Postup : 2016/0011(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0189/2016

Předložené texty :

A8-0189/2016

Rozpravy :

PV 07/06/2016 - 2
CRE 07/06/2016 - 2

Hlasování :

PV 08/06/2016 - 12.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0265

ZPRÁVA     *
PDF 995kWORD 580k
27.5.2016
PE 578.569v02-00 A8-0189/2016

o návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu

(COM(2016)0026 – C8-0031/2016 – 2016/0011(CNS))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Hugues Bayet

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu

(COM(2016)0026 – C8-0031/2016 – 2016/0011(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0026),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o Evropské unii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0031/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená maltským a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0189/2016),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Současné politické priority v oblasti mezinárodního zdanění zdůrazňují potřebu zajistit, aby byly daně placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota. Je proto nezbytné obnovit důvěru ve spravedlnost daňových systémů a umožnit vládám účinně vykonávat svou daňovou suverenitu. Tyto nové politické cíle byly převedeny do podoby doporučení pro konkrétní akce v rámci iniciativy proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), jejímž autorem je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V reakci na potřebu spravedlivějšího zdanění Komise ve svém sdělení ze dne 17. června 2015 představila akční plán pro spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii3 (dále jen „akční plán“).

(1)  Současné politické priority v oblasti mezinárodního zdanění zdůrazňují potřebu zajistit, aby byly daně placeny tam, kde vznikají zisky a vytváří se hodnota. Je proto nezbytné obnovit důvěru ve spravedlnost daňových systémů a umožnit vládám účinně vykonávat svou daňovou suverenitu. Tyto nové politické cíle byly převedeny do podoby doporučení pro konkrétní akce v rámci iniciativy proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), jejímž autorem je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V reakci na potřebu spravedlivějšího zdanění Komise ve svém sdělení ze dne 17. června 2015 představila akční plán pro spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii3 (dále jen „akční plán“), v němž uznává, že plnohodnotný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob s vhodným a spravedlivým distribučním klíčem by znamenal skutečný převrat v boji proti umělým strategiím eroze základu daně a přesouvání zisku. S ohledem na výše uvedené by Komise měla co nejdříve zveřejnit ambiciózní návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a legislativní složka by měla co nejrychleji uzavřít jednání o tomto klíčovém návrhu.

 

  Je třeba řádně zohlednit legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob.

__________________

__________________

3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“, COM(2015) 302 final ze dne 17. června 2015.

3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“, COM(2015) 302 final ze dne 17. června 2015.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Unie je přesvědčena, že boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem je prvořadou politickou prioritou, jelikož praktiky agresivního daňového plánování jsou nepřijatelné z hlediska integrity vnitřního trhu a sociální spravedlnosti.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Většina členských států se jakožto členové OECD zavázala provést výstupy 15 opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku, zveřejněných dne 5. října 2015. Pro řádné fungování vnitřního trhu je proto nezbytné, aby členské státy přinejmenším splnily své závazky v rámci projektu BEPS a obecněji, aby přijaly opatření odrazující od praktik vyhýbání se daňovým povinnostem a zajistily spravedlivé a účinné zdanění v Unii, a to dostatečně jednotným a koordinovaným způsobem. Na trhu vysoce integrovaných ekonomik existuje potřeba společných strategických přístupů a koordinované akce pro lepší fungování vnitřního trhu a maximalizaci pozitivních účinků iniciativy proti BEPS. Pouze společný rámec může zabránit fragmentaci trhu a ukončit stávající nesoulad mezi daňovými systémy a narušení trhu. Vnitrostátní prováděcí opatření, která v celé Unii sledují jednotnou linii, by navíc daňovým poplatníkům poskytla právní jistotu, že uvedená opatření budou v souladu s právem Unie.

(2)  Většina členských států se jakožto členové OECD zavázala provést výstupy 15 opatření proti skutečné erozi základu daně a přesouvání zisku, zveřejněných dne 5. října 2015. Pro řádné fungování vnitřního trhu je proto nezbytné, aby členské státy přinejmenším splnily své závazky v rámci projektu BEPS a obecněji, aby přijaly opatření odrazující od praktik vyhýbání se daňovým povinnostem a zajistily spravedlivé a účinné zdanění v Unii, a to dostatečně jednotným a koordinovaným způsobem. Na trhu vysoce integrovaných ekonomik existuje potřeba společných strategických přístupů a koordinované akce pro lepší fungování vnitřního trhu a maximalizaci pozitivních účinků iniciativy proti skutečným strategiím BEPS, přičemž je současně třeba věnovat dostatečnou pozornost konkurenceschopnosti společností působících na vnitřním trhu. Pouze společný rámec může zabránit fragmentaci trhu a ukončit stávající nesoulad mezi daňovými systémy a narušení trhu. Vnitrostátní prováděcí opatření, která v celé Unii sledují jednotnou linii, by navíc daňovým poplatníkům poskytla právní jistotu, že uvedená opatření budou v souladu s právem Unie. V Unii, pro kterou jsou typické velmi rozdílné vnitrostátní trhy, je souhrnné posouzení dopadů všech očekávaných opatření nadále zcela nezbytné k tomu, aby tato společná linie nalezla širokou podporu členských států.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Vzhledem k tomu, že tzv. daňové ráje může OECD klasifikovat jako transparentní, měly by být předloženy návrhy na zvýšení transparentnosti svěřenských fondů a nadací.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Je nezbytné poskytnout daňovým orgánům odpovídající prostředky, aby mohly bojovat účinným způsobem proti erozi základu daně a přesouvání zisku a zlepšit transparentnost činností velkých nadnárodních firem, především pokud jde o dosažené zisky, zaplacené daně ze zisku, získané dotace a přeplatky na daních, počet zaměstnanců a držená aktiva.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)  Pro zajištění jednotnosti, pokud jde o zacházení se stálými provozovnami, je nezbytné, aby členské státy uplatňovaly v příslušných právních předpisech i dvoustranných daňových smlouvách společnou definici stálé provozovny podle článku 5 vzorové úmluvy OECD o daních a příjmu.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4c)  S cílem zabránit nejednotnému připisování zisků stálým provozovnám by se měly členské státy řídit pravidly pro zisky, které lze připsat stálým provozovnám, která jsou v souladu s článkem 7 vzorové úmluvy OECD o daních a příjmu, a sladit s těmito pravidly při příležitosti jejich revize použitelné právní předpisy a dvoustranné smlouvy.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Je nezbytné stanovit pravidla proti erozi základu daně na vnitřním trhu a přesouvání zisku mimo vnitřní trh. Aby se přispělo k dosažení tohoto cíle, jsou nezbytná pravidla v těchto oblastech: omezení odpočitatelnosti úroků, zdanění při odchodu, ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní (switch-over clause), obecné pravidlo proti zneužívání, pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností a rámec pro řešení hybridních uspořádání využívajících nesouladu mezi daňovými systémy. Pokud použití uvedených pravidel povede ke dvojímu zdanění, měli by daňoví poplatníci obdržet úlevu prostřednictvím odpočtu daně zaplacené v jiném členském státě, popřípadě ve třetí zemi. Účelem těchto pravidel by proto neměl být jen boj proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, ale také zamezení dalších překážek na trhu, jako je dvojí zdanění.

(5)  Je nezbytné stanovit pravidla proti erozi základu daně na vnitřním trhu a přesouvání zisku mimo vnitřní trh. Aby se přispělo k dosažení tohoto cíle, jsou nezbytná pravidla v těchto oblastech: omezení odpočitatelnosti úroků a licenčních poplatků, základní obranná opatření proti používání daňových rájů nebo jurisdikcí s nízkým zdaněním pro erozi základu daně a přesouvání zisku, zdanění při odchodu, jasný status stálé provozovny, přesná pravidla pro převodní ceny, rámec pro režimy „patent box“ (příjmy z patentů), ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní (switch-over clause), a to v případě, že neexistuje řádná daňová smlouva s třetí zemí, která by měla podobný účinek, obecné pravidlo proti zneužívání, pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností a rámec pro řešení hybridních uspořádání využívajících nesouladu mezi daňovými systémy. Pokud použití uvedených pravidel povede ke dvojímu zdanění, měli by daňoví poplatníci obdržet úlevu prostřednictvím odpočtu daně zaplacené v jiném členském státě, popřípadě ve třetí zemi. Účelem těchto pravidel by proto neměl být jen boj proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, ale také zamezení dalších překážek na trhu, jako je dvojí zdanění. K tomu, aby byla tato pravidla správně uplatňována, je zapotřebí, aby měly daňové orgány v členských státech k dispozici dostatečné zdroje. Je však rovněž neodkladné a nezbytné stanovit jednotný soubor pravidel pro výpočet zdanitelných zisků přeshraničních společností v Unii tak, že budou korporátní skupiny pro daňové účely považovány za jediný subjekt, s cílem posílit vnitřní trh a odstranit mnohé nedostatky ve stávajícím rámci daní z příjmů právnických osob, které umožňují agresivní daňové plánování.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Přeshraniční skupiny společností ve snaze snížit svou celkovou daňovou povinnost ve stále větší míře přesouvají své zisky, často prostřednictvím navýšených úrokových plateb, z jurisdikcí s vysokým zdaněním do zemí s mírnějšími daňovými režimy. Pro účely odrazování od takových praktik je nezbytné pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků, které omezí odpočitatelnost čistých finančních nákladů daňových poplatníků (tj. částky, o kterou finanční výdaje přesahují finanční příjmy). Je proto nezbytné stanovit poměr pro odpočitatelnost, jenž bude odkazovat na hospodářský výsledek daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Finanční příjmy osvobozené od daně by neměly být započteny proti finančním nákladům. Důvodem je to, že při určování výše, do které lze odečíst úroky, by měly být brány v úvahu pouze zdanitelné příjmy. Pro snížení zátěže daňových poplatníků, u nichž existuje v souvislosti s erozí základu daně a přesouváním zisku nižší riziko, by měly být čisté úroky vždy odpočitatelné až do stanovené maximální výše, která se použije, pokud má za následek vyšší odpočet, než poměr na základě EBITDA. Je-li daňový poplatník součástí skupiny, která podává statutární konsolidovanou účetní závěrku, mělo by být pro účely přiznání nároku daňového poplatníka na odpočet vyšší částky čistých finančních nákladů vzato v úvahu celkové zadlužení skupiny. Pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků by se mělo použít ve vztahu k čistým finančním nákladům daňového poplatníka bez rozlišení toho, zda náklady pocházejí z dluhů upsaných na vnitrostátní úrovni, přeshraničně v rámci Unie nebo ve třetí zemi. I když je obecně uznáváno, že na finanční podniky, tj. finanční instituce a pojišťovny, by se omezení odpočitatelnosti úroků mělo rovněž vztahovat, uznává se rovněž, že tato dvě odvětví vykazují zvláštní rysy, které vyžadují individuálnější přístup. Jelikož diskuse v této oblasti v mezinárodním kontextu a na úrovni Unie dosud nepřinesly dostatečně konkrétní výsledky, není zatím možné stanovit ve finančním a pojišťovacím odvětví zvláštní pravidla.

(6)  Přeshraniční skupiny společností ve snaze snížit svou celkovou daňovou povinnost ve stále větší míře přesouvají své zisky, často prostřednictvím navýšených úrokových plateb nebo licenčních poplatků, z jurisdikcí s vysokým zdaněním do zemí s mírnějšími daňovými režimy. Pro účely odrazování od skutečných praktik eroze základu daně a přesouvání zisku jsou nezbytná pravidla omezení odpočitatelnosti úroků a licenčních poplatků, která omezí odpočitatelnost čistých finančních nákladů daňových poplatníků (tj. částky, o kterou finanční výdaje přesahují finanční příjmy) a licenčních poplatků. Je proto nezbytné, pokud jde o náklady na úroky, stanovit poměr pro odpočitatelnost, jenž bude odkazovat na hospodářský výsledek daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Finanční příjmy osvobozené od daně by neměly být započteny proti finančním nákladům. Důvodem je to, že při určování výše, do které lze odečíst úroky, by měly být brány v úvahu pouze zdanitelné příjmy. Pro snížení zátěže daňových poplatníků, u nichž existuje v souvislosti s erozí základu daně a přesouváním zisku nižší riziko, by měly být čisté úroky vždy odpočitatelné až do stanovené maximální výše, která se použije, pokud má za následek vyšší odpočet, než poměr na základě EBITDA. Je-li daňový poplatník součástí skupiny, která podává statutární konsolidovanou účetní závěrku, mělo by být pro účely přiznání nároku daňového poplatníka na odpočet vyšší částky čistých finančních nákladů vzato v úvahu celkové zadlužení skupiny. Pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků by se mělo použít ve vztahu k čistým finančním nákladům daňového poplatníka bez rozlišení toho, zda náklady pocházejí z dluhů upsaných na vnitrostátní úrovni, přeshraničně v rámci Unie nebo ve třetí zemi. Je obecně uznáváno, že na finanční podniky, tj. finanční instituce a pojišťovny, by se omezení odpočitatelnosti úroků mělo rovněž vztahovat, možná na základě individuálnějšího přístupu.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  V případě financování dlouhodobých infrastrukturních projektů, které jsou ve veřejném zájmu, zadlužením vůči třetí straně, kdy zadlužení přesahuje prahovou hodnotu pro výjimku stanovenou touto směrnicí, by členské státy měly mít možnost udělit výjimku pro úvěry od třetích stran, z nichž jsou financovány veřejné infrastrukturní projekty, a to za určitých podmínek, protože použití navrhovaných ustanovení o omezení odpočitatelnosti úroků by v těchto případech bylo kontraproduktivní.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)  Přesouvání zisku do daňových rájů či jurisdikcí s nízkým zdaněním představuje mimořádné riziko pro daňové výnosy členských států i spravedlivé a rovné zacházení s velkými i malými firmami, které se vyhýbají daním, i těmi, které daňové předpisy dodržují. Vedle obecně použitelných opatření navrhovaných v této směrnici pro všechny jurisdikce je důležité odrazovat daňové ráje a jurisdikce s nízkým zdaněním od toho, aby své daňové a právní prostředí týkající se právnických subjektů zakládaly na ukrývání zisků plynoucích z vyhýbání se daňovým povinnostem a současně dostatečně neprováděly globální standardy, pokud jde o řádnou správu v oblasti daní, jako je automatická výměna daňových informací, nebo aby se podílely na tzv. tichém nedodržování pravidel tím, že správně neprovedou daňové zákony a mezinárodní dohody, přestože se k jejich provedení politicky zavázaly. Navrhují se proto zvláštní opatření k tomu, aby byla tato směrnice používána jako nástroj, který má zajistit, aby daňové ráje a jurisdikce s nízkým zdaněním dodržovaly pravidla v rámci mezinárodního tlaku na daňovou transparentnost a spravedlnost.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Zdanění při odchodu zajišťuje, že pokud daňový poplatník přesune aktiva nebo svůj daňový domicil mimo daňovou pravomoc určitého státu, tento stát zdaní ekonomickou hodnotu jakýchkoli kapitálových zisků vytvořených na jeho území, i když tento zisk nebyl v době odchodu dosud realizován. Je proto nezbytné upřesnit případy, kdy se na daňové poplatníky vztahují pravidla zdanění při odchodu a jejich nerealizované kapitálové zisky, jež se vytvořily v jejich převedených aktivech, jsou zdaněny. Pro výpočet dotyčných částek je nutné stanovit tržní hodnotu převedených aktiv na základě zásady obvyklých tržních podmínek. V rámci Unie je nezbytné řešit uplatňování zdanění při odchodu a popsat podmínky pro dodržení právních předpisů Unie. V uvedených situacích by daňoví poplatníci měli mít právo buď částku vyměřené daně při odchodu zaplatit okamžitě, nebo platbu daně odložit, případně spolu s úroky a jistotou, po dobu několika let a vyrovnat svou daňovou povinnost ve splátkách. Daň při odchodu by neměla být požadována, pokud má převod aktiv dočasnou povahu a dokud je zamýšleno vrátit dotyčná aktiva do členského státu převodce, pokud k převodu dochází s cílem dodržet obezřetnostní požadavky, pro účely řízení likvidity nebo pokud jde o obchody zajišťující financování (securities financing transactions) či aktiva poskytovaná jako kolaterál.

(7)  Zdanění při odchodu zajišťuje, že pokud daňový poplatník přesune aktiva a výnosy nebo svůj daňový domicil mimo daňovou pravomoc určitého státu, tento stát zdaní ekonomickou hodnotu jakýchkoli kapitálových zisků vytvořených na jeho území, i když tento zisk nebyl v době odchodu dosud realizován. Je proto nezbytné upřesnit případy, kdy se na daňové poplatníky vztahují pravidla zdanění při odchodu a jejich nerealizované kapitálové zisky, jež se vytvořily v jejich převedených aktivech nebo výnosech, jsou zdaněny. Pro výpočet dotyčných částek je nutné stanovit tržní hodnotu převedených aktiv nebo výnosů na základě zásady obvyklých tržních podmínek. V rámci Unie je nezbytné řešit uplatňování zdanění při odchodu a popsat podmínky pro dodržení právních předpisů Unie. V uvedených situacích by daňoví poplatníci měli mít právo buď částku vyměřené daně při odchodu zaplatit okamžitě, nebo platbu daně odložit, případně spolu s úroky a jistotou, po dobu několika let a vyrovnat svou daňovou povinnost ve splátkách. Daň při odchodu by neměla být požadována, pokud má převod aktiv nebo výnosů dočasnou povahu a dokud je zamýšleno vrátit dotyčná aktiva nebo výnosy do členského státu převodce, pokud k převodu dochází s cílem dodržet obezřetnostní požadavky, pro účely řízení likvidity nebo pokud jde o obchody zajišťující financování (securities financing transactions) či aktiva poskytovaná jako kolaterál. Členské státy budou přesto v těchto případech moci zavést srážkovou daň.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Nadnárodní podniky příliš často přijímají opatření k tomu, aby své zisky přesunuly do daňových rájů a neplatily při tom žádnou, nebo jen velmi nízkou daň. Koncept stálé provozovny umožní přesně a závazně definovat podmínky potvrzující, že nadnárodní podnik je skutečně v určité zemi usazen. Tak budou muset nadnárodní podniky platit spravedlivé daně.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7b)  Termín „převodní ceny“ se vztahuje k podmínkám a způsobu provádění transakcí v rámci nadnárodního podniku, včetně dceřiných společností a krycích společností, jejichž zisky jsou odváděny mateřské nadnárodní společnosti. Jsou to ceny, které si účtují přidružené podniky usazené v různých zemích za transakce v rámci skupiny, jako je převod zboží a služeb. Protože tyto ceny stanoví přidružení členové, kteří nejsou nezávislí, v rámci stejného nadnárodního podniku, mohly by se lišit od cen na nezávislém trhu. Unie musí zajistit, aby zdanitelný zisk nadnárodních podniků nebyl uměle přesouván mimo jurisdikci daného členského státu a aby základy daně vykazované nadnárodními podniky v jejich zemi odpovídaly hospodářské činnosti prováděné v této zemi. Pro daňové poplatníky je důležité, aby se omezilo riziko dvojího nezdanění, které by mohlo být důsledkem odlišného způsobu stanovení obvyklé tržní odměny za mezinárodní transakce s přidruženými podniky ve dvou zemích. Tento systém neumožňuje zabránit využití řady umělých manévrů, zejména u produktů, u nichž neexistuje tržní cena (například právo franchisingu nebo služby podnikům).

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7c)  OECD vypracovala pozměněný přístup založený na kauzálním nexu s cílem vytvořit rámec pro daňový režim pro příjmy z patentů. Tato metoda zaručuje, aby se v rámci daňového režimu pro příjmy z patentů vztahovalo zvýhodněné zdanění pouze na příjmy, které souvisejí s výdaji na výzkum a rozvoj. Již nyní je však zjevné, že pro členské státy bude obtížné koncepty „nexu“ a „ekonomické podstaty“ na své daňové režimy pro příjmy z patentů aplikovat. Pokud členské státy ani do ledna 2017 v plném rozsahu a jednotně neprovedou pozměněný přístup založený na kauzálním nexu s cílem odstranit stávající nekalé daňové režimy pro příjmy z patentů, je třeba, aby Komise předložila nový závazný legislativní návrh podle článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by mohl odstranit problém přesouvání zisků prostřednictvím daňového plánování v oblasti duševního vlastnictví.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7d)  Daň při odchodu by neměla být požadována, pokud převáděná aktiva jsou hmotná aktiva vytvářející aktivní příjem. Převody takových aktiv jsou nevyhnutelnou součástí účinného přidělování zdrojů podnikem a jejich primárním účelem není daňová optimalizace či vyhýbání se daňovým povinnostem, a měly by proto být z těchto ustanovení vyňaty.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Vzhledem k inherentním obtížím při započtení daní zaplacených v zahraničí mají státy tendenci zahraniční příjmy ve státě sídla stále více osvobozovat od zdanění. Nezamýšlený negativní dopad tohoto přístupu však spočívá v tom, že podporuje situace, kdy nezdaněné nebo málo zdaněné příjmy vstupují na vnitřní trh, kde se potom – v mnoha případech nezdaněné – za využití nástrojů, jež jsou k dispozici na základě unijních právních předpisů, pohybuje v rámci Unie. Proti těmto praktikám se běžně používají ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní. Je proto nezbytné přijmout ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, zaměřené proti některým druhům příjmů ze zahraničí, například rozdělování zisku, výnosům ze zcizení podílů a ziskům stálých provozoven, které jsou v Unii osvobozeny od daně a pocházejí ze třetích zemí. Tyto příjmy by měly v Unii podléhat zdanění, pokud byly ve třetí zemi zdaněny pod určitou úrovní. Vzhledem k tomu, že ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, nevyžaduje kontrolu nad nízko zdaněným subjektem a statutární účetní závěrka subjektu proto nemusí být dostupná, výpočet efektivní daňové sazby může být velmi komplikovaný. Členské státy by proto měly při uplatňování ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, používat běžnou daňovou sazbu. V zájmu zabránění dvojímu zdanění by členské státy, které uplatňují ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, měly započíst daň odvedenou v zahraničí.

(8)  Vzhledem k inherentním obtížím při započtení daní zaplacených v zahraničí mají státy tendenci zahraniční příjmy ve státě sídla stále více osvobozovat od zdanění. Nezamýšlený negativní dopad tohoto přístupu však spočívá v tom, že podporuje situace, kdy nezdaněné nebo málo zdaněné příjmy vstupují na vnitřní trh, kde se potom – v mnoha případech nezdaněné – za využití nástrojů, jež jsou k dispozici na základě unijních právních předpisů, pohybují v rámci Unie. Proti těmto praktikám se běžně používají ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní. Je proto nezbytné přijmout ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, zaměřené proti některým druhům příjmů ze zahraničí, například rozdělování zisku, výnosům ze zcizení podílů a ziskům stálých provozoven, které jsou v Unii osvobozeny od daně. Tyto příjmy by měly v Unii podléhat zdanění, pokud byly v zemi původu zdaněny pod určitou úrovní a pokud s danou třetí zemí nebyla uzavřena řádná daňová smlouva s podobnými účinky. V zájmu zabránění dvojímu zdanění by členské státy, které uplatňují ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, měly započíst daň odvedenou v zahraničí.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Daňové systémy obsahují obecná pravidla proti zneužívání, určená k boji proti nekalým daňovým praktikám, s nimiž se dosud nevypořádala specificky zacílená ustanovení. Funkce obecných pravidel proti zneužívání proto spočívá v zaplnění mezer, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se mělo uplatňování obecných pravidel proti zneužívání omezit na mechanismy, které jsou „čistě vykonstruované“ (nejsou „skutečné“); v ostatních případech by daňový poplatník měl mít právo zvolit si nejefektivnější daňovou strukturu pro své obchodní záležitosti. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala ve vnitrostátních situacích, v rámci Unie i vůči třetím zemím jednotně, aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování ve vnitrostátních a přeshraničních situacích nelišily.

(9)  Daňové systémy obsahují obecná pravidla proti zneužívání, určená k boji proti nekalým daňovým praktikám, s nimiž se dosud nevypořádala specificky zacílená ustanovení. Funkce obecných pravidel proti zneužívání proto spočívá v zaplnění mezer, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se mělo uplatňování obecných pravidel proti zneužívání použít na mechanismy, které jsou považovány za nekalé. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala ve vnitrostátních situacích, v rámci Unie i vůči třetím zemím jednotně, aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování ve vnitrostátních a přeshraničních situacích nelišily.

 

V zájmu účinného vypořádání se s potenciálními střety zájmů, jimž jsou vystaveny auditorské společnosti při poskytování daňového poradenství, by mělo být pozměněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  Operace nebo sled operací se nepovažují za skutečné, pokud vedou k odlišnému zdanění určitých typů příjmů, například příjmů z patentů.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9b)  Členské státy by měly přijmout podrobnější ustanovení, jimiž upřesní, které operace se nepovažují za skutečné, jelikož využívají jejich daňové jurisdikce. Společnostem, které vybízejí k provádění takových operací, jež se nepovažují za skutečné, by měly být uloženy sankce. Aby se zajistila vyšší míra ochrany proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, měly by se členské státy zaměřit na operace, u nichž hlavním účelem či jedním z hlavních účelů jejich zavedení bylo získání nespravedlivé daňové výhody.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9c)  Členské státy by měly zavést systém sankcí stanovený vnitrostátními právními předpisy a měly by o něm Komisi informovat.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9d)  Aby se zabránilo vytváření ad hoc subjektů, jako jsou fiktivní společnosti nebo krycí společnosti, se sníženým zdaněním, měly by podniky splňovat definice stálé provozovny a minimální ekonomické podstaty stanovené v článku 2.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9e)  Využívání fiktivních společností by mělo být daňovým poplatníkům působícím v Unii zakázáno. Daňoví poplatníci by měli daňovým orgánům sdělit skutečnosti dokládající ekonomickou podstatu každého subjektu v jejich skupině, a to v rámci své každoroční povinnosti vykazovat činnost podle jednotlivých zemí.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9f)  Aby se zlepšil současný mechanismus pro řešení přeshraničních sporů v Unii se zaměřením nejen na případy dvojího zdanění, ale také dvojího nezdanění, měl by být od ledna 2017 zaveden mechanismus pro řešení sporů s jasnějšími pravidly a přísnějšími lhůtami.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 g (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9g)  Zásadní podmínkou účinné výměny informací mezi daňovými správami je spolehlivé určení totožnosti daňových poplatníků. Nejlepším způsobem určení totožnosti daňových poplatníků by bylo vytvoření harmonizovaného společného evropského daňového identifikačního čísla (TIN). Jakákoli třetí strana by tak mohla v přeshraničních vztazích rychle, snadno a správně určit a zaznamenat daňová identifikační čísla, která by sloužila také jako základ pro automatickou výměnu informací mezi daňovými správami členských států. Komise by rovněž měla aktivně usilovat o vytvoření podobného identifikačního čísla na celosvětové úrovni, jako je např. celosvětový systém identifikačních kódů právnických osob Výboru pro regulatorní dohled.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Výsledkem použití pravidel týkajících se ovládaných zahraničních společností je přiřazení příjmů nízce zdaněné ovládané dceřiné společnosti zpět její mateřské společnosti. Mateřská společnost je následně povinna odvést z těchto přiřazených příjmů daň ve státě, v němž je rezidentem pro daňové účely. V závislosti na politických prioritách uvedeného státu se mohou pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností zaměřovat na celou nízce zdaněnou dceřinou společnost, nebo se omezit na příjmy, které byly na dceřinou společnost vykonstruovaně odkloněny. Je žádoucí řešit situace ve třetích zemích i v Unii. V zájmu dodržení základních svobod by se měl dopad těchto pravidel v rámci Unie omezit na mechanismy, které vedou k vykonstruovanému přesunu zisků z členského státu mateřské společnosti do ovládané zahraniční společnosti. V tomto případě by měla být výše příjmů přiřazených mateřské společnosti upravena podle zásady obvyklých tržních podmínek, aby stát mateřské společnosti zdaňoval pouze částky příjmů ovládané zahraniční společnosti v míře, v níž s touto zásadou nejsou v souladu. Pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností by se neměla vztahovat na finanční podniky, pokud jsou daňovými rezidenty v Unii, včetně stálých provozoven těchto podniků nacházejících se v Unii. Důvodem je to, že prostor pro legitimní uplatňování uvedených pravidel v rámci Unie by měl být omezen na vykonstruované situace bez ekonomické podstaty, takže silně regulované odvětví finančních a pojišťovacích služeb by tato pravidla pravděpodobně vůbec nepostihla.

(10)  Výsledkem použití pravidel týkajících se ovládaných zahraničních společností je přiřazení příjmů nízce zdaněné ovládané dceřiné společnosti zpět její mateřské společnosti. Mateřská společnost je následně povinna odvést z těchto přiřazených příjmů daň ve státě, v němž je rezidentem pro daňové účely. V závislosti na politických prioritách uvedeného státu se mohou pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností zaměřovat na celou nízce zdaněnou dceřinou společnost, nebo se omezit na příjmy, které byly na dceřinou společnost vykonstruovaně odkloněny. Je žádoucí řešit situace ve třetích zemích i v Unii. Dopad těchto pravidel v rámci Unie by měl obsáhnout všechny mechanismy, u nichž je jedním z hlavních účelů vykonstruovaný přesun zisků z členského státu mateřské společnosti do ovládané zahraniční společnosti. V tomto případě by měla být výše příjmů přiřazených mateřské společnosti upravena podle zásady obvyklých tržních podmínek a nekalých daňových praktik, jako jsou kaptivní zajišťovny, aby stát mateřské společnosti zdaňoval pouze částky příjmů ovládané zahraniční společnosti v míře, v níž s touto zásadou nejsou v souladu. Je třeba zamezit překrývání mezi pravidly týkajícími se ovládaných zahraničních společností a případy, kdy se osvobození neuplatní.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy jsou důsledkem rozdílů v právní kvalifikaci plateb (finančních nástrojů) nebo subjektů; tyto rozdíly se projevují v situaci, kdy se spolu setkávají právní systémy dvou jurisdikcí. Výsledkem takového nesouladu je často dvojí odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž by byly zahrnuty do základu daně druhého státu. Aby se takovému výsledku zabránilo, je nezbytné stanovit pravidla, na jejichž základě by jedna ze dvou jurisdikcí v situaci nesouladu měla určit právní kvalifikaci hybridního nástroje nebo subjektu a druhá jurisdikce by ji měla přijmout. I když se členské státy v rámci Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) dohodly na pokynech ohledně zdaňování hybridních subjektů4 a hybridních stálých provozoven5 v rámci Unie, jakož i ohledně zdaňování hybridních subjektů ve vztazích se třetími zeměmi, je stejně nezbytné zavést závazná pravidla. Je také nutné omezit oblast působnosti těchto pravidel na hybridní uspořádání mezi členskými státy. Hybridní uspořádání mezi členskými státy a třetími zeměmi je třeba ještě dále prozkoumat.

(11)  Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy jsou důsledkem rozdílů v právní kvalifikaci plateb (finančních nástrojů) nebo subjektů; tyto rozdíly se projevují v situaci, kdy se spolu setkávají právní systémy dvou jurisdikcí. Výsledkem takového nesouladu je často dvojí odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž by byly zahrnuty do základu daně druhého státu. Aby se takovému výsledku zabránilo, je nezbytné stanovit pravidla, na jejichž základě by jedna ze dvou jurisdikcí v situaci nesouladu měla určit právní kvalifikaci hybridního nástroje nebo subjektu a druhá jurisdikce by ji měla přijmout. Pokud takové uspořádání využívající nesouladu vznikne mezi členským státem a třetí zemí, musí řádné zdanění takové operace zaručit členský stát. I když se členské státy v rámci Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) dohodly na pokynech ohledně zdaňování hybridních subjektů4 a hybridních stálých provozoven5 v rámci Unie, jakož i ohledně zdaňování hybridních subjektů ve vztazích se třetími zeměmi, je stejně nezbytné zavést závazná pravidla.

__________________

__________________

4 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 16553/14, FISC 225, 11. 12. 2014.

4 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 16553/14, FISC 225, 11. 12. 2014.

5 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 9620/15, FISC 60, 11. 6. 2015.

5 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 9620/15, FISC 60, 11. 6. 2015.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)  Měla by být vypracována celounijní definice a vyčerpávající „černá listina“ daňových rájů a zemí, které narušují hospodářskou soutěž výhodnými daňovými podmínkami, včetně zemí, které jsou členy Unie. Tuto černou listinu by měl doplnit výčet sankcí pro nespolupracující jurisdikce a pro finanční instituce, které působí v daňových rájích.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Jednou z hlavních obtíží, kterým čelí daňové orgány, je nemožnost včasného přístupu k úplným a relevantním informacím o strategiích daňového plánování nadnárodních podniků. Tyto informace by měly být dostupné, aby mohly daňové orgány rychle reagovat na daňová rizika jejich účinnějším vyhodnocením, cílenou kontrolní činností a zdůrazněním nezbytných změn v platných právních předpisech.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  S ohledem na to, že hlavním cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti přeshraničním praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, nelze tohoto cíle uspokojivě dosáhnout, pokud budou členské státy jednat individuálně. Vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze opakovala stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Neefektivita a narušení vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření by tak nadále přetrvávaly. Výsledkem by byla nedostatečná koordinace. Namísto toho, jelikož velká míra neefektivity na vnitřním trhu způsobuje především problémy přeshraniční povahy, by nápravná opatření měla být přijata na úrovni Unie. Má proto zásadní význam přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, čehož lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Stanovením minimální úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základní minimální míry koordinace v rámci Unie za účelem naplnění svých cílů.

(14)  S ohledem na to, že hlavním cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti přeshraničním praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, nelze tohoto cíle uspokojivě dosáhnout, pokud budou členské státy jednat individuálně. Vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze opakovala stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Neefektivita a narušení vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření by tak nadále přetrvávaly. Výsledkem by byla nedostatečná koordinace. Namísto toho, jelikož velká míra neefektivity na vnitřním trhu způsobuje především problémy přeshraniční povahy, by nápravná opatření měla být přijata na úrovni Unie. Má proto zásadní význam přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, čehož lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Stanovením minimální úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základní minimální míry koordinace v rámci Unie za účelem naplnění svých cílů. Přesto by přezkum právního rámce v oblasti daní s cílem řešit praktiky eroze základu daně prostřednictvím regulace umožnil dosahovat lepších výsledků při zajišťování rovných podmínek na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  Komise by měla analyzovat vztahy mezi náklady a přínosy a posoudit možný dopad, který by měla vysoká daň na repatriaci kapitálu z třetích zemí s nízkou sazbou daně.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14b)  Všechny obchodní dohody a dohody o hospodářském partnerství, jichž je Unie smluvní stranou, by měly obsahovat ustanovení na podporu řádné správy v oblasti daní s cílem zvýšit transparentnost a bojovat proti nekalým daňovým praktikám.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Komise by měla tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotit její provádění a podat o něm Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné,

(15)  Komise by měla zavést zvláštní monitorovací mechanismus s cílem zajistit řádné provádění této směrnice a jednotný výklad jejích opatření ze strany členských států. Tři roky po vstupu této směrnice v platnost by měla zhodnotit její provádění a podat o něm Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Členské státy by měly Evropskému parlamentu a Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a)  „daňovým poplatníkem“ právnický subjekt, na nějž se vztahuje působnost této směrnice;

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a)  „náklady na licenční poplatky“ náklady vyplývající z plateb jakéhokoliv druhu uskutečněných jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a počítačových programů, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, či jakékoli jiného nehmotného aktiva; za náklady na licenční poplatky se považují platby za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení;

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b)  „daňovým rájem nebo jurisdikcí s nízkým zdaněním“ jakákoli jurisdikce, která ode dne 31. prosince 2016 splňuje některé z následujících kritérií:

 

a)  neexistence automatické výměny informací se všemi signatáři vícestranné dohody mezi příslušnými orgány v souladu se společným standardem OECD pro oznamování;

 

b)  neexistence rejstříku skutečných vlastníků společností, trustů a obdobných právních subjektů splňujícího alespoň minimální standardy definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/8491a;

 

c)  právní nebo správní ustanovení, která poskytují daňové výhody podnikům bez ohledu na to, zda vyvíjejí skutečnou ekonomickou činnost a mají v dotčené zemi podstatnou ekonomickou přítomnost;

 

d)  zákonná sazba daně z příjmů právnických osob nižší než 60 % vážené průměrné daně z příjmů právnických osob v Unii.

 

__________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a)  „stálou provozovnou“ trvale umístěné zařízení určené k podnikání nacházející se v členském státě, jehož prostřednictvím je zcela nebo částečně vykonávána obchodní činnost společnosti z jiného členského státu; to platí rovněž v případech, kdy se má za to, že společnosti věnující se plně digitálním nemateriálním činnostem mají stálou provozovnu v určitém členském státě, pokud si v ekonomice dané země udržují výraznou přítomnost;

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7b)  „daňovým rájem“ jurisdikce vyznačující se jedním nebo několika z následujících kritérií:

 

a)  nulové nebo jen symbolické zdanění nerezidentů;

 

b)  zákony nebo správní postupy bránící účinné výměně daňových informací s jinými vládami;

 

c)  právní nebo správní ustanovení bránící daňové transparentnosti nebo neexistence povinnosti vykonávat podstatnou ekonomickou činnost.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7c)  „minimální ekonomickou podstatou“ prvky – včetně digitální ekonomiky –, které umožňují definovat podnik na základě objektivních kritérií, jako jsou existující lidské a materiální zdroje subjektu, samostatné vedení podniku, jeho skutečný právní status a případně povaha jeho aktiv;

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7d)  „evropským daňovým identifikačním číslem (TIN)“ číslo definované ve sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 obsahujícím akční plán pro posílení boje proti podvodům a daňovým únikům;

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7e)  „převodní cenou“ cena, za kterou podnik převádí hmotný majetek nebo nehmotná aktiva nebo poskytuje přidruženým podnikům služby;

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7f)  daňovým režimem pro příjmy z patentů režim výpočtu příjmu z duševního vlastnictví způsobilého pro daňové zvýhodnění stanovením vztahu mezi způsobilým uskutečněným výdajem při vytváření aktiv duševního vlastnictví (vyjádřeným jako část celkových výdajů souvisejících s vytvářením aktiv duševního vlastnictví) a příjmem pocházejícím z těchto aktiv duševního vlastnictví; tento režim omezuje aktiva duševního vlastnictví na patenty nebo nehmotný majetek s obdobnou funkcí a definuje „způsobilé výdaje“, „celkové výdaje“ a „příjmy pocházející z aktiv duševního vlastnictví“;

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 g (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7g)  „fiktivní společností“ jakýkoli právní subjekt bez ekonomické podstaty, který byl vytvořen čistě pro daňové účely;

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 h (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7h)  „osobou nebo podnikem přidruženým k daňovému poplatníkovi“ situace, kdy první osoba vlastní více než 25% podíl ve druhé, nebo kdy existuje třetí osoba, která vlastní více než 25% podíl v obou.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 i (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7i)  „hybridním uspořádáním využívajícím nesouladu“ situace mezi daňovým poplatníkem v jednom členském státě a přidruženým podnikem, jak jej definuje použitelný systém daně z příjmů právnických osob, v jiném členském státě nebo třetí zemi, kdy následující výsledek lze připsat rozdílům v právní kvalifikaci finančního nástroje nebo subjektu:

 

a)  k odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát dochází jak v členském státě, v němž má daná platba svůj zdroj, v němž vznikají výdaje nebo v němž dochází ke ztrátám, tak i v jiném členském státě nebo třetí zemi („dvojí odpočet“), nebo

 

b)  k odpočtu určité platby dochází v členském státě nebo třetí zemi, v nichž má daná platba svůj zdroj, aniž je tato platba odpovídajícím způsobem zahrnuta ve druhém členském státě nebo třetí zemi („odpočet bez zahrnutí“).

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Nadměrné výpůjční náklady jsou v daňovém období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 30 procent zisků daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) nebo do výše 1 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší. EBITDA se vypočítá tak, že se ke zdanitelným příjmům připočtou zpět daňově upravené částky čistých úrokových nákladů a ostatní náklady rovnocenné úrokům, jakož i daňově upravené částky odpisů a amortizace.

2.  Nadměrné výpůjční náklady jsou v daňovém období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 20 % zisků daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) nebo do výše 2 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší. EBITDA se vypočítá tak, že se ke zdanitelným příjmům připočtou zpět daňově upravené částky čistých úrokových nákladů a ostatní náklady rovnocenné úrokům, jakož i daňově upravené částky odpisů a amortizace.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy mohou z oblasti působnosti odstavce 2 vyloučit nadměrné výpůjční náklady vzniklé v důsledku úvěrů od třetích stran využívaných k financování projektů veřejné infrastruktury, které trvají nejméně 10 let a u nichž se za to, že jsou v obecném veřejném zájmu členského státu nebo Unie.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  EBITDA za daňové období, který není plně absorbován výpůjčními náklady, které daňovému poplatníkovi vznikly v uvedeném nebo předchozím daňovém období, může být převeden do příštích daňových období.

4.  EBITDA za daňové období, který není plně absorbován výpůjčními náklady, které daňovému poplatníkovi vznikly v uvedeném nebo předchozím daňovém období, může být převeden do příštích daňových období po dobu pěti let.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Výpůjční náklady, které podle odstavce 2 nelze odečíst v probíhajícím daňovém období, lze v následujících daňových obdobích odečíst až do výše 30 procent EBITDA stejným způsobem jako výpůjční náklady za uvedená období.

5.  Výpůjční náklady, které podle odstavce 2 nelze odečíst v probíhajícím daňovém období, lze v pěti následujících daňových obdobích odečíst až do výše 20 procent EBITDA stejným způsobem jako výpůjční náklady za uvedená období.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na finanční podniky.

6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na finanční podniky. Komise musí oblast působnosti tohoto článku podrobit přezkumu, pokud je na úrovni OECD dosaženo dohody a Komise stanoví, že tato dohoda může být provedena na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4a

 

Stálá provozovna

 

1.  Trvale umístěné zařízení určené k podnikání, které daňový poplatník používá nebo udržuje, se považuje za stálou provozovnu, pokud tentýž daňový poplatník nebo osoba s ním úzce propojená vykonává obchodní činnost na stejném místě nebo na jiném místě v témže státě a pokud:

 

a)  toto místo nebo jiné místo představuje stálou provozovnu pro daňového poplatníka nebo osobu s ním úzce propojenou podle tohoto článku, nebo

 

b)  celková činnost, která je výsledkem kombinace činností vykonávaných daňovým poplatníkem a osobou s ním úzce propojenou na témže místě, nebo tímtéž daňovým poplatníkem nebo osobami úzce s ním propojenými na obou místech, nemá přípravnou nebo pomocnou povahu, pod podmínkou, že obchodní činnosti vykonávané daňovým poplatníkem a osobou s ním úzce propojenou na témže místě, nebo tímtéž daňovým poplatníkem nebo osobami s ním úzce propojenými na obou místech představují doplňkové funkce, které jsou součástí ucelené obchodní operace.

 

2.  Pokud určitá osoba působí v určitém státě jménem daňového poplatníka a přitom obvykle uzavírá smlouvy, nebo obvykle hraje hlavní úlohu vedoucí k uzavření smluv, které se systematicky uzavírají bez výrazné změny ze strany daňového poplatníka, a pokud tyto smlouvy jsou:

 

a)  na jméno daňového poplatníka, nebo

 

b)  určeny k převedení majetku daňového poplatníka nebo majetku, který má daňový poplatník právo používat, nebo určeny k udělení práva využívat tento majetek, nebo

 

c)  určeny k poskytování služeb daňovým poplatníkem, má se za to, že daňový poplatník má v tomto státě stálou provozovnu pro všechny činnosti, které tato osoba vykonává pro daňového poplatníka, pokud činnosti této osoby nemají pomocnou nebo přípravnou povahu, takže, pokud jsou vykonávány v trvale umístěném zařízení určeném k podnikání, není toto trvale umístěné zařízení určené k podnikání stálou provozovnou podle tohoto odstavce.

 

3.  Členské státy uvedou své platné právní předpisy a veškeré dvoustranné smlouvy o dvojím zdanění do souladu s touto definicí.

 

4.  Komisi je svěřena pravomoc definovat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pojmy „přípravná nebo pomocná povaha“.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Článek 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4b

 

Zisky, které lze připsat stálým provozovnám

 

1.  Zisky v členském státě, které lze připsat stálé provozovně uvedené v článku 4a, jsou rovněž zisky, které by podle očekávání tato provozovna mohla vytvářet, zejména v rámci svých transakcí s jinými částmi daného podniku, pokud by byly samostatnými a nezávislými podniky provozujícími za stejných podmínek stejnou činnost, přičemž je rovněž nutné přihlédnout k aktivům a rizikům zúčastněných stálých provozoven.

 

2.  Pokud členský stát upraví zisk, který lze připsat stálé provozovně uvedené v odstavci 1, a odpovídajícím způsobem ho zdaní, měly by být odpovídajícím způsobem upraveny zisky a zdanění v dalších členských státech, aby se předešlo dvojímu zdanění.

 

3.  OECD právě v rámci opatření č. 7 svého akčního plánu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku provádí přezkum pravidel definovaných v článku 7 své vzorové úmluvy o ziscích, které lze připsat stálým provozovnám. Jakmile budou tato pravidla aktualizována, členské státy náležitým způsobem upraví své platné právní předpisy.

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Článek 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4c

 

Daňové ráje nebo jurisdikce s nízkým zdaněním

 

1.  Členské státy mohou na platby subjektu usazeného v tomto členské státě ve prospěch subjektu usazeného v daňovém ráji nebo jurisdikci s nízkým zdaněním uplatnit srážkovou daň.

 

2.  Ustanovení odstavce 1 se vztahují i na platby, které nesměřují přímo k subjektu v daňovém ráji nebo jurisdikci s nízkým zdaněním, ale u nichž se lze oprávněně domnívat, že k subjektu v daňovém ráji nebo jurisdikci s nízkým zdaněním směřují nepřímo, např. prostřednictvím pouhých zprostředkovatelů v jiných jurisdikcích.

 

3.  Členské státy včas aktualizují všechny dohody o dvojím zdanění, jež v současnosti vylučují tuto míru srážkové daně, za účelem odstranění veškerých zákonných překážek pro toto opatření kolektivní obrany.

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Za kterékoli z následujících okolností podléhá daňový poplatník dani rovnající se tržní hodnotě převedených aktiv v době odchodu po odečtení jejich hodnoty pro daňové účely:

1.  Za kterékoli z následujících okolností podléhá daňový poplatník dani rovnající se tržní hodnotě převedených aktiv v době odchodu aktiv po odečtení jejich hodnoty pro daňové účely:

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  daňový poplatník převádí aktiva ze svého správního ústředí do své stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi;

a)  daňový poplatník převádí aktiva ze svého správního ústředí do své stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, takže členský stát, v němž se správní ústředí nachází, již nemá kvůli tomuto převodu právo danit převedená aktiva;

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  daňový poplatník převádí aktiva ze své stálé provozovny v členském státě do svého správního ústředí nebo jiné stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi;

b)  daňový poplatník převádí aktiva ze své stálé provozovny v členském státě do svého správního ústředí nebo jiné stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, takže členský stát, v němž se stálá provozovna nachází, nemá již kvůli tomuto převodu právo danit převedená aktiva;

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  daňový poplatník převádí svou stálou provozovnu mimo členský stát.

d)  daňový poplatník převádí svou stálou provozovnu do jiného členského státu nebo do třetí země, takže členský stát, v němž se stálá provozovna nacházela, nemá již kvůli tomuto převodu právo danit převedená aktiva.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely prvního pododstavce písm. c) se jakýkoli následný převod aktiv ze stálé provozovny umístěné v prvním členském státě, s níž jsou daná aktiva fakticky spojena, do třetí země považuje za zcizení v tržní hodnotě.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) se jakýkoli následný převod aktiv, včetně zisků, ze stálé provozovny umístěné v prvním členském státě, s níž jsou daná aktiva fakticky spojena, do třetí země považuje za zcizení v tržní hodnotě.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  daňový poplatník převádí aktiva ze svého správního ústředí do své stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, která je stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP);

a)  daňový poplatník převádí aktiva včetně zisků ze svého správního ústředí do své stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, která je stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP);

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  daňový poplatník převádí aktiva ze své stálé provozovny v členském státě do svého správního ústředí nebo jiné stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, která je stranou Dohody o EHP;

b)  daňový poplatník převádí aktiva včetně zisků ze své stálé provozovny v členském státě do svého správního ústředí nebo jiné stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, která je stranou Dohody o EHP;

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 4 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  převedená aktiva jsou následně převedena do třetí země;

b)  převedená aktiva, včetně zisků, jsou následně převedena do třetí země;

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 4 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  daňový poplatník vstoupí do úpadku nebo likvidace.

d)  daňový poplatník vstoupí do jednání o narovnání s věřiteli, do úpadku nebo likvidace.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Tento článek se nepoužije na převody aktiv dočasné povahy, pokud je zamýšleno vrátit dotyčná aktiva do členského státu převodce.

7.  Tento článek se nepoužije na převody aktiv dočasné povahy, pokud je zamýšleno vrátit dotyčná aktiva do členského státu převodce, ani na převody hmotných aktiv převáděných za účelem vytvoření příjmu z aktivního podnikání. Aby daňový poplatník mohl tuto výjimku využít, bude muset svým daňovým orgánům doložit, že zahraniční příjem vzniká z aktivního podnikání. K tomuto účelu může použít osvědčení vydané zahraničními daňovými orgány.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Článek 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 5a

 

Převodní cena

 

1.   V souladu s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a daňové správy pro stanovování převodních cen z roku 2010 mohou být zisky, kterých by podnik dosáhl, avšak nestalo se tak v důsledku některé z níže uvedených podmínek, zahrnuty do zisků podniku a odpovídajícím způsobem zdaněny:

 

a)  podnik jednoho státu se podílí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo základním kapitálu podniku jiného státu; nebo

 

b)  tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo základním kapitálu určitého podniku jednoho státu a podniku jiného státu; a dále

 

c)  oba podniky jsou v obou případech ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány dohodnutými nebo uloženými podmínkami, které se liší od podmínek, které by byly sjednány s nezávislými podniky.

 

2.  Pokud stát zahrnuje do zisků podniku v tomto státě – a v důsledku toho zdaňuje – zisky, které byly určitému podniku jiného státu zdaněny v tomto jiném státě, a pokud takto zahrnuté zisky jsou zisky, kterých by bylo dosaženo podnikem prvního státu, kdyby byly podmínky sjednané mezi oběma podniky stejné, jako podmínky sjednané mezi nezávislými podniky, uvedený jiný stát vhodně upraví výši zdanění těchto zisků. Při stanovení této úpravy se zohlední další ustanovení této směrnice, a pokud je to nutné, vedou vnitrostátní daňové orgány vzájemné konzultace.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy neosvobodí daňového poplatníka od daně ze zahraničních příjmů, které daňový poplatník obdržel jako rozdělení zisku od subjektu ve třetí zemi nebo jako výnosy ze zcizení podílů držených v subjektu ve třetí zemi, nebo jako příjmy ze stálé provozovny umístěné ve třetí zemi, pokud subjekt nebo stálá provozovna v zemi rezidence daného subjektu nebo v zemi, v níž je umístěna daná stálá provozovna, podléhá dani ze zisku v zákonné sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 40 procent zákonné sazby daně, která by byla vyměřena na základě použitelného systému daně z příjmů právnických osob v členském státě daňového poplatníka. Za těchto okolností podléhá daňový poplatník dani ze zahraničních příjmů s odpočtem daní zaplacených ve třetí zemi na základě jeho daňové povinnosti v jeho členském státě rezidence pro daňové účely. Tento odpočet nepřekročí výši daně vypočítané před uplatněním tohoto odpočtu, která je přičitatelná příjmům, které mohou být zdaněny.

1.  Členské státy neosvobodí daňového poplatníka od daně ze zahraničních příjmů, které nepocházejí z aktivního podnikání a které daňový poplatník obdržel jako rozdělení zisku od subjektu ve třetí zemi nebo jako výnosy ze zcizení podílů držených v subjektu ve třetí zemi, nebo jako příjmy ze stálé provozovny umístěné ve třetí zemi, pokud subjekt nebo stálá provozovna v zemi rezidence daného subjektu nebo v zemi, v níž je umístěna daná stálá provozovna, podléhá dani ze zisku v sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 15 procent. Za těchto okolností podléhá daňový poplatník dani ze zahraničních příjmů s odpočtem daní zaplacených ve třetí zemi na základě jeho daňové povinnosti v jeho členském státě rezidence pro daňové účely. Tento odpočet nepřekročí výši daně vypočítané před uplatněním tohoto odpočtu, která je přičitatelná příjmům, které mohou být zdaněny. Aby daňový poplatník mohl tuto výjimku využít, bude muset svým daňovým orgánům doložit, že zahraniční příjem vzniká z aktivního podnikání. K tomuto účelu může použít osvědčení vydané zahraničními daňovými orgány.

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Odstavec 1 se uplatňuje rovněž v rámci Unie.

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Odstavec 1 se nepoužije na tyto druhy ztrát:

2.  Odstavec 1 se nepoužije na zahraniční ztráty.

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pro účely výpočtu daňové povinnosti právnických osob nejsou brány v úvahu operace nebo sled operací, které nejsou skutečné a jejichž hlavním účelem bylo získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel daňových předpisů, jež by se jinak použily. Operace se může skládat z více kroků nebo částí.

1.  Pro účely výpočtu daňové povinnosti právnických osob nejsou brány v úvahu operace nebo sled operací, které nejsou skutečné a jejichž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů bylo získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel daňových předpisů, jež by se jinak použily, a s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti nejsou skutečné. Operace se může skládat z více kroků nebo částí.

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pokud operace nebo sled operací nejsou v souladu s odstavcem 1 brány v úvahu, vypočítá se daňová povinnost na základě ekonomické podstaty v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

3.  Pokud operace nebo sled operací nejsou v souladu s odstavcem 1 brány v úvahu, vypočítá se daňová povinnost na základě ekonomické podstaty v souladu s článkem 2.

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy v zájmu plného uplatňování této směrnice poskytnou svým vnitrostátním daňovým orgánům odpovídající lidské zdroje, odborné poradenství a rozpočtové prostředky, zejména pak pracovníky provádějící daňové audity, a dále zdroje na školení pracovníků daňové správy se zaměřením na přeshraniční spolupráci v boji proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem a na automatickou výměnu informací;

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Jsou-li splněny následující podmínky, zahrnuje základ daně daňového poplatníka nerozdělené příjmy subjektu:

1.  Jsou-li splněny následující podmínky, zahrnuje základ daně daňového poplatníka příjmy subjektu:

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  na základě obecného režimu země daného subjektu podléhají zisky efektivní sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 40 procent efektivní daňové sazby, která by byla vyměřena v rámci použitelného systému daně z příjmů právnických osob v členském státě daňového poplatníka;

b)  zisky daného subjektu podléhají sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 15 procent; tato sazba se posuzuje na základě zisku před provedením operací zavedených těmito zeměmi ke snížení základu daně, na který se má sazba uplatnit; uvedená sazba se každoročně reviduje podle hospodářských změn ve světovém obchodě;

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. c – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  více než 50 procent příjmů plynoucích danému subjektu spadá do některé z těchto kategorií:

c)  více než 25 procent příjmů plynoucích danému subjektu spadá do některé z těchto kategorií:

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 8. – odst. 1 – písm. c – bod vii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

viia)  příjem ze zboží, které bylo předmětem obchodu s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky s výjimkou standardizovaného zboží, s nímž pravidelně obchodují nezávislé strany a pro něž existují veřejně sledovatelné ceny;

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ustanovení prvního pododstavce písm. c) se použije na finanční podniky, pouze pokud více než 50 procent příjmů subjektu v uvedených kategoriích pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.

Ustanovení prvního pododstavce písm. c) se použije na finanční podniky, pouze pokud více než 25 procent příjmů subjektu v uvedených kategoriích pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy nepoužijí odstavec 1, pokud je subjekt daňovým rezidentem v členském státě nebo ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o EHP, nebo ve vztahu ke stálé provozovně subjektu ze třetí země umístěnou v členském státě, ledaže je usazení daného subjektu zcela vykonstruované nebo do té míry, v níž daný subjekt během své činnosti provádí operace, které nejsou skutečné a hlavním účelem jejich uskutečnění bylo získání daňové výhody.

2.  Členské státy nepoužijí odstavec 1, pokud je subjekt daňovým rezidentem v členském státě nebo ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o EHP, nebo ve vztahu ke stálé provozovně subjektu ze třetí země umístěné v členském státě, ledaže provozovna daného subjektu neobstojí v testu ekonomické podstaty nebo během své činnosti provádí operace, které nejsou skutečné a hlavním účelem jejich uskutečnění bylo získání daňové výhody. Ve zvláštním případě pojišťoven se operace, kdy mateřská společnost dvojitě pojistí svá rizika prostřednictvím svých dceřiných společností, nepovažuje za skutečnou činnost.

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 10 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy

Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy členských států

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud dva členské státy udělí odlišnou právní kvalifikaci témuž daňovému poplatníkovi (hybridní subjekt), včetně jeho stálých provozoven v jednom nebo více členských státech, což vede buď k situaci, kdy k odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát dochází jak v členském státě, v němž má daná platba svůj zdroj, v němž vznikají výdaje nebo v němž dochází ke ztrátám, tak i v jiném členském státě, nebo k situaci, kdy dochází k odpočtu platby v členském státě, v němž má daná platba svůj zdroj, bez odpovídajícího zahrnutí téže platby v druhém členském státě, pak právní kvalifikaci, kterou danému hybridnímu subjektu udělil členský stát, v němž má daná platba svůj zdroj, v němž vznikají výdaje nebo v němž dochází ke ztrátám, přijme i druhý členský stát.

(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud dva členské státy udělí odlišnou právní kvalifikaci téže platbě (hybridní nástroj), což vede k situaci, kdy dochází k odpočtu v členském státě, v němž má daná platba svůj zdroj, bez odpovídajícího zahrnutí téže platby v druhém členském státě, pak právní kvalifikaci, kterou danému hybridnímu nástroji udělil členský stát, v němž má daná platba svůj zdroj, přijme i druhý členský stát.

Pokud dva státy udělí odlišnou právní kvalifikaci téže platbě (hybridní nástroj), což vede k situaci, kdy dochází k odpočtu ve státě, v němž má daná platba svůj zdroj, bez odpovídajícího zahrnutí téže platby v druhém státě, pak právní kvalifikaci, kterou danému hybridnímu nástroji udělil stát, v němž má daná platba svůj zdroj, přijme i druhý stát.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy aktualizují své smlouvy o zamezení dvojího zdanění se třetími zeměmi nebo kolektivně vyjednají obdobné smlouvy, aby se ustanovení tohoto článku mohla použít na přeshraniční vztahy mezi členskými státy a třetími zeměmi.

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Článek 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10a

 

Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy v případě třetích zemí

 

Pokud hybridní uspořádání mezi členským státem a třetí zemí vede ke dvojímu odpočtu, členský stát upustí od odpočtu této platby, pokud tak již neučinila třetí země.

 

Pokud hybridní uspořádání mezi členským státem a třetí zemí vede k odpočtu bez zahrnutí, členský stát upustí od odpočtu nebo případně nezahrnutí této platby, pokud tak již neučinila třetí země.

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Článek 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10b

 

Efektivní daňová sazba

 

1.  Komise vypracuje společnou metodu výpočtu efektivní daňové sazby v každém členském státě, aby bylo možné vypracovat srovnávací tabulku efektivní daňové sazby v jednotlivých členských státech.

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Článek 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10c

 

Opatření proti zneužívání daňových smluv

 

1.  Členské státy upraví své dvoustranné daňové smlouvy tak, aby zahrnovaly následující ustanovení:

 

a)  doložku, v níž se obě smluvní strany zavážou, že daň bude odváděna tam, kde je vykovávána hospodářská činnost a vytvářena hodnota,

 

b)  dodatek, kterým se upřesní, že cílem dvoustranných ujednání je kromě zamezení dvojímu zdanění také boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem,

 

c)  doložku, která stanoví obecné pravidlo proti vyhýbání se daňovým povinnostem založené na testu hlavního účelu v souladu s doporučením Komise ze dne 28. ledna 2016 o provádění opatření proti zneužívání daňových úmluv (COM(2016)271 final),

 

d)  definici stále provozovny v souladu s definicí uvedenou v článku 5 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku.

 

2.  Komise předloží do 31. prosince 2017 návrh „evropského přístupu k daňovým smlouvám“, a stanoví tak evropský vzor daňové smlouvy, který by mohl definitivně nahradit tisíce dvoustranných smluv uzavřených jednotlivými členskými státy.

 

3.  Členské státy vypoví dvoustranné smlouvy s jurisdikcemi, které nedodržují minimální standardy Unií schválených zásad řádné správy v daňové oblasti, nebo upustí od jejich podepsání.

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Článek 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10d

 

Řádná správa v daňové oblasti

 

1.  Komise do mezinárodních obchodních dohod a dohod o hospodářském partnerství, jichž je Unie smluvní stranou, zahrne ustanovení na podporu řádné správy v daňové oblasti s cílem zvýšit transparentnost a bojovat proti škodlivým daňovým praktikám.

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Článek 10 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10e

 

Sankce

 

Členské státy přijmou pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly tyto sankce uplatňovány. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a také veškeré jejich pozdější změny. .

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 11 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přezkum

Přezkum a monitorování

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotí její provádění a podá o něm Radě zprávu.

1.  Komise tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotí její provádění a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy poskytnou Komisi veškeré informace, které jsou pro hodnocení provádění této směrnice nezbytné.

2.  Členské státy poskytnou Evropskému parlamentu a Komisi veškeré informace, které jsou pro hodnocení provádění této směrnice nezbytné.

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komise zavede zvláštní monitorovací mechanismus s cílem zajistit, aby členské státy v plném rozsahu a odpovídajícím způsobem provedly tuto směrnici a správně vykládaly všechny stanovené definice a požadované činnosti, aby se v boji proti erozi základu daně a přesouvání zisku postupovalo na evropské úrovni koordinovaným způsobem.

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11a

 

Evropské daňové identifikační číslo

 

Komise předloží do 31. prosince 2016 legislativní návrh harmonizovaných společných identifikačních čísel evropských daňových poplatníků, aby se v rámci Unie zefektivnila automatická výměna informací o daních a zvýšila její spolehlivost.

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Článek 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11b

 

Povinná automatická výměna informací v oblasti daní

 

Aby se zajistila úplná transparentnost a řádné uplatňování ustanovení této směrnice, je automatická výměna informací v oblasti daní povinná, jak stanoví směrnice Rady 2011/16/EU1a.

 

_______________

 

1a Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Podle studie OECD přicházejí rozpočty států na celém světě kvůli agresivnímu daňovému plánování nadnárodních společností každoročně o 100 až 240 miliard dolarů. To představuje 4 až 10 % celosvětových příjmů z daní právnických osob. Je to zejména významná ztráta státních příjmů, která snižuje schopnost států investovat, a podporovat tak tvorbu pracovních míst, bojovat proti chudobě a rozvíjet účinné systémy zdravotní péče pro všechny.

Při vytváření hospodářské a měnové unie je třeba harmonizovat evropské daňové systémy. Spravedlivé a efektivní zdanění podniků je základním stavebním kamenem jednotného trhu.

Členské státy musí dojít ke shodě v otázce zdanění, aby mohly vytvořit důvěryhodný jednotný trh.

Aby se zajistilo řádné fungování jednotného trhu a úspěšnost unie kapitálových trhů, je nezbytné postupovat při uplatňování daňových systémů koordinovaně a harmonizovaným způsobem.

Zpravodaj vítá návrh Komise, který považuje za pokrok směrem k omezení daňových úniků nadnárodních společností. Domnívá se nicméně, že navržené změny by návrh učinily jasnějším a účinnějším.

Hlavním cílem této zprávy je dosáhnout toho, aby podniky platily daně tam, kde vzniká jejich zisk.

Zpravodaj se proto rozhodl zavést přesné a závazné definice podmínek potvrzujících, že nadnárodní podnik je skutečně v určité zemi usazen. Je to jediný způsob, jak jej donutit platit spravedlivé daně. Nadnárodní podniky dnes příliš často volí takové uspořádání, které umožňuje přesouvání jejich zisků do daňových rájů, aniž by platily jakoukoli daň.

Zpravodaj vyjasnil a sjednotil právní předpisy týkající se patentů. Nadnárodní podniky dosud využívaly pobídky k podávání patentů, aby uměle snížily výši svých zisků. Tento postup škodí skutečně inovativním zemím. Parlament navrhuje uložit nadnárodním podnikům daň při odchodu, pokud přesouvají zisk z patentů do zemí s nízkými daněmi.

Zpravodaj rovněž posílil úlohu Evropského parlamentu. Evropský parlament by měl být orgánem pověřeným kontrolou účinného provádění této směrnice ve 28 členských státech. Měl by mít rovněž pravomoc provést nezávislé hodnocení ke změření její účinnosti.

Zpravodaj vyjadřuje rovněž politování, že Komise dosud nepředložila legislativní návrh ohledně CCCTB. Společný konsolidovaný základ daně právnických osob by měl totiž umožnit podnikům využívat systému jednoho podacího místa pro vyplnění daňových přiznání a konsolidaci zisků a ztrát, které zaznamenávají v celé Unii.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

které v souladu s čl. 56 odst. 3 jednacího řádu

předkládá Bernd Lucke

Ve zprávě se požaduje, aby od základu daně bylo možné odečíst platby úroků v maximální výši 20 % hospodářského výsledku před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Považuji to za nepřiměřené a škodlivé ustanovení, které bude brzdit investice. Platby úroků patří k nákladům na investiční projekty. Jako takové by je mělo být možné vykazovat i nadále. V opačném případě bude vypočítán příliš vysoký daňový základ. V této souvislosti se jeví problematicky také 30% strop navržený v akčním plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS).

Tímto návrhem, který byl představen v Bayetově zprávě, budou postiženy mnohé podniky s vážnými investičními záměry. Není správné v rámci boje proti nekalým daňovým praktikám přijímat právní předpisy, které znevýhodní rovněž podniky, jež poctivě odvádějí daně. K vyhýbání se daňovým povinnostem se nadto používají především úvěry poskytované uvnitř koncernů, aby se jejich zisky přesunuly do úrovně s co nejnižší daňovou sazbou. Bylo by proto rozumnější dopočitatelnost úroků omezit na půjčky v rámci koncernů. Platby úroků externím třetím stranám by naopak mělo být možné odpočítat v neomezené výši.

Možnost převádět neodpočitatelné platby úroků až po dobu pěti let, jak navrhuje Bayetova zpráva, nepředstavuje velkou pomoc právě pro podniky, které financují reálné investice. S velkými investičními projekty se pojí vysoké platby úroků rozprostřené do více let, takže pro jejich převody neexistuje žádný prostor.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem s přímým dopadem na fungování vnitřního trhu

Referenční údaje

COM(2016)0026 – C8-0031/2016 – 2016/0011(CNS)

Datum konzultace s EP

10.2.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

25.2.2016

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

25.2.2016

IMCO

25.2.2016

LIBE

25.2.2016

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

AFET

23.2.2016

IMCO

23.2.2016

LIBE

17.2.2016

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Hugues Bayet

21.1.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

11.4.2016

23.5.2016

 

 

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

15

21

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Ivana Maletić, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Beatrix von Storch, Pablo Zalba Bidegain

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Enrique Calvet Chambon, David Coburn, Eva Joly, Thomas Mann, Emmanuel Maurel, Siôn Simon, Roberts Zīle

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Kostas Chrysogonos, Sylvie Guillaume, Sabine Lösing, Virginie Rozière, Jutta Steinruck, Jarosław Wałęsa

Datum předložení

27.5.2016

Právní upozornění - Ochrana soukromí