ZPRÁVA o návrhu na jmenování Sama Jereba členem Účetního dvora
17.3.2016 - (C8-0025/2016 – 2015/0804(NLE))
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Bart Staes
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu na jmenování Sama Jereba členem Účetního dvora
(C8-0025/2016 – 2015/0804(NLE))
(Konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0025/2016),
– s ohledem na článek 121 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0060/2016),
A. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na požadavky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
B. vzhledem k tomu, že výbor na své schůzi dne 15. března 2016 uspořádal slyšení za účasti kandidáta Rady na člena Účetního dvora;
1. vydává kladné stanovisko k návrhu jmenovat Sama Jereba členem Účetního dvora;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru a ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.
PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS SAMA JEREBA
|
PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI |
|
|
|
1/12/2013 – do současnosti |
Náměstek prezidenta Účetního dvora Republiky Slovinsko |
|
|
Účetní dvůr Republiky Slovinsko Slovenska 50, 1000 Lublaň (Slovinsko) |
||
|
▪ Rozhodování v senátu Účetního dvora ve všech auditech jím prováděných, pokud byla vůči zprávě o auditu vznesena námitka, bez ohledu na rozsah činnosti. ▪ Plnění úkolů uložených Účetním dvorem na základě mandátu prezidenta Účetního dvora (předkládání návrhů na provedení auditů, vydávání souhlasu s podrobnými plány auditu, koncepty a návrhy zpráv o auditu, účast ve vzdělávacích programech určených pro auditory a výborech pro obhajobu disertačních prací u certifikovaných státních auditorů, předkládání zpráv o auditu Státnímu shromáždění Republiky Slovinsko a dalším zúčastněným veřejným subjektům atd.). Rozsah mé činnosti není omezený a zahrnuje všechny oblasti působnosti Účetního dvora a všechny druhy auditů (finanční audity, audity správnosti / souladu či audity výkonnosti), přičemž odpovídám za bezprostřední sledování a kontrolu poloviny objemu činnosti Účetního dvora. Byl jsem konkrétně odpovědný za důsledné sledování provádění auditu správnosti a efektivnosti zřízení a provozu Společnosti pro správu bankovních aktiv a auditu výkonnosti u největší investice posledních let (výstavba šestého bloku tepelné elektrárny Šoštanj) z hlediska důsledků pro zisk či ztrátu a peněžní tok Holdingu Slovenske elektrarne (největší slovinská společnost v oblasti výroby elektrické energie) a Slovinského státního holdingu. |
||
|
Obor nebo sektor Veřejný sektor |
||
|
1/12/2004–30/11/2013 |
Nejvyšší státní auditor |
|
|
Účetní dvůr Republiky Slovinsko Slovenska 50, 1000 Lublaň (Slovinsko) |
||
|
▪ Řízení Auditního oddělení pro provádění auditů veřejných služeb, auditů ochrany životního prostředí, auditů v oblasti privatizace, auditů veřejných agentur a finančních prostředků. Oddělení provádělo audity účetních závěrek a správnosti operací, většinu auditů však tvořily audity výkonnosti ministerstev (zejména Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí a územního plánování, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva hospodářství a infrastruktury (v oblasti dodávek energií)), místních obcí a veřejných služeb (DARS – Společnost pro dálnice v Republice Slovinsko, Slovinské železnice, ELES – provozovatel elektrické přenosové soustavy, SODO – provozovatel elektrické distribuční soustavy, společnost GEN energija, dodavatelé plynu a vody a subjekty odpovědné za vypouštění odpadních vod a nakládání s nimi a další) a subjektů Republiky Slovinsko odpovědných za investice (Slovinský restituční fond, Slovinský státní holding atd.). ▪ 1/2/2013–1/7/2013: kromě funkce řídícího pracovníka Auditního oddělení jsem rovněž působil ve funkci náměstka nejvyššího státního auditora pro řízení odboru odpovědného za kontrolu vládních i nevládních rozpočtových subjektů, subjektů v oblasti soudnictví zahrnutých do státního rozpočtu a politických stran |
||
|
Obor nebo sektor Veřejný sektor |
||
|
23/9/1996–1/12/2004
|
Nezávislý auditor / konzultant |
|
|
LM Veritas d.o.o. |
||
|
▪ samostatné provádění auditů výročních zpráv společností (účetních závěrek) ▪ účast v týmech provádějících audity výročních zpráv (účetních závěrek) velkých společností ▪ provádění dohodnutých postupů podle mezinárodně uznávaných auditorských standardů jakožto důležité součásti ověřování řádné fakturace a výběru environmentálních daní ▪ pedagogická činnost a poradenství v oblasti účetnictví a provádění auditů ▪ organizování seminářů a diskusních skupin |
||
|
1/11/1995–3/3/1996 |
Nezávislý auditor / konzultant |
|
|
LM Veritas d.o.o. Dunajska 106, 1000 Lublaň (Slovinsko) |
||
|
▪ nezávislé provádění auditů výročních zpráv společností (účetních závěrek) ▪ účast ve skupinách pracovníků provádějících audity výročních zpráv (účetních závěrek) velkých společností ▪ provádění dohodnutých postupů podle mezinárodně uznávaných auditorských standardů jakožto důležité součásti ověřování řádné fakturace a výběru environmentálních daní ▪ pedagogická činnost a poradenství v oblasti účetnictví a provádění auditů ▪ organizování seminářů a diskusních skupin |
||
|
Obor nebo sektor Účetnictví a provádění auditů |
||
|
VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA |
|
|
|
1/10/1991–9/11/1995 |
Bakalář ekonomie – účetnictví a ekonomie |
|
|
|
Ekonomická fakulta, Univerzita v Lublani Kardeljeva ploščad 17, 1000 Lublaň (Slovinsko) |
|||
|
▪ ekonomické kategorie a vztahy mezi nimi ▪ účetní standardy a obsah finančního, nákladového a provozního účetnictví ▪ audit účetnictví ▪ statistické zpracování údajů ▪ finanční nástroje a obchodování s nimi |
|||
|
1/9/1987–30/6/1991 |
Střední škola pohostinství a cestovního ruchu, Lublaň |
|
|
|
Preglov trg 9, 1000 Lublaň (Slovinsko) |
|||
|
OSOBNÍ DOVEDNOSTI |
|
|
|
Mateřský jazyk(y) |
Slovinština |
||||||
|
|
|
||||||
|
Další jazyk(y) |
POROZUMĚNÍ |
MLUVENÍ |
PSANÍ |
||||
|
Poslech |
Čtení |
Ústní interakce |
Samostatný ústní projev |
|
|||
|
Angličtina |
C2 |
C1 |
B1 |
B1 |
B1 |
||
|
|
Úrovně: A1 a A2: Uživatel základů jazyka – B1 a B2: Samostatný uživatel – C1 a C2: Zkušený uživatel |
||||||
|
Komunikační dovednosti |
▪ vůdčí a manažerské dovednosti ▪ komunikační dovednosti ▪ invence ▪ nezávislost ▪ vyjednávací a přesvědčovací schopnosti ▪ profesionalita a silná pracovní etika ▪ interpersonální dovednosti a schopnost vzájemné spolupráce ▪ znalosti metodiky vzdělávání dospělých (získal jsem pedagogickou kvalifikaci a vedl jsem řadu seminářů a diskusních skupin) Pedagogické zkušenosti: ▪ kurzy účetnictví a sestavování rozvahy v rámci státem schváleného programu pro získání kvalifikace účetního ve vzdělávacím středisku pro dospělé Ljudska univerza Trebnje a na Institutu Republiky Slovinsko pro odborné vzdělávání a přípravu Cene Štupar, Lublaň v roce 1998 a 1999 ▪ vedení seminářů a interních vzdělávacích programů pro instituce a soukromé společnosti od roku 1996 (Právní fakulta, Univerzita v Mariboru, Slovinský ústav auditorů, Institutu veřejné správy, LM Veritas d.o.o., Nebra d.o.o., Agentura managementu, pracovní agentura Agencija za kadre, Sdružení ekologických hnutí Slovinska atd.) ▪ vedení vysokoškolského studijního programu Městské inženýrství – kurz / program Režimy financování městského hospodářství na Institutu IZRAZ v roce 2003 ▪ prezentace činnosti Účetního dvora Republiky Slovinsko pro studenty postgraduálního studia na Ekonomické fakultě v Lublani v rámci kurzu Řízení neziskových organizací (2006, 2007, 2008, 2009, 2014 a 2015) a Auditu účetnictví (2009) ▪ přednášky v rámci vzdělávacího programu pro získání titulu ověřeného auditora na Slovinském ústavu auditorů (2009, 2010, 2012) ▪ přednášky na Ekonomické fakultě v Lublani na téma nákladového účetnictví pro smluvní poskytovatele veřejných služeb (2015)
Zkušenosti s vystupováním ve sdělovacích prostředích (tiskové konference Účetního dvora při prezentaci zpráv, nezávislé tiskové zprávy, diskusní skupiny, konference, semináře odborníků atd.) ▪ zběhlost v oblasti řízení efektivních schůzek se zástupci vlády Republiky Slovinsko, ministerstev a s dalšími příjemci veřejných prostředků, jakož i objasňování vydaných návrhů zpráv o auditu ▪ znalosti z oblasti prezentace odborných otázek útvarům Státního shromáždění (Komise pro kontrolu veřejných prostředků, Výbor pro zemědělství a životní prostředí, Výbor pro hospodářství atd.) ▪ znalosti z oblasti vedení interních schůzí a diskusí se zaměstnanci; ve funkci vedoucího pracovníka auditního oddělení jsem vykonával úkoly sahající od organizace práce až po pravidelné i každoroční hodnocení výkonnosti zaměstnanců |
|
|
|
|
|
|
Organizační / manažerské dovednosti |
▪ Ve funkci vedoucího pracovníka odborů auditu (celkem 9 let, přičemž v roce 2015 jsem po dobu 5 měsíců vedl dva odbory) a náměstka prezidenta Účetního dvora (2 roky) jsem získal užitečné znalosti týkající se organizace práce, řízení projektů, vytváření pracovních skupin a vedení a motivace zaměstnanců vedoucí k dosažení stanovených cílů. ▪ V roce 1996 jsem navštěvoval Důstojnickou školu a stal jsem se kapitánem v záloze; v rámci odborné přípravy jsem získal dovednosti pro velení vojenské jednotce a její vedení. |
|
|
Odborné dovednosti |
▪ 1997–1998: vzdělávací program pro získání titulu AUDITORA. V mé generaci jsem byl jedním z prvních, kteří tento program úspěšně absolvovali (diplom č. 110 ze dne 24. března 1998) ▪ 2000–2001: vzdělávací program pro získání titulu CERTIFIKOVANÉHO AUDITORA (diplom č. 010 ze dne 12. listopadu 2001); oba tituly byly v souladu se zákonem o účetnictví sloučeny a byl vydán nový diplom pro odborný titul AUDITORA (diplom č. 084 ze dne 15. července 2008) ▪ 2000: vzdělávací program pro získání odborného titulu CERTIFIKOVANÉHO OBCHODNÍHO ODHADCE. Všechny zkoušky jsem složil, rozhodl jsem se však, že nebudu obhajovat svou disertační práci, neboť jsem neměl v úmyslu se tomuto oboru v praxi věnovat. ▪ 2001: Rada odborných pracovníků Republiky Slovinsko pro odborné a technické vzdělávání na svém 53. zasedání dne 30. listopadu 2001 přijala rozhodnutí o schválení titulu VYSOKOŠKOLSKÉHO ODBORNÉHO ASISTENTA pro kurz / program Režimy financování městského hospodářství ▪ 2003: získal jsem pedagogickou kvalifikaci jako VYSOKOŠKOLSKÝ ODBORNÝ ASISTENT na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani (diplom ze dne 12. května 2003) ▪ 2004: žádost o uznání titulu státního interního auditora a získání tohoto titulu (diplom 120-DNR-MF ze dne 19. března 2004). V roce 2013 jsem obdržel titul OVĚŘENÉHO STÁTNÍHO INTERNÍHO AUDITORA (diplom č. 77-PDNR-MF ze dne 14. května 2013) ▪ 2007: získal jsem titul STÁTNÍHO AUDITORA (diplom č. 88 ze dne 26. ledna 2007) a v roce 2012 titul OVĚŘENÉHO STÁTNÍHO AUDITORA na základě disertační práce nazvané „Měření finanční výkonnosti činnosti Účetního dvora Republiky Slovinsko“ (diplom č. 49 ze dne 27. září 2012) ▪ V Účetním dvoru Republiky Slovinsko jsem v letech 2009 a 2012 působil jako ODBORNÝ ASISTENT PRO ÚČETNICTVÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU v rámci programu zaměřeného na získání titulu státního auditora. Jako člen komise jsem byl členem řady výborů pro obhajobu disertačních prací kandidátů usilujících o titul státního auditora a certifikovaného státního auditora. ▪ 2010: získal jsem Osvědčení o základní odborné přípravě v oblasti zpracování a ochrany dat a obdržel jsem bezpečnostní prověrku na úroveň „důvěrné“. ▪ 2006: získal jsem Osvědčení o základní odborné přípravě pro výkon funkce člena dozorčí či správní rady |
|
|
Schopnost práce s digitálními technologiemi |
▪ zkušený uživatel Microsoft Office, mimo jiné i Word, Excel a Power Point ▪ uživatel systému Lotus Notes |
|
|
Řidičský průkaz |
B, G, H |
|
|
DALŠÍ INFORMACE |
|
|
|
|
Ve funkci nejvyššího státního auditora a náměstka prezidenta Účetního dvora: ▪ jsem napsal článek v angličtině a na konferenci nejvyšších kontrolních orgánů uspořádané na téma partnerství veřejného a soukromého sektoru jsem přednesl projev nazvaný „Partnerství veřejného a soukromého sektoru a audity veřejného sektoru“ (únor 2011) ▪ účastnil jsem se schůze nejvyšších kontrolních orgánů evropských zemí, jejímž tématem bylo vytvoření evropských účetních standardů pro veřejný sektor (EPSAS) ▪ jako nejvyšší státní auditor příslušný pro audity ochrany životního prostředí jsem řídil několik mezinárodních environmentálních auditů prováděných ve spolupráci se zahraničními nejvyššími kontrolními orgány (změna klimatu, správa chráněných oblastí (krajinné oblasti atd.), vodní nádrže, lesní porosty, ochrana velkých masožravců a další) v anglickém jazyce ▪ účastnil jsem se odborných seminářů, které pořádaly jiné nejvyšší kontrolní orgány, a kongresu EUROSAI ▪ zúčastnil jsem se několika dvoustranných schůzek se zástupci jiných nejvyšších kontrolních orgánů a organizací (Evropská centrální banka atd.) a odborníky, kteří provedli vzájemné hodnocení Účetního dvora pod vedením Národního kontrolního úřadu Velké Británie |
|
|
Další dovednosti |
Ve svém volném čase se věnuji zahradničení a fotografování. Vlastní zkušenosti s pěstováním rostlin jsem představil ve dvou knihách, jichž jsem byl spoluautorem: ▪ Alenka Gorza, Jereb Samo, Matic Sever, Tomaž Vesel: Perennials for all seasons: Successful plantings in Slovenian gardens. Lublaň: Cankarjeva založba, 2009, 227 stran ▪ Alenka Gorza, Jereb Samo, Tomaž Vesel: Charming Slovenian gardens: 26 private ornamental gardens. Lublaň: Cankarjeva založba, 2010, 236 stran. Mé články a fotografie byly zveřejněny v časopisech Delo in Dom a Delo in dom Plus. |
|
|
Publikace |
Organizoval jsem, vedl jsem nebo jsem se účastnil (1998–2004) pravidelných každoročních konzultací „Účetnictví veřejných podniků“ zaměřených na odvětví veřejných služeb a obce, na nichž jsem prezentoval níže uvedené články (ve slovinštině), jež byly zveřejněny ve sbírce dokumentů – Účetnictví veřejných podniků: 1) Jereb Samo: Financing the reconstruction and development of public infrastructure in Slovenia. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2010. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2010, s. 53–72. 2) Jereb Samo: Economic principles (and the legal basis) to be considered for establishing the future regulation of a public utility. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2009. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2009, s. 13–34. 3) Jereb Samo: Agreement on infrastructure between infrastructure owners and a public utility. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2008. Portorož: LM Veritas d. o. o., 2008, s. 37–56. 4) Jereb Samo: New economic relations between local communities and public enterprises. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2007. Portorož: LM Veritas d. o. o., 2007, s. 5–22. 5) Jereb Samo: Economic platform for price formation of utility services. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2006. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2006, s. 37–52. 6) Jereb Samo: Public utility infrastructure if invested in as an in-kind contribution. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2006. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2006, s. 79–96. 7) Jereb Samo: Depreciation of infrastructure of utility services. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2005. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2005, s. 5–32. 8) Jereb Samo: Application of the SRS 35 standard to public enterprises and concessionaires – both now and in the future. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2004. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2004, s. 65–80. 9) Jereb Samo: Accounting and tax issues of waste management utility service. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2004. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2004, s. 91–108. 10) Jereb Samo: Preparation of income statement by activity and municipality separately for utility services and commercial activities. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2003. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2003, s. 33–59. 11) Jereb Samo, Loncner Matej: Data analysis of annual reports of utility services. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2003. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2003, s. 93–127. 12) Jereb Samo: Methods of analysis of income statements preparations in public services by activity and municipality. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2002. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2002, s. 5–42. 13) Jereb Samo: Recording of fixed assets under management on the basis of the valuation of infrastructure networks. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2002. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2002, s. 57–76. 14) Jereb Samo: Ensuring the viability of public companies. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2001. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2001, s. 19–42. 15) Jereb Samo: Setting up and disbursing long-term capacity reservations for the remediation of landfills. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2001, Radenci: LM Veritas d. o. o., 2001, s. 79–98. 16) Jereb Samo: The allocation of depreciation costs by municipalities. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2000. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2000, s. 63–81. 17) Jereb Samo: Drawing up the sub-balance of assets and liabilities in public companies and determining the availability of funding for investments in infrastructure. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 2000. Radenci: LM Veritas d. o. o., 2000, s. 83–113. 18) Jereb Samo: Amendments to the regulations and explanations of the Ministry of Finance regarding value-added tax in utility service companies. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 1999. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 1999, s. 37–54. 19) Jereb Samo: Distribution of net income in public companies. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 1999. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 1999, s. 73–117. 20) Jereb Samo: Specificity of fixed assets’ inventory in management. Sbírka dokumentů – Účetnictví veřejných podniků 1998. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 1998, s. 117–147. |
|
|
Semináře – publikace ve slovinštině |
Organizoval jsem, vedl jsem nebo jsem se účastnil dalších seminářů na aktuální témata z oblasti řízení veřejných služeb a obcí, na nichž jsem prezentoval tyto články: a) Semináře o aktuálních finančních a právních otázkách ve veřejných společnostech: 1) Jereb Samo: Tax on waste disposal (in conjunction with the ownership of the landfill and drawing up the sub-balance of operated assets). Sbírka dokumentů – Současné finanční a právní otázky ve veřejných společnostech 2003. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2003, s. 11–29. 2) Jereb Samo: Amendments in the Companies Act and Slovenian Accounting Standards SRS 35 which affect accounting in public companies. Sbírka dokumentů – Současné finanční a právní otázky ve veřejných společnostech 2002. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2002, s. 60–81. 3) Jereb Samo: Distribution of liabilities of sources of financing the infrastructure in individual municipalities in a public company’s balance. Sbírka dokumentů – Současné finanční a právní otázky ve veřejných společnostech 2001. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2001, s. 49–69. b) Semináře o environmentálních daních: 1) Jereb Samo: Audit of the targeted use of tax assets. Podklady k semináři – Poplatky za vodu a daň z likvidace odpadu. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2003, s. 55–61. 2) Jereb Samo: The accounting treatment of taxes in public companies. Podklady k semináři – Daň z likvidace odpadu. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2002, s. 33–42. 3) Jereb Samo: The accounting treatment of taxes and refunds charged in public utility service companies on the basis of regulations of the Republic of Slovenia. Podklady k semináři – Poplatky za vodu a daň z likvidace odpadu. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2001, s. 34–53. c) Seminář o přípravě výročních zpráv společností poskytujících veřejné služby: 1) Jereb Samo, Fekonja Benjamin, Lozej Marko, MSc: Annual report of utility service companies. Podklady k semináři – Výroční zprávy společností poskytujících veřejné služby. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2004, 121 stran. 2) Jereb Samo, Fekonja Benjamin, Lozej Marko MSc: Annual report of utility service companies. Podklady k semináři – Výroční zprávy společností poskytujících veřejné služby ve městech. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2003, 115 stran. d) Další semináře organizované společností LM Veritas a zveřejněné články: 1) Podklady a prezentace k řadě seminářů o účetnictví fixního kapitálu ve společnostech, veřejných společnostech a ústavech od roku 1996 do roku 2004, poslední dokument: Jereb Samo: Examples of booking of transactions related to fixed assets. Účetnictví fixního kapitálu, podklady k semináři. Lublaň: LM Veritas d. o. o., 2004, s. 8–165. e) Mezinárodní semináře: Jereb Samo, Petrovič Jorg Kristijan. MSc: PPP and public sector auditing. Poklady k semináři – Audit partnerství veřejného a soukromého sektoru (společný seminář kontaktního výboru EU a EUROSAI na téma odborné přípravy) Bonn: Bundesrechnungshof, 2011. |
|
|
Publikace ve slovinštině: |
Články zveřejněné ve Slovinském věstníku veřejné správy: Jereb Samo: Ensuring the transparency of financial relations between municipalities and the utility sector after the termination of the disclosure of assets under management. Věstník veřejné správy, sv. 44, č. 2–3, Lublaň: Institut veřejné správy na Právnické fakultě v Lublani, 2008, s. 57–84. Články zveřejněné ve Slovinském věstníku auditů Revizor: 1) Jereb Samo, Jorg Kristijan Petrovič MSc: Accounting of the various forms of public-private partnerships (Part One). Revizor, Věstník auditů, č. 5/08, sv. IX. Lublaň: Slovinský ústav auditorů, 2008, s. 26–40. 2) Jereb Samo, Jorg Kristijan Petrovič MSc: Accounting of the various forms of public-private partnerships (Part One). Revizor, Věstník auditů, sv. IX/ č. 6/08. Lublaň: Slovinský ústav auditorů, 2008, s. 23–40. 3) Jereb Samo: Items from previous periods (Correction of fundamental errors), Revizor, Věstník auditů č. 11/97, sv. VIII. Lublaň: Slovinský ústav auditorů, 1997, s. 7–30. |
|
|
Další publikace: |
Články zveřejněné v protokolech sympozií věnovaných moderním metodám v oblasti účetnictví, financí a auditů; zprávy o výročních konferencích o účtech či podklady k seminářům pro výroční konference posuzovatelů hodnot: 1) Jereb Samo: Pricing of environmental public services and (un)conformity of the approach to balances, Podklady k semináři pro 18. výroční konferenci o účtech. Zreče: Slovinský ústav auditorů, 2015. 2) Jereb Samo: Public duties and (non)application of the principle of balance completeness in practice, Podklady k semináři pro 17. výroční konferenci účetních. Zreče: Slovinský ústav auditorů, 2014. 3) Jereb Samo: Court of Audit experience with reports of asset valuers and authorised assessors about the value assessment, Podklady k semináři pro 17. výroční konferenci posuzovatelů hodnot. Rogaška Slatina: Slovinský ústav auditorů, 2014. 4) Jereb Samo: Impact of (non)implication of reevaluation of the state and municipalities public economic infrastructure on the cost of public utilities’ services, Podklady k semináři pro 16. výroční konferenci účetních. Zreče: Slovinský ústav auditorů, 2013. 5) Jereb Samo: Elimination of assets under management in relation to solutions in the International Financial Reporting Standards. Sbírka dokumentů pro 42. sympozium o moderních metodách v oblasti účetnictví, financí a auditů. Lublaň: Union of Economists of Slovenia and Association of Accountants, Financiers and Auditors of Slovenia, 2010, s. 49–88. 6) Jereb Samo: Accounting questions of separate accounts for various activities of the utilities sector, Sbírka dokumentů, 12. výroční konference účetních. Portorož: Slovinský ústav auditorů, 2009, s. 107–148. 7) Jereb Samo: Accounting records for various forms of public-private partnerships, Sbírka dokumentů, 11. výroční konference účetních. Portorož: Slovinský ústav auditorů, 2008, s. 81–104. 8) Jereb Samo: Problems relating to determining financial results in public companies. Sbírka dokumentů, 38. sympozium o moderních metodách v oblasti účetnictví, financí a auditů. Lublaň: Union of Economists of Slovenia in Association of Accountants, Financiers and Auditors of Slovenia, 2006, s. 47–78. 9) Jereb Samo: Audit in public companies. Sbírka dokumentů, 34. sympozium o moderních metodách v oblasti účetnictví, financí a auditů. Lublaň: Union of Economists of Slovenia and Association of Accountants, Financiers and Auditors of Slovenia, 2002, s. 263–284. Články zveřejněné v Příručce pro partnerství veřejného a soukromého sektoru: Jereb Samo: (Un)viability of infrastructure ownership transfer to the utility sector. Manual Public-private partnerships – Professional guidance and useful solutions for the successful realisation of public-private partnerships projects. Maribor: Založba Forum Media d. o. o., 2009, kapitola 16, 56 stran. Články zveřejněné v časopisu Gospodarski vestnik: 1) Jereb Samo: Small Tools (Part One). Gospodarski vestnik – příloha Advisor, č. 7, sv. 45. Lublaň: Gospodarski vestnik , 1996, s. 65–68. 2) Jereb Samo: Small Tools (Part Two). Gospodarski vestnik – příloha Advisor, č. 8, sv. 45. Lublaň: Gospodarski vestnik , 1996, s. 61–64. |
|
PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI SAMA JEREBA NA DOTAZNÍK
Odborná praxe
1. Podejte prosím výčet svých odborných zkušeností ve sféře veřejných financí, ať jde o rozpočtové plánování, plnění rozpočtu, rozpočtové řízení, rozpočtovou kontrolu či audit.
Celý svůj pracovní život (20 let) jsem zasvětil auditům. Ihned po ukončení vysokoškolského studia jsem v listopadu 1995 nastoupil do soukromé auditní společnosti a prošel všemi fázemi vzdělávání v oblasti auditu i skutečným plněním úkolů auditora. V průběhu prvních devíti let jsem prováděl audit u různých průmyslových a obchodních auditovaných subjektů a vzdělával jsem se na Slovinském ústavu auditorů, abych se stal auditorem a certifikovaným auditorem. V souladu se zákonem o společnostech je certifikovaný auditor zmocněn vydávat zprávu o kapitálovém příspěvku věcné povahy. Zapsal jsem se k dalšímu studiu s cílem stát se certifikovaným obchodním znalcem (odhadcem) a získat nezbytné znalosti o metodách hodnocení. Všechny zkoušky jsem úspěšně složil, rozhodl jsem se však, že nebudu obhajovat svou disertační práci, neboť jsem neměl v úmyslu se tomuto oboru v praxi věnovat. Významnou část mé tehdejší činnosti tvořily audity poskytovatelů veřejných služeb. Pro zástupce obcí a poskytovatele služeb jsem také organizoval semináře a konzultace a zveřejnil jsem několik článků o praktických problémech a řešeních v oblasti poskytování veřejných služeb souvisejících s účetnictvím, výkaznictvím, právními otázkami a otázkami řízení spojenými s plánováním veřejné služby, tvorbou a určováním cen a daní atd.
Vzhledem k tomu, že jsem se věnoval práci s poskytovateli veřejných služeb a zástupci obcí, byl jsem jmenován vedoucím auditního oddělení pro provádění auditů veřejných služeb, auditů ochrany životního prostředí, auditů v oblasti privatizace, auditů veřejných agentur a finančních prostředků (dále jen oddělení) jakožto nejvyšší státní auditor v rámci Účetního dvora Republiky Slovinsko (dále jen COARS). Oddělení provádělo audity účetních závěrek a správnosti operací, většinu auditů však tvořily křížové audity výkonnosti ministerstev[1], místních komunit a veřejných služeb[2]. Oddělení provádělo také audity státních investičních subjektů Republiky Slovinsko (Slovinský restituční fond, Slovinský státní holding atd.) týkající se správy jejich finančních aktiv a závazků a postupů privatizace. Tyto úkoly jsem jako vedoucí oddělení, v němž působilo 15 až 20 auditorů, úspěšně plnil devět let (reference: pan Igor Šoltes, bývalý prezident COARS). Prováděli jsme nejrůznější druhy auditů veřejného sektoru: audity správnosti a výkonnosti obsahující stanoviska týkající se hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Vzhledem k tomu, že auditované subjekty se ne vždy náležitě řídily zjištěními uvedenými v námi provedených auditech, provedli jsme i několik auditů přijatých opatření, a přispěli tak k významným finančním i organizačním změnám ve veřejné správě. Jelikož jsem chtěl provádět změny vedoucí k lepší veřejné správě, věnovali jsme se v auditech podrobně každému cíli auditu, vydali řadu doporučení a zpravidla jsme požadovali několik nápravných opatření. Můj zájem na zlepšení veřejné správy, který jsem naplňoval v rámci COARS, vyústil také v disertační práci potřebnou pro získání titulu ověřeného státního auditora: „Měření finanční výkonnosti činnosti Účetního dvora Republiky Slovinsko“.
Kromě funkce řídícího pracovníka auditního oddělení pro veřejné služby jsem v roce 2013 působil rovněž ve funkci náměstka nejvyššího státního auditora pro řízení odboru odpovědného za kontrolu vládních i nevládních rozpočtových subjektů, subjektů v oblasti soudnictví zahrnutých do státního rozpočtu a politických stran. V této době jsem vedl audit státního rozpočtu na rok 2012 (prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací).
V prosinci 2013 mě slovinský parlament jmenoval druhým náměstkem prezidenta COARS. Odpovídám za rozhodování v senátu COARS v rámci všech auditů prováděných Účetním dvorem, pokud byla vůči zprávě o auditu vznesena námitka, bez ohledu na rozsah auditu. Většina činnosti sestává z předkládání návrhů na provádění auditů, z vydávání souhlasu s podrobnými plány auditu, koncepty a návrhy zpráv o auditu, z účasti ve vzdělávacích programech určených pro auditory a ve výborech pro obhajobu disertačních prací certifikovaných státních auditorů, z předkládání zpráv o auditu Státnímu shromáždění Republiky Slovinsko a dalším zúčastněným veřejným subjektům, včetně sdělovacích prostředků. Rozsah mé činnosti není omezený a zahrnuje všechny oblasti působnosti COARS a všechny druhy auditů (finanční audity, audity správnosti / souladu či audity výkonnosti), přičemž odpovídám za bezprostřední sledování a kontrolu poloviny objemu činnosti COARS. V roce 2015 jsem byl konkrétně odpovědný za důsledné sledování provádění auditu správnosti a efektivnosti zřízení a provozu Společnosti pro správu bankovních aktiv a auditu výkonnosti u největší investice posledních let (výstavba šestého bloku tepelné elektrárny Šoštanj) z hlediska důsledků pro zisk či ztrátu a peněžní tok Holdingu Slovenske elektrarne (největší slovinská společnost v oblasti výroby elektrické energie) a Slovinského státního holdingu.
Jako nejvyšší státní auditor příslušný pro audity ochrany životního prostředí jsem řídil několik mezinárodních auditů v této oblasti prováděných ve spolupráci se zahraničními nejvyššími kontrolními orgány (změna klimatu, správa chráněných oblastí (krajinné oblasti atd.), vodní nádrže, lesní porosty, ochrana velkých masožravců a další) v anglickém jazyce. Některé z těchto auditů byly prováděny jako společné audity s evropskými nejvyššími kontrolními orgány, jiné jako souběžné audity s evropskými a dalšími nejvyššími kontrolními orgány, a tak jsem získal zkušenosti v oblasti mezinárodní spolupráce s těmito orgány. Jelikož jsem byl odpovědný za audity v oblasti privatizace, zastupoval jsem COARS v pracovní skupině Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí pro privatizaci a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vypracoval jsem článek v angličtině a na konferenci uspořádané Německým spolkovým účetním dvorem (Bundesrechnungshof) pro zástupce nejvyšších kontrolních orgánů v Bonnu v únoru 2011 jsem přednesl na téma partnerství veřejného a soukromého sektoru projev nazvaný „Partnerství veřejného a soukromého sektoru a audity veřejného sektoru“. Rovněž mě velmi zajímá projekt EPSAS (Evropské účetní standardy pro veřejný sektor). Zúčastnil jsem se schůze evropských nejvyšších kontrolních orgánů, jejímž tématem bylo vytvoření evropských účetních standardů pro veřejný sektor (EPSAS), a dále semináře Evropského účetního dvora nazvaného „Lepší účty, lepší rozpočty, lepší výdaje“, který se uskutečnil v lednu 2016.
Kromě toho, že jsem získal osvědčení (certifikovaného) auditora, ověřeného státního auditora a ověřeného státního interního auditora, mám také velký zájem o předávání svých znalostí dalším pracovníkům, a proto jsem nejen uspořádal několik seminářů a vzdělávacích programů, ale také jsem se aktivně účastnil přednášek určených auditorům, vedoucím pracovníkům, starostům, účetním, studentům a dalším. V zájmu lepšího předávání znalostí jsem získal pedagogickou kvalifikaci jako vysokoškolský odborný asistent. Získal jsem také titul vysokoškolského odborného asistenta pro kurz / program Systémy financování hospodářství na úrovni obcí. V COARS jsem v letech 2009 a 2012 organizoval a vedl přednášku „Účetnictví ve veřejném sektoru“ v rámci programu zaměřeného na získání titulu státního auditora. Jako člen komise jsem byl členem řady výborů pro obhajobu disertačních prací kandidátů usilujících o titul státního auditora a certifikovaného státního auditora.
Domnívám se, že mé rozsáhlé zkušenosti s audity veřejného sektoru, zkušenosti s řídicí a pedagogickou činností a prováděním společných a souběžných auditů ve spolupráci s nejvyššími kontrolními orgány představují jednoznačný přínos pro činnost Evropského účetního dvora (dále jen EÚD).
2. Jakých nejvýraznějších úspěchů se Vám v profesní kariéře podařilo dosáhnout?
Celý profesní život jsem působil v oblasti auditů a snažil jsem se vždy využívat svých zkušeností získaných v této oblasti, abych podpořil odpovědnost a transparentnost, podněcoval neustálý pokrok a udržoval důvěru zúčastněných subjektů v náležité využívání veřejných prostředků a majetku, jakož i přispíval k účinnosti veřejné správy. Z toho důvodu jsem se rozhodl představit tři oblasti auditu veřejného sektoru.
a) Zvyšování povědomí o pravidlech státní podpory, tvorbě a určování cen služeb a daní a požadavcích na splácení vyplacených finančních prostředků
Vzhledem k tomu, že většina provinění auditovaných subjektů je zpravidla napravována jen ve vztahu k budoucnosti, vyvíjel jsem nemalé úsilí o to, abych COARS, parlament a auditované subjekty upozorňoval na povinnost vrátit vyplacené prostředky, které občané neoprávněně uhradili, jakož i povinnost účtovat poplatky a ukládat daně za předchozí roky, jestliže se tak nestalo. Z tohoto důvodu jsme provedli audit:
– ukládání příliš vysokých daní: obec Maribor a většina dalších obcí ukládaly občanům příliš vysoké environmentální daně z ukládání odpadu na skládky, protože Ministerstvo životního prostředí a územního plánování ukládání těchto daní nijak nekontrolovalo. Vznesli jsme požadavek, aby obec Maribor vrátila přeplatky na daních a aby ministerstvo zajistilo, aby bylo celkových 8 milionů EUR nadměrně vybraných na environmentálních daních ve Slovinsku v roce auditu navráceno daňovým poplatníkům. Ministerstvo požadovaná opatření neprovedlo, a proto jsme poprvé v dějinách COARS podali v souladu s ustanoveními zákona o Účetním dvoru žádost o odvolání ministra;
– účtování koncesních poplatků: Ministerstvo životního prostředí a územního plánování by mělo v souladu se zákonem o vodě, který parlament přijal v roce 2002 a v němž bylo stanoveno přechodné období do konce roku 2004, udělovat koncese společnostem, které využívají vodu pro průmyslové či jakékoli jiné obchodní účely. Ministerstvo několik koncesí v roce 2005 skutečně udělilo a příslušné společnosti začaly hradit koncesní poplatky za vodu, tvořily však pouze malých podíl všech společností využívajících vodu. Provedli jsme audit za rok 2006 a od ministerstva požadovali, aby udělilo všechny koncese a účtovalo koncesní poplatky všem společnostem využívajícím vodu. Poté jsme provedli audit přijatých opatření za období 2010–2012 a zjistili, že ministerstvo žádné další koncese neudělilo, a většina společností tudíž využívala vodu, aniž by hradila koncesní poplatky. V důsledku této nečinnosti ministerstva získaly všechny společnosti, jež nehradily koncesní poplatky za vodu, konkurenční výhodu. S odkazem na nařízení o hospodářské soutěži a státní podpoře jsme požadovali, aby ministerstvo životního prostředí účtovalo koncesní poplatky za celé období, v němž tyto společnosti využívaly vodu. Svůj postoj jsme usilovně hájili a parlament posléze přijal pozměňující zákon o vodě, v němž jasně stanovil povinnost uhradit koncesní poplatky za celé období, v němž byla voda využívána. Audit mohl státnímu rozpočtu zajistit přínos ve výši 25 milionů EUR, ale parlament koncesní poplatky snížil, a skutečný příjem tak činil 9 milionů EUR;
– tvorba a určování cen služeb: provedli jsme několik auditů v oblasti tvorby a určování cen služeb. Při auditu provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy jsme dosáhli maximálních výsledků ve prospěch uživatelů těchto služeb. Při tomto auditu jsme požadovali, aby došlo k přepočítání ceny a aby byla v nákladech provozovatele provedena oprava ve výši 17 milionů EUR ve prospěch uživatelů. Rovněž jsme požádali Ústavní soud Republiky Slovinsko, aby posoudil, zda je energetický zákon v souladu s ústavou. V současnosti se velice snažím přesvědčit ministerstvo životního prostředí a poskytovatele služeb v obcích, aby dodržovali nová pravidla státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu.
Domnívám se, že jsem hodnotným způsobem přispěl ke zvýšení povědomí o zákonném a efektivním ukládání daní, poplatků a určování cen ve prospěch občanů.
b) Veřejný dluh
Jednou z nejdůležitějších otázek, jíž se COARS v posledních letech zabýval, je veřejný dluh. I když Slovinsko před hospodářskou krizí vykazovalo nízkou míru veřejného zadlužení (33 % HDP na konci roku 2007), audity odhalily, že některé podniky ve vlastnictví státu či obcí byly nesprávně využívány k tomu, aby zadlužení provedené za účelem veřejných investic nebylo zahrnuto do rozpočtu. Na základě některých těchto auditů se COARS rozhodl věnovat větší pozornost otázkám veřejného dluhu, a proto jsme sledovali a kontrolovali veřejný dluh ze všech úhlů pohledu nejen před hospodářskou a fiskální krizí, ale i v jejím průběhu. Političtí představitelé na naše výzvy k provedení zásadních reforem ve veřejném sektoru bohužel nereagovali, a slovinský veřejný dluh tak vzrostl na více než 80 % HDP.
V době, kdy jsem vedl auditní oddělení, byly provedeny audity takových společností, jako je Slovinský restituční fond (nyní změněn na Slovinský státní holding), jenž byl odpovědný za státní restituce z privatizace v roce 1991, škody způsobené během druhé světové války a poválečné škody, privatizaci telekomunikačního operátora atd. Audity byly provedeny také u podniků provádějících výstavbu vodohospodářské infrastruktury (infrastruktury pro regulaci řek, povodí atd.), Společnosti pro dálnice v Republice Slovinsko, poskytovatele letových navigačních služeb a některých partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to v oblasti výstavby infrastruktury a poskytování veřejných služeb.
Ve funkci druhého náměstka prezidenta COARS jsem byl konkrétně odpovědný za důsledné sledování provádění auditu správnosti a efektivnosti zřízení a provozu Společnosti pro správu bankovních aktiv, která měla zajistit stabilitu bankovnictví, avšak zvýšila veřejný dluh spolu s rekapitalizací bank o dalších 5 miliard EUR, čili 13 % HDP.
Naše doporučení a požadavky týkající se nápravných opatření vedla k lepšímu zohledňování veřejného dluhu, vydání pokynů pro účetnictví partnerství veřejného a soukromého sektoru a zvyšování povědomí veřejnosti o negativních dopadech vysoké míry veřejného zadlužení. Dosud se nám nepodařilo přesvědčit Ministerstvo financí, aby zavedlo účetnictví na akruální bázi, a zajistilo tak relevantnější přístup k veřejnému dluhu, zejména pokud jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru, z nichž některá stále ještě nejsou účetně evidována v žádné rozvaze (podrozvahová).
Věřím, že mé úsilí přispělo k lepšímu strukturování veřejného dluhu v rozpočtu a ke zvýšení povědomí o rizicích vysoké míry veřejného zadlužení, jež překračuje maastrichtská kritéria. V této oblasti je třeba vykonat ještě nemálo práce, zejména se jedná o účetnictví na akruální bázi, zveřejňování informací o partnerstvích veřejného a soukromého sektoru a především o reformy ve veřejném sektoru a reformy důchodových systémů.
c) Rozvoj auditů ochrany životního prostředí
COARS provedl několik auditů ochrany životního prostředí již před rokem 2004, ale pod mým vedením a s mou podporou auditoři uznali význam těchto auditů a možnosti, které jejich výsledky nabízejí. V průběhu mého devítiletého působení ve funkci nejvyššího státního auditora jsme provedli audity většiny aspektů ochrany životního prostředí (zmírňování změny klimatu, nakládání s komunálním odpadem a recyklace odpadových obalů, nezákonná likvidace odpadů, přeshraniční přeprava odpadů, výstavba čistíren odpadních vod, recyklace vozidel s ukončenou životností atd.). Celá řada těchto auditů byla provedena jako průřezové audity, které posuzovaly výkonnost Ministerstva životního prostředí a územního plánování, obcí a poskytovatelů veřejných služeb či dalších příjemců finančních prostředků z veřejných zdrojů. Tyto postupy provádění auditu auditorům umožnily podrobně prozkoumat všechny aspekty a problémy týkající se organizace, řízení a financování vybraných oblastí ochrany životního prostředí a formulovat vhodná a kladně hodnocená doporučení. COARS má díky své činnosti u všech zúčastněných subjektů, od ministerstva životního prostředí až po nevládní organizace, skvělou pověst a aktivně se angažuje v pracovní skupině Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI) a Evropské organizace nejvyšších kontrolních institucí (EUROSAI) pro environmentální audity.
3. Jakou máte profesní zkušenost z působení v mezinárodních multikulturních a vícejazyčných organizacích nebo institucích se sídlem mimo Vaši domovskou zemi?
Slovinsko bylo součástí Jugoslávie a v každodenním životě se setkáváme s lidmi různých národností, vyznání a jazyků pocházejících ze všech zemí bývalé Jugoslávie. Přestože jsou si naše jazyky podobné (skupina jihoslovanských jazyků), existují jemné kulturní rozdíly, k nimž je nutno i přes naši společnou minulost při spolupráci s organizacemi a institucemi se sídlem v jiných republikách bývalé Jugoslávie přihlížet. Práce v jakémkoli kulturně rozmanitém prostředí vyžaduje interpersonální dovednosti, konkrétně ochotu naslouchat a notnou dávku respektu, trpělivosti a pochopení.
Jak jsem již uvedl výše, ve funkci nejvyššího státního auditora jsem ve spolupráci se zahraničními nejvyššími kontrolními orgány vedl v anglickém jazyce několik mezinárodních environmentálních auditů. Některé z těchto auditů byly prováděny jako společné audity s evropskými nejvyššími kontrolními orgány, jiné jako souběžné audity s evropskými a dalšími nejvyššími kontrolními orgány, a tak jsem získal zkušenosti v oblasti mezinárodní spolupráce s těmito orgány. Nadto jsem získal i některé další pracovní zkušenosti v multikulturních a vícejazyčných organizacích. Rád bych působil v Evropském účetním dvoru, a získal tak další zkušenosti na širší evropské úrovni.
Považuji se za člověka přístupného různým myšlenkám a bez váhání spolupracuji s lidmi různých národností, vyznání, sexuální orientace atd. Věřím, že možnost hledat a projednávat řešení s různými lidmi nám umožňuje formulovat a přijímat správná řešení ve prospěch širší společnosti. Z tohoto důvodu se skutečně domnívám, že práce v takové organizaci mi pomůže rozšířit dovednosti a prohloubit znalosti týkající se různých pohledů na život a přístupů k řešení pracovních problémů, podnítit růst a rozšířit poznatky, které lze získat pouze na základě životních zkušeností.
4. Bylo Vám uděleno absolutorium za výkon řídicích povinností, které jste plnil v minulosti, pokud takovýto postup existuje?
Takový postup se ve Slovinsku nepoužívá.
Nicméně nejblíže k udělení absolutoria za výkon řídicích pravomocí by měl a) návrh prezidenta Republiky Slovinsko na jmenování druhým náměstkem prezidenta Účetního dvora a zvolení do této funkce ze strany slovinského parlamentu a b) navržení na člena Evropského Účetního dvora na základě mé činnosti ve funkci nejvyššího státního auditora a náměstka prezidenta COARS bez jakýchkoli námitek ze strany vlády či parlamentu.
5. Které ze svých dřívějších pracovních pozic jste vykonával(a) na základě politické nominace?
Na základě politické nominace zastávám svou současnou funkci (druhého náměstka prezidenta COARS) a byl jsem navržen jako kandidát na člena EÚD.
Na pozici, kterou nyní zastávám, vyhlásil prezident Republiky Slovinsko v roce 2013 veřejné výběrové řízení. Vybral mě z 9 kandidátů a navrhl mé jmenování slovinskému parlamentu, jenž mě v tajném hlasování zvolil druhým náměstkem prezidenta COARS.
I kandidatura na jmenování členem EÚD je výsledkem veřejného výběrového řízení, které zveřejnilo Ministerstvo financí. Byl jsem vybrán ze sedmi nominovaných a poté byl návrh na mou kandidaturu předložen vládě. Vláda ji schválila a Výbor slovinského parlamentu pro záležitosti EU vládní rozhodnutí v hlasování podpořil.
6. Na jakých třech nejdůležitějších rozhodnutích jste se ve svém profesním životě podílel(a)?
Nejdůležitější rozhodnutí jsou do značné míry totožná se třemi nejvýznamnějšími výsledky, které jsem popsal v odpovědi na otázku č. 2 a jejichž stručné shrnutí zde překládám:
– rozhodnutí týkající se řádného ukládání daní, poplatků a určování cen za předchozí období (vracení přeplatků na daních občanům, účtování koncesních poplatků za vodu za celé období, přepočet ceny dodávek elektřiny stanovené provozovatelem soustavy atd.),
– omezení nesprávného vyhýbání se veřejnému dluhu ze strany společností ve vlastnictví státu a obcí,
– rozvoj environmentálních auditů.
Nezávislost
7. Ve smlouvě je stanoveno, že členové Účetního dvora musí svou funkci vykonávat „zcela nezávisle“. Jak byste tuto povinnost uplatňoval při výkonu svých budoucích povinností?
Nezávislost je jednou z nejdůležitějších podmínek stanovených v Limské deklaraci směrnic o principech auditu, kterou přijala organizace INTOSAI, dalších zásad Mexické deklarace o nezávislosti a je rovněž stanovena v článku 286 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva). Smlouva obsahuje základní pokyny týkající se nezávislosti členů Účetního dvora, kteří „jsou vybíráni z osob, které ve svých státech pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti.
Členové Účetního dvora při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce.
Během funkčního období nesmějí členové Účetního dvora vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu do funkce se slavnostně zavazují respektovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.“
Kromě toho článek 1 Kodexu chování členů Účetního dvora říká, že členové Účetního dvora se chovají v souladu s ustanoveními smluv, jakož i z nich vyplývajících právních aktů. Jejich vztahy s orgány nebo podnikatelskými skupinami musejí být v souladu se zásadou zachování nezávislosti.
Vzhledem k tomu, že Účetní dvůr je nezávislý orgán, je nezávislost jeho členů zásadním předpokladem pro schopnost Účetního dvora vykonávat svou činnost. Při plnění svých případných budoucích povinností coby člena EÚD bych se i nadále řídil stejnými etickými standardy jako při svém dosavadním působení v COARS. Z tohoto důvodu jsem nikdy nebyl členem žádné politické strany ani jiné politické či řídicí skupiny. Ve své veškeré dosavadní pedagogické činnosti jsem se zásadně omezoval na otevřené semináře a nikdy jsem v žádném případě nevystupoval jako poradce nějaké politické skupiny.
Při výkonu svého mandátu člena Účetního dvora bych se vyhýbal všem situacím, které by mohly vést ke střetu zájmů a jednal bych nezávisle ve vztahu k jiným institucím a orgánům. To znamená, že bych nepřijímal žádné instrukce od vlád ani jiných orgánů. Při výkonu svých povinností bych zastával neutrální pozici bez ohledu na zemi, v níž se audit provádí (včetně země mého původu). Při své činnosti a auditních závěrech bych vycházel výhradně z faktů, údajů, relevantních, dostatečných a spolehlivých důkazů, auditních standardů a ze svých odborných znalostí a zkušeností. Rovněž bych se vyhýbal jakékoli odborné činnosti, nebo dokonce politickým aktivitám. Svou pedagogickou činnost bych ukončil a omezil se pouze na prezentace zjištění uvedených ve zprávách EÚD o auditu v Evropském a slovinském parlamentu, ve slovinské vládě, COARS a před dalšími zainteresovanými stranami (vysoké školy atd.), pokud by tato činnost byla v souladu s pravidly EÚD a až po předchozí autorizaci obsahu, jenž by měl být představen.
8. Máte Vy nebo Vaši blízcí příbuzní (rodiče, sourozenci, manželka/osoba žijící ve společném soužití a děti) nějaké obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s Vašimi budoucími povinnostmi?
Ani já, ani moji nejbližší příbuzní nemáme žádné obchodní ani finanční podíly či jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s mými budoucími povinnostmi.
9. Jste připraven(a) informovat o veškerých svých finančních zájmech a jiných závazcích předsedu Účetního dvora a zveřejnit je?
Bez váhání poskytnu informace o veškerých svých finančních zájmech a jiných závazcích předsedovi Účetního dvora i veřejnosti. V posledních 11 letech jsem byl ze zákona povinen podávat zprávy (a také jsem tak činil) o svých finančních zájmech a závazcích Komisi pro předcházení korupci ve Slovinsku a tuto povinnost bych měl i v období, po které bych plnil úkoly člena EÚD.
10. Jste v současné době účastníkem/účastnicí nějakého soudního řízení? Pokud ano, uveďte podrobné informace.
Nejsem účastníkem žádného soudního řízení.
11. Působíte aktivně v politice nebo vykonáváte nějakou politickou funkci? Pokud ano, na jaké úrovni? Zastával(a) jste v posledních 18 měsících nějakou politickou pozici? Pokud ano, uveďte podrobné informace.
Nevykonávám žádnou politickou funkci.
Nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany, nezastával jsem politickou pozici ani nevykonával žádnou politickou funkci.
12. Jste připraven(a) po jmenování členem/členkou Účetního dvora odstoupit z jakékoli volené funkce nebo se vzdát jakékoli aktivní funkce a s ní spojených odpovědností v politické straně?
Nezastávám žádnou volenou funkci ani žádnou aktivní funkci se závazky v politické straně. Nejsem a nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany.
Po jmenování členem EÚD odstoupím z funkce druhého náměstka prezidenta COARS, do níž mě v roce 2013 zvolil slovinský parlament na návrh prezidenta Republiky Slovinsko.
13. Jak byste postupoval(a) v případě závažné nesrovnalosti, nebo dokonce podvodu či korupce, do které by byly zapleteny osoby v členském státě, z něhož pocházíte?
Při plnění povinností ve funkci nejvyššího státního auditora (9 let) a druhého náměstka prezidenta COARS (poslední dva roky) jsem se často setkával se závažnými nesrovnalostmi, několikrát také v případech, jež vykazovaly známky podvodu nebo korupce. Ve všech těchto případech jsem nikdy neváhal podat o nich interní zprávu a oznámit je orgánům činným v trestním řízení (také jsem spolupracoval s policií a státními zástupci, bylo-li třeba) a dalším orgánům (např. Komisi pro předcházení korupci, Úřadu pro předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti atd.). Pokud jde o možnosti, které skýtá zákon o Účetním dvoře, doporučil jsem v sedmi případech předsedovi Účetního dvora, aby příslušného pracovníka propustil. Doufám, že tyto údaje dokládají můj názor, že auditor veřejného sektoru musí hlídat veřejné finance, a ne se starat o pověřené osoby, pokud jde o jejich politickou orientaci, národnost, pohlaví, vyznání či jiné znaky. Jsem důrazným zastáncem přístupu nulové tolerance vůči podvodům a korupci.
Stejný postoj budu zastávat i jako člen EÚD při provádění auditů evropského rozpočtu (vydávání prohlášení o věrohodnosti) a auditů správnosti (souladu) a výkonnosti, pokud jde o to, jakým způsobem jsou finanční prostředky z evropského rozpočtu vynakládány. V případě závažné nesrovnalosti, podvodu nebo korupce bych o této skutečnosti podal interní hlášení a oznámil ji Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s postupy EÚD. Učinil bych tak bez ohledu na dotyčnou osobu či členský stát. Pokud bych byl v rámci boje proti podvodům, korupci nebo nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie pověřen spoluprací s úřadem OLAF, vyšetřování vedené tímto úřadem bych plně podporoval.
Plnění povinností
14. Jaké by měly být hlavní charakteristiky kultury řádného finančního řízení v jakékoli veřejné službě? Jak by mohl Evropský účetní dvůr pomoci je prosazovat?
Kultura řádného finančního řízení v jakékoli veřejné službě by měla být založena na vědomí, že vlády a další subjekty veřejného sektoru jsou odpovědné za hospodárné, efektivní a účinné využívání veřejných financí, které plynou z daní a dalších zdrojů, k poskytování kvalitních služeb občanům a dalším příjemcům. Nejvyšším cílem služby veřejnosti by měla být spokojenost zákazníka (veřejnosti).
Aby byl tento cíl naplněn, musí každá organizace stanovit „měkké“ a „tvrdé“ prvky kultury řádného finančního řízení. „Měkké“ prvky by měly být spjaty s obecnou politickou a administrativní kulturou, jako je např. demokratické jednání a uvažování, která podněcuje transparentní a předvídatelné jednání a oznamování, prosazování etických hodnot a možnosti vykonávat dohled. „Tvrdé“ prvky by měly zahrnovat jasné a operativní cíle a strategie, přesně vymezené oblasti pravomocí a povinností, informace pro zaměstnance a jejich odbornou přípravu, účinnou správu informací a systém hlášení, který umožňuje podávat transparentní informace, zveřejňování dosažených výsledků a efektivní systém vnitřní i vnější kontroly. Každá organizace by se měla zaměřit na správnost a úspornost výdajů a zajištění efektivnosti nákladů.
Mandát EÚD v oblasti auditů výkonnosti vyžaduje, aby se auditoři detailně zabývali především „tvrdými“ prvky kultury řádného finančního řízení. EÚD ve zprávách o auditu upozorňuje na slabé stránky činnosti auditovaných subjektů a vydává doporučení, jak příslušné aspekty procesů zlepšit, což je základní předpoklad pro zkvalitnění řádného finančního řízení. Podávání zpráv musí mít takovou podobu, aby ze zprávy o auditu bylo zcela zřetelné, v čem a jak by bylo možno výkonnost auditovaného subjektu zlepšit. Na základě zprávy o auditu a její prezentace zainteresovaným stranám (Evropskému parlamentu, zvláště výboru CONT, parlamentům členských států, nejvyšším kontrolním orgánům členských států, sdělovacím prostředkům a dalším) by EÚD mohl získat dostatečnou podporu k prosazování vydaných doporučení, jestliže je auditovaný subjekt nezohlednil. Pokud nepomůže ani to, pak má EÚD možnost zopakovat svá varování v jiných zprávách předkládaných Parlamentu (souhrnné zprávy, situační zprávy atd.) nebo provést audit přijatých opatření a znovu v nich upozornit na to, co je třeba napravit.
15. Účetní dvůr má podle Smlouvy pomáhat Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jak byste ještě více zlepšil(a) spolupráci mezi Účetním dvorem a Evropským parlamentem (zejména jeho Výborem pro rozpočtovou kontrolu) ve snaze zvýšit jak veřejný dohled nad výdaji jako celkem, tak jejich účelné vynakládání?
Mandát EÚD zakotvený ve Smlouvě stanovuje rámec pro to, aby EÚD mohl plnit svou úlohu nezávislého externího auditora rozpočtu EU. Ponechává mu značnou míru flexibility v otázce, jak nejlépe plnit svou úlohu a maximalizovat její dopad. Významným cílem EÚD je předkládat Evropskému parlamentu zprávy o auditu, které reagují na důležitá témata, jsou vhodně načasované a relevantní a obsahují doporučení, jež by mohla zajistit, aby bylo vynakládání výdajů z rozpočtu EU přínosné.
Avšak spolupráce mezi EÚD a Evropským parlamentem, zejména Výborem pro rozpočtovou kontrolu (dále jen výbor CONT), se neomezuje pouze na podávání zpráv, ale začíná již výběrem tématu auditu. Tento výbor by měl mít možnost navrhovat témata auditu, která jsou důležitá pro kontrolu plnění rozpočtu (přestože tyto návrhy nejsou zavazující, nejvyšší kontrolní orgán se jimi zpravidla řídí). Dříve než jsou zprávy o auditu projednávány na veřejném zasedání výboru CONT, mohl by EÚD na společné schůzi s členy tohoto výboru, na níž podává ke zprávám vysvětlení, poskytnout podporu. Mohl by vypracovat seznam otázek vycházejících ze zjištění auditu určených auditovaným subjektům, což by členům výboru zjednodušilo přípravu na schůzi. Naopak členové výboru by EÚD mohli pomoci tím, že by schvalovali doporučení uvedená ve zprávách o auditu, zejména pak v případě, že je třeba změnit právní předpisy. Aby se podpořilo provádění doporučení EÚD, je pro auditované subjekty zpravidla nezbytné, aby výbor CONT uspořádal po určité době schůzi. Auditované subjekty musejí buď EÚD, nebo přímo výboru CONT podávat zprávy o opatřeních přijatých v návaznosti na příslušná doporučení. Tato povinnost je velmi podněcuje k tomu, aby doporučení vážně projednaly a provedly. Jednou z možností je provádět audity přijatých opatření, jimiž EÚD informuje výbor CONT o změnách provedených na základě předchozího auditu EÚD a závěrů výboru CONT, které byly přijaty v souvislosti s doporučeními EÚD. Byly by tak k dispozici informace o tom, zda auditované subjekty zohledňují zjištění uvedená ve zprávě o auditu, nebo zda je třeba přijmout přísnější opatření či podniknout kroky, např. rozpravu na plenárním zasedání nebo přípravu změn právních předpisů.
Ve funkci nejvyššího státního auditora a druhého náměstka prezidenta COARS jsem se podílel na všech výše uvedených činnostech probíhajících mezi COARS a Výborem pro rozpočtovou kontrolu a dalšími útvary slovinského parlamentu a tyto činnosti mezi EÚD a výborem CONT budu plně podporovat.
16. Jaký je podle Vašeho mínění přínos auditu výkonnosti a jak by měly být jeho výsledky využity při řídicích postupech?
Audit výkonnosti je nezávislým, objektivním a spolehlivým posouzením toho, zda vládní nebo unijní subjekty, systémy, operace, programy nebo činnosti fungují v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti a zda existuje prostor pro zlepšení. Přínos či přidaná hodnota auditů výkonnosti spočívá v doporučeních, která auditovaným subjektům předkládají možnosti, jak zlepšit jejich činnost. Za tímto účelem musí auditor podrobně prozkoumat konkrétní činnost a zvolit srovnatelný osvědčený postup nebo zjistit, co lze udělat lépe. Nejvyšší kontrolní orgány ve svých doporučeních uvedených ve zprávách o auditu poukazují nejen na to, jak zlepšit určitou činnost, a vyhnout se tak některým možným rizikům (jiné než finanční přínosy), ale také v kterých oblastech lze dosáhnout úspor (nebo jak dosáhnout lepších výsledků) auditovaných subjektů (finanční přínosy). Možné úspory auditovaných subjektů by mohly být považovány za finanční přidanou hodnotu vyplývající z auditu. Jednu z prvních metodik měření finanční přidané hodnoty vyplývající z auditu nejvyššího kontrolního orgánu vypracoval Národní kontrolní úřad Velké Británie, kvůli jejím nedostatkům se však od měření či alespoň podávání zpráv o jejích výsledcích později upustilo. Přesto jsem svou disertační práci vypracovanou s cílem získat titul ověřeného státního auditora nazval: „Měření finanční výkonnosti činnosti Účetního dvora Republiky Slovinsko“ a navrhl v ní metodiku hodnocení finančních důsledků auditní činnosti, která vylepšila metodiku britského Národního kontrolního úřadu a je uzpůsobena slovinskému zákonu o Účetním dvoře. Domnívám se, že pro nejvyšší kontrolní orgány je důležité dát daňovým poplatníkům najevo, že činnost auditovaných subjektů prováděná na základě auditů může generovat možné úspory, které jsou minimálně větší než náklady na financování operací samotných nejvyšších kontrolních orgánů. Nicméně s ohledem na omezené pravomoci nejvyšších kontrolních orgánů, pokud jde o provádění doporučení, je nezbytné přijmout za své, že odpovědnost za provedení doporučení a vytváření skutečných úspor z úspor možných nesou auditované subjekty. Za přínos nejvyšších kontrolních orgánů lze tedy považovat pouze možné úspory veřejných prostředků či lepší výsledky (příjmy, výstupy a výsledky).
Při auditu veřejného sektoru se zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti definují takto:
▪ Zásadou hospodárnosti se rozumí minimalizace nákladů na zdroje (materiály, služby, náklady práce, snížení hodnoty atd.) s náležitým zohledněním kvality. Využívané zdroje musejí být k dispozici včas, v odpovídajícím množství a kvalitě a za nejlepší cenu.
▪ Zásada efektivnosti znamená vytěžit z dostupných zdrojů maximum. Jedná se tu o vztahy mezi použitými zdroji a získanými výstupy, pokud jde o kvantitu, kvalitu a načasování.
▪ Zásada účinnosti se týká plnění stanovených cílů a dosažení zamýšlených výsledků.
Audity hospodárnosti ve veřejném sektoru jsou úzce spjaty s postupy zadávání veřejných zakázek a pravidly vztahujícími se na zaměstnávání a platy. Vzhledem k tomu, že zásada hospodárnosti tvoří (kromě dalších zásad) základ předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek a je v nich také uvedena, je audit hospodárnosti zpravidla prováděn v rámci auditů správnosti (souladu).
Audit efektivnosti je naopak primárním cílem auditů výkonnosti, které zkoumají poměr vstupů a výstupů (výsledků), a zahrnují tedy zjištění týkající se hospodárnosti a plnění stanových cílů. Zkoumá-li se (ne)příznivý poměr, musí se auditor podrobně zabývat celým procesem působení auditovaného subjektu, aby zjistil, kde jsou skryty důvody malé výkonnosti. Takový audit je časově náročnější, auditor má však možnost doporučit důležité změny v auditovaném procesu, které mají vliv na odstranění rizik, zkvalitnění postupu nákupu a racionalizaci objemu vstupů nebo jejich ceny či zkvalitnění samotného procesu, což by mohlo vést k většímu, lepšímu nebo i odlišnému výstupu, jenž zajistí lepší výsledky procesu.
Audit účinnosti měří stanovené cíle jako výstup či výsledek procesu. Pro hodnocení kvality stanovených cílů vypracoval Sir John Whitmore model mnemotechnických zkratek, jako je SMART (konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené), PURE (pozitivně stanovené, srozumitelné, relevantní, etické) nebo CLEAR (náročné, zákonné, ekologické, vhodné, zaznamenané). EÚD i COARS používají k posouzení vhodnosti stanovených cílů kritéria SMART a kvality ukazatelů kritéria RACER (relevantní, přijaté, věrohodné, snadné, spolehlivé). Při měření cílů jsou výsledky důležitější než výstupy, neboť EÚD i COARS dospěly k závěru, že výstupy bývají zajištěny (někdy nejsou řádně vymezené), ale očekávaných výsledků není dosaženo. Takovým typickým zjištěním týkajícím se Slovinska je, že všechny finanční prostředky určené v rozpočtu EU na zemědělství byly vydány, cíle ohledně „počtu nových traktorů“ (výstup) byly splněny, ale přínos pro dotované zemědělské podniky (výsledek) byla nižší než před nákupem traktorů. Důraz kladený na výsledek, nikoli na výstup (navíc období 2007–2013, v němž se uplatňovalo pravidlo n+2, skončilo) je pravděpodobným důvodem, proč program auditů EÚD na rok 2016 zahrnuje především audity, jejichž cílem je zkoumat účinnost programů EU, zejména Fondu soudržnosti.
Také je mi dobře známa zásada zahrnující více sociálních a environmentálních a méně ekonomických cílů (rovnost, ekologie a etika). Cíle auditu bývají zpravidla definovány jako hospodárnost, efektivnost či účinnost, neboť tyto cíle zohledňují model vstupů/výstupů jakéhokoli procesu činnosti. Avšak rovnost, ekologie a etika by mohly být prováděny:
– v rámci cílů stanovených auditovaným subjektem; například audit účinnosti v otázce naplňování rovnosti žen a mužů mezi zaměstnanci a na vedoucích pozicích. Tentýž přístup lze uplatnit u auditů účinnosti v oblasti ekologie a etiky;
– v rámci auditu efektivnosti podnikových procesů (řízení projektů); například v rámci auditu výstavby dálnice by nejvyšší kontrolní orgán mohl přezkoumat, zda auditovaný subjekt zohlednil aspekty migrace zvířat, ochrany ohrožených druhů, odstraňování odpadních vod z komunikací, pravděpodobnost záplav, snižování emisí skleníkových plynů atd.;
– v rámci auditu hospodárnosti nebo efektivnosti zadávání zakázek; například kontrola toho, zda byla při zadávání zakázek zohledněna etika a ekologie, pokud jde o předpisy týkající se ekologických zakázek, zboží pocházející ze spravedlivého obchodu nebo místních zemědělských podniků atd.
17. Jak by bylo možné zlepšit spolupráci mezi Účetním dvorem, vnitrostátními kontrolními orgány a Evropským parlamentem (Výborem pro rozpočtovou kontrolu), pokud jde o audit rozpočtu EU?
Ustanovení čl. 287 odst. 3 Smlouvy stanovuje, že pokud jsou audity prováděny v členských státech, Účetní dvůr a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví spolupracují se vzájemnou důvěrou při uznávání vzájemné nezávislosti. EÚD má výlučný mandát předkládat nezávislý výrok k účetním závěrkám EU a podávat zprávy ve věcech řádného finančního řízení a legality a správnosti operací, z nichž účetní výkazy vycházejí, a osvědčovat spolehlivost účetních výkazů. Zatímco nejvyšší kontrolní orgány fungují v souladu se svým mandátem ve vnitrostátním právním rámci, zodpovídají se parlamentům členských států a jsou plně nezávislé na orgánech EU. Na osmdesát procent výdajů rozpočtu EU se vztahuje sdílené řízení mezi Komisí a členskými státy, a proto má spolupráce mezi EÚD a nejvyššími kontrolními orgány členských států zásadní význam, ale neexistuje mezi nimi žádná sdílená odpovědnost za audit rozpočtu EU. Tuto asymetrii ještě prohlubuje různorodost nejvyšších kontrolních orgánů, pokud jde o jejich přístup k auditu i úlohu v rámci vnitrostátního systému odpovědnosti. Domnívám se, že kontaktní výbor evropských nejvyšších kontrolních orgánů představuje vhodnou platformu pro takovouto spolupráci. Kontaktní výbor projednává společné přístupy k auditu, například probíhá diskuse o spolupráci při auditech v souvislosti se strategií Evropa 2020. Hlavním cílem je sladit činnost orgánů EU a nejvyšších kontrolních orgánů při kontrole finančních prostředků EU. Další diskuse o otázkách zavádění jednotného přístupu k auditu či prohlášení členských států však stále probíhají a dosud v nich nebylo rozhodnuto. Lepší spolupráce je podle mého názoru úzce spjata s tím, že si parlamenty členských států, vlády a nejvyšší kontrolní orgánů uvědomí, že efektivnější využívání a kontrola prostředků EU je také odrazem jejich vlastních aspirací a zájmů. A naopak porozumění národním zájmům a obavám ze strany orgánů EU. Mezi EÚD a nejvyššími kontrolními orgány již spolupráce probíhá, neboť EÚD kontrolním orgánům zasílá svůj pracovní program, což orgánům a jejich zástupcům umožňuje podílet se na auditu, a přispívá tak k výměně poznatků a osvědčených postupů a ke vzniku příležitostí k vzájemnému porozumění. Nejvyšší kontrolní orgány provádějí audit prostředků EU, které jsou do určité míry začleněny do rozpočtů členských států, jejich přístup však stále není dostatečně srovnatelný. EÚD má však možnost využívat nejdůležitějších zjištění auditů provedených nejvyššími kontrolními orgány k plánování, ve zvláštních zprávách a některých částech prohlášení o věrohodnosti.
Vždy je však prostor pro zlepšení. Evropa usiluje o přijetí společných účetních standardů pro veřejný sektor (EPSAS) a Evropská komise upevňuje soulad rozpočtových procesů a vykazování členských států s evropským semestrem. EÚD a nejvyšší kontrolní orgány členských států by mohly upevnit spolupráci v oblasti výměny poznatků, provádění souběžných auditů rozpočtu, zejména pak během plánování, koncipování společných vzorků pro audity rozpočtu v souvislosti s prostředky EU, výměny zkušeností s jednotlivými audity a výsledků auditů. Získávání poznatků na základě zkušeností druhých by bylo velmi přínosné pro předávání osvědčených postupů všem nejvyšším kontrolním orgánům a poskytování aktuálních, relevantních a srovnatelných informací zainteresovaným stranám.
18. Jak byste dále rozvíjel(a) vypracovávání zpráv Účetního dvora, aby Evropský parlament dostal veškeré potřebné informace o správnosti údajů, které členské státy poskytly Evropské komisi?
Jedná se pravděpodobně o jednu z nejdůležitějších otázek týkajících se úlohy Evropské komise a EÚD, kterou budou tyto orgány hrát ve vztazích s členskými státy a jejich nejvyššími kontrolními orgány a kterou samotný EÚD nemůže zlepšit. Jak jsem uvedl v odpovědi na předchozí otázku, nejvyšší kontrolní orgány jsou nezávislé a EÚD nemůže určovat jejich činnost. Dobrovolná spolupráce při provádění auditů je sice možná, ale pravděpodobně se jí v rámci koordinovaného auditu nebudou účastnit všechny nejvyšší kontrolní orgány. Prostřednictvím úlohy kontaktního výboru však byly podniknuty některé kroky vpřed.
Bez ohledu na úsilí kontaktního výboru a další probíhající diskuse o otázkách zavedení jednotného přístupu k auditu či prohlášení členských států je zřejmé, že nějaká forma prohloubené spolupráce mezi EÚD a nejvyššími kontrolními orgány bude nezbytná. Rozvoj schopnosti EÚD provádět audity vykazování členských států souběžně s nejvyššími kontrolními orgány členských států by nezohledňoval řádné finanční řízení, a proto se podle mého názoru nejedná o vhodné řešení.
S ohledem na to, že povinnost vyžadovat a získávat přesné údaje od členských států má Evropská komise (a nikoli EÚD), by Komise podle mého názoru mohla Evropskému parlamentu navrhnout, aby přijal nařízení, podle kterého by všechny členské státy musely podávat každý rok zprávu o přesnosti údajů předložených Evropské komisi prostřednictvím nejvyšších kontrolních orgánů. Možná není nutné podávat zprávu o všech údajích předkládaných Evropské komisi každý rok (nejvyšší kontrolní orgány členských států k tomu nemají dostatečnou kapacitu), ale pouze zprávy, které by byly každý rok vybírány a vyžadovány od členských států na základě rizik zjištěných Evropskou komisí, pracovního programu EÚD a doporučení Evropského parlamentu.
Úloha EÚD by měla spočívat v harmonizaci přístupu nejvyšších kontrolních orgánů k auditu pro účely vypracování požadovaných zpráv, což by mohlo probíhat v rámci kontaktního výboru. Nicméně zcela prvořadou úlohou EÚD je kontrolovat schopnost Evropské komise přijímat od členských států přesné údaje a provádět interní kontroly jejich přesnosti v rámci postupů Evropské komise. EÚD vybírá ze vzorků od členských států a provádí audity s následnou kontrolou přesnosti údajů, ale takto pouze potvrzuje řádný průběh předběžných kontrol Evropské komise a nijak nenahrazuje činnost Evropské komise.
Další otázky
19. Stáhnete svou kandidaturu v případě, že bude stanovisko Parlamentu k Vašemu jmenování členem/členkou Účetního dvora záporné?
Ano, svou kandidaturu bych stáhl. Věřím, že důvěra a respekt mezi členy EÚD a Evropským parlamentem (zejména výborem CONT) je nezbytným předpokladem pro úspěšnou spolupráci při plnění společných úkolů.
Nicméně věřím, že jednomyslná podpora slovinské vlády a Výboru slovinského parlamentu pro záležitosti EU, mé odpovědi uvedené v tomto dokumentu a slyšení ve výboru, podložené mou dosavadní profesní drahou (jež dokládá mé odhodlání provádět nezávislé a odborné audity veřejného sektoru), přesvědčí Evropský parlament, aby vydal k mé kandidatuře kladné stanovisko a podpořil mé jmenování členem EÚD.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
15.3.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
17 3 6 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Louis Aliot, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Bogusław Liberadzki, Monica Macovei, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Richard Ashworth, Karin Kadenbach, Andrey Novakov, Julia Pitera, Miroslav Poche |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Xabier Benito Ziluaga |
||||
- [1] Jednalo se zejména o Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a územního plánování, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo hospodářství a infrastruktury.
- [2] DARS – Společnost pro dálnice v Republice Slovinsko, Slovinské železnice, ELES – provozovatel elektrické přenosové soustavy, SODO – provozovatel elektrické distribuční soustavy, společnost GEN energija, dodavatele plynu a vody a subjekty odpovědné za vypouštění odpadních vod a nakládání s nimi a další.