DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkajícího se účasti Chorvatské republiky jakožto smluvní strany na základě jejího přistoupení k Evropské unii

23.6.2016 - (14381/2013 – C8-0120/2016 – 2013/0321(NLE)) - ***

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Danuta Jazłowiecka

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkajícího se účasti Chorvatské republiky jakožto smluvní strany na základě jejího přistoupení k Evropské unii

(14381/2013 – C8-0120/2016 – 2013/0321(NLE))

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14381/2013),

–  s ohledem na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající účasti Chorvatské republiky jakožto smluvní strany na základě jejího přistoupení k Evropské unii (14382/2013),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217, čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0120/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0216/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I. Dvoustranné dohody – souvislosti

EU je se svými 28 členskými státy pro Švýcarsko nejdůležitějším partnerem, neboť leží v jeho těsné blízkosti a má podobnou kulturní tradici, ale zejména proto, že má pro něj značný politický a hospodářský význam. Podobně má i EU – na základě celé řady dohod – se Švýcarskem těsnější vazby než s jakoukoli jinou zemí mimo Evropský hospodářský prostor (EHP). Zatímco Švýcarsko je hned po Spojených státech, Číně a Rusku čtvrtým největším hospodářským partnerem EU, je EU pro Švýcarsko nejvýznamnějším partnerem. Ve Švýcarsku žije více než milion občanů EU a dalších 230 000 denně dojíždí do Švýcarska za prací. V EU žije přibližně 430 000 švýcarských občanů. Po přistoupení Rumunska, Bulharska a Chorvatska k EU došlo k dalšímu rozšíření vnitřního trhu, který v současné době skýtá téměř 505 milionů občanů, a stává se tak pro našeho švýcarského partnera o to důležitějším.

Poté, co Švýcarsko v roce 1992 odmítlo přistoupit k Dohodě o EHP, a vzhledem k tomu, že si byly obě strany vědomy významu spolupráce, byla vyjednána řada dvoustranných dohod (tzv. dvoustranných dohod I). Tyto dohody, které vstoupily v platnost dne 1. června 2002, se týkaly volného pohybu osob, pozemní dopravy, letecké dopravy, zemědělství, výzkumu, jakož i technických překážek obchodu a zadávání veřejných zakázek.

V červnu 2002 se začalo jednat o druhém balíčku dohod (dvoustranné dohody II), které byly podepsány v roce 2004. Součástí balíčku je devět různých dohod týkajících se zdanění příjmů z úspor, spolupráce v boji proti podvodům, přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, účasti Švýcarska v dublinském nařízení i nařízení Eurodac, obchodu se zpracovanými zemědělskými výrobky, zapojení Švýcarska v Evropské agentuře pro životní prostředí a v Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (EIONET), statistické spolupráce, účasti Švýcarska na vzdělávacích programech Media a Media plus a zabraňování dvojímu zdanění důchodců institucí Společenství.

Při uplatňování evropské politiky Švýcarsko vždy usilovalo o posílení vztahů s EU. Od roku 2000 bylo sestaveno téměř 20 hlavních dohod a více než 120 dvoustranných dohod, které švýcarský národ schválil v sedmi referendech.

II. Volný pohyb osob

Díky Dohodě o volném pohybu osob, která je součástí dvoustranných dohod I, mají občané smluvních stran právo vstoupit na území druhé strany, žít tam a pracovat, neboť obě strany odstranily většinu omezení. Aby ovšem občané mohli výše uvedená práva plně využívat, musí mít uzavřenou pracovní smlouvu nebo smlouvu o poskytování služeb či disponovat dostatečnými finančními prostředky a pojištěním. Cílem této dohody bylo vytvořit mezi Unií a Švýcarskem stejná pravidla, jaká stanoví acquis Společenství, tedy umožnit občanům vstoupit na území smluvní strany, pobývat tam, pracovat, provozovat samostatně výdělečnou činnost, studovat a pobírat dávky sociálního zabezpečení a těžit ze stejných životních, zaměstnaneckých a pracovních podmínek, jaké jsou přiznány tuzemským státním příslušníkům. Dohoda měla navíc usnadnit poskytování služeb na území smluvních stran.

Na tuto dohodu se vztahovala jistá přechodná ustanovení, nicméně postupem času získali všichni občané EU a Švýcarska možnost těžit z volného pohybu.

Dvoustranná dohoda I rovněž obsahuje zásadní „ukončovací doložku“, která stanoví, že pokud je ukončena platnost jedné ze sedmi dohod, automaticky se tím ukončuje také platnost ostatních dohod, a „doložku o pozastavení“, která smluvní strany zavazuje k tomu, aby v oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje, nepřijímaly vůči občanům druhé strany žádná další omezující opatření.

III. Protokoly k Dohodě o volném pohybu osob

Dohoda o volném pohybu osob, podepsaná v roce 2000 jako součást dvoustranných dohod I a platná od 1. června 2002, byla uzavřena mezi Švýcarskem a EU o 15 členech. Je jedinou dohodou, která nebyla automaticky rozšířena o nové členské státy, které k EU přistoupily dne 1. května 2004. Na základě protokolu byla tato dohoda následně pozměněna tak, aby se vztahovala i na Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko. První protokol k této dohodě vstoupil v platnost dne 1. dubna 2006. Každý z protokolů byl uzavřen podle vzoru Dohody s EU 15 a převzal kvóty, opatření týkající se přístupu na trh práce, omezení a ochranné doložky.

Po přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii dne 1. ledna 2007 byla Dohoda znovu pozměněna. V platnost vstoupila v roce 2009 jako Protokol II.

Poté, co v roce 2013 přistoupilo k Evropské unii Chorvatsko, byla zahájena jednání o Protokolu III. Ten byl však na základě výsledků referenda „Proti masovému přistěhovalectví“, které proběhlo 9. února 2014, zablokován. V reakci na tuto událost pozastavila EU jednání se Švýcarskem o řadě dohod, včetně rámcového programu pro výzkum a inovace „Horizont 2020“ a programu pro výměnu studentů „Erasmus+“. Protokol III byl nicméně dne 4. března 2016 oběma stranami podepsán, čímž se Dohoda o volném obchodu osob rozšířila i na Chorvatsko.

Stejně jako u předchozích protokolů vyžaduje i Protokol III souhlas Evropského parlamentu.

IV. Stávající protokol

Je stanoveno, že Švýcarsko může po dobu sedmi let od vstupu Protokolu v platnost omezit přístup chorvatských občanů na trh práce (kvóty, upřednostňování místních pracovníků, kontrola pracovních podmínek a platů). V průběhu posledních dvou let tohoto přechodného období musí tato omezení schválit společný výbor Švýcarsko–EU.

Pokud jde o pracovní omezení, může Švýcarsko zachovat množstevní omezení ohledně přístupu pracovníků zaměstnaných ve Švýcarsku a osob samostatně výdělečně činných, kteří jsou státními příslušníky Chorvatska, u následujících dvou kategorií pobytu: a) pobytu na dobu delší než čtyři měsíce a zároveň kratší než jeden rok; b) pobytu na dobu jednoho roku nebo delší.

Množstevní omezení jsou stanovena pro každý ze sedmi let provádění dotyčného protokolu. Kvóty pro každý rok jsou progresivní, aby Švýcarsko mohlo každý rok zpřístupnit svůj trh práce většímu počtu chorvatských pracovníků.

Další ustanovení umožňují Švýcarsku a Chorvatsku zachovat kontroly týkající se upřednostňování pracovníků začleněných do běžného trhu práce a mzdových a pracovních podmínek uplatňovaných na státní příslušníky dotyčné druhé smluvní strany.

Chorvatsko by mělo být oprávněno zavést ve stejném období stejná množstevní omezení pro státní příslušníky Švýcarska. Důležitá je závěrečná ochranná doložka, která stanoví, že po skončení tohoto 7letého období platnosti Protokolu bude mít Švýcarsko možnost další tři roky jednostranně aktivovat ochrannou doložku vůči chorvatským občanům s cílem omezit počet povolení k pobytu, která by jim umožnila pracovat. K tomuto účelu byla stanovena zvláštní ustanovení.

Celkové trvání přechodného období s ochrannou doložkou – bude-li uplatněna – je tak 10 let od vstupu Protokolu v platnost.

V. Lidové hlasování z 9. února 2014 „Proti masovému přistěhovalectví“

Dne 9. února 2014 přijal švýcarský národ v referendu občanskou iniciativu s názvem „Proti masovému přistěhovalectví“. Pro tuto iniciativu, kterou předložila Švýcarská lidová strana, se vyslovilo 50,3 % občanů a většina kantonů. Hlavním prvkem iniciativy bylo zavedení nového článku 121a ve švýcarské federální ústavě. Podle tohoto článku má Švýcarsko právo nezávisle regulovat přistěhovalectví a na základě svých obecných hospodářských zájmů zavádět omezení týkající se povolení k pobytu a kvóty, přičemž podniky jsou při náboru nových zaměstnanců povinny upřednostňovat švýcarské státní příslušníky. Pro dohodu mezi EU a Švýcarskem je navíc velmi důležité, že podle iniciativy „Proti masovému přistěhovalectví“ nemůže žádná mezinárodní smlouva ani dohoda tento nově zavedený článek porušit.

Článek 121a ústavy omezuje v praxi přistěhovalectví do Švýcarska, opětovně zavádí kvóty pro cizince a vyzývá k opětovnému vyjednání Dohody o volném pohybu osob s EU. Spolková rada má po jeho přijetí tři roky (tedy do února 2017) na to, aby zavedla opatření k dosažení těchto cílů. Nicméně je třeba zdůraznit, že článek 121a není v souladu s Dohodou o volném pohybu osob.

V červenci 2014 byl Evropské službě pro vnější činnost, která je za spravování Dohody o volném pohybu osob uzavřené mezi EU a Švýcarskem odpovědná, doručen dopis s žádostí o její přezkum. Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová po konzultaci s členskými státy na dopis neprodleně reagovala tím, že zdůraznila, že opětovné jednání o zásadě nediskriminace a rovného zacházení s cílem zavést množstevní omezení a kvóty by spolu s upřednostňováním švýcarských státních příslušníků bylo v zásadním rozporu s Dohodou, a EU proto s žádným takovým přezkumem nesouhlasí.

S ohledem na „ukončovací doložku“ a potřebu dodržet podmínky Dohody nyní probíhají konzultace se švýcarskými zástupci s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení, a to případně na základě výkladu článku 14.2 této dohody, který stanoví, že v případě „závažných hospodářských a společenských obtíží“ může společný výbor zvážit vhodná opatření k nápravě situace.

V následujících měsících bude třeba vyřešit situaci, která po výše zmíněném referendu nastala. Vzhledem k tomu, že nezávislé rozhodnutí Švýcarska může vést k ukončení dvoustranné dohody I, je na Švýcarské konfederaci, aby takové přijatelné řešení navrhla.

VI. Postoj zpravodajky

Švýcarsko těží stejně jako členské státy EU z vnitřního trhu a jeho rozšíření, jak opakovaně uvedla švýcarská strana[1] a jak potvrdila švýcarská analýza důsledků ukončení dvoustranných dohod I[2]. Uzavření stávajícího Protokolu III nepochybně přinese Chorvatsku i Švýcarsku četné výhody z politického, hospodářského i kulturního hlediska, jelikož budou moci těžit z rozšířeného vnitřního trhu, pro nějž je rozhodující volný pohyb.

Z těchto důvodů zpravodajka Protokol k dohodě podporuje a doporučuje, aby byl schválen.

• [1]  Economiesuisse, švýcarský svaz podniků, definuje dvoustranné dohody jako „ nezbytné a nevyhnutelné“, zejména pokud jde o přístup k trhům nových členských států;
• [2] https://www.seco.admin.ch/seco/fr/home/Aussenwirtschaftspolitik_Wirtschaftliche_Zusammenarbeit/Wirtschaftsbeziehungen/Wirtschaftsbeziehungen_mit_der_EU/wirtschaftliche-bedeutung-der-bilateralen-i/volkswirtschaftliche-auswirkungen-eines-wegfalls-der-bilateralen.html

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	21.6.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	44 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Jan Keller, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Javi López, Morten Løkkegaard, Thomas Mann, Dominique Martin, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc, Yana Toom, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Georges Bach, Lynn Boylan, Sergio Gutiérrez Prieto, Dieter-Lebrecht Koch, Joachim Schuster, Csaba Sógor, Neoklis Sylikiotis, Flavio Zanonato, Gabriele Zimmer
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Paul Tang

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

44	+
ALDE ECR EFDD GUE/NGL Green/EFA PPE   S&D	Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Morten Løkkegaard, Yana Toom, Renate Weber Arne Gericke, Czesław Hoc Laura Agea, Daniela Aiuto, Tiziana Beghin Lynn Boylan, Neoklis Sylikiotis, Gabriele Zimmer Terry Reintke, Tatjana Zdanoka Georges Bach, David Casa, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Csaba Sógor, Romana Tomc Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Elena Gentile, Sergio Gutiérrez Prieto, Jan Keller, Javi López, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Joachim Schuster, Paul Tang, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

2	-
ENF NI	Dominique Martin Lampros Fountoulis

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se