby programy učňovského vzdělávání a odborné přípravy v rámci programu Erasmus+ nebyly zneužívány jako nástroj na snížení nákladů práce;

22.  hodnotí kladně spuštění pilotních projektů a nedávno schválený ,,Evropský rámec pro mobilitu učňů“, který je výchozím bodem pro zlepšení programu Erasmus+, jehož cílem je umožnit větší a lepší dlouhodobou mobilitu v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; naléhavě vyzývá k vytvoření rámce pro dlouhodobé iniciativy představující protiklad k opatřením zaměřeným výhradně na projekty, s cílem vytvořit trvalý a udržitelný systém, který bude plně funkční a předvídatelný a který bude podporovat volný pohyb dovedností po celé Evropě;

23.   konstatuje, že předčasné ukončení školní docházky je jedním z nejvýraznějších problémů, kterým čelí cílové skupiny iniciativ v oblasti mobility, a že lepší pracovní možnosti vedou k méně případům předčasného zanechání vzdělání a odborné přípravy; zdůrazňuje tudíž, jak důležité mohou být výsledky vzdělávacích systémů pro snižování úrovně předčasného ukončení školní docházky a pro to, aby studenti byli lépe vybaveni průřezovými dovednostmi, jež jim posléze pomohou sladit jejich kvalifikaci s požadavky pracovního trhu;

24.  zdůrazňuje, že třeba pomoci mladým lidem v odborné přípravě, aby překonali své problémy pomocí určitých doplňujících a doprovodných opatření, jako je posílení skupinového charakteru systémů mobility, kvalitnější odborné vedení a pomoc domovských a hostitelských institucí v době před mobilitou i v jejím průběhu, zlepšení přístupu k vysoce kvalitním informacím o příležitostech v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, poskytováním specializovaného poradenství a konzultací a nástrojů a financováním jazykové podpory pro veškeré účastníky bez jakýchkoli jazykových omezení;

25.  poukazuje na to, že lze určit řadu faktorů, které ovlivňují očekávání mladých lidí zapojených do systémů odborného vzdělávání a přípravy, zejména pokud jde o sociálně-ekonomické faktory, rodinnou typologii a chybějící nástroje odborného vedení (a konzultací) po dokončení povinné školní docházky nebo během kurzů odborné přípravy;

26.   zdůrazňuje klíčovou úlohu, již hraje mobilita ve vzdělávání a odborné přípravě v řešení sociálních a kulturních problémů, a to s cílem maximalizovat příležitosti mladých lidí k rozvinutí vlastního schématu činnosti ve společnosti; připomíná, že EU soustřeďuje své úsilí, a to zejména prostřednictvím strategie Evropa 2020, na zvyšování konkurenceschopnosti svého hospodářství, vytváření pracovních míst a konečně na posílení své schopnosti celosvětově konkurovat ve třetím desetiletí tohoto století; v tomto ohledu zdůrazňuje důležitou úlohu výzkumu, inovací, digitální společnosti a energetické udržitelnosti jakožto nástrojů k přinášení vyšší přidané hodnoty;

27.  zdůrazňuje úlohu EU a členských států při rozvoji a podpoře vysoce kvalitního a dobře organizovaného systému odborného vzdělávání a přípravy prováděním uceleného přístup, který vytváří rovnováhu mezi vzděláváním zaměřeným na dotčenou profesi, praktickou přípravou a všeobecným, formálním, informálním a neformálním vzděláváním; vyzývá členské státy, aby ve svých systémech vyššího středoškolského vzdělávání zavedly přístup „duálního vzdělávání“ nebo aby posílily stávající systémy prostřednictvím odborné přípravy a pracovních stáží a umožnily tak svým studentům v oblasti odborné přípravy a vzdělávání udržitelnou integraci na pracovních trhy a zvýšení jejich účasti v programech mezinárodní mobility; připomíná, že obecně je zlepšování kvality odborné přípravy a vzdělávání ve spolupráci se sociálními partnery a veřejnými službami zaměstnanosti způsobem, jak řešit otázky spojené se sociálním začleňováním, zvýšením účasti na vyšším vzdělávání, podporou úspěšnosti studentů a usnadněním integraci na trzích práce, což by mělo usnadnit mobility v procesu celoživotního vzdělávání;

28.  požaduje cílené řešení otázek týkajících se Evropské dobrovolné služby, pokud jde o pojištění účastníků, schvalování, správu databází a podporu dobrovolníků, aby se zabránilo snížení počtu účastníků;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že neformální učení je v současném programu Erasmus+ nedostatečně vidět a ztratilo rovněž podíl rozpočtových prostředků pro něj určených; zdůrazňuje význam neformálního učení na evropské úrovni, zejména díky práci s mládeží a dobrovolné činnosti seniorů; žádá, aby neformální a informální učení mělo v programu Erasmus+ jednoznačné a viditelné místo; kromě toho se domnívá, že by měla existovat možnost přihlásit se do rozsáhlých projektů pro vzdělávání dospělých, které by se řídily stejnými zásadami jako odvětvové aliance pro sektorové dovednosti nebo znalostní aliance;

30.   podporuje rozvoj moderních technologií a infrastruktury při posilování a modernizaci vnitrostátních vzdělávacích systémů pro zlepšování dostupnosti a kvality mobility; domnívá se, že má-li se řešit otázka nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, je třeba klást větší důraz na inovace a rozvoj nových akademických a profesních dovedností, digitální učení a pedagogické platformy, tzv. živé technologie, inovativní technologie pro posílení kulturního dědictví a informační a komunikační technologie; je pevně přesvědčen, že EU a členské státy by měly přinést účinnou strategii zaměřenou na přizpůsobení současných a budoucích možností zaměstnání v oběhovém hospodářství se systémy odborného vzdělávání a přípravy;

31.  konstatuje, že v období přechodu k digitalizovanější ekonomice dochází k novému vymezení pracovních míst a dovedností; v důsledku toho vyzývá členské státy a Komisi, aby spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem vytvářet strategie zaměřené na dovednosti a programy odborného vzdělávání a přípravy pro rekvalifikaci pracovníků;

Přístup: zlepšení možností mobility pro mladé lidi v odborné přípravě

32.   podporuje vytvoření rámce, jako byl předchozí program Leonardo da Vinci, který by měl být uveden ve vyhrazených výzvách programu Erasmus + a který co nejjasněji a nejpřesněji určí možnosti mobility pro mladé lidi v odborném vzdělávání a přípravě, zejména prostřednictvím kampaní napříč platformami vytvořenými orgány veřejné moci, do kterých jsou koordinovaně zapojeny všechny zúčastněné strany, jež mají aktivní úlohu v odborném vzdělávání a přípravě nebo na ně mají vliv;

33.  vybízí Komisi a členské státy, aby se zřetelem na případné finanční překážky poskytovaly dostatečné finanční zdroje na podporu programů mobility; je přesvědčen o tom, že je třeba zvážit výraznější zviditelnění způsobu, jak podniky přidělené příspěvky doplňují, případně možnost poskytování dalších druhů pomoci; domnívá se, že , že by měla být zajištěna a monitorována doplňkovost mezi Evropským sociálním fondem (ESF) a programem Erasmus+, má-li být dosaženo úspěšných výsledků;

34.   požaduje lepší synergie mezi politikami EU a nástroji s dopady na mobilitu a vzdělání, zejména pro doplňková opatření mezi ESF a programem Erasmus+, jakož i větší koordinaci všech opatření na všech úrovních – vnitrostátní, regionální a místní plánování;

35.   znovu opakuje, že jsou potřebná opatření k zajištění koordinace, doplňkovosti a soudržnosti mezi strukturálními fondy, včetně ESF a programů, jako je Erasmus +, a to na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

36.  zdůrazňuje, že je třeba vyvážit překážky, které pramení z nižšího sociálně-ekonomického statusu studentů v odborném vzdělávání a přípravě, prostřednictvím opatření, jako je možné zvýšení částek individuálních grantů udělovaných Komisí nebo zvýšení příspěvků ze strany členských států a regionální a místní správy, zprostředkujících institucí nebo nevládních organizací, ať už poskytovaných z jejich vlastního rozpočtu nebo prostřednictvím systémů partnerství s podniky, nadacemi a organizacemi, jež spolupracují v rámci systému kvalifikací a odborné přípravy ve svém regionu nebo na svém území;

Od mobility k zaměstnatelnosti: potvrzování a uznávání výsledků učení, odborných dovedností a způsobilostí

37.   podtrhuje, že získávání nových rozličných a tvůrčích idejí v zahraničí může motivovat, jakož i stimulovat podnikavost a kreativitu; zdůrazňuje, že příležitosti, jež nabízí mobilita ve vzdělávání a odborné přípravě, jako je budování mezinárodních sítí, mohou mít též kladný dopad na zaměstnatelnost, přeshraniční spolupráci a konkurenceschopnost Evropy;

38.  domnívá se, že současná a budoucí opatření k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi by měla jak usnadnit zapojení zaměstnavatelů, podniků a místních společenství, tak být lépe spojena s prognózami týkajícími se vývoje na trhu práce a dovedností, které budou potřebné v budoucnosti;

39.   poukazuje na to, že existuje kladná vazba mezi mobilitou ve vzdělávání a budoucí mobilitou a výdělky, neboť programy EU a mezinárodní programy mobility zlepšují zaměstnatelnost účastníků v zahraničí, jak uvedlo Společné výzkumné středisko Komise v roce 2013; zdůrazňuje, že učňovská příprava a stáže v zahraničí zlepšují jazykové schopnosti účastníků (podle výzkumu Eurobarometru z roku 2013 je tomu tak v 79 % případů)(10);

40.   zdůrazňuje význam rekvalifikačních programů mobility pro nezaměstnané osoby všech věkových kategorií a osoby, které jsou ohroženy restrukturalizačními opatřeními;

41.  upozorňuje na rozmanitost a nerovný vývoj systémů pro potvrzování a uznávání v jednotlivých členských státech, k němuž došlo navzdory rostoucímu sbližování v posledních deseti letech; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit kompatibilitu mezi různými systémy odborného vzdělání a odborné přípravy, jakož i usnadnit potvrzování a uznávání odborných dovedností a způsobilostí získaných ve společnostech nebo centrech odborné přípravy v různých členských státech a zvýšit atraktivitu programu Erasmus+; vyzývá členské státy, aby zlepšily praktické provádění evropského rámce kvalifikací(11) a odstranily stávající překážky; vybízí k tomu, aby byla definována evropská norma, která je přijatelná a proveditelná na všech úrovních (celostátní, regionální a místní);

42.  vybízí k dalším opatřením, jejichž cílem je podpořit potvrzování a uznávání výsledků učení, včetně těch, které byly získány prostřednictvím neformálního a informálního učení, především za pomoci lepšího využití stávajících nástrojů, jako je Europass a evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET);

43.  připomíná, že díky evropskému rámci kvalifikací bylo v rámci odborného vzdělávání a přípravy dosaženo významného pokroku ve zlepšení systému uznávání titulů, kreditů, osvědčení o dovednostech, akreditovaných kvalifikačních kurzů a získaných znalostí; žádá, aby byly stanoveny konkrétní cíle, včetně zavedení plně funkčního systému přenosu a uznávání kreditů, který by se zakládal na evropském systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET); podporuje vývoj společných kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy, které mohou zajistit mezinárodní uznávání kvalifikací;

44.  zasazuje se o vypracování zelené knihy o odborném vzdělávání a přípravě a o mobilitě a uznávání kvalifikací a kompetencí v Evropě, a to v úzké spolupráci se všemi klíčovými zainteresovanými stranami; připomíná, že současná doporučení týkající se odborného vzdělávání a přípravy je třeba provádět v plné míře; poukazuje na to, že neuznávání dovedností má nepříznivý dopad na cíl zlepšování zaměstnanosti obsažený ve strategii Evropa 2020 a brání volnému pohybu zakotvenému ve Smlouvách;

45.  podporuje větší mobilitu v zaměstnání, vzdělávání, učňovském a odborném vzdělávání ve vnitrostátních evropských systémech záruk pro mladé lidi s cílem zlepšit dovednosti mladých lidí a snížit zeměpisně podmíněnou nerovnováhu dovedností v EU;

46.  zdůrazňuje význam systému záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jejichž cílem je podpora učňovského vzdělávání, stáží, odborného vzdělávání a odborné přípravy, pracovního uplatnění a dalšího vzdělávání vedoucího k získání kvalifikace; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že na tyto programy budou přiděleny odpovídající finanční prostředky po celé programové období 2014–2020;

47.   naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo do všech úředních jazyků Evropské unie přeložena webová stránka Přehled dovedností EU s cílem učinit z ní všem dostupný zdroj informací o dovednostech potřebných v celé Evropě;

48.   všímá si pokroku, kterého bylo v řadě členských států dosaženo při zvyšování kvality odborného vzdělávání a odborné přípravy za podpory evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET); vybízí ty členské státy, které v současnosti připravují národní přístup pro zajišťování kvality, aby tak činily v souladu s rámcem EQAVET; zdůrazňuje, že by členské státy měly vynaložit větší úsilí s cílem zajistit, aby opatření pro zajišťování kvality více zohledňovala výsledky učení a aby představovala zhodnocení a podporu potřeb neformálního učení a učení založeného na pracovní činnosti ve formálním i neformálním nastavení, v závislosti na vnitrostátním kontextu.

49.   zdůrazňuje, že by programy učňovského vzdělávání měly probíhat pod vedením orgánu dohledu;

Směrem k účinnějším, přístupnějším a více začleňujícím programům mobility

50.   vyzývá Komisi a členské státy, aby, také ve spolupráci s CEDEFOP, vymezily a posílily úlohu zprostředkujících institucí – územních i odvětvových – zapojených do přípravy, řízení a dalšího sledování mobility, a požaduje, aby uplatňovaly nejpřísnější normy v oblasti transparentnosti a poskytovaly pomoc při zřizování těchto institucí na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

51.  zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto zprostředkující instituce měly náležití rozpočtové a lidské zdroje, které umožní organizacím v oblasti mobility a řídícím strukturám zaručit zapojení sítí škol odborné přípravy, a aby měly pravomoc a kapacitu navazovat funkční vztahy a uzavírat dohody s potenciálními partnery doma i mezi státy účastnícími se programů mobility;

52.    zdůrazňuje potřebu právní ochrany nezletilých osob v zahraničí;

53.   zdůrazňuje, že v rámci programu ERASMUS+ by se měly podporovat a zdůrazňovat akce nebo služby v oblasti mobility přizpůsobené potřebám školitelů, vysokoškolských učitelů a podnikatelů;

54.   upozorňuje na to, že konzistentní, komplementární a dobře koordinované systémy spolufinancování na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni jsou nezbytné pro to, aby vzdělávacím centrům umožnily pokrýt celou škálu nákladů a plánovat a provádět stálé akce;

55.   vítá skutečnost, že Erasmus+ výrazně rozšířil počet příjemců příspěvků z programů pro odborné vzdělávání a přípravu na ty mezi těmi mladými lidmi, kteří nejdou studovat na univerzitu nebo vysokou školu;

56.   podporuje veškerá nezbytná doprovodná opatření, která mají nejdříve pomoci učňům splnit jejich přání účastnit se programů mobility a dále jim pomoci lépe předávat dovednosti, které získali prostřednictvím mobility, a rozvinout jejich vlastní asertivitu za účelem zviditelnění a zúročení jejich know-how a bohatých zkušeností;

57.   domnívá se, že výsledky učňovského vzdělávání by se měly s učňovským školstvím plánovat a projednávat v souladu se zásadami ECVET ještě předtím, než učni zahájí svou odbornou přípravu, a seznam těchto výsledků by měl být uveden v dodatku k osvědčení po ukončení odborné přípravy;

58.  poukazuje na význam kvalitní odborné přípravy učitelů a sledování, hodnocení a zajištění kvality v této oblasti a na potřebu podporovat v programech mobility začlenění a toleranci;

59.   zdůrazňuje, že je potřebné zajistit kvalitní umisťování, které by studentům umožnilo, aby získali žádoucí odborné dovednosti, a zároveň poukazuje na to, že na všech úrovních je nutná dobrá komunikace s podnikateli, aby přijali myšlenku dalšího uznávání zkušeností, jež získali mladí lidé, kteří využili systémů mobility;

60.  podporuje všechna opatření, která jsou v souladu s cíli programu Erasmus+ a která přijali podnikatelé, nevládní organizace a občanská společnost za účelem rozvoje systémů mobility pro mladé zaměstnance nebo učně buď podle odvětví činnosti, nebo ve spolupráci s orgány zastupujícími odvětví, jako jsou obchodní a průmyslové komory, kromě sítí, jako je Eurochambres a příslušné odborové svazy; vyzývá k uznání úlohy řemeslnických komor a jejich center odborné přípravy při podpoře mobility a velmi malých společností; je přesvědčen, že by se veškerá opatření přijatá s cílem zlepšit systémy odborného vzdělávání a odborné přípravy měla zaměřit rovněž na obory související s prosazováním energie s nulovými emisemi uhlíky a udržitelnou mobilitou;

61.  doporučuje, aby všechny klíčové zainteresované strany pracovaly na společných strategiích zaměřených na podporu návratu stážistů a učňů v rámci odborného vzdělávání a přípravy domů nebo jejich mobility do jiných částí Evropy, a aby přitom respektovaly jejich preference, přičemž cílem by mělo být zprostředkování znalostí a zkušeností získaných v zahraničí ke zmenšení rozdílů a posílení soudržnosti v jejich příslušných oblastech původu, ve kterých je nedostatek dovedností, případně jinde v Evropě;

62.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly a účinně uplatňovaly evropskou síť workshopů a inkubátorů, již považuje za zásadní pro podporu znalostních aliancí mezi školami, univerzitami a podniky a přístupu k odbornému vzdělávání, získávání zkušeností, udržovacích kursů pro učitele a lektory, učňovského vzdělávání a začínajících podniků;

63.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a posilovaly evropskou síť vědeckých center (ECSITE), která propojuje vědecká centra jako místa poskytující přístup k vědecké kultuře;

64.  požaduje vytvoření mechanismu jediného kontaktního místa pro shromažďování údajů a nástrojů pro komunikaci s cílem zajistit praktické a účinné služby pro ty, kteří hledají informace a podporu související s různými programy mobility, jež existují na úrovni EU nebo na vnitrostátní, regionální či místní úrovni;

65.  vyzývá Komisi, aby poskytla aktuální statistické údaje a tam, kde je to možné, aby uskutečnila posouzení a provedla studie programu Erasmus+ a dalších programů mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem stanovit jejich vliv na sladění pracovní praxe s pracovními místy z hlediska míry zaměstnávání, a aby rovněž posoudila, proč některé členské státy produkují více žádostí o zahraniční pracovní a studijní stáže v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, a aby vypracovala plán pro jejich větší zapojení; je přesvědčen o tom, že výsledné statistické údaje a hodnocení by měly být součástí přezkumu programu Erasmus+ uprostřed období a měly by v něm být zohledněny;

66.   vítá závěry, na nichž se ministři odpovědní za odborné vzdělávání a přípravu dohodli dne 22. června 2015 v Rize a které představují nově stanovené střednědobé cíle v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na období 2015–2020, a vyzývá k jejich včasnému a řádnému provádění;

67.   zdůrazňuje význam propagace zisků vyplývajících z mobility, pokud jde o zaměstnatelnost a získané dovednosti, s cílem doložit její skutečnou užitečnost a vymýtit dojem, že se plýtvá časem na vzdělávání, které apriorně spadá do čistě vnitrostátních pravomocí;

68.   vybízí ke zvýšenému prosazování a zviditelnění platforem, jako je Drop'pin@EURES, mezi mladými lidmi a podniky, neboť jejich cílem je usnadňovat mobilitu mladých lidí v učňovském vzdělávání, při odborných stážích, školicích programech a on-line jazykových kursech;

69.  vybízí členské státy, aby podporovaly celou škálu příležitostí, které nabízí nový program Erasmus+, jenž mladým lidem poskytuje nejen příležitosti ke studiu v zahraničí, ale také příležitosti pro učňovskou přípravu a pracovní stáže;

70.  podporuje zavedení minimální úrovně příspěvků upravených v souladu s různými životními podmínkami, cenami a náklady mezi členskými státy; podporuje názor, že by členské státy měly zavést opatření, která by v případě potřeby umožňovala potřebnou a užitečnou podporu, například na ubytování a dopravu, a že by měly věnovat zvláštní pozornost potřebám nezletilých a připravovat studenty na jejich mezinárodní zkušenost, například prostřednictvím profesního poradenství, výuky jazyků a mezikulturní komunikace;

71.  požaduje přezkum / revizi víceletého finančního rámce (VFR) na základě kritérií, která budou zahrnovat předběžné posouzení účinnosti opatření zaměřených na boj proti nezaměstnanosti, a snížení finančních prostředků na méně účinná opatření; domnívá se, že takový přístup je obzvláště důležitý v období krize, kdy dochází k nepřípustné nerovnováze, jako je tomu v současnosti;

o

o o

72.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Přijetí programu Erasmus+, který nahradil rozličné předchozí programy, znamená významný pokrok konceptu mobility ve společném evropském prostoru vyššího vzdělávání.

Je však také třeba si povšimnout, že konkrétně mobilitě v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (v angličtině „Vocational Educational Training“, VET) se přikládá menší váha. Předchozí program Leonardo úspěšně zastřešil jednu fázi prvního zavádění souběžných studijních a pracovních výměn a pobytů v zemích odlišných od země bydliště.

Ale vtěsnání do jediné koncepce, kterou je program Erasmus+, na jedné straně a dopady plynoucí od roku 2008 z hospodářské krize na straně druhé ukázaly, že v programech zaměřených na mobilitu existuje ve vztahu vzdělávání – práce strukturální nedostatek.

V této oblasti je zcela jasně vidět, jak rozdíly v akademickém pojetí i ve studijních plánech, organizaci a řízení vzdělávacích středisek, jakož i rozdíly ve vztahu mezi vzdělávacím systémem a podnikatelským světem zvyšují složitost rozvíjení mobility mezi evropskými zeměmi a regiony, náklady na ni i provozní obtíže.

Konkrétněji lze říci, že se potýkáme s očividnými obtížemi, pokud jde o dosažení dostatečné úrovně uznávání a akreditace studia a pracovní praxe mezi jednotlivými zeměmi. Programy Europass a ECVET, které jsou výborně navrženy, narážejí na občas nepřijatelný odpor během postupného schvalování a uvádění do praxe.

Ekonomické a sociální skutečnosti v různých členských státech, nám rovněž naznačují, že v celé Evropě je naléhavě nutné opětovně aktivovat tuto formu vzdělávání a odborné praxe. Údaje o výrazné nerovnováze míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými evropskými regiony samy o sobě vyžadují vhodnou a komplexní reakci.

V některých regionech se skutečná míra nezaměstnanosti blíží nule, zatímco v jiných oblastech lze pozorovat abnormální stabilizaci míry nezaměstnanosti mladých lidí, kteří mnohdy nemohli dokončit středoškolské studium nebo odbornou přípravu, nad hranicí 40 %.

Odlišný vývoj příslušných hospodářství a charakteristika výrobních modelů jednotlivých zemí tyto nepřijatelné rozdíly z velké části vysvětlují, ale současně upozorňují na absurditu existující v členských státech EU, včetně členů eurozóny, které trpí obtížemi, jež jsou na první pohled opačné a protichůdné.

V některých případech pozorujeme výslovný nedostatek mladých lidí se vzděláním, které by odpovídalo potřebám určitého výrobního hospodářství, zatímco v jiných případech se objevují situace vážného sociálního úpadku z důvodu nemožnosti nabídnout pracovní příležitost tisícům mladých lidí, kteří právě, ať již s úspěchem či bez úspěchu, opustili vzdělávací systém své země.

Je tedy naprosto zřejmé, že skutečná a ambiciózní nabídka mobility zaměřené na jednu nebo druhou skupinu je nezbytnou součástí jakékoli obecné strategie hospodářské obnovy a snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí, která je pro Evropu jako celek i pro jednotlivé země naprosto nepřijatelná.

To vše stále naléhavěji ukazuje, že je vhodné zajistit některým směrům činnosti zvažovaným v rámci programu Erasmus+ větší kvantitativní a kvalitativní ambice.

Stejně tak je nutné urychlit dokončení procesů uznávání, akreditace a hodnocení kvality, které musí utvářet společný referenční rámec pro všechny členské státy. Pouze pokud budeme mít k dispozici tento společný rámec, můžeme se snažit zformulovat a použít programy mobility, jež vzdělávací systémy mohou poskytnout a produktivní hospodářství musí ve vlastním zájmu přijmout.

Při vytváření tohoto společného evropského rámce však již můžeme uvést do praxe politiky zaměřené na překonání některých obtíží, které byly dostupnými prostředky diagnostikovány a v některých ohledech kvantifikovány.

Jako první lze konstatovat, že nové strategie, které je třeba vymezit a uplatnit, musí počítat se dvěma nevyhnutelnými požadavky:

  na jejich uvádění do praxe v jednotlivých zemích se budou muset v plné míře společně podílet vzdělávací systémy a výrobní systémy dané země,

  budou muset být schopny nabídnout maximální pružnost za účelem přizpůsobení se velmi odlišným skutečnostem a současně dosáhnout vytvoření určitých společných prvků, které usnadní koordinaci a co nejúčinnější fungování ve službách mobility pojaté jako užitečný nástroj zaměstnatelnosti a sociální integrace.

Dále je nutné zmínit se o velmi specifických vlastnostech, které definují dotčenou skupinu a jež se projevují ve větší složitosti nebo objektivní obtížnosti, které je nutné překonat.

Pokud uvážíme sociálně-ekonomické faktory, rodinnou typologii a větší nebo menší předpoklady pro úspěšné navázání na předchozí etapy vzdělávání, musíme dojít k závěru, že evropská mobilita není pro tyto studenty tak přirozená a snadná jako pro univerzitní studenty.

Zároveň zatím v této oblasti odborné přípravy nejsou náležitě oceňovány výhody, jež jsou přirozeně spojené s evropskou mobilitou v případě vysokoškolského vzdělávání: ekonomická pomoc pro překonání předchozích omezení, vzájemné uznávání studií, diplomů a zkušeností, dostatečná znalost druhého a třetího jazyka, organizace příslušných učebních plánů a studia, právní aspekty uzavření pracovní smlouvy.

V tomto smyslu je třeba rovněž vyzdvihnout pozitivní dopady mobility na zaměstnatelnost, které již byly uznány.

Do této koncepce je třeba zahrnout nabytí hodnot evropského občanství a evropské příslušnosti, ale především hodnot přímo souvisejících se stabilním a kvalitním zaměstnáním: schopnost řešit problémy, organizovat a plánovat činnosti, čelit novým či nepředvídaným situacím, přijímat rozhodnutí a další.

Patří sem také další hodnoty, které jsou více individuální, jako je sebedůvěra, podnikavost, zvídavost spojená s inovacemi nebo osobní asertivita.

Při zkoumání různých situací, které pro nás představují výzvy, jež je naléhavě nutné řešit, si musíme povšimnout očividné dysfunkce pramenící z jevu zakořeněného v některých zemích a definovaného jako předčasné ukončení školní docházky (v angličtině „early school leaving“) u středoškolských studií nebo odborné přípravy.

I v tomto případě nabízí evropská mobilita širokou škálu možností reakce, které jsou zaměřeny na postupné odstranění tohoto osobního rozhodnutí, jež se stává vážným nahromaděným nedostatkem, jak z hlediska sociálního, tak z hlediska produkce.

Pokud k těmto počátečním úvahám přidáme další, jež obsahuje strategie Evropa 2020, ve smyslu úsilí o vyšší míru vytváření pracovních míst a celosvětové konkurenceschopnosti, získáme více než dostatečné důvody k tomu, proč se snažit určit cíle, směry činnosti pro Evropskou unii i jednotlivé členské státy, konkrétní politiky, které musí rozvinout Evropská komise, a změny či zlepšení, jež je třeba provést v programu Erasmus+.

1.  Rozšířit a zlepšit možnosti mobility pro studenty v odborné přípravě, přičemž je třeba začít vytvořením referenčního rámce, který jednoduše a jasně nabídne možnosti, jež jsou pro daného jednotlivce dostupné: akademická nabídka, umístění, profesní odvětví, nabídka odborné praxe, podniky, trvání, titul, o nějž se usiluje, atd.

2.  Přijmout společná a doplňující se opatření pro Evropský sociální fond a program Erasmus+, tak aby došlo k jejich posílení a koordinaci a zabránilo se vzájemnému překrývání a zdvojování ve využívání evropských zdrojů, a to prostřednictvím přijetí náležité odpovědnosti na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

3.  Vymezit způsob, jak zvýšit ekonomické zdroje, což bude nutné za účelem vyrovnání složitosti a obtíží specifických pro cílovou skupinu těchto evropských programů, s přihlédnutím k účasti a úsilí odpovídajícím jednotlivým zúčastněným subjektům, jako jsou orgány v oblasti vzdělávání, podniky, řídící a zprostředkující subjekty, rodiny a studenti, nadace a sociální organizace a další.

4.  Vytvořit programy zaměřené na odstranění překážek a vytvoření prostředí, jež bude vhodnější pro úspěch iniciativ v oblasti mobility: snížení jazykových bariér, seznámení se s odlišným kulturním prostředím a sociálně-ekonomickým prostředím produkce a další.

5.  Dohodnout se na harmonogramu a konkrétních cílech programů Europass, ECVET a EQAVET, které musí zajistit prvky evropského prostoru spolehlivosti a vzájemné důvěry mezi stejně nepostradatelnými subjekty za účelem dosažení sledovaných ambiciózních cílů.

6.  S náležitou jasností se vyrovnat se základním prvkem, kterým je vymezení zprostředkujících subjektů, jež se mají v zájmu umožnění mobility ujmout nových funkcí a odpovědnosti za fungování, které jsou v současnosti pokryty jen částečně. V této oblasti je nejvíce zřejmá relativní slabost odborné přípravy jako celku v porovnání s nespornou kapacitou, které dosáhla síť evropských univerzit, jež ve svých dvoustranných vztazích zaručují optimální výsledek.

Z těchto důvodů bude nejlepší funkční reakcí definice regionálních agentur nebo sdružení a smíšené složení kombinující vzdělávací instituce a podniky.

7.  Otevřít cestu, která nás má od mobility dovést k zaměstnatelnosti. Prvním problémem, který je třeba vyřešit, je uznávání studií, ale také získaných schopností a odborné akreditované praxe, včetně těch, které byly získány v jiné zemi prostřednictvím programů mobility.

8  Upravit příslušné vzdělávací systémy tak, aby bylo možné se úspěšně vyrovnat s nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi (v angličtině „skills mismatch“).

9.  Věnovat zvláštní pozornost přípravě a mobilitě učitelů zapojených do procesu odborné přípravy, s výměnnými programy navrženými přímo pro ně, bez ohledu na to, zda plní funkci doprovodného školitele skupin nebo studentů.

10.  Pracovat na vytvoření seskupení podniků rozdělených podle odvětví nebo území, které se rozhodnou zapojit do přímého řízení mobility jako příjemci studentů na praxi a jako poskytovatelé pracovní praxe s daným vzdělávacím záměrem.

Toto desatero pokynů pro přijetí politických opatření zahrnuje všechny subjekty ze vztahu vzdělávání – práce, ale předpokládá jasné vedení ze strany Evropské komise a specializovaných agentur z daného odvětví, z nichž je třeba zmínit především středisko Cedefop, které se musí ujmout hlavní role a odpovědnosti, jež budou vymezeny a respektovány všemi stranami.

13.1.2016

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (*)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k programu Erasmus+ a dalším nástrojům na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení

(2015/2257(INI))

Navrhovatel: Enrique Calvet Chambon

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu dosahovala nezaměstnanost v roce 2014 i přes pomalé oživení stále 10,2 %; vzhledem k tomu, že v celé EU nyní dosahuje nezaměstnanost mládeže 22,1%, ve věku od 55 do 64 let pracuje pouze 51 % obyvatel a rozdíl v zaměstnanosti starších mužů a žen dosahuje 13,6 procentního bodu;

B.  vzhledem k tomu, že na trhu práce přetrvává nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, jak ukazuje vysoká míra volných pracovních míst uvedená v hospodářské prognóze Komise z podzimu 2015;

1.  poukazuje na to, že Erasmus a další programy zaměřené na mobilitu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy přispěly ke sjednocení Evropy, posílily občanství, usnadnily osobní rozvoj studentů a kritické myšlení a podpořily výuku nových jazyků; zdůrazňuje, že tyto programy měly nepřímý dopad na zaměstnanost a je přesvědčen o tom, že program Erasmus+ by tyto úspěchy neměl oslabovat, ale spíše zesilovat, zejména formou přípravy mladých lidí na zaměstnání;

2.  Zdůrazňuje, že navzdory hospodářské, finanční a sociální krizi se počet absolvovaných studijních pobytů v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus od roku 2008 neustále zvyšuje; upozorňuje na skutečnost, že ve stejné době se exponenciálně zvýšil počet zahraničních pracovních stáží; dospěl k závěru, že mladí lidé zřejmě považují pracovní stáže za skvělou příležitost ke zlepšení své zaměstnatelnosti; doporučuje, aby Komise a národní agentury, organizátoři a instituce vzaly tento vývoj na vědomí(12);

3.  zdůrazňuje, že zaměstnání spojená s odborným vzděláváním a přípravou mají potřebnou flexibilitu na to, aby mohla být vykonávána kdekoli, a proto je mobilita v souvislosti s odborným vzděláváním a přípravou jedním z důležitých nástrojů v boji proti nezaměstnanosti, neboť zlepšuje zaměstnatelnost, snižuje rozdíly v dovednostech a usnadňuje zprostředkování zaměstnání, zejména mladým lidem, přičemž poskytuje dovednosti a jedinečné zkušenosti potřebné k získání konkurenceschopnosti na dnešním trhu práce v EU; domnívá se, že program Erasmus+ vede k rozvoji specifických profesních dovedností a průřezových a přenositelných schopností, jako je podnikavost, a zároveň rozšiřuje příležitosti k zapojení výrobního odvětví, což z něho činí účinný nástroj pracovního trhu; vybízí členské státy, aby podporovaly celou škálu příležitostí, které nabízí nový program Erasmus+, jenž mladým lidem poskytuje nejen příležitosti ke studiu v zahraničí, ale také příležitosti pro učňovskou přípravu a pracovní stáže;

4.  žádá, aby byly podporovány a oceňovány duální kurzy vzdělávání spolu s praktickou přípravou a aby se zintenzivnilo odborné vzdělávání pro uchazeče o zaměstnání a pracující, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na osoby s nízkou kvalifikací;

5.  domnívá se, že programy mobility by měly sloužit především jako nástroj k vylepšení životopisu zájemce v případě, že v jeho domovské zemi nebo instituci chybí konkrétní vzdělávací příležitosti; je proto přesvědčen o tom, že přidaná hodnota takové zkušenosti by měla být důležitým faktorem při výběru hostitelské instituce a že vysílající instituce by měla účastníky programů mobility poučit a řídit, pokud jde o výběr vzdělávacích příležitostí a odborné praxe; domnívá se, že je také nutné provést ex post ověření přiměřenosti programů mobility;

6.  vyzývá k větší podpoře programů mobility pro pokročilé úrovně vysokoškolského vzdělávání za účelem splnění cílů internacionalizace evropských vysokých škol a výzkumných středisek;

7.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že mladí lidé vnímají program Erasmus+ především jako program pro studenty vysokých škol; doporučuje proto, aby bylo věnováno více pozornosti zvýšení evropské, národní a regionální viditelnosti různých oblastí a podprogramů týkajících se každé oblasti, včetně školního vzdělávání (Comenius), vysokoškolského vzdělávání (Erasmus), mezinárodního vysokoškolského vzdělávání (Erasmus Mundus), odborného vzdělávání a přípravy (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig), jakož i podpory mládeže (Mládež v akci) a sportu;

8.  vyzývá Komisi, členské státy a klíčové zainteresované strany, aby programy odborného vzdělávání a přípravy zviditelnily s cílem odstranit kulturní překážky a bojovat proti nedostatečné motivaci, nedostatečným predispozicím k vlastnímu aktivnímu přístupu a nedostatečným jazykovým dovednostem, zejména v oblastech nejvíce postižených nezaměstnaností mladých lidí; je přesvědčen o tom, že je nezbytné zajistit, aby tyto programy byly přístupné všem občanům bez jakékoli diskriminace; žádá, aby byly cíleny na skupiny ohrožené nezaměstnaností, jako jsou lidé se zdravotním postižením; vyzývá k usnadnění přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a ke kvalifikacím, a to podporováním přizpůsobivosti učňovské dráhy a upravitelnosti podmínek, jakož možnosti odborné přípravy pro osoby s nedostatečnými základními dovednostmi a pracovníky s nízkou či střední úrovní kvalifikace; připomíná, že v přístupu k těmto zkušenostem je třeba zohlednit genderovou rovnováhu, aby tak byly programy mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy účinně prosazovány mezi ženami; domnívá se, že by v tomto ohledu měly být stanoveny ambiciózní cíle a měl by být sledován pokrok;

9.  zdůrazňuje rozdíl mezi muži a ženami v získávání vzdělání, dovedností a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) v celé EU a vyzývá Komisi a členské státy, aby se plně zavázaly realizovat program Erasmus+ a využívat tento mechanismus jako hlavní možnost rozvoje dovedností STEM s cílem zvýšit schopnosti žen zahájit profesionální dráhu v oblasti STEM, a snížit tak stávající rozdíly v dovednostech v této oblasti;

10.  připomíná, že lidé se zdravotním postižením mají speciální potřeby, a proto potřebují odpovídající podporu v získání přístupu k financování z programu Erasmus+; vyzývá proto Komisi, aby přijala další opatření, jimiž osobám se zdravotním postižením zabezpečí bezbariérový a nediskriminační přístup ke všem stipendijním programům v rámci programu Erasmus+;

11.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly vhodnou odbornou přípravu a zabezpečovaly trvalý profesní rozvoj učitelů a školitelů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem pomoci jim využívat nejvhodnější praktické vyučovací metody vycházející ze zkušeností z reálného života;

12.  vybízí Komisi a členské státy, aby se zřetelem na případné finanční překážky poskytovaly dostatečné finanční zdroje na podporu programů mobility; je přesvědčen o tom, že je třeba zvážit výraznější zviditelnění způsobu, jak podniky přidělené příspěvky doplňují, případně možnost poskytování dalších druhů pomoci; domnívá se, že , že by měla být zajištěna a monitorována doplňkovost mezi Evropským sociálním fondem a programem Erasmus+, má-li být dosaženo úspěšných výsledků; podporuje zavedení minimální úrovně příspěvků upravených v souladu s různými životními podmínkami, cenami a náklady mezi členskými státy; podporuje názor, že by členské státy měly zavést opatření, která by v případě potřeby umožňovala potřebnou a užitečnou podporu, například na ubytování a dopravu, a že by měly věnovat zvláštní pozornost potřebám nezletilých a připravovat studenty na jejich mezinárodní zkušenost, například prostřednictvím profesního poradenství, výuky jazyků a mezikulturní komunikace;

13.  poukazuje na řadu problémů, s nimiž se stále potýkají ti, kdo využívají své právo na mobilitu, pokud jde o sociální zabezpečení či uznávání kompetencí, a zdůrazňuje, že mobilita v rámci programu Erasmus+ se musí zaměřit na jejich překonání;

14.  požaduje cílené řešení otázek týkajících se Evropské dobrovolné služby, pokud jde o pojištění účastníků, schvalování, správu databází a podporu dobrovolníků, aby se zabránilo snížení počtu účastníků;

15.  konstatuje, že je stále nedostatek informací o systému uznávání, což znamená, že tento systém je uživatelům vzdálený a je pro ně obtížně využitelný či pochopitelný;

16.  zdůrazňuje význam společného evropského vzdělávacího prostoru založeného na silném prvku mobility – zahrnujícím nejen vysokoškolské vzdělávání, ale i odborné vzdělávání a přípravu –, který přispěje k vytvoření a rozvoji silnější evropské identity a posílení občanství;

17.  připomíná, že díky evropskému rámci kvalifikací bylo v rámci odborného vzdělávání a přípravy dosaženo významného pokroku ve zlepšení systému uznávání titulů, kreditů, osvědčení o dovednostech, akreditovaných kvalifikačních kurzů a získaných znalostí; žádá, aby byly stanoveny konkrétní cíle, včetně zavedení plně funkčního systému přenosu a uznávání kreditů, který by se zakládal na evropském systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET); podporuje vývoj společných kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy, které mohou zajistit mezinárodní uznávání kvalifikací;

18.  zasazuje se o vypracování zelené knihy o odborném vzdělávání a přípravě a o mobilitě a uznávání kvalifikací a kompetencí v Evropě, a to v úzké spolupráci se všemi klíčovými zainteresovanými stranami; připomíná, že současná doporučení týkající se odborného vzdělávání a přípravy je třeba provádět v plné míře; poukazuje na to, že neuznávání kompetencí má nepříznivý dopad na cíl zlepšování zaměstnanosti obsažený ve strategii Evropa 2020 a brání volnému pohybu zakotvenému ve Smlouvách;

19.  zdůrazňuje, že uznávání výsledků a získaných dovedností a kompetencí studentů ve všech členských státech má klíčový význam; domnívá se, že programy EU v oblasti mobility mají přímý vliv na neformální a informální učení příjemců programů, což v konečném důsledku zlepšuje jejich zaměstnatelnost a schopnost přizpůsobit se trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o uznávání informálního a neformálního učení prostřednictvím procesu uznávání dovedností;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že neformální učení je v současném programu Erasmus+ nedostatečně vidět a ztratilo rovněž podíl rozpočtových prostředků pro něj určených; zdůrazňuje význam neformálního učení na evropské úrovni, zejména díky práci s mládeží a dobrovolné činnosti seniorů; žádá, aby neformální a informální učení mělo v programu Erasmus+ jednoznačné a viditelné místo; kromě toho se domnívá, že by měla existovat možnost přihlásit se do rozsáhlých projektů pro vzdělávání dospělých, které by se řídily stejnými zásadami jako odvětvové aliance pro sektorové dovednosti nebo znalostní aliance;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly veškeré úsilí na dosažení cílů evropské strategie Vzdělávání a odborná příprava 2020; je přesvědčen o tom, že tato mobilita by také měla brát v úvahu aspekt kontinuálního celoživotního vzdělávání a odborné přípravy jako klíčový prvek zlepšování a zdokonalování dovedností a odborných znalostí; zdůrazňuje, že celoživotní učení a odborná příprava a vzdělávání jsou klíčem k dosažení lepších vyhlídek na získání zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané;

22.  naléhá na členské státy, aby zlepšily provádění programů mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a odstranily přetrvávající překážky a aby spolu s Komisí a vnitrostátními a evropskými výkonnými agenturami, jakož i s klíčovými zainteresovanými stranami, pokračovaly ve spolupráci zaměřené na zlepšení programů mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; je přesvědčen o tom, že tato spolupráce by měla vést k přezkumu požadavků s cílem zajistit jejich význam z hlediska trvání, obsahu, kompetencí a učebních výsledků, a současně i k propojení mobility jak ve vzdělávacích střediscích, tak na pracovištích, a k upřednostňování dlouhodobých zkušebních stáží (např. šestiměsíčních) před krátkodobými;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily jak kvalitu, tak nabídku učňovského vzdělávání tak, aby měl každý posluchač odborného vzdělávání a přípravy zaručeno učňovské místo, čímž se zajistí kvalitní odborné vzdělávání a příprava, která skutečně zlepší výsledky na trhu práce a poskytne mladým lidem dovednosti a schopnosti pro život;

24.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh systému učňovského vzdělávání EU, který by učňům a studentům odborného vzdělávání a přípravy zajistil soubor práv, a současně vyzývá členské státy, aby tento návrh schválily; zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou mohou hrát „senioři“ v oblasti odborného vzdělávání a přípravy mládeže, pokud jde o co největší prosazování mezigenerační výměny prostřednictvím stáží a mentorství a rovněž usnadnění učení založeného na zkušenostech v mezigeneračních týmech; vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, která zajistí, aby programy učňovského vzdělávání a odborné přípravy v rámci programu Erasmus+ nebyly zneužívány jako nástroj na snížení nákladů práce;

25.  doporučuje, aby všechny klíčové zainteresované strany pracovaly na společných strategiích zaměřených na podporu návratu nebo mobility stážistů a učňů v rámci odborného vzdělávání a přípravy do jiných částí Evropy, a aby přitom respektovaly jejich preference, přičemž cílem by mělo být zprostředkování znalostí a zkušeností získaných v zahraničí k vyvážení rozdílů a posílení soudržnosti v jejich příslušných oblastech původu, ve kterých je nedostatek dovedností, případně jinde v Evropě;

26.  zdůrazňuje, že je naléhavě nezbytné, aby při utváření, vypracovávání, provádění a podporování kvalitních programů mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy probíhaly konzultace s průmyslem a službami v soukromé i veřejné sféře, včetně výrobního odvětví (zejména MSP a mikropodniky), případně aby tyto složky byly do všech těchto činností zapojeny; domnívá se, že volba programu by měla zohledňovat pracovní příležitosti v hostitelských podnicích a organizacích; je toho názoru, že úspěch mobility a přidanou hodnotu odborného vzdělávání a přípravy zaručí flexibilní a konstruktivní partnerství založené na dialogu, spolupráci a osvědčených postupech mezi všemi zúčastněnými stranami; zastává názor, že je rovněž nezbytné, aby docházelo k výměně znalostí a osvědčených postupů mezi středisky odborné přípravy a firmami; vyzývá Komisi, aby sledovala nabídku a poptávku na trhu práce EU a rovněž geografickou a profesní mobilitu s cílem sladit potřeby trhu práce; domnívá se, že by se tak zmenšily rozdíly mezi nabízenou odbornou přípravou a tím, co mladé lidi v podnikatelském prostředí skutečně čeká, a na druhé straně mezi potřebami trhu v odvětvích s přidanou hodnotou (např. digitální a zelená ekonomika, energetika, obrana, pečovatelství a renovace bydlení);

27.  konstatuje, že v současném ekonomickém prostředí, pro které se vyznačuje vysokou nezaměstnaností mladých lidí a nerovnováhou mezi poptávkou a nabídkou dovedností, by měly být programy mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy co nejlépe přizpůsobené konkrétním potřebám trhu práce;

28.  konstatuje, že v období přechodu k digitalizovanější ekonomice dochází k novému vymezení pracovních míst a dovedností; v důsledku toho vyzývá členské státy a Komisi, aby spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem vytvářet strategie zaměřené na dovednosti a programy odborného vzdělávání a přípravy pro rekvalifikaci pracovníků;

29.  zdůrazňuje pozitivní výsledky, které mladým podnikatelům přinesl předchozí program Erasmus, a rovněž úlohu odborného vzdělávání a přípravy v rámci podpory podnikání mezi mladými Evropany; přeje si proto posílení iniciativ EU na podporu podnikání mladých lidí a vytvoření inovativních nových podniků;

30.  podporuje program Komise Erasmus pro mladé podnikatele, který budoucím podnikatelům nabízí možnost získat zkušenosti po boku zkušených podnikatelů, kteří řídí malé a střední podniky v zemích zapojených do programu; zdůrazňuje, že tyto výměny jsou prospěšné pro obě strany, neboť novým podnikatelům umožňují získat základní dovednosti potřebné pro úspěšné řízení podniku a zkušeným podnikatelům poskytují výhodu nové perspektivy pro jejich podnik a umožňují jim rozvíjet profesní sítě a pronikat na nové trhy;

31.  vítá nástroje rozvíjené Komisí, jako je evropský rámec kvalifikací (EQF), Europass, Eures a platforma Příležitosti ke vzdělávání a kvalifikace v Evropě (Ploteus), které poskytují informace o odborném vzdělávání a přípravě a o mobilitě, ačkoli lituje skutečnosti, že tyto nástroje nejsou dostatečně známy a používány; vyzývá Komisi, členské státy a veřejné organizace zaměstnanosti, aby zveřejňovaly informace a šířily osvětu o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy propagovaly, zejména mezi MSP; je přesvědčen o tom, že co nejúčinnější využívání těchto nástrojů umožní, aby z těchto příležitostí mělo prospěch více lidí, a podařilo se tak dosáhnout cíle mobility; domnívá se, že konzultace a zapojení výrobního odvětví do tvorby a aktualizace těchto nástrojů přinese přidanou hodnotu a usnadní odpověď na poptávku na trhu práce; konstatuje, že je nezbytné, aby Komise vyvíjela intenzivnější úsilí o snížení byrokracie, jak na straně žadatelů, tak hostitelských podniků a institucí, a zastává názor, že při řešení minulých problémů souvisejících s platbami pomůže větší transparentnost, jednoduchost a srozumitelnost provádění programů; vyzývá odpovědné orgány, aby přezkoumaly jakékoli nedostatky v tomto směru a v případě potřeby se jimi zabývaly co nejdříve;

32.  vítá lepší podmínky přístupu k dokumentům souvisejícím s programy ve všech úředních jazycích EU; konstatuje, že by se měla zlepšit kvalita překladů, aby se předešlo nejednoznačnosti a nesprávnému pochopení ze strany účastníků;

33.  domnívá se, že mobilita v oblasti odborného vzdělávání a přípravy podporuje kromě akademické mobility také profesní mobilitu; žádá Komisi, aby tuto profesní mobilitu podporovala prostřednictvím mechanismů pracovní adaptace a jazykové podpory s cílem zajistit, aby získávání zkušeností v jiných zemích probíhalo úspěšně a hladce; zdůrazňuje skutečnost, že dobré znalosti cizích jazyků mají pro pracovní život zásadní význam a vítá skutečnost, že jazykové znalosti účastníků programu Erasmus+ budou posíleny díky standardizovaným on-line jazykovým testům a on-line jazykovým kurzům (např. prostřednictvím portálu OLS);

34.  zdůrazňuje, že existuje 12 přeshraničních partnerství EURES, která pomáhají více než 1 000 000(13) pracovníků v příhraničních oblastech, kteří žijí ve svých domovských zemích a pracují na území jiné země, přičemž tato partnerství jim pomáhají překonat administrativní, právní a organizační problémy při hledání zaměstnání a přeshraničním náboru pracovníků; stresses the importance of these partnerships for encouraging mobility in cross-border regions; encourages Member States to support these partnerships and to promote them more, especially among young people;

35.  hodnotí kladně spuštění pilotních projektů a nedávno schválený ,,Evropský rámec pro mobilitu učňů“, který je výchozím bodem pro zlepšení programu Erasmus+, jehož cílem je umožnit větší a lepší dlouhodobou mobilitu v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; naléhavě vyzývá k vytvoření rámce pro dlouhodobé iniciativy představující protiklad k opatřením zaměřeným výhradně na projekty, s cílem vytvořit trvalý a udržitelný systém, který bude plně funkční a předvídatelný a který bude podporovat volný pohyb dovedností po celé Evropě;

36.  konstatuje, že evropský rámec pro mobilitu učňů by mohl fungovat jako cesta ke zmírnění nezaměstnanosti mladých lidí tím, že usnadní hladký přechod od vzdělávání a odborné přípravy na trh práce; požaduje vytvoření lepších příležitostí pro studenty odborného vzdělávání a přípravy, aby mohli absolvovat pracovní stáže v sousedních zemích, například financováním cestovních výdajů studentů, kteří přitom nadále bydlí ve své domovské zemi;

37.  zdůrazňuje význam systému záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jejichž cílem je podpora učňovského vzdělávání, stáží, odborného vzdělávání a odborné přípravy, pracovního uplatnění a dalšího vzdělávání vedoucího k získání kvalifikace; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že na tyto programy budou přiděleny odpovídající finanční prostředky po celé programové období 2014–2020;

38.  bere na vědomí, že evropské prostředky přidělené na program Erasmus+ a programy odborného vzdělávání a přípravy nejsou úměrné počtu ani potřebám potenciálních subjektů zapojených do mobility nabízené těmito programy, a proto vyzývá členské státy, aby podporovaly dvoustranné dohody jako doplněk k činnostem podporovaným programem Erasmus+ a evropskými programy odborného vzdělávání a přípravy, a posílily tak mobilitu mladých Evropanů;

39.  požaduje přezkum / revizi víceletého finančního rámce (VFR) na základě kritérií, která budou zahrnovat předběžné posouzení účinnosti opatření zaměřených na boj proti nezaměstnanosti a snížení finančních prostředků na méně účinná opatření; domnívá se, že takový přístup je obzvláště důležitý v období krize, kdy dochází k nepřípustné nerovnováze, jako je tomu v současnosti;

40.  vyzývá Komisi, aby poskytla aktuální statistické údaje a tam, kde je to možné, aby uskutečnila posouzení a provedla studie programu Erasmus+ a dalších programů mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem stanovit jejich vliv na sladění pracovní praxe s pracovními místy z hlediska míry zaměstnávání, a aby rovněž posoudila, proč některé členské státy produkují více žádostí o zahraniční pracovní a studijní stáže v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, a aby vypracovala plán pro jejich větší zapojení; je přesvědčen o tom, že výsledné statistické údaje a hodnocení by měly být součástí přezkumu programu Erasmus+ uprostřed období a měly by v něm být zohledněny.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Jane Collins, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Georges Bach, Sergio Gutiérrez Prieto, Krzysztof Hetman, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Csaba Sógor, Neoklis Sylikiotis, Flavio Zanonato, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

María Teresa Giménez Barbat, Angelika Mlinar

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

17.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Rikke Karlsson, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ilhan Kyuchyuk, Ernest Maragall, Marlene Mizzi, Elisabeth Morin-Chartier, Paul Nuttall, Hannu Takkula

(1)

Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(2)

Úř. věst. C 311, 19.2.2009, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(4)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s.1.

(5)

Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

(6)

Úř. věst. C 199, 7.7.2011, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(8)

Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.

(9)

Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(10)

http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_378_en.pdf

(11)

Viz: Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1-7).

(12)

Viz studie o mobilitě studentů a zaměstnanců v době krize: „Student and staff mobility in times of crisis“, Německá akademická výměnná služba (DAAD), prosinec 2014, financovaná Komisí.

(13)

https://ec.europa.eu/eures/public/cs/eures-in-cross-border-regions#/list

Právní upozornění - Ochrana soukromí