Postup : 2015/2206(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0127/2016

Předložené texty :

A8-0127/2016

Rozpravy :

PV 27/04/2016 - 17
CRE 27/04/2016 - 17

Hlasování :

PV 28/04/2016 - 4.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0148

ZPRÁVA     
PDF 867kWORD 316k
11.4.2016
PE 569.797v02-00 A8-0127/2016

o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014

(2015/2206(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodajka: Martina Dlabajová

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014

(2015/2206(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 287 odst. 4 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0267/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi příslušných orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne .......... o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05583/2016 – C8-0042/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0127/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, a to s ohledem na zásady řádného finančního řízení;

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy orgánu pověřeného k udělení absolutoria;

C.  vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne ........ o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise;

Část I – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2014 s názvem „Systémy Generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky“

1.  vítá zvláštní zprávu věnovanou posouzení systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky a níže předkládá své připomínky a doporučení;

Obecné připomínky

2.  je vážně znepokojen nedostatečnou spolehlivostí systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky, nedostatečnou úrovní kontroly a monitorování v rámci hodnocení programů a také skutečností, že EuropeAid nemůže zajistit, aby byly na jednotlivé činnosti v rámci hodnocení účinně přiděleny odpovídající personální a finanční zdroje;

3.  poukazuje na to, že je nezbytné, aby byl Parlamentu jako orgánu provádějícímu rozpočtovou kontrolu poskytnut jasný přehled o tom, nakolik byly hlavní cíle Unie skutečně splněny;

4.   je přesvědčen, že slyšení nejen s představiteli Komise a ESVČ, ale také s příjemci a nezávislými odborníky umožní komplexnější vyhodnocení toho, jakým způsobem EuropeAid přispívá k naplňování cílů Unie;

5.  připomíná, že v rámci závazku Komise ohledně zajišťování kvality by měla být poskytována vnější, objektivní a nestranná zpětná vazba týkající se výsledků projektů a programů Komise v oblasti pomoci;

6.   domnívá se, že výsledky hodnocení jsou klíčovými prvky, které mají být začleňovány do politik i procesů jejich přezkumu s cílem upravovat strategické politické cíle a zlepšovat celkovou soudržnost s ostatními politikami Unie; v této souvislosti je přesvědčen, že je klíčové, aby byla hodnocení nezávislá, transparentní a přístupná veřejnosti;

7.  je přesvědčen, že investice do analýzy a agregace výsledků různých druhů hodnocení nejenže vytvářejí celkový přehled o trendech, ale také umožňují poučit se z předchozích zkušeností, což posílí konečnou účinnost procesu hodnocení a také poskytne lepší podklady pro rozhodování, tvorbu politik a pokračování stávajících projektů v souvislosti s konkrétními nástroji pomoci;

8.  domnívá se, že sdílení znalostí všemi prostředky a nástroji je zásadně důležité nejen pro rozvoj kultury hodnocení, ale především pro pěstování kultury skutečné výkonnosti;

9.   vybízí Účetní dvůr, aby se zabýval všemi mechanismy financování EuropeAid s cílem zajistit efektivní hospodaření a účelné vynakládání prostředků Unie na prosazování cílů a hodnot Unie; je přesvědčen, že projekty financované Unií by měly odrážet její politické cíle v sousedních zemích i odpovědnost příjemců grantů, a domnívá se, že finanční prostředky EU jsou zastupitelné;

10.  podporuje doporučení Účetního dvora týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky;

Doporučení Účetního dvora

11.  bere na vědomí skutečnost, že Účetní dvůr předkládá doporučení týkající se efektivního využívání zdrojů určených na hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky, stanovení priorit pro hodnocení a jejich monitorování, provádění postupů řízení kvality, prokazování dosažených výsledků, šíření poznatků, které vyplynuly z hodnocení a z monitorování zaměřeného na výsledky, a přijímání opatření v návaznosti na tyto poznatky;

12.  domnívá se, že EuropeAid by měl i nadále dodržovat odpovídající postupy v oblasti nakládání s informacemi a pravidelně posuzovat své potřeby, aby mohl informovaným způsobem přidělovat finanční a lidské zdroje na základě hodnocení programů a monitorování zaměřeného na výsledky;

13.  domnívá se, že mají-li provedená hodnocení odrážet priority organizace, EuropeAid by měl:

–   vymezit jasná výběrová kritéria, aby mohl stanovit priority pro hodnocení programů, a dokumentovat, jak byla kritéria použita při tvorbě plánů hodnocení, a to s přihlédnutím ke komplementaritě s monitorováním zaměřeným na výsledky;

–   výrazně zlepšit svůj systém pro monitorování plánů hodnocení a podávání souvisejících zpráv, a to včetně analýzy důvodů vedoucích ke zpožděním a popisu opatření, jež byla přijata k jejich řešení;

–   posílit celkový dohled nad činnostmi souvisejícími s hodnocením programů, jež provádí EuropeAid;

14.  domnívá se, že v zájmu zajištění kvality hodnocení programů a monitorování zaměřeného na výsledky by EuropeAid měl:

–   trvat na tom, aby operační oddělení a delegace dodržovaly požadavky na kontrolu kvality, včetně toho, že budou při hodnocení programů využívat referenční skupinu a dokumentaci o provedených kontrolách kvality;

–   provádění těchto kontrol pravidelně ověřovat;

15.  domnívá se, že k tomu, aby byl systém hodnocení schopen poskytovat odpovídající informace o dosažených výsledcích by EuropeAid měl:

–   důsledněji uplatňovat předpisy, které vyžadují používání cílů SMART (tj. konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově vymezených cílů) a ověřitelných ukazatelů;

–   upravit monitorovací systém tak, aby poskytoval údaje o programech ještě alespoň tři roky po jejich dokončení; a

–   výrazně zvýšit podíl hodnocení programů ex post;

Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2014 s názvem „Dosahování hospodárnosti: udržení kontroly nad náklady u grantů na projekty rozvoje venkova financovaných EU“

16.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Dosahování hospodárnosti: udržení kontroly nad náklady u grantů na projekty rozvoje venkova financovaných EU“ a souhlasí s jejími závěry a doporučeními;

  konstatuje, že unijní politika rozvoje venkova je klíčová pro podporu konkurenceschopnosti zemědělství, pro zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a pro boj proti změně klimatu; upozorňuje na význam územního rozvoje venkovských ekonomik a komunit, a to i pro vytváření a zachovávání pracovních míst;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise na začátku programového období 2007–2013 neposkytla pokyny ani nešířila osvědčené postupy a nezajistila, aby byly kontrolní systémy členských států účinné předtím, než začaly členské státy schvalovat granty; zdůrazňuje, že od roku 2012 Komise uplatňuje aktivnější a koordinovanější přístup;

19.   konstatuje, že bylo zjištěno mnoho nedostatků ve způsobu, jakým členské státy kontrolují náklady u grantů na rozvoj venkova; konstatuje, že Komise souhlasí s tím, že lepší kontrola nákladů u grantů na projekty rozvoje venkova by mohla vést k úsporám, aniž by se to nějak dotklo jejich výstupů a výsledků nebo dosahovaných cílů; vítá skutečnost, že byly určeny fungující, nákladově efektivní přístupy, jež bude možné uplatňovat ve větší míře, že Komise akceptovala zjištění Účetního dvora a vyjádřila svůj úmysl pracovat společně s členskými státy na zlepšení kontrol nákladů v oblasti rozvoje venkova v programovém období 2014–2020;

  sdílí názor Účetního dvora, že by Komise a členské státy měly v novém programovém období včas zkontrolovat, zda kontrolní systémy fungují efektivně a jsou účinné s ohledem na příslušná rizika;

  zdůrazňuje, že Komise by měla členské státy vybízet k tomu, aby používaly kontrolní seznam a kritéria vypracovaná Účetním dvorem a obsažená v příloze I(7);

  zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly spolupracovat s cílem zajistit, aby přístupy uplatňované u všech programů rozvoje venkova splňovaly kritéria stanovená Účetním dvorem pro posouzení toho, zda kontrolní systémy podchycují rizika nadměrné specifikace, nekonkurenceschopných cen a změn projektu a zaměřují se na oblasti, v nichž je riziko největší; součástí tohoto procesu by mělo být předběžné hodnocení kontrolních systémů ze strany útvarů interního auditu orgánů členských států (nebo jiných kontrolních či auditních orgánů);

  je přesvědčen, že členské státy by měly: ve větší míře uplatňovat nákladově efektivní přístupy, které již byly stanoveny; posuzovat náklady podle očekávaných výstupů nebo výsledků; kontrolovat, zda standardní náklady nevedou k přeplatkům; používat jako referenční ceny pro nákup zařízení a strojů apod. tržní ceny, a nikoli ceníky dodavatelů; kontrolovat, zda jsou náklady přiměřené, a to i tehdy, pokud byly řádně dodrženy postupy zadávání veřejných zakázek; uplatňovat vyšší požadavky a/nebo provádět kontroly v případě opatření s vysokou mírou podpory atd.;

  vítá skutečnost, že Komise přislíbila, že poskytne pokyny ke kontrolám a sankcím týkajícím se oblasti rozvoje venkova, včetně zvláštního oddílu o přiměřenosti nákladů a kontrolního seznamu pro řídící orgány, který je v příloze zvláštní zprávy; poznamenává, že školení a sdílení zkušeností budou součástí činností Evropské sítě pro rozvoj venkova v období 2014–2020;

Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2014 s názvem „Chyby ve výdajích na rozvoj venkova: jaké mají příčiny a jak jsou řešeny?“

25.   je znepokojen vysokou mírou chyb zjištěných Účetním dvorem v politice rozvoje venkova; všímá si však mírného sestupného vývoje v posledních třech letech;

26.  oceňuje úsilí vynakládané členskými státy a Komisí s cílem snížit počet chyb ve výdajích v oblasti rozvoje venkova, a to zejména v dnešní době hospodářských obtíží a fiskálních úsporných opatření;

27.  konstatuje, že Komise provedla nebo provádí nápravná opatření v mnoha oblastech uvedených ve zvláštní zprávě Účetního dvora, a to na základě zjištění vyplývajících z auditů členských států i jejích vlastních;

28.   připomíná, že Účetní dvůr ve svých výročních zprávách uvedl, že v řadě případů by vnitrostátní orgány měly dostatek informací k tomu, aby chybám předešly nebo je odhalily a opravily před vykázáním výdajů Komisi, což by míru chyb výrazně snížilo;

29.   konstatuje, že čím jednodušeji se pravidla uplatňují, tím méně chyb vznikne; je znepokojen tím, že míra chyb by mohla v následujících letech opět stoupat, a to vzhledem ke složitosti nových pravidel reformované společné zemědělské politiky (SZP); požaduje proto skutečné zjednodušení SZP i jasnější pokyny pro vnitrostátní orgány a zemědělce;

30.  domnívá se, že náklady na řízení a kontroly (4 miliardy EUR) na celou oblast SZP jsou značné a že by měl být kladen důraz na zlepšování účinnosti kontrol, a nikoli na nárůst jejich počtu; v této souvislosti žádá Komisi a členské státy, aby se zaměřovaly na hlavní příčiny vzniku chyb u výdajů v oblasti rozvoje venkova; domnívá se, že na úrovni členských států by měla být v relevantních případech přijata následující preventivní a nápravná opatření:

a)  Zadávání veřejných zakázek

Při uplatňování konceptu podmíněnosti ex ante by měly členské státy vypracovat a poskytnout příjemcům podrobné pokyny, jak uplatňovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek;

na tomto procesu by se měly podílet vnitrostátní orgány specializované na monitorování souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek; je třeba se zaměřit na tři hlavní porušení pravidel: neoprávněné udělení zakázky bez náležitého zadávacího řízení, nesprávné uplatnění výběrových a zadávacích kritérií a nerovné zacházení s uchazeči;

b)   Záměrné obcházení pravidel

Na základě konkrétních kritérií způsobilosti a výběrových kritérií jejich programů pro rozvoj venkova by členské státy měly vypracovat pokyny, které inspektorům členských států pomohou zjišťovat potenciální podvodné jednání;

c)   Agroenvironmentálně-klimatické platby

Členské státy by měly rozšířit zaměření svých správních kontrol a zahrnout do nich kontroly závazků na základě dokumentárních podkladů, které se v současné době provádějí pouze v 5 % případů, kdy probíhají kontroly na místě; systém snížení a sankcí by měl být také nastaven tak, aby měl smysluplný odrazující efekt na subjekty, které by potenciálně mohly chtít předpisy porušit;

31.  žádá, aby Komise důkladně monitorovala provádění programů rozvoje venkova a aby při auditech souladu s předpisy zohledňovala platná pravidla, včetně těch, která byla případně přijata na vnitrostátní úrovni, s cílem snížit riziko, že se nedostatky a chyby zjištěné během programového období 2007–2013 budou opakovat;

32.  domnívá se, že v metodách výpočtu míry chyb dosud existuje velký nesoulad, a to nejen mezi metodikami používanými Komisí a členskými státy, ale i mezi metodikami používanými různými útvary Komise, což ještě více komplikuje zavádění náležitých vnitrostátních právních předpisů v členských státech; vyzývá Komisi, aby uplatňovala jednotnou metodiku výpočtu míry chyb, která by mohla být plně převzata do metodik členských států;

33.  podporuje intenzivnější využívání metod zjednodušeného vykazování nákladů tam, kde je to vhodné a v souladu s legislativními pravidly, a žádá Komisi a členské státy, aby analyzovaly, do jaké míry lze charakteristiky spočívající v konkrétnějším zaměření, omezených kritériích způsobilosti a využívání zjednodušeného vykazování nákladů zahrnout do koncepce a provádění většího počtu opatření, aniž by byly ohroženy celkové cíle těchto opatření;

34.  žádá Komisi a členské státy, aby analyzovaly, jak zlepšit systém na podporu investic do zpracování zemědělských produktů, a také opatření týkající se agroenvironmentálních plateb, s cílem zajistit, aby byly závazky v co největší míře kontrolovány prostřednictvím správních kontrol členských států;

35.  vyzývá Komisi, aby provedla podrobnou analýzu příčin negativních korelací mezi mírou finančního plnění a mírou chyb;

Část IV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2014 s názvem „Je podpora EU určená na prevenci škod způsobených v lesích požáry a přírodními katastrofami a na obnovu lesů dobře řízena?“

36.  vyzývá Komisi, aby zavedla společná kritéria pro stanovování úrovně rizika v evropských lesích, čímž by se ukončilo nahodilé a nekonzistentní definování oblastí s vysokým rizikem požárů a zároveň nedostatečný postup hodnocení a výběru ze strany členských států;

37.   naléhavě vyzývá členské státy, aby své preventivní akce vybíraly podle aktuálních potřeb souvisejících s rizikem požáru a v souladu s požadavky opatření 226 namísto jiných environmentálních nebo ekonomických cílů; trvá v této souvislosti na tom, že je nezbytné, aby příjemci podpory bezpodmínečně prokazovali a přesně dokumentovali svou potřebu podpory v rámci tohoto opatření; podporuje doporučení Účetního dvora, aby byla upřednostňována opatření v ekologicky nejhodnotnějších lesích, jako jsou například lesní oblasti Natura 2000;

38.   s ohledem na alarmující zjištění Účetního dvora, pokud jde o průměrné náklady na podobné akce v různých regionech, požaduje, aby byl stanoven přiměřený a ověřitelný strop podpory a důkladně odůvodněna jakákoli jeho změna;

39.   vyzývá členské státy, aby svou politiku v oblasti lesních požárů lépe koordinovaly a strukturovaly; podporuje vytvoření evropské platformy pro příjemce podpory za účelem sdílení a prosazování osvědčených postupů;

40.   vyjadřuje zejména politování nad zjištěním Účetního dvora, že v období 2014–2020 přetrvávají závažné nedostatky v důsledku soustavně nedostatečného monitorovacího rámce; naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně přijala opatření na zlepšení svého monitorovacího a kontrolního systému;

41.   vyzývá Komisi, aby podpořila poskytování harmonizovaných údajů o multifunkční úloze lesů a lesních zdrojů tím, že vybídne k vytvoření evropského systému informací o lesích založeného na vnitrostátních údajích a k jejich začlenění do evropské datové platformy;

42.   trvá dále na tom, aby členské státy zavedly řádný kontrolní systém, který bude zahrnovat uchovávání příslušných dokumentů a informací; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zajistila, že podpora bude udělena pouze v případě, že členské státy takovýto vhodný a přezkoumatelný kontrolní systém zavedou;

43.   vyzývá členské státy, aby pravidelně podávaly zprávy o účincích prováděných opatření a o snižování počtu požárů nebo přírodních pohrom a postižených oblastí;

Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2015 s názvem „Vnitrozemská vodní doprava v Evropě: od roku 2001 se významně nezvýšil podíl tohoto způsobu dopravy ani se nezlepšila splavnost“

44.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Vnitrozemská vodní doprava v Evropě: od roku 2001 se významně nezvýšil podíl tohoto způsobu dopravy ani se nezlepšila splavnost“ a souhlasí s jejími zjištěními, závěry a doporučeními;

45.  podotýká, že unijní odvětví dopravy má pro dokončení jednotného trhu, konkurenceschopnost malých a středních podniků a celkový hospodářský růst v Evropě zásadní význam;

46.  dospívá k závěru, že rozvoj dopravy po vnitrozemských vodních cestách je ve srovnání s rozvojem silniční a železniční dopravy pozadu i přesto, že už se do něj deset let investuje; naléhavě žádá, aby Komise a členské státy výrazně zvýšily své úsilí;

47.  vybízí Komisi a členské státy, aby uplatňovaly plány pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti vnitrozemské vodní dopravy stejně jako je tomu v případě ostatních druhů dopravy a aby do tohoto úsilí zahrnuly infrastrukturu a vybavení přístavů, s cílem zajistit, že technický rozvoj bude v souladu s požadavky ostatních způsobů dopravy, čímž se zajistí multimodální doprava;

48.  domnívá se, že uplatňování cílů stanovených v bílé knize z roku 2001, jejím přezkumu v polovině období, který proběhl v roce 2006, a v programech NAIA­DES (Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu) 2006 a 2013 bylo částečně neúčinné proto, že členské státy v této souvislosti neprokázaly dostatek odhodlání;

49.  konstatuje, že členské státy mají menší zájem investovat do dopravní politiky Unie a dávají přednost financování vnitrostátních, regionálních a místních projektů a že postupy výběru projektů jsou decentralizovány, což brání Komisi určit mezi způsobilými projekty ty, které mají mít prioritu;

50.  zdůrazňuje, že členské státy se právně zavázaly poskytovat na realizaci základní sítě vlastní finanční prostředky, aby došlo k přeměně strategicky důležitých vodních cest v Evropě na vysokokapacitní přepravní koridory;

51.  konstatuje, že strategická koordinační úloha Komise byla oslabena, což vede k nesouladu mezi realizovanými projekty a prioritami na úrovni Unie;

52.  upozorňuje na to, že po prostudování zvláštních zpráv Účetního dvora(8) lze k podobným závěrům jako v případě vnitrozemských vodních cest dospět také v případě dalších oblastí dopravy financovaných z rozpočtu Unie; konstatuje, že v oblastech jako městská veřejná doprava a letištní infrastruktura projekty často trpí následujícími nedostatky:

a)  nízkou přidanou hodnotou po jejich realizaci;

b)  nedostatečným měřením výsledků;

c)  nedostatečným důrazem na rentabilitu;

d)  chybějícím posouzením dopadu;

e)  nesourodými regionálními, vnitrostátními a nadnárodními plány;

f)  nedostatečným využíváním infrastruktury, jež má za následek snížení celkového účinku;

g)  neudržitelností;

h)  nedostatky v návrzích projektů a politice v oblasti mobility;

i)  chybějící řádnou politikou v oblasti mobility;

j)  obtížnou spoluprací mezi Komisí a orgány členských států;

53.  domnívá se, že výše uvedené závěry spolu se zjištěními týkajícími se vnitrozemské vodní dopravy poukazují na běžné horizontální problémy postihující celou Unii; domnívá se, že výsledky financování dopravy ze strany Unie jsou obecně slabší v důsledku neuspokojivého stavu strategického plánování a nedostatku soudržnosti, udržitelných výsledků, účinnosti a účelnosti;

54.  domnívá se, že výsledků v oblasti udržitelné politiky lze dosáhnout na základě intenzivní spolupráce mezi členskými státy navzájem a zároveň mezi členskými státy a Komisí, což umožní zajistit rozvoj vnitrozemských vodních cest;

55.  doporučuje, aby Komise i členské státy věnovaly maximální pozornost společným závazkům, protože unijní odvětví dopravy funguje ve složitém prostředí hospodářských, politických a právních proměnných, kde se vytváření multimodálních sítí setkává s překážkami a omezeními, jež jsou důsledkem rozdílných priorit a nestejného úsilí;

56.  doporučuje, aby se členské státy zaměřovaly na ty projekty v oblasti vnitrozemských vodních cest, které jsou přímo spojeny s koridory hlavní sítě, jelikož tak dosáhnou největšího účinku a nejrychlejších­ výhod z hlediska zlepšení dopravy po vnitrozemských vodních cestách;

57.  doporučuje, aby se v případech, kdy členské státy investují do lodní dopravy, uplatňovala zásada „méně je více“: omezené zdroje Unie by se měly zaměřovat na projekty s nejvyšší prioritou, aby bylo možné účinně odstranit úzká místa a vytvořit integrovanou síť vodních cest na území celé Unie;

58.  doporučuje, aby členské státy považovaly nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013(9) (nařízení o TEN-T) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013(10) (nařízení o Nástroji pro propojení Evropy) za zásadní nástroje při racionalizaci projektů, aby bylo možné dosáhnout cílů, které Komise stanovila od roku 2001;

59.  doporučuje, aby byly nástroj TEN-T a Nástroj pro propojení Evropy intenzivně využívány jakožto příležitost k investicím, které se by se zaměřovaly na strategicky důležité koridory Unie (hlavní a globální síť) se specifickými požadavky na standardizovanou infrastrukturu po celé délce sítě, s právně závaznými termíny týkajícími se realizace projektů;

60.  doporučuje, aby se při synchronizaci financování pomocí evropských strukturálních a investičních fondů, nástroje TEN-T a Nástroje pro propojení Evropy uplatňovaly propracované strategické přístupy s cílem účinně a účelně dosáhnout cílů v oblasti vnitrozemské vodní dopravy;

61.  doporučuje, aby bylo vytváření intermodálních dopravních středisek podél hlavní sítě považováno za hlavní faktor, který umožní přesunout přepravu zboží a nákladů ze silnic na vnitrozemské vodní cesty;

62.  doporučuje, aby členské státy přihlížely ke koordinační úloze Komise, pokud jde o dlouhodobé strategické projekty, jako jsou koridory hlavní sítě;

63.  doporučuje, aby Komise zjišťovala a analyzovala veškeré horizontální problémy a zároveň se zaměřovala na strategické plánování, spolupráci s členskými státy a mezi nimi, na výběr projektů a jejich realizaci, aby bylo možno ve stávajícím programovém období přihlédnout k příslušným závěrům;

64.  domnívá se, že před předložením návrhů projektů a ve fázi jejich realizace musí Komise poskytovat členským státům intenzivní odbornou pomoc a poradenství, aby bylo možné odstranit zjištěné překážky, které brání dopravě po vodních cestách;

65.  doporučuje, aby Komise své financování zaměřila na nejdůležitější projekty z hlediska vnitrozemské vodní dopravy a nabízela komplexní plány na odstranění nedostatků;

66.   doporučuje, aby Komise učinila prioritou financování těch projektů a iniciativ v členských státech, které se zaměřují na zlepšení lodní dopravy na základě zcela nových řešení, jako je nejmodernější navigace, alternativní pohonné hmoty a výkonná plavidla; domnívá se, že Komise by měla prosazovat také mnohostranné evropské programy výměny know-how a znalostí i mezi jednotlivými přístavy Unie;

67.  doporučuje, aby Komise zlepšila informovanost členských států a jejich regionů o dostupných finančních nástrojích na podporu vnitrozemské vodní dopravy, s cílem odstranit nedostatky v průběhu hlavních koridorů;

68.  domnívá se, že by mělo dojít k podstatnému zlepšení koordinace mezi členskými státy za účelem rozvoje vnitrozemské vodní dopravy na základě jejího usnadnění a přijetí závaznějších závazků a podmínek, které by tvořily rámec pro vznik koridorů v rámci multimodální hlavní sítě s využitím Nástroje pro propojení Evropy a nařízení o TEN-T;

69.  domnívá se, že je nutné, aby Komise vyjednala konkrétní proveditelná opatření zaměřená na odstranění nedostatků a aby je členské státy schválily ve formě časového harmonogramu jejich realizace;

70.   vyzývá Komisi, aby aktualizovala své strategické cíle a doporučení pro vnitrozemské vodní cesty a aby navrhla strategický a akční plán EU pro oblast vnitrozemské vodní dopravy na období po roce 2020;

71.  doporučuje, aby se při předběžném hodnocení opatření týkajících se vnitrozemských vodních cest ze strany Komise posuzovalo, jakých výsledků bylo v souvislosti s celkovými cíli stanovenými v roce 2001 a s realizací hlavní sítě dosaženo;

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2015 s názvem „Financování EU určené na čistírny městských odpadních vod v povodí Dunaje: je třeba vyvinout další úsilí, aby členské státy mohly splnit cíle politiky EU v oblasti odpadních vod“

72.  je přesvědčen, že podávání zpráv o vhodnosti čištění odpadních vod by mělo být vyžadováno v souladu s požadavky článku 7 směrnice Rady 91/271/EHS(11) (směrnice o čištění městských odpadních vod) u aglomerací s počtem obyvatel nižším než 2 000 osob, které využívají stokové systémy; podotýká, že zprávy aglomerací, které stokové systémy nemají, by měly obsahovat informace o tom, zda byla do plánů povodí začleněna vhodná opatření;

  souhlasí s Účetním dvorem, že by Komise měla kontrolovat podávání zpráv členskými státy o počtu aglomerací s počtem obyvatel vyšším nebo nižším než 2 000, došlo-li k významným změnám, zejména ke změně kategorie;

  zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat členské státy, aby jasným způsobem stanovily domácnostem právní povinnost jejich napojení na stávající kanalizační síť, a to tam, kde takovou povinnost ještě nemají nebo jsou pro její splnění stanoveny nejednoznačné lhůty;

  poznamenává, že lhůta pro posouzení souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod by se měla zkrátit: od členských států by se mělo vyžadovat, aby příslušné údaje vykázaly do šesti měsíců od referenčního data stanoveného Komisí; poznamenává navíc, že Komise by měla prověřit problémy s příliš dlouhými vykazovacím obdobím i u jiných směrnic souvisejících s životním prostředím;

  trvá na tom, že je nutné uspíšit využívání finančních prostředků Unie členskými státy k investicím v oblasti odpadních vod, jelikož u členských států, na které se vztahuje tato zpráva, bylo zaznamenáno zpoždění a čerpání prostředků Unie bylo pomalé; žádá Komisi, aby poskytla příjemcům odbornou, právní a administrativní pomoc, aby bylo zajištěno včasné dokončení probíhajících projektů;

  konstatuje, že Komise uznává, že míra čerpání byla na konci roku 2013 ve všech dotčených členských státech poměrně nízká, a tudíž existuje riziko zrušení rozpočtových závazků na úrovni programů (podle článku 93 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(12)); zdůrazňuje však, že pro tento stav existují objektivní důvody, jako je například potřeba rozšířit odborné, právní a administrativní kapacity dotčených členských států; poznamenává navíc, že Komise upozorňuje, že náklady na většinu projektů se obvykle proplácejí během posledních let jejich provádění (tj. v letech 2014 a 2015 v případě programového období 2007–2013);

  je přesvědčen, že by měly být od členských států požadovány aktualizované informace o množství dodatečných finančních prostředků, které budou potřebovat, aby mohly splnit lhůty stanovené ve směrnici o čištění městských odpadních vod u aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 2 000 osob a u aglomerací s počtem obyvatel nižším než 2 000 osob, které využívají stokové systémy; vítá zavedení strukturovaného rámce pro provádění projektů a poskytování informací (SIIF), který by měl zlepšit proces podávání zpráv na úrovni členských států;

  zdůrazňuje, že je nutné v členských státech provádět potřebné projekty, aby aglomerace, které v současnosti nedodržují směrnici o čištění městských odpadních vod, splňovaly požadavky podle této směrnice;

  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se zlepšila environmentální výkonnost vodohospodářských zařízení financovaných z prostředků Unie a aby Komise pečlivěji sledovala uplatňování souvisejících právních předpisů a vynucovala dodržování lhůt k plnění cílů směrnice o čištění městských odpadních vod; domnívá se, že v celé Unii by měla být zajištěna rovnocenná ochrana životního prostředí;

  je přesvědčen, že členské státy by měly být vedeny k tomu, aby zkoumaly a šířily informace o úsporách nákladů, kterých lze dosáhnout například využíváním potenciálu kalů z čistíren odpadních vod na výrobu energie nebo jako cenné suroviny pro zpětné získávání fosforu;

  poznamenává, že konečné platby za velké projekty, které byly schváleny v rámci určitého operačního programu, by měly být podmíněny existencí vhodného řešení pro opětovné využívání kalů z čistíren odpadních vod; vybízí členské státy k tomu, aby stejně přistupovaly i k projektům schváleným na vnitrostátní úrovni;

  vybízí členské státy k tomu, aby zavedly zodpovědnou politiku stočného a případně přizpůsobily právní předpisy upravující poplatky za vodu tak, aby stočné nemohlo být nižší než obecně přijímaná míra cenové dostupnosti ve výši 4 %;

  vybízí členské státy k tomu, aby zajistily, aby veřejní vlastníci čističek odpadních vod, například obce, dlouhodobě poskytovali dostatečné prostředky na nutnou údržbu a obnovu infrastruktury odpadních vod;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2015 s názvem „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“

85.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“ a souhlasí s jejími doporučeními;

86.  poukazuje na to, že Účetní dvůr iniciativu hodnotí během jejího provádění, a vítá jeho snahu začít hodnotit využívání finančních prostředků Unie v dřívější fázi;

87.  zdůrazňuje, že systém záruk pro mladé lidi je pro řešení jejich nezaměstnanosti klíčovým aspektem; vítá skutečnost, že se hlavy států a předsedové vlád Unie rozhodli na systém záruk pro mladé lidi vyčlenit 6,4 miliardy EUR z finančních prostředků Unie (3,2 miliardy EUR z Evropského sociálního fondu a 3,2 miliardy EUR z nové rozpočtové položky); poukazuje na to, že ačkoli je to dobrý začátek, nejsou tyto prostředky k zajištění úspěšného uplatňování systému záruk pro mladé lidi dostatečné; žádá proto Komisi o zajištění toho, aby na podporu systému záruk pro mladé lidi na stanovené sedmileté období byly nalezeny ještě další prostředky;

88.   konstatuje, že mezi nástroje financování zaměstnanosti mladých lidí patří evropské strukturální a investiční fondy a rovněž nástroje jako Erasmus+, Erasmus pro mladé podnikatele a další programy; zdůrazňuje, že je nutné zajistit větší součinnost všech dostupných zdrojů;

89.  domnívá se, že financování systému záruk pro mladé lidi je vzhledem k různým dalším možnostem financování z Evropského sociálního fondu a z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí velmi složité; žádá Komisi, aby orgánům členských států poskytla pokyny s náležitým přihlédnutím k tomu, že místní, regionální a celostátní orgány se při uplatňování daného systému potýkají s odlišnými problémy, a potřebují proto zvláštní pokyny;

90.  domnívá se, že Komise věnovala značné zdroje na to, aby zajistila účinnost tohoto opatření při řešení otázky nezaměstnanosti mladých lidí; s politováním však konstatuje, že mnohem méně energie věnovala na zajištění koordinace jeho uplatňování ze strany členských států;

91.  upozorňuje na to, že nezbytnou podmínkou účinného uplatňování systému záruk pro mladé lidi je nejen dostupnost finančních prostředků, ale také jejich úspěšné čerpání; vyjadřuje proto politování nad tím, že v některých evropských regionech je schopnost čerpat finanční prostředky z ESF velmi nízká; žádá členské státy, aby poskytly potřebné administrativní a lidské zdroje, aby se dařilo využívat vyčleněné finanční prostředky k náležitému uplatňování systému záruk pro mladé lidi;

92.  je toho názoru, že ačkoli je nutné zlepšit schopnost čerpání finančních prostředků, měly by se členské státy při uplatňování tohoto systému a Komise v rámci své monitorovací úlohy rovněž zaměřit na výsledky, aby bylo zajištěno, že investované prostředky budou mít dlouhodobý efekt;

93.  žádá Komisi, aby vypracovala komplexní systém sledování, který by zahrnoval soubor standardů umožňujících hodnotit provádění opatření systému záruk pro mladé lidi a posoudit úspěšnost těchto opatření v členských státech; vyzývá Komisi také k tomu, aby zvážila začlenění povinných cílů v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých lidí do rámce evropského semestru;

94.  považuje za nezbytné spojit účinné využívání dostupných prostředků členskými státy s rozsáhlou pomocí Komise, aby byly odstraněny nedostatky při uplatňování uvedeného systému;

95.  upozorňuje na to, že Unie nemá žádné pravomoci, pokud jde o závazné právní nástroje pro aktivní politiku trhu práce, zdůrazňuje však, že je nezbytné, aby Komise členským státům poskytovala příklady osvědčených postupů v oblasti uplatňování systému záruk pro mladé lidi, zejména osvědčených postupů nalezených v rámci sítě veřejných služeb zaměstnanosti;

96.  naléhavě žádá, aby členské státy využívaly finanční prostředky Unie a zavázaly se k provedení reforem zaměřených na odstranění nedostatků ve vzdělávání a odborné přípravě, na zakládání partnerství veřejného a soukromého sektoru a na rozšíření služeb zaměstnanosti a jejich dostupnosti;

97.  za účelem zajištění odpovídajícího uplatňování systému a jeho pozitivního dlouhodobého dopadu žádá členské státy, aby v případě nutnosti zahájily institucionální změny a aby podporovaly spolupráci mezi místními obcemi, vzdělávacími institucemi, úřady práce, místním průmyslem a místními podniky, odborovými svazy a sdruženími mládeže; je přesvědčen, že je naprosto nezbytné dosáhnout lepšího plánování kapacit a strategického využívání nejrůznějších dostupných zdrojů financování, které by se zaměřovalo na dosažení výsledků;

98.  připomíná členským státům, že by se měly zavázat k rozšíření vlastního financování jakožto doplňku k částkám vyčleněným z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a z Evropského sociálního fondu, aby bylo zajištěno potřebné zvýšení zaměstnanosti mladých lidí;

99.  vítá návrh Komise, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013(13) o Evropském sociálním fondu, pokud jde o navýšení počátečního předběžného financování vypláceného do operačních programů podporovaných z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jehož cílem je v roce 2015 zvýšit počáteční předběžné financování, které má být přiděleno na tuto iniciativu, přibližně z 1 % na 30 %; upozorňuje na to, že s cílem umožnit rychlé provádění operačních programů podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí by se Komise měla zavázat k vyplacení částky předběžného financování členským státům ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost;

100.  žádá Komisi, aby zavedla komplexní monitorovací systém, který by zahrnoval rámec ukazatelů pro sledování záruk pro mladé lidi v kombinaci s plánovanými ukazateli výsledků, zaměřoval by se na výstupy a hodnotil by pracovní status jednotlivců využívajících opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí;

101.  je toho názoru, že politika trhu práce na straně nabídky by měla být posuzována ve spojení s politikou v oblasti vzdělávání, mládeže a sociálního zabezpečení a také v širších makroekonomických souvislostech;

102.  konstatuje, že výroční zpráva Komise o provádění opatření v oblasti záruk pro mladé lidi v roce 2016 a nadcházející zvláštní zprávy Účetního dvora týkající se zaměstnanosti mladých lidí jsou velkou příležitostí k vyřešení stávajících nedostatků, a to jak na úrovni Komise, tak na celostátní, regionální a místní úrovni;

Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2015 s názvem „Technická pomoc: jaký je její příspěvek v oblasti zemědělství a rozvoje venkova?“

103.   žádá Komisi, aby vyjasnila rozsah a působnost technické pomoci poskytované členským státům v oblasti rozvoje venkova; domnívá se, že by měla ujasnit především rozdíl mezi operačními výdaji či výdaji na „budování kapacit“ a způsobilými správními náklady či náklady na „rozpočtovou podporu“, a to zejména v případě mzdových nákladů;

104.   žádá Komisi, aby podrobně sledovala, jak je technická pomoc uskutečňována v členských státech;

105.   žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření s cílem zajistit, aby obecné správní výdaje, jako je pravidelná údržba IT, nebyly hrazeny z rozpočtových položek pro technickou pomoc;

106.   žádá Komisi, aby v budoucnu požadovala, aby členské státy vykazovaly správní náklady či náklady na „rozpočtovou podporu“ v oblasti rozvoje venkova samostatně, aby bylo lépe vidět, že se část finančních prostředků v rámci technické pomoci vynakládá na tuto podporu;

107.   žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila pro financování technické pomoci vhodný rámec výkonnosti; domnívá se, že je třeba zejména řádně posoudit potřeby Komise a členských států v oblasti technické pomoci a zavést mechanismus pro stanovení cílů a sledování jejich plnění;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2015 s názvem „Jsou finanční nástroje úspěšným a slibným nástrojem v oblasti rozvoje venkova?“

108.  požaduje, aby Komise zjistila, jaké problematické otázky, specifické charakteristiky a překážky se vyskytují v oblasti rozvoje venkova, s cílem přimět členské státy k tomu, aby stanovily a posoudily rozpočtový požadavek pro finanční nástroje a vyhnuly se nadměrné kapitalizaci, která váže prostředky, aniž by přispívala k provádění politiky Unie; požaduje také, aby byl usnadněn přístup konečných příjemců k financování, a umožnilo se tak aktivnější uplatňování finančních nástrojů na regionální úrovni, zejména ve srovnání s granty;

109.  požaduje, aby členské státy poskytovaly spolehlivé vyčíslitelné údaje, které by umožnily zjistit vhodný typ finančních prostředků a přidělovat finanční zdroje v souladu s tím; požaduje také, aby Komise a členské státy zavedly monitorovací systémy, které by umožnily vyhodnotit účinnost finančních nástrojů;

110.  požaduje, aby Komise poskytla pokyny a aktivně usilovala o vyšší kvalitu povinných předběžných hodnocení týkajících se finančních nástrojů zavedených v programovém období 2014–2020, s cílem odhalit konkrétní slabiny a vyhnout se nadměrné kapitalizaci; požaduje mimoto, aby členské státy zjistily míru působení rizika pomocí odpovídající odborné analýzy;

111.  požaduje, aby Komise stanovila příslušné standardy a cíle pro zajištění pákového efektu a opětovného využívání prostředků (revolving), s cílem zvýšit účinnost finančních nástrojů v programovém období 2014–2020; žádá Komisi a členské státy také o to, aby předtím, než budou v budoucnu vypracovány a využity finanční nástroje v oblasti rozvoje venkova, provedly jejich důkladné posouzení na základě jejich příspěvku k provádění politiky EU a jejich účinnosti z hlediska příjemců;

112.  požaduje, aby Komise a členské státy rozhodly o jasných pravidlech pro přechod mezi programovými obdobími s cílem podpořit dlouhodobé účinky a udržitelnost finančních nástrojů;

113.  požaduje, aby Komise podněcovala členské státy k tomu, aby vytvořily jediný finanční nástroj, jehož prostřednictvím by bylo možné poskytovat jak úvěry, tak i záruky, čímž by se zvýšila intenzita jeho činnosti a celková efektivita;

114.  požaduje, aby členské státy nalezly způsob, jak odstranit nedostatky ve výběru v souvislosti se správou grantů na investiční opatření, které by mohly vést k efektu mrtvé váhy či přesunu; z tohoto důvodu požaduje, aby členské státy uplatňovaly vhodné a jednoznačně definované ukazatele, jako je návratnost investic a prognózy peněžních toků, s cílem zajistit realizovatelnost projektů;

115.  požaduje, aby členské státy posoudily, jak by bylo možné zkombinovat v rámci operačního programu granty a finanční nástroje, aby jejich pomocí byly prostředky co nejlépe zhodnoceny, a to prostřednictvím optimalizace pákového a revolvingového efektu;

116.  požaduje, aby Komise před uzavřením programového období 2007–2013 včas poskytla přesná prováděcí pravidla, včetně možnosti vystoupení z finančních nástrojů;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2015 s názvem „Integrita a provádění EU ETS“

117.   je zklamán tím, že nebylo možné získat úplnou analýzu účinnosti různých uplatňovaných systémů přidělování emisních povolenek v členských státech v rámci II. fáze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) (2008–2012), jež by byla nanejvýš důležitá pro vypracování politických doporučení na základě výsledků auditu Účetního dvora;

118.   konstatuje, že Účetní dvůr se ve svém hodnocení zaměřil na provádění II. fáze systému EU pro obchodování s emisemi (2008–2012), přičemž během III. fáze tohoto systému (2013–2020) bylo rozhodnuto o významných reformách, které byly provedeny, včetně harmonizačních opatření na úrovni EU;

119.   vítá dosažení významného zlepšení rámce na ochranu integrity systému ETS, jež zahrnuje většinu spotového trhu s povolenkami ve směrnici o finančních nástrojích (MiFID)(14) a ve směrnici(15) a v nařízení o zneužívání trhu(16); vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními Účetního dvora zvážila doplňující opatření, včetně opatření týkajících se obchodníků, kteří se povinně účastní daného systému;

120.   důrazně vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily transparentnost a účinný celoevropský dohled nad trhem s emisemi a postupy spolupráce, do nichž by byly zapojeny státní regulační orgány a Komise;

121.   domnívá se, že by Komise jakožto strážkyně Smluv měla podrobně sledovat uplatňování systému v jednotlivých členských státech a důkladněji jim během tohoto procesu pomáhat; je přesvědčen, že je nutné vytvořit náležitou rovnováhu mezi důsledným sledováním, podáváním zpráv a ověřováním a mezi administrativní zátěží; domnívá se, že se zřetelem na pokyny Evropské rady musí Komise zajistit předvídatelnost právních rozhodnutí a právní jistotu;

122.   podotýká, že Účetní dvůr posoudil integritu a provádění systému EU pro obchodování s emisemi, ale že je rovněž nutné vypracovat analýzu účinnosti tohoto systému a jeho výsledků, včetně vyhodnocení interakce právních předpisů Unie a členských států, jako je rozvoj obnovitelných zdrojů energie a opatření v oblasti energetické účinnosti, které také mají hluboký dopad na emise CO2, a tudíž i na trh s uhlíkem;

123. žádá, aby Účetní dvůr do své analýzy začlenil zasažená průmyslová odvětví, zejména pokud jde o právní jistotu a předvídatelnost, a informace o tom, nakolik je zajištěn spolehlivý právní rámec a jaké možné dopady měly nedávné změny rámce systému pro obchodování s emisemi na účinnost tohoto systému;

124.   je znepokojen tím, že v době auditu nebyla ještě věnována plná pozornost riziku podvodů s DPH v souvislosti se systémem ETS, neboť třetina členských států dosud neuplatnila právní předpisy o mechanismu přenesení daňové povinnosti; vyzývá všechny členské státy, aby tak bez dalších prodlev učinily;

125.  domnívá se, že je velmi důležité přijmout všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo úniku uhlíku a byla zajištěna spravedlivá mezinárodní hospodářská soutěž v rámci stávajících opatření zaměřených na bezplatné přidělování emisních povolenek; požaduje, aby Komise posoudila průmyslová odvětví a společnosti náchylné k úniku uhlíku, a jasně tak zjistila, v kterých oblastech ztrácí evropský průmysl konkurenceschopnost ve srovnání se zeměmi, v nichž neplatí tak přísné právní předpisy v oblasti ochrany klimatu;

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2015 s názvem „Policejní mise EU v Afghánistánu: smíšené výsledky“

126.  požaduje, aby Komise a Evropská služba pro vnější činnost využily ponaučení nejen z mise EUPOL v Afghánistánu, ale rovněž z jiných misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), s cílem podporovat předávání znalostí a synergické působení mezi různými misemi; vyzývá ESVČ, aby pro mise SBOP poskytla v případě potřeby jasnější horizontální pokyny; upozorňuje na to, že klíčovým předpokladem úspěchu stávajících a nadcházejících misí je koordinace mezi všemi příslušnými subjekty Unie, včetně členských států, a také dalšími mezinárodními aktéry;

127.  požaduje, aby ESVČ zvýšila zodpovědnost u svého hlavního finančního nástroje v Afghánistánu, Svěřenského fondu pro právo a pořádek v Afghánistánu (LOTFA) spravovaného Rozvojovým programem OSN, který sklízí kritiku za špatné hospodaření a nedostatek transparentnosti; dále opakuje, že je zapotřebí, aby všechny vhodné zdroje financování budoucích misí SBOP, včetně svěřenských fondů EU, byly využívány účinněji, aby bylo zajištěno splnění politických cílů mise a její řádné finanční řízení;

128.  požaduje, aby Komise a ESVČ vytvářely synergie a křížové odkazy mezi činnostmi v rámci projektů a také pevné a efektivní propojení mezi cíli misí a milníky stanovenými v plánu jejich provádění;

129.  domnívá se, že témata, jako jsou rovnost žen a mužů, posilování postavení žen a vzdělávání, hrála v osnovách odborného výcviku v rámci mise EUPOL a dalších misí SBOP významnou úlohu; bere v této souvislosti na vědomí, že mise EUPOL byla z velké části úspěšná v rámci činnosti v oblasti odborného výcviku, ale už méně v oblasti odborného vedení a poradenství;

130.  požaduje, aby Komise a ESVČ koordinovaly mise SBOP s dalšími bilaterálními misemi a mezinárodními snahami Unie, které mají podobné cíle, důsledněji a v předstihu; vyzývá v tomto ohledu k tomu, aby na základě prosazování součinnosti v evropském rámci došlo k prohloubení spolupráce a koordinace mezi Unií a jejími členskými státy; požaduje, aby byly na základě mandátu pro stávající a příští mise SBOP jasně vymezeny úkoly, které je nutné plnit v rámci spolupráce s dalšími subjekty EU, mimo jiné i s členskými státy;

131.  požaduje, aby Komise a ESVČ věnovaly zvláštní pozornost postupům zadávání veřejných zakázek, aby tyto postupy reagovaly na provozní potřeby mise SBOP; upozorňuje na to, že realizace projektů trpěla kvůli těžkopádným postupům zadávání veřejných zakázek vedoucím k nedostatečné výkonnosti a že používání zjednodušených či pružných postupů přispělo ke zvýšení poměru řízení, která dospěla k podpisu smlouvy;

132.  požaduje, aby Komise a ESVČ dále zvyšovaly efektivitu svých misí SBOP zlepšováním dlouhodobé udržitelnosti dosažených výsledků; uznává nicméně, že pro dosažení těchto dlouhodobých cílů je rozhodujícím faktorem podpora ze strany Unie a mezinárodního společenství;

133.  požaduje, aby Komise a ESVČ sledovaly výsledky, jichž Unie po ukončení mise EUPOL do konce roku 2016 dosáhne, včetně možnosti prodloužení mise i po roce 2016;

134.  požaduje, aby Komise a ESVČ s dostatečným předstihem vypracovaly podrobné pokyny týkající se zmenšování misí a jejich ukončení stejně jako likvidace jejich prostředků;

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2015 s názvem „Řeší finanční podpora z EU vhodným způsobem potřeby mikropodnikatelů?“

135.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Řeší finanční podpora z EU vhodným způsobem potřeby mikropodnikatelů?“ a v zásadě souhlasí s jejími doporučeními;

136.  konstatuje, že objem mikroúvěrů, přestože jsou stále považovány za nevyspělé, v Unii dlouhodobě roste a má dopad na tvorbu pracovních míst, jichž bylo díky nim vytvořeno více než 250 000 (údaje z roku 2013);

137.   je toho názoru, že existují významné rozdíly mezi granty z Evropského sociálního fondu (ESF) a finančními nástroji evropského nástroje mikrofinancování Progress (EPMF), které obvykle slouží k rozdílným účelům; domnívá se, že pro různé podmínky na trhu mohou být vhodné různé mechanismy podpory;

138.   konstatuje, že Účetní dvůr v tomto auditu porovnává dva sobě nepodobné finanční mechanismy, které mají rozdílné přístupy a cíle; zdůrazňuje, že ESF a EPMF se v mnoha aspektech liší, zejména pokud jde o jejich strukturu, pravidla a cílové skupiny s tím, že EPMF je určen výlučně k mikrofinancování, zatímco ESF se zaměřuje na mnohem širší řadu aspektů;

139.  zdůrazňuje skutečnost, že se tyto dva finanční nástroje doplňují a jsou velmi prospěšné pro příjemce mikroúvěrů díky grantům, úvěrům a zárukám poskytovaným v rámci tří finančních nástrojů; domnívá se, že granty, které jsou poskytovány pouze prostřednictvím ESF, jsou pro mikroúvěry stejně nezbytné jako ostatní dva nástroje a jejich výsledky by měly být posuzovány s ohledem na jejich doplňkovou úlohu;

140.  zdůrazňuje důležitost cílů mikrofinancování při zlepšování sociálního začlenění, boji proti nezaměstnanosti a zlepšování přístupu k finančním prostředkům pro nezaměstnané, další znevýhodněné osoby a mikropodniky; v tomto ohledu se domnívá, že prvotním účelem grantů a finančních nástrojů musí být pomoc lidem a mikropodnikatelům s překonáváním obtíží při dosahování těchto cílů;

141.  je toho názoru, že granty jsou zásadní pro dosažení cílů v oblasti růstu, začleňování a zaměstnanosti vytyčených ve sděleních Komise s názvem „Podpora slušné práce pro všechny – příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (COM(2006)0249) a „Společný závazek v oblasti zaměstnanosti“ (COM(2009)0257) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace(17);

142.  zdůrazňuje, že je třeba posílit systém mikrofinancování, který je nástrojem hospodářského a sociálního rozvoje podporujícím ty, kteří to skutečně potřebují;

143.  domnívá se, že v EaSI na programové období 2014–2020 je třeba překonat poměrně slabé zaměření finančních nástrojů na zlepšování podmínek zranitelných skupin;

144.  domnívá se, že neexistuje dostatečná doplňkovost mezi EPMF a ESF, aby bylo možné dodržet požadavek, aby všichni poskytovatelé mikroúvěrů spolupracovali se subjekty konkrétně podporovanými ESF a poskytujícími odborná školení a poradenské služby;

145.  vítá skutečnost, že většinu zjištěných nedostatků a doporučení uvedených Účetním dvorem již Komise řeší v novém regulačním rámci (2014–2020);

Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2015 s názvem „Podpora, kterou EU poskytuje na boj proti mučení a za zrušení trestu smrti“

146.  vítá zvláštní zprávu o podpoře, kterou Unie poskytuje na boj proti mučení a za zrušení trestu smrti, a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

147.  připomíná, že lidská práva jsou jedním ze základních kamenů vnější činnosti Unie a jejích dvoustranných a mnohostranných vztahů; je přesvědčen o tom, že jako jedné z klíčových priorit Unie jim musí být věnována neustálá pozornost;

148.  zdůrazňuje, že Unie je pevně odhodlána předcházet všem formám mučení a jiného špatného zacházení, bojovat s nimi a zasazovat se o zrušení trestu smrti; konstatuje, že hlavním nástrojem pro dosažení tohoto cíle je Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), jehož prostřednictvím jsou poskytovány granty organizacím občanské společnosti na realizaci příslušných projektů;

149.  konstatuje, že v programovém období 2007–2013 bylo v rámci EIDHR vyčleněno 100,9 milionu EUR na projekty, který souvisí s bojem proti mučení nebo za zrušení trestu smrti; upozorňuje však na to, že tato částka není nijak velká, vezmeme-li v úvahu ambiciózní cíle tohoto nástroje a celosvětový rozsah jeho působnosti;

150.  zdůrazňuje, že financování rozmělněné na velmi malé částky, které je poskytováno ve více než 120 zemích celého světa, oslabuje dopad EIDHR; naléhavě vyzývá Komisi, aby lépe stanovila priority a zúžila zaměření tohoto nástroje, aby se zlepšily výsledky; upozorňuje na to, že by se zdroje měly zaměřit na země, které tuto podporu velmi potřebují, a na otázky, u nichž jsou reálné možnosti zlepšení situace; vítá skutečnost, že Komise ve své výzvě k předkládání návrhů na rok 2015 již začala usilovat o cílenější zaměření;

151.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že financované projekty často nejsou dobře koordinovány s ostatními činnostmi Unie, jako je např. tradiční podpora rozvoje a dialog s partnerskými zeměmi, a nejsou zahrnuty do sourodého a strategického přístupu ani se vzájemně řádně nedoplňují; vybízí Komisi, aby vypracovala globální strategii, která by zajistila komplementaritu činností se stejným cílem a zamezila dvojímu financování těchto činností;

152.  vybízí ESVČ a Komisi, aby svou pozornost a své politické úsilí soustředily na oblasti, kde je jich nejvíce zapotřebí, a zároveň zlepšily kapacitu delegací Unie v místě s cílem prohloubit kulturu účinnosti, výsledků a dopadu u politik, které se týkají lidských práv a demokracie;

153.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby zvýšily a důrazněji prosazovaly účinnost dialogů o lidských právech, strategií pro jednotlivé země a zvláštních pokynů, čímž zajistí, že klíčové otázky v oblasti lidských práv, jako je např. zrušení trestu smrti či boj proti mučení, budou systematicky vznášeny na všech úrovních tvorby politik se třetími zeměmi;

154.  je přesvědčen o tom, že ESVČ a Komise by měly přistoupit k vzájemně důsledněji koordinovanému společnému programování a monitorování v oblasti lidských práv, aby byly tyto oblasti více sladěny s místními politickými a lidskoprávními strategiemi;

155.  požaduje, aby byl v rámci celého výběrového řízení u obdržených žádostí v reakci na výzvy k předkládání návrhů uplatňován kvalitativnější a strategičtější přístup; podněcuje Komisi k tomu, aby tento nástroj uplatňovala v souladu s dlouhodobou vizí, která bude vycházet z konkrétních a měřitelných cílů;

156.  naléhavě vyzývá ESVČ a delegace Unie, aby věnovaly soustavnou pozornost pozitivnímu či negativnímu vývoji ve všech zemích a využívaly všech prostředků vlivu; podporuje úlohu, kterou hrají delegace Unie při analýze a utváření politik, v koordinaci a při podávání zpráv;

157.  upozorňuje, že díky tomuto nástroji lze získat dobrý přehled o stavu a vývoji lidských práv ve světě; poukazuje na to, že soustavná angažovanost a zájem Unie mohou přinést kýženou změnu v otázce mučení a trestu smrti; zdůrazňuje však, že k tomu je zapotřebí, aby Komise vytvořila strategický přístup v této věci;

158.  konstatuje, že Komise získává podrobné informace o situaci v oblasti lidských práv v ostatních zemích různými cestami a tyto informace využívá k vymezení priorit; se znepokojením bere na vědomí, že ačkoliv Komise disponuje lidskoprávními strategiemi pro jednotlivé země, které obsahují důkladnou analýzu situace v daných zemích a vytyčují klíčové priority pro příslušnou oblast, tyto strategie nebyly řádně zohledněny při přidělování prostředků a koordinaci s ostatními činnostmi Unie; poukazuje na to, že strategie pro jednotlivé země mají jen omezený přínos, neboť jsou klasifikovány jako přísně důvěrné; vyzývá Komisi, aby je zpřístupnila posuzovatelům projektů, čímž by se zajistila jejich maximální přidaná hodnota;

159.  u financování projektů vítá přístup založený na poptávce, který považuje za vhodný způsob, jak zapojit zkušené a motivované organizace, aby předkládaly vysoce kvalitní projekty; s uspokojením konstatuje, že tento přístup vycházející zdola podporuje organizace občanské společnosti v tom, aby navrhovaly projekty, které odpovídají jejich administrativním, operačním a územním kapacitám a jejich strategiím;

160.  lituje toho, že menší organizace občanské společnosti mohou být při podávání žádostí o grant znevýhodněny v důsledku zdlouhavého a složitého postupu, jazykových náležitostí či požadavků na odborné zkušenosti; žádá Komisi, aby výběrová řízení zrychlila a zjednodušila, a napomohla tak předkládání kvalitních projektů;

161.  vítá skutečnost, že Komise organizuje semináře a odborná školení pro místní organizace občanské společnosti, podporuje partnerství, umožňuje přidělování grantů na kaskádovém principu a že v uplynulých čtyřech letech zorganizovala před zahájením globálních výzev k předkládání návrhů seminář pro občanské společnosti, aby je seznámila s EIDHR;

162.  je znepokojen tím, že je jen málo organizací, které by byly samy o sobě životaschopné, což ohrožuje kontinuitu jejich činností, v důsledku čehož hrozí ztráta odborných znalostí; vítá skutečnost, že se Komise pokouší zmírnit závislost takovýchto organizací na financování tím, že jim v rámci EIDHR umožňuje, aby zaměstnaly osoby, které se věnují získávání finančních prostředků;

163.  poukazuje na to, že z posouzení Účetního dvora vyplývá, že dopady projektů lze obecně měřit jen stěží, neboť zamýšlený dopad často nelze vyjádřit reálnými čísly, u ukazatelů výkonnosti nejsou stanoveny cílové hodnoty a organizace občanské společnosti se ve svých zprávách pro Komisi zaměřují na své činnosti;

164.  bere na vědomí, že boj proti mučení a za zrušení trestu smrti je dlouhodobým procesem, jehož dopad a výsledky nelze příliš dobře kvantifikovat, a že se EIDHR zaměřuje na citlivé otázky v obtížném politickém prostředí a pro jeho provádění je zapotřebí pečlivého a časově náročného řízení;

165.  v této souvislosti poukazuje na to, že systémy pro měření dopadů jsou značně neúčinné i kvůli nejasným logickým rámcům projektů, které postrádají řádně vymezené ukazatele a cíle; vyzývá Komisi, aby vyjasnila požadavky v logických rámcích, aby se zlepšily výsledky a zvýšila se přidaná hodnota projektů;

166.  vyzývá Komisi, aby připravila podrobné posouzení dopadu financování EIDHR a z této analýzy vyvodila příslušné závěry; vybízí Komisi k tomu, aby při výběrovém řízení zohlednila dopad a výsledky různých forem projektů; vítá skutečnost, že Komise již započala se zlepšováním hodnocení dopadů projektů v oblasti lidských práv, a vybízí ji, aby o příslušných výsledcích informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;

167.  konstatuje, že hodnocení projektů vychází se systému bodování a standardizovaných tabulek hodnocení, v nichž jsou uvedena kritéria týkající se koncepce projektu, relevantnosti, kapacity, proveditelnosti, účinnosti, udržitelnosti a nákladové efektivnosti, a granty se udělují projektům s nejvyšším bodovým hodnocením; bere na vědomí, že podle Účetního dvora vykazují standardizované tabulky hodnocení řadu nedostatků, pokud jde o pokyny pro bodové hodnocení těchto kritérií; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny vyjasnila, a vybízí ji, aby opětovně posoudila, jak zlepšit standardizované tabulky hodnocení;

168.  požaduje, aby Komise odstranila nedostatky ve svém posuzování, na které poukázal Účetní dvůr; vítá nicméně určitou flexibilitu v rámci posuzování projektů v lidskoprávní oblasti, k němuž nelze přistupovat jen jako k formálnímu zaškrtávání příslušných položek; zdůrazňuje, že je zapotřebí řídit se zdravým rozumem, jak již dříve uvedl orgán příslušný k udělení absolutoria;

169.  konstatuje, že podle Účetního dvora byly cíle většiny výzev k předkládání návrhů popsány obecně; podotýká, že Komise dává v případě výzev k předkládání návrhů přednost komplexnímu přístupu; žádá však Komisi, aby usilovala o účinné využívání prostředků z fondů EIDHR, a za tím účelem zajistila proveditelnost, životaschopnost a přidanou hodnotu projektů, čehož lze dosáhnout stanovením minimálních požadavků na výsledky projektů ve výzvách k předkládání návrhů;

170.  vítá skutečnost, že organizace občanské společnosti, které mají zájem o získání grantu, musí nejprve předložit koncepční dokument, v němž jsou uvedeny hlavní rysy navrhovaného projektu; tento koncepční dokument považuje za vhodné řešení z hlediska úspory času a nákladů, které umožňuje předběžný výběr projektů;

171.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že výběr projektů byl řádně zdokumentován, avšak chyběla patřičná důslednost, neboť nedostatky projektů nebyly po jejich zjištění odstraněny; s uspokojením konstatuje, že celkové závěry hodnotících komisí byly popsány dostatečně podrobně; vítá skutečnost, že projektové činnosti byly obecně prováděny podle plánu a byly nákladově efektivní; vyzývá Komisi, aby zlepšila konzistentnost hodnocení projektů;

172.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že si přijímající organizace vykládají různě otázku, na co se vztahuje paušální sazba pro úhradu nepřímých nákladů, což může vést k podhodnocení práce organizace či k hrazení nezpůsobilých výdajů; vyzývá Komisi, aby pravidla týkající se paušální sazby vyjasnila;

173.  vítá nový akční plán Unie pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který je obnoveným politickým závazkem, jenž zvyšuje soulad a soudržnost v rámci všech vnějších politik a finančních nástrojů Unie;

174.  vítá skutečnost, že Komise již začala uplatňovat přístup založený na lidských právech, který bude dále rozvíjet prostřednictvím jeho zapracování do postupů a vzorů, při navrhování plánů činnosti a pořádáním odborných školení;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2015 s názvem „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“

175.  vítá zjištění a doporučení zvláštní zprávy Účetního dvora s názvem „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“;

176.  konstatuje, že politika soudržnosti, na níž byly v období 2007–2013 přiděleny prostředky v celkové výši 349 miliard EUR, má klíčový význam pro odstraňování hospodářských a sociálních rozdílů mezi evropskými regiony; upozorňuje proto na důležitost řádných postupů zadávání veřejných zakázek, neboť právě zadávání zakázek označil Účetní dvůr za hlavní zdroj chyb v rámci výdajů Unie v oblasti politiky soudržnosti;

177.  zdůrazňuje, že chyby v postupech zadávání veřejných zakázek byly zjištěny u 40 % projektů realizovaných v období 2007–2013 a že se jednalo především o neoprávněné přímé udělení zakázky, nesprávné uplatnění výběrových kritérií a nerovné podmínky výběru;

178.  konstatuje, že k chybám docházelo hlavně z důvodu nedostatečné administrativní kapacity, nesprávného provedení směrnic Unie členskými státy, nejednotné interpretace právních předpisů a nedostatečného plánování;

179.  upozorňuje na to, že za jednu z příčin chybovosti je považována i složitost právního a správního rámce veřejných zakázek; konstatuje, že 90 % z 69 auditních orgánů uvedlo, že současný rámec je složitější, než je nutné; konstatuje, že téměř polovina z nich uvedla, že hlavní oblastí pro zlepšování praxe při zadávání veřejných zakázek by mělo být zjednodušení postupů;

180.  vyzývá proto členské státy, aby nezaváděly pravidla, která překračují rámec směrnic Unie; je přesvědčen, že by to rovněž podpořilo a usnadnilo účast malých a středních podniků v zadávacích řízeních;

181.  konstatuje, že hlavním zjištěním Účetního dvora bylo to, že Komise a členské státy nevyvíjejí dostatečné úsilí k provádění pravidelné, systematické analýzy zadávání veřejných zakázek a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici ucelené podrobné údaje, není možné tyto chyby analyzovat, odstranit a předcházet jim;

182.  sdílí názor Účetního dvora, že by Komise měla vytvořit databázi za účelem analýzy četnosti, závažnosti a příčin chyb při zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že by Komise měla zajistit, aby od členských států dostávala jednotné a spolehlivé informace o nesrovnalostech;

183.  vítá aktivní přístup k programovému období 2014–2020 ze strany Komise, která má v úmyslu prostřednictvím pokynů, monitorování a technické pomoci podpořit vnitrostátní akční plány, jež mají být realizovány do roku 2016; bere na vědomí, že svým aktivním přístupem chce Komise snížit riziko případného pozastavení plateb na operační programy po roce 2016;

184.  očekává, že členským státům, které nenaplní stanovené cíle, Komise pozastaví platby a uloží finanční opravy až jako krajní možnost, budou-li již vyčerpány všechny ostatní prostředky prevence, nápravy a pomoci;

185.  vítá skutečnost, že zatímco Komise se již dlouho zabývá problémem chyb při zadávání veřejných zakázek, které byly zcela zřejmé v oblasti politiky soudržnosti, nyní tak činí pod zastřešujícím akčním plánem pro zadávání veřejných zakázek koordinovanější formou; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby prosazovala provádění tohoto plánu a podávala každoročně zprávy o pokroku;

186.  očekává, že Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni, která zajistí vedení při řešení problémů při zadávání veřejných zakázek a prosadí zjednodušení celého postupu;

187.  vybízí Komisi a členské státy, aby využily možností, které skýtá elektronické zadávání veřejných zakázek, jež může významně zvýšit transparentnost, usnadnit přístup k zakázkám i pro malé a střední podniky a zamezit nesrovnalostem a podvodům;

188.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí v oblasti výměny zkušeností a osvědčených postupů;

189.  vítá nástroj na základě IT určený k upozorňování na podvody ARACHNE a vyzývá všechny členské státy, aby do tohoto systému zadávaly komplexní a kvalitní údaje a umožnily tak jeho řádné fungování;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2015 s názvem „Řídí Komise dohody o partnerství v oblasti rybolovu řádně?“

190.  vítá stabilnější právní rámec, který skýtají dohody o partnerství v oblasti rybolovu ve srovnání se soukromými dohodami; konstatuje, že evropští majitelé lodí se vyjádřili, že upřednostňují dohody o partnerství v oblasti rybolovu, a požádali Komisi, aby rozšířila síť dohod;

191.  žádá Komisi, aby důsledněji respektovala doložku o výlučnosti; konstatuje, že i když některé faktory nezávisí na Komisi, měla by zahájit proces vyjednávání o novém protokolu v dostatečném časovém předstihu, předtím než skončí platnost současného protokolu; naléhavě vyzývá Komisi, aby vždy, pokud to bude možné, zkrátila dobu jednání;

192.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila konzistentnost dohod o partnerství v oblasti rybolovu a ostatních iniciativ Unie a zdrojů financování v odvětví rybolovu ve stejném regionu a aby definovala regionální strategie pro rozvoj správy rybolovu a zajistila, aby protokoly vyjednané v rámci stejného regionu byly v souladu s příslušnou regionální strategií a s jiným financováním ze strany Unie;

193.  požaduje, aby se Komise ve větší míře zaměřila na restriktivní technické podmínky, jako je přesná definice rybolovných oblastí; zdůrazňuje, že tato otázka by mohla mít vliv na ziskovost zámořského loďstva Unie;

194.  žádá Komisi, aby posoudila využití předchozích protokolů a usilovala o vytvoření těsnější vazby mezi platbami za přístupová práva a skutečnými úlovky a současně zajistila, aby to nemělo nepříznivý dopad na rybolovné činnosti;

195.  se znepokojením konstatuje, že náklady na dohody o partnerství v oblasti rybolovu vyjednané Komisí byly relativně vysoké oproti sazbám v minulosti; požaduje, aby Komise při přípravě jednání o dohodách o partnerství v oblasti rybolovu zohlednila zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti s cílem zajistit efektivnost nákladů a dodržování zásad řádného finančního řízení;

196.  konstatuje, že by se hodnocení ex post měla zaměřit na získání konzistentních a srovnatelných analýz návratnosti veřejných prostředků vynaložených na základě protokolů a komplexních a důkladných analýz jejich efektivnosti pro Unii a dotčené partnerské země;

197.  vyzývá Komisi, aby posílila svou vyjednávací pozici; zdůrazňuje význam celkového finančního příspěvku Unie partnerským zemím;

198.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pro své zprávy ex post používala nejaktuálnější údaje; žádá Komisi, aby je včas zpřístupnila zúčastněným stranám;

199.  vyzývá Komisi, aby prosazovala akceptování elektronických licencí nebo seznamů plavidel, kterým bylo uděleno oprávnění, v partnerských zemích po celou dobu platnosti těchto licencí; upozorňuje na to, že je třeba omezit prodlevy, k nimž dochází v rámci procesu žádostí o licence; vyzývá Komisi, aby identifikovala a odstranila procesní problémy;

200.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby nová databáze údajů o úlovcích byla členskými státy vlajky plavidla plně využívána a poskytovala spolehlivé údaje o úlovcích, které bude možné konsolidovat, sledovat a průběžně aktualizovat;

201.  bere na vědomí, že Komise zavedla databázi pro řízení údajů o úlovcích; dále konstatuje, že tato databáze by měla obsahovat údaje o týdenních úlovcích z členských států, které by byly rozlišeny podle rybolovných oblastí; se znepokojením konstatuje, že tato databáze v době auditu Účetního dvora stále ještě nebyla v provozu a členské státy nedodržovaly své povinnosti v oblasti podávání zpráv; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy tuto situaci napravila a aby rovněž zahrnula jasné a konzistentní údaje týkající se skutečných konečných úlovků s cílem zamezit případnému negativnímu finančnímu dopadu v případě, že je finální úlovek vyšší než referenční množství;

202.  naléhavě vyzývá Komisi, aby důsledněji sledovala provádění odvětvové podpory s cílem zajistit její efektivnost a účelnost nákladů; žádá Komisi, aby zajistila účinnou koordinaci činností prováděných partnerskými zeměmi; vyzývá Komisi, aby do protokolů zahrnula formální podmínky způsobilosti financovaných akcí;

203.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly výplaty odvětvové podpory v souladu s ostatními platbami rozpočtové podpory a aby se opíraly o výsledky dosažené partnerskými zeměmi při provádění matice společně dohodnutých akcí;

204.  se znepokojením konstatuje, že navzdory tomu, že by platby týkající se odvětvové podpory měly být vypláceny poté, co partnerské země mohou prokázat dosažené výsledky, nestanoví protokoly, které jsou nyní v platnosti, možnost částečných plateb v případě, kdy je výsledků dosaženo jen zčásti; bere na vědomí připomínku Komise, že v případech, kdy nebylo dosaženo žádných či jen částečných výsledků, má být vyplácení odvětvové podpory na následující rok pozastaveno do doby, než budou dané cíle splněny; vyzývá nicméně Komisi, aby v případech, kdy je to možné, zahrnula do nových protokolů možnost částečného proplacení odvětvové podpory;

Část XVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 12/2015 s názvem „Prioritu EU spočívající v podpoře venkovského hospodářství založeného na znalostech ovlivnilo nekvalitní řízení opatření v oblasti předávání znalostí a poradenství“

205.  požaduje, aby členské státy zavedly postupy pro analyzování potřeb hospodářských subjektů na venkově v oblasti znalostí a dovedností přesahující rámec stanovení obecných témat, zejména pak u výzev k předkládání návrhů nebo nabídek, a aby Komise poskytovala dodatečné pokyny týkající se toho, jak by členské státy měly provádět takové opakující se analýzy, a to spíše konkrétně než obecně;

206.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byla podpora na zřizování nových poradenských služeb poskytována pouze v případě, že v dotčené oblasti existuje prokázaný nedostatek relevantních služeb a potřeba financování nových zaměstnanců, zařízení nebo vybavení;

207.  vyzývá členské státy, aby poskytovatele služeb, kteří obdrží veřejné prostředky, vybíraly v rámci spravedlivé a transparentní hospodářské soutěže bez ohledu na to, zda používají výzvy k předkládání návrhů, nebo formální postupy zadávání veřejných zakázek;

208.   doporučuje, aby členské státy zohledňovaly pokyny pro odborníky při zadávání veřejných zakázek ve věci prevence častých chyb v projektech financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů;

209.  požaduje, aby Komise poskytovala dodatečné specifické pokyny ohledně interního poskytování, subdodávek a hodnocení poskytování služeb ze strany konsorcií a aby odpovídajícím způsobem monitorovala postupy členských států, kterými je zajišťováno, aby výběr činností v oblasti předávání znalostí a poradenství podporoval hospodářskou soutěž a byl spravedlivý a transparentní;

210.  vyzývá členské státy, aby posuzovaly nutnost podpory činností v oblasti předávání znalostí a poradenství, které jsou na trhu dostupné okamžitě a za přiměřenou cenu, a je-li tato nutnost odůvodněna, aby zajistily, aby náklady podporovaných činností nepřevyšovaly náklady obdobných činností nabízených na trhu;

211.  požaduje, aby Komise vycházela z prvních kroků přijatých k zajištění doplňkovosti fondů Unie s cílem zmírnit riziko dvojího financování a zdvojování administrativy;

212.  vyzývá členské státy, aby zavedly systémy zpětné vazby využívající monitorování a hodnocení informací, aby zlepšily budoucí výzvy k předkládání návrhů nebo nabídek, a žádá Komisi, aby vydala pokyny určené členským státům, jak lze takovéto opakované postupy zpětné vazby provádět, a aby kontrolovala, zda je členské státy zavedly;

213.  požaduje, aby Komise neprodleně zvýšila rizikový profil opatření v oblasti předávání znalostí a poradenství a odpovídajícím způsobem posílila svůj dohled a řízení;

214.  vyzývá členské státy, aby sdílely své osvědčené postupy a pokračovaly v hodnocení svých projektů tak, aby měly dobrý základ pro prováděcí období 2014–2020;

215.   vyzývá Komisi, aby zveřejnila komplexní posouzení konzultačních služeb s důrazem na výsledky a čisté dopady s cílem vyvarovat se ryze kvantitativního hodnocení investice;

216.  požaduje, aby Komise podporovala výměnu osvědčených postupů ohledně metodologických přístupů v kontextu činností souvisejících s vytvářením sítí;

Část XVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2015 nazvaná „Podpora EU zemím produkujícím dřevo v rámci akčního plánu FLEGT“

217.  vítá zvláštní zprávu věnovanou podpoře, kterou Unie poskytuje zemím produkujícím dřevo v rámci akčního plánu FLEGT, a předkládá níže své připomínky a doporučení;

218.  považuje FLEGT za velmi důležitou iniciativu ke zlepšení správy v oblasti lesnictví, zachování lesů a zajištění prosazování práva – zejména využitím všech dostupných prostředků, mimo jiné dobrovolných dohod o partnerství nebo požadavků na náležitou péči ve finanční oblasti –, s cílem řešit globální problém nezákonné těžby dřeva a pomoci zabezpečit vývoz dřeva do Unie;

219.  lituje nicméně toho, že v prováděcí fázi akčních plánů a projektů FLEGT se nahromadilo množství nedostatků, kvůli nimž bude nyní nutné rychle provést důkladné posouzení;

220.  je pevně přesvědčen, že poté, co bylo v letech 2003–2013 přiděleno na podporu související s FLEGT 300 milionů EUR, je nyní třeba provést seriózní analýzu nákladů a přínosů celého procesu FLEGT z hlediska snižování ilegální těžby dřeva a s ní spojeného obchodu a zaměřit se na racionalizaci koncepce stávajících mechanismů, které by měly být z hlediska výsledků a dopadu efektivnější;

221.  lituje pomalého tempa provádění akčního plánu FLEGT, pozdního přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010(18) (nařízení Unie o těžbě dřeva) a toho, jak pomalu si Komise bere poučení ze zkušeností s celkovým financováním FLEGT;

222.  vyzývá Komisi, aby stanovila jednoznačné cíle a kritéria, pomocí nichž udělí svým podpůrným snahám vysokou prioritu;; vyzývá proto Komisi, aby opustila strukturování financování Unie z různých rozpočtů a uvažovala o využití jediného, jasně vymezeného rozpočtu;

223.  žádá Komisi, aby rychle posílila rámce pro transparentnost a zodpovědnost prostřednictvím monitorování a podávání pravidelných zpráv obsahujících náležitá posouzení pokroku; naléhavě mimoto žádá Komisi, aby monitorovala uplatňování nařízení Unie o těžbě dřeva v členských státech a podávala příslušné zprávy a aby učinila nezbytné právní kroky k zajištění jeho uplatňování;

224.  vyzývá Komisi, aby své úsilí o zastavení nezákonné těžby dřeva racionalizovala a lépe je koordinovala napříč různými politikami Unie a správními útvary, které jsou do něj zapojeny;

225.  připomíná, že sledovatelnost dřevařských produktů, zajištěná řádně fungujícím a právně podloženým systémem udělování licencí mezi Unií a zeměmi vyvážejícími tyto produkty, by měla být trvale považována za jeden z ústředních cílů, zejména s ohledem na faktory, na které poukazuje Účetní dvůr, tj. široce rozšířenou korupci, špatné prosazování práva nebo nedostatečné hodnocení rizik a omezení projektů;

226.  vyzývá Komisi, aby do budoucích bilaterálních nebo multilaterálních obchodních smluv začlenila standardy v oblasti dovozů dřeva, díky čemuž budou zachovány úspěchy dosažené prostřednictvím akčního plánu FLEGT se zeměmi produkujícími dřevo;

227.  domnívá se, že nedostatky ve správě systému FLEGT by měly být řešeny buď pomocí externího hodnocení činnosti v rámci FLEGT, nebo by je měla v jednotlivých případech řešit Komise;

Část XVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2015 s názvem „Investiční facilita AKT: vytváří přidanou hodnotu?“

228.  vítá zvláštní zprávu věnovanou přidané hodnotě investiční facility AKT jako konkrétní a pozitivní reakci Účetního dvora na udílení absolutoria za roky 2012 a 2013, v jehož rámci jej Parlament žádal, aby před přezkumem mandátu Evropské investiční banky (EIB) pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období a přezkumem investiční facility v polovině období vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti poskytování úvěrů třetím zemím a o souladu těchto aktivit EIB s rozvojovými politikami a cíli Unie;

229.  domnívá se, že skutečnost, že Účetní dvůr tento audit investiční facility AKT zahrnul do svého pracovního plánu, ukazuje na dobrou spolupráci mezi Parlamentem a Účetním dvorem a na to, že dobře provádějí kontrolu ve vzájemné spolupráci;

230.  je přesvědčen, že tato auditní zpráva je odrazovým můstkem, neboť se jedná o první audit provedený Účetním dvorem v této konkrétní oblasti; vyjadřuje politování nad tím, že se na investiční facilitu nevztahuje audit Účetního dvora za účelem ročního prohlášení o věrohodnosti;

231.  bere na vědomí pozitivní závěry, pokud jde o soulad investiční facility AKT s cíli rozvojové politiky Unie a její katalytický účinek; vítá dobrou spolupráci mezi EIB a Komisí, zejména při vyhledávání a výběru projektů;

232.  vyjadřuje však politování nad tím, že Účetní dvůr nedokázal přidanou hodnotu investiční facility AKT stanovit přesněji; vyzývá proto Účetní dvůr, aby v budoucích zvláštních zprávách uvedl konkrétnější příklady a své závěry a doporučení ilustroval na jednotlivých projektech; vyzývá Účetní dvůr, aby této první zkušenosti využil k dalšímu zdokonalení nástrojů k posuzování pákového efektu, katalytického účinku a přidané hodnoty těchto facilit; vyzývá rovněž Účetní dvůr, aby zvážil posuzování přidané hodnoty nejen optikou tří klasických ukazatelů (hospodárnost, efektivnost, účinnost), ale v širším smyslu se zahrnutím dalších tří ukazatelů (ekologie, rovnost a etika);

233.  souhlasí s doporučeními Účetního dvora; žádá proto Komisi, aby doporučení Účetního dvora zohlednila ve svých budoucích legislativních návrzích a jednáních, například při revizi mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím či při jednání o dohodě navazující na dohodu z Cotonou;

234.  doporučuje tedy, aby v zájmu politické konzistentnosti ze strany Unie byla investiční facilita a politika EIB bezodkladně přizpůsobena závěrům COP21 a případným rozvojovým cílům tisíciletí na období pro roce 2015; je přesvědčen, že boj proti změně klimatu a všem jejím přímým a nepřímým důsledkům, zejména pro nejchudší země světa, je třeba učinit ještě větší prioritou;

235.  je přesvědčen o nezbytnosti toho, aby EIB soustavně investovala čas do politiky náležité péče spolu s nástroji pro hodnocení výsledků s cílem lépe poznat profil finančních prostředníků a příjemců a přesněji vyhodnocovat dopad projektů na konečné příjemce; vyzývá EIB, aby se doporučeními Účetního dvora seriózně zabývala a aby zkvalitnila stávající postupy s cílem zvýšit přidanou hodnotu investiční facility AKT;

236.  je přesvědčen, že předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem by měly být veškeré peníze daňových poplatníků Unie; opakuje proto a pevně věří, že předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem by měla být rovněž investiční facilita řízená jménem Unie Evropskou investiční bankou, neboť i ta je financována z peněz daňových poplatníků Unie;

237.  konstatuje, že třístranná dohoda, o níž se hovoří v čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem s ohledem na způsoby kontroly činností EIB při správě finančních prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora, má být v roce 2015 obnovena; znovu opakuje postoj Parlamentu, že by měla být v této souvislosti aktualizována oblast působnosti Evropského účetního dvora tak, aby do jejího rámce spadaly veškeré nové finanční nástroje EIB, které využívají veřejné finanční prostředky Unie nebo ERF;

Část XIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2015 s názvem ,,Energetický nástroj EU pro podporu obnovitelné energie ve východní Africe“

238.  vítá zvláštní zprávu, která se věnuje energetickému nástroji AKT-EU pro podporu obnovitelné energie ve východní Africe, a předkládá níže své připomínky a doporučení;

239.  vítá skutečnost, že se po druhé výzvě k předkládání návrhů v rámci energetického nástroje stala povinnou rovněž předběžná analýza proveditelnosti; zdůrazňuje, že tato analýza proveditelnosti by měla být založena na přesných a realistických scénářích; zdůrazňuje, že tyto scénáře by již měly zahrnovat odhady týkající se způsobu začlenění místních komunit do uskutečnění projektu, aby bylo možné zlepšit ztotožnění se s projektem na místní úrovni a jeho propagaci;

240.  zastává názor, že by se měla lépe stanovit souvislost mezi proveditelností projektu a jeho sociálně hospodářskou a environmentální udržitelností, s cílem zajistit nejen účinnost, soudržnost a viditelnost investičních projektů energetického nástroje, ale i jejich efektivitu a širší výsledky v dotčených regionech;

241.  domnívá se, že by se mělo pravidelněji provádět monitorování projektů a souvisejících rizik, které by bylo doprovázeno rychlými zmírňujícími opatřeními, jež by v případě potřeby přizpůsobila strategii zadávání zakázek, výběr a realizační proces, domnívá se, že zjištění z monitorovacích zpráv by měla být použita při konání následujících výzev k předkládání návrhů;

242.  vyzývá k tomu, aby energetický nástroj zajistil zapojení zúčastněných stran, jako jsou nevládní organizace nebo místní komunity, po celou dobu konání projektů – od zahájení projektu až do etapy po jeho ukončení – a aby zohlednil požadavky konkrétních projektů; vyzývá k zajištění trvalé podpory v oblasti budování místních kapacit, která bude nabízet řádné školení po celou dobu trvání projektu, přičemž hlavním cílem je nadále zlepšovat místní odpovědnost a podporovat koordinaci za účelem zachování životaschopnosti a udržitelnosti projektu po ukončení financování;

243.  vyzývá Generální ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO), aby se ujistilo, že provádějící partneři odpovědí na všechny žádosti o dodatečné informace, které se budou týkat provádění daného projektu či projektů; vyzývá GŘ DEVCO, aby se zvláště zaměřilo na potenciální korupci a/nebo činnosti související s podvody ze strany provádějících partnerů, avšak vyvarovalo se přitom nepotřebné další administrativní zátěže; a vyzývá GŘ DEVCO, aby v případě korupce a/nebo podvodu řádně vypovědělo smlouvy a hledalo si v daném regionu nové partnery;

244.   vyzývá Komisi, aby zajistila koherenci politik a úzkou spolupráci s ostatními aktéry působícími v této oblasti, především s orgány OSN a SE4ALL (Udržitelná energie pro všechny), ale nejen s těmi, kteří působí v energetice, aby docílila co nejlepších výsledků pro obyvatele tohoto regionu a životní prostředí; domnívá se, že synergie s dalšími projekty v praxi – včetně projektů v etapě plánování – by měly být pokud možno využívány v co největší míře všemi projekty;

Část XX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2015 s názvem „Zlepšení bezpečnosti dodávek energie rozvíjením vnitřního trhu s energií: je zapotřebí většího úsilí“

245.  v zájmu dosažení řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s energií vyzývá členské státy, aby koordinovaly své investice do energetické infrastruktury a způsoby, jimiž regulují své trhy s energií, aby bylo zajištěno optimální zhodnocení vynaložených prostředků Unie;

246.  domnívá se, že reformy trhu s energií začínají na úrovni členských států; domnívá se, že provádění společně schválených energetických balíčků, obzvláště třetího energetického balíčku, by vytvořilo podmínky k uskutečnění vnitřního trhu s energií;

247.   zdůrazňuje s ohledem na budoucí regionální přístup k energetické bezpečnosti, že je nutné, aby jednotlivé členské státy byly schopny zajistit potřebnou infrastrukturu pro vývoz a dovoz energie, ale i k tomu, aby mohly sloužit jako tranzitní země pro elektrickou energii a plyn;

248.   zdůrazňuje, že všechny budoucí energetické projekty Unie musí splňovat právní předpisy Unie a zásady energetické unie: diverzifikaci, zabezpečení dodávek, dostupnost, konkurenceschopnost a udržitelnost;

249.   domnívá se, že posilování a zlepšování propojení se sousedními členskými státy by mělo být považováno za prioritu; vybízí k rozvoji dvousměrné kapacity (dvousměrných toků) v rámci každého přeshraničního propojení tím, že budou zapojeny členské státy, jimiž procházejí koridory;

250.  domnívá se, že provádění projektů v oblasti strategické infrastruktury přispívá ke střednědobým i dlouhodobým aspektům v oblasti energetické bezpečnosti;

251.  vyzývá Komisi, aby přidělila Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) větší množství potřebných finančních prostředků a více pravomocí, a domnívá se, že by agentura měla mít možnost přijmout další zaměstnance s cílem umožnit řádné a účinné provádění sledování trhů s energií;

Část XXI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2015 s názvem „Podpora Komise pro akční týmy pro mladé lidi: finanční prostředky ESF byly přesměrovány, ale důraz na výsledky je nedostatečný“

252.  vítá zprávu Účetního dvora, souhlasí s jeho doporučeními a je potěšen tím, že Komise tato doporučení přijímá a v budoucnu je zohlední; vítá skutečnost, že Komise tato doporučení uplatnila ve svém právním rámci pro evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) na období 2014–2020, čímž zajistila lepší zhodnocení peněžních prostředků, zejména prostřednictvím výkonnostního rámce a rezervy, podmínek ex ante, společných výstupů a ukazatelů výsledků;

253.  konstatuje, že nezaměstnanost mladých lidí je v celé Unii vážným problémem a na jeho řešení by měly být na unijní a vnitrostátní úrovni poskytnuty odpovídající zdroje; důrazně podněcuje členské státy k tomu, aby plně využily podporu Unie, která je k dispozici;

254.  konstatuje, že iniciativa „akční týmy pro mladé lidi“ byla především politickou záležitostí a od počátku byla jako taková i oznámena, přičemž jejím úkolem bylo přesvědčit vlády jednotlivých zemí, aby přesměrovaly nevyčerpané finanční prostředky na řešení nezaměstnanosti mladých lidí, zatímco paralelně ale nebyly zavedeny dodatečné administrativní a/nebo právní postupy ani nebyly přiděleny žádné nové finanční prostředky;

255.  bere na vědomí politicky složitý charakter tohoto úkolu a uznává, že akční týmy pro mladé lidi odvádějí dobrou práci při zvyšování informovanosti na nejvyšší politické úrovni, protože se v jejich rámci setkávají různé politické a administrativní orgány a daří se je přesvědčit, aby se zaměstnanost mladých lidí stala větší prioritou než jiné iniciativy;

256.  zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na výkon a výsledky, a je potěšen tím, že nový právní rámec pro programové období 2014–2020 obsahuje ustanovení o podávání zpráv o výsledcích z členských států;

257.   konstatuje, že často platí, že členské státy, které potřebují finanční prostředky nejvíce, se rovněž potýkají s nedostatečnou administrativní kapacitou a namísto řízení investičních cílů se soustředí na řízení projektu;

258.   konstatuje, že účinky investic jsou stále do značné míry sledovány prostřednictvím kvantitativních ukazatelů, které neodrážejí všechny aspekty účinné praxe posuzování; podotýká, že výstup nerovná se výsledek;

259. vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus včasného varování ohledně nevyužitých prostředků z ESI fondů, aby měly členské státy dostatek času přesunout prostředky na opatření zaměřená na zaměstnanost mladých lidí;

260.  těší se na zprávu Účetního dvora o uplatňování systému záruk pro mladé lidi v členských státech, která má být dokončena začátkem roku 2017, a navrhuje, aby její výsledek byly vzat v úvahu při přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období;

Část XXII - Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2015 nazvaná „Nákladová efektivita podpory EU na rozvoj venkova určené pro neproduktivní investice v zemědělství“

261.   doporučuje, aby Komise vybídla členské státy k realizaci neproduktivních investic (NPI) ve větší synergii s jinými opatřeními rozvoje venkova a environmentálními opatřeními a aby Komise monitorovala provádění v příslušných členských státech prostřednictvím jejich výročních zpráv o provádění od roku 2017;

262.   doporučuje, aby Komise poskytla členským státům součinnost, pokud se jedná o kritéria výběru NPI na období 2014–2020, a prověřila, zda při výběru projektů uplatňují vhodné postupy; v této souvislosti také doporučuje, aby členské státy zajistily, že postupy výběru NPI budou transparentní a veřejné a budou účinně prováděny, a aby skutečně ověřovaly dodržování těchto kritérií;

263.   doporučuje, aby Komise zajistila, že bude monitorován přínos NPI k dosahování agroenvironmentálních cílů Unie nebo že bude alespoň konkrétně vyhodnocován v průběhu hodnocení programového období 2014–2020;

264.   doporučuje, aby Komise vybídla ty členské státy, ve kterých je podpora NPI významná, k tomu, aby definovaly specifické ukazatele výsledků pro nejčastěji financované NPI, a poskytla jim v tomto směru součinnost s cílem zajisti lepší monitorování a vyhodnocování přínosu NPI k dosahování agroenvironmentálních cílů Unie; žádá v této souvislosti členské státy, aby informovaly o těchto ukazatelích ve svých výročních zprávách o provádění, a to od června 2016, a aby do svých plánů hodnocení zahrnovaly rovněž hodnocení výsledků NPI;

265.   doporučuje, aby Komise poskytla další poradenství ve věci definování kritérií, která vymezí rentabilní charakteristiky NPI, jež získaly nejvyšší míry podpory, a aby členské státy tato kritéria bezodkladně zavedly a následně je uplatňovaly s cílem přizpůsobovat míru podpory;

266.   požaduje, aby členské státy bezodkladně zavedly postupy, které zajistí, že náklady na podporované NPI nepřekročí náklady na podobné typy zboží, služeb či práce nabízené na trhu; v této souvislosti by členské státy měly definovat vhodné referenční hodnoty a/nebo referenční náklady, s nimž by byly náklady na NPI systematicky poměřovány v průběhu jejich administrativních kontrol;

267.   doporučuje, aby Komise využívala informace, které jí poskytují členské státy ohledně kontrolovatelnosti a ověřitelnosti opatření pro účely schvalování jejich programů rozvoje venkova na období 2014–2020 s cílem zajistit, aby členské státy definovaly a prováděly vhodné postupy, pokud jde o přiměřenost nákladů, a ověřit, že členské státy účinně provádějí kontroly, které jsou v této oblasti stanoveny; doporučuje také, aby Komise usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy ohledně zavádění postupů pro kontroly přiměřenosti nákladů;

268.   doporučuje, aby členské státy před provedením prvních kontrol na místě v období 2014–2020 vymezily metodu pro včasnou konsolidaci a analýzu příčin chyb, které budou při těchto kontrolách zjištěny, a přijaly nezbytná opatření pro zdokonalení svých řídicích a kontrolních systémů uplatňovaných na NPI;

269.   doporučuje, aby Komise zohlednila nedostatky zjištěné Účetním dvorem v oblasti výdajů na NPI a přijala společně s členskými státy vhodná opatření s cílem zajistit řádné finanční řízení pro tento typ investic;

Část XXIII– Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2015 nazvaná „Dohled EU nad ratingovými agenturami: dobře nastavený, dosud však ne plně účinný“

270.   zdůrazňuje, že cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách(19) (CRAR) je zavést „(...) společný regulatorní přístup k posílení čestnosti a poctivosti, transparentnosti, odpovědnosti, řádné správy a řízení a spolehlivosti ratingových činností“ a přispět “ke kvalitě ratingů vydávaných v Unii, a tím i k hladkému fungování vnitřního trhu při současném dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů“ (článek 1 CRAR);

271.   uznává, že se Evropský účetní dvůr a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) shodly na mnohých aspektech auditu a doporučení;

272.   vítá skutečnost, že orgán ESMA položil za krátkou dobu dobré základy k provádění účinného dohledu nad ratingovými agenturami v Unii; konstatuje však, že Evropský účetní dvůr považuje dotyčný postup za těžkopádný v důsledku rozdělení na fázi zajištění úplnosti a fázi plnění požadavků podle nařízení;

273.   sdílí stanovisko Účetního dvora, že by orgán ESMA měl při procesu registrace dostatečně dokumentovat své posouzení všech regulatorních požadavků, které se týkají metodik pro vydávání ratingů, přičemž by důkazy o schvalovacím procesu neměly být uchovávány pouze v interní korespondenci, nýbrž v samostatných spisech;

274.   vítá skutečnost, že se Evropský účetní dvůr a orgán ESMA shodly na přístupu orgánu ESMA založeném na rizicích; domnívá se, že by proces identifikace rizik měl být transparentní, srozumitelný a sledovatelný;

275.   domnívá se, že veškerá šetření je třeba řádně dokumentovat s cílem prokazovat a zajišťovat, že se všechny závěry opírají o přiměřené analýzy důkazů; konstatuje, že za tímto účelem Účetní dvůr doporučuje zavést zvláštní dohledový nástroj IT; bere na vědomí postoj orgánu ESMA, že jeho stávající nástroje monitorování byly účinné; je nicméně nadále přesvědčen, že by zvláštní nástroj IT byl tím nejlepším prostředkem, jak spravovat informace transparentním, srozumitelným a sledovatelným způsobem s ohledem na běžnou míru fluktuace zaměstnanců; žádá proto, aby orgán ESMA do svého rozpočtového plánování takový nástroj IT zařadil;

276.   připomíná, že jedním z účelů a úkolů nařízení CRAR je zajistit nezávislost a zabránit střetům zájmu (viz příloha 1 nařízení CRAR); je proto přesvědčen, že by ratingové agentury měly rovněž ověřovat obchodní činnosti ratingových analytiků; domnívá se však, že by orgán ESMA měl strukturovaným způsobem dohlížet na systémy pro řešení střetů zájmu zavedené ratingovými agenturami;

277.   poukazuje na ustanovení článku 23 nařízení o ratingových agenturách, který stanoví: „Při výkonu svých povinností podle tohoto nařízení nezasahuje ESMA, Komise ani žádné orgány veřejné správy členských států do obsahu ratingů či metodik“; domnívá se, že uplatňování metodik ratingových agentur lze proto po dokončení registrace monitorovat pouze za použití probíhajících postupů v oblasti dohledu;

278.   souhlasí s tím, aby orgán ESMA posoudil veškeré důležité aspekty návrhu a provádění metodik ratingových agentur, které dosud nebyly do šetření zahrnuty; je znepokojen tím, že tento úkol nelze kvůli nedostatku zdrojů provést v celém rozsahu;

279.   lituje skutečnosti, že stávající systém nezaručuje účinnou ochranu trhů v případě úniku informací, a vyzývá orgán ESMA, aby zlepšil svůj kontrolní systém za účelem předcházení těmto praktikám, které mohou vést k narušení trhů, a boje proti nim;

280.   lituje skutečnosti, že stávající pravidla, jimiž se řídí euro, nezajišťují, aby všechny ratingové agentury registrované u orgánu ESMA měly rovné postavení; vyzývá Evropskou centrální banku a normotvůrce EU, aby tuto situaci co nejdříve napravili;

281.   uznává, že centrální archiv bude začleněn do Evropské ratingové platformy (článek 11a nařízení CRAR) vytvořené v roce 2013, na níž se stále pracuje; žádá orgán ESMA, aby zajistil spolehlivost údajů oznámených ratingovými agenturami;

282.   žádá orgán ESMA, aby dále zlepšil a harmonizoval postupy ratingových agentur v oblasti zveřejňování;

283.   vítá záměr orgánu ESMA dále zlepšit své webové stránky a zveřejnit zejména veškeré platné právní předpisy a příslušné dokumenty a učinit své webové stránky uživatelsky vstřícnější;

284.   konstatuje, že některá terminologie použitá v metodice nařízení CRAR může být interpretována různými způsoby, a mohla by mít proto negativní vliv na provádění dotyčného nařízení; žádá proto orgán ESMA a Evropský účetní dvůr, aby předložily Parlamentu a Komisi seznam legislativních ustanovení, která by mohla být dále objasněna;

Část XXIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2016 nazvaná „Zpráva o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora za rok 2014”

285.   vítá skutečnost, že 23 ze 44 doporučení bylo v plném rozsahu provedeno;

286.   vítá také skutečnost, že Komise víceméně přijala další doporučení Účetního dvora ve stávající zvláštní zprávě;

287.   konstatuje však, že Účetní dvůr se domníval, že 18 ze 44 doporučení uvedených bylo provedeno částečně nebo nebylo provedeno vůbec, anebo to nebylo možno ověřit;

a)   v oblasti zemědělské politiky (10 doporučení) se opatření v návaznosti na doporučení často týkala Komise a členských států a Komise byla toho názoru, že svou povinnost splnila;

b)   v oblasti sociální politiky (2 doporučení), která spadá do sdíleného řízení, se Účetní dvůr domníval, že výkonnost a účinnost nebyly dostatečně měřeny;

c)   v oblasti vnějších vztahů (3 doporučení) se Účetní dvůr domníval, že Komise by měla přímo posoudit přiměřenost nákladů na projekty a méně se spoléhat na tržní znalosti mezinárodních organizací; a že Komise měla zlepšit kvalitu a bezpečnost Společného informačního systému pro oblast vnějších vztahů; a

d)   v oblasti hospodářské soutěže (3 doporučení) byl Účetní dvůr toho názoru, že je třeba lépe vést předběžná šetření, snížit počet nepodložených stížností a zlepšit rozhraní pro podávání zpráv o státní podpoře (SARI);

288.   zdůrazňuje, že z hlediska orgánu příslušného k udělení absolutoria je neuspokojivé, končí-li kontradiktorní řízení tím, že Komise a Účetní dvůr dospěly k rozdílným závěrům; vyzývá proto oba orgány, aby takovému výsledku předešly;

289.   vyzývá Účetní dvůr, aby ve svých doporučeních jasně uvedl, jaká opatření se očekávají od Komise a jaká opatření se očekávají od členských států;

290.   vyzývá Účetní dvůr, aby společně s vnitrostátními auditními orgány vytvořil systém, který mu umožní hodnotit opatření přijatá členskými státy v návaznosti na jeho doporučení;

291.   zdůrazňuje, že nikdy neobdržel uspokojivé vysvětlení toho, proč Komise po několik let považovala za velmi důležité, aby generální ředitelství měla vlastní útvary interního auditu, a poté tyto jednotlivé útvary od dubna 2015 znovu sloučila do Útvaru interního auditu;

°

°  °

292.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

7.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Jonathan Arnott, Inés Ayala Sender, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Bogusław Liberadzki, Monica Macovei, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Michael Theurer, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Richard Ashworth, Andrey Novakov, Markus Pieper, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Luke Ming Flanagan, Arne Gericke, Ramón Jáuregui Atondo, Claudiu Ciprian Tănăsescu

(1)

  Úř. věst. L 51, 20.2.2014.

(2)

  Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 373,10.11.2015, s. 1.

(4)

  Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.

(5)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2016)0000.

(6)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

  Viz kontrolní seznam v příloze I zvláštní zprávy, který vypracoval Účetní dvůr pro posouzení návrhu kontrolních systémů ve vztahu k rizikům spojeným s náklady v oblasti rozvoje venkova.

(8)

  Zvláštní zpráva č. 1/2014 s názvem „Účinnost projektů veřejné městské dopravy podporovaných EU“ a zvláštní zpráva č. 21/2014 s názvem „Letištní infrastruktury financované EU: neoptimální využití prostředků“.

(9)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1) .

(10)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

(11)

  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(12)

  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).

(13)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(14)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(15)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179).

(16)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(17)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(18)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 2).

(19)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí