ZPRÁVA o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků

29.4.2016 - (2015/2227(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodaj: Jan Huitema

Errata/AddendaZvolteERR01

• ERR01 (PDF - 295 KB)
• ERR01 (DOC - 58 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků

(2015/2227(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005,

–  s ohledem na Mezinárodní panel OSN pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj podporovaný Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Globálním fondem pro životní prostředí (GEF), Rozvojovým programem OSN (UNDP), Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), organizací UNESCO, Světovou bankou a Světovou zdravotnickou organizací (WHO),

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) podepsané dne 14. července 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém?[1],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2012 o evropském inovačním partnerství Produktivita a udržitelnost zemědělství (2012/C193/01),

–  s ohledem na návrh usnesení ze dne 17. prosince 2015 o patentech a právech šlechtitelů rostlin[2],

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0163/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že očekávaný nárůst světové populace na 9,1 miliardy do roku 2050 bude v případě scénáře bez opatření vyžadovat, aby se do té doby zvýšily dodávky bezpečných a kvalitních potravin o 60 % a výnosy plodin ve vyspělých zemích o 24 %, a to při současném zachování zdrojů pro budoucí generace a zamezení plýtvání potravinami a jejich ztrátě, které v současnosti představují více než jednu třetinu globální produkce; vzhledem k tomu, že organizace FAO rovněž odhaduje, že rozloha orné půdy se do roku 2050 zvýší pouze o 4,3 %, což si vyžádá lepší hospodaření s přírodními zdroji, aby bylo možné bojovat mj. proti degradaci půdy;

B.  vzhledem k tomu, že půda na všech místech čelí poklesu své přirozené produktivity a úrodnosti způsobenému jejím znehodnocováním, zejména erozí, v důsledku ztráty ekosystémových funkcí, jako je tvorba ornice, humifikace, opylení, zadržování vody a koloběh živin; vzhledem k tomu, že se všeobecně uznává, že pokud má být vyřešena tato situace a zachována a zlepšena produktivita, musíme pomocí inovací zvýšit plnění těchto ekosystémových funkcí s cílem zajistit odolnost vůči změně klimatu;

C.  vzhledem k tomu, že podle OSN se v zájmu dosažení udržitelných rozvojových cílů bude muset produktivita zemědělství do roku 2030 zdvojnásobit, přičemž zemědělsko-potravinářské odvětví se bude muset současně přizpůsobit změně klimatu a měnícím se povětrnostním podmínkám a zlepšit kvalitu ekosystémů a půdy a minimalizovat úbytek biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení výše uvedeného je třeba upřednostnit využití mikrobiologických přípravků, jež posilují živé složky půdy; vzhledem k tomu, že čtyři z osmi rozvojových cílů tisíciletí OSN se vážou k zemědělství;

D.  vzhledem k tomu, že růst populace, vyšší průměrné příjmy a změna v chování spotřebitelů povedou k novým stravovacím návykům, jejichž výsledkem bude zejména vyšší poptávka po zpracovaných potravinách a živočišných bílkovinách, jako jsou maso a mléčné výrobky;

E.  vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit kvalitu života pracovníků v zemědělství a kvalitu života venkovských společenství;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory četným výzvám a stále většímu počtu předpisů, s nimiž se musí zemědělci vypořádat, a skutečnosti, že zdroje pro zemědělské technologie se snížily a míra růstu zavlažovaných oblastí se výrazně zpomalila, spotřebitelé v EU nikdy nevynakládali na potraviny nižší procento svých příjmů, než je tomu nyní; vzhledem k tomu, že současný hospodářský pokles vedl k nárůstu míry chudoby, která často nutí spotřebitele EU hledat pomoc u potravinových bank;

G.  vzhledem k tomu, že organizace FAO ve své hlavní publikaci s názvem Stav zemědělství a potravin ve světě konstatuje, že ženy významně přispívají k venkovské ekonomice ve všech regionech a že jejich úloha se v jednotlivých regionech liší, ačkoli ve srovnání s muži mají i nadále menší přístup ke zdrojům a příležitostem, jež potřebují ke zvýšení své produktivity;

H.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé požadují, aby se při výrobě potravin dodržovaly přísnější ekologické, nutriční a zdravotní normy a hodnoty a dosahovalo vyšší kvality, avšak zemědělství musí současně diverzifikovat a inovovat svou produkci, aby bylo schopno poskytovat kvalitní, bezpečné a cenově dostupné potraviny pro všechny a zajistit pro jejich producenty důstojný příjem, který jim zajistí živobytí;

I.  vzhledem k tomu, že v důsledku vysoké poptávky po přírodních zdrojích a s tím souvisejících dopadů na biologickou rozmanitost, zranitelnosti přírodního prostředí, změny klimatu a nedostatku půdy na jedné straně a růstu světové populace a změn v chování spotřebitelů na straně druhé je nezbytné, aby zemědělci produkovali více s menší spotřebou zdrojů; zdůrazňuje, že inovativní zemědělství by mělo zanechávat menší ekologickou stopu a optimálně využívat přírodních procesů a ekosystémových služeb včetně obnovitelné energie a větší spotřeby místních zemědělsko-potravinářských produktů;

J.  vzhledem k tomu, že pro všechny zemědělské podniky bez ohledu na jejich velikost je model produktivnějšího zemědělství účinněji využívajícího zdroje a lépe zhodnocujícího své produkty klíčem k řešení problémů týkajících se udržitelnosti a prostředkem, pomocí kterého dokáží lépe chránit přírodní zdroje a životní prostředí;

K.  vzhledem k tomu, že rozvoj udržitelnějších modelů zemědělství, jež jsou určeny nejen k zajištění potravin pro obyvatelstvo, ale také k výrobě nepotravinového zboží a služeb, představuje významný potenciál pro vytváření nových pracovních míst v jednotlivých regionech, a to nejen v potravinářství (potraviny a krmiva), ale také v oblasti biohospodářství, zelené chemie, energie z obnovitelných zdrojů, cestovního ruchu atd.; vzhledem k tomu, že tato pracovní místa jsou též velmi často nepřemístitelná;

L.  vzhledem k tomu, že EU je největším světovým vývozcem zemědělských produktů, což ze zemědělsko-potravinářského odvětví dělá jeden z hlavních hospodářských pilířů Unie, který zaměstnává 47 milionů osob v 15 milionech navazujících podniků v oblastech, jako je zpracovávání potravin, maloobchodní prodej potravin a stravovací služby, a přispívá ke kladné obchodní bilanci ve výši 17 802 EUR, což představuje 7,2 % celkové hodnoty vývozu z EU;

M.  vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost a udržitelnost společné zemědělské politiky (SZP) byly hlavními prioritami reformy SZP v roce 2013; vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti dodávek potravin zvyšováním udržitelné zemědělské produktivity a zajištění rozumných a spravedlivých cen pro zemědělce a spotřebitele, jak uvádí článek 39 SFEU, lze nejlépe dosáhnout mj. prostřednictvím inovací; připomíná, že udržitelné a inovativní zemědělství, které produkuje kvalitní výrobky, přispívá k plnění mnoha cílů horizontálních politik SFEU týkajících se životního prostředí a zdraví; vzhledem k tomu, že budoucí konkurenceschopnost závisí mj. na přirozené produktivitě a úrodnosti, které jsou zajišťovány přírodními procesy a zdroji;

N.  vzhledem k tomu, že memorandum o porozumění mezi Komisí a EIB, jež bylo podepsáno dne 14. července 2014, výslovně vyzývá k dalším investicím do inovativního zemědělství, přičemž poskytuje finanční nástroje podporující využívání investic v zemědělství a zahrnuje návrh Komise zaměřený na podporu a rozšíření finančních nástrojů v zemědělském odvětví za účelem boje proti kolísání cen;

O.  vzhledem k tomu, že za účelem zvýšení produktivity se v zemědělství v pravidelných cyklech zavádí změny; vzhledem k tomu, že tyto cykly významným způsobem přispěly k tomu, že hospodářský rozvoj zemědělství dosahuje stávající úrovně; vzhledem k tomu, že začleňování nejnovějších technologií do zemědělských postupů a přizpůsobování a znovuobjevování těch již existujících, včetně organických a zemědělsko-ekologických řešení, přinese značné výhody zemědělským podnikům všech velikostí; vzhledem k tomu, že akvakultura, která udržitelným způsobem využívá přírodní zdroje moří a oceánů, nabízí dosud neprozkoumané možnosti, pokud jde o zavádění inovací do tradičních zemědělských postupů;

P.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech z různých strukturálních důvodů nadále leží ladem velké plochy opuštěné zemědělské půdy;

1.  poznamenává, že zemědělství vždy zavádělo nové postupy, techniky a výrobní metody, které zvyšovaly produkci, zlepšovaly adaptabilitu zemědělských postupů na nové a měnící se okolnosti a snižovaly výrobní náklady; dále konstatuje, že zemědělství a lesnictví jsou klíčovými součástmi našeho přírodního prostředí, a poskytují tedy statky a služby, které jdou nad rámec výroby potravin a mohou být posíleny podporou nového rozvoje; je přesvědčen, že základním předpokladem pro zachování tohoto pokroku jsou inovace;

2.  je pevně přesvědčen, že hospodářský rozvoj a udržitelná výroba se vzájemně nevylučují a lze jich dosáhnout především prostřednictvím inovací, výzkumu a vývoje, nových řídících a obchodních modelů a zlepšené agronomie; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat inovační technologie a řízení prostřednictvím regulace, která bude ucelená a srozumitelná a bude poskytovat prostor pro podnikání; naléhavě žádá Komisi k zajištění toho, aby každá budoucí SZP toto odrážela a aby v rámci budoucích přezkumů a reforem příslušných právních předpisů byly inovace výslovně zohledněny v zájmu většího uznávání začínajících a mladých zemědělců s neotřelými nápady a obchodními modely; zdůrazňuje skutečnost, že evropskému zemědělství se daří dosahovat cíle, kterým je produkovat vysoce kvalitní produkty s velkou přidanou hodnotou, neboť přichází s řešeními přinášejícími zisk a založenými na znalostech, jak podporuje strategie Evropa 2020; vítá v tomto ohledu nové posouzení Komise zaměřené na přínos strategie biohospodářství z roku 2012 k oběhovému hospodářství jako posun od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, který přispívá k snižování nákladů zemědělců na energie, a umožňuje tak větší investice do inovací;

3.  zdůrazňuje, že jedním z řešení může být zemědělství, které obezřetně nakládá s přírodními zdroji a zajišťuje biologickou rozmanitost, a že je při tom zásadní podporovat inovace; domnívá se, že zemědělské postupy jsou závislé na přírodních zdrojích a že by v zájmu zlepšení řídících systémů bylo třeba, aby toto vzájemné působení bylo co nejlépe sladěno a výrobní systémy lépe pochopeny; vyzývá k zajištění přirozené produktivity, úrodnosti a odolnosti našich zemědělských ekosystémů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a k omezení emisí; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit systémy výroby prostřednictvím šlechtění plodin, systémů střídání plodin a zlepšených systémů řízení, a poukazuje na důležitost živé půdy; zdůrazňuje potenciál pro vytváření nových pracovních míst nejen v potravinářství, ale také v odvětví cestovního ruchu, biohospodářství a zelené chemie;

4.  bere v úvahu skutečnost, že trh EU s potravinami a zemědělskými produkty je jedním z nejvíce integrovaných trhů v Evropě, a naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem podpory hospodářského rozvoje zemědělského a potravinářského odvětví ve všech členských státech vytvořila a zavedla předpisy vytvářející rovnější podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž;

5.  poukazuje na skutečnost, že malé a střední rodinné zemědělské podniky tvoří nedílnou součást evropského zemědělského odvětví a přispívají k vytváření sociálně a ekonomicky dynamických venkovských oblastí, které pomáhají zachovávat kulturní a přírodní dědictví; dále zdůrazňuje, že tyto zemědělské podniky narážejí občas na problémy s čerpáním příspěvků na zavádění vyspělých výrobních technik a postupů, jež by mohly zajistit spravedlivý příjem a zlepšit životní a pracovní podmínky zemědělců a vytváření kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že inovace mají potenciál zvyšovat produktivitu práce a příjem snižováním výrobních nákladů a zvyšováním efektivity podniků; zdůrazňuje, že vlastnictví orné půdy a přístup k ní jsou pro zemědělce a jejich rodinné podniky zásadní; zasazuje se o to, aby se přijímala opatření (mj. zlepšení přístupu k financím, technologiím a podpůrným programům), která podnítí zájem mladých mužů a žen o podnikání v zemědělství; vyzývá k rozvíjení nových podnikatelských záměrů a žádá Komisi, aby zemědělce lépe informovala o možnostech, které se jim v tomto směru nabízí; uznává sociální úlohu zemědělství, jeho příspěvek k sociální soudržnosti a přínos v boji proti vylidňování venkova, inovativní služby, jež přináší místním společenstvím, a úlohu, jež hraje při zachovávání tradičních poznatků; zdůrazňuje význam přístupu k rychlým a spolehlivým službám širokopásmovému připojení k internetu na venkově a inovativních konceptů uzpůsobených na míru všem znevýhodněným regionům, jako jsou horské a periferní oblasti Unie, a naléhavě žádá Komisi, aby se touto otázkou prioritně zabývala;

6.  vybízí Komisi, aby navrhovala řešení, jež budou podporovat využívání řídících systémů založených na informačních a komunikačních technologiích (IKT), monitorování údajů v reálném čase, senzorových technologií a využívání detekčních systémů pro optimalizaci výrobních systémů nebo přesného zemědělství, což by mj. mohlo přinést adaptaci na měnící se výrobní a tržní podmínky a vést k účinnějšímu a optimálnímu využívání přírodních zdrojů, lepšímu monitorování řady výrobních fází, větším výnosům, snížení ekologické stopy, spotřeby energie a emisí skleníkových plynů, lepšímu chápání chování zvířat a zlepšení jejich zdraví a dobrých životních podmínek; zdůrazňuje rovněž, že širší využití IKT je hlavním faktorem zvyšování environmentální udržitelnosti a konkurenceschopnosti zemědělství; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zlepšila soulad mezi různými příslušnými politikami v zájmu účinnější podpory řídících systémů IKT;

7.  připomíná, že zjednodušení opatření a více pokynů týkajících se provádění opatření v oblasti SZP by zemědělce povzbudilo k většímu přijímání udržitelných zemědělských postupů;

8.  je přesvědčen, že informace shromážděné prostřednictvím robotiky, senzorové technologie, automatického řízení a jiných technologických inovací v rámci technologií internetu věcí (IoT) a data velkého objemu (Big Data) umožní monitorování v reálném čase, lepší rozhodování a řízení operací v celém potravinovém řetězci; vítá skutečnost, že v rámci uskupení Alliance for Internet of Things Innovation (AIOTI) byla vytvořena pracovní skupina 06 pro inteligentní zemědělství a bezpečnost potravin, a při této příležitosti zdůrazňuje, že jednotný evropský digitální trh má pro zemědělství velký význam, neboť přispívá k řešení problémů týkajících se interoperability, norem pro zvyšování konvergence a otázek spojených s vlastnictvím osobních a jiných než osobních dat, přístupem k nim a jejich využitím;

9.  je znepokojen nedostatečnou informovaností o možnostech, jež nabízejí data velkého objemu a internet věcí, a roztříštěností příslušných technologických systémů, což zvyšuje překážky jejich používání a zpomaluje jejich šíření, a vyjadřuje zklamání nad pomalým zaváděním technologií GPS; zdůrazňuje, že je důležité, aby se tyto technologie staly pro zemědělce smysluplné; konstatuje, že v EU se v současnosti používá asistovaného řízení pouze v 10 % procentech, kinematické metody měření v reálném čase v méně než 1 % případů a techniky variabilní aplikace rovněž v méně než 1 % případů; vybízí Komisi k tomu, aby vyčíslila přínosy z hlediska životního prostředí a produkce a zajistila lepší informovanost a přenos znalostí a technologií; vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé členské státy riskují ztrátu části přímých plateb v roce 2018 kvůli chybějícímu katastru nemovitostí, a navrhuje, aby Komise zpřístupnila inteligentní nástroje navržené za účelem urychlení mapování zemědělských pozemků;

10.  vybízí k přechodu na přesné zemědělství, které poskytuje nové postupy celopodnikového řízení, například mechanizaci řízenou technologiemi GPS/GNSS, díky kterým lze společně se systémy dálkově řízených letadel (RPAS neboli drony) obdělávat ornou půdu s centimetrovou přesností; souhlasí s tím, že tyto metody by mohly výrazně omezit používání přípravků na ochranu rostlin a hnojiv, snížit spotřebu vody a bojovat proti půdní erozi; vyzývá Komisi, aby odstranila překážky bránící zavádění přesného zemědělství, zejména ty, které souvisejí s komplikovanými a fragmentovanými systémy IKT a otázkou objemu investic; konstatuje, že přesné zemědělství je rovněž důležité v oblasti chovu zvířat, a to jako prostředek zajišťující kontrolu jejich zdravotního stavu, jejich výživy a výnosů; vybízí členské státy k podpoře těchto postupů, zejména využitím příležitostí, jež nabízejí nová pravidla pro rozvoj venkova stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013; vyzývá Komisi, aby při budoucích revizích SZP zohlednila skutečnost, že zemědělci používají v rámci ekologizace přesné zemědělství; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny zemědělské podniky, včetně podniků nacházejících se v nejvzdálenějších a nejizolovanějších regionech a těch nejmenších podniků, a všechny další subjekty z venkovských zemědělských oblastí měly přístup k víceúčelovým technologiím, neboť je třeba zachovat a rozvíjet zaměstnanost v těchto nejzranitelnějších oblastech;

11.  vítá větší využívání systémů RPAS pro zemědělské účely, neboť může vést k úsporám prostředků na ochranu plodin a k nižší spotřebě vody; poznamenává, že v rámci chystané revize základního nařízení o Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) bude předložen legislativní návrh stanovující, že by všechny bezpilotní letouny měly spadat do oblasti působnosti EU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byly pro celou EU přijaty jasné a jednoznačné normy a pravidla pro využívání RPAS k civilním účelům a aby připravované právní předpisy zohlednily specifické podmínky používání bezpilotní letounů v zemědělství;

12.  zdůrazňuje význam nových inovativních a cenově dostupných řešení pro odvětví zemědělství za účelem zvýšení využívání metod, statků a zdrojů, které jsou šetrnější vůči životnímu prostředí a mezi něž by se mohly řadit nové metody pěstování a obdělávání polí, ale také způsoby, jak zvýšit využití energie z obnovitelných zdrojů a postupně ukončit závislost na fosilních palivech;

13.  vybízí k inovativním řešením v rámci chovu zvířat, která mohou přispět k vyšším standardům v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, což vede ke snižováním spotřeby léčivých přípravků, včetně antimikrobik; poukazuje na možnosti optimalizace, pokud jde o používání výkalů zvířat při výrobě energie z obnovitelných zdrojů a kvalitnějších hnojiv; uznává, že inovativní řešení pro zachycování emisí, rozptýlení znečištění a zvyšování energetické účinnosti systémů ustájení zvířat lze najít také v přírodních procesech, čímž lze vyřešit i otázku pořizovacích nákladů; upozorňuje na skutečnost, že metan lze zachycovat za účelem výroby energie, která by mohla přispět k zmírňování změny klimatu; připomíná, že podávání antimikrobik by mělo být obezřetné a zodpovědné a zlepšení v tomto směru by mohlo přinést zkvalitnění celého výrobního řetězce prostřednictvím účinnějších a rychlejších diagnostických nástrojů, lepšího monitorování v reálném čase, cílených preventivních opatření a nových způsobů distribuce v rámci boje proti antimikrobiální rezistenci, přičemž by měl být ponechán dostatečný prostor členským státům, které v tomto ohledu již dosahují lepších výsledků, a poukazuje na nezbytnost provádění výzkumu v oblasti léčiv pro protírání nově se objevujících nákaz;

14.  podporuje extenzivní metody chovu zvířat a požaduje rozvoj inovativních technologií, které umožní účinně posoudit přínosy luk a pastvin udržovaných chovem zvířat pro životní prostředí a jež uznají přínosy živočišné výroby jako doplňku výroby rostlinné;

15.  poukazuje na to, že je důležité obnovit živočišné bílkoviny v rámci výrobního cyklu; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala opatření ve prospěch recyklace zemědělského odpadu tím, že podpoří obnovu bílkovin určených na krmivo;

16.  naléhavě žádá Komisi, aby prosazovala politiky v oblasti přístupu k půdě pro malé a střední zemědělské podniky a podporovala živočišnou produkci založenou na pastvě, krmivu a produkci rostlinných bílkovin, a aby podporovala výzkum a inovace v souvislosti s udržitelnou výrobou rostlinných bílkovin;

17.  zdůrazňuje nevyužitý potenciál technologií a inovací pro rozvoj nového zboží a produktů (v oblasti potravin a krmiv, strojírenství, biochemie, biologické kontroly atd.), které mohou vytvářet pracovní místa v rámci celého zemědělsko-potravinářského řetězce; upozorňuje však na skutečnost, že inovace a technologizace vedou ke ztrátě pracovních míst v tradičních zemědělských povoláních, a vyzývá Komisi a členské státy, aby pro pracovníky v zemědělských odvětvích zajistily kurzy odborné přípravy a rekvalifikace; vyzdvihuje vytváření nových pracovních míst v zemědělském odvětví, která mají zásadní význam pro rozvoj venkova, znovuosídlení venkova a ekonomický růst, a domnívá se, že vyvíjení nových zemědělských postupů může do zemědělství lépe přilákat mladé zemědělce i podnikatele; vyzývá Komisi, aby se zabývala možnostmi, jak podnítit zemědělce ke zvyšování informovanosti veřejnosti o fungování zemědělsko-potravinářského řetězce a o nových výrobních metodách;

18.  je toho názoru, že nové informační technologie poskytují neomezené možnosti vytváření nových hodnotových řetězců, jejichž součástí mohou být přímější kontakty mezi producenty a spotřebiteli, přičemž by bylo třeba klást větší důraz na inovativní produkty, nové služby a větší diferenciaci výroby s tím, že by vznikl prostor pro nové zdroje příjmů zemědělců a vytvořil by se transparentnější trh, který by byl pro zemědělce přínosný a zvýšil by jejich potenciální dosah na trhu; poukazuje na to, že inovace v dodavatelském potravinovém řetězci by mohly zajistit rovnoměrnější rozdělení rizik;

19.  zdůrazňuje, že je třeba řešit problém plýtvání potravinami, zejména systémové plýtvání, neboť každý rok se v Evropě vyhodí či zkazí 100 milionů tun potravin, což přibližně odpovídá 30% až 50% potravin vyprodukovaných v EU; domnívá se, že má-li být snížena stávající úroveň plýtvání, je v potravinovém řetězci nutná větší spolupráce; poukazuje na to, že zastaralé regulační rámce by neměly stát v cestě inovativním způsobům zpracování potravin a sdílení osvědčených postupů a že v zájmu boje proti plýtvání potravinami a jejich ztrátám, mimo jiné i v rámci programu Horizont 2020, by měly být upřednostňovány inovativní projekty;

20.  poukazuje také na to, že každá tuna nevyplýtvaných potravin by mohla uspořit 4,2 tuny CO₂, což by mělo značný dopad na životní prostředí; zdůrazňuje navíc význam právního rámce odpovídajícího zásadě oběhového hospodářství, jenž by stanovil jasná pravidla pro vedlejší produkty, optimalizoval využívání surovin a co nejvíce minimalizoval zbytkový odpad;

21.  zdůrazňuje, že značná část toků biotického odpadu se již využívá například jako krmivo či jako výchozí materiál pro biopaliva; domnívá se nicméně, že u těchto materiálů by mělo být dosaženo ještě vyšší výtěžnosti, k níž by měla vést snaha o co nejvyšší přidanou hodnotu a použití nových technologií, jako je biorafinace, chov hmyzu, opětovné využití živočišných lipidů, enzymů a bílkovin ze zbytků v potravinářském průmyslu, fermentace tuhých materiálů, těžba bioplynu a využití hnoje k získávání minerálů a přebytkového hnoje jako obnovitelného zdroje energie; konstatuje, že chybí jasná pravidla a nejsou dostatečně využívány další zdroje z biomasy, jako jsou vedlejší zemědělské produkty a toky odpadu, a vybízí Komisi, aby jejich opětovné využití v energetice i jiných odvětvích podporovala tím, že umožní zavedení celounijních systémů pro uznání těchto produktů a toků a zvláštních opatření v rámci programu rozvoje venkova, které by mohly sdružovat zemědělce a další subjekty, jako jsou místní orgány, v drobných projektech; konstatuje, že tyto systémy pro uznání a zvláštní programy rozvoje venkova by také mohly usnadnit jejich přeshraniční šíření a zlepšit součinnost a soudržnost s jinými politikami EU;

22.  domnívá se, že zhoršení kvality půdy ohrožuje budoucí produkci a odůvodňuje změnu výrobních postupů a systémů, neboť postupné ukončování živočišné výroby v mnoha podnicích přispělo k poklesu úrodnosti jejich půdy z důvodu nedostatečného obsahu organických složek a nedostatečného používání organických hnojiv; má obavy ze značné závislosti EU na dovozu minerálů pro výrobu minerálních hnojiv, například fosfátů, a z velmi znatelné uhlíkové a ekologické stopy, kterou výroba těchto minerálních hnojiv zanechává; zdůrazňuje možnost zpracovávat živočišný hnůj na minerální koncentrát, který by bylo možné upotřebit při výrobě „zeleného hnojiva“; toto hnojivo by vzhledem ke své účinnosti, jež je srovnatelná s minerálními hnojivy, mohlo snížit poptávku po minerálních hnojivech a nakonec je zcela nahradit; vítá skutečnost, že výroba a použití minerálních koncentrátů významně přispívá k oběhovému hospodářství, neboť uzavírá koloběh minerálů, a značně sníží náklady zemědělských podniků na hnojiva; žádá Komisi, aby s cílem umožnit a podpořit rozvoj výroby minerálních koncentrátů z živočišného hnoje zrevidovala nařízení EU o hnojivech a odstranila legislativní překážky ze směrnice o dusičnanech;

23.  je také znepokojen skutečností, že EU zůstává nadále závislá na dovozu bílkovinných krmiv, jako je sója, a požaduje ambiciózní politiku za účelem vytvoření bílkovinných kultur v EU;

24.  doporučuje uplatňovat specifické systémy řízení pro jednotlivé zemědělské podniky, neboť tyto systémy měří a hodnotí rovnováhu živin v každém takovém podniku spojenou s různými řetězci v produkčním cyklu, a pomáhají tak měřit dopad jednotlivých zemědělských podniků na životní prostředí a počítat pro konkrétní zemědělské podniky bilanci živin; poznamenává, že účinné využívání minerálů zvyšuje úrodu, snižuje potřebu používat hnojiva a podporuje efektivní způsoby krmení zvířat, což zemědělcům umožňuje zavést optimálnější provozní postupy, snižovat náklady a upouštět od obecných opatření; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím spolufinancování z různých evropských fondů, včetně programu Horizont 2020 a fondu EFSI, podpořila pilotní projekty v této oblasti, jež jsou již naplánovány, a aby na toto téma předložila studii;

25.  podporuje uplatňování vysoce přesných nízkoemisních technik pro skladování, přepravu a rozmetání hnoje na pozemcích, které by umožnily lepší rostlinné vstřebávání živin z hnoje, a tím i snížení potřeby minerálních hnojiv a omezení rizika znečištění vod;

26.  zdůrazňuje, že lepší techniky aplikace na půdu jsou jedním z hlavních faktorů při snižování celkových emisí čpavku, a proto by každá země měla zajistit, že budou použity nízkoemisní techniky pásmové aplikace kejdy či močůvky (za použití systému vlečených botek nebo vlečených hadic), techniky vstřikování nebo acidifikace;

27.  poukazuje na to, že zemědělské postupy využívající inteligentně klima mohou mít trojí užitek, jelikož v důsledku podpory produktivních a oběhových systémů, které účinně využívají zdroje, mohou zvyšovat udržitelnou produkci, zajistit zemědělské hospodaření odolné vůči klimatu, jež má větší schopnost reagovat na měnící se a nepříznivé počasí, a snižovat emise produkované zemědělstvím; zdůrazňuje, že zemědělství a lesnictví mají jedinečnou schopnost aktivně zachycovat CO₂, a to díky výsadbě rostlin, zalesňování, pěstování krycích plodin a luskovin, omezování orby a trvalému pokryvu půdy, lesním pásům, které jsou rovněž přínosné pro ochranu plodin a schopnost zadržovat vodu, a díky vstřebávání skleníkových plynů do půdy (ukládání uhlíku); v tomto ohledu bere na vědomí program „čtyři promile“ (4/1000), který byl představen na konferenci COP 21, a možné finanční pobídky; vybízí zemědělce, aby pokračovali ve využívání těchto nových a inovačních postupů a aby jejich využívání ještě zvýšili;

28.  zdůrazňuje důležitou úlohu agrolesnictví v zemědělských systémech, zejména z hlediska omezování záplav a zlepšování zdraví půdy; vyzývá k intenzivnějšímu začleňování inovativních přístupů založených na využívání stromů do zemědělské činnosti a k odstranění administrativních překážek s cílem optimalizovat plánování na úrovni povodí, správu povodí a vodohospodářství; poukazuje na prospěšnost stromů z hlediska vyšší udržitelnosti a produktivity zemědělství, zachování biologické rozmanitosti a místního a regionálního hospodářského rozvoje; uznává, že tradiční silvo-pastorální systémy představují multifunkční udržitelné formy využití půdy, které je třeba chránit a oceňovat, přičemž je třeba zvážit také novější metody začleňování stromů do nížinných zemědělských systémů, jako je vysazování pásů dřevin;

29.  domnívá se, že kvalita půdy má ekonomický i ekologický význam, neboť zhoršování jejího ekologického stavu by vedlo k nižší produktivitě půdy, nižší dostupnosti živin, větší náchylnosti rostlin k napadení škůdci a chorobami, k omezení schopnosti půdy zadržovat vodu a ke snížení biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby s cílem zabránit další degradaci půdy podporovala inovativní postupy a vzájemné předávání osvědčených postupů, jako je střídání plodin, trvalý pokryv půdy, omezení orby nebo hnojení zelenými luskovinami a bakteriemi vázajícími dusík; poukazuje na to, že za účelem boje proti desertifikaci a eutrofizaci je třeba zemědělce podpořit, aby rozvíjeli systémy zavlažování, mimo jiné zlepšením účinného využívání vody a využitím technik úsporného zavlažování; je toho názoru, že je třeba pochopit vzájemné působení mezi mobilizací organických složek a produkcí; vítá výzkum zabývající se inovativními postupy, jako jsou mikrobiální opatření (bakteriální hnojiva) a studie interakce mezi rostlinou a půdou s mykorhizou, rhizobakterií podporující rostlinný růst (bakterie PGPR) a bakterií regulující rostlinný růst (bakterie PGR), tedy postupy, které by mohly omezit dopad na životní prostředí a snížit používání chemických hnojiv a pesticidů, které poškozují zdraví lidí a zvířat a životní prostředí; je si vědom významu udržitelného využívání půdy, jež bere v potaz potřeby konkrétní lokality;

30.  uznává, že zemědělské systémy nejsou produktivní, pokud jsou většinu roku zaplaveny nebo vysušeny; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly inovace týkající se hospodaření s vodou a její ochrany propojené s poradenskými a školicími službami v oblasti hospodaření a aby při tom využívaly inovativní techniky a technologie k omezení nehospodárných zavlažovacích postupů a ke zmírnění záplav; vyzývá k tomu, aby tyto nové techniky byly uplatňovány se stávajícími a novými krajinnými prvky, jako jsou rybníky, a s prvky zaměřenými na vyšší zadržování vody v půdě a stanovištích spojených se zemědělstvím, jako jsou nivy, na ochranu zón vsakování podzemních vod, zvyšování kapacity vsakování vody do půdy a její zadržování; vítá synergie na úrovni krajiny s plánováním povodí; vyzývá k podpoře technik „obnovy zemědělství“ za účelem zvýšení hloubky ornice, podpory vzniku humusu, inokulace hynoucí nebo nezdravé půdy kompostem v zájmu obnovení její optimální funkčnosti atd.; 

31.  vyzývá k vyvinutí většího úsilí za účelem rozvoje a plného uplatnění systémů integrované ochrany rostlin, a to prostřednictvím podpory výzkumu jiných než chemických způsobů ochrany a nízkorizikových opatření, jež jsou specifikována v příslušných právních předpisech, a podpory pesticidů šetrnějších k životnímu prostředí; varuje před využíváním materiálu na ochranu rostlin k profylaktickým účelům a v tomto ohledu zdůrazňuje, že integrovaná ochrana rostlin před škůdci by měla inteligentněji využívat vzájemné působení mezi chemickými a biologickými zásahy; podtrhuje, že by mohla být zvýšena motivace k inovacím v oblasti alternativních nízkorizikových látek definovaných v příslušných právních předpisech a k fyzickým způsobům ochrany, jakož i k využívání biologické stimulace a kontroly na evropské úrovni; je znepokojen současným přístupem k povolování přípravků na ochranu rostlin, který není optimální, a právními předpisy, které mají vybízet k rozvoji integrované ochrany rostlin, ale jež zaostávají za stávajícími potřebami; vyzývá Komisi, aby předložila plán s cílem dosáhnout pokroku směrem k udržitelnějšímu systému ochrany rostlin před škůdci, který by zahrnoval poradenské služby; poukazuje na to, že mechanismy biologické kontroly týkající se škůdců a chorob by mohly omezit používání pesticidů a posílit odolnost rostlin;

32.  vyzývá k neustálému rozvoji inovativních metod šlechtění rostlin s tím, že evropské semenné banky budou nicméně zachovány, neboť šlechtění je klíčové pro nové a různorodé odrůdy s vyššími výnosy, větší nutriční hodnotou, lepší odolností vůči škůdcům a nepříznivým povětrnostním podmínkám a mimoto umožňuje zvýšení biologické rozmanitosti; poukazuje na to, že šlechtitelské metody mohou nabídnout možnosti, jak snížit dopad konvenčního zemědělství na životní prostředí; varuje před vytvořením jakékoli závislosti na chemických látkách u novějších odrůd; odsuzuje stávající administrativní a regulační zátěž podniků a podporuje zemědělské a šlechtitelské programy založené na místních komunitách; zdůrazňuje, že schvalování nových odrůd je nutné věnovat náležitou péči; naléhavě žádá Komisi, aby vybízela k uplatňování nových metod, které byly v požadovaných případech podrobeny řádnému posouzení rizik a jsou zcela v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, a aby zajistila malým a středním šlechtitelským podnikům přístup k biologickému materiálu, a očekává, že Komise bude inovace v této oblasti výrazně podporovat; odsuzuje současné rozhodnutí velkého stížnostního senátu Evropského patentového úřadu ze dne 25. března v případech G2/12 a G2/13;

33.  v souvislosti s novými inovativními metodami šlechtění rostlinných odrůd a živočišných druhů podtrhuje ustanovení týkající se právní ochrany biologických vynálezů[3], podle nichž nemohou být obecné rostlinné odrůdy a živočišné druhy a v podstatě biologické postupy pro rostlinnou a živočišnou produkci patentovány; naléhavě vyzývá Komisi, aby ověřila výklad a rozsah této výjimky, neboť v zájmu zabezpečení potravin musí být nadále zaručen volný přístup k šlechtitelskému materiálu a jeho volné využití;

34.  vyzdvihuje možnost využití finančních nástrojů ke zlepšení zemědělských příjmů v Evropě; konstatuje, že pouze pět členských států využilo dalších možností, které nabízí program rozvoje venkova a díky nimž lze pomocí finančních nástrojů kompatibilních s trhem řešit mezery na trhu; vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k úvěrům, neboť chybí-li přístup ke kapitálu, je to často překážkou na cestě k inovacím;

35.  vítá memorandum o porozumění mezi Komisí a EIB a její ochotu podporovat zemědělské projekty a mladé zemědělce nabídkou nových možností financování těm členským státům, které zavádějí různé formy finanční podpory, například garanční fondy, revolvingové fondy nebo investiční kapitál usnadňující zemědělcům a seskupením zemědělců, jako jsou družstva, organizace a skupiny producentů a jejich partneři, přístup k úvěrům s cílem pomoci zemědělcům s investicemi do modernizace jejich zemědělských podniků a současně poskytnout možnosti financování za účelem překonání překážek v přístupu k úvěrům, s nimiž se v nepoměrně větší míře setkávají ženy, nabídnout mladým zemědělcům financování pro účely rozšíření jejich podniku a investování do veřejného výzkumu na základě partnerství soukromého a veřejného sektoru, aby tak mohli testovat a zavádět na trh inovativní produkty; připomíná, že Parlament by rád viděl realizaci této finanční podpory a rád by odstranil veškeré překážky bránící přístupu k těmto prostředkům;

36.  vyzývá Komisi, aby podrobně posoudila, jaké nové dovednosti budou zapotřebí v budoucím řízení evropských zemědělských podniků, a podpořila jejich šíření všemi dostupnými prostředky;

37.  uznává, že existují značné možnosti pro lepší řízení rizik, a stávající nástroje pro řízení rizik a řízení trhů nepovažuje za dostatečně propracované, což by mohlo vést ke krátkodobým ztrátám v produktivitě a dlouhodobým ztrátám, pokud jde o inovace; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda je možné vybízet k zavádění systémů soukromého pojištění, které by se vztahovaly na nepříznivé klimatické jevy, choroby zvířat či rostlin, napadení škůdci či ekologické havárie, jak je uvedeno v článku 37 nařízení (EU) č. 1305/2013, a aby o možné podpoře tohoto pojištění informovala;

38.  vítá příležitosti, které pro aplikovaný výzkum v zemědělství skýtá evropské inovační partnerství AGRI (EIP-AGRI), a rovněž vítá participační inovace, na nichž se podílejí komunity působící v praxi ve venkovských oblastech; je znepokojen tím, že na vnitrostátní úrovni se partnerství EIP-AGRI uplatňuje roztříštěným způsobem, a v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zajistila nejjednodušší možné postupy k získání účasti na partnerství; žádá Komisi, aby posoudila mechanismy spolufinancování partnerství EIP-AGRI a dalších evropských veřejných politik s cílem stimulovat efektivnější výzkum, který by byl více zaměřen na potřeby trhu a nutnost rozvíjet udržitelné agronomické a agroekologické postupy a jenž by vycházel z podnikatelských a socioekonomických potřeb, vedl by ke vzniku přeshraničních konkrétně zaměřených výzkumných skupin a podnikům by zajišťoval více příležitostí k zapojení; vyzývá Komisi k aktivnější účasti, pokud jde o definování explicitních témat inovace a výzkumu spjatých s programy Horizont 2020;

39.  zdůrazňuje význam poučení a informovanosti spotřebitelů; zdůrazňuje, že větší transparentnost v dodavatelských řetězcích a produkci může spotřebitelům pomoci informovaněji se rozhodovat při nákupu produktů; domnívá se, že tato skutečnost může naopak zemědělcům pomoci k tomu, aby jim jejich produkce přinášela vyšší příjmy;

40.  domnívá se, že hospodářský rozvoj a ekologická udržitelnost se vzájemně doplňují, a to mimo jiné zkoušením nových relevantních metod, například využívání satelitních snímků, pokud je ovšem ponechán dostatečný prostor pro inovace a podnikání a pokud jsou přijímána opatření bránící neoprávněným rozdílům v uplatňování v jednotlivých členských státech a pokud jsou tyto rozdíly zpětně odstraňovány tak, aby byly v Unii pro všechny zajištěny skutečně rovné podmínky; vyzývá Komisi, aby v rámci zemědělství zajistila skutečně rovné podmínky a současně zajistila plné dodržování příslušných environmentálních právních předpisů v jednotlivých členských státech, například směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích, a rovněž zajistila, aby bylo ukončeno nesourodé, protichůdné a neoptimální provádění těchto předpisů;

41.  je znepokojen skutečností, že podle přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období nedošlo k žádnému celkovému významnému pokroku, pokud jde o přínos zemědělství k zachování a zlepšení biologické rozmanitosti;

42.  zdůrazňuje, že SZP by měla být více zaměřena na potřeby zemědělců a místní podmínky, ovšem současně by neměla upustit od sledování svých politických cílů; podtrhuje skutečnost, že je nutný jednodušší a flexibilnější legislativní rámec, který by byl více orientován na vnitrostátní a místní podmínky, větším kombinováním znalostí a zapojením vyžívání zdrojů by zajišťoval lepší součinnost s ostatními odvětvími a byl by ve větším souladu s oběhovým hospodářstvím tak, aby zvýšil viditelnost stávajících systémů zvláštního propagačního označování a vybízel by k inovacím při prosazování různorodosti evropských zemědělských produktů; dále zdůrazňuje, že konkurenceschopná a udržitelná SZP zajišťuje větší využívání inovačních postupů a dlouhodobou životnost evropského zemědělství, neboť racionalizuje státní zásahy a podporuje inovace vycházející z veřejného a soukromého sektoru, které přispívají k hospodářskému rozvoji v Evropě, zejména na venkově;

43.  vyzývá Komisi, aby každé dva roky podávala zprávu o dopadu financování ze strany Unie a dalších opatření Unie v oblasti zemědělských inovací na vývoj pořizovacích cen a prodejních cen zemědělských produktů a na související finanční a hospodářské možnosti rodinných zemědělských podniků v Unii;

44.  domnívá se, že za účelem rozvoje, provádění a splnění cílů reformy SZP v letech 2014–2020 je inovace nástrojem zásadního významu a klíčovou prioritou horizontální politiky; vyzývá proto Komisi, aby navrhla ambicióznější zastřešující strategii s měřitelnými výstupy, jejímž cílem by bylo harmonizovat výzkum a inovace s politickými prioritami a orientovat je na tyto priority; zdůrazňuje, že SZP by měla umožnit větší flexibilitu, pokud jde o použití nově vyvinutých metod a postupů, aniž by se však zvýšila administrativní zátěž; domnívá se, že horizontální prioritou evropského legislativního rámce by mělo být poskytnutí dostatečného prostoru pro pilotní programy a pro testování inovačních metod, přičemž je třeba dodržovat zásadu předběžné opatrnosti;

45.  vyzývá Komisi, aby i v jiných oblastech regulace zaměřených na vytvoření lépe fungujícího a integrovaného vnitřního trhu zajistila, aby právní předpisy a politiky usilovaly o posílení spravedlivé hospodářské soutěže;

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0084.
• [2]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0473.
• [3]  Směrnice 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zemědělské postupy procházely již od samého zrodu zemědělství změnami. Ať už se jednalo o změny strukturální či o změny spojené s produkcí. V důsledku těchto změn se zemědělství stalo jedním z nejdynamičtějších hospodářských odvětví, jehož stávající postupy jsou vysoce moderní. Díky svému vedoucímu postavení, pokud jde o přejímání nových technologií, je zemědělství zárukou vzkvétajícího hospodářství ve venkovských oblastech a současně drží krok s širším hospodářským rozvojem. Lepší využívání inovačního potenciálu zemědělství poskytuje tomuto odvětví možnost podílet se na řešení mnoha problémů.

Do roku 2050 vzroste světová populace na více než 9 miliard lidí. Současně se rychle mění stravovací návyky obyvatelstva, neboť stále více spotřebitelů vyžaduje živočišné bílkoviny, jako jsou mléčné výrobky a maso. Důsledkem je, že musíme omezit ekologickou stopu zemědělské produkce, a snížit tak tlak na naše životní prostředí a ornou půdu. Inovační potenciál zemědělství nebyl zatím zcela pochopen a evropský regulační rámec není s to držet krok s rychlým vývojem. Má-li v zemědělství dojít k urychlení a stimulaci inovace a podnikání, je třeba vyřešit zásadní problémy.

Společná zemědělská politika by měla být více zaměřena na potřeby zemědělců, aniž by upustila od sledování svých politických cílů, tj. měla by zajistit dostatek flexibility pro posílení inovace a konkurenceschopnosti. Inovační technologie nám mohou pomoci k tomu, abychom opustili obecná opatření, neboť podporují cílená opatření. Využívání postupů přesného zemědělství a dat velkého objemu povede k transformaci zemědělství a poskytne možnost vyprodukovat více za použití menšího množství zdrojů a podnikat cílené kroky k odstranění chorob a škůdců.

Hlubší znalosti a povědomí o ekosystémech spjatých s procesem produkce v zemědělském podniku umožní dosáhnout dalšího rozvoje, například zavedení integrované ochrany rostlin, která inteligentněji využívá vzájemné působení mezi chemickými a biologickými zásahy. Klíčová je podpora produkce cílenými pobídkami a investicemi. Na druhé straně je také třeba aktualizovat zastaralé právní předpisy, aby mohly tvořit rámec pro nová řešení, například pro používání hnojiv z živočišného hnoje místo umělých hnojiv. Zemědělství se často potýká s protichůdnými a rozporuplnými opatřeními, které zemědělcům brání v tom, aby produkovali efektivněji.

Větším kombinováním znalostí a spojením využívání zdrojů s lepším pochopením vzájemných účinků je nutné posílit harmonizaci s ostatními odvětvími, jako je chemický průmysl, zdravotnictví a oblast technologií, a optimalizovat tak vzájemné působení těchto odvětví a dosáhnout lepší integrace zemědělství do oběhového hospodářství. Inovováním technologií a metod lze navíc v celém zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci získat nová pracovní místa a zajistit nové toky příjmů, například vytvořením přímějších vazeb mezi spotřebitelem a zemědělcem nebo produkováním rozmanitějších produktů a poskytováním větší škály služeb.

Evropské zemědělství má pro Unii obecně zásadní význam, neboť zajišťuje dodávky potravin a současně je klíčovým pilířem hospodářství, který kromě lidí zaměstnaných v potravinářském průmyslu, maloobchodě a dalších doplňkových odvětvích poskytuje práci 25 milionům lidí zabývajících se přímo zemědělskou činností. Zemědělství EU, které produkuje vysoce kvalitní produkty s přidanou hodnotou a současně přináší řešení založená na znalostech, aby uživilo rostoucí světovou populaci se stále většími nároky, nastavuje

v dnešní době laťku pro zemědělské postupy na celém světě. Pokud nebude odmítat, ale naopak přijímat novátorská řešení nejstarších a nejzákladnějších lidských potřeb, jako je zajištění dodávek potravin, zůstane zemědělství EU i v budoucnu významným odvětvím.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (22.12.2015)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků
(2015/2227(INI))

Navrhovatel: Damiano Zoffoli

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že celosvětová populace roste a že v roce 2050 bude na naší planetě podle odhadů žít 9,6 miliardy lidí, což vytváří stále větší tlak na zajišťování potravin a přírodních zdrojů; konstatuje, že tato skutečnost může mít dopad také na evropské zemědělce;

2.  připomíná, že využívaná zemědělská plocha na planetě je nyní nižší než 2 000 m² na obyvatele a že na této ploše musí být vyprodukovány potraviny v dostatečném množství a kvalitě pro každého po celý rok;

3.  uznává, že největší výzvou bude zajistit dostupnost potravin pro všechny občany EU, jakož i jejich bezpečnost a dostatečné množství v dobré kvalitě a zároveň zmírnit tlak na přírodní zdroje, a zachovat tak životní prostředí a cenné zdroje pro budoucí generace; zdůrazňuje v tomto ohledu potenciál a význam inovací při řízení zemědělských podniků; zdůrazňuje význam Milánské charty a potřebu příznivého politického rámce EU, který by napomohl se s touto výzvou vypořádat; dále zdůrazňuje, že udržitelné řízení zemědělských podniků může tvořit silný základ hospodářské životaschopnosti;

4.  zdůrazňuje, že je třeba řešit plýtvání potravinami, zejména systémové plýtvání, neboť každý rok se vyhodí či zkazí 1,3 miliardy tun potravin; domnívá se, že ke zmírnění současného plýtvání je zapotřebí větší spolupráce mezi zemědělci, výrobci a distributory; naléhavě vyzývá členské státy, aby hledaly inovační způsoby boje proti plýtvání potravinami, jako je např. distribuce neprodaných potravin charitativním organizacím, pokud jsou stále vhodné ke spotřebě, a pokud nejsou, jejich opětovné využití v koloběhu živin prostřednictvím kompostování; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat vzdělávací programy týkající se potravin v rámci rodiny a ve školách, a již od dětství tak podporovat správnou stravu;

5.  poukazuje také na to, že každá tuna nevyplýtvaných potravin by mohla uspořit 4,2 tuny CO₂, což by mělo značný dopad na životní prostředí; zdůrazňuje navíc význam právního rámce odpovídajícího zásadě oběhového hospodářství, jenž by stanovil jasná pravidla pro vedlejší produkty, optimalizoval využívání surovin a co nejvíce minimalizoval zbytkový odpad;

6.  zdůrazňuje proto význam inovací, pokud jde o podporu zemědělců při přechodu na udržitelnější zemědělské postupy s cílem zajistit právo na kvalitní a bezpečné potraviny a zvýšit účinnost a udržitelnost produkčních a distribučních systémů, jakož i zajistit všem zemědělcům důstojný příjem, ochranu veřejného zdraví, dále zdraví a dobré životní podmínky zvířat a pokles znečištění a snížení emisí skleníkových plynů, což přispěje ke zmírnění dopadů změny klimatu;

7.  trvá na tom, že by osvědčené postupy při řízení zemědělských podniků měly v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zajistit ochranu kvality ovzduší, vody a půdy s cílem zaručit produktivitu a udržitelnost zemědělského odvětví do budoucna; domnívá se, že stejného cíle by mělo být dosaženo také produkcí plodin bez přítomnosti geneticky modifikovaných organismů a chovem hospodářských zvířat bez použití klonování;

8.  konstatuje, že úspěšné zemědělské podniky závisí na kvalitě vody a půdy a na biologické rozmanitosti a že řádná správa přírodních zdrojů je v rukou zemědělců; poukazuje na přínosy, které v tomto ohledu mohou zajistit správné pobídky a sdílení osvědčených postupů v oblasti udržitelného řízení zemědělských podniků; podtrhuje klíčovou úlohu, kterou hraje ekologické a biodynamické zemědělství z hlediska zachování přírodních zdrojů, předcházení znečištění životního prostředí a přímého a nepřímého zachování biologické rozmanitosti;

9.  připomíná, že za pomoci vhodných ekonomických pobídek, spravedlivějšího rozdělení příjmů v dodavatelském potravinovém řetězci a transparentních tržních podmínek vztahujících se mimo jiné na označování země původu by zemědělci dostali příležitost bojovat účinněji se změnou klimatu a zajistit odolnost ekosystémů pomocí používání zemědělských metod šetrnějších k životnímu prostředí a ekologických postupů, včetně opatření, jako je diverzifikace plodin, zachování přírodních stanovišť, ekosystémů a místních odrůd a druhů a ekologické zemědělství, a tak ještě více přispět k zachování a podpoře biologické rozmanitosti;

10.  zdůrazňuje význam poučení a informovanosti spotřebitelů; zdůrazňuje, že větší transparentnost v dodavatelských řetězcích a produkci může spotřebitelům pomoci informovaněji se rozhodovat při nákupu produktů; domnívá se, že tato skutečnost zase může pomoci zemědělcům, aby jim jejich produkce přinášela vyšší příjmy;

11.  připomíná, že zjednodušení opatření a více pokynů týkajících se provádění opatření v oblasti společné zemědělské politiky by zemědělce povzbudilo k většímu přijímání udržitelných zemědělských postupů;

12.  uznává významnou úlohu rodinných zemědělských podniků v životě na venkově, při produkci potravin a při zachovávání kultury a tradic členských států a jejich regionů; vyzývá proto k šíření inovačních koncepcí v zemědělství vycházejících z udržitelné produkce vysoce kvalitních potravin;

13.  je znepokojen skutečností, že přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období zdůraznil, že nedošlo k žádnému celkovému významnému pokroku, pokud jde o příspěvek zemědělství k zachování a zlepšení biologické rozmanitosti, a vyzývá tudíž Komisi a členské státy, aby tuto skutečnost zohlednily při přezkumu společné zemědělské politiky v polovině období, a dále ještě členské státy, aby prosazovaly inovační politiky;

14.  zdůrazňuje, že je zapotřebí integrovat produkci a zpracování potravin pomocí podpory seskupení producentů a krátkých dodavatelských řetězců, což by mohlo pomoci snížit uhlíkovou stopu potravinového řetězce a současně spotřebitelům zajistit místní, čerstvější a zdravější produkty;

15.  zdůrazňuje, že sblížení zemědělců a spotřebitelů prostřednictvím místních potravinových sítí, které se často vyznačují přímým osobním kontaktem mezi výrobcem a zákazníkem, přináší hodnoty, jako jsou čerstvé potraviny z místní produkce s menším dopadem na životní prostředí, a představuje příležitost ke zvýšení příjmu zemědělců; bere na vědomí pozitivní úlohu, kterou hraje krátký dodavatelský řetězec, do nějž spadá celá škála způsobů přímého prodeje (prodej přímo v zemědělském podniku, na zemědělských trzích nebo prostřednictvím internetu);

16.  domnívá se, že výzkum a inovace v agroekologii jsou klíčovými faktory při podpoře udržitelného růstu a konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví, jež pak může zlepšovat sociální a hospodářské podmínky zemědělců a místních společenství prostřednictvím tvorby většího počtu kvalitnějších pracovních míst, což by rovněž napomohlo přilákat do zemědělského odvětví mladé lidi; v této souvislosti uznává významnou roli zemědělských vysokých škol a univerzit při podpoře rozvoje dovedností nové generace zemědělců;

17.  dále zdůrazňuje, že povzbuzování mladých zemědělců by napomohlo zvrátit problémy opouštění půdy a stárnutí venkovského obyvatelstva, což by rovněž omezilo riziko hydrogeologické nestability; zdůrazňuje, že zpomalení trendu opouštění půdy by rovněž omezilo fenomén zabírání půdy;

18.  domnívá se, že pro velké, střední a drobné zemědělce musí být v rámci řízení zemědělských podniků dosažitelné posílení inovací a hospodářský rozvoj; je přesvědčen, že by mělo být usnadněno lepší propojení mezi zemědělským odvětvím a výzkumem a inovacemi za účelem sdílení a provádění metod osvědčených postupů v praxi;

19.  naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby více investovaly do výzkumu a inovací a aby podporovaly rozvoj technologií, které přispívají k udržitelnému a ekonomicky životaschopnému řízení zemědělských podniků při současném zachování tradičních znalostí a zemědělských postupů zemědělců a chovatelů;

20.  domnívá se, že tyto investice by měly usilovat o posílení vazeb mezi výzkumem, průmyslem a zemědělskými podniky, zejména malými a středními podniky, a to tím, že usnadní výměnu osvědčených postupů a přenos výsledků výzkumu do těchto podniků, které navzdory tomu, že jsou v celé EU početnější, bývají často vyloučeny z inovačních kruhů; zdůrazňuje, že by tyto programy měly usilovat o rozvoj nových technologií, včetně přesného zemědělství, a inovačních technik udržitelného pěstování plodin, které mohou omezit používání chemických látek, jež jsou škodlivé pro zdraví lidí i zvířat a pro životní prostředí;

21.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit venkovské širokopásmové sítě coby faktor přispívající k posílení inovací a k hospodářskému rozvoji v rámci řízení zemědělských podniků, zejména u středních až drobných zemědělců;

22.  zdůrazňuje, že za účelem přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírnění je důležité uplatňovat udržitelné zemědělské postupy a postupy řízení vodních zdrojů;

23.  vyzývá Evropskou unii, aby vypracovala a prozkoumala integrované strategie ke snížení používání antibiotik s cílem chránit zdraví lidí a zvířat a dobré životní podmínky zvířat;

24.  zdůrazňuje, že zemědělci tím, že chovají hospodářská zvířata na pastvinách, jim umožňují volně se pohybovat, chovat se instinktivně, konzumovat přírodní stravu a vyhnout se stresu a nemocem spojeným s omezením pohybu;

25.  naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby investovala více veřejných finančních prostředků do strategického odvětví ekologického zemědělství s cílem rozvíjet zemědělské techniky vedoucí ke zvýšení aktivity půdních mikroorganismů a k nárůstu biologické rozmanitosti, včetně používání kompostovacích technik, společné výsadby a krycích plodin, a aby podporovala kolektivní nákup a používání strojních zařízení a vývoj strojů přizpůsobených potřebám ekologického zemědělství, dále výběr odolných odrůd vhodných pro danou lokalitu, identifikaci nových zdrojů nebo ekologických hnojiv a přírodní řešení problematiky ochrany rostlin před hmyzem;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do zlepšení odrůd endemických rostlinných druhů, které by mohly být vhodné jako krmivo, s cílem snížit závislost na dovozu krmiv, jež jsou často vyráběna z geneticky modifikovaných rostlin.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	22.12.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	59 7 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Cristian-Silviu Buşoi, Soledad Cabezón Ruiz, Alberto Cirio, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Jean-François Jalkh, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Michèle Rivasi, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Nicola Caputo, Mark Demesmaeker, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Elena Gentile, Martin Häusling, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Alojz Peterle, Christel Schaldemose, Jasenko Selimovic, Keith Taylor
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Lucy Anderson, Beatriz Becerra Basterrechea, Michał Boni, Neena Gill, Monika Hohlmeier, Sander Loones, Helga Stevens

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	21.4.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	29 7 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Clara Eugenia Aguilera García, Richard Ashworth, Paul Brannen, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Ulrike Müller, James Nicholson, Marijana Petir, Bronis Ropė, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Bas Belder, Franc Bogovič, Rosa D’Amato, Ivan Jakovčić, Karin Kadenbach, Annie Schreijer-Pierik, Ricardo Serrão Santos, Estefanía Torres Martínez, Vladimir Urutchev, Ramón Luis Valcárcel Siso
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Keith Taylor