DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se na dobu čtyř let stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie
25.4.2016 - (12773/2015 – C8-0354/2015 – 2015/0229(NLE)) - ***
Výbor pro rybolov
Zpravodaj: Gabriel Mato
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se na dobu čtyř let stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie
(12773/2015 – C8-0354/2015 – 2015/0229(NLE))
(Souhlas)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12773/2015),
– s ohledem na návrh Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu na období dvou let (12776/2015),
– s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0354/2015),
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2, jakož i na čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A8-0147/2016),
1. uděluje souhlas s uzavřením protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Mauritánské islámské republiky.
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Souvislosti a rysy nového protokolu
První dohoda o rybolovu s Mauritánií sahá až do roku 1989. Od té doby bylo podepsáno několik dohod, které umožňovaly evropským plavidlům lovit ve vodách Mauritánie. V roce 2006 vstoupila v platnost současná dohoda o partnerství, která byla v roce 2012 obnovena na dobu dvou let, tj. do konce roku 2014.
Po zdlouhavých jednáních parafovaly dne 10. července 2015 Evropská unie a Mauritánie nový protokol, který umožní rybářům z Evropské unie lovit ve vodách Mauritánie po dobu čtyř let. Tento protokol, který se prozatímně uplatňuje ode dne 16. listopadu 2015, stanoví rybolovná práva pro plavidla lovící korýše, kromě langust a krabů; pro trawlery (bez mrazírenského zařízení) a plavidla pro lov při dně na dlouhou lovnou šňůru zaměřená na lov štikozubce senegalského; pro plavidla lovící druhy žijící při dně; pro plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí; pro plavidla lovících tuňáky na pruty a plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru; pro mrazírenské trawlery pro pelagický rybolov a plavidla pro pelagický rybolov bez mrazírenského zařízení. Hlavní kategorií je kategorie mrazírenských trawlerů pro pelagický rybolov, pro kterou se vyčleňuje kvóta 247 000 tun z celkových 281 500 tun stanovených pro všechna plavidla.
V předchozím protokolu činila kvóta vyčleněná pro tuto kategorii 300 000 tun. Nová kvóta tedy byla podstatně snížena s cílem zohlednit míru využívání loďstvem, což má přímý dopad na finanční příspěvek, který zaplatí Evropská unie Mauritánii. I přes menší rybolovná práva se očekává, že loďstvo lépe využije kvót díky klíčovým změnám, pokud jde o technické podmínky, které Mauritánie vyžaduje, a o povinnost zaměstnávat mauritánské rybáře.
Mauritánie se zavázala, že přezkoumá kvóty přidělené evropskému loďstvu v rámci smíšeného výboru zřízeného podle dohody. Cílem je případně poskytnout mrazírenským trawlerům další možnosti odlovu druhů žijících při dně za předpokladu, že jich bude přebytek. Umožnilo by to, aby se do Mauritánie vrátila tato kategorie lodí, která již ve stejných vodách v minulosti působila.
Roční finanční příspěvek, který zaplatí Evropská unie Mauretánii za umožnění přístupu evropským plavidlům do její výlučné rybolovné zóny, činí 55 milionů EUR ve srovnání s 67 miliony v rámci předchozího protokolu. K příspěvku se přičte finanční pomoc ve výši 16,5 milionu EUR po celé období platnosti dohody (4,125 milionu ročně namísto 3 milionů podle předchozího protokolu) na podporu udržitelnosti rozvoje odvětví rybářství a ochrany životního prostředí v chráněných mořských a pobřežních oblastech. Podpora tohoto odvětví ze zvýšila proto, aby se posílila evropská pomoc při zavádění nové sektorové strategie v oblasti udržitelného rozvoje rybolovných činností v této zemi.
Nová dohoda napravila některé z nedostatků, které snižovaly užitečnost předchozího protokolu. Omezení uložená loďstvu vedla ke slabému využívání rybolovných práv, která byla ještě dále omezená vyloučením tradičního rybolovu evropského loďstva, jakým byl lov hlavonožců.
Rybolovné oblasti pro lov měkkýšů a malých pelagických druhů ryb byly upraveny s cílem zlepšit soužití s mauritánským loďstvem a byla navýšena rybolovná práva pro plavidla lovící štikozubce senegalského a pro pravidla pro lov při dně na dlouhou lovnou šňůru.
Za zmínku stojí především změna ve stanovení počtu mauritánských členů posádky, kteří mají být zaměstnáni na evropských plavidlech. Přestože je zachována míra 60 %, nezapočítávají se do ní pracovní místa spojená s řízením stroje, čímž jsou vyřešeny obtíže spojené s úrovní kvalifikace mauritánských námořníků.
Nový protokol obsahuje také zlepšení pro loďstva lovící vysoce stěhovavé druhy, jelikož budou moci, jakmile dojde k harmonizaci kontrolních a přístupových opatření s opatřeními stanovenými pro ostatní dohody o lovu tuňáků, lovit za podobných podmínek, jaké platí pro třetí země.
V protokolu byla rovněž provedena zásadní zlepšení s cílem vyjasnit metodiku pro uplatňování pravidla, které ukládá povinnost evropským plavidlům darovat 2 % jejich odlovu pelagických ryb potřebným lidem.
Protokol rovněž obsahuje některé radikální změny, zejména v článku 1, s cílem zlepšit vzájemnou důvěru a nediskriminaci evropského loďstva ve vztahu k ostatním zahraničním plavidlům, což by mělo zajistit, aby pro tato plavidla platily stejné podmínky zachování druhů jako pro plavidla Společenství. Ve snaze o větší transparentnost se Mauritánie zavazuje, že bude zveřejňovat všechny veřejné nebo soukromé dohody s třetími zeměmi. Kromě toho bude také v případě přebytku poskytovat přednostní přístup evropskému loďstvu.
Postoj zpravodaje
Nový protokol je ve srovnání s tím předchozím výrazným krokem vpřed . Nové závazky, které Mauritánie přijala v oblasti transparentnosti a přednostního přístupu evropského loďstva, jsou vítány, obzvláště po hořké zkušenosti z minulosti, kdy Mauritánie zpřístupnila rybolov hlavonožců zahraničním plavidlům, zatímco evropským plavidlům tento přístup odepřela.
Dohoda s Mauritánií by mohla sloužit jako vzor pro dohody, které v budoucnu Evropská unie podepíše s dalšími třetími zeměmi. Z tohoto důvodu zpravodaj vyzývá Evropskou komisi, aby se vydala stejnou cestou transparentnosti ve všech dvoustranných jednáních.
Prodloužení doby trvání protokolu na čtyři roky – jedná se o nejdůležitější protokol, který Evropská unie v současnosti podepsala se třetí zemí – zajistí plavidlům lovícím v mauritánských vodách větší stabilitu.
Vyloučení kategorie hlavonožců z předchozí dohody znamenalo pro evropské loďstvo dramatickou změnu a mělo to za následek i vyřazování plavidel z provozu. Zpravodaj proto vyzývá Komisi, aby velmi pozorně sledovala situaci těchto populací a také důsledné dodržování přednostního přístupu evropského loďstva k rybolovným přebytkům Mauritánie.
Kromě toho je nanejvýš důležité posílit důvěryhodnost nového protokolu v očích evropských rybářů, aby bylo plně zaručeno, že loďstva nepatřící pod Společenství budou mít stejné technické podmínky, pokud jde o zachování a řízení zdrojů, a že Mauritánie bude také uplatňovat podobná finanční ustanovení týkající se poplatků placených majiteli plavidel a veřejné finanční účasti.
Dalším velmi pozitivním prvkem je, že se podařilo dosáhnout větší rovnováhy mezi finančním vyrovnáním a dohodnutými rybolovnými právy. Tímto způsobem se výrazně zlepšuje poměr nákladů a přínosů dohody s Mauritánií, k čemuž také přispívají změny v technických opatřeních.
Na druhou stranu, Evropská unie tím, že nabízí větší podporu pro místní odvětví rybolovu, dokazuje, že je odhodlána podporovat rozvoj loďstev zemí, s nimiž má dohody, a že hodlá propagovat model environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti, který uplatňuje ve své rybářské politice.
Zpravodaj oceňuje úsilí vyjednavačů, lituje však toho, že je Mauritánie i nadále proti vykládce v přístavu La Luz a Las Palmas a nutí evropské loďstvo, aby provádělo veškeré vykládky v Nouadhibou, což představuje podstatnou újmu na zaměstnanosti v tomto přístavu Společenství. Zpravodaj vyzývá Evropskou komisi, aby tento problém vznesla na schůzích smíšeného výboru s cílem nalézt řešení, které by umožňovalo vykládky v přístavech na Kanárských ostrovech, které nabízejí lepší podmínky pro kontrolu úlovků, dokud nebudou mít mauritánské přístavy rozvinutější infrastrukturu.
Kromě toho by se tento výbor měl vážně zabývat jakoukoli reálnou možností navýšení kvót schváleného odlovu pro evropské loďstvo s přihlédnutím k vývoji zásob, a to včetně – bude-li to možné – kategorie hlavonožců, ačkoli v počátečním stadiu by se lov těchto druhů omezil jen k pokusným účelům. Výbor by se měl také zabývat navýšením rybolovných práv pro trawlery lovící korýše.
Zpravodaj rovněž vyzývá Komisi, aby poskytla stabilní podporu iniciativám mauritánských a evropských subjektů, jako je projekt MACAPEL, jehož prostřednictvím vzniklo obchodní partnerství pro rozvoj a budování technologicky vyspělé a udržitelné výrobní struktury pro odvětví pelagického rybolovu a další související činnosti v Mauritánii.
V této souvislosti připomíná usnesení Evropského parlamentu o úloze politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech Evropské unie v souvislosti se strategií Evropa 2020 (2011/2195(INI)), které hovoří o „nutnosti nalézt zvláštní inovační nástroje, které podpoří skutečné regionální začlenění prostřednictvím programů a společných projektů mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními třetími zeměmi“.
Kromě toho zpravodaj zdůrazňuje, že Evropský parlament ve své poslední zprávě z vlastního podnětu o vnějším rozměru SRP (2015/2091(INI)) požadoval, aby jednání o dvoustranných dohodách se třetími zeměmi mělo přínos pro nejvzdálenější regiony. Blízkost několika nejvzdálenějších regionů mauritánským vodám plně opodstatňuje zvláštní zacházení s těmito regiony v rámci dohody o rybolovu s Mauritánií.
17.3.2016
STANOVISKO Výboru pro rozvoj
pro Výbor pro rybolov
k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se na dobu čtyř let stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie
(12773/2015 – C8-0354/2015 – 2015/0229(NLE))
Navrhovatel: Ignazio Corrao
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Mauritánie je jednou z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí na světě – v roce 2014 zaujímala v indexu lidského rozvoje mezi 187 zeměmi 161. příčku. Podle Agentury USA pro rozvojovou pomoc (USAID) žije 42 % její populace pod hranicí chudoby.
Hospodářství zůstává slabé. Mauritánie trpí strukturálním potravinovým deficitem, neboť zemědělská půda je náchylná k desertifikaci a omezené výrobní prostředky umožňují obdělávat pouze 0,5 % půdy. Těžištěm hospodářství jsou proto těžební průmysl a rybolov, který vytváří 5 až 10 % ročního HDP. Mauritánie má sice jedny z nejbohatších rybolovných vod na světě, avšak tato příležitost k rozvoji hospodářství pomocí vlastních přírodních zdrojů není náležitě využita, protože v mauritánských přístavech je vykládána nebo zpracovávána jen velmi malá část úlovků.
30 % obyvatelstva (42,9 % mladých lidí) zůstává bez práce. Z tohoto důvodu je vítán požadavek protokolu najímat mauritánské rybáře (60 % posádky na plavidlech lovících garnáty a na trawlerech pro pelagický rybolov).
Na počátku roku 2015 bylo 20 až 30 % populace vystaveno vysokému riziku nejistého zabezpečení potravinami (údaje Světového potravinového programu OSN). V důsledku potravinové krize, která zasáhla Sahel v roce 2012, hrozí třetině mauritánské populace vážná akutní podvýživa Na potravinovou bezpečnost Mauritánie má dopad i přítomnost více než 66 000 malijských uprchlíků, kteří zvyšují tlak na místní zásoby potravin a na potravinové zdroje. V tomto ohledu protokol stanoví povinnost rozdělit 2 % úlovků z pelagického rybolovu mezi potřebné lidi.
Protokol má platit v letech 2015 až 2019. Dohoda se týká více druhů. Finanční příspěvek činí 55 000 000 EUR ročně za přístupová práva a další 4 125 000 EUR ročně na podporu udržitelného rybolovu.
******
Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rybolov jako věcně příslušný výbor, aby Parlamentu doporučil schválení návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu jménem Evropské unie, kterým se na dobu čtyř let stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
15.3.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
19 2 2 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Louis Aliot, Nicolas Bay, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Louis-Joseph Manscour, Paul Rübig, Jan Zahradil, Joachim Zeller |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Michèle Rivasi, Estefanía Torres Martínez |
||||
16.3.2016
STANOVISKO Rozpočtového výboru
pro Výbor pro rybolov
k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se na dobu čtyř let stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie
(12773/2015 – C8-0354/2015 – 2015/0229(NLE))
Navrhovatelka: Eider Gardiazabal Rubial
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Platnost protokolu na období 2012–2014 vypršela dne 15. prosince 2014. Rybolovné činnosti evropského loďstva v rybolovné oblasti Mauritánské islámské republiky byly proto přerušeny až do podpisu a prozatímního provádění nového protokolu.
Komise vyjednala – na základě zmocnění Radou a jménem Evropské unie – obnovení protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu. Jednání byla ukončena parafováním nového protokolu dne 10. července 2015. Nový protokol platí čtyři roky od prvního dne prozatímního provádění, tj. od data jeho podpisu.
Hlavním cílem protokolu je zajistit plavidlům Evropské unie rybolovná práva v mezích dostupného přebytku v mauritánských vodách s ohledem na dostupná vědecká hodnocení, zejména hodnocení Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), a v souladu s vědeckými stanovisky a doporučeními Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).
Jedním z cílů je rovněž posílit spolupráci mezi Evropskou unií a Mauritánií za účelem zavedení rámce pro partnerství, které by sloužilo k rozvoji politiky udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Mauritánské islámské republiky, a to v zájmu obou stran. Odvětvová podpora byla oproti předchozímu období zvýšena, aby Mauritánská islámská republika mohla lépe provádět své nové národní odvětvové strategie, a zajistit tak udržitelný rozvoj rybolovných činností.
Roční finanční příspěvek činí 59 125 000 EUR ročně, a to na základě:
• celkového přípustného odlovu 261 500 tun pro kategorie rybolovu 1, 2, 3, 6 a 7 a referenčního množství 20 000 tun pro kategorie rybolovu 4 a 5 uvedené v protokolu, což odpovídá částce za přístup do rybolovné oblasti ve výši 55 000 000 EUR ročně, a
• podpory určené na rozvoj odvětvové politiky rybolovu Mauritánské islámské republiky ve výši 4 125 000 EUR ročně. Tato podpora odpovídá cílům národní politiky Mauritánie v oblasti rybolovu a zejména potřebám této země, pokud jde o podporu vědecké a technické spolupráce, školení, sledování rybolovu, ochrany životního prostředí a rozvoje infrastruktury.
******
Výbor pro rozpočet vyzývá Výbor pro rybolov jako věcně příslušný výbor, aby Parlamentu doporučil schválení návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se na dobu čtyř let stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
16.3.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
26 2 3 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Monika Hohlmeier, Anneli Jäätteenmäki, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Inese Vaidere, Marco Valli, Daniele Viotti, Marco Zanni, Auke Zijlstra, Stanisław Żółtek |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Nils Torvalds |
||||
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
19.4.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
21 2 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, Richard Corbett, Diane Dodds, Linnéa Engström, Ian Hudghton, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Jarosław Wałęsa |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Izaskun Bilbao Barandica, Anja Hazekamp, Maria Lidia Senra Rodríguez |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Laura Ferrara |
||||