Postup : 2016/2006(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0172/2016

Předložené texty :

A8-0172/2016

Rozpravy :

PV 06/06/2016 - 15
CRE 06/06/2016 - 15

Hlasování :

PV 07/06/2016 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0248

ZPRÁVA     
PDF 595kWORD 178k
3.5.2016
PE 575.121v02-00 A8-0172/2016

k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB)

(2016/2006(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Theodor Dumitru Stolojan

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví, Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy

(2016/2006(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů,(1)

–  s ohledem na zprávu ze dne 25. února 2009 vypracovanou skupinou na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013(2) o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (3)a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS(4) a 83/349/EHS(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014(7) ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES(8),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí (EU) č. 258/2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 (COM(2016)0202),

–  s ohledem na zprávu Philippa Maystadta z října 2013 nazvanou „Should IFRS standards be more European?“ (Měly by být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) evropštější?),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. července 2014 o pokroku dosaženém v provádění reformy Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) v návaznosti na doporučení obsažená v Maystadtově zprávě (COM (2014)0396),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 18. června 2015 o hodnocení nařízení (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (COM (2015)0301),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 17. září 2015 o činnosti nadace IFRS, EFRAG a PIOB v roce 2014 (COM (2015)0461),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. září 2015 nazvané „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0468),

–  s ohledem na studii týkající se Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) („Role Evropské unie na mezinárodních hospodářských fórech – dokument č. 7: IASB“ ) a čtyři studie týkající se IFRS 9 („Kritéria pro přejímání IFRS, pokud jde o IFRS 9“, „Význam IFRS 9 pro finanční stabilitu a pravidla v oblasti dohledu“, „Znehodnocení řeckých státních dluhopisů podle IAS 39 a IFRS 9: případová studie“ a „Účetnictví založené na očekávaných ztrátách v případě znehodnocení finančních nástrojů: přístupy FASB a IASB IFRS 9"),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES(9),

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 ze dne 2. dubna 2009,

–  s ohledem na diskusní dokument IASB z července 2013 nazvaný „Přezkum koncepčního rámce pro účetní výkaznictví“ (DP/2013/1) a na žádost IASB z července 2015 o stanoviska nazvanou „Přezkum struktury a efektivity prováděný svěřenskými správci: otázky pro přezkum“,

–  s ohledem na připomínku Komise ze dne 1. prosince 2015 k přezkumu struktury a efektivity prováděnému svěřenskými správci rady IASB,

–  s ohledem na mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 9 o finančních nástrojích ve znění vydaném radou IASB dne 24. července 2014, dále na doporučení ohledně schválení IFRS 9 vydané skupinou EFRAG, na posouzení toho, zda je standard IFRS 9 v souladu se zásadou věrného a poctivého obrazu, vypracované skupinou EFRAG, na dokumenty ze schůze Regulativního výboru pro účetnictví (ARC) týkající se IFRS 9 a na dopisy s připomínkami Evropské centrální banky (ECB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ohledně schválení IFRS 9,

–  s ohledem na dopis ze dne 14. ledna 2014 zaslaný jménem koordinátorů Hospodářského a měnového výboru, který se vyjadřuje k diskusnímu dokumentu rady IASB nazvanému „Přezkum koncepčního rámce pro účetní výkaznictví“,

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 31. března 2015 týkající se činností účetních donucovacích orgánů v oblasti vymáhání a regulace v roce 2014 (ESMA/2015/659),

–  s ohledem na pokyny orgánu ESMA ze dne 10. července 2014 týkající se vymáhání finančních informací (ESMA/2014/807),

–  s ohledem na tabulku orgánu ESMA ze dne 19. ledna 2016 o dodržování pokynů tohoto orgánu týkajících se vymáhání finančních informací (ESMA/2015/203 REV),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS) a o správě a řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB)(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek(12), pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/56 ze dne 16. dubna 2014(13) použitelnou od poloviny června 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0172/2016),

A.  vzhledem k tomu, že mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a mezinárodní auditorské standardy (ISA) jsou jednou ze zásadních složek nezbytných pro účinné fungování vnitřního trhu a kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že IFRS a ISA je možné považovat za veřejné statky, a neměly by tudíž ohrožovat finanční stabilitu nebo bránit hospodářskému rozvoji Unie a měly by sloužit společnému dobru, a nikoli pouze zájmům investorů, věřitelů a poskytovatelů úvěrů;

B.  vzhledem k tomu, že falšování firemních účtů představuje hrozbu pro ekonomickou a finanční stabilitu a zároveň oslabuje důvěru veřejnosti v sociální model tržního hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že účelem standardů IFRS je posílit odpovědnost tím, že se omezí problém nedostatku informací mezi investory a podniky, dále chránit investice, přinášet transparentnost posilováním mezinárodní srovnatelnosti a kvality finančních informací a umožňovat investorům a ostatním účastníkům trhu přijímat informovaná ekonomická rozhodnutí, a ovlivňovat tak chování aktérů na finančních trzích a působit na stabilitu těchto trhů; avšak vzhledem k tomu, že tento model účetnictví spočívající v „poskytování informací užitečných pro rozhodování“ není zcela v souladu s funkcí účetnictví spočívající v „kapitálové přiměřenosti“, která je popsána v judikatuře Evropského soudního dvora a ve směrnici o účetnictví, podle nichž koncepční základna účetnictví podle rámce IFRS nezahrnuje účel účetnictví zakotvený v právních předpisech EU, pro který je normou věrný a poctivý obraz konkrétních údajů, jak je uvedeno v písemné odpovědi E-016071/2016 komisaře Jonathana Hilla ze dne 25. února; vzhledem k tomu, že požadavek na věrný a poctivý obraz vyžaduje celostní posouzení, v němž jsou důležitá jak číselné údaje, tak kvalitativní vysvětlení;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice o účetnictví uvádí, že účetnictví je důležité „zejména pro ochranu akcionářů, společníků a třetích osob“ a že „tyto podniky neposkytují třetím osobám záruky přesahující vlastní kapitál podniku“; vzhledem k tomu, že směrnice o účetnictví rovněž uvádí, že jejím cílem je „ochrana zájmů existujících v kapitálových společnostech“, jež spočívá v zajištění toho, aby nebyly dividendy vypláceny ze základního kapitálu; vzhledem k tomu, že tohoto obecného účelu účetnictví může být dosaženo pouze tehdy, pokud uváděné údaje podávají věrný a poctivý obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě dané společnosti; vzhledem k tomu, že věrný a poctivý obraz, stanovení výplat dividend a posouzení solventnosti společnosti také vyžadují kvalitativní informace a širší posouzení rizik;

E.  vzhledem k tomu, že Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) funguje pod záštitou nadace IFRS, což je soukromá nezisková organizace registrovaná v Londýně (Spojené království) a v Delaware (USA), a je tvůrcem standardů, jehož procesy musí být transparentní, nezávislé a musí přímo podléhat veřejné odpovědnosti; vzhledem k tomu, že EU přispívá do rozpočtu nadace IFRS přibližně 14 %, a je proto jejím největším finančním přispěvatelem;

F.  vzhledem k tomu, že globální pohyb kapitálu vyžaduje, aby existoval globální systém účetních standardů; vzhledem k tomu, že standardy IFRS jsou uplatňovány ve 116 jurisdikcích v různých režimech (plné přijetí, částečné přijetí, volitelné přijetí nebo režim sbližování), ale nejsou uplatňovány v USA v případě domácích emitentů;

G.  vzhledem k tomu, že „Dohoda z Norwalku“ ze září 2002, kterou uzavřela rada IASB a americká Rada pro standardy finančního účetnictví (FASB), navrhuje sblížení mezi standardy IFRS vydanými radou IASB a standardy US-GAAP vydanými radou FASB;

H.  vzhledem k tomu, že proces přejímání je založen na kritériích pro přejímání stanovených v nařízení o IAS; vzhledem k tomu, že standard IFRS by neměl být v rozporu se zásadou věrného a pravdivého obrazu, který je stanoven ve směrnici o účetnictví, jež vyžaduje, aby účetní závěrky podávaly „věrný a pravdivý obraz“ o stavu aktiv, pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě společnosti; vzhledem k tomu, že směrnice o zachování kapitálu vyžaduje, aby dividendy a bonusy nebyly vypláceny z nerealizovaných zisků, což v konečném důsledku znamená z kapitálu; vzhledem k tomu, že by standardy IFRS měly být přínosem pro veřejné statky v Evropě a měly by splňovat základní kritéria týkající se kvality informací požadovaných pro účetní závěrky;

I.  vzhledem k tomu, že Komise, Rada a Evropský parlament jsou zapojeny do procesu přejímání, který se zakládá na doporučeních Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG), což je soukromý technický poradce Komise, a na činnosti Regulativního výboru pro účetnictví (ARC) složeného ze zástupců členských států; vzhledem k tomu, že se Maystadtova zpráva zaměřovala na možnost zřízení agentury, jež by v dlouhodobějším výhledu nahradila skupinu EFRAG;

J.  vzhledem k tomu, že v EU různé zúčastněné strany, zejména dlouhodobí investoři, poukazují na otázku souladu IFRS a právních požadavků směrnice o účetnictví, zvláště zásad obezřetnosti a správy prostředků; vzhledem k tomu, že zapojení Parlamentu do procesu stanovování standardů není dostatečné a neodpovídá finančnímu příspěvku, který je z rozpočtu EU poskytován nadaci IFRS; vzhledem k tomu, že je důraz kladen rovněž na posílení pozice Evropy s cílem zajistit, aby byly tyto zásady plně uznány a zakotveny v rámci celého procesu stanovování standardů;

K.  vzhledem k tomu, že v důsledku nedávných finančních krizí se otázka úlohy, kterou plní IFRS v oblasti finanční stability a růstu, dostala na pořady jednání skupiny G20 a EU, především pokud jde o pravidla týkající se uznávání ztrát, k nimž došlo v bankovním systému; vzhledem k tomu, že skupina G20 i de Larosièrova zpráva již před krizí zdůrazňovaly klíčové problémy týkající se účetních standardů, a to včetně podrozvahových účtů, procykličnosti spojené se zásadou tržního ocenění a uznávání zisku a ztrát, podceňování akumulace rizik během cyklických vzestupů a chybějící společnou a transparentní metodiku pro oceňování nelikvidních a znehodnocených aktiv;

L.  vzhledem k tomu, že IASB poskytla finanční nástroje IFRS 9 jakožto klíčovou reakci na některé aspekty této krize a její dopad na bankovní odvětví; vzhledem k tomu, že stanovisko skupiny EFRAG k IFRS 9 bylo pozitivní, přičemž obsahovalo několik připomínek týkajících se používání „reálné hodnoty“ v případě problémů na trhu, chybějící koncepční základny pro přístup spočívající ve vytváření rezerv na krytí očekávaných ztrát za období 12 měsíců a nevyhovujících ustanovení pro dlouhodobé investice; vzhledem k tomu, že z důvodu odlišných dat účinnosti IFRS 9 a nadcházejícího standardu v oblasti pojištění byla ve stanovisku uvedena výhrada ohledně uplatnitelnosti tohoto standardu na odvětví pojišťovnictví; vzhledem k tomu, že to uznala i sama rada IASB; vzhledem k tomu, že existují obavy, že navrhované účtování vlastního kapitálu může negativně ovlivnit dlouhodobé investice; vzhledem k tomu, že i dopisy ECB a EBA obsahující připomínky k IFRS 9 byly pozitivní, ale zmiňovaly řadu konkrétních nedostatků;

M.  vzhledem k tomu, že problematika podrozvahových účtů byla řešena v následných změnách „IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejnění“ a vydáním tří nových standardů – „IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka“, „IFRS 11 Společná ujednání“ a „IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách“;

N.  vzhledem k tomu, že v květnu 2015 publikovala rada IASB konzultativní dokument „Koncepční rámec“, jenž popisuje koncepce sloužící radě IASB při rozvoji IFRS, které umožňují subjektům, jež připravují účetní závěrky, aby vytvářely a volily si účetní politiky, přičemž tento dokument napomáhá všem stranám porozumět standardům IFRS a interpretovat je;

O.  vzhledem k tomu, že řídící struktura nadace IFRS je v souladu s jejími stanovami předmětem přezkumu; vzhledem k tomu, že je proto vhodná doba provést přezkum organizačního uspořádání a změn, které je třeba provést v rámci řídících a monitorovacích subjektů nadace IFRS a IASB, s cílem lépe je začlenit do mezinárodních finančních institucí a zajistit široké zastoupení zájmů (jako jsou agentury pro zastupování spotřebitelů a ministerstva financí) a veřejnou odpovědnost, jež zaručí vysoce kvalitní účetní standardy;

P.  vzhledem k tomu, že ISA jsou vytvářeny Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB), což je nezávislý orgán zaštiťovaný Mezinárodní federací účetních (IFAC); vzhledem k tomu, že Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) je mezinárodní nezávislou organizací, která dohlíží na proces vedoucí k přijímání ISA a na další činnosti IFAC spadající do oblasti veřejného zájmu;

Q.  vzhledem k tomu, že program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 pokrývá financování nadace IFRS a PIOB na období 2014–2020, avšak financování pro EFRAG pouze v letech 2014–2016;

Hodnocení 10 let uplatňování IFRS v EU

1.  bere na vědomí hodnotící zprávu Komise o IAS týkající se uplatňování IFRS v EU a její závěr, že cílů nařízení o IAS bylo dosaženo; lituje skutečnosti, že Komise dosud nenavrhla právní změny, jež jsou nezbytné k vyřešení nedostatků, jež byly v hodnocení odhaleny; vyzývá tvůrce standardů, aby zajistil soudržnost IFRS se stávajícím souborem účetních standardů a prosazoval sbližování na mezinárodní úrovni; vyzývá ke koordinovanějšímu přístupu při rozvoji nových standardů, včetně koordinovaných harmonogramů pro jejich uplatňování, zejména s ohledem na provádění IFRS 9 Finanční nástroje a nového IFRS 4 Pojistné smlouvy; naléhavě vybízí Komisi, aby za tímto účelem urychleně předložila právní návrhy a aby zajistila, že případná zdržení nepovedou k nesouladu či k narušení hospodářské soutěže v odvětví pojišťovnictví; vyzývá Komisi, aby se podrobně zabývala otázkou, zda byla doporučení obsažená v de Larosièrově zprávě provedena v plném rozsahu, a to zejména doporučení č. 4, jež uvádí, že je nezbytná širší úvaha o zásadě tržního ocenění;

2.  vyzývá Komisi, aby naléhavě splnila doporučení obsažené v Maystadtově zprávě, které se týká rozšíření kritéria „veřejného statku“, tedy že by účetní standardy neměly ohrožovat finanční stabilitu v EU ani brzdit její hospodářský rozvoj, a aby zajistila, že toto kritérium bude plně dodržováno při procesu přejímání; naléhavě vyzývá Komisi spolu s EFRAG, aby na základě judikatury Evropského soudního dvora a směrnice o účetnictví vydaly jednoznačné pokyny, pokud jde o definici „veřejného statku“ a zásady „věrného a pravdivého obrazu“, aby tak bylo možno dosáhnout společného chápání těchto kritérií pro přejímání; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na začlenění Maystadtovy definice kritéria „veřejného statku“ do nařízení o IAS; vyzývá Komisi, aby spolu s EFRAG systematicky posoudila, zda kritérium „veřejného statku“ definované v Maystadtově zprávě vyžaduje změny stávajících účetních standardů, a aby na tomto základě spolupracovala s IASB a tvůrci standardů členských států a třetích zemí s cílem získat širší podporu pro změny nebo, pokud by tuto podporu nezískala, případně stanovit specifické normy v právních předpisech EU ke splnění těchto kritérií;

3.  připomíná, že test „věrného a poctivého obrazu“ stanovený v čl. 4 odst. 3 směrnice 2013/34/EU platí pro údaje uvedené v účetnictví jakožto standard pro účely účetnictví připraveného podle evropských právních předpisů, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 3 a 29 této směrnice; zdůrazňuje, že tyto účely souvisí s funkcí kapitálové přiměřenosti, kterou účetnictví má, tj. že investoři, a to jak věřitelé, tak akcionáři, používají údaje v roční účetní závěrce jako základ k určení toho, zda je společnost solventní z hlediska „čistých aktiv“, a ke stanovení výplat dividend;

4.  zdůrazňuje, že klíčovým aspektem pro dosažení věrného a poctivého obrazu konkrétních údajů v účetnictví je obezřetné oceňování, což znamená nepodhodnocování ztrát či nadsazování zisků, jak je popsáno v čl. 6 odst. 1 písm. c) bodu i) a ii) směrnice o účetnictví; upozorňuje, že tento výklad směrnice o účetnictví byl potvrzen v mnoha rozsudcích Evropského soudního dvora;

5.  konstatuje, že bod odůvodnění 9 nařízení o IAS umožňuje určitou flexibilitu při rozhodování o tom, zda převzít určitý standard IFRS, neboť nevyžaduje „přísnou shodu se všemi jednotlivými ustanoveními těchto směrnic“; je však toho názoru, že tato flexibilita neznamená, že by se IFRS mohl tak dalece odchýlit od obecného účelu směrnice o účetnictví z roku 2013 (2013/34/EU), jež nahradila čtvrtou směrnici o právu obchodních společností (78/660/EHS) a sedmou směrnici o právu obchodních společností (83/349/EHS), na které odkazuje čl. 3 odst. 2 nařízení o IAS, že by výsledkem byly finanční výkazy, které nadsazují zisky či podhodnocují ztráty; v této souvislosti se domnívá, že převzetí IAS 39 bylo kvůli jeho modelu vzniklé ztráty možná v rozporu s tímto obecným účelem čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností, jež byly nahrazeny směrnicí o účetnictví z roku 2013, a to zejména s čl. 31 odst. 1 písm. c) bb) čtvrté směrnice o právu obchodních společností, jež uvádí, že „[by měly být změřeny a uznány] všechny předvídatelné závazky a možné ztráty vznikající v průběhu daného nebo předchozího účetního roku, a to i v případě, že se tyto závazky nebo ztráty stanou zjevnými až mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení rozvahy“;

6.  vítá záměr IASB znovu zavést zásadu „obezřetnosti“ a posílit „správu prostředků“ v rámci nového koncepčního rámce; lituje skutečnosti, že IASB vykládá pojem „obezřetnost“ pouze jako „obezřetný přístup k vlastnímu uvážení“; konstatuje, že IASB chápe zásadu obezřetnosti a správy prostředků jinak, než je uvedeno v příslušné judikatuře Evropského soudního dvora a ve směrnici o účetnictví; domnívá se, že by zásada obezřetnosti měla být doplněna o zásadu spolehlivosti; vyzývá Komisi a EFRAG, aby se dohodly na definici zásad obezřetnosti a správy prostředků, jak jej definují judikatura Evropského soudního dvora a směrnice o účetnictví, a aby na tomto základě spolupracovaly s IASB a tvůrci standardů z členských států i ze třetích zemí s cílem zajistit těmto zásadám širší podporu; vyzývá IASB, aby systematicky prošetřila, zda revidovaný koncepční rámec vyžaduje změny ve stávajících účetních standardech, a provedla potřebné úpravy;

7.  bere na vědomí reformu týkající se uznávání ztrát v rámci IFRS, která by měla umožnit obezřetnější nárůst rezerv určených na krytí úvěrových ztrát, jenž bude vycházet z konceptu zaměřeného na budoucnost, založeného na očekávaných, a nikoli na vzniklých ztrátách; domnívá se, že proces EU v oblasti přejímání by měl pečlivě a obezřetně vymezit způsob, jakým bude stanoven koncept očekávaných ztrát, aby se zabránilo nadměrnému spoléhání na modely a mohly vzniknout jasné pokyny v oblasti dohledu nad znehodnocením aktiv;

8.  domnívá se, že problematika podrozvahových účtů dosud nebyla řádně a efektivně řešena, neboť rozhodnutí, zda aktivum musí, či nemusí být zaneseno v rozvaze, stále podléhá mechanistickému pravidlu, jež je možno obejít; vyzývá IASB, aby tyto nedostatky napravila;

9.  vítá protokoly nadace IFRS a IOSCO o posílené spolupráci ve věci klíčových problémů, které skupina G20 zjistila v souvislosti s regulací trhu s cennými papíry; považuje tuto spolupráci za nezbytnou pro zajištění potřebných, vysoce kvalitních celosvětových účetních standardů a na podporu uplatňování jednotných standardů v různorodých vnitrostátních podmínkách;

10.  je přesvědčen, že výměnu informací mezi IASB a IOSCO o zvýšeném používání IFRS je třeba považovat nejen za kontrolní hodnocení, ale také za možnost určit příklady osvědčených postupů; vítá v tomhle ohledu diskuzní setkání donucovacích orgánů, která se konají jednou ročně z iniciativy IOSCO s cílem informovat IASB o klíčových otázkách v oblasti provádění a prosazování;

11.  konstatuje, že je nutné, aby byly plně pochopeny účinky, které mají účetní standardy; trvá na tom, že by pro IASB a EFRAG mělo být prioritou posílení jejich analýz dopadu, zejména v oblasti makroekonomie, a hodnocení různých potřeb širokého spektra zúčastněných subjektů, včetně dlouhodobých investorů a podniků i široké veřejnosti; vyzývá Komisi, aby skupině EFRAG připomněla, že musí posílit svou kapacitu pro posuzování dopadů nových účetních standardů na finanční stabilitu se zvláštním zaměřením na evropské potřeby, jež by měly být do standardizace prováděné IASB zahrnuty v ranější fázi celého procesu; všímá se zejména, že nebylo provedeno hodnocení dopadu IFRS 9, o němž nebudou k dispozici žádné údaje až do roku 2017; vyzývá Komisi, aby se ujistila, že IFRS 9 slouží dlouhodobé investiční strategii EU, zejména tím, že budou omezena ustanovení, která by mohla do účetních závěrek zavést nadměrnou krátkodobou volatilitu; bere na vědomí, že evropské orgány dohledu ESMA, EBA a EIOPA, které mají odborné znalosti i kapacitu, aby mohly být v tomto úkolu nápomocny, zamítly řádné členství v radě EFRAG, neboť skupina EFRAG je soukromým subjektem; domnívá se, že ECB a evropské orgány dohledu by jako pozorovatelé ve správní radě EFRAG po reformě systémů správy a řízení přispívaly k tomu, aby byly lépe zohledňovány dopady na finanční stabilitu; vyzývá Komisi, aby se v rámci revize nařízení o IAS zabývala způsoby, jakým by jí evropské orgány dohledu mohly poskytovat systematickou formální zpětnou vazbu;

12.  je přesvědčen, že pouze jednoduchá pravidla mohou být účinně prováděna uživateli a kontrolována orgány dohledu; připomíná, že ve svém prohlášení ze dne 2. dubna 2009 skupina G20 vyzvala k tomu, aby byly zjednodušeny účetní standardy pro finanční nástroje a bylo dosaženo jasnosti a soudržnosti při mezinárodním uplatňování oceňovacích standardů ve spolupráci s orgány dohledu; vyjadřuje obavy v souvislosti s přetrvávající komplikovaností IFRS; vyzývá, aby tam, kde je to vhodné a možné, byly nové účetní standardy méně komplikované; domnívá se, že méně komplikovaný systém účetních standardů přispěje k jejich jednotnějšímu provádění, aby bylo možné finanční údaje o společnostech srovnávat mezi členskými státy;

13.  žádá, aby bylo na základě IFRS zavedeno povinné vykazování podle jednotlivých zemí; připomíná názor Parlamentu, že veškeré veřejné vykazování podle jednotlivých zemí může hrát v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům rozhodující úlohu;

14.  žádá IASB, Komisi a EFRAG, aby Parlament a Radu obecně zapojovaly do rozvoje standardů finančního výkaznictví již v rané fázi, a to především pokud jde o proces přejímání; domnívá se, že kontrolní proces pro přijímání IFRS v EU by měl být formalizován a strukturován obdobně jako kontrolní proces uplatňovaný na opatření „úrovně 2“ v oblasti finančních služeb; doporučuje, aby evropské orgány vyzvaly zúčastněné strany z občanské společnosti, aby podporovaly jejich činnost, a to i na úrovni skupiny EFRAG; vyzývá Komisi, aby pro zúčastněné strany vytvořila prostor k diskusi o základních zásadách účetnictví v Evropě; vyzývá Komisi, aby Parlamentu umožnila získat seznam s užším výběrem kandidátů na předsedu rady EFRAG s cílem uspořádat neformální slyšení před hlasováním o vybraném kandidátovi;

15.  v této souvislosti konstatuje, že pokud budou řádně zohledněny požadavky uvedené v tomto usnesení, měl by Parlament IFRS aktivně prosazovat, neboť existují důkazy, že přínosy převažují nad náklady;

16.  je přesvědčen, že pro globalizované hospodářství jsou nutné mezinárodně uznávané účetní standardy; připomíná však, že konvergence není cílem sama o sobě, ale je žádoucí pouze tehdy, pokud přinese lepší účetní standardy, které budou odrážet zaměření na veřejné zájmy, obezřetnost a spolehlivost; domnívá se proto, že by mezi IASB a tvůrci účetních standardů z členských států měl i nadále probíhat intenzivní dialog, a to navzdory pomalému pokroku v procesu sbližování;

17.  konstatuje, že většina společností jsou malé a střední podniky (MSP); bere na vědomí záměr Komise posoudit s IASB možnost vývoje společných, vysoce kvalitních a zjednodušených účetních standardů pro MSP, které by na úrovni EU mohly dobrovolně využívat MSP kotované v mnohostranných obchodních systémech, konkrétně pak na trzích pro růst malých a středních podniků; v této souvislosti připomíná možnosti již existujících standardů finančního výkaznictví pro MSP; domnívá se, že aby bylo možné pokračovat v činnosti v této oblasti, je třeba, aby IFRS byly jednodušší, nepodporovaly procykličnost a aby v IASB byly dostatečně zastoupeny zájmy MSP; domnívá se, že by v IASB měly být zastoupeny příslušné zúčastněné strany; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu IFRS na malé a střední podniky předtím, než podnikne jakékoli další kroky; vyzývá k tomu, aby byl tento vývoj pečlivě sledován a aby o něm byl Parlament plně informován, a to s řádným ohledem na proces v oblasti „zlepšování právní úpravy“;

18.  zdůrazňuje, že vnitrostátní tvůrci standardů jsou nyní úzce propojeni se skupinou EFRAG; bere proto na vědomí poradní úlohu skupiny EFRAG, pokud jde o účetní záležitosti, které mají souvislost s malými kotovanými společnostmi a s MSP obecně;

19.  vítá skutečnost, že Komise pobízí členské státy, aby se řídily pokyny orgánu ESMA pro vymáhání finančních informací; lituje skutečnosti, že několik členských států nedodržuje a ani nehodlá dodržovat pokyny orgánu ESMA pro vymáhání finančních informací; vyzývá tyto členské státy, aby se snažily toto dodržování zajistit; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda pravomoci orgánu ESMA umožňují, aby bylo zajištěno důsledné a soudržné prosazování standardů v celé EU, a pokud by tomu tak nebylo, aby zkoumala jiné způsoby, které by řádné provádění a prosazování zajistily;

20.  uznává, že vyváženost mezi závaznou působností nařízení o IAS a možností členských států rozšířit využívání IFRS na vnitrostátní úrovni dostatečně zajišťuje řádnou subsidiaritu a proporcionalitu;

21.  vítá záměr Komise posoudit možnost koordinace předpisů EU týkajících se rozdělování dividend; v této souvislosti připomíná čl. 17 odst. 1 směrnice o zachování kapitálu, který odkazuje přímo na účetní závěrky společností, jakožto na východisko pro rozhodování o rozdělení dividend; konstatuje, že hodnocení Komise týkající se nařízení IAS prokázalo, že mezi členskými státy stále dochází k odlišnému prosazování IFRS; zdůrazňuje, že předpisy pro zachování kapitálu a rozdělování dividend jsou ve zprávě o hodnocení nařízení o IAS uváděny jako zdroj právních sporů, k nimž může docházet v některých jurisdikcích, v nichž členské státy povolují nebo požadují používání IFRS pro jednotlivé roční účetní závěrky, od nichž se odvíjí rozdělitelné zisky; zdůrazňuje, že každý členský stát zváží způsob, jak tyto otázky řešit ve svých vnitrostátních právních předpisech v rámci požadavků EU na zachování kapitálu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila soulad se směrnicí o zachování kapitálu a směrnicí o účetnictví;

22.  vyzývá skupinu EFRAG a Komisi, aby co nejdříve přezkoumaly, zda účetní standardy umožňují daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, a aby provedly veškeré změny, které jsou nezbytné k předcházení případnému zneužívání těchto standardů a k jeho nápravě;

23.  bere na vědomí probíhající úsilí na posílení transparentnosti a srovnatelnosti veřejných účtů prostřednictvím přípravy evropských účetních standardů pro veřejný sektor (EPSAS);

Činnosti nadace IFRS, skupiny EFRAG a rady PIOB

24.  podporuje doporučení Komise, aby se monitorovací rada nadace IFRS namísto otázky vnitřní organizace zaměřila spíše na diskusi o otázkách veřejného zájmu, které by mohly být nadaci IFRS postupovány; domnívá se nicméně, že pokud jde o řízení nadace IFRS a IASB, je třeba dosáhnout většího pokroku, zejména z hlediska transparentnosti, předcházení střetům zájmů a různorodosti najatých odborníků; zdůrazňuje, že legitimita IASB je ohrožena, pokud monitorovací rada nenalezne ani v budoucnu shodu ohledně své odpovědnosti, ačkoli je je závislá na konsensuálním rozhodování; podporuje zejména návrh Komise zvážit požadavky na vykazování u investorů s různými investičními časovými horizonty a poskytovat při přípravě jejich standardů specifická řešení, a to zejména pro dlouhodobé investory; podporuje lepší integraci IASB do systému mezinárodních finančních institucí a kroky k zajištění širokého zastoupení zájmů (jako jsou agentury pro zastupování spotřebitelů a ministerstva financí) a veřejnou odpovědnost, jež zaručí vysoce kvalitní účetní standardy;

25.  konstatuje, že IASB dominují soukromé subjekty; zdůrazňuje, že malé a střední podniky v ní nejsou nijak zastoupeny; zdůrazňuje, že nadace IFRS se i nadále spoléhá na dobrovolné příspěvky, často ze soukromého sektoru, které mohou zapříčinit vznik střetu zájmů; vyzývá Komisi, aby nadaci IFRS naléhavě vyzvala k tomu, aby usilovala o diverzifikovanější a vyváženější strukturu financování, a to i na základě poplatků a veřejných zdrojů;

26.  vítá činnost nadace IFRS a IASB, pokud jde o vykazování uhlíkové stopy a dopadu na klima; je především toho názoru, že klíčové dlouhodobé strukturální otázky, např. oceňování nevyužitých uhlíkových aktiv v rozvaze podniků, by měly být s ohledem na vytváření souvisejících standardů výslovně začleňovány do pracovního programu IFRS; vyzývá orgány IFRS, aby problematiku vykazování uhlíkové stopy a rizika s ní spojená zařadily na svůj program;

27.  vyzývá Komisi a skupinu EFRAG, aby přezkoumaly posun v alokaci penzijních aktiv od akcií k dluhopisům v důsledku zavedení účetnictví podle tržního ocenění (tzv. mark-to-market) v rámci IFRS;

28.  podporuje Komisi, která nadaci IFRS naléhavě vyzývá k tomu, aby zajistila, že bude členství v řídících a monitorovacích orgánech nadace IFRS a IASB podmíněno využíváním IFRS a existencí stálého finančního příspěvku; vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak zreformovat nadaci IFRS a IASB, a to tak, aby členové, kteří neplní výše zmíněná kritéria, nemohli využívat využívat právo veta;

29.  vyzývá členy správní rady IFRS, monitorovací radu IFRS a IASB, aby se v rámci svých příslušných fór zasadili o nalezení odpovídající genderové vyváženosti;

30.  připomíná svůj požadavek učiněný v Goulardově zprávě, aby byla přijata opatření na posílení demokratické legitimity, transparentnosti, odpovědnosti a integrity, k nimž patří mj. veřejný přístup k dokumentům, otevřený dialog s různými zúčastněnými stranami, vytvoření povinných rejstříků transparentnosti a pravidel pro transparentnost schůzek s lobbisty, jakož i vnitřní pravidla, zejména pokud jde o předcházení střetům zájmů;

31.  zdůrazňuje, že reforma skupiny EFRAG musí zlepšit příspěvek Evropy k tvorbě nových IFRS a mohla by být součástí reformy řídících struktur nadace IFRS;

32.  kritizuje skutečnost, že skupina EFRAG již po nějakou dobu funguje bez předsedy, a to navzdory klíčové úloze, kterou by měl plnit při hledání konsenzu a při promlouvání jednotným a silným hlasem Evropy, pokud jde o otázky účetnictví na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že je důležité jmenovat nového předsedu co nejdříve; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby urychlila postup jeho přijímání a řádně přitom zohlednila úlohu Parlamentu a jeho Hospodářského a měnového výboru;

33.  vítá reformu skupiny EFRAG, která nabyla účinku dne 31. října 2014, a uznává, že bylo v tomto ohledu dosaženo významného pokroku; bere na vědomí zvýšení transparentnosti; lituje skutečnosti, že pokud jde o financování skupiny EFRAG, a zejména o možnost vytvořit systém povinných poplatků hrazených kotovanými společnostmi, vynakládá Komise své úsilí na to, aby byly prováděny ty části reformy, jichž lze dosáhnout v krátkodobém horizontu; žádá Komisi, aby podle doporučení v Maystadtově zprávě podnikla formální kroky, jimiž podnítí členské státy, které dosud nemají vnitrostátní mechanismus financování, aby takový systém vytvořily; bere na vědomí návrh Komise na prodloužení programu Unie pro skupinu EFRAG na období 2017–2020; vyzývá Komisi, aby provedla roční komplexní hodnocení své dohodnuté reformy, jak stanoví čl. 9 odst. 3 a čl. 9 odst. 6 nařízení (EU) č. 258/2014; vyzývá Komisi, aby posoudila příležitost a možnost přeměnit skupinu EFRAG v dlouhodobém výhledu ve veřejnou agenturu;

34.  lituje skutečnosti, že požadavek Maystadtovy zprávy, aby byly spojeny funkce výkonného ředitele skupiny EFRAG a předsedy Skupiny technických odborníků (TEG) EFRAG, je vnímán pouze jako možnost; konstatuje, že složení nové správní rady je odlišné od Maystadtova návrhu, neboť evropské orgány dohledu a Evropská centrální banka odmítly přijmout plnohodnotné členství ve správní radě; vyzývá skupinu EFRAG, aby rozšířila počet uživatelů (v současné době pouze jeden) ve správní radě a zajistila, aby veškeré relevantní zúčastněné strany byly ve skupině EFRAG zastoupeny;

35.  vítá skutečnost, že rada PIOB v roce 2014 diverzifikovala své financování; konstatuje, že celkové financování poskytnuté IFAC činilo 58 %, což sice stále představuje významnou část financování PIOB, avšak zdaleka nedosahuje dvoutřetinového stropu, a tudíž nebylo třeba, aby Komise omezila svůj roční příspěvek, jak stanoví čl. 9 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014; vyzývá PIOB, aby zvýšila své úsilí o zajištění integrity v auditorské profesi;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(3)

Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

(4)

Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(5)

Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(6)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 74.

(7)

Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1.

(8)

Úř. věst. L 253, 25.9.2009. s. 8.

(9)

Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66.

(10)

Úř. věst. C 259E, 29.10.2009, s. 94.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0108.

(12)

Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

(13)

Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 196.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB), která má sídlo v Londýně, se zabývá vývojem globálně použitelných účetních standardů vysoké kvality, a tudíž vytváří společný jazyk v oblasti finančního výkaznictví na celém světě. Zpravodaj uznává význam takovýchto globálně použitelných standardů pro zlepšení hospodářské soutěže a odstranění investičních překážek v celosvětovém měřítku.

Od roku 2005 jsou veřejně obchodované společnosti z EU povinny vypracovávat konsolidovanou účetní závěrku v souladu s těmito standardy. Začlenění mezinárodních účetních standardů do práva EU se řídí mechanismem přejímání, který je nastíněn v nařízení o IAS.

Mezinárodní účetní standardy tvoří důležitou součást předpisů EU v oblasti finančních služeb a rámce dohledu. Prolínají se s mnoha dalšími předpisy EU v oblasti finančních služeb, mimo jiné v oblasti obezřetnostního dohledu. Zpravodaj proto zdůrazňuje důležitou úlohu účetních standardů, kterou plní při budování jednotného kapitálového trhu v Evropské unii, především v souvislosti s unií kapitálových trhů (CMU). Je přesvědčen, že používání mezinárodních standardů finančního výkaznictví v EU přispělo k posílení jednotného trhu a rovněž zvýšilo konkurenceschopnost evropského hospodářství, neboť umožnilo podnikům v rámci globálních kapitálových trhů přilákat kapitál a investice. Účinky uplatňování IFRS v Evropské unii v posledních deseti letech jsou proto obecně hodnoceny pozitivně.

Finanční krize nicméně odhalila, že je třeba provést přezkum standardů finančních výkaznictví a zlepšit je. Především důsledky používání „reálné hodnoty“ na finanční stabilitu vyvolaly debatu, která je stále živá.

Hodnocení nařízení IAS nabízí mimoto příležitost k řešení otázek souvisejících s procesem přejímání IFRS v Evropské unii.

Tvorba IFRS

Evropská unie pověřila tvorbou mezinárodních finančních účetních standardů Radu pro mezinárodní účetní standardy (IASB), což je nezávislý samoregulační soukromý orgán. Tuto nezávislost uvedeného orgánu musí doprovázet vhodné podmínky týkající se zodpovědnosti. Přezkum struktury a účinnosti nadace IFRS poskytuje příležitost k řešení otázek, jako je vliv Evropy a řádná zodpovědnost.

Zpravodaj se také věnuje otázce velké složitosti finančního výkaznictví. Tvůrci standardů musí usilovat o nalezení patřičné rovnováhy mezi potřebou, aby se ve finančních standardech zohledňovaly složité finanční trhy nástroje, a potřebou vysoce kvalitních, transparentních a srovnatelných globálních standardů, které by byly srozumitelné velkým skupinám různých uživatelů. V případě účetních standardů je nutné uplatňovat zásadu proporcionality, především proto, aby se menším podnikům umožnilo přijetí ke kótování. V souvislosti s projektem unie kapitálových trhů vítá zpravodaj záměr Komise vyhodnotit spolu s IASB možnost vytvoření účetních standardů pro podniky kotované k obchodování na trzích růstu MSP.

Zpravodaj zdůrazňuje, že je nutné vytvořit soudržné standardy finančního výkaznictví. V rámci souboru stávajících účetních standardů je nutné docílit soudržnosti a konzistentnosti, a to rovněž pokud jde o právní předpisy EU v oblasti finančních služeb. Vzhledem k tomu, že cílem IFRS je vytvořit účetní standardy harmonizované na celosvětové úrovni, které by byly použitelné v různých jurisdikcích, které již stanoví povinnost používat IFRS (v současnosti je jich 116), s různými právními, regulačními a hospodářskými strukturami, je prostor pro zohlednění evropských specifik omezený. V důsledku této skutečnosti ponechává proces přejímání v EU pouze možnost standard převzít jako celek, standard převzít částečně (výjimky) nebo standard nepřevzít. Je proto nanejvýše důležité zajistit evropský vliv ve všech etapách vytváření standardů.

Zpravodaj vyzývá k dalšímu posílení evropského vlivu v raných stádiích tvorby účetních standardů. Do procesu jsou zapojeny různé evropské subjekty z veřejné i soukromé sféry na vnitrostátní i evropské úrovni, přičemž někdy mají rozdílné názory i přístupy. Dosáhnout definice společného evropského postoje je proto důležité, avšak zároveň velmi složité. Skupina EFRAG by v této otázce měla plnit významnou úlohu.

Přejímání a uplatňování IFRS v Evropské unii

IFRS musí být převzaty, aby se mohly stát součástí právních předpisů EU. Proces přejímání zajistí, aby mezinárodní účetní standardy zohledňovaly zájmy evropského hospodářství.

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG), která je soukromou organizací a poskytuje technickou expertizu a poradenství Komise, plní významnou úlohu při posilování evropského vlivu již v rané fázi vytváření standardů. Zpravodaj vítá provádění správní reformy skupiny EFRAG na základě doporučení Maystadtovy zprávy. Tyto reformy posílí kapacitu skupiny EFRAG při plnění jejích úkolů. Zpravodaj zdůrazňuje, že je nutné posílit kapacitu skupiny EFRAG, pokud jde o řádné provádění kvantitativního i kvalitativního hodnocení dopadu. Mimoto je třeba zvážit možné způsoby, jak ve větší míře zapojit již v rané fázi do postupu přejímání Parlament. Výbor ECON vytvořil za tímto účelem stálý tým pro IFRS.

Kritéria přejímání mají důležitou úlohu při procesu přejímání (standardy by měly být příznivé pro „evropské veřejné statky“, podávat věrný a pravdivý obraz a splňovat další kvalitativní kritéria).

Dalším důležitým hlediskem je stanovení rovnocennosti účetních standardů třetích zemí. Spojené státy nepovolily svým domácím podnikům, aby používaly IFRS. Proto má zásadní význam činnost IASB a FASB (tvůrce standardů v USA) v oblasti sbližování standardů.

Je nutné zajistit konsistentní uplatňování standardů finančního výkaznictví, aby se v rámci jednotného trhu vytvořily rovné podmínky pro všechny. Zpravodaj zdůrazňuje úlohu orgánu ESMA při zajištění sbližování v oblasti dohledu v Evropě (viz pokyny orgánu ESMA týkající se vymáhání finančních informací).

Související zkraty

ARC

Regulativní výbor pro účetnictví

EFRAG

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví

ESMA

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

FASB

Rada pro účetní standardy

IAS

Mezinárodní účetní standardy

IASB

Rada pro mezinárodní účetní standardy

IFRS

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

nadace IFRS

Nadace IFRS je orgánem dohledu v rámci IASB

IFRAC

Mezinárodní federace účetních

PIOB

Rada pro dozor nad veřejnými zájmy

ISA

Mezinárodní auditorské standardy


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (8.4.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví, Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy

(2016/2006(INI))

Navrhovatel: Ryszard Czarnecki

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že používáním mezinárodních účetních standardů (IAS) se má sjednotit účetní výkaznictví společností;

B.  vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize si vynutila reformu mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), která má zajistit jejich větší transparentnost, lepší správu ekonomických systémů a vyšší porovnatelnost;

C.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby se Unie účastnila diskuse o definování mezinárodních standardů výkaznictví a aby byla zastoupena v řídicích strukturách mezinárodních regulačních orgánů příslušných pro účetnictví;

D.  vzhledem k tomu, že aktivní zapojení a spolupráce mezi aktéry v procesu vytváření a schvalování standardů umožňuje lépe pochopit potenciální náklady na uplatňování jakýchkoli nových účetních standardů či standardů pro výkaznictví;

E.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí přijatá v rámci účetní politiky se promítají do veřejné oblasti EU a do vnitrostátních informačních systémů o veřejných financích;

1.  vítá studii Komise, která hodnotí desetileté uplatňování nařízení o IAS v Unii(1);

2.  vítá cíle stanovené v IFRS, obzvláště zvýšenou přeshraniční mobilitu malých a středních podniků, nižší počet daňových podvodů a přístup k financím na světových kapitálových trzích;

3.  domnívá se, že zastřešujícím cílem je posílení spolehlivosti, porovnatelnosti a transparentnosti finančních informací;

4.  konstatuje, že používání IFRS přispělo k celkovému posílení efektivnosti, relevantnosti a kvality finančních údajů a výkazů ku prospěchu jednotného trhu a kapitálových trhů; bere na vědomí koordinační úlohu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), který umožňuje důsledné uplatňování těchto standardů v celé Unii;

5.  konstatuje však, že IFRS nejsou prováděny v plném rozsahu a členské státy je plně nepodporují, což oslabuje jejich potenciál;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaměřily své úsilí na úplné provádění IFRS, neboť takový krok je třeba k tomu, aby mohla existovat unie kapitálových trhů a aby se přispělo k procesům vedoucím k plnohodnotnému jednotnému trhu;

7.  doporučuje členským státům, aby dodržovaly pokyny orgánu ESMA s cílem zabezpečit hladké a úplné provádění IFRS;

8.  vyzývá Komisi, aby vypracovala celounijní zjednodušený účetní standard pro malé a střední podniky kotované v mnohostranných obchodních systémech (MTF), a to zejména s ohledem na trhy pro růst malých a středních podniků;

9.  konstatuje, že velmi komplikovaný charakter IFRS si žádá další analýzu nákladů a přínosů, relevantní posouzení dopadů a informování o současných výsledcích na trzích a že transparentní a zjednodušené IFRS by uživatelům umožnily lépe chápat a využívat finanční informace; konstatuje, že se musí pečlivě udržovat rovnováha mezi požadovaným poskytováním dat a snížením byrokracie pro malé a střední podniky;

10.  v této souvislosti zdůrazňuje, že důležitým prvkem je demokratická kontrola a že do vytváření standardů finančního výkaznictví i do schvalovacího procesu musí být v zájmu zaručení celkové koherence a vhodnosti zásad účetnictví a výkaznictví zapojeny Parlament, Komise a Rada; domnívá se, že je i nadále nezbytný proces schvalování, neboť je třeba zajistit, aby standardy vypracované soukromým subjektem dříve, než se stanou právními předpisy EU, splňovaly určitá kritéria a vyhovovaly evropskému hospodářství;

11.  v této souvislosti konstatuje, že Evropský parlament by měl aktivně prosazovat IFRS, neboť existují důkazy, že přínosy převažují nad náklady;

12.  v této souvislosti podporuje poradní úlohu Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG), která zaručuje účast a hlas Evropy v procesu zavádění, vytváření a revize celosvětových účetních standardů a v související diskusi;

13.  zdůrazňuje, že uplatňování standardizovaných a zjednodušených účetních standardů a standardů pro výkaznictví v Unii je důležité nejen pro trhy a podniky, ale slouží i veřejnému zájmu(2);

14.  zastává názor, že dopad přijetí IAS a IFRS na finanční výkaznictví ve veřejném sektoru by měl být taktéž posouzen s ohledem na reformu systémů pro účetnictví a výkaznictví veřejného sektoru a orgánů státní správy;

15.  zdůrazňuje, že veřejný sektor by měl posoudit zkušenosti získané s prováděním IAS a IFRS, zejména v souvislosti s posílením zásad transparentnosti a porovnatelnosti, a že by tyto standardy měly členským státům EU sloužit jako referenční hodnoty pro vypracování evropských účetních standardů pro veřejný sektor (EPSAS); zastává názor, že by Komise měla za tímto účelem vypracovat harmonogram nebo akční plán;

16.  dále je přesvědčen o tom, že modernizace účetních systémů členských států na všech úrovních veřejné správy, které se dosáhne prosazením akruálního účetnictví založeného na všeobecně přijatelných účetních standardech, povede k posílení transparentnosti a porovnatelnosti veřejných účtů členských států i spolehlivosti finančního výkaznictví orgánů státní správy; vybízí Komisi, aby své úsilí ve věci evropských účetních standardů pro veřejný sektor (EPSAS) zintenzivnila;

17.  domnívá se, že v širším kontextu finančních a daňových reforem by vytvoření posílených nástrojů pro vedení účetnictví a výkaznictví prostřednictvím EPSAS mohlo usnadnit politický rozhodovací proces a správu ekonomických záležitostí;

18.  zdůrazňuje, že zkvalitnění primárních účetních údajů a finančních výkazů předkládaných veřejnými subjekty prostřednictvím EPSAS přispěje k posílení a převzetí veřejné odpovědnosti, k udržitelným veřejným financím s větší daňovou transparentností a k přísnější a transparentnější rozpočtové kontrole.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Inés Ayala Sender, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Verónica Lope Fontagné, Monica Macovei, Dan Nica, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marian-Jean Marinescu, Miroslav Poche

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen, Bodil Valero

(1)

COM(2015)0301, přijata dne 18. června 2015.

(2)

V souladu s doporučeními v Maystadtově zprávě.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

0

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Mady Delvaux, Ashley Fox, Marian Harkin, Ian Hudghton, Sophia in ‘t Veld, Syed Kamall, Krišjānis Kariņš, Paloma López Bermejo, Emmanuel Maurel, Siôn Simon, Romana Tomc

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Virginie Rozière

Právní upozornění - Ochrana soukromí