ZPRÁVA o politice soudržnosti v horských regionech EU

4.4.2016 - (2015/2279(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Navrhovatelka: Iliana Iotova

Postup : 2015/2279(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A8-0074/2016

Předložené texty :

A8-0074/2016

Rozpravy :

PV 09/05/2016 - 15
CRE 09/05/2016 - 15

Hlasování :

PV 10/05/2016 - 6.8
CRE 10/05/2016 - 6.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0213

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o politice soudržnosti v horských regionech EU

(2015/2279(INI))

– s ohledem na článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na III. hlavu 3. části Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se zejména zemědělství,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)[1],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006[2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005[4],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007[6],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008[7],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce[8],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení[9],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví [11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech po vypršení kvót na mléko[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o makroregionální strategii pro Alpy[14],

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366) a na akční plán, který ji doprovází;

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Makroregionální strategie Evropské unie pro alpský region“ ze dne 21. ledna 2015[15],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o uplatňování strategie EU pro Podunají[16],

– s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2010 o evropské strategii pro Podunají[17],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 13. dubna 2011 o strategii EU pro Podunají,

– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro Podunají (COM(2013)0181),

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategie Evropské unie pro Podunají (COM(2010)0715)“ a na orientační akční plán, který strategii doprovází (SEC(2009)0712),

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. června 2011 ke „Sdělení Komise – Strategie Evropské unie pro Podunají“[18],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. března 2011 nazvané „Strategie pro Podunají“[19],

– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přidané hodnotě makroregionálních strategií (COM(2013)0468) a na příslušné závěry Rady ze dne 22. října 2013,

– s ohledem na šestou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (COM(2014)0473),

– s ohledem na Alpskou úmluvu včetně protokolů Alpské úmluvy,

– s ohledem na studii vypracovanou platformou Euromontana ze dne 28. února 2013 s názvem „K horám 2020: krok 1 – využití práce platformy Euromontana k tvorbě programů“,

– s ohledem na studii, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti, regionální rozvoj) v únoru 2016 nazvanou „Výzkum pro výbor REGI – soudržnost v horských regionech EU“,

– s ohledem na projekt „Women-Alpnet“ v rámci programu Interreg pro alpské oblasti na období 2001–2006: Síť místních institucí a informačních středisek pro ženy: Podpora účasti žen na udržitelném rozvoji alpské oblasti,

– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0074/2016),

A. vzhledem k tomu, že horské regiony zaujímají značnou část rozlohy EU (přibližně 30 %), a vzhledem k tomu, že EU jako celek závisí na jejich ekosystémových službách;

B. vzhledem k tomu, že v regionální politice EU není žádná explicitní definice horských regionů, a vzhledem k tomu, že definice používaná Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) není použitelná v kontextu politiky soudržnosti a nemůže být používána pro účinné řízení této politiky;

C. vzhledem k tomu, že tyto regiony jsou v důsledku svých extrémních podmínek a odlehlosti strukturálně znevýhodněné, a to do té míry, že mnoho horských regionů se potýká s odchodem a stárnutím obyvatel, což může narušovat přirozený koloběh generací a vést ke snižování sociálních standardů a kvality života; vzhledem k tomu, že tato skutečnost často vede k nárůstu nezaměstnanosti, sociálnímu vyloučení a stěhování do měst;

D. vzhledem k tomu, že horské regiony nabízejí řadu příležitostí pro dosažení cílů EU v oblasti zaměstnanosti, soudržnosti a ochrany životního prostředí, a to zejména udržitelným využíváním jejich přírodních zdrojů;

E. vzhledem k tomu, že mezi horskými regiony existují významné rozdíly, což vyžaduje koordinaci politik a odvětví mezi různými horskými regiony (horizontální) a v rámci jednotlivých horských regionů (vertikální);

F. vzhledem k tomu, že podpora horských regionů z různých nástrojů EU jako např. EZFRV a Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) by měla být doplňková, s cílem vytvoření součinností, které umožní dosáhnout dokonalejšího rozvoje, který více podporuje začlenění;

G. vzhledem k tomu, že horské regiony hrají důležitou úlohu pro hospodářský, sociální a udržitelný rozvoj členských států a poskytují řadu ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů má významný dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Evropě; vzhledem k tomu, že přeshraniční spolupráce v horských oblastech představují udržitelný způsob podpory hospodářského a sociálního rozvoje těchto oblastí;

H. vzhledem k tomu, že horské regiony vzhledem ke svým zvláštnostem, zejména velkému množství obnovitelných zdrojů a své závislosti na účinném využívání zdrojů a energie, mohou přispět k rozvoji nových technologií a inovacím obecně;

I. vzhledem k tomu, že se horské oblasti kladným způsobem podílejí na udržitelném rozvoji, boji proti změně klimatu a na zachování a ochraně ekosystémů a biodiversity regionálních ekosystémů; vzhledem k tomu, že rozsáhlé části horských oblastí jsou chráněny v rámci ekologického systému Natura 2000 a dalších druhů dohod týkajících se ochrany životního prostředí, což je skutečnost, která na jedné straně omezuje hospodářskou činnost, ale na druhé straně také pomáhá podporovat udržitelnější druhy zemědělství a více propojit zemědělství s jinou hospodářskou činností; vzhledem k tomu, že zemědělství v horských oblastech má značný význam z hlediska hydrogeologické stability těchto oblastí;

J. vzhledem k tomu, že se horské regiony potýkají se závažnými výzvami v oblasti sociálního a hospodářského rozvoje, změny klimatu, dopravy a demografických otázek a že tyto výzvy je nutné řešit zřízením odpovídajících spojení s městskými oblastmi a zajištěním přístupu k digitálním službám;

K. vzhledem k tomu, že horské oblasti se zachovalými ekosystémy a ekosystémovými službami mohou poskytovat základnu řadě hospodářských činností s důrazem na zemědělství, lesnictví, cestovní ruch a energetiku, které berou zřetel na kulturní a přírodní dědictví těchto oblastí; vzhledem k tomu, že horské oblasti si zachovávají jedinečné podmínky a tradiční know-how a nabízejí vynikající možnosti přechodu na kvalitní zemědělské systémy;

L. vzhledem k tomu, že ledovce jsou charakteristikou evropských hor a hrají zásadní úlohu jak v oblasti ekosystémů, tak i vodních systémů hor, a vzhledem k tomu, že jejich úbytek – z hlediska objemu i délky – od poloviny 19. století dosáhl alarmující úrovně a že řada ledovců v Evropě už roztála nebo hrozí, že roztají do roku 2050;

M. vzhledem k tomu, že na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj horských oblastí dopadají zvýšené náklady související s klimatickými a topografickými podmínkami, se vzdáleností od hospodářských center a odloučením; vzhledem k tomu, že nedostatek odpovídající infrastruktury, včetně širokopásmového pokrytí, a investic v horských oblastech přispívá ke zvětšování rozdílů mezi těmito a jinými oblastmi; vzhledem k tomu, že úsilí o zachování zemědělské hospodářské produkce v těchto horských oblastech EU musí být podporováno fyzickou a digitální dostupností a infrastrukturou a rovněž přístupem obyvatelstva těchto regionů k veřejným službám a službám obecného zájmu, jako je vzdělávání, sociální služby, zdravotní péče, doprava a poštovní služby;

N. vzhledem k tomu, že v Evropě existují různé druhy horských regionů, kterým je však společná řada základních problémů, jako je špatná dostupnost, málo pracovních příležitostí, stárnoucí populace, nedostatečné propojení, dopad změny klimatu a zintenzivnění lidské výrobní činnosti; vzhledem k tomu, že tyto aspekty je potřeba aktivně řešit;

O. vzhledem k tomu, že v souvislosti s volatilitou trhů a cen, zvyšováním výrobních nákladů, větší hospodářskou soutěží, zrušením kvót na mléko a problémy v oblasti životního prostředí je nezbytné zajistit produkci potravin a multifunkční úlohu zemědělství, aby bylo možné zachovat v horských oblastech přidanou hodnotu, posílit udržitelnou zaměstnanost a umožnit přístup k dalším zdrojům příjmů;

P. vzhledem k tomu, že horské regiony, které jsou součástí vnějších hranic EU, se potýkají s dalšími problémy a jsou ve větší míře postiženy negativními trendy společnými všem horským regionům;

Q. vzhledem k tomu, že se v Evropě nacházejí horské hřbety, které zasahují do členských států i do států mimo EU, což je případ například Karpat, které se po posledním rozšíření EU staly východní hranicí EU a v současnosti tvoří nesmírně důležitou geopolitickou oblast, v níž se střetávají strategicko-politické zájmy velmi významné pro stabilitu Unie;

R. vzhledem k tomu, že mnoha horským regionům chybí základní infrastruktura a trvalý přístup ke službám obecného zájmu, zejména v oblastech sezónních činností;

S. vzhledem k tomu, zemědělství v horských oblastech je důležitá pro identitu a kulturu horských regionů, a i nadále přispívá k zaměstnanosti a konkrétním odvětvím hospodářství v těchto regionech, jako jsou horské zemědělství, lesní zdroje a cestovní ruch a mělo by být zohledněno, že další diverzifikace jejich ekonomik a zaměstnanosti probíhá a hrají nepostradatelnou úlohu v oběhovém hospodářství;

T. vzhledem k tomu, že některé z nejvzdálenějších regionů jsou rovněž horskými oblastmi, a to vulkanického původu (aktivní či spící sopky, sopečné masivy nebo řetězce sopek a sopečných ostrovů), kde část se nachází pod hladinou a část nad hladinou, a že se potýkají s problémy danými topologií jejich území;

U. vzhledem k tomu, že ženy žijící v horských oblastech, zejména ve znevýhodněných regionech, se často potýkají s problémy souvisejícími s přístupem k vyššímu vzdělání nebo k důstojným pracovním příležitostem;

V. vzhledem k tomu, že je nutné reagovat na různé výzvy, které přináší vylidňování, důsledky změny klimatu, nedostatek dostupné zemědělské půdy, opuštěná zemědělská půda a s tím spojené rozrůstání se zákrsků a stromů a potřeba zachovat horské pastviny;

W. vzhledem k tomu, že chov zvířat (produkce mléčných výrobků a rozsáhlá produkce masa) hraje významnou úlohu v horských oblastech mnoha zemí EU; vzhledem k tomu, že náročné podmínky na trhu a výrazné nákladové znevýhodnění mají obrovský dopad na malé zemědělské podniky působící v těchto oblastech;

X. vzhledem k tomu, že čl. 174 odst. 3 SFEU výslovně stanoví, že je třeba věnovat zvláštní pozornost, mimo jiné, horským regionům; vzhledem k tomu, že existuje řada politik, programů a strategií EU, které mají nepřímý dopad na horské regiony,

Koordinovaný přístup a všeobecné zásady

1. vyzývá Komisi, aby zahájila postup vytváření pracovní definice funkčních horských regionů v rámci politiky soudržnosti, doplnění definice horských oblastí, které se používají v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jehož účelem je zlepšit koordinaci politik a opatření; domnívá se, že taková definice musí být široká a inkluzivní a musí zohledňovat různé faktory, jako je nadmořská výška, dostupnost a svažitost; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby komplexní definice rovněž zahrnovala sopečné regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony, jakož i oblasti, které, ačkoli nejsou horské, jsou do značné míry integrovány do horských oblastí; v tomto ohledu poukazuje na to, že myšlenka obsažená ve strategii EU pro alpský region, a sice zahrnout do strategie i jiné než horské oblasti, představuje správnou iniciativu;

2. domnívá se, že politiky EU by měly k horským regionům přistupovat specifickým způsobem, jelikož tyto oblasti jsou jednoznačně strukturálně znevýhodněné; tyto regiony potřebují dodatečnou podporu, aby překonaly výzvy související se změnou klimatu, byly schopny zajistit celoroční a nejen sezónní zaměstnanost, hospodářský růst, prevenci a řízení přírodních katastrof a ochranu životního prostředí a pomáhat při dosažení cílů EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; domnívá se proto, že horské regiony by měly být začleňovány do všech hledisek politik EU, včetně politiky soudržnosti, zaváděním územních posouzení dopadu;

3. uznává, že EU nemá žádnou konkrétní politiku pro horské regiony a poukazuje na to, že stávající politiky, programy a strategie, které mají na dané oblasti nepřímý dopad, jsou základem pro „Agendu EU pro horské regiony“, která by měla tvořit základ strategie EU zaměřené na dosažení dlouhodobého rozvoje horských regionů a oblastí, které na nich závisejí;

4. vyzývá Komisi, aby pracovala na „Agendě EU pro horské regiony“, která by měla představovat rámec, jenž přispěje k nadnárodním, přeshraničním a meziregionálním politikám; domnívá se, že tato budoucí agenda by měla stanovit priority pro rozvoj těchto oblastí, aby tak bylo možné lépe přizpůsobit odvětvové politiky a získat příležitost pro jejich financování prostřednictvím fondů EU, a dosáhnout tak dlouhodobých udržitelných politik pro začlenění;

5. vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci tohoto programu vytvořila specifický hloubkový program na ochranu evropských ledovců, které mají podle odhadů do roku 2050 roztát;

6. vyzývá, aby byla posílena součinnost prostřednictvím koordinace politik, strategií a programů EU, které mají nepřímý dopad na horské regiony, jako je například Horizont 2020, COSME, LIFE, Natura 2000, strategie EU pro širokopásmový přístup, strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu, akční program EU pro životní prostředí, Nástroj pro propojení Evropy, Evropská územní spolupráce, ESI fondy a Evropský fond pro strategické investice (EFSI), jakož i makroregionální strategické iniciativy; vyzývá Komisi, aby zvážila konkrétní použití a operaci těchto programů v horských regionech;

7. zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout součinnosti všech politik, nástrojů a odvětví, což vyžaduje uplatňování integrovaného přístupu; upozorňuje na cenné zkušenosti získané při provádění Alpské úmluvy, která slaďuje hospodářské, sociální a environmentální zájmy;

8. poukazuje na nedostatek využitelné půdy v horských regionech, což může vést k potenciálním konfliktům v důsledku odlišných nebo překrývajících se zájmů týkajících se využití nebo klasifikace půdy; vyzývá proto členské státy, aby vytvořily a uplatňovaly nástroje územního plánování, které usnadní koordinaci a účast veřejnosti na územním rozvoji; domnívá se, že protokol o územním plánování a udržitelném rozvoji Alpské úmluvy je jedním z důležitých příkladů, z nichž lze nadále těžit;

9. vyzývá přírodní parky v členských státech, které sdílejí hranice s jiným státem nebo několika státy, aby vypracovaly společné přístupy správy, rozvoje a ochrany těchto přírodních parků;

10. konstatuje, že nedávné reformy společné zemědělské politiky (SZP) a regionální politiky umožňují, aby správa financování evropského soudržnosti probíhala na regionální úrovni;

11. vyzývá řídicí orgány, aby zvážily navýšení prostředků přidělovaných z ESI fondů na vnitrostátní úrovni nerozvinutým horským oblastem a k využití více odvětvového politického přístupu tam, kde je to možné; vyzývá členské státy, aby podpořily investice do horských oblastí prostřednictvím lepšího využití prostředků operačních programů pro tyto oblasti;

12. zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit územní rozměr politiky soudržnosti, a to prostřednictvím cílených iniciativ pro územní rozvoj a dodatečné podpory územní spolupráce na evropské úrovni;

13. zdůrazňuje, že členské státy a regiony mají možnost vytvořit v rámci nařízení o rozvoji venkova tematické podprogramy zaměřené na potřeby horských oblastí, které jsou způsobilé pro vyšší míru podpory pro veřejné financování; vybízí je, aby tuto možnost využily; poznamenává, že dosud této možnosti nevyužil žádný z příslušných orgánů; domnívá se však, že to nemusí nutně znamenat, že nebyla stanovena žádná specifická podpora pro uvedené oblasti;

14. vybízí členské státy, aby na podporu rozvoje v horských oblastech využily nástroje, jako jsou integrované územní investice (ITI) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD), s cílem podpořit jejich konkrétní rozvojový potenciál a cíle; vybízí k podpoře místních akčních skupin (MAS) pro místní rozvoj se zapojením místních komunit, s cílem podpořit nadnárodní sítě a kooperativní pracovní postupy;

15. vyzdvihuje potenciál a význam stávající a budoucí tvorby makroregionálních strategií pro udržitelný rozvoj horských regionů EU se silným rozměrem přeshraniční spolupráce, tam kde jsou použitelné; žádá, aby byly využity zkušenosti s realizací dalších makroregionálních strategií EU;

16. vítá současné iniciativy pro Karpaty v rámci strategie EU pro Podunají a pokrok, kterého bylo dosaženo při práci na makroregionální strategii EU pro Alpy; konstatuje, že druhá zmíněná strategie je dobrým příkladem integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, protože zohledňuje horské oblasti i regiony s nimi propojené;

17. domnívá se, že nástroj Evropské územní spolupráce (ETC) představuje vynikající příležitost pro sdílení osvědčených postupů a znalostí mezi horskými regiony, které se v řadě případů nacházejí na hranicích států, a vyzývá k začlenění specifického horského rozměru do budoucího nástroje ETC; vítá iniciativy, jako jsou „Politiky proti vylidňování horských oblastí“ (PADIMA), které směřují k řešení specifických problémů, s nimiž se horské regiony potýkají; zdůrazňuje význam programů INTERREG a dalších iniciativ spolupráce, jako jsou evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS), při rozvíjení společných oblastí a horských masívů společně koordinovaným způsobem v regionech, v nichž se nacházejí přeshraniční horské oblasti;

18. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení obsahující „Agendu EU pro horské regiony“ a v návaznosti na něj bílou knihu o rozvoji horských regionů, která bude založena na osvědčených postupech a zapojí místní, regionální a vnitrostátní orgány, další příslušné subjekty, včetně ekonomických a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti;

19. trvá na tom, aby Komise a další zúčastněné strany prováděly důkladné a pravidelné posouzení stavu horských regionů v EU a analýzu údajů, jako jsou výsledky provádění operačních programů politiky soudržnosti a ukazatele změny kvality života a demografické ukazatele, s cílem směřovat finanční prostředky EU a provádění politik správným směrem;

20. zdůrazňuje, že je zapotřebí moci se spolehnout na spolehlivé rozčleněné statistické údaje, na jejichž základě se tvoří politické iniciativy;

21. vyzývá ke spolupráci s evropskými státy, které nejsou členy EU, a s regionálními a místními orgány státní správy při provádění politiky pro horské regiony;

22. vyzývá Komisi, aby podporovala využívání finančních nástrojů v horských regionech s cílem dosáhnout konkrétních výsledků;

23. vítá probíhající diskuzi o zjednodušení politiky soudržnosti; doufá, že odlehčený rámec a dostupnost nástrojů, které jsou pro zúčastněné subjekty a příjemce snazší na používání, přispějí k rozvoji horských regionů EU; žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala zjednodušení a snahám na usnadnění investic v horských regionech;

24. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na vyhlášení Evropského roku ostrovů a hor;

Pracovní příležitosti a hospodářský růst v horských regionech

25. konstatuje, že malé a střední podniky v horských regionech čelí závažným potížím způsobeným nedostatečnou dostupností, infrastrukturou, propojením a lidskými zdroji; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost rozvoji malých a středních podniků v horských oblastech, zejména oblastech postižených přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými změnou klimatu, naléhavě vyzývá členské státy, aby upřednostnily investice do infrastruktury a služeb v horských oblastech; vyzývá k součinnosti mezi zdroji fondů ESI a ostatními programy a iniciativami subvencovanými EU s cílem vytvořit ucelený a účinný politický přístup s cílem maximalizovat podporu malých a středních podniků a podnikání; zdůrazňuje, že by měly být vytvářeny integrované strategie zaměřené na konkrétní místa horských regionů, aby bylo možné stanovit specifické příležitosti k rozvoji, které by měla obsahovat opatření určená k většímu propojení místních malých a středních podniků – v rámci jednotlivých odvětví i napříč odvětvími – a k větší koordinaci;

26. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet mnohonásobnou zemědělskou výrobu v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu a činností ochrany životního prostředí a strukturování potravinových řetězců v horských oblastech, a to jak v rámci sdružení organizací producentů, což zvýší vyjednávací sílu zemědělců, nebo zřízením místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je nutné zaručit přístup k velkým trhům, a zavést jakosti produktů, opatření na podporu a ochranu, a tím zlepšit uvádění zemědělských produktů na trh a jejich začlenění mezi obecné produkty cestovního ruchu v dané zeměpisné oblasti; dále vzhledem k tomu, že mají horské oblasti velký potenciál pro tvorbu vysoce kvalitních potravin, vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily rozpravu o zavádění zvláštního označování zemědělských výrobků z horských oblastí na úrovni EU;

27. v této souvislosti uznává potřebu podpory z EZFRV pro zemědělskou produkci v horských oblastech a pro vytváření přidané hodnoty pomocí součinnosti s dalšími fondy a iniciativami EU, jakož i se soukromými finančními nástroji s cílem vytvořit pozitivní dopad v horských oblastech;

28. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo, pokud jde o strategii EU v oblasti lesnictví; podporuje udržitelný rozvoj lesů na úrovni Unie, zejména co se týče přínosu lesů k zachování biologické rozmanitosti a dosahování cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; konstatuje, že v rámci strategie by mohl být zdůrazněn hospodářský rozměr lesnictví;

29. domnívá se, že lesnictví může horským regionům přinést pracovní příležitosti a hospodářský rozvoj a že by lesní zdroje proto měly být dostupné dlouhodobě díky jejich udržitelnému využívání; zdůrazňuje, že lesy mají zásadní význam pro ekosystémy a že v horách hrají důležitou úlohu při prevenci lavin, sesuvů půdy a záplav; vyzývá k podpoře malých a středních podniků, zejména v horských oblastech, které podnikají v oblasti lesnictví a plně dodržují zásadu udržitelnosti životního prostředí; zdůrazňuje zvláštní hospodářskou a sociální úlohu lesnictví v horských oblastech a význam investic do účinného využívání lesních zdrojů v těchto oblastech; připomíná, že lesy hrají významnou úlohu při poskytování surovin a druhotných materiálů používaných pro farmaceutický, kosmetický a potravinářský průmysl, a přispívají tedy k tvorbě pracovních míst; žádá v této souvislosti, aby se politika soudržnosti zaměřila více na udržitelné obhospodařování lesů;

30. vyzývá k dalším pobídkám k zachování malých zpracovatelských podniků a malých a středních horských zemědělských podniků v horských oblastech, které jsou významným zdrojem zaměstnanosti a vytvářejí produkty se zvláštními jakostními znaky, ale v průměru mají vyšší náklady a nižší ziskovost než intenzivní plodiny a hospodářská zvířata zemědělských podniků; vyzývá Komisi, aby podpořila pilotní projekty, které budou zamřené na obnovení tradičních hospodářských činností, včetně zemědělství a řemesel, v horských oblastech, v nichž dochází k vylidňování; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly jednodušší administrativní postupy týkající se žádostí a správy v oblasti využívání finančních prostředků, tak aby měly malé obce zajištěn lepší přístup k financování na podporu dlouhodobého rozvoje, přístup k trhům a zakládání organizací producentů v horských oblastech;

31. vyzývá příjemce prostředků z ESI fondů v horských regionech, aby posuzovali potenciál a nezbytnost vytváření místních technologických a udržitelných průmyslových parků a aby po provedení řádné studie proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů zvážili jejich výstavbu z prostředků EU a vnitrostátních prostředků;

32. zdůrazňuje, že jsou v příslušných případech zapotřebí strategie v oblasti inteligentní specializace na podporu potenciálu, který horské regiony nabízejí;

33. upozorňuje na významnou úlohu, kterou mohou sehrávat sociální podniky a alternativní podnikatelské modely, jako jsou družstva nebo vzájemné společnosti, v udržitelném rozvoji horských regionů podporujícím začlenění, včetně překonávání vyloučení marginalizovaných skupin a nerovného postavení žen a mužů;

34. podporuje využívání ESI fondů pro hospodářská odvětví, která nezpůsobují znečištění a jsou progresivní, jako je například udržitelný cestovní ruch, kulturní dědictví, udržitelné lesnictví, rozvoj vysokorychlostního internetu, řemesel a odvětví obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje význam rozvoje nových inovačních modelů cestovního ruchu a podporu z existujících úspěšných modelů;

Sociálně-ekonomický rozměr horských regionů

35. konstatuje, že podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které je odolné vůči změně klimatu, účinně využívá zdroje a je udržitelné z hlediska životního prostředí, by mohlo být v rámci politiky soudržnosti zdůrazněno;

36. má za to, že narůst kvalifikace pracovní síly a tvorba nových pracovních příležitostí v ekologickém hospodářství by měly patřit mezi investiční priority ESI fondů, a zdůrazňuje, že politiky EU by měly podporovat odbornou přípravu v oblastech, jako je horské zemědělství, udržitelný cestovní ruch, odvětví řemesel, udržitelné lesnictví a technologie energie z obnovitelných zdrojů;

37. vítá iniciativy, které mají vzbudit zájem mladých lidí o odvětví zemědělství, a vyzývá Komisi, aby vytvořila podobné programy i pro horské oblasti; žádá, aby byla přijata opatření podporující mladé podnikatele, aby rozšířili své podnikání do oblastí souvisejících s kulturním dědictvím a neomezovali se pouze na sezónní činnosti; zdůrazňuje úlohu vědeckých institucí a jiných vzdělávacích institucí zabývajících se zemědělstvím v horských oblastech; vybízí k zapojení mladých zemědělců do režimů výměny a platforem e-learningu;

38. zdůrazňuje význam vzdělání pro ženy a dívky a zvýšení zapojení žen do oblastí jako je věda, technika, inženýrství, matematika a podnikání, včetně odvětví zelené ekonomiky; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře a motivaci žen podnikajících v zemědělství a žen, které jsou samostatně výdělečně činné v přímém prodeji, cestovním ruchu a v oblasti řemesel a projektů; zdůrazňuje význam aktivní přítomnosti a úlohy žen v horských oblastech, zejména pro posilování inovací a spolupráce a pro zachování řádného fungování těchto oblastí; vyzývá Komisi a členské státy, aby proto využívaly stávající zdroje a postupy pro iniciativy mikrofinancování a mikroúvěrů pro ženy, pracovní příležitosti pro ženy v rámci Evropského sociálního fondu a nadnárodních projektů;

39. zdůrazňuje, že význam horských oblastí a účinných opatření v EU byl začleněn do nejnovější reformy SZP; je přesvědčen o tom, že SZP by se měla zaměřovat na kompenzování nevýhod způsobených přírodními a ekonomickými faktory, s nimiž se zemědělci potýkají, ale že by jim rovněž měla poskytnout prostředky, na jejichž základě by mohly zhodnotit své přednosti;

40. zdůrazňuje význam podpor z prvního pilíře SZP v zachování zemědělské produkce a příjmu pro zemědělce v horských oblastech; připomíná, že členské státy mají možnost zavádět za účelem posílení těchto cílů specifické přímé podpory a platby vázané na produkci; připomíná, že v mnoha členských státech jsou podpory oddělené od produkce poskytované v rámci prvního pilíře mnohem nižší než v oblastech příznivějších pro zemědělství, a to v důsledku nedostatečného vnitřního sbližování, což dále omezuje konkurenceschopnost zemědělských podniků;

41. domnívá se, že opatření druhého pilíře SZP musejí zajistit udržitelnost, konkurenceschopnost a diverzifikaci zemědělské produkce a zpracovatelského průmyslu v horských oblastech; domnívá se rovněž, že by tato opatření mohla přispět k „renesanci venkova“ tím, že budou provázet vznik projektů pro rozvoj multifunkčních zemědělských podniků, které vytvářejí přidanou hodnotu a přinášejí inovace, a tím, že budou podporovat zemědělské investice (do budov, zvláštního vybavení, modernizace apod.) a zachování původních plemen;

42. domnívá se, že odvětvový přístup k odvětví mléka a mléčných výrobků by se měl zaměřovat na zajištění udržitelné produkce mléka v horských oblastech a vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby zejména prostřednictvím druhého pilíře SZP poskytly doplňující kompenzační opatření pro znevýhodněnou produkci mléka s cílem zachovat a posílit zemědělství a účinné fungování zemědělských podniků v těchto oblastech, zejména pak malých zemědělských podniků;

43. podtrhuje potenciál duálního vzdělávání v horských regionech; poukazuje na povzbudivé výsledky, kterých bylo dosaženo v některých členských státech; vítá stávající projekty pro duální vzdělávání v celé Unii;

44. domnívá se, že fyzické infrastruktury a infrastruktury IKT vytvářejí příležitosti pro hospodářské, vzdělávací, sociální a kulturní činnosti a snižují dopady okrajovosti a izolace; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní doporučení pro překonání nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v odvětví cestovního ruchu, která se budou zabývat problémy málo atraktivních pracovních míst a nedostatečného odměňování či podněty pro vytváření možností profesního rozvoje; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přidělovaly investice prostřednictvím fondu ESI do infrastruktury horských oblastech s cílem zatraktivnit tyto oblasti pro hospodářské činnosti;

45. podporuje inovativní řešení, včetně řešení založených na IT, pro přístup ke kvalitnímu základnímu vzdělávání, stejně jako k příležitostem formálního a informálního učení a celoživotního učení, v odlehlých horských regionech, jako je například spolupráce mezi horskými regiony, městy a univerzitami; zdůrazňuje potřebu vysoce kvalitního terciárního vzdělávání a upozorňuje na možnosti systémů distančního vzdělávání, které nabízejí přístup k výuce a studiu z odlehlých oblastí; s cílem překonat nepříznivý demografický vývoj v těchto oblastech zdůrazňuje skutečnost, že rovný přístup ke vzdělání a k zařízení pro péči o děti, dalšímu vzdělávání a rekvalifikaci pro starší osoby za účelem umožnění aktivního začlenění na trhu práce jsou důležité otázky, které je třeba řešit;

46. vyzývá k rozvoji a zlepšení zdravotnických zařízení a služeb v horských oblastech, mimo jiné prostřednictvím iniciativ přeshraniční spolupráce, včetně rozvoje přeshraničních zdravotnických zařízení, kde jsou zapotřebí; podporuje rozvoj dobrovolné práce při poskytování veřejných služeb s přihlédnutím k osvědčeným postupům v některých členských státech;

47. připomíná, že zásada univerzálního přístupu k veřejným službám musí být zajištěna na celém území EU, a zároveň zdůrazňuje, že členské státy a regiony musejí podporovat alternativní a inovativní řešení pro horské oblasti včetně individualizovaných řešení případně přizpůsobených místním a regionálním potřebám;

48. zdůrazňuje význam Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a účinnějšího zavádění systému záruk pro mladé lidi, které představují dobrou příležitost jak zastavit odliv mladých lidí z horských regionů v reakci na demografickou krizi a problém stárnoucího obyvatelstva; požaduje iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které budou konkrétně zaměřené na potřeby nedostatečně rozvinutých horských regionů;

49. zdůrazňuje, že nerovnost žen a mužů v horských oblastech přetrvává, a to zejména v případě marginalizovaných skupin a zranitelných skupin; vyzývá Komisi, aby zohlednila hledisko rovnosti žen a mužů v opatřeních na horizontální i vertikální úrovni ve všech oblastech politiky, a zejména k financování propojení politiky v těchto regionech; požaduje, aby byla vypracována srovnávací analýza specifických podmínek žen v horských regionech, zejména ve znevýhodněných horských oblastech;

50. vyzývá k podpoře a požaduje podporu – i prostřednictvím využití ESI fondů – iniciativ na zlepšení sociální a kulturní soudržnosti a začleňování v horských obcích a na překonání jejich fyzické izolace a nedostatku kulturní rozmanitosti, zejména prostřednictvím přístupu k umění a ke kulturnímu životu a přímé účasti na něm;

51. zdůrazňuje význam integrovaných územních iniciativ s ohledem na integraci migrantů v souvislosti s procesy souvisejícími s demografickou a sociálně-ekonomickou obnovou horských oblastí, včetně oblastí, kde dochází k úbytku obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby usnadnila a podporovala šíření těchto iniciativ;

Ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu v horských regionech

52. připomíná, že obnovitelné zdroje energie v horských oblastech jsou bohaté jak co do množství, tak do rozmanitosti; domnívá se, že tyto oblasti by měly hrát vůdčí úlohu při dosahování cílů EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby se soustředila na politiky, které podpoří a usnadní používání obnovitelných zdrojů energie v horských regionech;

53. zdůrazňuje, že je potřeba na evropské úrovni chránit typické vysokohorské druhy schopné žít v přeshraniční horských pásmech, jako např. kamzík, kozorožec, velcí dravci, medvědi, vlci nebo rys; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily plány na ochranu a znovuvysazování typických vysokohorských druhů do původních areálů výskytu; odsuzuje masové a všeobecné vybíjení těchto druhů v některých členských státech prováděné státy v případě, že se v určité skupině divoké zvěře rozšíří nemoc, nebo zemědělci u určitých druhů, s jejichž přítomností nebo opětovným vysazením do původních areálů výskytu nesouhlasí;

54. zdůrazňuje také potenciál sopečných horských oblastí a sopek, zejména s ohledem na přínos vulkanologie, pokud jde o dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie a přínos těchto oblastí k prevenci a zvládání přírodních katastrof, např. vulkanických erupcí;

55. vyzývá členské státy a Komisi, aby identifikovaly veškerá vysokohorská střediska, kde by zákaz motorových vozidel mohl přispět místnímu boji proti tání ledovců;

56. trvá na tom, že splnění cíle EU v oblasti obnovitelné energie, využívání energie z obnovitelných zdrojů musí brát v úvahu rovnováhu mezi ochranou přírody a životního prostředí, včetně horských oblastí; připomíná, že v některých případech mohou vodní elektrárny a těžba biomasy poškozovat ekosystémy a větrné a solární elektrárny mohou poškozovat krajinu, třebaže jsou současně zdrojem vlastního rozvoje;

57. konstatuje, že horské regiony, včetně sopečných a jejich ekosystémů, jsou obzvláště zranitelné, pokud jde o změnu klimatu, hydrogeologických rizik, které mají obzvláště významné dopady v těchto oblastech, mimo jiné v důsledku zvyšujícího se počtu přírodních katastrof, které mohou mít dopad na okolní oblasti a negativní důsledky pro hospodářský rozvoj a cestovní ruch; domnívá se v této souvislosti, že ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu a přijímání odpovídajících opatření na přizpůsobení se této změně musí tvořit jádro budoucí Agendy EU pro horské regiony, včetně akčního plánu pro změnu klimatu; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit síť pro analýzu a výměnu osvědčených postupů v boji proti změně klimatu v těchto oblastech;

58. zdůrazňuje, že je důležité, aby byla zachována a chráněna jedinečná stanoviště horských regionů a aby jejich rozvoj probíhal udržitelným způsobem, jako například obnovou biodiversity a půdy, podporou přírodního dědictví a ekosystémových služeb a poskytováním zelené infrastruktury, čímž dojde rovněž k vytvoření pracovních příležitostí v těchto odvětvích; připomíná, že zemědělství a udržitelné hospodaření s půdou a lesní hospodářství v horských oblastech má zásadní význam pro zachování biologické rozmanitosti a ochranu před dopady na životní prostředí a krajinu;

59. konstatuje, že v horských regionech se nachází významné množství vodních zdrojů, které je třeba chránit a spravovat udržitelným způsobem; poukazuje na závislost městských oblastí na ekosystémových službách poskytovaných horskými regiony a na to, že tyto oblasti mnohdy nedostávají nic na oplátku, jak by bylo spravedlivé; vyzývá místní orgány, aby zvážily partnerství ve formě projektů spolupráce na shromažďování a ochranu zásob vody pro městské komunity v blízkosti horských oblastí; podporuje financování opatření k vytváření zásob vody, aby bylo zajištěno udržitelné a účinné zavlažování zemědělských oblastí a zachován minimálně nezbytný stav vody v řekách;

60. podporuje rozvoj udržitelného cestovního ruchu, který představuje pozitivní příležitost pro tvorbu pracovních příležitostí a podporu udržitelného rozvoje v daných oblastech; vyzdvihuje potřebu rozvoje širokopásmového připojení k internetu jakožto základu pro udržitelný cestovní ruch

61. poukazuje na potřebu aktivní součinné spolupráce mezi zemědělskými podniky a dalšími hospodářskými činnosti v místech patřících do systému sítě Natura 2000 a dalších chráněných oblastí (národních parků, krajinných parků atd.) ležících v horských oblastech;

Dostupnost a propojenost v horských regionech

62. domnívá se, že internet a zejména technologie přístupové sítě nové generace hrají klíčovou úlohu při překonávání výzev, jimž horské regiony čelí; připomíná, že internet souvisí se službami obecného zájmu a že nedostatečný přístup k těmto službám může vést k odlivu obyvatel;

63. vyzývá členské státy, aby vytvářely pobídky pro aktivnější rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru v horských regionech v oblasti dopravy, komunikační a energetické infrastruktury, protože vzhledem k nedostatečným úsporám z rozsahu není poskytování těchto služeb z komerčního hlediska zajímavé; zdůrazňuje, že hospodářský růst a vytváření nových pracovních příležitostí v horských oblastech je možné, jen pokud dojde ke zkvalitnění dopravní a další infrastruktury;

64. konstatuje, že cestovní ruch je do značné míry ovlivněn přítomností infrastruktury a přístupem ke službám obecného zájmu; vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti vytvoření infrastruktury na podporu cestovního ruchu v horských regionech;

65. konstatuje, že nové informační a komunikační technologie nabízejí širokou škálu pracovních příležitostí, sociální začlenění a posílení v rozvíjejícím se digitálním hospodářství; domnívá se proto, že je třeba na podporu těchto příležitostí zajistit specifickou podporu z ESI fondů; vyzývá členské státy, aby podporovaly práci na dálku, elektronický obchod a využívání postupů digitálního marketingu v těchto oblastech s cílem zlepšit řízení nákladů v podnicích; domnívá se, že usnadnění přístupu k novým informačním technologiím by mohlo vést k rozvoji programů distančního vzdělávání v oblastech, které se potýkají s nedostatkem učitelů, stejně jako poskytování služeb elektronického zdravotnictví, a mohlo by tak pomoci předcházet vylidňování horských oblastí; vyzývá k tomu, aby byly navrženy a sdíleny příklady osvědčených postupů, které tak přispějí k diverzifikaci ekonomických horských regionů;

66. vítá systém EU poukázek na satelit, díky němuž satelitní připojení poskytuje užitečnou alternativu pro oblasti s nedostatečnou infrastrukturou nebo oblasti s nedostatečným zájmem investorů;

67. vyzývá Komisi, aby při vytváření politik pro širokopásmový přístup zohlednila nedostatečnou infrastrukturu a nedostatečný zájem ze strany investorů, které jsou důsledkem řídkého osídlení a odlehlosti horských regionů; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní politiky na překonání digitální propasti v těchto oblastech, a to i prostřednictvím nezbytných veřejných investic;

68. připomíná, že sociální a hospodářský rozvoj horských regionů, které jsou v některých členských státech současně vzdálenými regiony, závisí na dopravním spojení mezi těmito regiony a dalšími regiony v daném členském státě nebo přeshraničními regiony; vyzývá vnitrostátní orgány, aby ve spolupráci s Komisí usnadňovaly provádění projektů dopravního propojení horských regionů s hlavními vnitrostátními a transevropskými silničními a dopravními koridory, zejména pracovní infrastrukturu TEN-T, za pomoci jednotlivých fondů a finančních nástrojů EU, včetně investic Evropské investiční banky;

69. vyzývá horské regiony Evropy, aby prostřednictvím fondu EFRR investovaly do rozvoje účinnějších a lépe propojených železničních a tramvajových sítí;

° °

70. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Politika soudržnosti se málokdy zaměřuje na horské regiony v EU. Hovoří se o územním rozměru, ale hory jako takové jsou často na okraji diskuse a nechává se na členských státech, aby se jimi a souvisejícími výzvami zabývaly. Fondy EU se přitom často soustředí na dosažení specifických cílů. Na horách je v důsledku nedostatečné infrastruktury a dalších nákladů souvisejících s odlehlostí obtížné investovat, což vede ke lhostejnosti k horským regionům.

Tato zpráva se zaměřuje na to, jako mohou horské oblasti EU přispět k plnění jejích cílů, například k programu Evropa 2020. Bohaté přírodní zdroje a přednosti horských oblastí mohou vytvářet pracovní příležitosti, které zlepší zaměstnanost v EU, a to zejména pokud jde o zelená pracovní místa, která mohou přispívat k boji proti změně klimatu. Široká škála a hojnost obnovitelných zdrojů energie mohou přispět k plnění cílů EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Chudobu a sociální vyloučení v méně rozvinutých horských regionech EU je zároveň možné zlepšit za pomoci fondů EU. Rozvoj předností horských regionů také může vést k lepší sociální, hospodářské a územní soudržnosti, protože bude pro hory znamenat udržitelný hospodářský rozvoj. Horské oblasti jakožto centra zeleného růstu mohou samy o sobě představovat hnací sílu udržitelného rozvoje v EU.

Definice horských regionů

Definici horských oblastí používá Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova [20]. Tato definice je specifická pro zemědělství, protože zohledňuje kratší vegetační období a nemožnost využití mechanizace kvůli svažitosti terénu.

Pro celostní evropský přístup k horským oblastem je ale také zapotřebí definice v rámci regionální politiky. Tato zpráva poukazuje na skutečnost, že je třeba zohlednit klíčové propojení horských regionů a okolních městských oblastí. Strategie EU pro Alpy je dobrým příkladem zapojení těchto oblastí do strategie pro horské regiony – zahrnuje přibližně 70 milionů lidí[21], z nichž mnoho přímo na horách nežije. Tento přístup k udržitelnému rozvoji hor musí být přenesen do politiky soudržnosti.

Výzva k vytvoření agendy EU pro horské regiony

Kromě zavedení definice je zapotřebí i konkrétní návrh politiky pro horské oblasti. Ve zprávě je to obsaženo v podobě požadavku na Agendu EU pro horské regiony.

Základ pro tuto agendu tvoří různé politiky nepřímo související horskými regiony, jako je například Horizont 2020, COSME, LIFE, Natura 2000, strategie EU pro širokopásmový přístup, strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu, akční program EU pro životní prostředí, Nástroj pro propojení Evropy, Evropská územní spolupráce, ESI fondy a Evropský fond pro strategické investice (EFSI); Tyto politiky s horskými regiony souvisejí a ovlivňují je, avšak neexistuje jasný a jednotný politický přístup k horám. Agenda by tedy představovala rámec, díky kterému bude možné se na dané oblasti v rámci politiky soudržnosti dále zaměřit. Také by to posloužilo důležitému cíli ustavit základy pro územní zaměření na další programové období. Agendy by také mohla fungovat jako základ komplexnější strategie pro rozvoj horských regionů.

Koordinace politik EU pro horské regiony

Koordinovaný přístup je klíčový v jakékoliv podobě, aby se zajistilo, že finanční prostředky EU jsou řádně strategicky nasměrované k dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění. Tato zpráva vyzývá jak ke vzniku Agendy EU pro horské regiony, tak k zohlednění horského rozměru v budoucích programech a politikách EU, zejména v rámci ESIF. Probíhající programové období politiky soudržnosti je na samém počátku, avšak první kroky pro horské oblasti v rámci politiky soudržnosti je třeba přijmout právě nyní. Proto zpráva požaduje navýšení příspěvků z ESI fondů pro nedostatečně rozvinuté horské regiony, které by bylo možné zvážit v rámci následujícího programového období. Pojem „nedostatečně rozvinuté“ se používá kvůli existenci dobře a méně rozvinutých horských oblastí v rámci jednoho členského státu, jelikož podporu z fondů EU potřebují ty nedostatečně rozvinuté, aby mohly překonat své specifické problémy a dosáhnout udržitelného růstu a následně i soudržnosti. Zpráva také volá po specifickém horském rozměru v rámci Evropské územní spolupráce, který by byl dobrou hnací sílu pro horskou politiku v EU, a to rozšířením platformy osvědčených postupů na tyto regiony.

Pilíře udržitelného růstu

Tato zpráva také uvádí podrobnosti o tom, čím by se Agenda a specifická politika pro horské oblasti mohly zabývat. Zaměřuje se na tři druhy růstu, o něž EU usiluje – inteligentní, udržitelný a podporující začlenění. Tyto druhy růstu jsou propojené s horskými regiony, protože všechny vyžadují, aby byl brán ohled na ochranu životního prostředí a zaujat přístup k překonávání společných výzev, jimž horské regiony čelí, a to zejména pokud jde o propojenost a dostupnost. Proto zpráva vyzývá k podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie na horách, ale pouze za současného zohlednění jejich případného ekologického dopadu. Zpráva také požaduje podporu při překonávání digitální propasti, což by mohlo být významným krokem k tomu, jak pomoci zastavit odliv obyvatel z některých horských regionů. Horské oblasti již jsou žádaným místem pro bydlení[22] a s ještě větší podporou EU pro propojenost a dostupnost by se mohly stát ještě atraktivnějšími oblastmi pro život i zakládání malých a středních podniků.

24.2.2016

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

pro Výbor pro regionální rozvoj

k politice soudržnosti v horských regionech

(2015/2279(INI))

Navrhovatel: Michel Dantin

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

– s ohledem na III. hlavu 3. části Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se zejména zemědělství[23],

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí[32][33],

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech po vypršení kvót na mléko[34][35],

A. vzhledem k tomu, že na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj horských oblastí dopadají zvýšené náklady související s klimatickými a topografickými podmínkami, se vzdáleností od hospodářských center a odloučením; vzhledem k tomu, že nedostatek odpovídající infrastruktury, včetně širokopásmového pokrytí, a investic v horských oblastech přispívá ke zvětšování rozdílů mezi těmito a jinými oblastmi; vzhledem k tomu, že úsilí o zachování zemědělské hospodářské produkce v těchto horských oblastech EU musí být podporováno fyzickou a elektronickou dostupností a infrastrukturou a rovněž přístupem zdejšího obyvatelstva k veřejným službám a službám obecného zájmu, jako je vzdělávání, sociální služby, zdravotní péče, doprava a poštovní služby;

B. vzhledem k tomu, že v souvislosti s volatilitou trhů a cen, zvyšováním výrobních nákladů, větší hospodářskou soutěží, zrušením kvót na mléko a problémy v oblasti životního prostředí je nezbytné zajistit produkci potravin a multifunkční úlohu zemědělství, aby bylo možné zachovat v horských oblastech přidanou hodnotu, posílit udržitelnou zaměstnanost a umožnit přístup k dalším zdrojům příjmů;

C. vzhledem k tomu, že je nutné reagovat na různé výzvy, které přináší vylidňování, důsledky změny klimatu, nedostatek dostupné zemědělské půdy, opuštěná zemědělská půda a s tím spojené rozrůstání se zákrsků a stromů a potřeba zachovat horské pastviny;

D. vzhledem k tomu, že se horské oblasti kladným způsobem podílejí na udržitelném rozvoji, boji proti změně klimatu, zachování a ochraně ekosystémů a biologické rozmanitosti jednotlivých území (rozsáhlé části horských oblastí jsou chráněny v rámci ekologické sítě Natura 2000 a dalších opatření na ochranu přírody); vzhledem k tomu, že zemědělství v horských oblastech má značný význam z hlediska hydrogeologické stability těchto oblastí;

E. vzhledem k tomu, že horské oblasti si zachovávají jedinečné podmínky a tradiční know-how a nabízejí vynikající možnosti přechodu na kvalitní zemědělské systémy; vzhledem k tomu, že seskupení a organizace producentů z horských regionů mají potenciál zvýšit jejich vyjednávací sílu a zároveň bojovat s nekalými obchodními praktikami, jež jsou vůči nim uplatňovány;

F. vzhledem k tomu, že udržitelný hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí lze posílit jednak prostřednictvím koordinovaných postupů a přeshraniční spolupráce v oblasti zemědělství, lesnictví, řemeslné výroby a cestovního ruchu a v oblasti zachování kulturního a přírodního dědictví, a jednak prostřednictvím diverzifikace zemědělských podniků;

G. vzhledem k tomu, že chov zvířat (produkce mléčných výrobků a rozsáhlá produkce masa) hraje významnou úlohu v horských oblastech mnoha zemí EU; vzhledem k tomu, že náročné podmínky na trhu a výrazné nákladové znevýhodnění mají obrovský dopad na malé zemědělské podniky působící v těchto oblastech;

Správa věcí veřejných a synergie fondů soudržnosti

1. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory specifickým odvětvovým opatřením EU a konkrétním nástrojům na jejich podporu, neexistuje v současné době skutečný evropský přístup k horským oblastem; je přesvědčen o nezbytnosti strategie EU pro evropské horské oblasti, která by se zaměřovala na zlepšování koordinace příslušných politik a opatření; navrhuje proto, aby bylo vynaloženo úsilí s cílem přijmout v rámci politiky soudržnosti společnou operační definici horských území v souladu s definicí horských oblastí uplatňovanou v kontextu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jež by se vztahovala na zemědělskou výrobu, která se vyznačuje zvláštními faktory, jako je značné omezení možnosti využívat půdu z důvodu svažitosti, nadmořské výšky, úrodnosti půdy, velmi obtížných klimatických podmínek, a využíváním velmi drahého zvláštního vybavení;

2. konstatuje, že nedávné reformy společné zemědělské politiky (SZP) a regionální politiky umožňují územní vázanost správy evropského financování soudržnosti;

3 domnívá se, že nedílnou součástí strategií inteligentní specializace a vícefunkčního rozvoje oblastí zahrnujících horská území, musí být EZFRV; vyzývá proto Komisi, členské státy a regiony, aby v rámci přípravy, přezkumu a přijímání operačních programů při přezkoumávání víceletého finančního rámce na období 2014–2020 nebo při změně operačních programů posílily synergie mezi různými fondy a opatřeními ve prospěch horských oblastí; vyzývá k tomu, aby se více využívaly iniciativy EU, jako je komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a místní akční skupiny (LAGs) s cílem podpořit nadnárodní sítě a pracovní metody založené na spolupráci;

4. vyzývá Komisi a členské státy, aby mezi místními a regionálními orgány, občanskou společností a hospodářskými subjekty rozvíjely strategie zaměřené na horské masivy, s cílem stanovit společné akční plány pro rozvoj, úpravu a ochranu příslušných horských masivů; vítá a podporuje proto iniciativu makroregionální strategie pro alpský region; vyzývá Komisi a členské státy, aby nejdříve přihlédly ke zkušenostem s uplatňováním jiných makroregionálních strategií EU a teprve poté hledaly podobný přístup ve svých příslušných horských oblastech;

Investice, konkurenceschopnost a hospodářská diverzifikace

5. zdůrazňuje, že význam horských oblastí a účinných opatření v EU byl začleněn do nejnovější reformy SZP; je přesvědčen o tom, že SZP by se měla zaměřovat na kompenzování nevýhod způsobených přírodními a ekonomickými faktory, s nimiž se zemědělci potýkají, ale že by jim rovněž měla poskytnout prostředky, na jejichž základě by mohly zhodnotit své přednosti;

6. zdůrazňuje význam podpor z prvního pilíře SZP v zachování zemědělské produkce a příjmu pro zemědělce v horských oblastech; připomíná, že členské státy mají možnost zavádět za účelem posílení těchto cílů specifické přímé podpory a platby vázané na produkci; připomíná, že v mnoha členských státech jsou podpory oddělené od produkce poskytované v rámci prvního pilíře mnohem nižší než v oblastech příznivějších pro zemědělství, a to v důsledku nedostatečného vnitřního sbližování, což dále omezuje konkurenceschopnost zemědělských podniků;

7. domnívá se, že opatření druhého pilíře SZP musí zajistit udržitelnost, konkurenceschopnost a diverzifikaci zemědělské produkce a zpracovatelského průmyslu v horských oblastech; domnívá se rovněž, že by tato opatření mohla přispět k „renesanci venkova“ tím, že budou provázet vznik projektů pro rozvoj multifunkčních zemědělských podniků, které vytvářejí přidanou hodnotu a přinášejí inovace, a tím, že budou podporovat zemědělské investice (do budov, zvláštního vybavení, modernizace apod.) a zachování původních plemen;

8. zdůrazňuje, že členské státy a regiony mají možnost vytvořit v rámci nařízení o rozvoji venkova tematické podprogramy zaměřené na potřeby horských oblastí, které jsou způsobilé pro vyšší míru podpory pro veřejné financování; vybízí je, aby tuto možnost využily; poznamenává, že dosud této možnosti nevyužil žádný z příslušných orgánů; domnívá se však, že takové rozhodnutí nemusí nutně znamenat, že nebyla stanovena žádná specifická podpora pro uvedené oblasti;

9. poukazuje na skutečnost, že je třeba věnovat zvláštní pozornost malým a rodinným zemědělským podnikům; podotýká, že administrativní zátěž je pro malé obce v horských oblastech závažnou překážkou, a proto ohrožuje úspěšnou realizaci příslušných programů; znovu připomíná, že je důležité zjednodušit správu SZP, která by měla být v souladu s reformou z roku 2013 flexibilnější; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly jednodušší administrativní postupy týkající se žádostí a správy v oblasti využívání finančních prostředků, tak aby měly malé obce zajištěn lepší přístup k financování na podporu dlouhodobého rozvoje, přístup k trhům a zakládání organizací producentů v horských oblastech;

Infrastruktury, vzdělávání a odborná příprava a úloha žen

10. domnívá se, že fyzické infrastruktury a infrastruktury IKT vytvářejí příležitosti pro hospodářské, vzdělávací, sociální a kulturní činnosti a snižují dopady okrajovosti a izolace; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přidělovaly investice prostřednictvím fondu soudržnosti a investičních fondů na infrastrukturu v horských oblastech s cílem zatraktivnit tyto oblasti pro hospodářské činnosti;

11. připomíná zásadní charakter opatření, která umožňují podporovat obnovu generací, vytváření stabilních a kvalitních pracovních míst a usazování mladých zemědělců, a to zejména zajištěním přístupu k víceoborové přípravě prostřednictvím Fondu sociální soudržnosti a prostředků z druhého pilíře, která mladým zemědělcům umožňuje vykonávat současně či postupně různé činnosti v průběhu téhož roku a kombinovat příjmy; poukazuje na úlohu vědeckých institucí a jiných vzdělávacích zařízení, která se zabývají horským zemědělstvím, a vyzývá celostátní a regionální orgány, aby posilovaly jejich úlohu a zvýšily finanční podporu na různorodé vzdělávací nabídky, jako je specifické odborné vzdělávání zaměřené na zemědělství, které by bylo uzpůsobeno zvláštní povaze horských oblastí, které mohou posilovat konkurenceschopnost a konektivitu a napomáhat inovacím a udržitelnému využívání zdrojů v těchto oblastech; vybízí v této souvislosti k zapojení mladých zemědělců do režimů výměny a platforem e-learningu;

12. zdůrazňuje význam aktivní přítomnosti a úlohy žen v horských oblastech, zejména pro posilování inovací a spolupráce a pro zachování řádného fungování těchto oblastí; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře a motivaci žen podnikajících v zemědělství a žen, které jsou samostatně výdělečně činné v přímém prodeji, cestovním ruchu a v oblasti řemesel a projektů;

Životní prostředí, změna klimatu a ochrana biologické rozmanitosti

13. domnívá se, že vzhledem k tomu, že pastviny a lesy absorbují CO2, hraje zemědělství v horských oblastech důležitou úlohu při zmírňování změny klimatu; připomíná, že zemědělství, udržitelné hospodaření s půdou a lesní hospodářství v horských oblastech má zásadní význam pro zachování biologické rozmanitosti a ochranu před dopady na životní prostředí a krajinu, včetně dopadů na volně žijící zvěř s tím důsledkem, že predátoři způsobují vážné škody na hospodářských zvířatech; připomíná význam vodních zdrojů v horských oblastech a přírodní rizika, jež mohou mít řetězový vliv na planiny a zastavěné oblasti; podporuje tudíž možnost financovat v rámci druhého pilíře opatření k vytváření zásob vody, aby bylo zajištěno udržitelné a účinné zavlažování zemědělských oblastí a zachován minimálně nezbytný stav vody v řekách; poukazuje na potřebu aktivní synergické spolupráce mezi zemědělskými podniky a dalšími hospodářskými činnosti v místech patřících do sítě Natura 2000 a dalších chráněných oblastí (národních parků, krajinných parků atd.) ležících v horských oblastech;

Strukturování potravinového řetězce, produkce a podpora kvalitních produktů a další výrobní činnosti

14. zdůrazňuje význam zavádění a podpory skupin nebo organizací producentů s cílem posílit vyjednávací pravomoc zemědělců v rámci potravinového řetězce; domnívá se, že krátké dodavatelské řetězce a místní a regionální trhy mohou být tímto způsobem zachovány a rozvíjeny na ochranu malých zemědělských podniků, přičemž jim může být současně zaručen přístup na velké trhy; je přesvědčen o tom, že takové přístupy mohou být v horských oblastech zaměřeny zejména na vyzdvihování kvality a původu a na podporu a ochranu produktů („horské produkty“, chráněná označení původu (CHOP), chráněná zeměpisná označení (CHZO) a zaručené tradiční speciality (ZTS)); zdůrazňuje, že takovéto vysoce kvalitní potravinové produkty jsou poptávány rostoucím spotřebitelským segmentem a přispívají k rozvoji udržitelného cestovního ruchu a zachování kulturní hodnoty a kulturního dědictví horských oblastí;

15. vyzývá Komisi, aby podporovala a posilovala hodnotu zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktů z horských oblastí tím, že bude důrazněji prosazovat označení „horské produkty“ a obecněji i CHOP, CHZO a ZTS a že o nich bude šířit informace;

16. zdůrazňuje, že je důležité podporovat integrované systémy produkce rozdělené podle územních celků, zemědělství a služby poskytované na farmách, jako je zpracování potravin přímo na místě, přímý prodej a odbyt na statku či pastvinách, pobyty na farmách, sociální zemědělství a výroba energie z obnovitelných zdrojů; domnívá se, že podpora souvisejících činností zaměřených na agrární turistiku vytváří větší přidanou hodnotu a zvyšuje turistický potenciál těchto oblastí, neboť vytváří a zahrnuje kvalitní a tradiční produkty zemědělské i nezemědělské povahy dané zeměpisné oblasti; je přesvědčen o tom, že celoroční udržitelný cestovní ruch může v těchto oblastech vytvářet pracovní místa a rozmanitý obsah a současně pomoci řešit problém vylidňování a nedostatečné obnovy generací, s nímž se tyto oblasti potýkají;

17. zdůrazňuje zvláštní hospodářskou, sociální a ekologickou úlohu lesnictví v horských oblastech a význam investic do účinného využívání lesních zdrojů v těchto oblastech; konstatuje, že udržitelné lesní hospodářství je nezbytné pro zachování zdravých a stabilních horských lesů; připomíná významnou úlohu lesů pro získávání primárních a druhotných surovin, které jsou využívány ve farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském průmyslu, čímž přispívají k vytváření pracovních míst, podpoře hospodářské diverzifikace lesnictví a lesnických podniků a pomáhají bojovat proti vylidňování horských oblastí; žádá v této souvislosti, aby se politika soudržnosti zaměřila více na udržitelné obhospodařování lesů;

18. domnívá se, že odvětvový přístup k odvětví mléka a mléčných výrobků by se měl zaměřovat na zajištění udržitelné produkce mléka v horských oblastech a vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby zejména prostřednictvím druhého pilíře SZP poskytly doplňující kompenzační opatření pro znevýhodněnou produkci mléka s cílem zachovat a posílit zemědělství a účinné fungování zemědělských podniků v těchto oblastech, zejména pak malých zemědělských podniků.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	23.2.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Franc Bogovič, Rosa D’Amato, Jean-Paul Denanot, Stefan Eck, Fredrick Federley, Maria Heubuch, Ivan Jakovčić, Karin Kadenbach, Sofia Ribeiro, Hannu Takkula

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	17.3.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	31 1 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Franc Bogovič, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Viorica Dăncilă, Elena Gentile, Iliana Iotova, Bronis Ropė, Remo Sernagiotto, Hannu Takkula
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Louis Aliot, Sergio Gutiérrez Prieto, Gesine Meissner, Georgi Pirinski

[1] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
[2] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
[3] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
[4] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
[5] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.
[6] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
[7] Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56
[8] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
[9] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
[10] Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
[11] Přijaté texty, P8_TA(2015)0109.
[12] Přijaté texty, P7_TA(2010)0341.
[13] Přijaté texty, P7_TA(2013)0577.
[14] Přijaté texty, P7_TA(2013)0229.
[15] Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 32.
[16] Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 30.
[17] Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 14.
[18] Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 81.
[19] Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s .23.
[20] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
[21] http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/cooperate/alpine/eusalp_map.pdf
[22] Studie EPSON o projetu GEOSPECS: „European Perspectives on Specific Types of Territories“ (Evropská hlediska na určité druhy území) http://www.espon.eu/export/sites/default/Documents/Projects/AppliedResearch/GEOSPECS/FR/GEOSPECS_Final_Report_v8___revised_version.pdf
[23] Pokud věcně příslušný výbor tento návrh přijme, bude nutné jej zařadit do návrhu usnesení jako právní východisko.
[24] Pokud věcně příslušný výbor tento návrh přijme, bude nutné jej zařadit do návrhu usnesení jako právní východisko.
[25] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.
[26] Pokud věcně příslušný výbor tento návrh přijme, bude nutné jej zařadit do návrhu usnesení jako právní východisko.
[27] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487
[28] Pokud věcně příslušný výbor tento návrh přijme, bude nutné jej zařadit do návrhu usnesení jako právní východisko.
[29] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
[30] Pokud věcně příslušný výbor tento návrh přijme, bude nutné jej zařadit do návrhu usnesení jako právní východisko.
[31] Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56.
[32] Pokud věcně příslušný výbor tento návrh přijme, bude nutné jej zařadit do návrhu usnesení jako právní východisko.
[33] Přijaté texty, P7_TA(2010)0341.
[34] Pokud věcně příslušný výbor tento návrh přijme, bude nutné jej zařadit do návrhu usnesení jako právní východisko.
[35] Přijaté texty, P7_TA(2013)0577.

Právní upozornění - Ochrana soukromí