Postup : 2016/0805(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0183/2016

Předložené texty :

A8-0183/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 07/06/2016 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0245

ZPRÁVA     
PDF 664kWORD 198k
24.5.2016
PE 582.052v03-00 A8-0183/2016

o návrhu na jmenování Rimantase Šadžiuse členem Účetního dvora

(C8‑0126/2016 – 2015/0805(NLE))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Bart Staes

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS Rimantase ŠADŽIUSE
 PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI Rimantase ŠADŽIUSE NA DOTAZNÍK
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu na jmenování Rimantase Šadžiuse členem Účetního dvora

(C8‑0126/2016 – 2015/0805(NLE))

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0126/2016),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0183/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na požadavky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že na své schůzi dne 23. května 2016 vyslechl Výbor pro rozpočtovou kontrolu kandidáta Rady na člena Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady jmenovat Rimantase Šadžiuse členem Účetního dvora;

2.  pověřuje svoji předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS Rimantase ŠADŽIUSE

VZDĚLÁNÍ:

vysokoškolské:

2002  promoce na Právnické fakultě Vilniuské univerzity, kde získal odbornou právnickou kvalifikaci a magisterský titul v oboru právo

1983   promoce na Fakultě chemické Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova (cum laude), kde získal odbornou chemickou kvalifikaci

ODBORNÁ PRAXE:

od 13. prosince 2012 ministr financí Litevské republiky

2009 – prosinec 2012 společnost poskytující vědecko-publikační služby

květen 2007 – prosinec 2008 ministr financí Litevské republiky

červen 2006 – květen 2007 ministerstvo financí Litevské republiky, náměstek ministra

prosinec 2004 – červenec 2006 ministerstvo zdravotnictví Litevské republiky, náměstek ministra

listopad 2003 – prosinec 2004 ministerstvo sociálního zabezpečení a práce, náměstek ministra

PŘEDCHOZÍ ODBORNÁ PRAXE:

vědecké výzkumy v oblasti kvantové chemie a fyziky pevných látek, překlady, redakční úprava a publikování vědecké

literatury a také účetní a daňové poradenství.

ZNALOSTI CIZÍCH JAZYKŮ:

angličtina, ruština, polština, němčina – vynikající znalost, francouzština – základní znalost.

ČLENSTVÍ V POLITICKÝCH STRANÁCH A ČLENSTVÍ V NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍCH:  

člen Litevské sociálně demokratické strany (člen výboru strany),

Litevské sdružení fyziků

ZÁJMOVÁ ČINNOST: klasická hudba, cizí jazyky.


PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI Rimantase ŠADŽIUSE NA DOTAZNÍK

Odborné zkušenosti

1.  Podejte prosím výčet svých odborných zkušeností ve sféře veřejných financí, ať jde o rozpočtové plánování, plnění rozpočtu, rozpočtové řízení, rozpočtovou kontrolu či audit.

Má profesní činnost od roku 2003 vždy úzce souvisela s veřejnými financemi.

Jako náměstek ministra pro sociální zabezpečení a práci jsem odpovídal mimo jiné za problematiku rozpočtů na sociální pojištění a sociální pomoc. Mezi významné projekty, na nichž jsem se výrazně osobně podílel, patřilo vytvoření zvláštního režimu státní podpory zaměřeného na podporu zaměstnanosti zranitelných skupin pracovních sil prostřednictvím tzv. sociálních podniků, nebo zavedení nového druhu soukromých podniků, jejichž specifickým účelem je zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, bývalé vězně atd. Zvláštní úkoly jsem musel řešit rovněž v souvislosti s probíhajícím procesem přistoupení Litvy k Evropské unii v roce 2004: zahrnovaly realizaci projektů financovaných z předvstupních fondů EU a přípravu na zahájení čerpání strukturální pomoci EU v programovém období 2004–2006.

Na Ministerstvu zdravotnictví Litevské republiky bylo jednou z hlavních oblastí mého profesního zájmu a současně jednou z mých odpovědností zajišťování financování zdravotní péče prostřednictvím státního fondu zdravotního pojištění. To zahrnovalo práci s legislativou zajišťující zdroje, tj. příspěvky na zdravotní pojištění odváděné fyzickými a právnickými osobami, ale také rozpočtové plánování pro financování různých poskytovatelů zdravotní péče a rovněž řešení složitých vztahů mezi aktéry z veřejného a soukromého sektoru, kteří v této oblasti působí. Díky tomu jsem rovněž měl možnost poněkud podrobněji studovat systémy financování zdravotní péče uplatňované v řadě jiných zemí.

Ministerstvo zdravotnictví bylo orgánem odpovědným za provádění projektů v oblasti zdraví financovaných Evropskou unií. Já jsem tehdy na ministerstvu předsedal výboru pro výběr projektů, který projednával významné aspekty plánování zdrojů, orientace na výsledky a odpovědného rozpočtového řízení. Během mého funkčního období na ministerstvu zdravotnictví jsme rovněž začali vypracovávat strategii čerpání strukturálních fondů EU na příští programové období 2007–2013, které pro Litvu představovalo zcela novou fázi a nové výzvy v oblasti rozpočtového plánování, zahrnující ukazatele výsledků a průřezové hodnocení efektivnosti investic EU.

V této práci jsem následně pokračoval i na ministerstvu financí, zpočátku jako náměstek ministra a později jako ministr. Během příprav na nové programové období EU vyžadovaly významné úsilí tři hlavní oblasti: zaprvé vypracování strategických dokumentů (strategie a operační programy), které by institucím sloužily jako vodítko při rozpočtovém plánování fondů EU, zadruhé vytvoření nového institucionálního rámce pro řízení fondů EU v souladu s právními předpisy EU a zatřetí začlenění strukturální pomoci EU do tradičního kontextu státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěl zmínit zejména vytvoření zdokonaleného systému auditů pro strukturální fondy EU, do něhož je zapojen litevský nejvyšší auditní orgán – Národní kontrolní úřad.

Úspěšná příprava a realizace programového období 2007–2013 připravily perfektní předpoklady pro další období zahrnující roky 2014–2020.

Další aspekt mých osobních zkušeností v oblasti veřejných financí se týkal zavedení rámce fiskální kázně v Litvě. Za zmínku stojí příprava a přijetí zákona o fiskální kázni v roce 2007 a ústavního zákona o provádění rozpočtového paktu v roce 2014 (již během mého druhého funkčního období na pozici ministra financí), přičemž na obou právních předpisech jsem se osobně podílel. Obrovský význam pro přistoupení Litvy k eurozóně v roce 2015 mělo uvážlivé rozpočtové plánování včetně zavedení příslušných pobídek pro instituce a obce.

Jako ministr jsem vždy věnoval velkou pozornost zajištění efektivnosti veřejných výdajů v konkrétních oblastech, vytvoření na výsledky zaměřeného systému plánování a vyhodnocování rozpočtových programů a posílení interní i externí kontroly výdajů. Pod mým vedením došlo k významným pozitivním změnám ve správě státního majetku a řízení státních podniků.

2.  Jakých nejvýraznějších úspěchů se vám v profesní kariéře podařilo dosáhnout?

Jako ministr financí jsem přispěl k odpovědné fiskální politice Litvy. Pod mým vedením vypracovalo ministerstvo financí nový právní základ (především zákon Litevské republiky o fiskální kázni a ústavní zákon o provádění rozpočtového paktu), s cílem zvýšit důvěru v dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zavést dlouhodobá pravidla fiskální kázně, která by zajistila udržitelný hospodářský růst. Významnou inovací v institucionálním rámci byla skutečnost, že Národnímu kontrolnímu úřadu Litevské republiky byly svěřeny funkce nezávislého orgánu pro monitorování rozpočtové politiky (takzvané fiskální rady). Tento orgán vydává nezávislé stanovisko ke scénáři ekonomického vývoje, jejž vypracovává Ministerstvo financí Litevské republiky, a provádí kontrolu návrhů rozpočtových plánů.

Další významnou oblastí, na kterou kladu velký důraz, je výběr daní. S přihlédnutím k celosvětové praxi a k doporučením mezinárodních organizací byla provedena řada reforem a zdokonalení v daňové správě. Takzvaný „inteligentní systém daňové správy“ v Litvě odstartoval u automatizovaných kontrol přiznání k DPH a postupně umožnil posuzování rizik, vyhodnocování chování podniků v reálném čase, provádění křížových kontrol a mnohem efektivnější identifikaci případů daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem. Tyto kroky společně s některými dalšími správními opatřeními vedly k významné pozitivní strukturální změně v objemu vybraných daní v poměru k HDP, díky čemuž dosáhl veřejný sektor v roce 2015 nakonec téměř vyváženého stavu.

Přispěl jsem rovněž k reformě účetních a finančních výkazů v litevském veřejném sektoru, zahrnující rozpočtové orgány, veřejné a obecní podniky, instituce a organizace. Účelem této reformy je zavést ve veřejném sektoru akruální účetnictví, v souladu s právními předpisy Litevské republiky i v souladu s mezinárodními účetními standardy a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor. Reforma má za cíl vytvořit spolehlivější a transparentnější základ pro plánování a plnění rozpočtu.

Jedním z mých nejvýznamnějších osobních cílů bylo zvýšení efektivnosti fondů EU v Litvě. Hlavní myšlenka „Investice namísto lepšího vynakládání prostředků“ byla v průběhu litevského předsednictví Rady EU jasně vyjadřována a získala si širokou popularitu. Během programového období 2007–2013 byla Litva mezi prvními zeměmi v EU, které přijaly výzvu k provádění finančních nástrojů za účelem zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování a k financování projektů v oblasti energetické účinnosti. Finanční nástroje, které jsme zavedli (tři holdingové fondy, jeden záruční finanční nástroj pro přístup malých a středních podniků k financování a jeden holdingový fond pro projekty v oblasti energetické účinnosti) již prokázaly své výhody – u některých nástrojů již byly finanční prostředky plně splaceny a opakovaně investovány. V období let 2014–2020 očekáváme, že dosáhneme z fondů EU nejlepších výsledků tím, že zohledníme naše zkušenosti z minulosti, ale také zdvojnásobíme financování pro finanční nástroje a rozšíříme oblast jejich působnosti na nové oblasti (např. doprava, veřejné osvětlení, vodohospodářská infrastruktura atd.). V roce 2013 zahájila pod mým dohledem činnost státem vlastněná národní investiční platforma VIPA, která se zaměřuje na efektivní řízení kapitálových zdrojů ve fondech.

Pod mým vedením došlo k významným pozitivním změnám v řízení státních podniků. Ministerstvo financí je akcionářem největších státních podniků v Litvě – skupiny Lietuvos Energija, která patří mezi největší producenty energie v pobaltských státech. V souladu s pokyny ke správě a řízení vypracovanými ministerstvem financí byla zavedena struktura podnikové správy a řízení a model skupiny. Za tímto účelem jsme uplatnili ty nejmodernější mezinárodní a národní postupy, doporučení OECD, kodex podnikové správy a řízení Vilniuské burzy cenných papírů NASDAQ OMX. Naše zkušenosti jsou v současné době přenášeny do dopravy a dalších sektorů.

Bylo mi ctí vykonávat od července do prosince 2013 funkci předsedy Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) v Radě Evropské unie. Mezi klíčové výstupy litevského předsednictví patřily včasné dohody o rozpočtu EU na rok 2014, o politice soudržnosti na období 2014–2020, o finančních službách a legislativních aktech v oblasti daní a dosažení podstatného pokroku při budování bankovní unie. Jedním z nejvýznamnějších úspěchů při budování silné a robustní bankovní unie byla dohoda o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Rád bych také zmínil naše úspěchy v oblasti auditu, kde jsme dosáhli dohody o reformě evropského auditorského trhu. Mezi hlavní prvky této dohody patřila přísnější pravidla pro auditory a auditorské firmy, jejichž cílem je zejména posílit nezávislost auditorů subjektů veřejného zájmu (PIE), jakož i zajistit větší rozmanitost v rámci současného vysoce koncentrovaného auditorského trhu.

V neposlední řadě jsem velice hrdý na to, že během mého funkčního období a pod mým vedením Litva dne 1. ledna 2015 úspěšně přistoupila k eurozóně. Od toho dne se Litva stala devatenáctým plnohodnotným členem eurozóny, jejíž členové používají euro coby jednotnou měnu Evropské unie. Zavedení eura v Litvě znamená hlubší integraci v Evropské unii, jež nám přináší větší bezpečnost a ochranu v ekonomickém i politickém slova smyslu.

3.  Jakou máte profesní zkušenost z působení v mezinárodních multikulturních a vícejazyčných organizacích nebo institucích se sídlem mimo vaši domovskou zemi?

Jako člen Rady ECOFIN, a zejména během litevského předsednictví Rady EU v druhém pololetí roku 2013 jsem ve funkci předsedy tohoto složení Rady spolu s členskými státy, Evropským parlamentem, Evropskou komisí a dalšími zainteresovanými subjekty intenzivně spolupracoval na ochraně zájmů Evropy a jejích občanů v takových důležitých oblastech, jako jsou hospodářství a finance, zahrnující specificky politiku soudržnosti EU a rozpočet EU. Toto předsednictví pro mě bylo výzvou i příležitostí zároveň; na základě této zkušenosti jsem dospěl k závěru, že skvělých výsledků, jež evropští občané očekávají, můžeme dosáhnout pouze tehdy, budeme-li my – tedy členské státy a evropské instituce – vzájemně spolupracovat.

Od roku 2012 rovněž působím jako guvernér mnoha mezinárodních finančních institucí: Skupiny Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropské investiční banky (EIB), Severské investiční banky (NIB) a jako náhradník guvernéra Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Kromě toho se podílím na činnostech Euroskupiny a vykonávám funkci guvernéra Evropského mechanismu stability (ESM).

V rámci všech těchto činností jsem získal rozsáhlé zkušenosti v oblasti mezinárodní a mezikulturní spolupráce.

4.  Bylo vám uděleno absolutorium za výkon řídících povinností, které jste plnil v minulosti, pokud takovýto postup existuje?

Postup udělení absolutoria stanovený v litevských právních předpisech se druhově poněkud liší od postupu, který je uplatňován v Evropském parlamentu. Účet plnění ročního rozpočtu, který jménem vlády předkládá ministr financí, je předmětem auditu ze strany nejvyššího auditního orgánu a následně přezkoumán Parlamentem Litevské republiky (Seimas). Ve všech případech, kdy jsem tyto účty v parlamentu předkládal a obhajoval ve funkci ministra, je parlament schválil tím, že přijal příslušná usnesení.

5.  Které ze svých dřívějších pracovních pozic jste vykonával na základě politické nominace?

Na základě politické nominace příslušných ministrů jsem byl jmenován na pozice náměstka ministra na ministerstvu sociálního zabezpečení a práce, ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu financí. Na pozici ministerstva financí jsem byl v roce 2007 poté, co předchozí ministr odstoupil, nominován předsedou vlády a jmenován prezidentem republiky. Domnívám se však, že hlavními argumenty, o které se opíral výběr mé kandidatury, byly ve všech těchto případech mé kvalifikace a odborné dovednosti, a nikoliv politická příslušnost.

V prosinci 2012 jsem byl jmenován ministrem financí na druhé funkční období. Proces sestavování vlády po parlamentních volbách v roce 2012 byl výrazně ovlivněn nadcházejícím předsednictvím EU a cílem nové vlády byla náležitá příprava na přijetí jednotné měny EU. Má pověst nestranné, efektivní a erudované osoby byla podle všeho pro schválení potenciálního ministra klíčovým předpokladem.

Zejména jsem nikdy nebyl členem parlamentu a nikdy jsem své pozice ve vládě nekombinoval s žádným druhem parlamentní činnosti.

6.  Na jakých třech nejdůležitějších rozhodnutích jste se ve svém profesním životě podílel?

Jako sféry, ve kterých se můj osobní podíl a angažovanost ukázaly jako rozhodující, lze uvést tyto tři oblasti:

Zavedení eura v Litvě. Tento krok vyžadoval na jedné straně obrovský objem praktických příprav na přechod, v jejichž rámci jsem vedl vytváření systému procesního řízení a osobně jsem předsedal operační skupině na vysoké úrovni, která celý proces vedla. Na druhé straně znamenal také vytvoření správných fiskálních a právních podmínek. Zavedení a prosazování rámce fiskální kázně – počínaje zákonem o fiskální kázni v roce 2007 – vždy patřilo k mým nejvyšším prioritám. Litvě se podařilo zajistit klesající trend fiskálního schodku a stabilizaci veřejného dluhu a současně zvýšit efektivnost výdajů a objem příjmů ze státních podniků.

Vytvoření bankovní unie. Jako předseda Rady ECOFIN jsem musel hrát ústřední úlohu při dosahování dlouho očekávané dohody o jednotném mechanismu pro řešení krizí, který je jedním z hlavních pilířů bankovní unie. Tato dohoda skutečně představovala nejvýznamnější úspěch litevského předsednictví v roce 2013, které důsledně a s maximálním úsilím šlo za svým odhodláním vybudovat důvěryhodnou Evropu. Během předsednictví pod mým vedením jsme rovněž dosáhli dohody s Evropským parlamentem o dvou samostatných prvcích bankovní unie: o směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank, která stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize bank a investičních podniků a zároveň chrání peníze daňových poplatníků, a o směrnici o systémech pojištění vkladů, jejímž cílem je zajistit dostatečné finanční prostředky ve fondech jednotlivých systémů a rychlou výplatu vkladatelům, kteří měli své prostředky uloženy ve finančních institucích v úpadku.

Zvýšení efektivity řízení a kontroly fondů EU v Litvě. Řídícím orgánem pro fondy Evropské unie v Litvě je ministerstvo financí, které odpovídá za účinné a transparentní provádění fondů EU v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Jako ministr jsem se aktivně podílel na vytváření efektivnějšího institucionálního rámce pro řízení fondů EU v období 2007–2013 v souladu s požadavky EU a osvědčenými postupy. Například abychom zlepšili kontrolní stránku auditních činností a zajistili soulad se zásadami a osvědčenými postupy funkčního oddělení auditora od auditovaného subjektu (řídící orgán, zprostředkující subjekty, certifikační orgán), rozhodli jsme se přesunout odpovědnost za provádění auditních postupů týkajících se fondů EU z příslušného odboru ministerstva financí na Národní kontrolní úřad Litevské republiky. Tento orgán již tehdy měl rozsáhlé zkušenosti s problematikou auditu fondů EU a každoročním hodnocením fungování systému řízení a kontroly. Tato konkrétní transformace a řada dalších zdokonalení v institucionálním rámci pro řízení fondů EU pro období 2007–2013 významně zlepšily kontrolu finančních prostředků EU a kulturu řádného finančního řízení v Litvě: mezi jasné důkazy patří míra chyb, která je jednou z nejnižších mezi členskými státy EU. Zavedený systém také nadále slouží i v programovém období 2014–2020.

Další naší inovací bylo přímé začlenění několika dalších institucí do systému řízení fondů EU na období 2014–2020, jehož cílem bylo posílit zvláštní kontroly a snížit nepatřičné využívání fondů EU: konkrétně se jednalo o Státní úřad pro zadávání veřejných zakázek, Útvar vyšetřování finanční trestné činnosti a Radu pro konkurenceschopnost. Tento institucionální systém skutečně prokazuje svoji účinnost.

Nezávislost

7.  Smlouva stanoví, že členové Účetního dvora musí svou funkci vykonávat „zcela nezávisle“. Jak byste tuto povinnost uplatňoval při výkonu svých budoucích povinností?

Zásada nezávislosti patří v případě auditorů a auditních orgánů mezi základní principy. Nejvyšší kontrolní orgány mohou své úkoly plnit objektivně a efektivně pouze tehdy, jsou-li nezávislé na auditovaném subjektu a chráněny před jakýmkoli ovlivňováním zvenčí. Auditoři by si měli zachovávat nezávislost, tak aby jejich zprávy byly nestranné a byly také tak vnímány osobami, které je budou podle předpokladů používat. Při naplňování zásady nezávislosti bych jako člen Účetního dvora jednal v souladu s požadavky stanovenými ve Smlouvě, s Etickými standardy Evropského účetního dvora, kodexem chování pro členy Účetního dvora, jednacím řádem Účetního dvora a prováděcími předpisy k jednacímu řádu.

Při výkonu svých funkcí člena Účetního dvora bych se zdržel jakéhokoli jednání, které by vedlo ke ztrátě nezávislosti, vyhýbal bych se všem situacím, jež by mohly vést ke střetu zájmů, a učinil bych všechny vhodné kroky k vyloučení rizik ohrožujících nezávislost. Při plnění svých povinností bych jednal objektivně a konstruktivně, nepřijímal bych žádné instrukce od vlád ani jiných orgánů, zdržel bych se veškerých jiných profesních činností, a zejména bych nezastával žádné politické funkce.

8.  Máte vy nebo vaši blízcí příbuzní (rodiče, sourozenci, partner(ka) a děti) nějaké obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s vašimi budoucími povinnostmi?

Ne, nejsem si vědom žádné takové skutečnosti, která by mohla být v konfliktu s mými budoucími povinnostmi.

9.  Jste připraven informovat o veškerých svých finančních zájmech a jiných závazcích předsedu Účetního dvora a zveřejnit je?

Ano, jsem připraven splnit veškeré povinnosti týkající se poskytnutí informací, které se na členy Účetního dvora vztahují. Informace o veškerých svých finančních zájmech a jiných závazcích poskytnu předsedovi Účetního dvora a v případě potřeby je zveřejním. Z důvodu svých předchozích i stávajících funkcí ve veřejné správě své země poskytuji a zveřejňuji informace o svých finančních zájmech a jiných závazcích a o finančních zájmech a jiných závazcích mých rodinných příslušníků pravidelně již od roku 2003, v souladu s příslušnými zákony Litevské republiky, které upravují povinnost některých státních zaměstnanců zveřejňovat informace o finančních zájmech a jiných závazcích.

10.  Jste v současné době účastníkem nějakého soudního řízení? Pokud ano, uveďte podrobné informace.

Ne, v současné době nejsem účastníkem žádného soudního řízení.

11.  Působíte aktivně v politice nebo vykonáváte nějakou politickou funkci? Pokud ano, na jaké úrovni? Zastával jste v posledních 18 měsících nějakou politickou pozici? Pokud ano, uveďte podrobné informace.

Od roku 1990, kdy byla obnovena nezávislost Litvy, jsem členem Litevské sociálně demokratické strany. Jako ministr financí v litevské koaliční vládě jsem rovněž členem výboru této strany. Nikdy jsem však ani v této straně, ani v jiných politických organizacích nezastával na jakékoli úrovni žádnou výkonnou pozici. Nikdy jsem nebyl zvolen do parlamentu a nikdy jsem nebyl členem parlamentních politických uskupení, ani jsem se nepodílel na jejich činnostech. Ve všech pozicích, na které jsem byl jmenován, jsem postupoval na základě profesionálního přístupu.

12.  Jste připraven po jmenování členem Účetního dvora odstoupit z jakékoli volené funkce nebo se vzdát jakékoli aktivní funkce a s ní spojených odpovědností v politické straně?

Ano, v případě mého jmenování členem Účetního dvora odstoupím ze všech volených funkcí a vzdám se veškerých aktivních funkcí. Během svého funkčního období jako člen Účetního dvora do žádné takové funkce nenastoupím.

13.  Jak byste postupoval v případě závažné nesrovnalosti, nebo dokonce podvodu či korupce, do kterého by byly zapleteny osoby v členském státě, z něhož pocházíte?

Rozpočet EU představuje peníze daňových poplatníků, jež je třeba vynakládat pouze na provádění politik, které byly schváleny normotvůrcem EU. Jsem pevně přesvědčen o tom, že jakýkoli veřejný podnik poznamenaný korupcí, podvody nebo nesrovnalostmi by nikdy nemohl v plném rozsahu naplnit své cíle. Pokud bych se setkal s korupcí, podvody nebo jinými závažnými nesrovnalostmi s potenciálně nepříznivým dopadem na veřejné prostředky EU, ať už by se jednalo o příjmy či výdaje EU nebo majetek orgánů EU, postupoval bych velmi striktně a ohlásil bych danou záležitost Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jiným příslušným orgánům, samozřejmě však v plném souladu s pravidly a postupy Účetního dvora. Zcela určitě bych takto postupoval bez ohledu na dotyčnou osobu nebo členský stát, ať již by šlo o Litvu či kteroukoli jinou zemi. Rovné zacházení rovněž v tomto ohledu je a zůstane jednou z mých nejvýznamnějších osobních priorit.

Plnění povinností

14.  Jaké by měly být hlavní rysy řádného finančního řízení při jakémkoli výkonu veřejné služby? Jak by mohl Evropský účetní dvůr pomoci je prosazovat?

Řádné finanční řízení patří k základním součástem koncepce řádné správy věcí veřejných. Stejně tak mají pro řádnou správu ve veřejné službě zásadní význam i odpovědnost, transparentnost a právní stát. Kultura řádného finančního řízení ve veřejných organizacích by měla tvořit základ pro chování usilující o nejvyšší výkonnost a trvalé zlepšování. Musí zahrnovat čtyři nezbytné prvky: vedení (hodnoty, jasná vize, poslání a cíle), rozhodování a strukturu (jasné úlohy a odpovědnosti a  struktura podporující cíle), lidi (účinné řízení lidských zdrojů včetně odborné přípravy a řízení znalostí) a dále pracovní postupy a systémy (účinné a účelné pracovní procesy a systém řízení rizik).

Demokratický dohled nad plněním rozpočtu by měl být klíčovým prvkem odpovědnosti s cílem informovat daňové poplatníky o tom, jakým způsobem jsou vynakládány jejich peníze, zda se tak děje v souladu s příslušnými pravidly a předpisy, ale hlavně – a to je ještě důležitější – o tom, zda bylo s pomocí takto vynaložených peněz dosaženo zamýšlených výsledků.

To vše platí i v celoevropském kontextu. Koncepce řádného finančního řízení je v EU zavedena v primárním právu – Smlouvě o fungování EU, jejíž článek 317 stanoví, že „Komise plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy ... v souladu se zásadami řádného finančního řízení“ a že „členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení“.

Finanční nařízení o souhrnném rozpočtu EU navíc zásady řádného finančního řízení dále popisuje prostřednictvím zásad hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti (v angličtině označovány jako „3 E“). Zásadou hospodárnosti se zde rozumí zpřístupnění nezbytných zdrojů dotyčnému orgánu ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu; zásada efektivnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji a dosaženými výsledky a účinností se rozumí splnění stanovených cílů a dosažení zamýšlených výsledků.

Kromě výše uvedených, právně zakotvených zásad řádného finančního řízení si probíhající globální změny vyžádaly vznik dalších prvků řádné správy věcí veřejných, jež by měla každá moderní veřejná služba dodržovat – například aspekty životního prostředí, rovnosti a etiky (v angličtině označované jako „doplňující tři E“).

Podle mého názoru může mít vytvoření pevné kultury řádného finančního řízení v oblasti financí EU – navzdory značně omezenému rozsahu schváleného rozpočtu EU – zásadní význam pro úspěch samotné evropské myšlenky. Za tímto účelem však musí výdaje z rozpočtu EU v prvé řadě nabízet jasný a viditelný přínos pro EU a její občany, jehož by nebylo možné dosáhnout vynaložením prostředků pouze na vnitrostátní úrovni, tedy v plném souladu se zásadou subsidiarity. A právě to je základem koncepce účelného vynakládání prostředků na evropské úrovni. Finanční prostředky EU bohužel příliš často jednoduše zvyšují celkový objem prostředků, které jsou v dané zemi k dispozici, aniž by přidávaly konkrétní evropskou hodnotu. Nebo mohou být využívány na činnosti, které by členské státy a příjemci tak jako tak museli provést (efekt mrtvé váhy). Zadruhé je stále v mnoha případech kladen příliš velký důraz pouze na čerpání fondů EU (přístup zaměřený na vstupy), který se soustředí zejména na soulad výdajů s předpisy bez ohledu na relevantnost dosažených výsledků.

V programovém období 2014–2020 již došlo k dramatickým změnám a tento aspekt se stal výzvou jak pro členské státy, tak i pro evropské orgány, včetně Evropského účetního dvora. Ve stávajícím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 bylo řádné finanční řízení (za významného příspěvku litevského předsednictví k celému procesu) rozšířeno o některé specifické rysy , jako jsou například makroekonomická podmíněnost, výkonnostní rezervy, více možností zjednodušení, součinnost mezi finančními prostředky a rozsáhlejší využívání finančních nástrojů. Je však potřeba učinit ještě více. Prioritou Komise je vytvoření systému sestavování rozpočtu EU podle výkonnosti a já jsem přesvědčen, že by do tohoto procesu mohl být jako partner zapojen i Účetní dvůr, samozřejmě aniž by tím ohrozil svoji nezávislost.

V Litvě představují finanční prostředky EU téměř 15 % celkových veřejných výdajů, a proto mají rozhodující význam pro dosahování politických cílů. Ve funkci ministra financí jsem se podílel na zavádění výsledkově orientovaného systému řízení a kontroly fondů EU. Litva je mezi nejlepšími členskými státy, ne-li tím nejlepším členským státem, pokud jde o absorpční kapacitu fondů EU. Mé priority v oblasti řádného finančního řízení pro programové období 2014–2020 zahrnují předcházení podvodům, ale také přiměřené kontroly, zjednodušení a snížení administrativní zátěže a v neposlední řadě orientaci především na výstupy a výsledky s dlouhodobým pozitivním dopadem na hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a snižování chudoby. Pozitivní výsledky se již dostavily: podle auditního orgánu Národního kontrolního úřadu se míra zbytkových chyb v rámci politiky soudržnosti v Litvě systematicky pohybuje dokonce výrazně pod dvouprocentním prahem významnosti (např. 0,42 % v roce 2014), což je vynikající úspěch ve srovnání s kumulovaným číselným údajem na úrovni celé EU, kde například míra chyb odhadovaná Účetním dvorem pro politiku soudržnosti v roce 2014 činila 5,7 %. Hodnocení ex post navíc ukazují na rozhodující pozitivní dopad fondů EU na litevské hospodářství a společenský život.

Je zřejmé, že Evropský účetní dvůr sehrává prostřednictvím své auditní a další činnosti jedinečnou úlohu při posilování demokratické legitimity a udržitelnosti celé EU. Plně se ztotožňuji s výzvou Účetního dvora, obsaženou v loňské výroční zprávě, k rozvinutí „zcela nového přístupu“ prostřednictvím lepšího investování finančních prostředků EU (a vnitrostátních finančních prostředků), tak aby byly lépe zohledňovány globální výzvy, jimž Evropa v současnosti čelí. Na druhé straně by činitelům EU s rozhodovacími pravomocemi měly být poskytovány včasné a relevantní výsledky auditů prováděných Účetním dvorem s tím, že všichni účastníci poté musejí zajistit lepší provádění doporučení z auditů vyplývajících.

V neposlední řadě vítám také nedávnou reformu Účetního dvora iniciovanou prostřednictvím strategie Účetního dvora na období 2013–2017, která ho má dalším posilováním řádné správy v rámci Účetního dvora samotného přeměnit v modernější organizaci Doufám, že tato reforma Účetnímu dvoru umožní flexibilněji využívat své zdroje a zefektivnit postupy, tak aby mohl včasnějším způsobem vypracovávat relevantnější zprávy. Změna by měla být součástí trvalého rozvoje, se zapojením všech členů Účetního dvora ve snaze aktivně podporovat kulturu řádného finančního řízení v rámci organizace i v celé EU. Jsem připraven se na tomto úsilí osobně podílet.

15.  Účetní dvůr má podle Smlouvy pomáhat Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jak byste ještě více zlepšil spolupráci mezi Účetním dvorem a Evropským parlamentem (zejména jeho Výborem pro rozpočtovou kontrolu) ve snaze posílit jak veřejný dohled nad výdaji jako celkem, tak účelnost jejich vynakládání?

Systém kontrol založený na plné spolupráci mezi parlamentním dohledem a veřejným auditem má zcela zásadní význam. Jsem pevně přesvědčen, že spolupráce mezi parlamentním Výborem pro rozpočtovou kontrolu a Účetním dvorem je jedním ze základních prvků pro výkon veřejného dohledu nad penězi daňových poplatníků EU. Dlouholetá historie vzájemné spolupráce mezi oběma orgány vedla k nastolení osvědčených postupů: pravidelných setkání za účelem prezentace výsledků auditu, konzultací v rámci procesu výběru vysoce prioritních auditních témat a přípravy ročního pracovního programu. Vzhledem k tomu, že se globální svět neustále mění, je však třeba hledat lepší způsoby spolupráce a součinnosti, které budou pro obě strany přínosem při výkonu úkolů spadajících do jejich rámce odpovědnosti.

Parlament vykonává svoji hlavní funkci parlamentní kontroly nad orgánem výkonné moci, tedy Komisí, tím, že uplatňuje postup udělení absolutoria, v němž Parlament na základě doporučení Rady rozhodne, zda Komise náležitě vykonávala své povinnosti při plnění rozpočtu. Rozhodujícím základem tohoto postupu je výroční zpráva Účetního dvora spolu se zvláštními zprávami.

Vhodná opatření pro vypracování výroční zprávy hrají klíčovou úlohu pro to, aby mohla být tato zpráva Evropskému parlamentu a Výboru pro rozpočtovou kontrolu předložena včas a v patřičné kvalitě. Urychlení procesu vyhotovení výročních zpráv by Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytlo více času na jejich důkladné posouzení. Přínosem by v tomto směru mohla být další pomoc a systematičtější interakce s určenými parlamentními zpravodaji při přípravě zpráv o udělení absolutoria, přičemž totéž platí i pro zvláštní zprávy.

Hodnota práce v oblasti auditů výkonnosti do značné míry závisí na relevantnosti a včasnosti vypracovaných zvláštních zpráv. Obě složky rozpočtového orgánu musí výsledky auditů obdržet ve správném okamžiku víceletého rozpočtového cyklu, aby mohly účinně přispět k legislativnímu procesu; v opačném případě nemají zprávy Účetního dvora kýžený dopad a plýtvá se tak vzácnými zdroji. V této souvislosti lze nové ustanovení, že zvláštní zprávy mají být přijímány v přiměřené lhůtě nepřekračující 13 měsíců, jen přivítat, neboť je přínosem nejen pro včasnost výsledků auditů, ale také pro větší účinnost v rámci Účetního dvora.

Významným průřezovým výstupem Účetního dvora jsou situační zprávy vypracovávané na základě výzkumů Účetního dvora a jeho získaných zkušeností v oblasti auditu. Tyto situační zprávy považuji za další zdroj podkladů, který Parlamentu slouží při legislativním procesu a procesu dohledu. Tím, že by v příslušných případech zapojil i další výzkumné kapacity, jako například Výzkumnou službu Evropského parlamentu, by Účetní dvůr mohl dále budovat robustní nástroj pro nezávislé hodnocení.

Důležitou a užitečnou by dále mohla být také intenzivnější spolupráce se specializovanými výbory Evropského parlamentu, probíhající vedle spolupráce s Výborem pro rozpočtovou kontrolu a s jeho pomocí. Příslušné výbory by mohly sloužit jako dodatečná platforma v rozhodovacím procesu tím, že by posuzovaly zprávy Účetního dvora a jednaly by o dalších otázkách společného zájmu s Účetním dvorem.

A konečně by měli Účetní dvůr společně s Výborem pro rozpočtovou kontrolu udržovat pevnější vazby s Radou a vnitrostátními parlamenty, jež jsou rovněž politickými orgány vykonávajícími dohled nad finančními prostředky EU. Aktivní zapojení do pracovních vztahů s vnitrostátními parlamenty členských států a rovněž s Radou by bylo jednou z mých priorit coby člena Účetního dvora. Domnívám se, že by to mohlo přispět k větší odpovědnosti, vyššímu povědomí a větší důvěryhodnosti EU.

16.  Jaký je podle vašeho mínění přínos auditu výkonnosti a jak by měly být jeho výsledky využity při řídících postupech?

Účetní dvůr má jasný mandát k provádění auditů výkonnosti. Čl. 287 odst. 2 Smlouvy stanoví, že „Účetní dvůr přezkoumává a přesvědčuje se o řádnosti finančního řízení“. Mezinárodní standardy nejvyšších kontrolních institucí (ISSAI) poskytují nejvyšším kontrolním institucím k otázce auditů výkonnosti poměrně rozsáhlé pokyny, a Manuál Účetního dvora pro audit výkonnosti tak z těchto standardů zcela oprávněně vychází.

Audit výkonnosti je nezávislým, objektivním a spolehlivým posouzením toho, zda podniky, systémy, operace, programy, činnosti nebo organizace fungují v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti a zda existuje prostor pro zlepšení.

Jak vyplývá z výše uvedené definice auditu výkonnosti, tento audit posiluje odpovědnost vůči veřejnosti a umožňuje nejvyšším kontrolním institucím hodnotným způsobem přispívat ke zlepšování výkonnosti veřejné služby. Audit výkonnosti plní důležité funkce jak ve vztahu k občanům, tak ve vztahu k zákonodárným a výkonným orgánům, které jsou předmětem auditu.

Demokratická zásada je založena na právu občanů volat své zástupce k odpovědnosti za jejich rozhodování a úkony. Občané EU očekávají, že v zájmu naplnění této zásady budou informováni o tom, jak jsou vynakládány veřejné zdroje a jak fungují veřejné služby. Poskytováním objektivních a spolehlivých informací o těchto otázkách přispívá audit výkonnosti k transparentnosti a odpovědnosti EU jako celku.

Audit výkonnosti plní také významnou úlohu z hlediska průběžného informování tvůrců politik o činnosti výkonné moci a o výsledcích a výstupech různých rozhodnutí. Obě složky zákonodárné moci v EU, tedy Evropský parlament a Rada EU, potřebují spolehlivé a nezávislé informace o výsledcích a účincích programů a rozhodnutí. Audit výkonnosti představuje jedinečný zdroj informací, které jsou nezávislé a objektivní a nelze je přiřadit k žádnému politickému orgánu, a tímto způsobem prostřednictvím poskytování přesvědčivých údajů nepřímo přispívá k politickému rozhodovacímu procesu.

Audit výkonnosti podporuje rozvoj a změny ve veřejném sektoru tím, že poskytuje nové informace a upozorňuje na nejrůznější výzvy. Může se rovněž zabývat problémy, které někdy překračují rámec mandátu auditovaného subjektu tím, že zahrne určité otázky z čistě politické agendy. Přispívá tedy ke zlepšování a reformě ve veřejném sektoru. Tímto způsobem může audit výkonnosti přinášet přidanou hodnotu, která dalece přesahuje hodnotu výlučně kontrolní funkce.

Přidaná hodnota auditů výkonnosti prováděných Účetním dvorem spočívá ve schopnosti obsáhnout celkový kontext a shromáždit a zároveň šířit osvědčené postupy, čímž audit výkonnosti přispívá k veřejnému dohledu nad plněním rozpočtu EU a k informovanému rozhodování o mechanismech správy a řízení, koncipování politik a programů a alokaci prostředků z rozpočtu EU. Nejdůležitějšími prvky zprávy o auditu výkonnosti jsou zjištění, závěry a doporučení. A ze zjištění a závěrů z auditu musejí být vyvozeny důsledky. Doporučení uvedená ve zprávě proto musí být proveditelná a přinášet přidanou hodnotu, aby přispívala ke zlepšení finančního řízení v postupech auditovaných subjektů nebo ve veřejném sektoru jako celku: musí tedy vést k finanční úspoře, zavádět lepší pracovní metody, zabraňovat plýtvání, dosahovat nákladově efektivních cílů a generovat dlouhodobé pozitivní dopady. Pevný rámec odpovědnosti by však měl být doplněn opatřeními přijímanými v návaznosti na audit a řádným sledováním a naplňováním auditních doporučení.

Zcela nezbytným prvkem v cyklu odpovědnosti je posuzování a měření dopadu zpráv Účetního dvora o auditech výkonnosti. Na základě doporučení učiněných ve zvláštních zprávách Účetního dvora by měly být prováděny navazující činnosti, aby bylo možné stanovit a vyhodnotit přijatá opatření a dosažený pokrok. Domnívám se, že Účetní dvůr zvýší účinnost svých zpráv o auditu tím, že dále posílí sledování toho, jak jsou jeho doporučení naplňována. Účetní dvůr by zejména mohl zavést postup, v jehož rámci by auditovaný subjekt, tedy Komise, vypracoval podrobné prováděcí plány k doporučením Účetního dvora a Účetní dvůr by (s využitím své sofistikované databáze) sledoval a vyhodnocoval, nakolik Komise a členské státy dodržují svůj závazek tyto plány provést.

17.  Jak by bylo možné zlepšit spolupráci mezi Účetním dvorem, vnitrostátními kontrolními institucemi a Evropským parlamentem (Výborem pro rozpočtovou kontrolu), pokud jde o audit rozpočtu EU?

Účetní dvůr spolupracuje s jinými nejvyššími kontrolními institucemi především prostřednictvím Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI) a její evropské regionální skupiny (EUROSAI).

Na úrovni EU zavádí Smlouva prostředí pro spolupráci s vnitrostátními kontrolními orgány. Čl. 287 odst. 3 Smlouvy stanoví, že „V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními orgány kontroly účetnictví …. Účetní dvůr a vnitrostátní orgány kontroly účetnictví členských států spolupracují se vzájemnou důvěrou při uznávání vzájemné nezávislosti.“

Členské státy nesou společně odpovědnost za plnění přibližně 80 % rozpočtu EU. Nejvyšší kontrolní instituce by samozřejmě měly být zapojeny do kontroly fondů EU v příslušné zemi, a tím vytvořit auditní řetězec až k Výboru pro rozpočtovou kontrolu v Evropském parlamentu. V ideálním případě a v souladu s koncepcí jednotného auditu by nejvyšší kontrolní instituce mohly provádět audit příslušných národních účtů a jiných zpráv o čerpání fondů EU v dané zemi. Účetní dvůr by se poté mohl o práci vykonanou nejvyššími kontrolními institucemi opřít a využít část takto ověřené věrohodnosti k vydání stanoviska o konsolidované účetní závěrce EU. V praxi jsou však nejvyšší kontrolní instituce nezávislými vnitrostátními subjekty, jež odpovídají svým vnitrostátním parlamentům a vykonávají svou činnost na základě vnitrostátních rámců, které se mohou v jednotlivých členských státech v celé EU značně lišit. Jednotný model pro způsob, jakým nejvyšší kontrolní instituce provádějí kontrolu fondů EU, tedy neexistuje a jeho vytvoření pravděpodobně není realizovatelné, pokud nebude dosaženo politických dohod a nebude vytvořen právní základ. Některé nejvyšší kontrolní instituce dobrovolně provádějí audit vnitrostátních prohlášení o čerpání fondů EU ve své příslušné zemi. Některé působí jako součást rámce vnitřní kontroly pro fondy EU a podávají zprávy Komisi (např. litevský Národní kontrolní úřad ve funkci kontrolního orgánu pro politiku soudržnosti). Jiné provádějí vnitrostátní audit souladu nebo audit výkonnosti se zvláštním zaměřením na fondy EU.

Nejnovější vývoj v EU a v členských státech z obecného pohledu, a zejména pak v důsledku finanční krize, a dále i současná úroveň hospodářské, rozpočtové a měnové integrace jasně ukazují, že větší spolupráce mezi Účetním dvorem a nejvyššími kontrolními institucemi členských států je nezbytná, ať již na dvoustranném či širším základě v závislosti na posuzovaných otázkách. Současný rámec představovaný kontaktním výborem, v němž hraje Účetní dvůr klíčovou roli, nabízí nekonečné spektrum způsobů a forem spolupráce. Domnívám se, že vedle různých činností prováděných v pracovních skupinách by mohl být kontaktní výbor aktivnější v iniciování společných auditů zaměřených na témata společného zájmu: např. provádění strategie Evropa 2020, podvody s DPH uvnitř Společenství, infrastruktura silničních sítí v EU, boj proti korupci. Konečným uživatelem pracujícím s výsledky těchto auditů by v tomto kontextu mohl být Výbor pro rozpočtovou kontrolu, s možností vést rozpravy a posuzovat celoevropské otázky komplexnějším způsobem. Jako vhodný příklad takové spolupráce bych rád uvedl společnou auditní činnost provedenou u kapitoly 3 výroční zprávy za rok 2014 při posuzování toho, jakým způsobem se strategie Evropa 2020 prakticky realizuje prostřednictvím dohod o partnerství a programů financování dohodnutých mezi Komisí a členskými státy.

Dalším dobrým důvodem ke spolupráci je omezení nákladného překrývání činností v oblasti auditu fondů EU. Účetní dvůr a nejvyšší kontrolní instituce v EU by měly prozkoumat každou příležitost k tomu, aby se nákladnému překrývání činností v oblasti auditu vyhnuly, a to v prvé řadě zajištěním toho, aby se auditoři na každé úrovni mohli náležitě spolehnout na práci jiných auditorů. K dosažení tohoto cíle by musely Účetní dvůr a nejvyšší kontrolní instituce v členských státech posílit svou spolupráci.

18.  Jak byste dále rozvíjel vypracovávání zpráv Účetního dvora, aby Evropský parlament dostal veškeré potřebné informace o správnosti údajů, které členské státy poskytly Evropské komisi?

V rámci mandátu Účetního dvora stanoveného ve Smlouvě a ve finančním nařízení má jeho činnost tři hlavní výstupy: výroční zprávy, zvláštní zprávy a stanoviska, k nimž se nově přidal čtvrtý výstup v podobě situačních zpráv. Tyto výstupy Účetního dvora představují významný prvek v hierarchii odpovědnosti EU, který Evropskému parlamentu a dalším zainteresovaným subjektům poskytuje zásadní informace, jež jim pomáhají při dohledu nad veřejnými výdaji.

Výroční zprávy obsahují především výsledky finančního auditu a auditu shody provedeného ve vztahu k rozpočtu EU a evropským rozvojovým fondům. Specifické výroční zprávy předkládají výsledky finančního auditu a auditu shody provedeného u agentur, decentralizovaných subjektů a dalších institucí EU.

Vítám skutečnost, že Účetní dvůr výroční zprávy soustavně rozvíjí, aby zahrnovaly více informací, jež by Výboru pro rozpočtovou kontrolu lépe pomohly v procesu udělování absolutoria: více posuzování kvality výdajů a výkonnosti, aktuální stav systémů dohledu a kontroly v jednotlivých členských státech a rozpočtové řízení v Komisi. Tyto dodatečné informace poskytované společně s údaji o míře chyb u rozpočtových příjmů a výdajů, včetně míry chyb u hlavních oblastí politik EU, doplňují prohlášení o věrohodnosti obsažené ve zprávě o více kvalitativní, a nikoliv pouze kvantitativní informace.

Plní-li Komise rozpočet na základě sdíleného řízení, pověřuje úkoly spojenými s plněním členské státy. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, včetně legislativních, regulačních a správních, aby chránily finanční zájmy Unie a současně zajistily, že činnosti financované z rozpočtu jsou prováděny správně, účinně a v souladu s pravidly. Členské státy nesou společně odpovědnost za plnění přibližně 80 % rozpočtu EU.

Skutečnost, že platby z rozpočtu EU jsou již 21 let v řadě ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami, svědčí o tom, že systémy dohledu a kontroly nejsou dostatečně účinné, neboť ani Komise, ani členské státy nebyly schopny dodržet přijatelnou míru chyb, tj. do 2 %.

Aby mohly členské státy nést odpovědnost za finanční řízení fondů EU, musí předkládat kontrolní zprávy, výroční zprávy, prohlášení řídícího subjektu, každoroční souhrnné přehledy o auditech a kontrolách, které provedly ohledně legality a správnosti fondů EU, jež daná země obdržela, a výroky auditora. Sama Komise nicméně ve své souhrnné zprávě připouští, že spolehlivost kontrolních zpráv členských států zůstává i nadále problematická. Komise proto musí zlepšit systém sankcí ukládaných v případě, že členské státy v kontrolních zprávách, ale i v jiných zprávách, které předkládají, uvedou nesprávné informace. Podle finančního nařízení musí Komise provádět analýzu oblastí vykazujících dlouhodobě vysokou míru chyb a následně zjišťovat nedostatky v kontrolních systémech, analyzovat náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijmout nebo navrhnout vhodná opatření na zjednodušení platných ustanovení, zdokonalení systémů kontroly a přepracování programů nebo prováděcího rámce, pokud jsou k dispozici příslušné údaje.

V tomto ohledu se musí Účetní dvůr soustředit na posuzování spolehlivosti informací a ujištění, které Komise poskytuje na základě rámce vnitřní kontroly, jehož účinnost je založena především na kvalitě systémů členských států. Účetní dvůr musí zintenzivnit posuzování činnosti Komise, pokud jde o přesnost údajů poskytovaných členskými státy, a poskytovat Výboru pro rozpočtovou kontrolu směrodatnější informace o základních příčinách chyb a o konkrétních opatřeních k nápravě zjištěných nedostatků (ve formě auditních doporučení a prováděcích plánů vypracovaných Komisí, v nichž budou stanovena opatření na zvýšení preventivní a nápravné kapacity systémů dohledu a kontroly). Kromě toho musí Účetní dvůr pokračovat v práci na hodnocení výkonnosti Eurostatu, pokud jde o způsob shromažďování údajů v členských státech a zajištění vysoce kvalitních a spolehlivých statistik, které přispějí k informovanému rozhodování o politikách EU.

Další otázky

19.  Stáhnete svou kandidaturu v případě, že bude stanovisko Parlamentu k Vašemu jmenování členem Účetního dvora záporné?

Má nominace na pozici člena Účetního dvora byla v souladu s demokratickým a transparentním postupem, který zahrnoval: (jednomyslnou) nominaci koaliční vládou Litevské republiky, souhlas prezidenta republiky a v posledním stupni schválení většinou hlasů na plenárním zasedání Parlamentu Litevské republiky (Seimas). Domnívám se, že tímto postupem byla rovněž zajištěna zejména má nezávislost na jakémkoli politickém vlivu z mé země.

Jsem přesvědčen o tom, že konstruktivní a upřímná spolupráce s Evropským parlamentem má pro členy Účetního dvora zásadní význam. Je-li tedy stanovisko Parlamentu k některému navrženému kandidátovi záporné, může to jednoznačně ztížit bezproblémovou interakci tohoto člena, bude-li přesto jmenován, s Parlamentem a jeho výbory.

Především se však domnívám, že Evropský účetní dvůr jako orgán musí rovněž mít jasnou demokratickou legitimitu, která může být výrazně posílena, pokud Evropský parlament přímo volený evropskými občany vydal ke jmenování členů Účetního dvora kladné stanovisko. Pokud tedy Evropský parlament má či vznese zásadní námitky vůči mé kandidatuře na člena Účetního dvora, předložím litevské vládě návrh na stažení své kandidatury.

Jsem přesvědčen, že si zasloužím důvěru Evropského parlamentu, a své poslání v Evropském účetním dvoře budu věrně plnit. Věřím tedy, že Evropský parlament vydá k mé kandidatuře kladné stanovisko.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

23.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Georgi Pirinski, Claudia Schmidt, Bart Staes, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brian Hayes, Benedek Jávor, Marian-Jean Marinescu, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Claudiu Ciprian Tănăsescu

Právní upozornění - Ochrana soukromí