Postup : 2016/2041(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0196/2016

Předložené texty :

A8-0196/2016

Rozpravy :

PV 23/06/2016 - 2
CRE 23/06/2016 - 2

Hlasování :

PV 23/06/2016 - 8.13
CRE 23/06/2016 - 8.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0292

ZPRÁVA     
PDF 637kWORD 285k
31.5.2016
PE 578.523v03-00 A8-0196/2016

o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

(2016/2041(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Paloma López Bermejo

Navrhovatelka stanoviska (*):

Marijana Petir, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

(*)  Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin(*)
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

(2016/2041(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její hlavu XX o životním prostředí a hlavu XXI o energetice,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její hlavu IX o zaměstnanosti a hlavu XVIII o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména Protokol (č. 26) o službách obecného zájmu a protokol (č. 28) o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou Zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (COM(2015)0293) a na vnitrostátní plány,

–  s ohledem na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a 11. konferenci smluvních stran, na které se setkaly smluvní strany Kjótského protokolu (COP/CMP 11) a která se konala na v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015, a s ohledem na pařížskou dohodu,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané Přechod na integrovaný strategický plán pro energetické technologie (plán SET): urychlení transformace evropského energetického systému (C(2015)6317),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie EU pro vytápění a chlazení (COM(2016)0051),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23.–24. října 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(3),

–  s ohledem na studii EHSV o úloze občanské společnosti při provádění směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie nazvanou „Změnit budoucnost energie: občanská společnost jako hlavní hráč při výrobě energie z obnovitelných zdrojů“ (Changing the future of energy: civil society as a main player in renewable energy generation),

–  s ohledem na Akční plán pro udržitelnou energii Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky,

–  s ohledem na Aarhuskou úmluvu ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o rámci politiky pro klima a energetiku do roku 2030(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2015 nazvané „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 na téma „Směrem k evropské energetické unii“(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0196/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU jako celek zdárně směřuje k dosažení cílů pro rok 2020 pro obnovitelné zdroje, ale v některých členských státech jsou zapotřebí další intenzivnější opatření;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních letech značně klesly náklady na obnovitelnou energii, což společně s technologickým pokrokem v oblasti výroby a skladování učinilo obnovitelnou energii konkurenceschopnější oproti konvenčně produkované energii a poskytlo jedinečnou možnost vytvořit opravdovou evropskou energetickou politiku, jež podnítí konkurenceschopnost a sníží emise skleníkových plynů; vzhledem k tomu, že součástí přechodu na udržitelný a na budoucnost orientovaný energetický systém musí být úsilí v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, nejlepšího využití evropských zdrojů energie, vývoje technologií a inteligentní infrastruktury; vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění hospodářského růstu a vytváření pracovních míst a dalšího zabezpečení vedoucího postavení EU v těchto oblastech je nezbytné přijmout dlouhodobý, stabilní regulační rámec;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 194 SFEU musí evropská energetická politika zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie, podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie, a podporovat propojení energetických sítí; vzhledem k tomu, že klíčovými hnacími silami investiční jistoty a rozvoje kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jakož i přenosové a distribuční infrastruktury v EU byly až dosud závazné vnitrostátní a unijní cíle, konkrétní povinnosti v oblasti plánování a podávání zpráv a podpůrná opatření;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s Pařížskou dohodou COP 21 je třeba upravit směrnici o obnovitelných zdrojích energie, aby byla v souladu s dohodnutým cílem omezit růst celosvětové teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí; vzhledem k tomu, že hospodářství 100% založené na obnovitelných zdrojích lze dosáhnout jedině snížením naší spotřeby energie, zvýšením energetické účinnosti a posílením obnovitelných zdrojů energie;

E.  vzhledem k tomu, že ambiciózní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou v kombinaci s energetickou účinností – „nejdůležitějším palivem“ – přední hnací silou, pokud jde o snížení závislosti EU na dovozu, celkových výdajů za energii, které EU odvádí do třetích zemí a zvýšení energetické bezpečnosti ve vztahu k vnějším dodavatelům; vzhledem k tomu, že EU dováží více než polovinu veškeré energie, kterou spotřebovává, což přináší náklady přesahující 1 miliardu EUR každý den, což činí více než 20 % celkového dovozu; vzhledem k tomu, že závislost na dovozu je zvláště vysoká u ropy, zemního plynu a černého uhlí; vzhledem k tomu, že náklady na dovoz paliv ušetřené zvýšením využívání energie z obnovitelných zdrojů činí nejméně 30 miliard EUR ročně;

F.  vzhledem k tomu, že rozvoj energie z obnovitelných zdrojů může pomoci zajistit energetickou bezpečnost a svrchovanost, odstranit energetickou chudobu a podporovat hospodářský rozvoj a vedoucí postavení EU v oblasti technologií a přitom řešit změnu klimatu; vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie by pomohly evropským občanům přinášet stabilní, dostupnou a udržitelnou energii, se zvláštní pozorností věnovanou nejzranitelnějším osobám; vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie by měly občanům umožnit využívat možnost vlastní výroby energie a mít předvídatelné dodávky energie;

G.  vzhledem k tomu, že rozvoj energie z obnovitelných zdrojů by měl probíhat souběžně s rozvojem dobře fungujícího vnitřního trhu s elektřinou; vzhledem k tomu, že energetická unie by se měla zakládat na přechodu k udržitelnému, na budoucnost orientovanému energetickému systému, jehož hlavními pilíři budou energetická účinnost a úspory energie, energie z obnovitelných zdrojů a inteligentní infrastruktura;

H.  vzhledem k tomu, že podniky z EU působící v odvětví energie z obnovitelných zdrojů, z nichž mnoho je malými a středními podniky, zaměstnávají v Evropě 1,15 milionu lidí a v celosvětovém měřítku se podílejí 40 % na všech patentech týkajících se technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, díky čemuž má EU vedoucí postavení ve světovém měřítku; vzhledem k tomu, že podle Komise by mohlo být od dnešního dne do roku 2020 vytvořeno v zelené ekonomice až 20 milionů pracovních míst, což rovněž představuje jednu z hlavních příležitostí pro vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že důležitou úlohu při inovacích a rozvoji odvětví energie z obnovitelných zdrojů hrají projekty, jež vlastní malé a střední podniky, družstva a jednotlivci;

I.  vzhledem k tomu, že je Komise odhodlána učinit z EU „světovou jedničku v oblasti obnovitelných zdrojů“, což je pro průmyslovou politiku imperativem; vzhledem k tomu, že se Čína stala předním světovým investorem do obnovitelných zdrojů, přičemž investice v Evropě klesly o 21 %, z 54,61 miliardy EUR (62 miliard USD) v roce 2014 na 42,99 miliardy EUR (48,8 miliardy USD) v roce 2015, což je nejméně za posledních devět let;

J.  vzhledem k tomu, že pokračující investice do obnovitelných zdrojů vyžadují jak ambiciózní vedení ze strany veřejných subjektů, tak i dlouhodobý, stabilní a spolehlivý politický rámec, který bude v souladu se závazky EU, jež vzešly z Pařížské dohody o klimatu a který má velký potenciál pro tvorbu pracovních míst a růst v Evropě;

K.  vzhledem k tomu, že pro úspěšný rozvoj energie z obnovitelných zdrojů jsou zásadně důležité a musí být dále posíleny ambiciózní, ale realistické cíle, účast veřejnosti, monitorování a dohled, jasné politické pokyny na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a zapojení všech příslušných zúčastněných stran včetně sociálních partnerů (společně představitelů pracovníků a průmyslu) a dalších organizací občanské společnosti;

L.  vzhledem k tomu, že je při podpoře energie z obnovitelných zdrojů důležité dodržování vlastnických práv;

M.  vzhledem k tomu, že energie z obnovitelných zdrojů nabízí příležitost pro větší energetickou demokracii na trzích s energií tím, že posílí občany, aby se aktivně účastnili trhu s energií jako rovnocenní partneři ostatních zúčastněných stran, aby sami svou vlastní energii z obnovitelných zdrojů produkovali a spotřebovávali, ukládali a prodávali ji, a to buď samostatně, nebo prostřednictvím kolektivního řízení, prostřednictvím veřejných i soukromých investic, včetně decentralizovaných forem výroby energie, zahájených městy, regiony a místními veřejnými orgány; vzhledem k tomu, že projekty energie z obnovitelných zdrojů by měly občanům umožňovat získat větší kontrolu nad svou spotřebou energie a přechodem na jiné zdroje energie a podporovat jejich přímé zapojení do energetického systému, i prostřednictvím investičních programů;

N.  vzhledem k tomu, že vítr na otevřeném moři má v oblasti Severního moře potenciál generovat do roku 2030 více než 8 % evropských dodávek energie;

O.  vzhledem k tomu, že středoevropské a východoevropské členské státy jsou více vystaveny jednomu dodavateli fosilních paliv; vzhledem k tomu, že díky obnovitelným zdrojům nebyla dovezena fosilní paliva v hodnotě 30 miliard EUR a že se spotřeba zemního plynu snížila o 7 %, což posílilo evropskou energetickou nezávislost a bezpečnost dodávek energie, byť Evropa zůstává i nadále největším světovým dovozcem energie;

Pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie

1.  Vítá závazky Komise v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; je přesvědčen, že s ohledem na směrnici o obnovitelných zdrojích energie byla stávající kombinace závazných vnitrostátních cílů, národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů a monitorování prováděného každé dva roky až dosud klíčovou hnací silou rozvoje kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila úplné provedení směrnice o obnovitelných zdrojích energie pro rok 2020 a aby předložila ambiciózní legislativní rámec pro období po roce 2020; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nezbytný stabilní dlouhodobý regulační rámec včetně vnitrostátních a evropských cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které budou v souladu s nejefektivnější cestou k dosažení dlouhodobých (2050) cílů EU v oblasti klimatu;

2.  zatímco s uspokojením konstatuje, že je EU jako celek na dobré cestě splnit cíl pro rok 2020, vyjadřuje však své znepokojení ohledně velkého počtu zemí (Belgie, Francie, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království), které podle zprávy Komise z roku 2015 o pokroku v oblasti obnovitelné energie na období 2014-2020 možná budou muset posílit své politiky a nástroje, aby zajistily, že do roku 2020 splní své cíle, a ohledně Maďarska a Polska, v jejichž případě není splnění daný cílů také jisté; naléhavě vyzývá členské státy, které v této oblasti zaostávají, aby přijaly další opatření, jež jim umožní cíle splnit; vítá skutečnost, že některé členské státy své cíle pro rok 2020 již se značným předstihem splnily nebo velmi brzy splní, např. Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Rakousko, Rumunsko a Švédsko;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že zpráva Komise o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nenavrhuje doporučení pro jednotlivé země, aby upravily své politiky a nástroje, aby zajistily, že své cíle pro rok 2020 splní; zdůrazňuje, že klíčovou úlohu hraje přístup ke kapitálu, avšak náklady na kapitál se v EU-28 značně liší, což vedlo k tomu, že vznikl předěl mezi severem a západem na straně jedné a východem a jihem na straně druhé; bere na vědomí, že existence celé škály odlišných politik na podporu energie z obnovitelných zdrojů přináší riziko, že se rozdíly v konkurenceschopnosti mezi zeměmi EU dále prohloubí; upozorňuje, že je třeba mít finanční mechanismus EU, jehož cílem by bylo snížit vysoké náklady projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na rizikový kapitál;

4.  zdůrazňuje v tomto ohledu význam určení a sdílení osvědčených postupů, pokud jde o vnitrostátní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a podpory jejich přijetí v rámci konvergentnějšího evropského modelu, což pomůže zintenzivnit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby udržela svou úlohu při monitorování pokroku a při aktivní podpoře rozvoje v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje význam posouzení obnovitelných zdrojů z hlediska jejich konkurenceschopnosti, udržitelnosti, efektivnosti nákladů a příspěvku ke geopolitické stabilitě a plnění cílů v oblasti změny klimatu;

5.  uznává důležitou úlohu, již hrají při monitorování pokroku členských států povinnosti v oblasti národních plánů a podávání zpráv, a domnívá se, že tyto povinnosti je třeba pro období po roce 2020 zachovat; uznává, že stanovení skladby zdrojů energie členských států stále v kontextu článku 194 SFEU náleží do pravomoci členských států, kdy každý členský stát rozvíjí své vlastní formy energie z obnovitelných zdrojů, v důsledku čehož v jejich skladbě přetrvávají velké rozdíly;

6.  zdůrazňuje význam jednoduchých, přístupných, dostupných a účinných správních postupů;

7.  vyzývá Komisi, aby do budoucích zpráv o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů začleňovala hodnocení dopadu obnovitelných zdrojů na náklady a ceny, zejména ceny pro domácnosti;

8.  zdůrazňuje význam legislativního návrhu EU o pravidlech pro trh s energií, neboť integrovanější trh má klíčový význam pro rozvoj obnovitelných zdrojů a pro snížení nákladů na energii pro rodiny a průmysl;

9.  zdůrazňuje význam stabilních a předvídatelných režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, pokud jde o přilákání dlouhodobých investic, které budou pružně reagovat a přizpůsobovat se v krátkodobém horizontu a budou odpovídat vnitrostátním potřebám a okolnostem, což umožní postupné odstranění dotací pro vyspělé technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů; vítá skutečnost, že řada technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů začíná být z hlediska nákladů konkurenceschopnými s konvenčními formami výroby energie; zdůrazňuje, že přechod na energii z obnovitelných zdrojů závisí na transparentnosti, soustavnosti a stálosti právního, finančního a regulačního rámce, která by měla posílit důvěru investorů; vyjadřuje politování nad retroaktivními změnami režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, které mění návratnost provedených investic; vyzývá členské státy, aby veškeré úpravy režimu podpory obnovitelných zdrojů energie vždy oznámily a tyto změny konzultovaly se širokým spektrem zúčastněných stran; vyzývá Komisi, aby urychleně prověřila slučitelnost vnitrostátních režimů podpory s pokyny Evropské komise, aby se zamezilo zbytečným prodlevám v jejich provádění;

10.  zdůrazňuje, že v rozvoji obnovitelných zdrojů energie hraje klíčovou roli výzkum a vývoj; připomíná cíl Parlamentu, kterým je poskytnout 85 % finančních prostředků v rámci energetické kapitoly programu Horizont 2020 na nefosilní energii; vyzývá proto Evropskou komisi a členské státy, aby dále usnadnily účinné využívání všech stávajících režimů financování a zajistily dostupnost kapitálu, zejména pro MSP, a podporovaly výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jejího skladování a s tím souvisejícího vývoje produktů, a to s cílem zvýšit konkurenceschopnost odvětví obnovitelné energie, což umožní vyšší využívání obnovitelných zdrojů a zabrání dalšímu prohlubování rozdílů v konkurenceschopnosti mezi zeměmi EU;

11.  zdůrazňuje, že k flexibilnějšímu fungování elektrického systému EU a vyvážení výkyvů vznikajících v důsledku výroby energie z obnovitelných zdrojů může přispět skladování energie; znovu upozorňuje na to, že stávající směrnice o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 2009/72/ES se skladováním nezabývá, a zdůrazňuje, aby při její nadcházející revizi byly zohledněny četné služby, které může skladování energie poskytnout; domnívá se, že vyjasnění pozice skladování by provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům sítě umožnilo investovat do služeb skladování energie;

12.  zdůrazňuje, že režimy podpor na všech úrovních by se měly soustředit na technologie s velkým potenciálem pro snížení nákladů na obnovitelné zdroje a/nebo na zvýšení jejich podílu na trhu;

13.  domnívá se, že budoucí strategie pro výzkum a vývoj by se měla soustředit na podporu rozvoje inteligentních sítí a měst; dále zastává názor, že elektrifikace dopravy, dobíjení inteligentních vozidel a technologie rozhraní mezi vozidly a sítí mohou významně přispět ke zlepšení energetické účinnosti a potenciálního využívání obnovitelných zdrojů energie;

14.  domnívá se, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti mohou přispívat k plnění cílů stanovených směrnicí 2009/28/ES a rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 i k financování výzkumu a inovace v souvislosti s výrobou obnovitelné energie a zároveň podporovat vytváření pracovních míst a hospodářského růstu; zdůrazňuje význam tematického zaměření v rámci politiky soudržnosti, jež by mělo přispět k nasměrování investic k nízkouhlíkovému hospodářství včetně obnovitelných zdrojů energie, zejména s ohledem na klíčovou úlohu tematického cíle „podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích“; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a co nejvíce využívaly stávající příležitosti k financování této oblasti, a zároveň zdůrazňuje příležitosti pro rozvoj místních podniků a tvorbu pracovních míst ; připomíná společná ustanovení v EFRR a Fondu soudržnosti podporující způsobilost projektů souvisejících s energetickou účinností a využívání obnovitelných zdrojů energie v soukromých domácnostech, veřejných budovách a podnicích, a domnívá se, že integrace regionálního trhu s obnovitelnou energií, které by mohlo být prostřednictvím tohoto financování dosaženo, by z tohoto hlediska představovala významný příspěvek k politice soudržnosti;

15.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zintenzivnit spolupráci a koordinaci v rámci jednotlivých členských států a regionů i mezi nimi navzájem a že je potřebný integrovaný přístup k veřejným investicím a úvěrům v oblasti technických zlepšení, přizpůsobení sítě, skladování, inteligentních měřících systémů, energetické účinnosti a nových forem výroby energie;

16.  zdůrazňuje, že sítě v mnoha členských státech jednoduše nedokážou přijmout energii vyrobenou z různých obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že modernizace energetických sítí je naprosto nezbytná, aby se dokázaly vyrovnat se změnami ve výrobě a přenosu energie;

17.  naléhavě vyzývá k posílení transparentnosti a účasti veřejnosti, při zapojení všech příslušných zúčastněných stran, na vytváření vnitrostátních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že nejsou k dispozici informace o uplatňování směrnice o obnovitelných zdrojích energie, a zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy předkládaly v dvouletých intervalech podrobnější zprávy; vyzývá Komisi, aby posílila svou úlohu při monitorování a podpoře pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby svou donucovací pravomoc uplatňovala transparentněji;

18.  zdůrazňuje význam zapojení všech úrovní správy a sdružení při provádění evropského modelu výroby, spotřeby a vlastní spotřeby energie založeného na obnovitelných zdrojích energie; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu Paktu starostů a primátorů, iniciativě „pro inteligentní města“ a iniciativě obcí využívajících výhradně obnovitelné zdroje („100% RES Communities“), což umožní sdílení znalostí a osvědčených postupů;

19.  konstatuje, že klíčem k dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie je prohlubování regionální spolupráce;

20.  vítá skutečnost, že využívání obnovitelných zdrojů energie zabránilo v roce 2013 produkci přibližně 388 milionů hrubých tun CO2 a vedlo ke snížení poptávky po fosilních palivech v EU o 116 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe);

Obnovitelné zdroje energie pro budoucnost

21.  zdůrazňuje, že cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie musí být stanoveny tak, aby odpovídaly cílům, na nichž se 195 států dohodlo v Paříži v prosinci 2015; bere na vědomí návrh Evropské rady stanovit cíl pro energii z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na alespoň 27 %; připomíná požadavek Parlamentu, aby byly dosaženy závazné cíle v podobě podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů nejméně ve výši 30 % přičemž tyto cíle by měly být realizovány prostřednictvím vnitrostátních cílů, aby byla zajištěna nezbytná právní jistota a stabilní prostředí pro investory; je přesvědčen, že s ohledem na nedávnou dohodu COP21 je třeba stanovit výrazně ambicióznější cíle; zastává názor, že jasné náročné cíle v tomto ohledu jsou nástrojem k zajištění větší jistoty a vedoucího postavení EU na celosvětové úrovni; vyzývá Komisi, aby předložila ambicióznější klimaticko-energetický balíček do roku 2030, který zvýší cíl obnovitelné energie alespoň na 30 %, jenž bude proveden prostřednictvím jednotlivých vnitrostátních cílů;

22.  poukazuje na to, že při vytváření nového rámce příznivého pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie mají velký význam nové právní předpisy v oblasti obnovitelných zdrojů a organizace trhu, jejichž základem by měly být přiměřené systémy podpory a plná účast obnovitelných technologií na trhu;

23.  je si vědom toho, že daňové škrty představují silnou pobídku pro posun od fosilních zdrojů k obnovitelným zdrojům energie, a naléhá na Komisi, aby provedla reformu směrnice o zdanění energie a pravidel státní podpory, která znemožňují využít plný potenciál těchto pobídek;

24.  zdůrazňuje, že cíle, které již byly schváleny pro rok 2020, musí být při přezkumu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů po tomto datu brány jako minimální základ, aby členské státy nemohly po roce 2020 jít pod úroveň hodnot, které byly stanoveny v jejich vnitrostátních cílech pro rok 2020; zdůrazňuje, že dosažení cíle spočívajícího ve zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 vyžaduje kolektivní úsilí; zdůrazňuje, že členské státy by měly včas vypracovat vlastní vnitrostátní plány a že Komise potřebuje větší kapacity dohledu, a to i na období po roce 2020, a měla by být vybavena vhodnými nástroji k účinnému včasnému sledování a možnosti zasáhnout v případě kontraproduktivních opatření; domnívá se, že toto sledování bude možné zajistit pouze v případě, že Komise stanoví pro členské státy srovnávací ukazatele, které by se daly používat k měření pokroku, jehož dosáhly v oblasti zavádění obnovitelných zdrojů energie;

25.  poukazuje na potenciál, který má pro Evropu rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a zdůrazňuje význam dlouhodobých příznivých podmínek pro všechny aktéry na trhu;

26.  poukazuje na významný přínos obnovitelných zdrojů energie na snižování celkových emisí uhlíku; zdůrazňuje význam rozvoje obnovitelných zdrojů energie pro dosažení cílů dohodnutých na konferenci COP21;

27.  zdůrazňuje, že členské státy by měly v souladu s ustanoveními článku 6 směrnice o obnovitelných zdrojích energie zvýšit odůvodněné používání ustanovení pro statistické převody a vytváření mechanismů spolupráce za účelem splnění jejich cílů; poukazuje na význam spolupráce mezi členskými státy, která by byla přínosem k optimalizaci systému, efektivnímu poskytování a vedla by k vyšším úsporám v oblasti obnovitelné energie; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu členským státům poskytla další pobídky, informace, analýzu přínosů a nákladů a pokyny;

28.  zdůrazňuje, že je nutné definovat pevný, spolehlivý a transparentní systém správy, aby bylo zajištěno provádění cíle pro obnovitelné energie do roku 2030 při náležitém zohlednění vnitrostátních pravomocí při určování skladby zdrojů energie, přičemž by umožnilo plnou demokratickou kontrolu a dohled energetických politik; vyzývá k intenzivnímu rozšiřování stávajícího úspěšného systému závazných cílů členských států, jejich plánů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a podávání zpráv ve dvouletých intervalech; je přesvědčen, že by měly být zahrnuty do směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která musí zabezpečit odpovědnější, transparentnější monitorování závazků členských států a uplatňování stávajících evropských právních předpisů, tak aby byl vytvořen základ dobře fungující evropské energetické unie;

29.  poukazuje na význam jednotných závazných vzorů pro plány členských států v oblasti energetiky a klimatu, s cílem zajistit pro investory srovnatelnost, transparentnost a předpověditelnost; domnívá se, že postup zavádění obnovitelných zdrojů energie a plánování příslušné koncepce v členských státech se musí rozdělit podle jednotlivých odvětví, technologií a zdrojů;

30.  naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby v případě elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů kodifikovala v právních předpisech zásadu přechodného období, která by zabránila tomu, aby u mechanismů na podporu obnovitelných zdrojů energie došlo k retroaktivním změnám, a která by zároveň zaručovala ekonomickou životaschopnost už existujících zařízení;

31.  vyzývá k odstranění zbytečných byrokratických překážek a k investicím, které umožní dosažení 10 % cíle propojení elektrických sítí do roku 2020; poukazuje na to, že prohloubená regionální spolupráce může přispět k zajištění optimalizace nákladů na začleňování obnovitelných zdrojů energie a ke snížení nákladů pro spotřebitele; zdůrazňuje význam účasti veřejnosti na prosazování projektů obnovitelné energie, které jsou šetrné k životnímu prostředí, od rané fáze s přihlédnutím k místním podmínkám; připomíná význam technické pomoci a posuzování dopadu projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů a její distribuce na životní prostředí;

32.  bere na vědomí mezeru mezi dostupnými dovednostmi a změnami poptávky na trhu práce, které pocházejí z rozvoje obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že aktivní strategie v oblasti vzdělávání / odborné přípravy a dovedností mají při přechodu na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje základní význam; zdůrazňuje význam sociálních partnerů a rovněž veřejných orgánů při rozvoji dovedností programů a programů odborné přípravy;

33.  poukazuje na nutnost zajistit vhodné financování na úrovni EU, kterého by bylo dosaženo mj. tím, že se na stávající finanční prostředky – z programu Horizont 2020, ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro strategické investice – budou uplatňovat určité podmínky, a také na základě důkladné ochrany investic před riziky, tak aby byly vytvořeny pobídky k širokému využívání zdrojů obnovitelné energie;

Energie pro občany a obce

34.  domnívá se, že hlavní oporou přechodu na obnovitelné zdroje energie by měli být místní orgány, obce, domácnosti a jednotlivci, kteří by měli být aktivně podporováni, aby se mohli stát výrobci a dodavateli energie, kteří by měli stejné postavení jako ostatní subjekty na energetickém trhu; v této souvislosti vyzývá k vytvoření společné komplexní definice pojmu výrobců-spotřebitelů na úrovni EU;

35.  domnívá se, že je velmi důležité zajistit základní právo na vlastní výrobu a spotřebu energie a také právo na uchovávání a prodej nadměrného množství energie za spravedlivé ceny;

36.  připomíná, že členské státy na základě účasti veřejnosti vyvíjejí strategii „Energie pro občany a obce“ a ve svých vlastních akčních plánech popisují, jak budou podporovat malé a střední projekty obnovitelných zdrojů energie a energetická družstva a jak je začleňují do svého legislativního rámce, své podpůrné politiky a do přístupu na trh;

37.  požaduje, aby v revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie byla obsažena nová kapitola o „energii pro občany a obce“, která by se věnovala hlavním tržním a administrativním překážkám a vytvářela příznivější investiční prostředí pro vlastní výrobu a vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů;

38.  podotýká, že ne u všech technologií a ve všech zemích už byly zavedeny vhodné postupy udělování licencí a administrativní postupy; žádá členské státy, aby zrušily administrativní a tržní překážky bránící vytváření nových kapacit v oblasti vlastní výroby energie, nahradily zdlouhavé schvalovací postupy požadavkem jednoduché ohlašovací povinnosti a vytvořily účinně fungující jednotná místa pro udělování povolení pro projekty, zajištění přístupu k síti a poskytování podpory na základě finančních a technických odborných znalostí, a aby zároveň zajistily pro výrobce-spotřebitele přístup k alternativním mechanismům řešení sporů; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila neomezené uplatňování a trvalou platnost článku 13 (administrativní postupy) a 16 (přístup k sítím a jejich provoz) stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie i po roce 2020;

39.  poukazuje na to, že je důležité přihlížet k rozdílům mezi mikrovýrobci, malými a velkými výrobci; konstatuje, že je třeba rozvíjet vhodné podmínky a nástroje pro „prozumenty“ (aktivní spotřebitele energie, jako jsou domácnosti, jak vlastníci, tak nájemci, instituce a malé podniky, které jsou zapojeny do výroby energie z obnovitelných zdrojů buď samostatně, nebo společně prostřednictvím družstev, i jiné sociální podniky nebo seskupení) s cílem přispět k přechodu na jiné zdroje energie a usnadnit jejich integraci do trhu s energií; doporučuje snížit administrativní překážky pro nové kapacity vlastní výroby energie na absolutní minimum zejména odstraněním omezení přístupu na trh a k síti; navrhuje zkrátit a zjednodušit postup schvalování tím, že by se přešlo na jednoduchý požadavek ohlašovací povinnosti; navrhuje, že by revize směrnice o energii z obnovitelných zdrojů mohla zahrnovat zvláštní ustanovení odstraňující překážky a podporující programy na výrobu energie v komunitách / družstvech za pomoci jednotných kontaktních míst a poskytovala by finanční a odborné poradenství; vyzývá členské státy, aby plně využily výjimek podpory de minimis stanovených v rámci pokynů pro státní podporu v oblasti evropské energetiky a životního prostředí, aby malé a středně velké projekty i nadále těžily z pohyblivých výkupních cen a nemusely se přitom účastnit komplikovaných aukcí;

40.  zdůrazňuje význam účasti veřejnosti na prosazování projektů obnovitelné energie, které jsou šetrné k životnímu prostředí, od rané fáze s přihlédnutím k místním podmínkám;

41.  zdůrazňuje, že je třeba nastolit rovnováhu mezi rozvojem centralizované a decentralizované výroby energie, která zajistí, aby spotřebitelé, kteří si nemohou dovolit stát se výrobci-spotřebiteli, nebyli diskriminováni; poukazuje na to, že je nutné zajistit technické vybavení a správní zázemí pro kolektivní řízení výroby energie; zdůrazňuje, že výroba vlastní energie a energie z obnovitelných zdrojů nejsou hlavní příčinou vyšších evropských nákladů na energii;

42.  poukazuje na skutečnost, že větší důraz na dosažení energetické účinnosti ve všech odvětvích pomůže EU zvýšit konkurenceschopnost a vypracovat inovativní rentabilní řešení zaměřená na úsporu energie;

43.  poukazuje na výhody z hlediska životního prostředí a ekonomické a sociální výhody jednotného přístupu k energetice a na nutnost podporovat součinnost mezi odvětvím elektřiny, topení a chlazení a dopravy a v jejich rámci; vyzývá dále Komisi, aby posoudila, jak by mohly flexibilní obnovitelné zdroje energie doplňovat variabilní zdroje energie a jak by se k tomu mělo přihlížet při energetickém plánování a při navrhování systémů podpory;

Elektrická energie

44.  zdůrazňuje, že s ohledem na změny směřující k pružnějšímu a decentralizovanějšímu modelu pro výrobu energie, která zohledňuje trh, by výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů měla být lépe začleněna do soustav pro rozvod elektrické energie na všech úrovních jakož i do soustav pro její přenos;

45.  poukazuje na to, že nevariabilní formy výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jako je elektřina z vodních elektráren, by mohly podpořit začlenění variabilních obnovitelných zdrojů na trh;

46.  vyzývá k integrovanému přístupu k energetické politice, jenž zahrnuje rozvoj rozvodné sítě a regulace, skladování, řízení poptávky a zlepšení energetické účinnosti, stejně jako zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že je nutné zabránit využívání technologií, které jsou neslučitelné s dekarbonizací;

47.  konstatuje, že začlenění energie z obnovitelných zdrojů na trh vyžaduje flexibilní trh jak na straně dodávky, tak na straně poptávky a že to bude vyžadovat výstavbu, modernizaci a uzpůsobení sítí a vypracování nových technologií umožňujících skladovat energii;

48.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byl zajištěn rychlý a účinný přechod na obnovitelné zdroje energie, má naprosto zásadní význam elektrifikace systémů topení a chlazení, dopravy a dalších odvětví;

49.  zdůrazňuje, že dokud je elektrický systém neflexibilní, je nutné zajistit přednostní přístup a prioritní dodávky energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné podpořit modernizaci sítí a vytvořit opatření v oblasti skladování energie a poptávky po ní; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zpřísnění a ujasnění předpisů týkajících se přednostního přístupu a prioritních dodávek energie v období po roce 2020; zdůrazňuje, že při příležitosti přepracování budoucí směrnice o obnovitelných zdrojích energie v polovině období, tj. do roku 2024, je nutné vyhodnotit možnost postupného ukončení přednostního přístupu a prioritních dodávek energie;

50.  zdůrazňuje, že by měl být zachován a upevněn přednostní přístup energie z obnovitelných zdrojů k síti a její prioritní dodávky, jak stanovuje směrnice o obnovitelných zdrojích energie; vyzývá k vytvoření regulačního rámce na období po roce 2020, který by zajišťoval vhodnou kompenzaci za omezení výroby energie z obnovitelných zdrojů;

51.  bere na vědomí strategii Komise pro nárůst mechanismů odezvy na straně poptávky; zdůrazňuje, že by to v případě spotřebitelů nemělo vést k neúměrnému nárůstu nákladů na energii; zdůrazňuje, že mechanismy odezvy na straně poptávky by mohly být příležitostí ke snížení nákladů na energii a zdůrazňuje, že účast na odezvě na straně poptávky nebo dynamické mechanismy stanovování cen by měly vždy zůstat přísně dobrovolnou záležitostí;

52.  je přesvědčen, že rozvoj řešení skladování elektrické energie bude hrát nenahraditelnou úlohu v úsilí o rozvoj a integraci obnovitelných zdrojů energie na vysoké úrovni, pomoc při vyrovnávání sítě a poskytování uložit přebytek výroby energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k provedení revize stávajícího právního rámce, tak aby podporoval zavádění systémů skladování energie a další možnosti flexibility;

53.  zdůrazňuje, že otázka překážek oblasti elektřiny i nadále brání volnému toku energie z obnovitelných zdrojů přes hranice členských států a zpomaluje proces vytváření skutečného vnitřního trhu s energií v Evropské unii;

54.  zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli být oprávněni a mít k dispozici správné pobídky k účasti na trhu s energií; konstatuje, že dynamické tržní ceny, které internalizují sociální a environmentální náklady, by měly být navrženy tak, aby vyvolávaly vhodné reakce poptávky ze strany spotřebitelů, aktivovaly nezbytnou produkci, jakož i usnadňovaly inteligentní a účinnou spotřebu; doporučuje Komisi, aby dále analyzovala jejich dopad na různé skupiny spotřebitelů;

55.  zdůrazňuje, že určití spotřebitelé mají pevné modely spotřeby a posílené mechanismy účinnosti založené na cenách na ně mohou mít negativní dopad; zdůrazňuje v této souvislosti význam energetické účinnosti politik v členských státech, které se zaměřují na spotřebitele ve zranitelné situaci;

56.  domnívá se, že by měl existovat jasný regulační rámec EU pro vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů energie z obnovitelných zdrojů společenství nebo družstev, která zohledňuje všechny výhody při navrhování mechanismů plateb za prodej nadbytečné produkce, přístup k nim a využívání sítě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vlastní výrobu energie a vytváření a propojování místních distribučních sítí obnovitelné energie, aby tak doplnily své vnitrostátní energetické politiky; zdůrazňuje skutečnost, že výrobci-spotřebitelé by měli mít přístup k energetické síti a na trh za spravedlivou cenu a neměli by být trestáni dodatečnými daněmi nebo poplatky; vyjadřuje své obavy ohledně iniciativ, které provedly některé členské státy za účelem vytvoření překážek pro výkon práva na vlastní spotřebu a vlastní výrobu;

57.  naléhá na členské státy, aby při vytápění a chlazení lépe využívaly energii z geotermálních zdrojů;

Vytápění a chlazení

58.  vítá sdělení Komise o strategii pro vytápění a chlazení, upozorňuje však na nedostatečný pokrok a nízké cíle stanovené pro využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, zejména v budovách; zdůrazňuje velký potenciál pro další pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení; konstatuje, že odvětví vytápění a chlazení představuje polovinu konečné spotřeby energie EU, a proto hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů EU v oblasti změny klimatu a obnovitelných zdrojů energie; uznává přínos většího používání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení; zdůrazňuje rostoucí flexibilitu tepelných infrastruktur a skladování, pokud jde o snazší začlenění různých obnovitelných zdrojů energie pomocí ukládání energie ve formě tepla, které nabízejí vynikající návratnost investic a poskytování příležitostí pro zlepšení kvality zaměstnanosti na místní úrovni; vyzývá Komisi, aby v legislativním balíčku týkajícím se obnovitelných zdrojů po roce 2020 zaplnila mezeru v právních předpisech v těchto odvětvích;

59.  vítá sdělení Komise z února 2016 vytápění a chlazení; znovu opakuje, že úsilí v odvětví vytápění a chlazení skýtají obrovský potenciál pro zvýšení energetické bezpečnosti (vzhledem k tomu, že se 61 % plynu dováženého do Evropské unie se používá v obytných budovách, především pro účely vytápění), například rozvojem sítí pro dálkové vytápění a chlazení, které jsou účinným prostředkem pro začleňování udržitelného tepla do měst ve velkém měřítku, neboť mohou současně dodávat teplo získané ze škály různých zdrojů a nejsou ze své podstaty závislé na jediném konkrétním zdroji;

60.  vítá skutečnost, že Komise ve svém sdělení o strategii pro vytápění a chlazení, které zdůrazňuje potřebu vyloučit postupně fosilní paliva, které ještě stále tvoří 75 % paliv používaných v tomto odvětví, a plně je nahradila opatřeními v oblasti energetické účinnosti – naší největší naději v oblasti snižování využívání fosilních paliv – a obnovitelných zdrojů energie;

61.  vyzývá k dalším opatřením na využití zbývajícího významného potenciálu obnovitelných zdrojů energie v odvětví vytápění a chlazení s cílem dosáhnout úplného dosažení cílů pro rok 2020; vyzývá Komisi, aby v legislativním balíčku týkajícím se obnovitelných zdrojů po roce 2020 zaplnila mezeru v právních předpisech v těchto odvětvích;

62.  konstatuje, že biomasa je nejčastěji používaným zdrojem obnovitelné energie pro vytápění, což představuje přibližně 90 % veškeré energie z obnovitelných zdrojů při vytápění; hraje klíčovou úlohu, a to zejména ve střední a východní Evropě, pro účely zvýšení energetické bezpečnosti udržitelným způsobem;

63.  zdůrazňuje, že je třeba usnadnit přechod na zařízení k vytápění energií z obnovitelných zdrojů a současně zajistit náležitou finanční podporu a více informací a podpory pro občany zasažené energetickou chudobou;

64.  poukazuje na to, že je zapotřebí komplexní a účinná definice chlazení za použití obnovitelných zdrojů;

65.  zdůrazňuje, že je nezbytné renovovat a posílit výkonnost systémů dálkového vytápění a chlazení, vzhledem k tomu, že sítě dálkového vytápění a chlazení mohou používat a ukládat elektřinu vyrobenou za pomoci obnovitelných zdrojů energie a poté ji distribuovat do budov a průmyslových lokalit a zvýšit tak podíl vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů;

66.  zdůrazňuje potenciál skupin prozumentů , včetně domácností, mikropodniků a malých podniků, družstev a místních orgánů pro účely zřizování kolektivních energetických systémů, jako je dálkové vytápění, které poskytuje nákladově efektivní vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, jakož i mnohé synergie mezi energetickou účinností a obnovitelnými zdroji energie;

67.  domnívá se, že synergie mezi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti, směrnice o energetické náročnosti budov by měly být posíleny s cílem zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení;

68.  konstatuje, že projekty energetické účinnosti týkající se jak vytápění, tak i chlazení, jsou důležitými nástroji pro zajištění stabilních a předvídatelných vzorců spotřeby energie a v boji proti energetické chudobě;

Doprava

69.  konstatuje, že cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy do roku 2020 výrazně zaostává, částečně kvůli problémům v oblasti strategie obnovitelné energie pro dopravu na základě biopaliv; připomíná, že doprava je jediným odvětvím v EU, v němž od roku 1990 emise skleníkových plynů stouply; poukazuje na to, že obnovitelné zdroje energie jsou základním předpokladem pro dosažení trvale udržitelné mobility; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem zavést udržitelná opatření v odvětví dopravy, jako je snížení poptávky, modální přechod na udržitelnější způsoby dopravy, lepší účinnost a elektrifikace dopravního odvětví; vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec pro podporu využívání elektrických vozidel s přívodem elektřiny z obnovitelných zdrojů a pro zlepšení právního rámce tak, aby nabízela perspektivy pro biopaliva s vysokou účinností při omezování emisí, přičemž je třeba zohledňovat nepřímé změny ve využívání půdy v období po roce 2020;

70.  vyzývá k částečnému využití společné zemědělské politiky pro podporu investic do výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie v zemědělství;

71.  odhaduje, že doprava se na konečné spotřebě energie v Evropě podílí více než 30 % a 94 % dopravy závisí na ropných produktech; domnívá se proto, že úsilí k většímu využití obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy musí být ambiciózní, s jasnou vazbou na dekarbonizaci odvětví dopravy;

72.  žádá Komisi, aby navrhla ambiciózní opatření k urychlení dekarbonizaci dopravy, mimo jiné prostřednictvím obnovitelných paliv, vyšší míry elektrifikace a zvýšené účinnosti, a aby zvýšila své úsilí s cílem podpořit rozvoj technologií a inovace v těchto oblastech;

73.  poukazuje na význam elektrifikace odvětví dopravy pro dekarbonizaci hospodářství a vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec pro podporu využívání elektrických vozidel s přívodem elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je zásadní pro dosažení cílů strategie Evropa 2030;

74.  očekává strategii Evropská komise v červnu 2016 týkající se dekarbonizace odvětví dopravy a v této souvislosti zdůrazňuje, že musí být podporováno větší využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem zajistit, aby odvětví dopravy aktivně přispívalo k dosažení cílů pro rok 2020;

75.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při vyvíjení nových biopaliv a motorů v projektech dokončených v rámci společný podniku EU Čisté nebe;

76.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet nové generace biopaliv z biomasy nebo odpadu;

77.  zdůrazňuje potřebu zlepšit regulační prostředí a dlouhodobé podmínek s cílem podpořit rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v oblastech letecké a námořní dopravy;

78.  zdůrazňuje, že je potřeba modálního přechodu v odvětví dopravy s cílem přizpůsobit se udržitelné regulaci mobility a politikám, které zahrnují intermodalitu, udržitelné logistické systémy, řízení mobility a udržitelnou městskou politiku, které změní spotřebu energie v odvětví dopravě na zdroje obnovitelné energie a /nebo snížení celkové spotřeby energie, podpory aktivnějších modelů cestování, vytváření a provádění řešení v oblasti inteligentních měst a podpory městské eko- mobility a vhodného územního plánování; vyzývá členské státy a EU, aby podpořily modální přechod cestujících a nákladu ze silniční a letecké dopravy ve prospěch železniční a námořní dopravy; vyzývá Komisi, aby posoudila potenciál technologií elektrifikovaných nákladních vozidel;

79.  naléhá na orgány EU, aby jakožto příklad svého pevného závazku používání energií z obnovitelných zdrojů vytvářely své vlastní kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za účelem pokrytí poptávky po energii ve vlastních budovách; zdůrazňuje, že dokud tyto kapacity nejsou vyvinuty, orgány EU by měly nakupovat zelenou energii s cílem uspokojit své potřeby;

80.  zdůrazňuje, že větší podíl chůze, cyklistiky, spolujízdy, zvýšení obsazenosti automobilů, společně se systémy veřejné dopravy, má zásadní význam pro snižování a omezování závislosti EU na ropě a zároveň pro snížení emisí skleníkových plynů;

81.  zdůrazňuje potenciál cyklistických systémů a infrastruktur s cílem zlepšit udržitelnost dopravy v městských oblastech;

82.  zdůrazňuje potenciál pro snižování emisí a přispívání k nízkouhlíkovému hospodářství prostřednictvím větší elektrifikace dopravy;

Kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny

83.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k potřebě větší synergie a jednotnosti evropských politik za zohlednění důkladného posouzení stávajících evropských politik udržitelnosti a politik oběhového hospodářství stanovila pro bioenergii kritéria udržitelnosti; zdůrazňuje, že posilování energetické bezpečnosti EU by se mělo dosáhnout prostřednictvím udržitelného využívání vlastních zdrojů v souladu s cílem zlepšování energetické účinnosti;

84.  nabádá k obezřetnosti, pokud jde o rostoucí trend využívání lesní biomasy jako hlavního zdroje energie z obnovitelných zdrojů v EU, neboť to může mít potenciálně škodlivé účinky na klima a životní prostředí, pokud nebude biomasa pocházet z udržitelných zdrojů a nebude řádně zaevidována; konstatuje, že na dopady bioenergie na klima se musí pohlížet v dlouhodobém horizontu, neboť obnova vytěžených lesů trvá dlouhou dobu;

85. konstatuje, že bioenergie již představuje 60 % podílu obnovitelné energie v Evropě a její použití je má i nadále růst; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné objasnit dopady různého využití lesní biomasy pro energetiku z hlediska skleníkových plynů a zjistit, který způsob využití může mít nejvíc zmírňující vliv v časovém rámci dané politiky;

86.  zdůrazňuje, že výroba biopaliv by neměla ovlivňovat výrobu potravin ani ohrožovat bezpečnost potravin; je však přesvědčen, že vyvážené politiky prosazující zvýšení výnosu takových vstupních plodin, jako jsou pšenice, kukuřice, cukrová řepa a slunečnice, by mohly zahrnovat výrobu biopaliv, s přihlédnutím k nepřímé změně ve využívání půdy, takovým způsobem, který by evropským zemědělcům poskytl jistý přísun příjmu, přilákal by na venkov investice a pracovní příležitosti, pomohl by v Evropě řešit chronický nedostatek krmiv s vysokým obsahem bílkovin (bez geneticky modifikovaných látek), snížil by závislost Evropy na dovozech fosilních paliv a pomohl by EU plnit její cíle týkající se emisí skleníkových plynů, a přitom by minimalizoval obavy ze změn ve využívání půdy a z jiných environmentálních faktorů; je přesvědčen, že v případě nadbytku výše uvedených zemědělských produktů na trhu by mohla výroba biopaliv a bioetanolu dočasným způsobem zastoupit jejich zužitkování, což by zajistilo udržitelné výkupní ceny, zabezpečilo by zemědělcům příjmy v dobách krizí a sloužilo by jako mechanismus k zachování stability trhu; zdůrazňuje, že je třeba podněcovat k využívání neobdělávané zemědělské půdy, která se nepoužívá k výrobě potravin, při výrobě bioenergie s cílem splnit vnitrostátní a evropské cíle v oblasti obnovitelné energie;

87.  je přesvědčen, že statková hnojiva mohou být hodnotným zdrojem bioplynu, a to využitím technik zpracování hnojiv, jako je fermentace, současně však také zdůrazňuje, že je důležité, aby se tato možnost stala pro zemědělce ekonomicky perspektivní;

88.  podněcuje členské státy a Komisi k tomu, aby prosazovaly důležitost udržitelného obhospodařování lesů, a tudíž i klíčovou úlohu lesní biomasy jako jedné z nejdůležitějších obnovitelných surovin EU pro dosažení jejích cílů v oblasti energetiky; upozorňuje na vzrůstající poptávku po lesní biomase, což znamená, že je třeba ještě více posílit a podporovat udržitelné obhospodařování lesů, a to v souladu se strategií EU v oblasti lesnictví, jelikož je naprosto zásadní pro biologickou rozmanitost a funkci lesů v ekosystému, včetně absorpce CO2 z atmosféry; poukazuje na to, že je proto zapotřebí vyváženého využívání zdrojů vyrostlých v EU i dovezených ze třetích zemí se zřetelem k velmi dlouhé době, kterou les potřebuje k regeneraci;

89.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)

Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81.

(3)

Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0359.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0445.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0444.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Rozvoj energií z obnovitelných zdrojů vyžaduje nový přístup, který je promění v základní pilíř energetického modelu Evropské unie. Naší hlavní odpovědností je bojovat proti změně klimatu, což je historická povinnost, kterou musíme přijmout. A musíme rovněž omezit závislost energetických zdrojů na zbytku světa, pokud chceme být nejen v čele vývoje strategických technologií pro energetický přechod, ale také podpořit náš model výroby a vytvořit kvalitní pracovní místa.

Přechod na udržitelný model výroby energie je společenskou prioritou, kterou nelze řešit pouze z hlediska trhu. Je třeba pochopit, že regulace a demokratická účast jsou nezbytné, abychom zabránili závažným sociálním a environmentálním vedlejším dopadům. Musíme zamezit tomu, aby budoucnost energie pro Evropu určovaly energetické oligopoly.

Evropská unie vytvořila právní nástroj k dosažení uvedených cílů, kterým je směrnice o energii z obnovitelných zdrojů (2009/28/ES). Evropa tak zahájila proces změny sklady zdrojů energie ve svých členských státech. Tento právní nástroj se závaznými cíli a jasnými normami v oblasti dohledu a kontroly vytvořil příznivý rámec pro rozvoj odvětví obnovitelné energie a přispěl k růstu rozmanitého a různorodého odvětví. Podpůrná veřejná opatření umožnila v mnoha členských státech dosáhnout značného pokroku. Pokud však chceme splnit cíle stanovené pro rok 2020 a dále, je zapotřebí ambiciózní politický impulz.

Vůči některým aspektům zděděného rámce na podporu obnovitelných zdrojů energie jsme kritičtí. Zřejmý je jeho silný negativní dopad na produkci potravin, neboť se vsadilo na biopaliva v dopravě, namísto toho, aby se začalo důkladně přemýšlet o nedostatečné celkové koordinaci a plánování logistiky a městských politik za účelem zajištění jejich skutečné udržitelnosti.

Regulace odvětví na evropské úrovni musí vyřešit četné problémy, jež brzdí jeho rozvoj, a podpořit veřejné investice, demokratickou kontrolu a stabilní rámec investic, které usnadní kolektivní a demokratické řízení v oblasti energií, aby byl pro rok 2050 zajištěn zcela nezávislý, účinný a čistý energetický model.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin(*) (29.4.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

(2016/0000(INI))

Navrhovatelka: Marijana Petir

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že snížení emisí skleníkových plynů, a tedy i plnění pařížské dohody z roku 2015, závisí také na dosažení cílů klimatické a energetické politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nezbytná návazná politika se silným, jasným a stabilním regulačním rámcem včetně závazných cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které budou v souladu s nejefektivnější cestou k dosažení dlouhodobých (2050) cílů EU v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že současná energetická strategie a energetické cíle do roku 2020 nebudou stačit k dosažení cíle dekarbonizace do roku 2050, a vyzývá proto Komisi, aby předložila ambicióznější klimaticko-energetický balíček do roku 2030, který zvýší cíl obnovitelné energie alespoň na 30 %, ten bude proveden prostřednictvím jednotlivých vnitrostátních cílů;

2.  vítá skutečnost, že využívání obnovitelných zdrojů energie zabránilo v roce 2013 produkci přibližně 388 milionů hrubých tun CO2 a vedlo ke snížení poptávky po fosilních palivech v EU o 116 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe);

3.  je přesvědčen, že pařížskou dohodu (COP21) musí doplnit vnitrostátní emisní plány s jednoznačnými ověřitelnými závazky týkajícími se emisí a energií, které zajistí splnění závazku k zabránění globálního oteplení o více než 2 °C;

4.  vítá pokrok v plnění cíle EU, aby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 tvořila 20 % hrubé konečné spotřeby energie, a to obzvláště v odvětví výroby elektrické energie; vyzývá k dalším opatřením na využití zbývajícího významného potenciálu obnovitelných zdrojů energie v odvětví vytápění a chlazení k plnému dosažení cílů pro rok 2020; vyzývá Komisi, aby v legislativním balíčku týkajícím se obnovitelných zdrojů po roce 2020 zaplnila mezeru v právních předpisech v těchto odvětvích;

5.  naléhá na členské státy, aby při vytápění a chlazení lépe využívaly energii z geotermálních zdrojů;

6.  vyzývá členské státy, aby vyráběly energii pro dálkové vytápění a chlazení v centralizovaných místech v městských oblastech a využívaly odpadní teplo pro dálkové vytápění;

7.  vítá pokrok členských států v plnění konkrétních vnitrostátních cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a vybízí ty státy, které postupují pomalu, aby zvýšily své úsilí za účelem včasného splnění cílů; očekává, že rámec řízení energetické unie po roce 2020 bude ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický a plně zahrnující Parlament, aby bylo zajištěno dosažení ambiciózních cílů do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky a byly zajištěny rovné podmínky a stabilní regulační podmínky podporující důvěru investorů; vybízí členské státy, aby za tímto účelem zavedly a udržovaly stabilní systém pobídek, který umožní spolehlivý tok investic a financování odvětví obnovitelných energií;

8.  domnívá se, že dosažený pokrok ukazuje na význam politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů založené na vnitrostátních závazných cílech, jak opakovaně požaduje Evropský parlament, která přinese dlouhodobou jistotu průmyslu a investorům, jež je nezbytná pro investice do výrobní kapacity, jakož i do přenosové a distribuční infrastruktury;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o dosažení vyšších cílů, než jsou cíle uvedené ve směrnici 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie, s ohledem na ambicióznější závazky přijaté v rámci pařížské dohody a vzhledem k tomu, že celkové vnitrostátně stanovené příspěvky předložené dne 30. října 2015 stále povedou ke globálnímu oteplování do konce tohoto století o 2,7 °C;

10.  vyjadřuje znepokojení nad všemi oblastmi, které byly ve sdělení Komise zdůrazněny, u nichž jsou procentní údaje s ohledem na cíle pro rok 2020 výrazně nižší než celkový dosažený pokrok, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly rozhodné kroky, pokud jde o nejkritičtější technologie;

11.  podporuje opatření, která přijaly některé členské státy, jejichž cílem je zlepšit podpůrné mechanismy pro obnovitelné zdroje energie, nasměrovat je k jejich postupné integraci do trhu s přihlédnutím k vyspělosti jednotlivých technologií a zajistit, aby měli spotřebitelé z technologického pokroku prospěch;

12.  vyzývá členské státy, aby maximálně využily příležitostí, které nabízejí dohody o spolupráci v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie, aby se dosáhlo cíle pro rok 2020 a vytvoření energetických modelů zaměřených na obnovitelné zdroje energie; zdůrazňuje, že užší spolupráce mezi členskými státy by pomohla zajistit efektivní poskytování energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby v EU; vyzývá členské státy, aby rozvíjely další programy, které zajistí zvýšení konkurenceschopnosti těchto energií;

13.  konstatuje, že každý členský stát si může svobodně zvolit obnovitelné zdroje energie, které nejlépe vyhovují jeho zeměpisným a environmentálním charakteristikám; připomíná, že bioenergie bude při dekarbonizaci EU hrát důležitou roli; vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly ty obnovitelné zdroje energie a technologie, jež mají nejméně negativní dopad na životní prostředí, biologickou rozmanitost, lidská práva a veřejné zdraví, přičemž využijí výhod specifického místního a regionálního potenciálu k dosažení pozitivního účinku energie z obnovitelných zdrojů, zatímco zohlední nákladově efektivní plnění cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k přijetí opatření k zajištění lepšího plánování pro zavádění obnovitelných zdrojů energie včetně územního plánování a vyhodnocování dopadů na životní prostředí, přičemž mají být plně dodržovány evropské a vnitrostátní právní předpisy;

14.  zdůrazňuje, že v rozvoji obnovitelných zdrojů energie hraje klíčovou roli výzkum a vývoj; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie (včetně alternativních paliv, geotermální energie a energie oceánů), jejího skladování a s tím souvisejícího vývoje produktů, a to s cílem zvýšit konkurenceschopnost odvětví obnovitelné energie EU a přitom zajistit, že i malé a střední podniky budou moci využívat financování výzkumu a vývoje produktů; domnívá se, že v rámci přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období by měly být vyčleněny vyšší finanční prostředky pro novou generaci obnovitelných zdrojů energie včetně těch, které jsou v současnosti podceňované;

15.  domnívá se, že při dosahování cílů mohou hrát významnou roli nové systémy výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je vlastní spotřeba, kombinované s novými technologiemi, přičemž při navrhování mechanismů plateb při prodeji nadprodukce a plateb za využívání sítě mohou být zohledněny všechny tyto výhody; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vlastní výrobu energie a vytváření a propojování místních distribučních sítí obnovitelné energie, aby tak doplnily své vnitrostátní energetické politiky; doporučuje zvýšenou účast spotřebitelů, občanů a podnikatelů na místním využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem zmírnit změnu klimatu;

16.  domnívá se, že spotřebitelé si mohou být díky energiím z obnovitelných zdrojů více vědomi své spotřeby energie a tím napomoci dosažení cíle vytvoření energetické unie zaměřené na spotřebitele a že tyto energie mají potenciál zvýšit zaměstnanost, a to i v oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva; zdůrazňuje, že je třeba odstranit ekonomické, regulační a administrativní překážky, a tak umožnit spotřebitelům, aby převzali kontrolu nad svou spotřebou energie, povzbudit je, aby investovali do decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie, a chránit je před energetickou chudobou;

17.  vyzývá členské státy, aby vytvořily co nejjednodušší předpisy, s cílem usnadnit zavedení decentralizovaných systémů na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a prostřednictvím zavedení systému čistého zůstatku zejména podpořit jak individuální, tak komunitní spotřebu;

18.  poukazuje na potřebu veřejných investic a úvěrů pro modernizaci elektrické rozvodné sítě a její přizpůsobení elektřině místně vyráběné z obnovitelných zdrojů energie;

19.  zdůrazňuje, že financování rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů vedlo k neúměrným nákladům pro spotřebitele; je přesvědčen, že by Komise a členské státy proto měly vyvinout nové způsoby financování na základě konkurenčních mechanismů aukčních nabídek a vytvořit větší jistotu pro investory tím, že vyloučí opatření se zpětným účinkem;

20.  podtrhuje nutnost elektrifikace odvětví vytápění, klimatizace a dopravy pro snížení produkce uhlíku v těchto odvětvích;

21.  zdůrazňuje, že třetina cíle, který si EU stanovila pro rok 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy, by mohla být splněna díky využití bioplynu z organického odpadu, a přibližně 2 % cíle pro obnovitelné zdroje energií by mohlo být dosaženo, pokud by byl veškerý organický odpad podroben anaerobní digesci; z tohoto důvodu a pro usnadnění přechodu k oběhovému hospodářství, v němž je odpad považován za nový zdroj, je nezbytné, aby byl ve všech členských státech EU zaveden do roku 2020 jako povinný tříděný sběr organického odpadu;

22.  vyzývá k částečnému využití společné zemědělské politiky pro podporu investic do výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie v zemědělství;

23.  vyjadřuje znepokojení nad absencí pokroku v plnění cíle EU, kterým je 10 % podíl energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy, a připomíná význam dosažení tohoto cíle, pokud jde o snížení úrovně emisí skleníkových plynů a závislost EU na dovozu energie; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí za účelem splnění tohoto cíle v náležitém čase; připomíná, že doprava je jediným odvětvím v EU, v němž od roku 1990 emise skleníkových plynů stouply; poukazuje na to, že obnovitelné zdroje energie jsou základním předpokladem pro dosažení trvale udržitelné mobility; považuje elektrifikaci dopravy za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak snížit znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů v odvětví dopravy; vyzývá Komisi, aby zvážila stanovení ambiciózního cíle pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy a aby vylepšila právní rámec, který nabídne perspektivu, pokud jde o moderní biopaliva s vysokou účinností při omezování emisí skleníkových plynů při zohlednění nepřímé změny ve využívání půdy v období po roce 2020, a aby odpovídajícími pobídkami k jejich používání přispěla k vytváření „zelených“ pracovních míst a zabránila negativnímu dopadu nepřímých změn ve využívání půdy;

24.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k potřebě větší synergie a jednotnosti evropských politik za zohlednění důkladného posouzení stávajících evropských politik udržitelnosti a politik oběhového hospodářství stanovila pro bioenergii kritéria udržitelnosti; zdůrazňuje, že posilování energetické bezpečnosti by se mělo dosáhnout prostřednictvím udržitelného využívání vlastních zdrojů v souladu s cílem zlepšování energetické účinnosti;

25.  nabádá k obezřetnosti, pokud jde o rostoucí trend využívání lesní biomasy jako hlavního zdroje energie z obnovitelných zdrojů v EU, neboť to může mít potenciálně škodlivé účinky na klima a životní prostředí, pokud nebude biomasa pocházet z udržitelných zdrojů a nebude řádně zaevidována; konstatuje, že na dopady bioenergie na klima se musí pohlížet v dlouhodobém horizontu, neboť obnova vytěžených lesů trvá dlouhou dobu;

26. konstatuje, že bioenergie již představuje 60 % podílu obnovitelné energie v Evropě a její použití je má i nadále růst; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné objasnit dopady různého využití lesní biomasy pro energetiku z hlediska skleníkových plynů a zjistit, který způsob využití může mít nejvíc zmírňující vliv v časovém rámci dané politiky;

27.  vyzývá Komisi, aby při přípravě nových právních předpisů o provádění politiky EU v oblasti klimatu a energetiky provedla posouzení skutečné úlohy evropských lesů jako úložiště uhlíku; zdůrazňuje, že evropské lesnictví se opírá o udržitelné řízení a dlouhodobé plánování a že kritéria a ukazatele udržitelného lesního hospodářství musí být vždy zaměřeny na odvětví jako celek bez ohledu na koncové využití dřeva;

28.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení jednotných kritérií trvale udržitelného obhospodařování lesů na úrovni EU s cílem dospět k mezinárodnímu referenčnímu rámci pro získávání lesní biomasy jako obnovitelné energetické suroviny;

29.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat výrobu hydroelektrické energie, kterou lze rychle zmobilizovat a je šetrná k životnímu prostředí;

30.  zdůrazňuje, že chybí přeshraniční infrastruktura pro přenos energie, a připomíná tudíž, že v zájmu plné integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů by se měl zajistit rozvoj síťové infrastruktury a dostatečné množství propojení, a to nákladově efektivním způsobem; vyzývá k odstranění zbytečných byrokratických překážek a k investicím, které umožní dosažení 10 % cíle propojení elektrických sítí do roku 2020; zdůrazňuje nutnost omezit překážky nefinančního charakteru a vyzývá ke zjednodušení a harmonizaci administrativních postupů, postupů udělování licencí a povolení a připojení na zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů;

31.  zdůrazňuje, že rozvoj potenciálu obnovitelných zdrojů energie by měl jít ruku v ruce s rozvojem veškeré infrastruktury, včetně přeshraniční, aby se zabránilo neplánovaným oběhovým procesům, neboť absence takové infrastruktury by mohla vést k přetížení sítě a k výpadkům dodávek elektrického proudu; vyzývá členské státy, které jsou pozadu s výstavbou této infrastruktury, aby ji dokončily co nejdříve;

32.  vyzývá Komisi, aby zajistila jak integraci obnovitelných zdrojů energie do trhů za rovných podmínek, jaké mají konvenční zdroje energie, tak i přizpůsobení trhů obnovitelným energiím;

33.  je si vědom toho, že daňové škrty představují silnou pobídku pro posun od fosilních zdrojů k obnovitelným zdrojům energie, a naléhá na Komisi, aby provedla reformu směrnice o zdanění energie a pravidel státní podpory, která znemožňují využít plný potenciál těchto pobídek;

34.  vyzývá Komisi, aby respektovala pravomoc členských států rozhodovat o své vlastní skladbě zdrojů energie a současně podporovala spolupráci mezi členskými státy, aby vzájemně využívaly osvědčené postupy;

35.  konstatuje, že nový model využívání energie z obnovitelných zdrojů by měl být vybudován zdola nahoru na základě potenciálu jednotlivých členských států, které by měly být podněcovány k optimálnímu využití zdrojů, jež jsou k dispozici, aniž by na ně byly shora kladeny obtížně dosažitelné cíle;

36.  vyzývá, aby byly v souvislosti s projekty výroby energie z obnovitelných zdrojů provedeny lepší právní předpisy týkající se posuzování vlivů na životní prostředí za účelem posílení vlivu občanů;

37.  domnívá se, že energie z obnovitelných zdrojů je klíčovým prvkem klimatické a energetické politiky EU, a zdůrazňuje, že stabilita a předvídatelnost politických rámců jsou základním předpokladem používání obnovitelných zdrojů energie; vyjadřuje v této souvislosti politování nad náhlými změnami v politickém prostředí souvisejícími s obnovitelnými energiemi a nad pokračováním dotací na fosilní paliva;

38.  vyzývá Komisi, aby zapojila místní a regionální orgány a respektovala jejich pravomoci a současně podpořila spolupráci mezi členskými státy, aby se vzájemně učily z osvědčených postupů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

60

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Daciana Octavia Sârbu, Davor Škrlec, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Tom Vandenkendelaere, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Nicola Caputo, Giorgos Grammatikakis, Merja Kyllönen, Gesine Meissner, Marijana Petir, Gabriele Preuß, Jasenko Selimovic, Kay Swinburne, Keith Taylor, Mihai Ţurcanu

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Boutonnet


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (21.4.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke zprávě o pokroku dosaženém v odvětví obnovitelných zdrojů energie

(2016/2041(INI))

Navrhovatel: Younous Omarjee

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že konference COP 21 zdůraznila klíčovou úlohu měst a regionů při transformaci energetiky a jejich přínos v boji proti změně klimatu; zdůrazňuje klíčovou úlohu politiky soudržnosti při dosahování cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie a energetické unie;

2.  domnívá se, že specifičnost obnovitelných zdrojů energie, potenciál jejich využívání na řadě úrovní a napříč mnohými odvětvími činnosti a systémy, od nejmenších po největší, vedou k tomu, že se evropské regiony, města a městské, předměstské i venkovské lokality staly ústředními hybateli přechodu k ekologickým společenstvím s nízkými emisemi CO2 a dalších znečišťujících látek; domnívá se, že obnovitelné zdroje energie na regionální úrovni je třeba využívat účinněji; zdůrazňuje, že zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie slouží k tomu, aby se staly cenově dostupnějšími a vytvořily více pracovních míst v ekologickém odvětví;

3.  připomíná, že závislost na některých neobnovitelných zdrojích energie má vedle klimatického dopadu také nesporné geopolitické a bezpečnostní důsledky;

4.  domnívá se, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti mohou přispívat k plnění cílů stanovených směrnicí 2009/28/ES a rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 i k financování výzkumu a inovace v souvislosti s výrobou obnovitelné energie a zároveň podporovat vytváření pracovních míst a hospodářského růstu; zdůrazňuje význam tematického zaměření v rámci politiky soudržnosti, jež by mělo přispět k nasměrování investic k nízkouhlíkovému hospodářství včetně obnovitelných zdrojů energie, zejména s ohledem na klíčovou úlohu tematického cíle „podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích“; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a co nejvíce využívaly stávající příležitosti k financování této oblasti, a zároveň zdůrazňuje příležitosti pro rozvoj místních podniků a tvorbu pracovních míst ; připomíná společná ustanovení v EFRR a Fondu soudržnosti podporující způsobilost projektů souvisejících s energetickou účinností a využívání obnovitelných zdrojů energie v soukromých domácnostech, veřejných budovách a podnicích, a domnívá se, že integrace regionálního trhu s obnovitelnou energií, které by mohlo být prostřednictvím tohoto financování dosaženo, by z tohoto hlediska představovala významný příspěvek k politice soudržnosti;

5.  zdůrazňuje, že je důležité bedlivě a podrobně sledovat využívání finančních prostředků EU určených na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie s cílem vytvořit databázi, která by byla využívána při posuzování budoucích strategií i při sledování financování a posuzování jeho účinnosti;

6.  zdůrazňuje, že Fond soudržnosti podporuje dálkové vytápění, a vítá skutečnost, že obnovitelné zdroje energie jsou v této oblasti stále častěji využívány jako alternativa k fosilním palivům;

7.  je zklamán, že podpora obnovitelných zdrojů energie, která v období let 2007–2013 představovala 1,1 % fondů politiky soudržnosti, se v období let 2014–2020 zvýšila na pouhých 1,4 % těchto fondů; připomíná tudíž potenciál fondů politiky soudržnosti více přispívat k plnění cílů směrnice 2009/28/ES;

8.  konstatuje, že v některých členských státech, které musí pro dosažení cílů stanovených směrnicí ještě vyvinout velmi výrazné úsilí, je využívání prostředků z fondu EFRR pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie proporčně i nadále slabé; vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, zejména v těchto členských státech, aby plně využívaly potenciál, který jim nabízí ESI fondy, a v tomto ohledu zdůrazňuje význam plánování opatření v oblasti obnovitelných zdrojů energie za pomoci přístupu „zdola nahoru“ a výměny osvědčených postupů; konstatuje, že je třeba zohlednit odlišné potřeby, zdroje a úrovně rozvoje jednotlivých členských států a regionů EU;

9.  vybízí členské státy, aby posílily vzájemnou spolupráci k dosažení svých cílů, zejména využíváním mechanismů spolupráce zřízených v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

10.  zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony, i regiony s omezeným nebo neexistujícím propojením infrastruktury energetických systémů („energetické ostrovy“), si mohou stanovit za cíl energetickou soběstačnost, a zdůrazňuje, že cíle spočívajícího v zabezpečení dodávek energie je možné dosáhnout prostřednictvím finančních prostředků z fondů ESI i EFSI, čímž se umožní naplnění potenciálu těchto regionů v oblasti energetiky s ohledem na místní zdroje;

11.  dále se domnívá, že je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby se ve všech regionech EU co nejvíce podporovala vlastní produkce z obnovitelných zdrojů, počínaje veřejnými budovami, s cílem posílit celkovou soběstačnost a tím i zabezpečení dodávek energie;

12.  vyzývá evropská města a regiony, aby posílily již přijatá nebo plánovaná opatření a více usilovaly o zajištění ekologické, udržitelné, bezpečné, efektivní a energeticky účinné dopravy a využívaly při tom energii z obnovitelných zdrojů, vzhledem k tomu, že pokrok směrem k cíli spočívajícímu v 10% podílu obnovitelných zdrojů není plně uspokojivý; domnívá se, že investice do systémů dobíjecích stanic pro elektromobily vytvořených na regionální úrovni by měly pro všechna evropská města a regiony představovat prioritu, s ohledem na jejich specifičnost a potřeby, pokud jde o plnění cíle dosáhnout takové městské mobility, která bude maximálně šetrná k životnímu prostředí; naléhavě vyzývá k financování investic do veřejné dopravy poháněné energií z obnovitelných zdrojů ve všech členských státech i k poskytování dalších finančních pobídek na místní a regionální úrovni, s cílem zaměřit se na propojenost městských a příměstských oblastí a podporovat větší soběstačnost, konkurenceschopnost, hospodářský růst, lepší silniční bezpečnost a kvalitnější pracovní podmínky;

13.  žádá Komisi, aby provedla kvantitativní měření v souvislosti s fondy ESI uvolněnými ve prospěch odvětví dopravy (70 mld. EUR), a vyhodnotila tak skutečný dopad těchto fondů na úsilí o snižování objemu emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek a na dosahování přechodu k udržitelným druhům dopravy;

14.  vyzývá Komisi i členské státy, aby zajistily, že městská agenda EU bude plně zahrnovat všechny cíle dohodnuté členskými státy v rámci směrnice 2009/28/ES i ty schválené Radou pro rok 2030, jež obsahují požadavek na snížení emisí a poskytují členským státům flexibilitu zvolit si vlastní nákladově účinné cesty;

15.  vyzývá Komisi, aby za účelem nové směrnice, která stanoví cíle, jichž je v oblasti klimatu a energetiky třeba dosáhnout do roku 2030, vytvořila v úzké spolupráci s členskými státy vnitrostátní hodnotící ukazatele založené na jejich regionální specifičnosti, s cílem splnit cíle EU v tomto rámci;

16.  vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby zintenzivnily své úsilí při propagaci fondů EFSI a příslušných investičních platforem v oblasti infrastruktury a inovace s cílem mobilizovat investice v těch členských státech, které mají velký potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Salvatore Cicu, Viorica Dăncilă, Andor Deli, Ivana Maletić, Maurice Ponga, Davor Škrlec


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (27.4.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

(2016/2041(INI))

Navrhovatel: Franc Bogovič

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že se dovozy biomasy v rozmezí let 2010 až 2020 ztrojnásobí, a i přesto má být poptávka po tuhé biomase pro výrobu bioenergie v EU pokryta z větší části z domácích surovin; vzhledem k tomu, že je nezbytné překonat dvourychlostní Evropu v oblasti bioenergie a rozvoj bioenergetického odvětví měl dodržovat zásadu blízkosti, aby byla zajištěna jeho ekonomická životaschopnost a vyvážený regionální rozvoj průmyslu, nad nímž si místní obyvatelé udržují kontrolu; vzhledem k tomu, že kaskádové využívání obnovitelných zdrojů je však zásadou, která, pokud bude prosazována zákonem, by mohla zasahovat do vlastnických práv a mohla by brzdit inovace, zejména u malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že v minulém desetiletí se rozsah lesů v EU zvýšil o 2 %, zatímco se v Unii každoročně vytěží pouze 60–70 % přirozeně vzrostlého lesa; vzhledem k tomu, že zdroje obnovitelné energie zemědělského původu umožňují snížit energetickou závislost EU, která více než 50 % svých energetických potřeb pokrývá dovozem, což má za následek náklady ve výši zhruba 400 miliard EUR, čímž se stává hlavním světovým dovozcem energie;

B.  vzhledem k tomu, že 79 % spotřebovávaného bioethanolu na trhu EU pochází ze vstupních surovin z produkce v EU; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout úsilí k udržení či zvýšení tohoto podílu; vzhledem k tomu, že i další vstupní suroviny mají potenciál nejen jako zdroj obnovitelné energie, ale také jako krmivo s vysokým obsahem bílkovin, které může pomoci snížit závislost EU na dovážených geneticky modifikovaných bílkovinách;

C.  vzhledem k tomu, že bioenergie z obnovitelných zdrojů vyráběné udržitelným způsobem v zemědělství velkou měrou přispívá ke snaze EU dosáhnout klíčových cílů, kterými jsou zmírnění účinků změny klimatu, snížení její závislosti na dovozech energie, vytváření pracovních míst a zvýšení příjmů v tomto odvětví; vzhledem k tomu, že je důležité modernizovat zemědělskou výrobu v Evropě, aby bylo možno snížit potenciální negativní dopady zemědělství na životní prostředí a přispět k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie;

1.  trvá na tom, že je důležité prosazovat a podněcovat decentralizované energetické systémy, mj. rozvoj energie z obnovitelných zdrojů dostupných v rámci zemědělských a lesnických podniků – a to případně i z odpadu ze zemědělských podniků –, který může mít výrazný pozitivní dopad v podobě vytváření nových „zelených pracovních míst“, boje proti změně klimatu a vytváření udržitelných zdrojů příjmů ve venkovských oblastech, a také na podporu ekonomického a sociálního rozvoje těchto oblastí; je přesvědčen, že by to mělo pozitivní dopad na venkovskou demografii a při správném řízení by to mohlo zachovat venkovskou krajinu, což by mohlo být obzvláště přínosné v těch oblastech EU, kde jsou podmínky pro zemědělství zvláště obtížné a příjmy jsou nejnižší; požaduje intenzivní výměnu osvědčených postupů, aby se podpořila udržitelná řešení v oblasti obnovitelné energie, včetně daňových pobídek, technologických možností a zvyšování povědomí veřejnosti ve venkovských oblastech, a také poskytnutí pomoci místním a regionálním orgánům, aby mohly naplánovat a zavést příslušné režimy podpory; doporučuje účinné využívání programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace v zemědělském odvětví, aby se zvýšila výroba obnovitelné energie; připomíná, že bioenergie může hrát důležitou roli při dekarbonizaci EU; vyzývá proto Komisi, aby uznala, že by se nemělo umožnit, aby byl příspěvek bioenergie ohrožen; podotýká, že inovace v oblasti produkce bioenergie povedou k efektivnějšímu využití biomasy a v dlouhodobém horizontu ke snížení výrobních nákladů; poukazuje na to, že finanční hledisko je v případech, kdy mají zemědělci investovat do bioenergie, klíčové;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že existuje široká škála obnovitelných zdrojů, a zejména si je vědom hodnoty lesní biomasy pro energetické účely, protože přispívá k plnění cílů pro energie z obnovitelných zdrojů v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a otevírá nové příležitosti pro podnikání; zdůrazňuje, že potenciál odpadu při výrobě energie ještě není plně využíván; poukazuje na to, že členské státy mají různé výchozí postoje ohledně možností využití lesní biomasy pro energetické účely, což by se mělo také odrážet v politikách EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila systém pro posuzování přínosu lesů jakožto úložišť uhlíku, a tak přispěla k rozvoji odvětví obnovitelné energie; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily modely počítání lesního uhlíku s cílem řešit klíčové otázky týkající se možností lesnické politiky a obhospodařování lesů a jejich dopadu na zásoby uhlíku a zachycování uhlíku jak v lesích, tak v produktech ze dřeva, aby bylo zajištěno, že budou řádně zohledněny celkové dopady vstupních surovin pro bioenergii z hlediska uhlíku; podněcuje členské státy a Komisi k tomu, aby odstranily překážky rozvoje inteligentních systémů rozvodu elektřiny, a zdůrazňuje důležitost podpory nových začínajících podniků zaváděním tzv. „inteligentních sítí“, což by umožnilo plně využít potenciál obnovitelných energií zemědělského původu, a vytvoření zvláštních nástrojů, které budou motivovat zemědělce a venkovská družstva ke vstupu na trh; je přesvědčen, že pokud by bylo podporováno zakládání výmladkových plantáží s rychle rostoucími dřevinami a plantáží s dalšími dřevinami pro průmyslové využití za účelem snížení poptávky po stromech z lesních porostů, značně by to přispělo k zachování původních lesů;

3.  je přesvědčen, že podpora obnovitelných zdrojů energie v EU by neměla vytvářet zbytečné překážky rozšiřování jiných zdrojů energie, které by mohly zlepšit energetickou účinnost v Unii, např. rašeliny;

4.  zdůrazňuje důležitost podpory unijních a vnitrostátních rámcových programů EU pro výzkum zaměřený na obnovitelnou energii pro zemědělství, a zejména pokud jde o rafinovaná biopaliva a biopaliva druhé generace, udržitelné využívání biomasy, vedlejší zemědělské produkty organického charakteru a rozvoj rychle rostoucích energetických plodin a také plodin více než dvouletých, u nichž lze dosáhnout vyššího výnosu biomasy než u jednoletých energetických plodin, a s využitím vstupních surovin bez dopadů na používání půdy; poukazuje také na důležitost výzkumu zaměřeného na integraci do sítě a skladování decentralizovaně vyrobené obnovitelné energie a metod využívání potenciálu jiných druhů biomasy pro výrobu energie, které se k tomuto účelu ještě příliš nepoužívají; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit evropskou síť schopnou pomoci překonat roztříštěnost výzkumných zařízení v oblasti bioenergie ze zemědělství tím, že výzkumným pracovníkům poskytnou možnost přístupu k vysoce kvalitním experimentálním zařízením a službám po celé Evropě; žádá větší pobídky k urychlení udržitelné produkce biopaliv, a zejména vývoje zařízení pro udržitelnou produkci biopaliv, aby mohla intenzivněji využívat různé plodiny a odpady ze zemědělství, za předpokladu, že budou řádně zohledněny celkové dopady vstupních surovin pro bioenergii z hlediska uhlíku;

5.  podněcuje členské státy a Komisi k tomu, aby prosazovaly důležitost udržitelného obhospodařování lesů, a tudíž i klíčovou roli lesní biomasy jako jedné z nejdůležitějších obnovitelných surovin EU pro dosažení jejích cílů v oblasti energetiky; upozorňuje na vzrůstající poptávku po lesní biomase, což znamená, že je třeba ještě více posílit a podporovat udržitelné obhospodařování lesů, a to v souladu se strategií EU v oblasti lesnictví, jelikož je naprosto zásadní pro biologickou rozmanitost a funkci lesů v ekosystému, včetně absorpce CO2 z atmosféry; poukazuje na to, že je proto zapotřebí vyváženého využívání zdrojů vyrostlých v EU i dovezených ze třetích zemí se zřetelem k velmi dlouhé době, kterou les potřebuje k regeneraci;

6.  podněcuje členské státy a Komisi k tomu, aby prosazovaly důležitost udržitelného lesního biohospodářství a dřeva jako jedné z nejdůležitějších obnovitelných surovin EU; vyzývá proto Komisi, aby směřovala více finančních prostředků EU na podporu výmladkových plantáží s rychle rostoucími dřevinami a plantáží s dalšími dřevinami, které by v EU sloužily k průmyslovým účelům;

7.  naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily zbytečné překážky a zlepšily stávající administrativní postupy s cílem aktivovat investice do rozvoje a výstavby zařízení využívajících bioenergii, čímž přispějí k rozvoji „zeleného podnikání“ a vytváření „zelených pracovních míst“ ve venkovských oblastech;

8.  připomíná důležitost podpory místních družstev pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby získala dovednosti a schopnost efektivně spravovat zdroje obnovitelné energie ve venkovských i městských oblastech s cílem zvyšovat veřejnou podporu pro energii z obnovitelných zdrojů; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby zajistily, aby jejich regulační rámce pro obnovitelné energie, a zejména jejich režimy podpory, nevedly ke zbytečným narušením výroby energie a konkurenceschopnosti v EU; vyzývá Komisi, aby provedla a předložila studii o tom, jak stávající dotace ovlivňují investiční prostředí a přechod k udržitelným zdrojům energie ve venkovských oblastech EU; podněcuje k vytváření iniciativ v oblasti energetiky v souladu se zásadami oběhového hospodářství, kdy by zemědělcům a vlastníkům půdy byly směřovány pobídky k vytvoření systémů dálkového vytápění s využitím odpadu a vedlejších produktů ze zemědělských podniků; podněcuje Komisi a členské státy k tomu, aby uvážily, zda učinit opatření, jejichž cílem je usnadnit prodej přebytků z výroby obnovitelné energie ze zemědělských zdrojů;

9.  zdůrazňuje důležitost odvětví dopravy pro venkovské oblasti EU; konstatuje, že doprava zaznamenala nejnižší pokrok při využívání zdrojů obnovitelné energie, a to pouze s 5,4 % obnovitelné energie v roce 2013 oproti 10% cíli, který si EU stanovila do roku 2020; vyzývá proto členské státy, aby zvýšily své úsilí, aby dokázaly splnit tyto cíle v plánovaném časovém termínu, a aby uvážily, zda posílit propojení mezi dopravním trhem a trhem s elektřinou prostřednictvím propagace elektrických vozidel a hybridních vozidel s možností napojení na elektrickou síť, aby těchto cílů bylo dosaženo;

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby napomáhaly vytváření „místních agro-energetických oblastí“, které budou územními referenčními jednotkami soustřeďujícími veškeré relevantní dovednosti k omezení mezistupňů mezi výrobou obnovitelné energie ze zemědělských zdrojů a jejich uváděním na trh, čímž se sníží ceny pro evropské spotřebitele i obtíže při distribuci, a současně prudce vzroste podíl trhu s bioenergií pocházející ze zemědělského odvětví a počet osob v něm zaměstnaných;

11.  podněcuje Komisi a členské státy k tomu, aby rovněž uznaly přínos využívání tepelných čerpadel v zemědělství, farmářství a potravinářském zpracovatelském průmyslu;

12.  podněcuje Komisi a členské státy k tomu, aby uznaly, že se nedostatečně využívá potenciál získávání obnovitelné energie z moře i přínosy využívání mořských zdrojů při výrobě bioplynu pro zemědělské odvětví;

13.  zdůrazňuje, že výroba biopaliv by neměla ovlivňovat výrobu potravin ani ohrožovat bezpečnost potravin; je však přesvědčen, že vyvážené politiky prosazující zvýšení výnosu takových vstupních plodin, jako jsou pšenice, kukuřice, cukrová řepa a slunečnice, by mohly zahrnovat výrobu biopaliv, s přihlédnutím k nepřímé změně ve využívání půdy, takovým způsobem, který by evropským zemědělcům poskytl jistý přísun příjmu, přilákal by na venkov investice a pracovní příležitosti, pomohl by v Evropě řešit chronický nedostatek krmiv s vysokým obsahem bílkovin (bez geneticky modifikovaných látek), snížil by závislost Evropy na dovozech fosilních paliv a pomohl by EU plnit její cíle týkající se emisí skleníkových plynů, a přitom by minimalizoval obavy ze změn ve využívání půdy a z jiných environmentálních faktorů; je přesvědčen, že v případě nadbytku výše uvedených zemědělských produktů na trhu by mohla být výroba biopaliv a bioethanolu dočasným způsobem jejich zužitkování, což by zajistilo udržitelné výkupní ceny, zabezpečilo by zemědělcům příjmy v dobách krizí a sloužilo by jako mechanismus k zachování stability trhu; zdůrazňuje, že je třeba podněcovat k využívání neobdělávané zemědělské půdy, která se nepoužívá k výrobě potravin, při výrobě bioenergie s cílem splnit vnitrostátní a evropské cíle v oblasti obnovitelné energie;

14.  je přesvědčen, že statková hnojiva mohou být hodnotným zdrojem bioplynu, a to využitím technik zpracování hnojiv, jako je fermentace, současně však také zdůrazňuje, že je důležité, aby byla tato možnost stala pro zemědělce ekonomicky perspektivní;

15.  navrhuje vytvořit mechanismus zaručující dlouhodobou stabilitu kupních cen pro jednotlivé zemědělce, producenty či společnosti dodávající energii z biomasy distributorům energie;

16.  konstatuje důležitost možnosti propojit se s elektrickou sítí, aby venkovští výrobci energie mohli prodávat nadbytek energie z obnovitelných zdrojů vyrobené za spravedlivou cenu, a bylo tak možno poskytnout energetickým společnostem pobídky nebo jim uložit povinnost nakupovat na prvním místě tuto energii.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Paul Brannen, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Jens Rohde, Bronis Ropė, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Franc Bogovič, Jean-Paul Denanot, Jens Gieseke, Ivan Jakovčić, Norbert Lins, Anthea McIntyre, Sofia Ribeiro, Ramón Luis Valcárcel Siso


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

30

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nicolas Bay, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, David Borrelli, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Ernest Maragall, Edouard Martin, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Sergei Stanishev, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Benedek Jávor, Constanze Krehl, Olle Ludvigsson, Piernicola Pedicini, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Anne Sander, Indrek Tarand, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniel Dalton

Právní upozornění - Ochrana soukromí