Postup : 2015/2322(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0214/2016

Předložené texty :

A8-0214/2016

Rozpravy :

PV 12/09/2016 - 18
CRE 12/09/2016 - 18

Hlasování :

PV 13/09/2016 - 4.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0333

ZPRÁVA     
PDF 652kWORD 190k
21.6.2016
PE 575.127v02-00 A8-0214/2016

k tématu „Na cestě k novému uspořádání energetického trhu“

(2015/2322(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Werner Langen

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k tématu „Na cestě k novému uspořádání energetického trhu“

(2015/2322(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 114 a 194 této smlouvy,

  s ohledem na pařížskou dohodu z prosince 2015 uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. listopadu 2013 nazvané „Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů“ (C(2013)7243) a na pracovní dokument Komise nazvaný „Přiměřenost výroby na vnitřním trhu s elektřinou – pokyny k veřejným zásahům“ (SWD(2013)0438);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2014 s názvem „Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2014 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – nový začátek“ (COM(2014)0910),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ (COM(2015)0339),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 s názvem „Balíček opatření k energetické unii – Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020“ (COM(2015)0082),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ (COM(2015)0340),

–  s ohledem na závěry Rady týkající se rámce pro politiku v oblasti změny klimatu a energetickou politiku do roku 2030, které přijala ve dnech 23.–24. října 2014, 

–  s ohledem na závěry Rady o energetické unii ze dne 19. března 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o systému správy energetické unie ze dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(2),

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách)(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 256/2014 ze dne 26. února 2014 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(8),

–  s ohledem na třetí energetický balíček,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 nazvané Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2015 nazvané „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(13),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2013 nazvané „Na cestě k vytvoření fungujícího vnitřního trhu s energií“(15);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 nazvané Směrem k evropské energetické unii“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020(17),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0214/2016),

A.  vzhledem k tomu, že plány Komise týkající se trhu s elektřinou musí přinést opravdovou transformaci trhu, přispívat k energetické účinnosti, zajištění dodávek a k rozvoji obnovitelných zdrojů a propojovacích zařízení a musí zajistit dokončení evropského vnitřního trhu s energií;

B.  vzhledem k tomu, že integrace energetických trhů spolu s integrací veškerých aktérů na trzích, včetně výrobců-spotřebitelů, přispěje ke splnění cíle stanoveného ve Smlouvě, kterým je zajištění bezpečných, cenově dostupných, účinných a udržitelných dodávek energie;

C.  vzhledem k tomu, že pokud má být dosaženo cílů v oblasti klimatu a energetiky, budou energetické systémy budoucnosti potřebovat více flexibility, což bude vyžadovat investice do všech čtyř řešení flexibility – flexibilní výroby, rozvoje sítí, flexibility poptávky a skladování;

D.  vzhledem k tomu, že více než polovina veškeré elektrické energie v EU je vyráběna bez emisí skleníkových plynů;

E.  vzhledem k tomu, že integrace trhů s elektřinou musí být v souladu s ustanoveními článku 194 Smlouvy o fungování EU (SFEU), podle něhož by evropská energetická politika měla zajistit fungování trhu s energií a bezpečnost dodávek energie a podporovat energetickou účinnost a úspory energie, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a propojení energetických sítí; vzhledem k tomu, že stanovování skladby zdrojů energie členských států a podmínek, kterými se řídí používání jejich zdrojů energie, spadá i nadále do pravomoci jednotlivých členských států;

F.  vzhledem k tomu, že pozitivní zkušenosti s vícestrannou spoluprací slouží jako vzor pro větší zodpovědnost regionálních trhů (např. činnost v oblasti regionální koordinace zabezpečení dodávek, jako je CORESO nebo spolupráce provozovatelů přenosového systému v oblasti zabezpečení dodávek (TSC), pětistranné energetické fórum, skupina na vysoké úrovni pro propojení v jihozápadní Evropě, plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), společné nadnárodní severské rezervní a vyrovnávací trhy a propojování trhů ve střední a východní Evropě); vzhledem k tomu, že tyto mechanismy jsou navrženy tak, aby bylo zajištěno přidělování kapacity s dostatečným předstihem, což by mělo umožnit poskytování investičních signálů orientovaných na méně znečišťující elektrárny;

G.  vzhledem k tomu, že se očekává, že řada členských států nebude mít v blízké budoucnosti dostatečné výrobní kapacity, což bude představovat riziko výpadků dodávek elektrické energie, pokud nebudou vytvořeny nezbytné záložní mechanismy;

H.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní trhy s kapacitou ztěžují integraci trhů s elektřinou a jsou v rozporu s cíli společné energetické politiky a měly by být používány pouze jako východisko z nouze a teprve po zvážení všech ostatních možností, jako je např. větší propojení energetických soustav se sousedními zeměmi, opatření reagující na poptávku a jiné formy integrace regionálních trhů;

I.  vzhledem k tomu, že Evropa je odhodlána úspěšně provést transformaci energetiky a zejména usnadnit integraci obnovitelných zdrojů energie, což znamená, že vzniká potřeba další flexibility a zavedení tržních režimů určených k zabezpečení dodávek energie;

J.  vzhledem k tomu, že cíl zabezpečení dodávek energie, jak jej vymezují Smlouvy, bude mít zásadní význam pro upevnění energetické unie, a že je tedy z tohoto důvodu třeba zachovat nebo zavést odpovídající nástroje, které tyto dodávky zajistí;

K.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění co největší účinnosti veřejných investic prostřednictvím nezbytných opatření zaměřených na vytvoření bezpečného, udržitelného a konkurenceschopného trhu s energií je nesmírně důležité propojit Evropský fond pro strategické investice s dalšími zvláštními zdroji financování v oblasti energetiky, jako je Nástroj pro propojení Evropy;

L.  vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné zajistit větší spolupráci na regionální úrovni, která by měla sloužit jako katalyzátor větší integrace trhů na evropské úrovni;

M.  vzhledem k tomu, že daně z energií, vysoké náklady zdanění, plošná regulace cen, vysoká koncentrace trhu, administrativní zátěž, dotace, nedostatečná přeshraniční spolupráce, chybějící propojení v některých regionech a nedostatečné využívání řízení poptávky brání vzniku fungujícího vnitřního trhu s elektrickou energií, což vede ke zpoždění při dosažení úplného propojení trhů v případě obnovitelných zdrojů energie;

N.  vzhledem k tomu, že všichni účastníci trhu by se měli podílet na vyvážení trhu, aby tak zajistili co největší bezpečnost dodávek elektrické energie za přiměřené náklady pro společnost i ekonomiku;

O.  vzhledem k tomu, že střednědobé zvýšení propojení trhů mezi členskými státy na 15 %, které by podléhalo analýze nákladů a přínosů a které by cíleně řešilo stávající přetížení sítí, může vést k zajištění spolehlivějších dodávek energie; zdůrazňuje, že kromě kvantitativního cíle jsou k překonání zbývajících překážek fungování evropského trhu s elektrickou energií zásadní další dva aspekty: otevřený přístup a dostupnost propojení;

P.  vzhledem k tomu, že rostoucí podíl různých obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů elektrické energie vyžaduje stabilní podporu ve formě flexibilních a udržitelných zdrojů energie a flexibilních technologií, jako jsou např. skladování či technologie reagující na poptávku;

Q.  vzhledem k tomu, že ačkoli je skladování energie jedním z klíčových nástrojů, který na trhu s energií může vést k větší flexibilitě a účinnosti, dosud nebyl zaveden žádný regulační mechanismus, který by umožňoval využívání účinného systému skladování;

R.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura (IEA) nedávno předložila významná doporučení ve své studii nazvané „Re-Powering Markets“(18);

S.  vzhledem k tomu, že evropský trh s energií, pokud bude dobře navržen a řádně realizován, bude moci významně posílit energetickou bezpečnost a nezávislost zásobování energií v Evropě, a to zejména ve vztahu k velkým dodavatelům, na kterých je Unie závislá;

T.  vzhledem k tomu, že má-li dojít k vytvoření skutečného trhu s energií, je nutné urychleně odstranit energetické ostrovy, které v EU dosud existují;

1.  vítá výše uvedené sdělení Komise ze dne 15. července 2015 o novém uspořádání trhů s energií a podporuje názor, že by nově uspořádaný trh s elektrickou energií doprovázený uplatňováním existujících právních předpisů měl prohloubit regionální spolupráci týkající se všech aspektů dodávek energie a poptávky po ní a měl by se zaměřit na kvalitnější, decentralizovanější a flexibilnější trhy, aby tak vznikl řádně regulovaný tržní systém, jenž by byl schopen zajistit splnění všech cílů EU v oblasti energie a klimatu, které byly stanoveny pro rok 2030;

2.  domnívá se, že inovativní prvky, které vyvolávají potřebu nové koncepce trhu s energií, jsou:

–  výraznější přítomnost obnovitelných zdrojů energie s odměnami vycházejícími z podmínek trhu,

–  větší integrace vnitrostátních trhů prostřednictvím rozvoje propojení energetických soustav,

–  rozvoj inteligentních sítí a nových technologií pro decentralizovanou výrobu energie, jež umožní spotřebitelům hrát aktivnější úlohu spotřebitelů i výrobců, stejně jako lepší řízení poptávky;

3.  vítá, že nová strategie energetické unie je navržena tak, aby EU získala v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vůdčí postavení, a konstatuje, že dosažení tohoto cíle bude vyžadovat zásadní transformaci systému elektrické energie v Evropě;

4.  vítá, že nová strategie energetické unie poskytuje nové výhody pro spotřebitele energie, nabízí jim mnohem širší škálu možností, pokud jde o účast na energetických trzích, a zajišťuje jejich lepší ochranu;

5.  požaduje úpravu stávajícího rámce pro evropské trhy, aby bylo možné dosáhnout rostoucího podílu energie z obnovitelných zdrojů a odstranit stávající přeshraniční mezery v právních předpisech; zdůrazňuje, že nové uspořádání trhu s elektřinou v rámci stále více decentralizovaného energetického systému se musí zakládat na tržních zásadách, neboť by to přineslo investice, zajistilo přístup malých a středních podniků na trh s energií a otevřelo prostor pro udržitelné a účinné dodávky elektřiny prostřednictvím stabilního, integrovaného a inteligentního energetického systému; domnívá se, že tento rámec by měl podporovat a odměňovat flexibilní řešení v oblasti skladování, technologie pro řízenou poptávku, flexibilní výrobu, rozsáhlejší propojení a další integraci trhu, což přispěje k podpoře rostoucího podílu energie z obnovitelných zdrojů a k jejich integraci v rámci trhu; zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek energie a dekarbonizace budou vyžadovat kombinaci likvidních krátkodobých (denních a vnitrodenních) trhů a dlouhodobých cenových signálů;

6.  považuje úplné uplatňování třetího energetického balíčku ve všech členských státech za jeden z nejdůležitějších kroků na cestě k evropskému trhu s energií; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila provádění stávajícího regulačního rámce;

7.  požaduje, aby nová koncepce trhu s elektřinou zahrnovala komplexní přístup zaměřený na budoucnost a uznávala rostoucí význam tzv. výrobců-spotřebitelů při decentralizované výrobě elektřiny prostřednictvím obnovitelných zdrojů; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby se postavila do čela participativního procesu směřujícího ke společnému chápání definice výrobce-spotřebitele v praxi na úrovni EU; žádá Komisi, aby do revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie zahrnula novou kapitolu o výrobcích-spotřebitelích s cílem řešit hlavní překážky a povzbudit investice do vlastní výroby a vlastní spotřeby obnovitelných zdrojů energie;

8.  je přesvědčen, že nejlepším způsobem, jak dosáhnout integrovaného trhu s elektrickou energií v celé EU, je strategicky určit potřebnou úroveň integrace, které by mělo být dosaženo, obnovit důvěru mezi účastníky trhu a zejména zajistit řádné provádění stávajících právních předpisů;

9.  vyzývá členské státy, aby se aktivněji zapojily do koncipování flexibilního a decentralizovaného evropského vnitřního trhu s elektrickou energií s cílem rozšířit koordinaci mezi vnitrostátními strategiemi pro energetickou transformaci a aby se vyvarovaly toho, aby v důsledku stálých trhů s kapacitou a souvisejících mechanismů docházelo k obcházení cílů uvedených v článku 114 a 196 SFEU;

10.  je přesvědčen, že je reálné upevnit evropský vnitřní trh s elektřinou, a to na základě silnějších cenových signálů na velkoobchodním trhu pomocí cen, které by zohledňovaly aktuální nízkou nabídku nebo nadbytečnou dodávku, včetně cenových špiček, a jež by spolu s dalšími opatřeními plnily úlohu investičních signálů pro nové služby v oblasti kapacity a flexibility; připomíná, že přechod na ceny odrážející nízkou nabídku předpokládá lepší využívání reakce na straně poptávky a skladování energie společně s účinným sledováním a kontrolou trhu, s cílem řešit riziko zneužívání tržní síly, zejména v zájmu ochrany spotřebitelů; je přesvědčen, že zapojení spotřebitelů je jedním z nejdůležitějších cílů při úsilí o dosažení energetické účinnosti a že je třeba pravidelně vyhodnocovat, zda ceny, které odrážejí momentální nízkou nabídku, ve skutečnosti také vedou k odpovídajícím investicím do kapacit na výrobu elektrické energie;

11.  zdůrazňuje, že vnitřní trh EU s elektrickou energií je rovněž ovlivňován dovozy ze třetích zemí se zásadně odlišnými právními a regulačními systémy, a to i pokud jde o požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany, životního prostředí a změny klimatu; vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost během práce na nové koncepci trhu s energií řádně zohlednila, a zajistila tak rovné podmínky mezi výrobci elektřiny z EU a ze zemí mimo EU a bezpečnou, udržitelnou a cenově dostupnou energii pro evropské spotřebitele;

12.  domnívá se, že investice do energetiky vyžadují stabilní a předvídatelný dlouhodobý rámec a že jedním z úkolů, před kterými EU stojí, bude zajistit důvěru ve výsledky nových pravidel;

13.   žádá, aby byla pro všechny projednávané návrhy zavedena patřičná přechodná lhůta na provedení podrobné analýzy nákladů a přínosů;

14.  poukazuje na význam společné analýzy přiměřenosti systému na regionální úrovni, prováděné za pomoci Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E), a žádá, aby za tímto účelem provozovatelé přenosové soustavy na sousedních trzích vypracovali společnou metodiku, kterou by schválila Komise; zdůrazňuje obrovský potenciál, který skýtá prohloubení regionální spolupráce;

15.  zdůrazňuje důležitost koordinovaného dlouhodobého plánování pro účinný rozvoj přenosové infrastruktury a trhů s elektrickou energií v Evropě; v této souvislosti upozorňuje, že je třeba zkvalitnit regionální spolupráci, a všímá si úspěchu stávajících přístupů založených na regionálních trzích, jako je např. Nord Pool;

16.  zdůrazňuje právo členských států na to, aby si mohly stanovovat podmínky pro využívání a skladbu vlastních energetických zdrojů, které vyplývá z ustanovení Smlouvy, v nichž je uvedeno, že evropská energetická politika má zajistit fungování vnitřního trhu s energií, bezpečnost dodávek energie a podporovat energetickou účinnost a úspory energie i rozvoj obnovitelných zdrojů energie a propojení energetických sítí; zdůrazňuje, že regionální spolupráce by umožnila úspory nákladů a přínosy pro evropskou energetickou soustavu a měla by být založena na standardní a transparentní metodice regionálního systému pro hodnocení přiměřenosti energetické soustavy, která by hodnotila jejich dlouhodobé potřeby z hlediska přiměřenosti, a že by rovněž umožnila dohodnout se na tom, jak postupovat v případě energetické krize, zejména pokud by měla přeshraniční dopad; vyzývá proto Komisi, aby za tímto účelem navrhla revidovaný rámec; vyzývá rovněž Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila ve svém legislativním návrhu;

17.  připomíná, že členské státy, které se rozhodnou využívat jadernou energii, by tak měly učinit v souladu s bezpečnostními normami EU, předpisy EU v oblasti vnitřního energetického trhu a s pravidly pro státní pomoc;

18.  konstatuje, že nezbytným předpokladem dokončení vnitřního trhu s elektřinou s rostoucím podílem energie z obnovitelných zdrojů jsou úspory dosažené díky vyšší energetické účinnosti, reagování na straně poptávky, rozšiřování kapacity skladování energie a sítí, zejména prostřednictvím inteligentních sítí, účinné využívání propojení a další rozšíření a rozvoj vnitrostátních sítí, a připomíná zásadu „účinnost na prvním místě“, na jejímž základě je nejdříve nutné zvážit investice na straně poptávky a až následně investice do sítí a dodávek; považuje za politováníhodné, že propojení v rámci některých členských států i mezi nimi má stále značné nedostatky, které vedou k přetížení sítí a velmi negativně ovlivňují provozní zabezpečení sítě a přeshraniční obchod s energií; vyjadřuje politování nad praxí omezování přenosové kapacity kvůli vyrovnávání vnitrostátní výroby energie a jako způsobu řešení interního přetížení sítí; požaduje, aby se cíle v oblasti propojenosti elektrických sítí lišily podle jednotlivých regionů a aby zohledňovaly skutečné toky na trzích, přičemž by měly podléhat příslušným analýzám nákladů a přínosů a měly by se zakládat na desetiletém plánu Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav týkajícím se elektrických sítí, jestliže budou splněny minimální cíle stanovené pro EU; domnívá se, že za tímto účelem je rovněž velmi důležité, aby byla přijata opatření proti nekoordinovaným přeshraničním tokům (tzv. loop flows), zejména ve střední a východní Evropě; zdůrazňuje, že jakmile bude vybudována přeshraniční kapacita, stane se její dostupnost stejně důležitou, a to s ohledem na rostoucí míru krácení kapacity ze strany členských států;

19.  konstatuje, že by měly být vyvinuty nové přístupy k překonání přetížení sítí a k vytvoření inteligentní distribuční sítě, která by umožnila bezproblémovou integraci a poskytování služeb ze strany decentralizovaných výrobců energie, výrobců-spotřebitelů a spotřebitelů;

20.  znovu opakuje, že podporuje cíle EU v oblasti regionální interoperability; uznává však, že dosažitelnost těchto cílů ohrožuje neuspokojivé využívání stávající infrastruktury; zdůrazňuje, že optimální využití stávající infrastruktury má pro evropský trh s energií klíčový význam, a žádá proto Komisi, aby tento problém řešila ve všech připravovaných návrzích právních předpisů;

21.  požaduje, aby byl legislativní rámec pro vnitřní trh s elektřinou co nejlépe uplatňován a prosazován a aby Komise a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů dále řešily problematiku velkoobchodních trhů tam, kde stávající praxe odporuje nařízení (ES) č. 714/2009; vyzývá uvedenou agenturu, aby posílila regulační dohled nad omezeními stávající kapacity propojení energetických soustav;

22.  zdůrazňuje, že cílená náročná modernizace sítí a odstranění jejich strukturálního přetížení je důležitou podmínkou pro vybudování vnitřního trhu s energií, a tím i pro zvýšení konkurenceschopnosti; domnívá se, že je nutné zahájit diskuzi o konfiguraci cenových pásem, které by se zúčastnily všechny příslušné zainteresované strany a v jejímž rámci by se přihlíželo k pravomocím Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a také k přepracování nabídkových zón ENTSO-E; zdůrazňuje, že rozdělení nabídkových zón jakožto poslední možnost by mohlo představovat citlivý tržně-ekonomický přístup zaměřený na zohlednění skutečného nedostatku elektrické energie v určitých regionech; domnívá se, že v pevně propojených elektrických sítích by se mělo rozdělení cenových pásem stanovit společně se všemi příslušnými sousedními zeměmi, aby nedocházelo k neúčinnému využívání sítí a ke snižování přeshraniční kapacity, které by bylo v rozporu s podmínkami vnitřního trhu;

23.  chápe, že kvůli nízkým cenám energií na velkoobchodních trzích a jejich dopadu na investice a kvůli potřebě vytvořit mechanismy pro přizpůsobení výrobní kapacity flexibilitě umožňující reagovat na poptávku musela řada členských států vzhledem k neexistenci evropského přístupu a ke konkrétním složkám svého spotřebitelského trhu vytvořit kapacitní mechanismy;

24.  staví se skepticky k čistě státním netržním kapacitním mechanismům a trhům, které jsou v rozporu se zásadami vnitřního energetického trhu a které vedou k narušování trhu, nepřímým dotacím na vyspělé technologie a k vysokým nákladům pro koncové odběratele; zdůrazňuje proto, že veškeré kapacitní mechanismy v EU je nutné navrhovat s ohledem na přeshraniční spolupráci, a to po důkladném posouzení jejich nezbytnosti, a že musejí splňovat předpisy EU týkající se hospodářské soutěže a státní pomoci; domnívá se, že by se omezení potřeby vytvořit kapacitní mechanismy a snížení nákladů na ně mohlo docílit na základě větší integrace výroby energie v jednotlivých členských státech do energetického systému EU a lepšího propojení jednotlivých soustav;

25.  požaduje, aby byly přeshraniční kapacitní mechanismy schváleny pouze v případě, že budou splněna mj. tato kritéria:

a.  jejich potřebu potvrdí podrobná regionální analýza přiměřenosti výroby a situace v oblasti dodávek, která by se zabývala mj. otázkou propojení a skladování, reakcí na straně poptávky a přeshraničními zdroji výroby a která by se zakládala na jednotné, standardizované a transparentní celounijní metodice, jež by zjistila jednoznačná rizika z hlediska nepřerušované dodávky energie;

b.  neexistuje žádné alternativní opatření, které by bylo méně nákladné a méně by narušovalo trh, jako je úplná integrace regionálního trhu bez omezení přeshraniční výměny energie, kterou by doprovázely cílené síťové/strategické rezervy;

c.  jejich provedení se zakládá na tržních mechanismech a je nediskriminační, pokud jde o využívání technologií na skladování energie, celkovou reakci na straně poptávky, stabilní zdroje obnovitelné energie a účast podniků z jiných členských států, tak aby nedocházelo k přeshraničním křížovým dotacím nebo k diskriminaci průmyslových podniků či jiných odběratelů a aby bylo zajištěno, že se bude platit pouze za kapacitu nezbytnou z hlediska zabezpečení dodávek energie;

d.   tyto mechanismy jsou navrženy tak, aby bylo zajištěno přidělování kapacity s dostatečným předstihem, což by mělo umožnit poskytování přiměřených investičních signálů s ohledem na méně znečišťující elektrárny;

e.   jeho součástí jsou pravidla udržitelnosti a kvality ovzduší, jejichž úkolem je eliminovat nejvíce znečišťující technologie (v této souvislosti by se mohlo uvažovat o výkonnostní normě v oblasti vypouštění emisí);

26.  zdůrazňuje, že kromě nové podoby energetického trhu má z hlediska využití možností, jež skýtá skladování energie, zásadní význam nadcházející přepracování směrnice o obnovitelných zdrojích energie a směrnice o energetické účinnosti;

27.  je přesvědčen, že nedílnou součástí energetické transformace bude rozvoj nových i stávajících řešení v oblasti skladování elektrické energie, přičemž pravidla pro novou podobu trhu by měla pomoci vytvořit podpůrný rámec pro jednotlivé technologie;

28.  domnívá se, že skladování energie má řadu výhod, zejména umožňuje reakci na straně poptávky, pomáhá vyvažovat elektrickou rozvodnou síť a zajišťuje prostředky ke skladování přebytků z výroby energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k provedení revize stávajícího právního rámce, tak aby podporoval zavádění systémů skladování energie a další možnosti zajišťující flexibilitu, které by umožnily zvýšit podíl elektrické energie nepravidelně vyráběné z (centralizovaných nebo distribuovaných) obnovitelných zdrojů s nižšími mezními náklady, jež je dodávána do soustavy; zdůrazňuje, že vzhledem k dvojí povaze systémů skladování energie (jak výroba, tak poptávka) je třeba vytvořit pro systémy skladování elektrické energie či energetické systémy ve stávajícím právním rámci samostatnou kategorii aktiv;

29.  požaduje proto, aby nová koncepce trhu řešila technické překážky a diskriminační praktiky, které kodexy sítě uplatňují ve vztahu ke skladování energie, a aby byly poplatky a daně uplatňovány spravedlivě, tak aby nedocházelo k vytváření dvojích nákladů za dodávky elektrické energie do elektrické rozvodné sítě a za její odběr a aby následně došlo k vytvoření trhu, který by odměňoval rychle reagující flexibilní zdroje; je toho názoru, že jakmile se možnosti skladování elektrické energie více rozšíří a stanou se finančně dostupnějšími, zmizí i důvod existence kapacitních trhů;

30.  zdůrazňuje, že je nutné propagovat zavádění systémů na skladování energie a vytvořit rovné podmínky, za kterých by skladování energie mohlo soutěžit s jinými možnostmi zajišťujícími flexibilitu, a to na základě technicky neutrální koncepce energetického trhu;

31.  vyzývá proto, aby byl trh s energií koncipován technicky neutrálně a umožňoval tak, aby výrobní kapacitu obnovitelných zdrojů energie mohla doplňovat nejrůznější řešení týkající skladování energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou lithium-iontové baterie, tepelná čerpadla nebo vodíkové palivové články; vyzývá také k zavedení jasně definovaného mechanismu, aby se využila nadbytečná produkce a její omezení;

32.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila pozici skladování energie v různých částech energetického řetězce a umožnila provozovatelům v oblasti přenosu a distribuce energie investovat do služeb spojených se skladováním energie, tyto služby používat a těžit z nich za účelem dosažení vyvážených sítí a poskytování dalších doplňkových služeb;

33.  poukazuje na větší rozsah energetických a doplňkových služeb, které by mohly být v budoucnu poskytovány v souvislosti se skladováním energie; vyzývá proto k vytvoření definice skladování elektrické energie, která by zahrnovala její dvojí povahu (za dodávky elektrické energie do elektrické rozvodné sítě a za její odběr), a k odstranění regulatorních překážek bránících jejímu skladování;

34.  požaduje revizi stávajícího regulatorního rámce, tak aby bylo podpořeno využívání systémů umožňujících skladování energie a jiných možností zajišťujících flexibilitu, s cílem vpustit do energetického systému, centralizovaně či decentralizovaně, větší podíl energie z obnovitelných a nestálých zdrojů s nízkými mezními náklady;

35.  požaduje, aby byla do regulatorního rámce začleněna definice zařízení pro skladování energie v rámci energetické soustavy;

36.  žádá, aby byla ve stávajícím regulatorním rámci vedle výroby a spotřeby elektrické energie a provozu sítě vytvořena zvláštní kategorie pro systémy umožňující skladovat elektřinu;

37.  zdůrazňuje, že propojení plynovodů a koordinace vnitrostátních krizových opatření představují metody, díky nimž mohou členské státy spolupracovat v případě závažného přerušení dodávek plynu;

38.  konstatuje, že by přeshraniční hospodářská soutěž mohla být přínosem pro spotřebitele, a to díky existenci několika dodavatelů energie v rámci decentralizovaného trhu, což by mohlo vést ke vzniku nových inovativních podniků v oblasti energetických služeb;

39.  vyzývá k dalšímu rozvoji samostatného trhu s energií, v jehož rámci by se náklady a výhody spravedlivě dělily mezi všechny odběratele a výrobce energie, a to na základě důsledného uplatňování stávajících právních předpisů, cílené modernizace přenosové a distribuční infrastruktury, větší regionální spolupráce, lepšího propojení, energetické účinnosti, systémů zajišťujících reakci na poptávku a skladování energie, což by mohlo vyslat dlouhodobé signály zajišťující bezpečnou údržbu systémů elektrické energie a rozvoj zdrojů obnovitelné energie, a k přihlédnutí ke zvláštní charakteristice regionálních trhů s elektřinou, které jsou odděleny od celostátních systémů elektrické energie, a tím k podpoře diverzifikace energetických zdrojů a větší konkurence, s cílem zvýšit bezpečnost dodávek energie;

40.  zdůrazňuje, že energetická účinnost je základní zásadou strategie energetické unie, protože představuje efektivní cestu ke snížení emisí, generování úspor pro spotřebitele a snížení závislosti EU na dovozu fosilních paliv;

41.  je si vědom toho, že energetická flexibilita a energetická kapacita mají v současné době zásadní význam, a vzhledem k tomu, že se jedná o doplňkové prvky, měly by být řádně vyhodnoceny jako součást koncepce trhu zaměřené na budoucnost;

42.  zdůrazňuje, že evropský trh s elektrickou energií musí být založen na tržních zásadách; poukazuje v této souvislosti na to, že dynamické vytváření cen je signálem a vodítkem a bezpochyby také významným faktorem v oblasti účinnosti, a tím také při zajišťování správně fungujícího trhu s elektrickou energií;

43.  zdůrazňuje, že ceny elektrické energie, které se mění v čase, mohou vést k vytvoření flexibility na straně poptávky, což může pomoci vyvážit nabídku a poptávku a vyrovnat rozdíly mezi nejrůznějšími vzorci výroby energie z obnovitelných zdrojů; poukazuje v této souvislosti na význam toho, aby ceny elektrické energie odrážely skutečné náklady na její výrobu;

44.  konstatuje, že očekávání budoucích maximálních cenových hladin může působit jako pobídka pro výrobce energie a investory k tomu, aby investovali do flexibilních řešení, jako je skladování energie, energetická účinnost, řízení poptávky, výrobní kapacita obnovitelných zdrojů, výkonné moderní plynové elektrárny a přečerpávací vodní elektrárny; naléhavě požaduje, aby se při zásazích do velkoobchodního trhu postupovalo zdrženlivě, a to i v případě významného vzestupu cen; vyzývá k plánovanému postupnému odstranění regulovaných spotřebitelských cen, které jsou nižší než výrobní náklady, aby bylo možné přihlédnout k potřebám spotřebitelů, kteří jsou ohroženi rizikem energetické chudoby;

45.  zdůrazňuje, že úplná integrace obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektrickou energií má zásadní význam; vyzývá k přijetí opatření, která by vedla k podpoře a maximálnímu zapojení těchto zdrojů do služeb vyrovnávání poptávky, a domnívá se, že zkracování dob uzavírky, sjednocování doby obchodování s časovým intervalem pro vypořádání odchylek a umožnění předkládání společných nabídek výrobců energie, které se nacházejí v různých členských státech, by mohlo výrazně napomoci dosažení tohoto cíle;

46.  požaduje dokončení integrace vnitřního trhu a služeb vyrovnávání poptávky a rezerv prostřednictvím podpory likvidity a přeshraničního obchodování ve všech časových rámcích; naléhavě žádá, aby bylo urychleno plnění ambiciózních cílů cílového modelu týkajících se vnitrodenních a vyrovnávacích trhů, počínaje harmonizací uzávěrek a vyrovnáváním energetických produktů;

47.   vyzývá Komisi, aby předložila návrhy umožňující zavedení nástrojů, které by v průběhu 20 až 30 let snížily riziko z hlediska příjmů, aby investice do nové nízkouhlíkové výroby byly skutečně řízeny trhem, např. společné investice se smluvním rozdělením rizik mezi velké spotřebitele a výrobce elektřiny nebo trh s dlouhodobými smlouvami vycházejícími z průměrných cen;

48.  vyzývá k tomu, aby se smlouvy na dodávku energie a doplňkové služby uzavíraly na základě volného trhu; konstatuje, že toto otevřené obchodování, ať už organizované v rámci zemí nebo na přeshraničním základě, by mělo být technicky neutrální a mělo by umožňovat také účast subjektů zabývajících se skladováním energie;

49.  podporuje stoupající podíl obnovitelných zdrojů energie v EU; zdůrazňuje význam stabilních a rentabilních systémů na podporu obnovitelných zdrojů energie z hlediska dlouhodobých investic, které by byly v krátkodobém horizontu i nadále schopny reakce a adaptace a které by byly uzpůsobeny státním potřebám a okolnostem a umožňovaly postupné ukončení dotací vyspělých technologií na výrobu energie z obnovitelných zdrojů; vítá, že se celá řada technologií využívajících obnovitelné zdroje stává ve srovnání s konvenčními způsoby výroby energie konkurenceschopnou, pokud jde o náklady; podotýká, že je třeba dbát na to, aby byly podpůrné systémy dobře navrženy a aby se minimalizoval jejich vliv na energeticky náročná průmyslová odvětví, která jsou ohrožena únikem uhlíku;

50.  poukazuje na význam digitálních technologií při vysílání cenových signálů, které by umožnily, aby se reakce na poptávku stala zdrojem flexibility; vyzývá proto k vytvoření ambiciózní strategie, pokud jde o digitalizaci energetického sektoru, od zavedení inteligentních sítí a inteligentních měřicích přístrojů až po vypracování mobilních aplikací, internetových platforem a datových uzlů;

51.  konstatuje, že podle rámce do roku 2020 musejí členské státy splnit kvantitativní cíle týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie, a to nehledě na situaci na trhu, a poukazuje proto na to, že je důležité prosazovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů na základě opatření, která by se zaměřovala na hospodářskou soutěž a rentabilitu, a mít přitom na paměti, že existuje celá řada různých technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů, které se nacházejí v různém stadiu rozpracovanosti a mají různé vlastnosti, a proto na ně nelze aplikovat univerzální přístup; připomíná důležitou úlohu unijního systému pro obchodování s emisemi (ETS) v této souvislosti a považuje propagaci investic za něco, co je více v souladu s trhem než fixní výkupní tarify a všeobecné preferenční zacházení;

52.  trvá na tom, že s rostoucí technickou vyspělostí obnovitelných zdrojů energie a s jejich stále rozšířenějším využíváním je nutné zajistit, aby se předpisy týkající se dotací více zaměřovaly na tržní podmínky, např. výkupní dotace, tak aby bylo možné ceny udržet pro spotřebitele energie v určitých mezích;

53.  varuje před směšováním cílů v oblasti zajištění spolehlivých dodávek energie a cílů v oblasti boje proti změně klimatu; požaduje důsledné rozšíření obchodování s emisemi a změnu podoby trhu směrem k větší flexibilitě, tak aby ceny CO2 a paliv v budoucnu více podporovaly rozšiřování výroby energie z obnovitelných zdrojů;

54.  připomíná, že předpisy z roku 2014 týkající se poskytování státní pomoci vyžadují, aby velcí výrobci energie z obnovitelných zdrojů přijali od roku 2016 odpovědnost za vyrovnávání odchylek, která je definována jako povinnost výrobců vyrovnávat krátkodobé odchylky od svých předchozích závazků v případě, že existuje likvidní vnitrodenní trh; zdůrazňuje, že v případě odchylek od plánu nahlášeného ze strany provozovatele by se měla požadovat přiměřená vyrovnávací platba za energii; připomíná stávající ustanovení směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která zajišťují přednostní přístup této energie k síti a její přednostní výkup; navrhuje, aby se tato ustanovení vyhodnotila a přepracovala až po zavedení nové koncepce trhu s elektrickou energií, což zajistí spravedlivější podmínky a lépe zohlední charakteristiky výroby energie z obnovitelných zdrojů;

55.  s ohledem na zásadu subsidiarity vyzývá v souvislosti s dalším rozšiřováním energie z obnovitelných zdrojů ke koordinované činnosti členských států, která by začínala na regionální úrovni, tak aby bylo možné zvýšit hospodářskou účinnost energetického trhu, dosáhnout společných evropských cílů a upevnit stabilitu sítě; domnívá se, že členské státy by neměly přijímat jednostranná rozhodnutí, která mají výrazný vliv na sousední země, aniž by proběhla širší diskuze a spolupráce na úrovni regionů nebo Unie; připomíná, že obnovitelné zdroje energie mají většinou výraznou místní složku; vyzývá Komisi, aby se snažila vypracovat ucelenější evropský rámec na podporu energie z obnovitelných zdrojů;

56.  doporučuje, že se členské státy zabývaly otázkou vytvoření regulačního rámce, který by vedl koncové spotřebitele k vlastní výrobě a ke skladování energie v daném místě;

57.  je přesvědčen, že vedle energie z obnovitelných zdrojů si při výrobě energie udrží své místo všechny bezpečné a udržitelné druhy energie, které odpovídají cíli postupné dekarbonizace v souladu s nedávno uzavřenou celosvětovou dohodou COP 21;

58.  poukazuje na význam koordinace na úrovni EU při definování systémů koncesí na využívání energie z vodních elektráren a otevírání tohoto odvětví hospodářské soutěži, aby bylo možné se vyhnout narušování trhu a podporovat účinné využívání zdrojů;

59.  podotýká, že reorganizace trhu s elektrickou energií bude reakcí na očekávání spotřebitelů, protože jim nabídne skutečné výhody vyplývající z využívání nových technologií, zejména pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů s nízkými emisemi CO2, což povede k vytvoření vzájemné závislosti členských států, pokud jde o energetickou bezpečnost;

60.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že neexistuje plně propojená elektrická soustava s přiměřenými možnostmi skladování energie, bude se zachování bezpečnosti dodávek energie i nadále opírat zejména o konvenční výrobu energie na pokrytí základního výkonu;

61.  zdůrazňuje, že vzhledem ke stále větší decentralizaci energetického trhu, k tomu, že 90 % obnovitelných zdrojů energie je napojeno na distribuční síť a že provozovatelé distribuční soustavy fungují na místní úrovni, je nutné se podrobněji zabývat místní a regionální odpovědností provozovatelů distribuční soustavy v rámci energetické unie; připomíná, že je důležité, aby požadavky třetího energetického balíčku, pokud jde o oddělení přepravních soustav od distribučních soustav, zejména s ohledem na větší úlohu provozovatelů distribuční soustavy v rámci přístupu k údajům a jejich správě, plnily všechny členské státy; zdůrazňuje, že je třeba se intenzivněji zabývat problematikou rozhraní mezi provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy; domnívá se, že uplatňování vhodných obchodních modelů, účelově vybudovaná infrastruktura a harmonizovaná podpora by mohly podpořit přijetí účinných opatření na straně poptávky v každém členském státě i v přeshraničním provozu;

62.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily soudní a správní mechanismy, které jsou nezbytné k urychlenému zapojení místních společenství do výroby energie, tím, že by se staly účastníky malých projektů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů;

63.  zdůrazňuje, že výkup energie z obnovitelných zdrojů většinou probíhá na úrovni distribuční soustavy, blízko její spotřeby, a proto vyzývá provozovatele distribuční soustavy, aby posílili svou úlohu a více se zapojili do koncipování evropského regulačního rámce a do činnosti příslušných orgánů, pokud jde o vypracovávání předpisů v oblasti jejich zájmu, jako je řízení poptávky, flexibilita a skladování energie, a vyzývá také k užší spolupráci mezi provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy na evropské úrovni;

64.  požaduje přijetí opatření, která by vytvořila pobídky pro nezbytné investice do technologií inteligentní elektrické soustavy a distribučních sítí, aby mohly lépe pojmout zvyšující se množství energie z obnovitelných zdrojů a byly lépe připraveny na digitalizaci; v této souvislosti se domnívá, že provozovatelé distribuční soustavy musejí hrát větší roli při shromažďování údajů a jejich společném využívání, a že s ohledem na zkušenosti států, které už ukončily širokoplošné zavádění inteligentních měřičů, je nutné za všech okolností zajistit ochranu údajů;

65.  zdůrazňuje význam uplatňování regionálního přístupu při budování chybějící elektrické infrastruktury, která je nezbytná pro zabezpečení udržitelných dodávek elektřiny, aby mohlo být odstraněno přetížení (elektrické) sítě a mohl být dokončen vnitřní trh s energií;

66.  považuje provozovatele distribuční soustavy za neutrální zprostředkovatele trhu, u nichž se soustřeďují data z různých zdrojů, která mohou následně nediskriminačním způsobem poskytovat oprávněným třetím stranám bez rozdílu, a to se souhlasem spotřebitele, což zajistí, aby spotřebitelé měli nad svými údaji i nadále kontrolu; domnívá se, že provozovatelé distribuční soustavy podporují rozvoj trhu a hrají coby aktivní správci soustavy, subjekty zavádějící nové technologie, správci dat a novátoři stále důležitější úlohu; má za to, že je nutné vytvořit jasná pravidla, aby bylo zajištěno, že provozovatelé distribuční soustavy budou fungovat jako neutrální zprostředkovatelé trhu; poukazuje na to, že provozovatelé distribuční soustavy mohou spolu s dalšími účastníky trhu také podporovat místní orgány tím, že jim budou poskytovat údaje, které umožní transformaci energetiky na jejich území;

67.  zdůrazňuje, že je třeba urychlit vydávání povolení pro projekty energetické infrastruktury na všech úrovních rozhodování;

68.  domnívá se, že je vhodné zajistit pod vedením Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a v rámci spolupráce s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav prohloubenou spolupráci v rámci regionů i mezi nimi, zejména s ohledem na hodnocení přeshraničních vlivů, aniž by se musely členské státy vzdát své odpovědnosti za zabezpečení dodávek energie; zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce a propojení sítí jsou klíčem k zabezpečení dodávek energie;

69.  vítá činnost Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a požaduje, aby byla vybavena dostatečnými finančními a lidskými zdroji, které by jí umožnily plnit současné i budoucí úkoly a povinnosti, a aby mohla strategicky plánovat svou činnost ve spolehlivém střednědobém horizontu;

70.  poukazuje na význam účinného, nestranného a trvalého monitorování evropských trhů s energií jakožto na hlavní nástroj, který má zajistit skutečný vnitřní energetický trh, který by se vyznačoval volnou hospodářskou soutěží, vhodnými cenovými signály a zabezpečením dodávek energie; poukazuje v této souvislosti na význam Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a netrpělivě očekává, jaký postoj zaujme Komise k novým, větším pravomocem této agentury v přeshraničních otázkách;

71.  vyzývá Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, aby podpořila a koordinovala snahu o rozšíření regionální spolupráce, pokud jde o bezpečnost systému a jeho přiměřenost; domnívá se, že k převodu odpovědnosti za zabezpečení dodávek energie na nadnárodní orgán by mělo dojít pouze v případě, že by to představovalo jasnou výhodu pro celý energetický systém a že by za to daný orgán nesl dostatečnou odpovědnost;

72.  vyzývá k tomu, aby se agentuře ACER dostalo rozhodovací pravomoci, pokud jde o koordinaci rozšířené regionální spolupráce v oblasti přeshraničních a meziregionálních otázek, zejména s ohledem na regionální iniciativy v oblasti koordinace zabezpečení dodávek, s cílem optimalizovat správu energetických zdrojů, aby se v rámci této koordinace přihlíželo ke specifickým poměrům v jednotlivých členských státech, aby odrážela náklady a byla založena na tržních kritériích a aby došlo k vypracování vhodných nástrojů k účinnému sledování energetického trhu, s cílem vybudovat energetickou unii, aniž by bylo nutné vytvořit rozsáhlý nový orgán;

73.  konstatuje, že návrhy Komise týkající se nové koncepce energetického trhu se omezují na odvětví výroby elektrické energie; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost přepracování koncepce trhu se zemním plynem, aby bylo možné řešit problémy v daném odvětví (např. měnící se poptávku po plynu v EU, otázku nevyužitelných aktiv, systémů tvorby cen a další integrace trhu a příslušnou úlohu orgánu ACER a Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G));

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)

Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

(4)

Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

(5)

Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.

(6)

Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 61.

(7)

Úř. věst. L 33, 4.4.2006, s. 22.

(8)

Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.

(9)

Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 24.

(10)

Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 62.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0065.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0359.

(13)

Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

(14)

Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

(15)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016,sp. 8.

(16)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0444.

(17)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0445.

(18)

http://www.iea.org/publications/freepublications/publication/REPOWERINGMARKETS.pdf


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská komise zveřejnila dne 15. července 2015 celou řadu dokumentů týkajících se evropského vnitřního trhu, mezi nimi konzultativní sdělení k návrhu evropského energetického trhu, o němž se hovoří v této zprávě.

V tomto sdělení jsou uvedeny tři politické cíle pro budoucí energetický trh.

1. V rámci EU by měl být vytvořen nový trh s elektrickou energií s jasnými cenovými signály pro investory.

2. Měl by být položen počátek evropské energetické bezpečnosti.

3. Měla by být prohloubena regionální spolupráce v rámci energetické politiky, zejména pokud jde o investice do nových zařízení na výrobu elektrické energie, o propojovací vedení a pravidla finanční podpory a také pokud jde o začlenění energie z obnovitelných zdrojů do evropského vnitřního trhu.

Sdělení Komise vedlo k zahájení veřejných konzultací o této problematice, pokud jde o to, jakou by měl mít nově budovaný trh s elektrickou energií podobu, aby bylo možné dosáhnout cílů energetické politiky, totiž energetické bezpečnosti, šetrnosti k životnímu prostředí a spravedlivých cen. Přitom je nutné usnadnit využívání nových technologií a investic, zejména do energií z obnovitelných zdrojů a elektráren s omezenými emisemi CO2.

Mezi výzvy, kterým musí Evropa čelit, patří závislost na dovozu ropy a plynu, která se v posledních letech zvyšuje, nedostatečná diverzifikace, vysoké ceny energie, na které mají vliv odvody státu, celosvětově se zvyšující celková poptávka po energii, bezpečnostní rizika pro země vyrábějící energii a tranzitní země, boj proti změně klimatu, nedostatečný pokrok při zvyšování energetické účinnosti, zvyšující se podíl energie z obnovitelných zdrojů, integrace a propojení energetických trhů a narušování trhu v důsledku nejrůznějších systémů podpor.

Lepší integrace a sladění energetických trhů přináší řadů možností, jak dosáhnout společného evropského cíle, kterým je zajištění bezpečných, cenově přístupných a z hlediska životního prostředí šetrných dodávek energie.

Energetické trhy a zejména trhy s elektrickou energií jsou však v současnosti z důvodu odpovědnosti jednotlivých členských států za skladbu zdrojů energie stále ještě těmito státy velmi ovlivněny. Opatření zaměřená na prosazení vlastní skladby zdrojů energie ze strany členských států se od sebe velmi liší a sahají od ukončení činnosti jaderných elektráren, přes dotace poskytované na výrobu energie z obnovitelných zdrojů až po stanovení tzv. kapacitních mechanismů v některých členských státech, s cílem zajistit energetickou bezpečnost.

Předvídatelné ceny energie jsou nezbytné zejména k zajištění životní úrovně domácností, ale také pracovních míst v podnicích s vysokou spotřebou energie.

Veškerá opatření, která předkládá Evropská komise, je nutné ověřit s ohledem na nástroje, právní základ, realizaci a možnosti europeizace dodávek elektrické energie.

Cílem konzultací nemůže být omezení práv členských států podle článku 194 SFEU určovat si vlastní skladbu energetických zdrojů, všeobecnou strukturu energetických dodávek a využívání příslušných energetických zdrojů.

Je přitom nutné vycházet z toho, že v rámci mnohostranné společné energetické politiky stojí z krátkodobého hlediska podmínky a úkoly členských států spojené s urychlenou integrací trhu a vytvořením jednotného evropského vnitřního trhu s elektrickou energií proti sobě.

Za zmínku stojí např. odlišné hodnocení využívání jaderné energie, dotace energie z obnovitelných zdrojů s přednostním výkupem energie a pevně stanovenou cenou na delší období, chybějící propojovací vedení mezi jednotlivými regiony a členskými státy Evropské unie, skutečnost, že elektrickou energii lze skladovat jen v omezeném rozsahu, a otázka, na jaké úrovni lze energetické trhy nejlépe kontrolovat a regulovat, aby byla zajištěna energetická bezpečnost.

Komise v tomto smyslu předkládá celý balíček opatření, kterými se zabývá tato zpráva. Přitom je nutné projednat tyto otázky:

1. Ceny odrážející nedostatek energie se mohou stát důležitou součástí budoucího utváření energetického trhu. Existují přitom pochybnosti, zda může dostatečnou energetickou bezpečnost zajistit pouze volná tvorba cen na energetickém trhu, protože s nezbytnými investicemi do výrobních kapacit se bude otálet tak dlouho, až bude jasné, jak se budou vytvářet ceny na energetickém trhu.

2. Plán Evropské komise rozšířit příslušné trhy s rezervní kapacitou je přijímán spíše zdrženlivě. Před přijetím těchto opatření je nutné provést zevrubnou analýzu trhu, při níž se může ukázat, že v některých členských státech jsou regiony určené k vyrovnání nabídky a poptávky po energii příliš malé, než aby bylo možné zajistit účinné využití rezervní elektrické energie. Komise správně uvádí, že pro obnovitelné zdroje energie, které jsou náročné na kapitál, je nutné vytvořit stabilní investiční rámec. Přitom je v každém případě nutné znovu projednat stávající systémy podpory. Německý systém přednostního výkupu energie a 20leté garantované ceny např. nejsou vhodné k bezprostřední reakci na cenové signály trhu. Výrobu energie s pokrytím nákladů umožní spíše systém podpory počátečních investic, než provozní podpora, která je vytvářena nezávisle na tržní ceně, a proto ztěžuje hospodářskou soutěž s jinými zdroji energie.

3. Na návrh Evropské komise na podstatné rozšíření evropské regulace se rovněž pohlíží kriticky.

Regulační dohled, který je dosud organizován převážně na úrovni členských států, není ani neúčinný, ani neodporuje vytvoření trhu s elektrickou energií, o nějž EU usiluje. Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů potřebuje k plnění svých úkolů přiměřené personální a finanční zajištění. Pokud by se však na ni přenesly povinnosti energetického dohledu, bylo by to spojeno s vytvořením nového mamutího úřadu. Proto má agentura zatím za úkol pouze koordinaci příslušných regulačních orgánů členských států a poradenství, k čemuž mohou být přidány další úkoly.

4. S pozitivním ohlasem se setkává evropská dimenze energetické bezpečnosti, o kterou EU usiluje. Podobného celoevropského úkolu se lze zhostit pouze v případě, že budou k dispozici dostatečné propojovací kapacity mezi členskými státy. Odvětvové šetření, které zahájila Komise a které se zabývá stávajícími kapacitními mechanismy členských států, lze jen přivítat.

Zpravodaj je toho názoru, že podpora energie z obnovitelných zdrojů musí mít vysokou prioritu, zároveň však nelze pouštět ze zřetele s tím spojené problémy se zajištěním trvalé energetické bezpečnosti za přijatelné ceny.

5. Dosažení klimatických cílů EU vyžaduje balíček opatření, v jejichž rámci by se měly vedle energie z obnovitelných zdrojů zvážit i technologie s malým množstvím emisí ve srovnání s technologiemi, které jsou spojeny s vypouštěním velkého množství emisí. Proto by nebylo vhodné náhle a kategoricky vyloučit výrobu energie z fosilních paliv, protože výroba elektrické energie z fosilních paliv, která vede k vypouštění co nejmenšího množství emisí, si ze střednědobého hlediska zachová důležitou úlohu jakožto doplněk výroby energie z regenerativních zdrojů.

6. Zpravodaj se domnívá, že návrh Komise, jenž spočívá v energetické politice, která je charakterizována jak centralizovanými, tak i decentralizovanými strukturami, je v podstatě správný. Proto je nutné se snažit o vytvoření takové podoby trhu, která by umožňovala skutečnou realizaci změn, aniž by docházelo k narušování trhu a nepřiměřeným investicím. Není možné, aby tyto změny předjímali politici a vynucovali si je, nýbrž je nutné, aby se na trhu prosadily samy.

Nelze ponechat stranou to, že jednotlivé členské státy již zavedly kapacitní mechanismy, aby mohly zajistit energetickou bezpečnost a vzhledem k nezbytné flexibilitě při stoupajícím podílu energie z obnovitelných zdrojů i přiměřené základní dodávky energie. K vytvoření těchto kapacitních mechanismů by však mělo dojít na základě podrobné analýzy situace v oblasti výroby a dodávky energie na regionální úrovni s přihlédnutím k příspěvku sousedních zemí, přičemž by měly být přístupné pro subjekty z jiných členských států a zajišťovat pouze kapacitu nutnou k zajištění energetické bezpečnosti.

7. Zpravodaj podporuje Komisi obecně v tom, že uznává centrální řídící funkci cenových signálů a jejich pokud možno volného utváření. To platí také právě pro ceny odrážející nedostatek energie, které ovlivňují dlouhodobá rozhodnutí investorů a také krátkodobá rozhodnutí spotřebitelů a tím i jejich flexibilní chování na trhu. Proto je v celé Evropě nutné zrušit regulované ceny pro koncového spotřebitele.

V současné době je hlavním faktorem, kterým se řídí investice do elektráren, velkoobchodní cena. Proto lze považovat předpoklad Komise, že soukromí investoři budou stavět elektrárny pouze v očekávání maximálních cen několikrát do roka, za odvážný, a to tím spíše, že vývoj cen nelze předpokládat.

Přestože by se maximální ceny měly právě v období značného nedostatku energie vytvářet nezávisle na státních zásazích, trh s elektrickou energií je založen právě na předpovědích ohledně výroby energie a její spotřeby. Tato očekávání se upravují až do jejich skutečného naplnění a pro účastníky trhu představují pobídku k aktivnímu obchodování na trhu s elektrickou energií.

Vedle cen odrážejících nedostatek energie na trhu však musí existovat bezpečné prostředí pro kapitálově náročné dlouhodobé investice. To platí nejen pro konvenční elektrárny, sítě a skladování, ale také pro energii z obnovitelných zdrojů. Investice do konvenční výroby energie v Evropě by proto po liberalizaci trhu s elektrickou energií probíhaly bez dlouhodobých smluv. S tím spojenou důvěru by regulační zásahy pouze narušily, přestože úkolem veřejného sektoru by mělo být zajištění bezpečnosti a stability regulace trhu.

8. Pokud jde o požadavek Komise na vytvoření rozsáhlejších regionálních trhů, zpravodaj navrhuje přeshraniční realizaci pilotních projektů, v jejichž rámci by došlo ke vzniku inovativních tržních struktur a které by později mohly vést k rozšíření těchto regionálních trhů na další členské státy.

Pětistranné energetické fórum(1) by proto mohlo představovat pozitivní příklad přeshraniční spolupráce. Klíčovou roli zde hraje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, která musí mít k dispozici dostatek zdrojů, aby mohla plnit úkoly spojené s koordinační činností. Základní změny působnosti, které jdou nad tento rámec, by mohly přestavovat pro energetickou bezpečnost riziko, jelikož současný systém energetických regulačních úřadů s vlastní působností funguje dobře.

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů by však mohla navíc získat rozhodovací pravomoci v omezeném rozsahu, např. při přeshraničních otázkách, kdy regulační orgány členských států dosud nedospěly k dohodě, při stanovování metody harmonizované rovnocennosti systémů nebo při spolupráci a podpoře schvalovacích procesů probíhajících v členských státech v případě energetických projektů společného zájmu.

9. Návrh na sjednocení poplatků za používání distribučních sítí a oddělení distribučních sítí, které by mělo platit i pro sítě s méně než 100 000 uživateli, je naproti tomu zbytečný a kontraproduktivní.

(1)

Společná zpráva Německa, Francie, Rakouska, Švýcarska, Belgie, Nizozemska a Lucemburska o energetické bezpečnosti ze dne 5.3.2015.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

14.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

13

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Christian Ehler, Fredrick Federley, Adam Gierek, András Gyürk, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Jeppe Kofod, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Ernest Maragall, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Herbert Reul, Algirdas Saudargas, Sergei Stanishev, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Flavio Zanonato

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Simona Bonafè, Rosa D’Amato, Cornelia Ernst, João Ferreira, Françoise Grossetête, Carlos Iturgaiz, Benedek Jávor, Werner Langen, Svetoslav Hristov Malinov, Vladimír Maňka, Luděk Niedermayer, Markus Pieper, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Reimer Böge, Lara Comi, Jakop Dalunde, Eleonora Evi, Arne Lietz, Axel Voss

Právní upozornění - Ochrana soukromí