Postup : 2015/2127(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0050/2016

Předložené texty :

A8-0050/2016

Rozpravy :

PV 27/04/2016 - 16
CRE 27/04/2016 - 16

Hlasování :

PV 28/04/2016 - 4.64
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0200

ZPRÁVA     
PDF 661kWORD 245k
8.3.2016
PE 565.145v02-00 A8-0050/2016

o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014

(2015/2127(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Georgi Pirinski

ERRATA/ADDENDA
POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014

(2015/2127(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky za rok 2014,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2014 a na statistickou zprávu EIB za rok 2014,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2014, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2014 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2014,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit EIB za rok 2014,

–  s ohledem na výroční zprávu skupiny Evropské investiční banky o činnosti v oblasti boje proti podvodům za rok 2014,

–  s ohledem na operační plán skupiny EIB na období 2014–2016 (17. prosince 2013), na operační plán EIF na období 2014–2016 (prosinec 2013) a na operační plán skupiny EIB na období 2015–2017 (21. dubna 2015),

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2014,

–  s ohledem zprávu orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy (Office of the Chief Compliance Officer) za rok 2014,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na její protokol č. 5 o statutu EIB,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2012(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2013(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o dlouhodobém financování evropského hospodářství(3) a na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 o dlouhodobém financování evropské ekonomiky (COM(2014)0168),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013 a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 670/2012 ze dne 11. července 2012, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (v souvislosti s pilotní fází iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady v říjnu 2014, které výslovně zmiňují zapojení EIB do nového fondu zaměřeného na investice za účelem zlepšení energetické účinnosti a modernizace energetických systémů v členských státech s nižšími příjmy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 nazvané „Společně k zaměstnanosti a růstu: Úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu (COM(2015)0361/2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0050/2016),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním úkolem EIB jakožto banky EU je finančně podporovat projekty v zájmu Unie, které přispívají k vyváženému rozvoji vnitřního trhu a k sociální, ekonomické a územní soudržnosti, a tím k posilování evropské integrace i zaměstnanosti, a je tedy velmi důležitá pro podporu konkurenceschopnosti Unie;

B.  vzhledem k tomu, že veškeré činnosti financované EIB musejí být v souladu se Smlouvami EU a zastřešujícími cíli a prioritními oblastmi EU, jak jsou definovány ve strategii Evropa 2020 a v nástroji pro růst a zaměstnanost;

C.  vzhledem k tomu, že za účelem plnění svého úkolu poskytuje EIB úvěry a záruky, které usnadňují financování projektů ve všech odvětvích ekonomiky, přičemž funguje na neziskovém základě;

D.  vzhledem k tomu, že finanční, hospodářská a sociální krize v roce 2008 má za následek vážný nedostatek investic a extrémní míru nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, a také vyhlídky na dlouhodobou stagnaci evropského hospodářství;

E.  vzhledem k tomu, že od roku 2008 již EU nefunguje jako „stroj sbližování“, ale působí spíše opačným směrem, což vedlo k vážnému prohloubení stávajících rozdílů mezi regiony a členskými státy a také k prohlubujícím se sociálním a ekonomickým nerovnostem v celé Unii, které brání ekonomickému oživení a dále narušují sociální soudržnost;

F.  vzhledem k tomu, že v současné době jednotlivé členské státy i EU jako celek čelí obrovské výzvě, která v celých dějinách EU nemá obdoby, a sice zvládnutí hromadného přílivu migrantů z různých oblastí světa;

G.  vzhledem k tomu, že za těchto okolností nabývá kvalitativně zcela novou naléhavost ústřední role EIB pro účinné provádění investičního plánu pro Evropu a pro účinné fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je hlavním nástrojem na podporu růstu, tvorby důstojných pracovních míst a překonání sociálních a územních rozdílů v rámci Unie;

H.  vzhledem k tomu, že Evropský investiční fond (EIF) sehrává klíčovou roli v rámci reakce skupiny EIB na řešení dlouhodobých dopadů krize a také prostřednictvím podpory malých a středních podniků přispívá k oživení evropského hospodářství;

I.  vzhledem k tomu, že EIB by neměla být jen finanční institucí, ale také bankou znalostí a správných postupů, která radí členským státům a hospodářským subjektům a přispívá k maximalizaci přidané hodnoty fondů EU;

J.  vzhledem k tomu, že smyslem financování operací mimo EU ze strany EIB je podpořit cíle vnější politiky EU v souladu s hodnotami Unie a na základě dodržování udržitelných sociálních a environmentálních standardů;

K.  vzhledem k tomu, že rozsah a složitost úkolů, kterými se EIB v současnosti zabývá, vyžadují, aby se znovu zavázala, že se rozhodně vyhne financování projektů, které porušují základní standardy řádného finančního řízení, neboť by tím mohla poškodit důvěryhodnost EIB jakožto veřejné finanční instituce s ratingem AAA a bezúhonnou pověstí;

Investiční program EIB podporující cíle politik EU

Upřednostnění investic pro urychlení oživení a zlepšení produktivity

1.  vítá výroční zprávy EIB za rok 2014 a výsledky v nich prezentované a důrazně vybízí EIB, aby pokračovala ve svém úsilí o zvýšení nízké úrovně investic v EU;

2.  vítá zejména skutečnost, že v roce 2014 financovala EIB 285 000 malých a středních podniků, čímž zachránila 3,6 milionu pracovních míst, a podepsala smlouvy na celkem 413 projektů v rámci EU v hodnotě 69 miliard EUR a 92 nových projektů mimo EU v celkové hodnotě 7,98 miliard EUR; dále vítá skutečnost, že ve stejném roce vyčlenil EIF 3,3 miliardy EUR prostřednictvím svých kapitálových a záručních činností pro menší podniky, čímž úspěšné provedl jeden z nejambicióznějších obchodních plánů EIB zahrnující celkem 80,3 miliardy EUR v rámci financování poskytovaného skupinou EIB; vítá skutečnost, že objem podepsaných finančních operací EIB v roce 2014 je na nejvyšší úrovni od roku 2009, zdůrazňuje však, že objem podepsaných finančních operací má další potenciál; podporuje navýšení kapitálu EIB o 10 miliard EUR, o kterém rozhodly všechny členské státy v roce 2012;

3.  vyzývá EIB, aby členským státům, které mají nižší úspěšnost při schvalování projektů, poskytla větší technickou podporu ve stádiu před schvalováním, a vybízí EIB, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v souvislosti s vypracováváním úspěšných projektů;

4.  vyzývá EIB, aby se zaměřila na investice do reálné ekonomiky, které budou v EU stimulovat tvorbu pracovních míst a růst;

5.  poukazuje na dramaticky vysokou míru nezaměstnanosti v mnoha členských státech, především mezi mladými lidmi, a naléhavě vyzývá EIB, aby tuto situaci při provádění svých politik zohlednila;

6.  poukazuje na to, že operace sice musí zohledňovat dostupnost finančních prostředků, ale musejí být zaměřené na vytváření investic, které pomáhají ekonomickému oživení a produktivní zaměstnanosti a doprovázené neustálou podporou členským státům, která má zvýšit absorpční kapacity tam, kde je to nutné, a také neustálou snahou předejít riziku územní fragmentace;

7.  poznamenává, že úvěrový program EIB čelí značným problémům z hlediska nedostatečné kapacity pro vytváření projektů ve veřejném a soukromém sektoru a nízké výpůjční kapacity v některých členských státech ve spojení se stávajícími tržními podmínkami; naléhavě proto žádá EIB, aby zásadně posílila svou odbornou pomoc a finanční poradenství ve všech klíčových oblastech činnosti na snadno dostupném základě a pro všechny členské státy, aby bylo dosaženo výrazně vyšší kapacity pro vytváření růstu;

8.  vítá skutečnost, že EIB pro hodnocení ex-ante u očekávaných výsledků investičních projektů v rámci EU i mimo ni používá rámec pro hodnocení na základě tří pilířů (3 Pillar Assessment Framework) a rámec pro měření výkonnosti (Results Measurement Framework);

9.  vyzývá EIB, aby při posuzování a hodnocení projektů dávala rozhodně přednost dlouhodobému dopadu investic a sledovala nejen finanční ukazatele, ale především také jejich příspěvek k udržitelnému rozvoji a k lepší kvalitě života prostřednictvím dalšího zlepšování v oblasti zaměstnanosti, sociálních norem a životního prostředí;

10.  zdůrazňuje, že schválení financování projektu by mělo být založeno na přiměřené finanční analýze a analýze rizik, finanční životaschopnosti a řádném rozpočtovém řízení; domnívá se, že projekty, které byly schváleny pro financování EIB, by měly evropskému hospodářství poskytnout jasnou přidanou hodnotu;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě o hodnocení na základě tří pilířů nejsou žádné informace, ať už vycházející z hodnocení na základě tří pilířů nebo z jiných relevantních nástrojů, o skutečných výsledcích dosažených díky operacím provedeným v EU v roce 2014 (ve srovnání s výsledky dosaženými mimo EU), ačkoliv hodnocení na základě tří pilířů bylo koncipováno právě za účelem zlepšení schopnosti EIB sledovat provádění, a to tím, že má sledovat dopady během celého projektového cyklu; očekává, že v důsledku probíhající harmonizace hodnocení na základě tří pilířů a měření výkonnosti bude na počátku roku 2016 zaveden nový harmonizovaný rámec, který bude vhodnější pro hodnocení ex-post a oznamování výsledků projektů v rámci EU i mimo ni a bude zcela v souladu se srovnávacím přehledem pro operace EFSI, a že tento nový rámec bude použit při podávání zpráv EIB za rok 2015; žádá, aby posouzení jednotlivých projektů bylo pravidelně zveřejňováno;

12.  bere na vědomí operační plán EIB na období 2015–2017; vítá skutečnost, že tento plán bere na vědomí odlišnou rychlost obnovy v jednotlivých členských státech a že považuje hospodářskou a sociální soudržnost za průřezový politický cíl;

13.  bere v úvahu skutečnost, že EIB změnila klasifikaci svých hlavních cílů veřejné politiky pro skupinu EIB na období 2015–2017 (inovace a lidský kapitál, malé a střední podniky a financování růstu společností se střední tržní kapitalizací, účinná infrastruktura a životní prostředí) způsobem, který se liší od vytváření jejích hlavních cílů veřejné politiky na období 2014–2016 (zvýšení potenciálu růstu a zaměstnanosti, udržitelnost životního prostředí, hospodářská a sociální soudržnost a konvergence a boj proti změně klimatu); všímá si, že veřejněpolitické cíle byly přizpůsobeny měnícím se ekonomickým okolnostem, a v tomto ohledu EIB vyzývá, aby zajistila další posílení dvou průřezových cílů (ekonomická a sociální soudržnost v EU a opatření v souvislosti se změnou klimatu) spolu s plánovaným procentem podpisů, které k nim mají přispět;

14.  domnívá se však, že prezentace činností EIB ve zprávě o činnosti za rok 2014 není zcela v souladu s veřejněpolitickými cíli na rok 2014; dále vyjadřuje politování nad nedostatkem informací o výsledcích, kterých dosáhly jednotlivé finanční nástroje a iniciativy EIB, které fungovaly v roce 2014; doporučuje, aby se EIB při předávání informací o své činnosti nesoustřeďovala v první řadě na objem provedených investic, ale spíše na jejich účinek;

15.  očekává, že EIB přispěje k přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období tím, že předloží informace o svých činnostech a o tom, jak přispěly k plnění cílů této strategie;

16.  vyzývá EIB, aby zvážila, že v roce 2015 vypracuje komplexnější a analytičtější zprávu o svých činnostech v daném roce, která by odpovídajícím způsobem shrnula informace z jejích tematických zpráv a lépe by odpovídala požadavkům článku 9 statutu EIB;

17.  vítá nové informace, které přináší pracovní dokument o finančních nástrojích připojený k návrhu rozpočtu; lituje však toho, že dokument nepodává celkový přehled ročních závazků a plateb EIB, a očekává další podrobné údaje;

18.  zdůrazňuje, že investice, strukturální reformy a solidní fiskální politika musejí být součástí ucelené strategie;

Podpora zaměstnanosti mladých lidí, inovací a malých a středních podniků

19.  vítá provádění iniciativy EIB „Dovednosti a pracovní místa – investice pro mládež“ v roce 2014 a vybízí EIB, aby i nadále investovala do vzdělávání, rozvoje dovedností a pracovních míst pro mladé lidi; žádá EIB, aby podrobněji informovala o výsledcích, jichž její iniciativa Investice pro mládež dosáhla, a aby k tomu mj. používala ukazatel, jako je udržitelná zaměstnanost vyplývající z určitých operací;

20.  vítá skutečnost, že v roce 2014 byla spuštěna nová řada produktů v rámci InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory, která je otevřená inovátorům všech velikostí, a také poradenská služba InnovFin pro velké projekty v oblasti výzkumu a vývoje; také bere na vědomí skutečnost, že v roce 2014 vznikl nový mandát skupiny EIB k posílení řízení rizik;

21.  bere na vědomí, že v roce 2014 EIB podepsala celkem 225 operací v rámci EU na podporu inovací a dovedností (62 operací v oblasti inovací a výzkumu a vývoje v hodnotě 9,6 miliardy EUR a 25 operací v oblasti vzdělávání a dovedností v hodnotě 4,4 miliardy EUR) a na podporu malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací (138 operací v hodnotě 22,2 miliardy EUR);

22.  poukazuje na navýšení kapitálu EIF v hodnotě 1,5 miliardy EUR v roce 2014 a rekordní investice EIF do poskytování rizikového financování malým a středním podnikům ve výši 3,3 miliardy EUR, které přineslo kapitál ve výši 14 miliard EUR; žádá, aby byl vypracován komplexní a transparentní přehled operací EIF, který by byl zahrnut do výroční zprávy EIB;

23.  bere na vědomí, že ve snaze o zlepšení podmínek a posílení přístupu k financování směruje skupina EIB finanční prostředky pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací prostřednictvím různých prostředníků; žádá proto EIB, aby se svými finančními prostředníky v členských státech spolupracovala mnohem úžeji a aby je naléhavě vyzývala, aby šířili příslušné informace potenciálním příjemcům a vytvářeli tak podnikatelsky vstřícné prostředí, jež usnadní přístup k financování pro malé a střední podniky;

24.  konstatuje, že pro malé a střední podniky je v mnoha částech Evropy značně problematické získat přístup k potřebným finančním prostředkům; v této souvislosti vítá, že EIB klade větší důraz na podporu malých a středních podniků; vyzdvihuje význam EIB při usnadňování partnerství a posílení podpůrných nástrojů pro financování činností mikropodniků, malých a středních podniků, tak pro inovativní začínající podniky; vyzývá dále EIB, aby zintenzivnila spolupráci s regionálními veřejnými orgány, aby tak bylo dosaženo optimalizace možností financování MSP;

25.  vítá programy EIB pro usnadnění obchodu, především nástroj na podporu financování obchodu malých a středních podniků, který poskytuje záruky zahraničním bankám, jež poskytují malým a středním podnikům finanční prostředky na obchod, čímž přispívá k oživení obchodních toků a zmírňuje omezení související s hotovostním zajištěním, a další projekty v oblasti financování obchodu v zemích vážně zasažených hospodářskou krizí nebo na míru uzpůsobená finanční řešení, jako je evropský nástroj mikrofinancování Progress, jehož cílem je finanční začlenění;

26.  vybízí EIB, aby v rámci své poradní funkce vyvinula účinnou komunikační politiku, jež se bude obracet na potenciální soukromé příjemce; vybízí ji, aby posílila a rozšířila síť svých kanceláří v EU;

27.  lituje, že zpráva o činnosti za rok 2014 neobsahuje informace o provádění dohody uzavřené v červenci 2014 mezi Komisí a EIF v rámci Programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME);

Posílení environmentální udržitelnosti a opatření v oblasti klimatu

28.  bere na vědomí, že v roce 2014 bylo v oblasti životního prostředí v EU schváleno 84 projektů v souhrnné výši 12,6 miliard EUR, z čehož projekty v oblasti udržitelné dopravy představovaly 5,1 miliardy EUR, projekty v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti 3,7 miliard EUR a projekty v oblasti ochrany životního prostředí 3,8 miliard EUR; dále konstatuje, že podepsané operace v rámci průřezového cíle „opatření v oblasti klimatu“ činily 16,8 miliard EUR, čili 24 % všech finančních operací EIB uvnitř EU;

29.  bere na vědomí, že podpora EIB pro rozvoj kapacit v oblasti obnovitelné energie v roce 2014 se převážně soustředila na pět největších ekonomik EU a pouze 42 milionů EUR z celkové výše 4,5 miliard EUR bylo vynaloženo na projekty v oblasti obnovitelné energie ve 13 nových členských státech v EU-28; dodává, že podobnou koncentraci lze vysledovat v odvětví energetické účinnosti, kde z celkových 2 miliard EUR bylo pouze 148 milionů přiděleno 13 novým členským státům; vyzývá k tomu, aby byl stanoven podíl budoucích investic do rozvoje kapacit v oblasti obnovitelné energie a do odvětví energetické účinnosti v nových členských státech, kde by se tyto podíly měly postupně do roku 2020 zvyšovat až na 30 % celkových investic do uvedených oblastí; žádá, aby bylo vyvinuto větší úsilí za účelem poskytnutí další odborné pomoci vnitrostátním a regionálním orgánům, která by měla zlepšit jejich schopnost připravovat životaschopné projekty, které umožní více investic do odvětví energetiky;

30.  vítá skutečnost, že v roce 2014 byly spuštěny nové inovační nástroje na podporu opatření v oblasti klimatu, jako jsou soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost a nástroj financování přírodního kapitálu, a očekává, že EIB bude ve svých budoucích zprávách o činnosti informovat o jejich provádění;

31.  podporuje odhodlání EIB podporovat iniciativy, jež pomohou EU, aby si zachovala vedoucí postavení a současně splnila své dlouhodobé ambice v oblasti trhu s uhlíkem v souvislosti s politikou v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, strategií nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 a jednáními OSN o klimatu, jež mají vést k nové celosvětové dohodě; žádá, aby byl přezkoumán podíl investic EIB na opatřeních v oblasti klimatu, neboť 25% podíl byl již dosažen;

32.  bere na vědomí proces směřující k rozvoji trhu se zelenými dluhopisy a vedoucí úlohu EIB s vlastními zelenými dluhopisy a dluhopisy zohledňujícími otázky klimatu, jež svědčí o zájmu investorů o finanční produkty zasvěcené udržitelnému nízkouhlíkovému růstu odolnému vůči změně klimatu; vyzývá EIB, aby s ohledem na unijní strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 přehodnotila v roce 2016 svou emisní normu;

33.  vítá, že byl v září 2015 zveřejněn dokument EIB nazvaný „Strategie v oblasti klimatu – Mobilizace finančních prostředků na přechod k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změně klimatu“ a souhrnná zpráva „Hodnocení operací – Hodnocení financování opatření v oblasti (zmírňování) změny klimatu v EU poskytovaného EIB v období 2010–2014“; žádá, aby v konkrétních akčních plánech navazujících na strategii EIB v oblasti klimatu do roku 2017 byl uplatňován specifický, měřitelný, ambiciózní, realistický a časově vymezený (SMART) přístup;

Podpora hospodářské a sociální soudržnosti a sbližování

34.  bere na vědomí, že 19,9 miliard EUR, čili 29 % celkových finančních prostředků, které EIB poskytla v roce 2014 uvnitř EU, bylo určeno na operace na podporu soudržnosti; lituje však, že nejsou dostupné informace o počtu projektů podporovaných skupinou EIB v rámci příslušných odvětví nebo o finančních nástrojích či použitých iniciativách souvisejících s tímto průřezovým politickým cílem;

35.  zdůrazňuje rozhodující úlohu politiky soudržnosti při snižování nerovnováhy mezi evropskými regiony a podpoře evropské integrace a upozorňuje v této souvislosti na význam přístupu zaměřeného na výsledky; naléhavě žádá EIB, aby do své výroční zprávy zahrnovala podrobné informace o příspěvcích vynaložených na realizaci cílů politiky soudržnosti prostřednictvím činností EIB a o dosažených výsledcích;

36.  vítá skutečnost, že skupina EIB bude hrát při provádění politiky soudržnosti v programovém období 2014–2020 rozšířenou úlohu; je přesvědčen, že se jedná o krok správným směrem, tj. směrem ke zlepšení součinnosti mezi EIB a fondy ESI; vyzývá ke zlepšení její činnosti v souladu s protokolem č. 28 SFEU o hospodářské, sociální a územní soudržnosti; domnívá se, že je nezbytné posílit spolupráci mezi Komisí, EIB a místními a regionálními orgány s cílem zajistit, aby finanční nástroje byly využívány efektivně na podporu územního rozvoje a politik soudržnosti; vítá partnerství mezi Komisí a EIB při zřizování poradní platformy fi-compass; je rozhodně přesvědčen, že je třeba zjednodušit pravidla pro podporu poskytovanou fondy ESI finančním nástrojům v rámci EIB;

37.  vítá především financování ze strany EIB na podporu projektů v oblasti infrastruktury a dopravy v evropských regionech; zdůrazňuje, že tyto formy finanční podpory významně zvyšují potenciál rozvoje obchodních vztahů, jelikož podněcují růst a stimulují konkurenceschopnost především v oblastech, které se vyznačují trvalými geografickými omezeními;

38.  bere na vědomí, že EIB v roce 2014 podepsala 104 projektů rozvoje sociální a hospodářské infrastruktury uvnitř EU v celkové výši 20,2 miliardy EUR, z nichž strategické dopravní projekty (včetně TEN-T) představovaly 8,2 miliardy EUR, projekty v oblasti konkurenceschopné a bezpečné energetiky 7,5 miliardy EUR a projekty obnovy měst (včetně zdraví) 4,5 miliardy EUR;

39.  zdůrazňuje, že investice do udržitelných projektů budování infrastruktury mají zásadní význam pro zvýšení konkurenceschopnosti a obnovu růstu a vytváření pracovních míst v Evropě; žádá proto, aby bylo financování EIB použito ve prospěch oblastí, které jsou nejhůře zasaženy vysokou nezaměstnaností, a ve prospěch většího počtu projektů sociální infrastruktury; zdůrazňuje, že financování ze strany EIB by se mělo zaměřovat především na země, které z hlediska kvality a rozvoje infrastruktury zaostávají a zároveň by měla být zohledněna zásada řádného finančního řízení a životaschopnost projektů;

40.  vyjadřuje politování nad tím, že v řadě případů byly finanční prostředky EIB využity na podporu finančně neudržitelných projektů infrastruktury, a to jak s ohledem na zájmy obyvatel, tak i opatření v oblasti klimatu; se znepokojením bere na vědomí tendenci financovat projekty infrastruktury, jako jsou dálnice, které podněcují ke spotřebě fosilních paliv, a jsou proto v rozporu s dlouhodobými cíli EU spočívajícími v přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku; žádá EIB, aby do procesu výběru projektů, které mají být v EU i mimo ní financovány, zahrnula povinné nezávislé předběžné hodnocení environmentální, hospodářské a sociální přidané hodnoty a aby do provádění veškerých předběžných a následných hodnocení byly aktivně zapojeny zúčastněné strany, místní, regionální a státní orgány a zástupci občanské společnosti; vyzývá rovněž k tomu, aby výsledky těchto hodnocení a použité ukazatele byly zveřejněny a byly plně přístupné;

41.  zdůrazňuje, že financování velkých projektů vede často k pronikání společností napojených na organizovanou trestnou činnost; negativně hodnotí skutečnost, že EIB financovala úsek dálnice známý jako „Passante di Mestre“, v souvislosti s nímž je prováděno vyšetřování daňového podvodu; se znepokojením konstatuje, že EIB nereagovala na žádosti týkající se této záležitosti uvedené ve zprávě o výroční zprávě týkající se ochrany finančních zájmů Evropské unie v roce 2013 – boje proti podvodům; znovu vyzývá EIB, aby pozastavila veškeré formy financování dotyčného projektu;

42.  podtrhuje význam regionálního rozvoje a vyzývá EIB k posílení dialogu a spolupráce s regionálními a místními orgány, bankami a agenturami; domnívá se, že v této souvislosti by se měla rovněž podporovat přeshraniční spolupráce;

43.  vyzývá EIB, aby zvýšila svou podporu projektům spadajícím do makroregionálních strategií EU; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v podpoře udržitelných inovativních i tradičních hospodářských odvětví v EU; zdůrazňuje, že je třeba propojit Evropu prostřednictvím intermodální dopravy a investic zaměřených na konkrétní území; dále žádá o zřizování finančních a investičních platforem s cílem umožnit slučování finančních prostředků z různých zdrojů a uvolňování investic, které jsou pro tyto makroregionální projekty nezbytné;

Řízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)

44.  vítá nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že je třeba, aby EFSI fungoval účinně, plně transparentním a spravedlivým způsobem v souladu s kritérii jeho mandátu a nařízení, a doporučuje úzkou spolupráci a přehled operací EFSI Parlamentem a Evropským účetním dvorem; zdůrazňuje, že jeho zdroje by měly vykazovat opravdovou adicionalitu vůči běžným operacím financovaným EIB; připomíná, že EFSI musí rovněž přispívat k soudržnosti a žádá EIB, aby zajistila konzistentnost a doplňkovost s investicemi z evropských strukturálních a investičních fondů a dalších veřejných fondů; vyzývá EIB, aby prováděla a dále rozvíjela EFSI v úzké spolupráci se spoluzákonodárci, a to i prostřednictvím včasného a závazného uzavření dosud neuzavřené dohody mezi Parlamentem a EIB;

45.  očekává, že cíle stanovené pro EFSI budou v souladu s veřejněpolitickými cíli EIB a že úroveň investic EIB pro rok 2016 bude přizpůsobena tak, aby odrážela i operace EFSI;

46.  zdůrazňuje, že EFSI by měl být přínosem pro všechny členské státy bez odvětvového nebo regionálního předběžného přidělování prostředků a současně by měla být jeho činnost v souladu s probíhajícími regionálními nebo místními investičními iniciativami; zdůrazňuje, že financování z EFSI by mělo rovněž podporovat projekty menšího rozsahu;

47.  uvědomuje si výzvy spojené s vytvořením a rychlým zprovozněním seznamu strategických projektů EFSI; vítá skutečnost, že EIB zřídila Evropské centrum pro investiční poradenství, jehož cílem je poskytovat technickou pomoc a odborné poradenství potenciálním navrhovatelům projektů; očekává, že mechanismus technické pomoci bude na místní a regionální úrovni fungovat efektivně;

48.  doporučuje, aby členské státy určily národní podpůrné banky a doporučuje užší spolupráci mezi EIB a národními podpůrnými bankami, finančními institucemi a investičními platformami, jež by umožnila spojit a sdílet odborné poznatky a know-how a lépe sladit operace EIB s politickými prioritami členských států; připomíná potřebu plné transparentnosti a upřednostňování orientace na výsledky s ohledem na zapojení národních podpůrných bank a institucí do projektů EFSI;

49.  vyzývá EIB, aby zajistila, že EFSI není nepřímo využíván jako prostředek ke zvyšování kapitálu EIB; vyzývá proto EIB, aby pravidelně revidovala své zapojení do EFSI a aby prokázala, že jsou splněny podmínky adicionality stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2015/1017 a že zejména nedochází k vytěsňování soukromých zdrojů investování;

50.  je znepokojen tím, že mnoho projektů vybraných během tzv. „skladovací“ fáze by získalo přístup k financování i za normálních podmínek a nesplňuje požadavek adicionality; připomíná, že záruka EFSI měla umožnit EIB více riskovat, ale zároveň si udržet rating AAA; zdůrazňuje, že bude nanejvýš bděle sledovat plnění tohoto kritéria;

51.  očekává, že skupina EIB bude obzvláště opatrná s ohledem na dodržování čl. 140 odst. 6 finančního nařízení, který stanoví, že finanční nástroje „nesmějí poskytovat nepatřičné výhody, zejména ve formě neoprávněné výplaty dividend nebo zisku třetím osobám“, vzhledem k obavám, že by EFSI mohl nějak přispívat k „socializaci rizik a privatizaci zisků“ s ohledem na zkušenosti s financováním v případech, jako je projekt Castor ve Španělsku nebo projekt Passante di Mestre v Itálii;

Posouzení iniciativy projektových dluhopisů

52.  domnívá se, že je třeba důsledně posoudit finanční, sociální a environmentální dopady iniciativy projektových dluhopisů; naléhavě vyzývá Komisi, aby na úrovni EU zahájila inkluzivní a otevřený proces konzultací – s aktivní účastí zástupců Evropského parlamentu – o budoucnosti projektových dluhopisů v období 2016–2020 dříve, než bude plně uskutečněna současná pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů;

Aktualizace vnějšího rozměru intervencí EIB

53.  vítá obnovení mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020, jenž poskytuje záruku EU pro vnější operace EIB až do výše 30 miliard EUR, a jeho klíčové cíle, konkrétně rozvoj místního soukromého sektoru, rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury a přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění;

54.  vyzývá EIB, aby věnovala pozornost třetím zemím a regionům mimo EU, které jsou postiženy ozbrojenými konflikty a extrémní chudobou, přičemž jejím hlavním cílem by mělo být zmenšovat rozdíl v úrovni rozvoje mezi EU a těmito regiony, jakož i přispívat podpůrným programům MSP, včetně dostatečného financování nástroje pro MSP prohloubená a komplexní zóna volného obchodu a to především v zemích jižního Středomoří a východního sousedství; vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby v součinnosti s Africkou rozvojovou bankou (ARB) financovala dlouhodobé investice, které slouží hospodářskému rozvoji; vítá skutečnost, že granty EU zahrnují rostoucí podíl úvěrových prostředků EIB, což umožňuje, aby projekty v partnerských zemích EU přinášely lepší výsledky;

55.  naléhavě žádá EIB, aby i nadále aktivně podporovala udržitelný růst v rozvinutých i rozvojových zemích, a tím podpořila udržitelný rozvoj na celém světě; zdůrazňuje, že EIB jakožto finanční složka Unie musí sehrát svou úlohu při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje; požaduje, aby v rámci přezkumu mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období v roce 2016 byla zvláštní pozornost věnována rozvojovému programu na období po roce 2015;

56.  vybízí EIB, aby v reakci na závažné problémy, jež přináší příliv migrantů do Evropy, rozvíjela a uplatňovala nezbytný komplexní přístup, včetně posílení operací v zemích původu migračních toků a v zemích, které s těmito zeměmi původu přímo sousedí;

57.  vyzývá v této souvislosti EIB, aby své činnosti zaměřila na podporu investičních potřeb v rámci městské, zdravotnické, vzdělávací a sociální infrastruktury, stimulovala hospodářské činnosti, které vytváří nové pracovní příležitosti, a podporovala přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi;

58.  upozorňuje, že EIB je důležitým hráčem v rámci podpory priorit a cílů zahraniční politiky EU; doporučuje zlepšit koordinaci a spolupráci mezi EIB a útvary a nástroji vnější politiky EU; požaduje systematické pokračování a zlepšování ex-ante a ex-post posuzování hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu projektů podporovaných z prostředků EIB ve vztahu k cílům ESVČ a obecným zásadám, kterými se řídí vnější činnost Unie, jak je uvedeno v článku 21 SEU a ve strategickém rámci a akčním plánu EU pro lidská práva; požaduje s ohledem na investice mimo EU podrobnou zprávu o případných ztrátách a o tom, jak a v kterých případech byl využit záruční nástroj; vítá skutečnost, že EIB uspořádala řadu seminářů o podnikání a lidských právech;

59.  vyzývá EIB, aby Parlamentu a veřejnosti poskytla podrobné informace o financování EIB a činnosti obchodního ombudsmana na Ukrajině;

60.  vítá řešení nalezené spolu se Světovou bankou, které EIB umožňuje podílet se na usnadnění nákupu ukrajinského plynu;

61.  ohlašuje, že má v úmyslu před přezkumem v polovině období pečlivě kontrolovat, jak EIB plní svůj mandát k poskytování úvěrů třetím zemím, přičemž bude mít na zřeteli, že je možné aktivovat další částku ve výši 3 miliardy EUR; potvrzuje své odhodlání pečlivě zkontrolovat první „zprávy o dokončení projektu“, které mají být zveřejněny v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020; požaduje, aby Evropský účetní dvůr vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti a souladu externích úvěrových činností EIB s politikami EU;

Posílení řízení, transparentnosti a kontrolního rámce EIB

62.  vítá vysokou kvalitu aktiv EIB, jež vykazují míru znehodnocení úvěrů, která se blíží 0 % (0,2 %) celkového portfolia úvěrů, a její obezřetné řízení likvidity; považuje za nezbytně nutné zajistit, aby si EIB udržela úvěrový rating AAA, a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších možných podmínek financování;

63.  navrhuje, aby EIB posílila své kapacity v oblasti sektorové analýzy a zveřejnila souhrnné statistické údaje, jakož i informace týkající se dílčích projektů, a tím usnadnila cílený přístup k určitým odvětvím nebo typům malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je nutné do výroční zprávy EIB zahrnout úplnější a podrobnější analýzu investičních potřeb v Unii podle jednotlivých odvětví činnosti, aby byly odhaleny nedostatky investic na priority EU; domnívá se, že EIB by měla posoudit schopnost svých investičních nástrojů překonat tyto nedostatky.

64.  zdůrazňuje význam, který EIB přikládá své politice nulové tolerance vůči podvodům, korupci a podvodným dohodám, a význam jejího závazku k pevným pravidlům v oblasti integrity a etiky; vítá v této souvislosti skutečnost, že správní rada EIB schválila aktualizovanou politiku boje proti podvodům a výroční zprávu skupiny EIB o činnosti v oblasti boje proti podvodům za rok 2014; očekává, že EIB přestane poskytovat úvěry na projekty, které jsou předmětem vnitrostátního či evropského vyšetřování ohledně korupce;

65.  vítá, že byl v červenci 2014 přijat revidovaný rámec skupiny EIB pro boj proti praní peněz a financování terorismu; vybízí EIB, aby vedla dialog s občanskou společností o tom, jak svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí zlepšit; vyzývá EIB, aby vypracovala novou politiku odpovědného zdaňování, přičemž výchozím bodem se stane přezkum její politiky vůči nespolupracujícím jurisdikcím v roce 2016; vyzývá EIB, aby jak přímé financování, tak financování prostřednictvím zprostředkovatelů podmínila zveřejňováním daňových informací podle jednotlivých zemí, a to v souladu s ustanovením směrnice CRD IV o úvěrových institucích a zveřejňováním informací o skutečném vlastnictví;

66.  vyzývá EIB, aby v souvislosti s hodnoceními ex-ante u podniků, které jsou předmětem vyšetřování, aktualizovala svou politiku boje proti praní peněz a proti financování terorismu a organizované trestné činnosti;

67.  bere na vědomí zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2014; trvá na tom, že je třeba dosáhnout nejvyšší míry transparentnosti a institucionální odpovědnosti proaktivním veřejným zpřístupněním podrobných a řádných rozpočtových informací a zpřístupněním finančních údajů o projektech financovaných EIB;

68.  žádá o zajištění co nejvyšší transparentnosti a informovanosti, pokud jde o dodavatelský a subdodavatelský systém, a o to, aby byl Parlamentu v každém případě zaručen přístup k příslušným informacím a finanční dokumentaci;

69.  vybízí EIB, aby důsledně plnila požadavky související s veřejným registrem dokumentů týkajících se životního prostředí podle Aarhuského nařízení (ES) č. 1367/2006 a aby i nadále pravidelně předkládala zprávy o svých úvěrových činnostech mimo EU v souladu s normami Mezinárodní iniciativy na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI);

70.  opakuje, že by EIB měla posílit svá opatření hloubkové kontroly s cílem zlepšit kvalitu informací o konečných příjemcích a účinněji předcházet transakcím s finančními prostředníky, kteří mají negativní výsledky, pokud jde o transparentnost, podvody, korupci, organizovanou trestnou činnost, praní špinavých peněz nebo škodlivé sociální a environmentální dopady, nebo jsou registrováni v offshorových finančních centrech nebo daňových rájích a dopouštějí se agresivního daňového plánování; vyzývá EIB, aby nepoužívala iniciativu projektových dluhopisů na financování činností, do nichž pronikla organizovaná trestná činnost; znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby EIB společně s Komisí sestavila a zveřejnila striktní seznam kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů;

71.  žádá EIB, aby vypracovala přísnější pravidla pro konflikty zájmů a jasná, přísná a transparentní kritéria pro poskytování finančních prostředků partnerstvím veřejného a soukromého sektoru s cílem zajistit, aby veřejní a soukromí partneři spravedlivě sdíleli nejen investiční část projektu, ale i rizika, která dané investice obnášejí, a chránit tak veřejný zájem; vyzývá EIB, aby vybudovala silnější základnu znalostí pro zapojení vlád, regionů, měst a obcí do struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytla jim pro tento účel pokyny;

72.  žádá EIB, aby zajistila, že společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných EIB, by měly dodržovat zásadu stejné odměny za stejnou práci a transparentnosti odměny a zásadu rovnosti žen a mužů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. června 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; dále poukazuje na to, že EIB by při rozhodování o tom, které projekty financovat, měla zohlednit opatření společenské odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

73.  domnívá se, že bylo užitečné pravidelně vydávat aktuální informace týkající se administrativních nákladů a poplatků EIB a dopadu financovaných projektů na zaměstnanost a přidanou ekonomickou hodnotu.

74.  doporučuje, aby EIB na svých internetových stránkách zveřejňovala dokumenty, které nemají důvěrnou povahu, např. operační plány skupiny na předchozí roky, interinstitucionální dohody a memoranda a další relevantní dohody, a aby počínaje lednem 2016 zveřejňovala úplné zápisy ze schůzí řídících orgánů EIB; domnívá se, že lepší přístup veřejnosti k dokumentům je klíčovým prvkem transparentnosti, odpovědnosti a integrity této instituce;

75.  vítá skutečnost, že byl v září 2015 zahájen proces přezkumu mechanismu EIB pro řešení stížností a že byly zahájeny veřejné konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami; očekává, že probíhající revize mechanismu pro řešení stížností zlepší a posílí jeho nezávislost a účinnost a přispěje k větší účinnosti a účelnosti práce kanceláře mechanismu pro řešení stížností; žádá řídící výbor EIB, aby zohledňoval doporučení této kanceláře a aby se řídil stanovisky evropského veřejného ochránce práv; požaduje pravidelný tok informací mezi kanceláří mechanismu EIB pro řešení stížností a správní radou EIB; je přesvědčen, že je nutné aktualizovat memoranda o porozumění mezi EIB a evropským veřejným ochráncem práv, aby veřejný ochránce práv vykonával vnější kontrolu nad bankou aktivněji a a s cílem zlepšit postupy monitorování a další odpovědnosti EIB;

76.  vítá výroční zprávy výboru pro audit EIB za finanční rok 2014 a naléhavě vyzývá odpovědné orgány EIB, aby zajistily úplné dodržování osvědčených obezřetnostních bankovních postupů v oblastech, v nichž nebylo v roce 2014 dosaženo úplného souladu; bere na vědomí záměr vedení EIB reorganizovat kontrolní funkce banky; podporuje žádost výboru pro audit EIB o vypracování příslušného prováděcího plánu i jeho úmysl podrobně sledovat další vývoj; schvaluje, že výbor pro audit varoval vedení a útvary EIB v tom smyslu, že je třeba, aby si banka zachovala svou kapacitu a současně neoslabila stávající rámec vnitřní kontroly;

77.  domnívá se, že by se výroční zprávy EIB měly více zaměřovat na výsledky dokončených projektů; v této souvislosti vyzývá EIB, aby ve spolupráci s partnery projektu vypracovala u každého dokončeného projektu soubor výsledků, na základě něhož bude posouzena účinnost financování EIB;

78.  konstatuje, že dne 27. října 2015 skončí platnost třístranné dohody, o níž se zmiňuje čl. 287 odst. 3 SFEU a která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem, pokud jde o metody kontroly činností EIB při správě finančních prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora; vyzývá proto všechny tři instituce, aby spolupracovaly na obnovení a aktualizaci této dohody a aby zajistily, aby se obnovená dohoda vztahovala na veškeré již existující a nové nástroje či iniciativy EIB, jež zahrnují veřejné finanční prostředky EU nebo Evropského rozvojového fondu; v této souvislosti vyzývá, aby byly Evropskému účetnímu dvoru přiděleny větší pravomoci s cílem vyhodnotit a informovat důkladněji o úvěrových postupech, nástrojích a iniciativách EIB, pokud přímo souvisejí s používáním prostředků v rozpočtu EU;

Směrem ke komplexní odpovědnosti vůči Parlamentu

79.  domnívá se, že vzhledem ke zvyšující se komplexnosti a růstu objemu činností EIB, spolu s pokračující nejistotou panující na finančních trzích, je stále nezbytnější nalézt řešení, jež povedou k účinnému obezřetnostnímu bankovnímu dohledu nad EIB; lituje proto, že Komise ani EIB nevzaly v potaz návrhy na zavedení regulačního externího obezřetnostního dohledu, které Parlament v minulosti předložil;

80.  vyjadřuje podporu úsilí stran zapojených do přípravy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a EIB, které zajišťuje posílení vzájemné spolupráce mezi těmito orgány; dále vyzývá k pravidelnému strukturovanému dialogu mezi prezidentem EIB a Evropským parlamentem s cílem zajistit lepší parlamentní dohled nad činnostmi EIB; dále vyzývá EIB, aby – jako součást této interinstitucionální dohody – souhlasila s podpisem dohody s Evropským parlamentem, která by poslancům umožnila klást přímé otázky jejímu prezidentovi, jenž by na ně v dohodnuté lhůtě odpovídal, jak je tomu již v případě prezidenta ECB;

°

°  °

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

20.11.2015

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k Evropské investiční bance (EIB) – výroční zprávě za rok 2014

(2015/2127(INI))

Navrhovatel: Yannick Jadot

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESVČ stanovila rámec pro podávání výročních zpráv EIB o jejích operacích mimo EU, pokud jde o dodržování obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost Unie, jak je uvedeno v čl. 21 Smlouvy o EU a strategickém rámci a akčním plánu EU pro lidská práva; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby projekty podporované EIB byly v souladu s politikami EU a respektovaly evropské zájmy, a doporučuje zlepšit kontroly ex-post hodnotící ekonomický, sociální a environmentální dopad projektů podporovaných EIB ve srovnání s cíli ESVČ; požaduje s ohledem na investice mimo EU podrobnou zprávu o případných ztrátách a o tom, jak a v kterých případech byl využit záruční nástroj;

2.  vyzývá EIB, aby věnovala větší pozornost tomu, jaký vliv mají její operace na lidská práva a pracovní práva, a aby svou politiku týkající se sociálních norem dále rozvíjela do politiky lidských práv v oblasti bankovnictví; za tímto účelem navrhuje, aby do svých hodnocení projektů zahrnula ukazatele týkající se lidských práv;

3.  vítá veškeré snahy EIB o zvýšení transparentnosti a konzultace se zúčastněnými stranami, a především veřejnou konzultaci EIB týkající se činnosti v oblasti boje proti změně klimatu; chválí činnost, kterou EIB dosud vykonala v oblasti aktivní politiky boje proti změně klimatu, např. poskytnutí 19,1 miliard EUR na podporu projektů v oblasti boje proti změně klimatu; domnívá se, že EIB může své vedoucí postavení v této oblasti ještě více posílit; se zájmem očekává aktualizaci strategie EIB v oblasti boje proti změně klimatu mimo EU a předpokládá, že bude předložen akční plán s podrobnými informacemi o zvýšení počtu projektů týkajících se klimatu v jejím portfoliu; vyzývá EIB, aby každoročně podávala zprávy o provádění své politiky v oblasti boje proti změně klimatu;

4.  naléhavě žádá EIB, aby i nadále aktivně podporovala udržitelný růst v rozvinutých i rozvojových zemích, a tím podpořila udržitelný rozvoj na celém světě; zdůrazňuje, že EIB jakožto finanční složka Unie musí sehrát svou roli při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje; požaduje, aby v rámci přezkumu mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období v roce 2016 byla zvláštní pozornost věnována rozvojovému programu na období po roce 2015;

5.  žádá EIB, aby v roce 2016 přehodnotila svůj emisní standard a snížila emisní limity na 350g CO2/kWh, aby podporu získaly pouze nejúčinnější elektrárny na fosilní paliva;

6.  doporučuje, aby EIB své úvěrové operace zaměřila na menší projekty v oblasti poskytování decentralizované mimosíťové energie z obnovitelných zdrojů, do nichž jsou zapojeni občané a komunity, a také aby byla do všech politik a operací EIB zahrnuta zásada, že přednost má energetická účinnost;

7.  vítá skutečnost, že EIB uspořádala řadu seminářů o podnikání a lidských právech;

8.  naléhavě žádá EIB, aby více využívala skutečnosti, že podléhá pravidlům EU v oblasti lidských práv, společnosti a životního prostředí a soudním mechanismům EU, což jí umožňuje zvýšit svou hmotnou a procesní odpovědnost vůči externím zúčastněným subjektům;

9.  vyjadřuje své uznání vysoké úrovni transparentnosti, kterou dosáhla EIB; navrhuje, aby posuzování hospodářského a sociálního dopadu zprostředkovaných úvěrů EIB bylo ještě transparentnější;

10.  připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky; zdůrazňuje, že více než 600 000 malých a středních podniků, které zaměstnávají více než 6 milionů lidí, představuje jednu třetinu celkových vývozů EU; zdůrazňuje, že přístup k finančním prostředkům je pro malé a střední podniky v EU jedním z nejnaléhavějších témat, a proto vyzývá EIB, aby zajistila, že malé a střední podniky budou jedním z hlavních příjemců finančních prostředků EIB;

11.  doporučuje interní kanceláři EIB pro mechanismus stížností, aby zahájila vyšetřování ohledně transparentnosti, účinnosti a rozvojových dopadů zprostředkovaných úvěrů EIB, a doporučuje EIB, aby na základě výsledků tohoto vyšetřování podnikla kroky, které povedou k vytvoření seznamu kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů;

12.  vyzývá EIB, aby Parlamentu a veřejnosti poskytla podrobné informace o financování EIB a činnosti obchodního ombudsmana na Ukrajině;

13.  žádá EIB, aby nespolupracovala s finančními zprostředkovateli, kteří mají negativní výsledky, pokud jde o transparentnost, daňové úniky či agresivní praktiky daňového plánování nebo kteří využívají jiné škodlivé daňové praktiky, jako jsou např. daňová rozhodnutí, nesprávné oceňování převodů, podvody a korupce, nebo které mají škodlivé environmentální a sociální dopady, nebo nemají významnější místní odpovědnost;

14.  chválí úsilí EIB ve prospěch malých a středních podniků a proti diskriminaci menších ekonomických subjektů a vyzývá EIB, aby usnadnila malým a středním podnikům skutečný přístup k finančním prostředkům pocházejícím z EIF a externích úvěrových kapacit EIB; navrhuje, aby byly v rámci proaktivní politiky týkající se malých a středních podniků a mikropodniků stanoveny požadavky na zprostředkovatelské banky, které rozdělují finanční prostředky EIB prostřednictvím globálních úvěrů, aby byl zajištěn soulad s politikami EU v oblasti rozvoje, jejichž cílem je formalizovat neformální ekonomiku; vítá programy EIB pro usnadnění obchodu, především nástroj na podporu financování obchodu malých a středních podniků, který poskytuje záruky zahraničním bankám, jež poskytují malým a středním podnikům finanční prostředky na obchod, čímž přispívá k oživení obchodních toků a zmírňuje omezení související s hotovostním zajištěním, a další projekty v oblasti financování obchodu v zemích vážně zasažených hospodářskou krizí nebo na míru uzpůsobená finanční řešení, jako je evropský nástroj mikrofinancování Progress, jehož cílem je finanční začlenění;

15.  vítá především financování ze strany EIB na podporu projektů v oblasti infrastruktury a dopravy v evropských regionech; zdůrazňuje, že tyto formy finanční podpory významně zvyšují potenciál rozvoje obchodních vztahů, jelikož podněcují růst a stimulují konkurenceschopnost především v oblastech, které se vyznačují trvalými geografickými omezeními;

16.  žádá EIB, aby zajistila, že společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných EIB, by měly dodržovat zásadu stejné odměny za stejnou práci a transparentnosti odměny a zásadu rovnosti žen a mužů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. června 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; dále poukazuje na to, že EIB by při rozhodování o tom, které projekty financovat, měla zohlednit opatření společenské odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

17.  domnívá se, že nástroj pro malé a střední podniky v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu není dostatečně financován s ohledem na význam jeho cíle, kterým je podpora kvalitních pracovních míst a udržitelného rozvoje, jelikož během desetiletého období má být ve třech různých zemích Východního partnerství prostřednictvím Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a EIB poskytnuto 200 milionů EUR;

18.  vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby dohlédla na to, aby finanční prostředky určené pro rozvojové země byly přiděleny na zlepšení infrastruktur, a aby v součinnosti s Africkou rozvojovou bankou (ARB) financovala dlouhodobé investice, které slouží hospodářskému rozvoji;

19.  vítá řešení nalezené spolu se Světovou bankou, které EIB umožňuje podílet se na usnadnění nákupu ukrajinského plynu;

20.  vyzývá EIB, aby zvýšila objem dostupných finančních zdrojů tím, že se spojí s dalšími partnery a zkombinuje granty EU s úvěry EIB;

21.  domnívá se, že EIB by se ve svém příspěvku k programům na podporu malých a středních podniků v zemích ve východním a jižním sousedství, jež jsou obchodními partnery, měla zaměřit na usnadňování účasti těchto podniků v evropských hodnotových řetězcích; poukazuje na to, že metoda, kdy se spoléhá na partnerské banky na místních finančních trzích, může být problematická z hlediska přístupu malých a středních podniků k financování v případech, kdy jsou místní úvěrové sazby velmi vysoké, jako je tomu na Ukrajině;

22.  vyzývá EIB, aby v souvislosti s hodnoceními ex-ante u podniků, které jsou předmětem vyšetřování, aktualizovala svou politiku boje proti praní peněz a proti financování terorismu a organizované trestné činnosti, včetně zavedení nové odpovědné politiky zdaňování, přičemž výchozím bodem v roce 2016 bude přezkum její politiky vůči nespolupracujícím jurisdikcím;

23.  vyzývá EIB, aby si ponechala nezbytnou flexibilitu v rámci svého mandátu, aby mohla reagovat na narušující události v zahraničí a případně zvýšit externí financování ve východním a jižním sousedství EU v časech krize;

24.  doporučuje EIB, aby přímé financování i financování prostřednictvím zprostředkovatelů podmínila zveřejňováním daňových informací podle jednotlivých zemí v souladu s ustanovením čtvrté směrnice o kapitálových požadavcích ohledně úvěrových institucí;

25.  vyzývá EIB, aby shromažďovala údaje o platbách daní plynoucích z investic a úvěrů, které poskytuje, především pak o zdanění zisků podniků, a to zejména v rozvojových zemích, a aby tyto údaje každoročně analyzovala a zveřejňovala;

26.  domnívá se, že dalšímu rozvoji úkolů a odpovědnosti EIB musí odpovídat úměrný nárůst kapitálu banky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Gabrielius Landsbergis, David Martin, Emmanuel Maurel, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Nicola Danti, Edouard Ferrand, Agnes Jongerius, Seán Kelly, Fernando Ruas, Marita Ulvskog

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Dario Tamburrano, Janusz Wojciechowski

10.12.2015

STANOVISKO Rozpočtového výboru

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014

(2015/2127(INI))

Navrhovatelka: Eider Gardiazabal Rubial

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá vznik Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a naléhavě vyzývá EIB, aby zajistila adicionalitu svých operací financování ve vztahu k probíhajícím programům EU a tradičním činnostem EIB; je znepokojen tím, že mnoho projektů vybraných během tzv. „skladovací“ fáze by získalo přístup k financování i za normálních podmínek a nesplňuje požadavek adicionality; připomíná, že záruka EFSI měla umožnit EIB více riskovat, ale zároveň si udržet rating AAA; zdůrazňuje, že bude nanejvýš bděle sledovat plnění tohoto kritéria; zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti, která vyžaduje lepší postupy v oblasti podávání zpráv; vyzývá dále EIB, aby transparentně a řádně využívala srovnávací přehled;

2.  vítá spolupráci mezi EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi, především v rámci EFSI, vzhledem k jejich zvláštním dovednostem a znalostem v oblasti financování mikro podniků, malých a středních podniků a také inovativních začínajících podniků (start-ups); připomíná potřebu plné transparentnosti a upřednostňování orientace na výsledky s ohledem na zapojení národních podpůrných bank a institucí do projektů EFSI;

3.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky a měly by zůstat hlavním předmětem úvěrových činností EIB prostřednictvím posílení nástrojů, jako je nástroj na podporu financování obchodu malých a středních podniků, nebo na míru uzpůsobených finančních řešení, jako je InnovFin – záruky pro malé a střední podniky;

4.  vítá nové informace, které přináší pracovní dokument o finančních nástrojích připojený k návrhu rozpočtu; lituje však toho, že dokument nepodává celkový přehled ročních závazků a plateb EIB, a očekává další podrobné údaje;

5.  zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se při úvěrových činnostech EIB geografické nevyváženosti, aby bylo zajištěno širší geografické a odvětvové rozdělení;

6.  očekává, že skupina EIB bude obzvláště opatrná s ohledem na dodržování čl. 140 odst. 6 finančního nařízení, který stanoví, že finanční nástroje „nesmějí poskytovat nepatřičné výhody, zejména ve formě neoprávněné výplaty dividend nebo zisku třetím osobám“, vzhledem k obavám, že by EFSI mohl nějak přispívat k „socializaci rizik a privatizaci zisků“ s ohledem na zkušenosti s financováním v případech, jako je projekt Castor ve Španělsku nebo projekt Passante di Mestre v Itálii;

7.  domnívá se, že kromě EIB a národních podpůrných bank a institucí je nutné i zapojení veškerých relevantních subjektů, aby byly zohledněny různé potřeby a tržní podmínky v členských státech a aby bylo dosaženo skutečné adicionality;

8.  rozhodně podněcuje EIB k tomu, aby využila veškerých prostředků, včetně Evropského centra pro investiční poradenství, aby aktivně prosazovala účast národních podpůrných bank a institucí na finančních nástrojích, které má za úkol uplatňovat; očekává zejména, že národní podpůrné banky a instituce nebo jejich sdružení přispějí patřičným množstvím projektů, nejen finančními prostředky;

9.  ohlašuje, že má v úmyslu před přezkumem v polovině období pečlivě kontrolovat, jak EIB plní svůj mandát k poskytování úvěrů třetím zemím, přičemž bude mít na zřeteli, že je možné aktivovat další částku ve výši 3 miliardy EUR; potvrzuje své odhodlání pečlivě zkontrolovat první „zprávy o dokončení projektu“, které mají být zveřejněny v rámci mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020;

10.  vyzývá v této souvislosti k posílení mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím, aby bylo možno reagovat na stávající výzvy, kterým EU čelí; zdůrazňuje význam činností EIB v oblasti financování v zemích východního a jižního sousedství; připomíná, že hlavní činnosti v oblasti financování by měly rovněž usilovat o řešení naléhavých potřeb i dlouhodobějších výzev, jako je přestavba infrastruktury, zajištění odpovídající infrastruktury pro bydlení a reakci na mimořádné situace a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;

11.  vybízí EIB, aby posílila své činnosti za účelem pomoci při řešení vnějšího rozměru a hlubších příčin současné uprchlické a migrační krize; vyzývá v této souvislosti EIB, aby své činnosti zaměřila na podporu investičních potřeb v rámci městské, zdravotnické, vzdělávací a sociální infrastruktury, stimulovala hospodářské činnosti, které vytváří nové pracovní příležitosti, a podporovala přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi;

12.  plně podporuje účinnou kontrolu toho, aby již od nejranějších fází výběrového procesu EIB všechny projekty odpovídaly cílům a politikám EU, aby ve výběru zůstaly pouze projekty, které jsou s nimi plně v souladu; vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost a zlepšovala přístup k informacím, a to jak interně, tak i pro veřejnost, zejména pokud jde o výběr, sledování a hodnocení činností a programů; požaduje dále, aby bylo zveřejňováno co nejvíce informací o dodavatelském a subdodavatelském systému a aby byl v každém případě Parlamentu poskytnut přístup k finančním informacím a dokumentaci o tomto systému;

13.  poukazuje na dramaticky vysokou míru nezaměstnanosti v mnoha členských státech, především mezi mladými lidmi, a naléhavě vyzývá EIB, aby tuto situaci při provádění svých politik zohlednila;

14.  zdůrazňuje, že je nutné do výroční zprávy EIB zahrnout úplnější a podrobnější analýzu investičních potřeb v Unii podle jednotlivých odvětví činnosti, aby byly odhaleny nedostatky investic na priority EU; domnívá se, že EIB by měla posoudit schopnost svých investičních nástrojů překonat tyto nedostatky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Richard Ashworth, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Eleftherios Synadinos, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Marco Zanni, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Anneli Jäätteenmäki, Andrey Novakov, Marco Valli

8.12.2015

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k Evropské investiční bance (EIB) − Výroční zpráva za rok 2014

(2015/2127(INI))

Navrhovatel: Dimitrios Papadimoulis

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí výroční zprávu EIB za rok 2014 a vítá zvýšení objemu úvěrů poskytovaných skupinou EIB o 6,92 % na 80,3 miliardy EUR v hospodářské situaci vyznačující omezeným a kolísavým růstem a v některých případech recesí; je hluboce znepokojen stále velmi vysokou a v některých členských státech rostoucí mírou nezaměstnanosti, nerovnosti a chudoby, ale i nízkou úrovní investic v Evropě; poukazuje na nejistotu na finančních trzích; zdůrazňuje, že za těchto hospodářských a sociálních podmínek mnohé členské státy začínají výrazně zaostávat v plnění svých hospodářských cílů a cílů strategie Evropa 2020;

2.  bere na vědomí navýšení kapitálu EIB o 10 miliard EUR v roce 2012 a žádá členské státy, aby znovu zvážily, zda přistoupit k navýšení kapitálu tohoto evropského orgánu;

3.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v roce 2013 poklesl celkový objem investic v EU o 13 % oproti období před krizí, přičemž v některých členských státech činil tento pokles 25 % nebo dokonce až 60 %, což vyústilo v nebezpečnou investiční nerovnováhu v EU; domnívá se, že investice podporující růst a tvorbu pracovních míst, ale i účinnější přidělování finančních prostředků z EU a členských států v nadcházejících letech, zůstávají pro EIB zásadní výzvou; je přesvědčen, že EIB má důležitou úlohu, pokud jde o podporu investic pro udržitelný rozvoj podporující konvergenci a začlenění, což je součástí celkového úsilí EU v tomto směru;

4.  žádá EIB, aby zvýšila svou investiční činnost a aby při tom výrazně a obezřetně věnovala pozornost strategické infrastruktuře, výzkumu, inovacím, malým a středním podnikům, výzkumu a vývoji a inovativním začínajícím podnikům s cílem naplnit potřeby reálné ekonomiky a řešit výrazný nedostatek investic, jemuž čelí evropská hospodářství; vyzývá ke zlepšení její činnosti v souladu s protokolem č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje význam vytvoření nových investičních nástrojů, které zvýší schopnost EIB nést riziko a podpoří účinné a účelné investice, pokud možno bez vytlačování soukromých investic; vítá nárůst počtu podpisů, který je nejvyšší od roku 2009, zároveň však zdůrazňuje, že jejich počet by mohl být ještě vyšší; poukazuje na to, že je naléhavě nutné umožnit přístup k financování, zvláště pak malým a středním podnikům;

5.  vyzývá EIB, aby v souladu se svým mandátem přezkoumala svůj program strategického plánování; naléhavě vyzývá EIB, aby financovala investiční projekty, které mají maximální hospodářský a sociální dopad;

6.  zdůrazňuje, že pro schopnost EIB přispívat k plnění stanovených hospodářských cílů má klíčový význam důvěra v dobrý finanční stav tohoto orgánu samotného, jakož i v projekty, které podporuje; zdůrazňuje proto, že úvěrová činnost této banky musí být velmi kvalitní;

7.  zdůrazňuje, že rozšíření činností financování EIB nemůže v členských státech sloužit jako náhrada konsolidovaných rozpočtů a strukturálních reforem;

8.  zdůrazňuje, že investice, strukturální reformy a solidní fiskální politika musí být součástí ucelené strategie;

9.  domnívá se, že EIB by měla být nejen finanční institucí, ale také bankou znalostí a osvědčených postupů;

10.  navrhuje, aby EIB posílila své kapacity v oblasti sektorové analýzy;

11.  vyzývá EIB a další investiční orgány EU, aby prosazovaly spolupráci s cílem předcházet rizikům překrývání investic;

12.  připomíná, že Parlament uvítal zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že je třeba, aby EFSI fungoval účinně, transparentně, spravedlivě a v souladu s kritérii jeho mandátu a příslušného nařízení; vyzývá EIB, aby prováděla a dále rozvíjela EFSI v úzké spolupráci se spoluzákonodárci, a to i prostřednictvím včasného a závazného uzavření dosud neuzavřené dohody mezi Parlamentem a EIB;

13.  vítá zlepšení poradenských služeb EIB, které vede k účinnějšímu využívání prostředků EU a k lepší přípravě a provádění projektů;

14.  zdůrazňuje, že EIB by jako hlavní kritérium pro poskytnutí úvěru měla brát v úvahu životaschopnost projektů; vyzývá EIB, aby se zaměřila na investice do reálné ekonomiky, které budou v EU stimulovat tvorbu pracovních míst a růst;

15.  vyzývá EIB, aby přijala účinnou odpovědnou daňovou politiku odpovídající současným potřebám, která bude pod dohledem daňového útvaru a bude podrobně vykazována ve výroční zprávě EIB o daních; žádá, aby EIB v rámci této politiky aktivně využívala přerozdělovací doložky a systematicky zveřejňovala sídla fondů, které jsou příjemci podpory EIB; vyzývá EIB, aby neposkytovala prostředky příjemcům nebo finančním zprostředkovatelům a aby nespolupracovala s finančními partnery, kteří mají průkazně negativní dosavadní výsledky, a dále aby prosazovala preventivní opatření a pravidelná hodnocení daňové politiky namířená proti nespolupracujícím daňovým jurisdikcím, které byly Komisí oficiálně prohlášeny za daňové ráje, a proti daňovým podvodům, daňovým únikům a nezákonnému a agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá EIB, aby účinněji řešila rizika pronikání korupce a organizované trestné činnosti do svých projektů; žádá EIB, aby úvěry, které nebyly vynaloženy podle pravidel, požadovala zpět, a žádá, aby byl vypracován seznam dosud neuzavřených transakcí EIB, zejména těch, které figurují na Komisí vytvořeném seznamu 30 největších daňových rájů na světě;

16.  vyzývá EIB, aby nákladově efektivním a účinným způsobem zhodnotila partnerství veřejného a soukromého sektoru z hlediska jejich dopadu na růst, zaměstnanost a produktivitu pro dotčená hospodářství a společnosti a z hlediska jejich dopadu na veřejný rozpočet, zvláště pak vzhledem k současným vyhlídkám vývoje dlouhodobých úrokových sazeb; vyzývá EIB, aby vybudovala silnější základnu znalostí pro zapojení vlád, regionů, měst a obcí do struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru;

17.  v této souvislosti zdůrazňuje, členské státy, ve kterých jsou partnerství soukromého a veřejného sektoru méně rozvinutá, by mohly zvážit možnost vydání pokynů, aby tak podpořily účinnější využívání tohoto druhu smluvních vztahů;

18.  podotýká, že dluhopisy EIB jsou jediným příkladem emise unijních dluhopisů;

19.  vítá politiku EIB zaměřenou na zvýšení objemu financování pro malé a střední podniky a investic do mladých lidí, vyjadřuje nicméně momentální znepokojení nad omezenými výsledky, které má tato politika pro reálnou ekonomiku a zaměstnanost; vítá zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (EIF) ze 3 miliard EUR na 4,5 miliardy EUR a vyzývá EIF, aby vydal analytickou zprávu o výsledcích, jichž se díky tomuto významnému navýšení podařilo dosáhnout; žádá rovněž EIB o zprávu o přínosech, které má mandát skupiny EIB k posílení řízení rizik pro inovativní a vysoce rizikové malé a střední podniky;

20.  vítá skutečnost, že EIB byla v roce 2014 největším emitentem na trhu se zelenými dluhopisy, kdy vydala zelené dluhopisy v celkové hodnotě 4,3 miliard EUR, přičemž v současnosti hodnota zelených dluhopisů, které vydala, dosahuje 28 miliard EUR, a je tedy ještě výrazně vyšší, a vyzývá EIB, aby svá opatření v oblasti energie z obnovitelných zdrojů šetrných k životnímu prostředí ještě více posílila; rovněž vítá skutečnost, že EIB bude provádět a vyžadovat zveřejňování posouzení z hlediska klimatu, a vyzývá EIB, aby se řídila doporučeními Komise a rámcovou směrnicí o odpadech a aby upřednostňovala investice do projektů nacházejících se na nejvyšší úrovni hierarchie způsobů nakládání s odpady a do všech dalších způsobů rekuperace energie;

21.  podtrhuje význam regionálního rozvoje a vyzývá EIB k posílení dialogu a spolupráce s regionálními a místními orgány, bankami a agenturami; domnívá se, že v této souvislosti by se měla rovněž podporovat přeshraniční spolupráce;

22.  vyzývá EIB, aby věnovala pozornost třetím zemím a regionům mimo EU, které jsou postiženy ozbrojenými konflikty a extrémní chudobou, přičemž jejím hlavním cílem by mělo být zmenšovat rozdíl v úrovni rozvoje mezi EU a těmito regiony, a to především v zemích jižního Středomoří a východního sousedství; vyzývá k plnému dodržování právních předpisů přijímajících zemí; vyzývá EIB, aby dále zvýšila využitelnost rámce pro měření výsledků (REM) pro činnosti mimo EU; požaduje, aby Evropský účetní dvůr vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti a souladu externích úvěrových činností EIB s politikami EU; vítá skutečnost, že granty EU zahrnují rostoucí podíl úvěrových prostředků EIB, což umožňuje, aby projekty v partnerských zemích EU přinášely lepší výsledky;

23.  vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost a zlepšovala přístup k informacím, a to jak interně pro Evropský parlament a jiné instituce, tak i pro veřejnost, zejména pokud jde o dodavatelský a subdodavatelský systém, výsledky vnitřního vyšetřování a výběr, sledování a hodnocení činností a programů na základě jasných a měřitelných ukazatelů a pokud jde o metodiku a výsledky předběžného posouzení dopadů a hodnocení ex-post pro každý financovaný projekt, za předpokladu, že nebudou dotčeny citlivé obchodní informace; naléhavě vyzývá EIB, aby posílila nezávislost a efektivitu mechanismu vyřizování stížností a aby přijala další opatření k omezení byrokracie, zvýšení své kapacity pro provádění makroekonomických analýz a zlepšení genderového zastoupení ve svých vedoucích funkcích; lituje toho, že složení řídícího výboru, Rady guvernérů a správní rady EIB, zejména z hlediska rovnosti žen a mužů, není dostatečně různorodé;

24.  žádá EIB, aby ve větší míře informovala Parlament a další zainteresované strany o svých rozhodnutích, dosaženém pokroku a dopadu svých úvěrových činností v rámci EU i mimo ni, a to prostřednictvím pravidelného strukturovaného dialogu, který posílí parlamentní dohled, i co se týče provádění její politiky týkající se jurisdikcí neplnících povinnosti, a aby v plné míře dodržovala nařízení o Evropském fondu pro strategické investice, zejména pokud jde o interinstitucionální spolupráci s Parlamentem; vyzývá EIB, aby v případě své běžné činnosti uplatňovala ustanovení nařízení o Evropském fondu pro strategické investice o podávání zpráv a odpovědnosti; v tomto duchu vyzývá EIB, aby souhlasila s podpisem dohody s Parlamentem, která umožní klást otázky přímo jejímu prezidentovi, jak je tomu v případě prezidenta ECB, a aby zlepšila postup výběru kandidátů na funkci výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

5

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Ildikó Gáll-Pelcz, Marian Harkin, Sophia in ‘t Veld, Barbara Kappel, Verónica Lope Fontagné, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Alessia Maria Mosca, Michel Reimon, Maria João Rodrigues

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Agnes Jongerius, Anneleen Van Bossuyt, Igor Šoltes

13.11.2015

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k Evropské investiční bance (EIB) − Výroční zpráva za rok 2014

(2015/2127(INI))

Navrhovatel: Ivan Jakovčić

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá nárůst celkových finančních činností skupiny EIB v roce 2014, včetně více než 50 mld. EUR na další úvěry a více než 150 mld. EUR na mobilizované investice, které jsou nezbytné k doplnění politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy);

2.  uznává, že hospodářská a finanční krize a její dopad na tradiční úvěrové systémy i stávající finanční a nefinanční překážky mají za následek nedostatek investic, který oslabuje úplné rozvinutí potenciálu růstu evropského hospodářství a ohrožuje potenciál rozvoje mikropodniků a malých a středních podniků; vítá v tomto ohledu Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a jeho potenciál navýšit soukromé investice;

3.  připomíná, že fond EFSI musí také přispívat k soudržnosti, a zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit soulad a doplňkovost mezi fondem EFSI a ostatními politikami a nástroji EU, zejména fondy ESI, což může vést k vytvoření stabilního a přátelského investičního a podnikatelského prostředí; doporučuje členským státům, aby určily národní podpůrné banky;

4.  domnívá se, že je nezbytné rozvíjet komunikační politiku ohledně činností EIB s cílem zajistit, aby byly o těchto programech informovány všechny úrovně správy; je rozhodně přesvědčen, že je třeba zjednodušit pravidla pro podporu poskytovanou fondy ESI finančním nástrojům v rámci EIB; vyzývá EIB, aby lépe propagovala své poradenské činnosti tím, že bude řídícím orgánům fondů ESI pomáhat, aby prostředky, které mají k dispozici, využívaly účelněji ve prospěch všech evropských občanů;

5.  vítá zavedení nových nástrojů a služeb v rámci programu InnovFin, které podporují výzkum a inovaci;

6.  bere na vědomí operační plán EIB na období 2015–2017; vítá skutečnost, že tento plán bere na vědomí odlišnou rychlost obnovy v jednotlivých členských státech a že považuje hospodářskou a sociální soudržnost za průřezový politický cíl;

7.  je přesvědčen o tom, že vlastní pravidla a postupy EIB, včetně těch, které souvisejí s horizontálními a odvětvovými politikami, by se měly vztahovat na veškeré činnosti, které souvisí s rozpočtem EU, včetně EFSI; domnívá se, že výběr finančních operací EIB/EIF by měl být transparentní, odpovědný a založený na kvalitativních kritériích; zdůrazňuje, že je třeba pravidelně hodnotit fungování těchto nástrojů i účinnost provádění náležité péče;

8.  vítá skutečnost, že skupina EIB bude hrát při provádění politiky soudržnosti v programovém období 2014–2020 rozšířenou úlohu; je přesvědčen, že se jedná o krok správným směrem, tj. směrem ke zlepšení součinnosti mezi EIB a fondy ESI; domnívá se, že je třeba finanční nástroje využívat s ohledem na územní aspekty a diverzitu ve městech, velkoměstech a venkovských oblastech, také za účelem zlepšení soudržnosti v rámci regionů; zdůrazňuje, že je důležité udržovat neustálý dialog s řídícími orgány operačních programů za účelem vytvoření součinností k dosažení cílů strategie Evropa 2020, mimo jiné v rámci podpory mikropodniků a malých a středních podniků a zajišťování jejich přístupu k finančním nástrojům; vyjadřuje však své znepokojení nad nízkou mírou vyplácení finančních prostředků na politiku soudržnosti prostřednictvím finančních nástrojů konečným příjemcům v programovém období 2007–2013;

9.  zdůrazňuje úlohu EIB při financování prací, které mají zajistit základní potřeby obyvatel třetích zemí;

10.  vyzývá EIB, aby od svých finančních zprostředkovatelů vyžadovala větší transparentnost při poskytování úvěrů na kandidátské projekty;

11.  považuje administrativní zátěž a nedostatečnou administrativní kapacitu za závažnou překážku úspěšnému dosahování cílů politiky soudržnosti; domnívá se, že je důležité přezkoumat administrativní postupy a tuto zátěž omezit; zdůrazňuje význam poradní úlohy EIB a bere na vědomí snahu vyvíjenou v této oblasti; vítá partnerství mezi Komisí a EIB při zřizování poradní platformy fi-compass; vyzývá EIB, aby Komisi a členským státům předložila soubor návrhů na zjednodušení správních postupů a budování kapacit a vycházela ze zkušeností, které získala v souvislosti s veřejným financováním;

12.  rovněž se domnívá, že je nezbytné posílit spolupráci mezi Komisí, EIB a místními a regionálními orgány s cílem zajistit, aby finanční nástroje byly využívány efektivně na podporu územního rozvoje a politik soudržnosti;

13.  vyzývá EIB, aby zvýšila svou podporu projektům spadajícím do makroregionálních strategií EU; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v podpoře udržitelných inovativních i tradičních hospodářských odvětví v EU; zdůrazňuje, že je třeba propojit Evropu prostřednictvím intermodální dopravy a investic zaměřených na konkrétní území; dále žádá o zřizování finančních a investičních platforem s cílem umožnit slučování finančních prostředků z různých zdrojů a uvolňování investic, které jsou pro tyto makroregionální projekty nezbytné;

14.  zdůrazňuje, že přístup politiky soudržnosti na programové období 2014–2020 je zaměřený na výsledky; žádá o více informací ve výročních zprávách EIB o výsledcích a příspěvku činností EIB k cílům politiky soudržnosti; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly možností, které poskytuje nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o častější využívání finančních nástrojů pro období do roku 2020 tam, kde je to vhodné, a vyzývá EIB, aby dále propagovala své nástroje a osvědčené postupy příjemců s cílem zvýšit jejich atraktivitu;

15.  připomíná význam mnohostranné spolupráce EIB a národních podpůrných bank, a to za účelem posílení součinnosti, sdílení rizik a nákladů a zajištění vhodných úvěrů pro projekty EU, které mají pozitivní dopad na produktivitu, vytváření pracovních míst, ochranu životního prostředí a kvalitu života;

16.  připomíná, že Parlament musí hrát základní úlohu při monitorování dopadu těchto strategií a projektů, pokud jde o zaměstnanost a hospodářský růst; vyzývá k intenzivnějšímu dialogu a průběžné výměně informací mezi EIB a Parlamentem prostřednictvím pravidelných schůzek, pokud jde o činnosti EIB, které mají dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU; domnívá se, že bylo užitečné pravidelně vydávat aktuální informace týkající se administrativních nákladů a poplatků EIB a dopadu financovaných projektů na zaměstnanost a přidanou ekonomickou hodnotu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Victor Boştinaru, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andor Deli, Josu Juaristi Abaunz, Ivana Maletić, Jan Olbrycht, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Claudia Schmidt, Hannu Takkula, Damiano Zoffoli, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Louis Aliot, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Bogusław Liberadzki, Verónica Lope Fontagné, Monica Macovei, Dan Nica, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Michael Theurer, Marco Valli, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Cătălin Sorin Ivan, Benedek Jávor, Markus Pieper, Julia Pitera, Marco Zanni

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0201.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0183.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0161.

(4)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí