ZPRÁVA     ***I
PDF 1018kWORD 622k
8.8.2016
PE 576.958v02-00 A8-0244/2016

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU

(COM(2015)0452 – C8-0270/2015 – 2015/0211(COD))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodajka: Sylvie Guillaume

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU

(COM(2015)0452 – C8-0270/2015 – 2015/0211(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0452),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 78 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0270/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jakož i Výboru pro rozvoj (A8-0244/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Směrnice 2013/32/EU stanoví společná kritéria pro určení bezpečných třetích zemí původu na vnitrostátní úrovni. Pouze některé členské státy však ve svém vnitrostátním právu určily bezpečné země původu, což znamená, že ne všechny členské státy mohou v současnosti používat příslušné procesní možnosti stanovené směrnicí 2013/32/EU. Navíc vzhledem ke stávajícím rozdílům mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu přijatými členskými státy, jež mohou vyplývat z rozdílného posuzování bezpečnosti určitých třetích zemí nebo z rozdílné povahy toků státních příslušníků třetích zemí, jimž členské státy čelí, neuplatňují členské státy v současnosti pojem bezpečná země původu, jak jej vymezuje směrnice 2013/32/EU, vždy vůči stejným třetím zemím.

(2)  Směrnice 2013/32/EU stanoví společná kritéria pro určení bezpečných třetích zemí původu na vnitrostátní úrovni. Pouze některé členské státy však ve svém vnitrostátním právu určily bezpečné země původu, což znamená, že ne všechny členské státy mohou v současnosti používat příslušná procesní pravidla stanovená směrnicí 2013/32/EU. Navíc vzhledem ke stávajícím rozdílům mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu přijatými členskými státy, jež mohou vyplývat z rozdílného posuzování bezpečnosti určitých třetích zemí nebo z rozdílné povahy toků státních příslušníků třetích zemí, jimž členské státy čelí, neuplatňují členské státy v současnosti pojem bezpečná země původu, jak jej vymezuje směrnice 2013/32/EU, vždy vůči stejným třetím zemím.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Ve světle velmi prudkého nárůstu počtu žádostí o mezinárodní ochranu podaných v Unii, který zažíváme od roku 2014, a z toho vyplývajícího bezprecedentního tlaku na azylové systémy členských států uznala Unie potřebu posílit uplatňování ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU, jakožto základního nástroje na podporu rychlého vyřizování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné. V souvislosti s nutností urychlit zpracovávání žádostí o azyl odkázala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 25. a 26. června 2015 zejména na záměr Komise posílit ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU uvedený v jejím sdělení o evropském programu pro migraci, včetně případného vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých závěrech ze dne 20. července 2015 o bezpečných zemích původu navíc uvítala záměr Komise posílit ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU, včetně případného vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

(3)  Ve světle velmi prudkého nárůstu počtu žádostí o mezinárodní ochranu podaných v Unii, který zažíváme od roku 2014, a z toho vyplývajícího bezprecedentního tlaku na azylové systémy členských států uznala Unie potřebu posílit uplatňování ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU, jakožto základního nástroje na podporu rychlého vyřizování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné. V souvislosti s nutností urychlit zpracovávání žádostí o azyl odkázala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 25. a 26. června 2015 zejména na záměr Komise posílit ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU uvedený v jejím sdělení ze dne 13. května 2015 „Evropský program pro migraci“, včetně případného vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

__________________

 

COM(2015) 240 final ze dne 13.5.2015.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Společný seznam EU bezpečných zemí původu by měl být vytvořen na základě společných kritérií stanovených ve směrnici 2013/32/EU, protože to všem členským státům usnadní vést řízení spojená s uplatňováním pojmu bezpečné třetí země, a tudíž se zvýší celková účinnost azylových systémů členských států, pokud jde o žádosti o mezinárodní ochranu, které jsou pravděpodobně nedůvodné. Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí bude rovněž řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států, kvůli nimž se na žadatele o mezinárodní ochranu pocházející ze stejné třetí země nevztahují v členských státech vždy stejná řízení. Přestože by si členské státy měly zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného seznamu zajistí, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na seznamu. To následně usnadní sblížení postupů a odradí žadatele o mezinárodní ochranu od sekundárních přesunů. V této souvislosti by měla být zvážena možnost přijmout v budoucnosti další harmonizační opatření, jež by mohla odstranit potřebu vnitrostátních seznamů bezpečných zemí původu, a to na základě zprávy předložené Komisí po uplynutí tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(4)  Společný seznam EU bezpečných zemí původu by měl být vytvořen na základě společných kritérií stanovených ve směrnici 2013/32/EU, protože by všem členským státům usnadnil vést řízení spojená s uplatňováním pojmu bezpečné třetí země, a tudíž se zvýší celková účinnost azylových systémů členských států, pokud jde o žádosti o mezinárodní ochranu, které jsou pravděpodobně nedůvodné. Pokud by členské státy mohly žádosti o azyl, které podávají státní příslušníci zemí označených za bezpečné země původu, vyřizovat ve zrychleném řízení, mohly by se soustředit na poskytování mezinárodní ochrany osobám, které ji nejvíce potřebují. Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí by mělo rovněž řešit některé stávající rozdíly mezi vnitrostátními seznamy bezpečných zemí původu členských států, kvůli nimž se na žadatele o mezinárodní ochranu pocházející ze stejné třetí země nevztahují v členských státech vždy stejná řízení. Tyto rozdíly brání vzniku společného azylového systému Unie a mohou vést k druhotným přesunům žadatelů o azyl. Přestože by si členské státy měly dočasně zachovat právo uplatňovat nebo zavádět právní předpisy, které umožňují na vnitrostátní úrovni určit jiné třetí země než ty uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, vytvoření tohoto společného seznamu by zajistilo, že tento pojem budou všechny členské státy uplatňovat jednotným způsobem na žadatele pocházející ze zemí, jež jsou na seznamu. To by následně usnadnilo sblížení postupů a odradilo žadatele o mezinárodní ochranu od sekundárních přesunů. V rámci dalších harmonizačních opatření by proto měly vnitrostátní seznamy bezpečných zemí původu po uplynutí tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost přestat existovat. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat o uplatňování tohoto nařízení v členských státech.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu a pozdější zrušení vnitrostátních seznamů bezpečných zemí původu bude mít optimální účinek na sbližování azylového řízení v EU jedině za předpokladu, že současně proběhne harmonizace jednotlivých fází a lhůt tohoto řízení, zejména u zrychleného řízení. Je třeba rovněž vzít v úvahu možnost přijmout v budoucnosti další harmonizační opatření týkající se směrnice 2013/32/EU.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)  Členské státy by měly zajistit, aby vnitrostátní seznamy bezpečných zemí původu a společný seznam EU bezpečných zemí původu byly ve vzájemném souladu. Je-li pozastaveno zařazení určité země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo je tato země ze seznamu vyřazena, neměla by být tato země považována za bezpečnou zemi původu ani na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4c)  Evropská komise by měla pravidelně posuzovat situaci ve třetích zemích a zkoumat možnost předložení návrhu na jejich zařazení do společného seznamu bezpečných zemí původu, přičemž by měla vycházet z informačních zdrojů, které má k dispozici, zejména ze zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací a nevládních organizací působících na státních nebo mezinárodní úrovni. Ve vhodných případech poté Komise vypracuje návrh na rozšíření společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4d)  V zájmu harmonizace vnitrostátních seznamů bezpečných zemí původu by měly mít členské státy v průběhu přechodného období tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost možnost předkládat Komisi návrhy na zařazení dalších zemí do společného seznamu bezpečných zemí původu. Komise by měla tyto návrhy posoudit do šesti měsíců na základě informačních zdrojů, které má k dispozici, zejména zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací a nevládních organizací působících na státní nebo mezinárodní úrovni. Pokud Komise dospěje k závěru, že určitá třetí země může být do společného seznamu EU bezpečných zemí původu zařazena, měla by vypracovat návrh na rozšíření tohoto seznamu.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4e)  Komise by měla zajistit, aby zařazení určité třetí země na společný seznam EU bezpečných zemí původu provázela účinná evropská politika navracení osob na základě dohod o zpětném přebírání osob, jejichž důsledné a plné dodržování by mělo být podmínkou vyplácení evropské podpory těmto zemím.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Ustanovení směrnice 2013/32/EU týkající se uplatňování pojmu bezpečná země původu by měla být použitelná na třetí země, které jsou uvedeny na společném seznamu EU vytvořeném tímto nařízením. To zejména znamená, že zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Navíc je vhodné připomenout, že v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nemůže být označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné.

(5)  Ustanovení směrnice 2013/32/EU týkající se uplatňování pojmu bezpečná země původu by měla být použitelná na třetí země, které jsou uvedeny na společném seznamu EU vytvořeném tímto nařízením. To zejména znamená, že zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu v souladu s procesními zárukami stanovenými směrnicí 2013/32/EU. V rámci tohoto přezkoumání by měl proběhnout i osobní pohovor, měla by být poskytnuta právní pomoc a právní zastoupení a přístup k účinné nápravě. Navíc je vhodné připomenout, že v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nemůže být označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné. Členské státy by neměly uplatňovat koncepci bezpečné země původu na žadatele, kteří jsou příslušníky menšin nebo skupin, jež jsou vzhledem k situaci v dané zemi podle informačních zdrojů uvedených čl. 2 odst. 2 i nadále v ohrožení. V souladu s článkem 46 směrnice 2013/32/EU musí členské státy zajistit, aby všichni žadatelé, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta, měli právo na účinný opravný prostředek před soudem. Žadatelé musí mít také právo setrvat na území daného členského státu, dokud neuplyne lhůta, v níž mohou uplatnit právo na účinný opravný prostředek, nebo dokud není znám výsledek řízení o opravném prostředku.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Cílem společného seznamu bezpečných zemí původu by nemělo být snižování počtu žadatelů o azyl pocházejících ze zemí, na něž připadá velký počet podaných žádostí a současně nízký počet žádostí přijatých. Třetí země může být označena za bezpečnou zemi původu výhradně na základě posouzení, zda situace v této zemi odpovídá příslušným společným kritériím stanoveným ve směrnici 2013/32/EU.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5b)  V souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989, Listinou základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod by se členské státy měly při uplatňování tohoto nařízení řídit v první řadě nejlepším zájmem dítěte a respektováním rodinného života. Dále je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným osobám ve smyslu čl. 20 odst. 3 směrnice 2011/95/EU a příslušníkům národnostních menšin a osobám LGBTI.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5c)  Na státní příslušníky třetích zemí pocházející ze zemí, které jsou uvedeny na společném seznamu EU vytvořeného tímto nařízením, by se měla vztahovat ustanovení směrnice 2013/33/EU, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu, a to po celou dobu vyřizování jejich žádosti o azyl.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Komise by měla pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu ve třetí zemi na seznamu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla na dobu jednoho roku pozastavit zahrnutí třetí země do seznamu, jestliže má na základě odůvodněného posouzení za to, že již nejsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2013/32/EU umožňující nahlížet na třetí zemi jako na bezpečnou zemi původu. Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a informacím od členských států, Evropské podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU o dobu nejvýše jednoho roku v případě, že navrhla změnu nařízení za účelem vyřazení této třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemi původu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(6)  Komise by měla průběžně přezkoumávat situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. Pokud ve třetí zemi uvedené na seznamu dojde k náhlému zhoršení situace, které by mohlo mít za následek, že tato země již nebude splňovat podmínky pro označení této země za bezpečné země původu podle směrnice 2013/32/EU, měla by být Komise svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla na dobu jednoho roku pozastavit zahrnutí třetí země do seznamu, jestliže má na základě odůvodněného posouzení za to, že již nejsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2013/32/EU umožňující nahlížet na třetí zemi jako na bezpečnou zemi původu. Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a informacím od členských států, Evropské podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací a nevládních organizací působících na státní nebo mezinárodní úrovni. Delegace EU v těchto zemích by měly být pověřeny sledováním případů navracení a neprodleně o nich informovat. Co nejdříve poté, co se dozví o změně situace, v každém případě však předtím, než přijme rozhodnutí o pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU, Komise by měla o této skutečnosti informovat členské státy a doporučit jim, aby na vnitrostátní úrovni neuplatňovaly na tuto třetí zemi koncepci bezpečné země původu. Pokud se během doby, kdy je zařazení třetí země na seznam pozastaveno, na základě dostupných informačních zdrojů ukáže, že situace v této třetí zemi opět splňuje podmínky uvedené v příloze I směrnice 2013/32/EU, přijme Komise nejdříve šest měsíců poté, co bylo přijato rozhodnutí o pozastavení, postupem podle článku 290 SFEU rozhodnutí, kterým pozastavení zařazení této země na společný seznam bezpečných zemí původu zruší. Komise by měla moci prodloužit pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU o dobu nejvýše jednoho roku v případě, že navrhla změnu nařízení za účelem vyřazení této třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemi původu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Komise by měla mít možnost využívat široké spektrum informačních zdrojů a odborných poradců. Za tím účelem by měla mít Komise možnost žádat jiné subjekty, zejména EASO vzhledem k jeho odbornému zázemí, o pomoc při přezkumu společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Komise by rovněž měla mít možnost konzultovat s mezinárodními organizacemi, zejména s UNHCR, příslušnými organizacemi občanské společnosti a s uznávanými odborníky na dané země a na problematiku lidských práv.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  V návaznosti na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 20. července 2015 ohledně bezpečných zemí původu, ve kterých členské státy souhlasily s přednostním posouzením bezpečnosti západního Balkánu, zorganizoval EASO dne 2. září 2015 s členskými státy setkání na úrovni odborníků, na kterém bylo dosaženo obecné shody na tom, že Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo*9, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko by měly být považovány za bezpečné země původu ve smyslu směrnice 2013/32/EU.

vypouští se

__________________

 

9 * Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací se má za to, že několik třetích zemí splňuje kvalifikační podmínky bezpečné země původu.

(9)  Na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací a vnitrostátních a mezinárodních nevládních organizací se má za to, že několik třetích zemí splňuje kvalifikační podmínky bezpečné země původu.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud jde o Albánii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv ve čtyřech případech ze 150 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Albánie. V roce 2014 členské státy měly za to, že 7,8 % (1040) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie bylo opodstatněných. Nejméně osm členských států určilo Albánii za bezpečnou zemi původu. Albánie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V té době bylo zhodnoceno, že Albánie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Albánie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

vypouští se

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, její ústava stanoví základ pro sdílení pravomocí mezi konstitutivními národy země. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v pěti případech z 1196 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Bosny a Hercegoviny. V roce 2014 členské státy měly za to, že 4,6 % (330) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Bosnu a Hercegovinu za bezpečnou zemi původu.

vypouští se

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují základní hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v šesti případech z 502 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. V roce 2014 členské státy měly za to, že 0,9 % (70) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo opodstatněných. Nejméně sedm členských států určilo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii za bezpečnou zemi původu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V té době bylo zhodnoceno, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Bývalá jugoslávská republika Makedonie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

vypouští se

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Pokud jde o Kosovo*, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace. Kosovo* nepřistoupilo k příslušným mezinárodním nástrojům v oblasti lidských práv, jako je EÚLP, z důvodu neexistence mezinárodního konsensu ohledně jeho statusu coby svrchovaného státu. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Kosova. V roce 2014 členské státy měly za to, že 6,3 % (830) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Kosova* bylo opodstatněných. Nejméně šest členských států určilo Kosovo* za bezpečnou zemi původu.

vypouští se

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Pokud jde o Černou Horu, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v jednom případě ze 447 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Černé Hory. V roce 2014 členské státy měly za to, že 3,0 % (40) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Černou Horu za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Černá Hora splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Černá Hora i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

vypouští se

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Pokud jde o Srbsko, ústava stanoví základ pro samosprávu menšin v oblasti vzdělávání, používání jazyka, informací a kultury. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal šestnáct případů porušení lidských práv z 11 490 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Srbska. V roce 2014 členské státy měly za to, že 1,8 % (400) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Srbska bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Srbsko za bezpečnou zemi původu. Srbsko bylo Evropskou radou označeno za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Srbsko splnilo kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Srbsko i nadále plnit, aby se mohlo stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

vypouští se

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Pokud jde o Turecko, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal 94 případů porušení lidských práv z 2899 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Turecka. V roce 2014 členské státy měly za to, že 23,1 % (310) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Turecka bylo opodstatněných. Jeden členský stát určil Turecko za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Turecko splnilo kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Turecko i nadále plnit, aby se mohlo stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

vypouští se

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Toto nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině.

(18)  Tento návrh je v souladu se základními právy a zachovává zásady uznávané Listinou, včetně práva na azyl a ochranu proti navracení, stanovené v článcích 18 a 19 Listiny.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tímto nařízením se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu, které se považují za bezpečné země původu ve smyslu směrnice 2013/32/EU.

1.  Tímto nařízením se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu, které se považují za bezpečné země původu ve smyslu směrnice 2013/32/EU. Státní příslušníci třetích zemí, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu vytvořeném tímto nařízením, mají zaručen přístup k postupům udělování mezinárodní ochrany a vztahují se na ně všechny příslušné procesní záruky stanovené směrnicí 2013/32/EU.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Třetí země uvedené v příloze I tohoto nařízení jsou bezpečné země původu.

1.  Třetí země uvedené v příloze I tohoto nařízení jsou země označované jako bezpečné země původu.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komise pravidelně přezkoumává situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací.

2.  Komise průběžně přezkoumává situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu nebo jejichž zařazení do tohoto seznamu bylo pozastaveno podle článku 3. Komise rovněž průběžně posuzuje, zda tyto země nadále splňují podmínky pro označení země za bezpečnou zemi původu uvedené v příloze I směrnice 2013/32/EU, a využívá k tomuto účely řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a delegací Unie v těchto zemích, jakož i informace od členských států, EASO, UNHCR, FRA, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací a nevládních organizací působících na státní nebo mezinárodní úrovni. Komise včas poskytuje Evropskému parlamentu náležité informace.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Každá změna společného seznamu EU bezpečných zemí původu se přijímá v souladu s řádným legislativním postupem.

3.  Každá změna společného seznamu EU bezpečných zemí původu se přijímá v souladu s řádným legislativním postupem. Za tímto účelem:

 

a)  Komise pravidelně přezkoumává situaci ve třetích zemích a možnost navrhnout zařazení těchto zemí do společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

 

V případě potřeby vypracuje Komise návrh na rozšíření společného seznamu bezpečných zemí původu na základě odůvodněného posouzení, zda dotyčná země splňují kritéria uvedená v příloze I směrnice 2013/32/EU.

 

Posouzení, zda je určitá země bezpečnou zemí původu, které je prováděno v souladu s tímto článkem, se opírá o více informačních zdrojů, zejména pravidelné zprávy ESVČ a informace poskytované členskými státy, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Radou Evropy a jinými významnými mezinárodními organizacemi a nevládními organizacemi působícími na státní nebo mezinárodní úrovni.

 

b)  V zájmu harmonizace vnitrostátních seznamů bezpečných zemí původu mají členské státy v průběhu přechodného období tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost možnost předkládat návrhy na zařazení dalších třetích zemí do společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Komise posoudí tyto návrhy ve lhůtě šesti měsíců na základě informačních zdrojů, které má k dispozici, zejména zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací a nevládních organizací působících na státní nebo mezinárodní úrovni. Pokud Komise dospěje k závěru, že určitá třetí země může být do společného seznamu EU bezpečných zemí původu zařazena, vypracuje návrh na rozšíření tohoto seznamu.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Pokud ve třetí zemi, která je uvedena na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, dojde k náhlé změně situace, použije se, jsou-li k tomu naléhavé a závažné důvody, na akty v přenesené pravomoci přijímané podle tohoto článku postup uvedený v článku 3a.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 3 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vyřazení třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu v případě náhlé změny situace

Pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu a vyřazení třetí země z tohoto seznamu v případě náhlé změny situace

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V případě náhlé změny situace v třetí zemi, která je uvedena na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, provede Komise odůvodněné posouzení, zda daná země plní podmínky stanovené v příloze I směrnice 2013/32/EU, a pokud tyto podmínky nejsou již plněny, přijme v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí, kterým pozastaví zařazení této třetí země do společného seznamu EU na dobu jednoho roku.

2.  Pokud ve třetí zemi, která je uvedena na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, dojde k náhlé změně situace, která může mít za následek neplnění podmínek pro označení této země jako bezpečné země původu podle přílohy I směrnice 2013/32/EU, Komise neprodleně zahájí a rychle provede odůvodněné posouzení, zda daná země plní uvedené podmínky, a pokud tyto podmínky již splněny nejsou, přijme v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí, kterým pozastaví zařazení této třetí země do společného seznamu EU na dobu jednoho roku.

 

Co nejdříve poté, co se dozví o změně situace, v každém případě však před přijetím rozhodnutí o pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU Komise informuje o této skutečnosti členské státy a doporučí jim, aby koncepci bezpečné země původu na tuto třetí zemi neuplatňovaly na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Pokud se během doby, kdy je zařazení třetí země do seznamu pozastaveno, na základě dostupných zdrojů informací ukáže, že situace v této třetí zemi opět splňuje podmínky uvedené v příloze I směrnice 2013/32/EU, přijme Komise nejdříve šest měsíců poté, co bylo přijato rozhodnutí uvedené v odstavci 2, v souladu s článkem 290 SFEU rozhodnutí, kterým pozastavení zařazení této země do společného seznamu bezpečných zemí původu zruší.

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Článek 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 3a

 

Postup v naléhavých případech

 

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, dokud proti nim není vznesena námitka podle odstavce 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě musí být uvedeny důvody pro použití postupu pro naléhavé případy.

 

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitku postupem uvedeným v čl. 3 odst. 5. V takovém případě Komise tento akt zruší neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitky.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Článek 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 3b

 

Konzultace s třetími stranami

 

1.  Při provádění pravidelného přezkumu situace ve třetích zemích zařazených do společného seznamu EU bezpečných zemí původu a zemí, jejichž zařazení do tohoto seznamu bylo pozastaveno, Komise konzultuje s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (dále jen „agentura“). Komise může agenturu požádat, aby provedla přezkum situace v kterékoli z těchto třetích zemí s cílem posoudit, zda jsou splněna kritéria stanovená v příloze I směrnice 2013/32/EU.

 

2.  Při přezkumu společného seznamu EU bezpečných zemí původu Komise konzultuje s mezinárodními organizacemi, zejména s UNHCR, a s příslušnými organizacemi občanské společnosti a s uznávanými odborníky na dané země a na problematiku lidských práv.

 

3.  UNHCR, nevládní organizace uznávaní odborníci na dané země a na problematiku lidských práv mohou Komisi požádat, aby pozastavila zařazení určité země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo tuto zemi ze seznamu odstranila. V žádosti uvedou podrobný popis současné situace v oblasti lidských práv a závažných případů porušování lidských práv, k nimž v této zemi opakovaně dochází. Uvedou rovněž, zda došlo k porušení kritérií stanovených v příloze I směrnice 2013/32/EU, které je důvodem k pozastavení zařazení této země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nebo k odstranění této země z tohoto seznamu. Komise posoudí informace uvedené v těchto žádostech, s výjimkou případů, kdy žádost považuje za nepřípustnou, neodůvodněnou nebo repetitivní.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod -1 (nový)

Směrnice 2013/32/EU

Čl. 25 – pododstavec 2 – odst. 6 – písm. a – bod i

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

-1) V čl. 25 odst. 6 písm. a) se bod i) mění takto:

(i)  žadatel přichází ze země, která splňuje kritéria bezpečné země původu ve smyslu této směrnice, nebo

i)  žadatel přichází ze země, která splňuje kritéria bezpečné země původu ve smyslu této směrnice, a v rámci tohoto postupu mu může být poskytnuta náležitá podporu podle čl. 24 odst. 3, nebo

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod -1 a (nový)

Směrnice 2013/32/EU

Čl. 25 – pododstavec 2 – odst. 6 – písm. b – bod i

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

-1a) V čl. 25 odst. 6 se písmeno b) mění takto:

i)  žadatel přichází ze země, která splňuje kritéria bezpečné země původu ve smyslu této směrnice, nebo

i)  žadatel přichází ze země, která splňuje kritéria bezpečné země původu ve smyslu této směrnice, a v rámci tohoto postupu mu může být poskytnuta náležitá podporu podle čl. 24 odst. 3, nebo

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2013/32/EU

Čl. 36 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Třetí země, která je určená vnitrostátním právem jako bezpečná země původu v souladu s touto směrnicí nebo která je na společném seznamu EU bezpečných zemí původu vytvořeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/2015* [this regulation], může být po individuálním přezkoumání žádosti považována za bezpečnou zemi původu pro konkrétního žadatele, pouze pokud:

1.  Třetí země, která je určená vnitrostátním právem jako bezpečná země původu v souladu s touto směrnicí nebo která je na společném seznamu EU bezpečných zemí původu vytvořeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/2015* [this regulation], může být po individuálním přezkoumání žádosti, jehož součástí je v souladu s články 14 a 22 osobní pohovor a přístup k právní pomoci, považována za bezpečnou zemi původu pro konkrétního žadatele, pouze pokud:

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2013/32/EU

Čl. 36 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

 

 

 

 

 

 

1a. Členské státy neuplatňují koncepci bezpečné země původu na žadatele, kteří jsou příslušníky menšin nebo skupin, jež jsou vzhledem k situaci v dané zemi podle informačních zdrojů uvedených čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. XXXX/2015 i nadále v ohrožení.

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2013/32/EU

Čl. 36 – odst. 1 – pododstavec 1 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. Od ... [tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost] se za bezpečné země původu ve smyslu této směrnice považují pouze země uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu vytvořeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/2015.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2013/32/EU

Článek 36 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 36a

 

Určení bezpečných zemí původu pro účely článku 36 a čl. 37 odst. 1

 

Země se považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamní právní situace, uplatňování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že v ní obecně a soustavně nedochází k pronásledování podle článku 9 směrnice 2011/95/EU, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

 

Při tomto hodnocení se vezme v úvahu mimo jiné rozsah, v jakém je poskytována ochrana proti pronásledování nebo špatnému zacházení prostřednictvím:

 

a)  příslušných právních předpisů země a způsobu, jakým se uplatňují;

 

b)  dodržování práv a svobod stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Úmluvě OSN proti mučení, a to zejména práv, od nichž se podle čl. 15 odst. 2 uvedené evropské úmluvy nelze odchýlit;

 

c)  dodržování zásady nenavracení podle Ženevské úmluvy;

 

d)  systému účinných opravných prostředků proti porušování těchto práv a svobod.“

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2013/32/EU

Čl. 37 – odst.1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy mohou pro účely posuzování žádostí o mezinárodní ochranu ponechat v platnosti nebo přijmout právní předpisy, které v souladu s přílohou I umožní na vnitrostátní úrovni označení bezpečných zemí původu, jež jsou jiné než země uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu vytvořeném nařízením (EU) č. XXXX/2015 [this regulation].

1.  Do ... [tři roky od vstupu nařízení (EU) č. xxx/2015 v platnost] mohou členské státy pro účely posuzování žádostí o mezinárodní ochranu ponechat v platnosti nebo přijmout právní předpisy, které v souladu s přílohou I umožní na vnitrostátní úrovni označení bezpečných zemí původu, jež jsou jiné než země uvedené na společném seznamu EU bezpečných zemí původu vytvořeném nařízením (EU) č. XXXX/2015 [this regulation].

 

V tomto období odpovídají členské státy za to, že jejich vnitrostátní seznamy bezpečných zemí původu jsou ve shodě se společným seznamem EU bezpečných zemí původu. To znamená, že:

 

a)  členské státy oznamují Komise veškeré změny vnitrostátních seznamů.

 

b)  členské státy mohou předkládat Komisi návrhy na zařazení dalších zemí do společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Komise posoudí tyto návrhy ve lhůtě šesti měsíců na základě informačních zdrojů, které má k dispozici, zejména zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací a nevládních organizací působících na státní nebo mezinárodní úrovni. Pokud Komise dospěje k závěru, že určitá třetí země může být do společného seznamu EU bezpečných zemí původu zařazena, vypracuje návrh na rozšíření tohoto seznamu.

 

c)  pokud dojde k pozastavení zařazení třetí země do společného seznam EU bezpečných zemí původu podle čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení, členské státy nesmí tuto zemi označovat za bezpečnou zemi původu na vnitrostátní úrovni.

 

d)  pokud dojde k odstranění třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemí původu podle čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení, může kterýkoli členský stát oznámit Komisi, že se s ohledem na změny situace v této třetí zemi domnívá, že tato země opět splňuje kritéria pro zařazení do společného seznamu EU bezpečných zemí původu uvedená v příloze I této směrnice.

 

Komise posoudí veškerá tato oznámení členského státu a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na odpovídající změnu společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

 

Pokud se Komise rozhodne nepředložit takový návrh, členský stát nesmí označit tuto zemi za bezpečnou zemi původu na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 –bod 2 a (nový)

Směrnice 2013/32/EU

Čl. 46 – odst. 6 – písm. a

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

2a.  V čl. 46 odst. 6 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a)  o tom, že je žádost zjevně nedůvodná, podle čl. 32 odst. 2 nebo nedůvodná po posouzení podle čl. 31 odst. 8, s výjimkou případů, kdy jsou tato rozhodnutí založena na okolnostech uvedených v čl. 31 odst. 8 písm. h) ;

a)  o tom, že je žádost zjevně nedůvodná, podle čl. 32 odst. 2 nebo nedůvodná po posouzení podle čl. 31 odst. 8, s výjimkou případů, kdy jsou tato rozhodnutí založena na okolnostech uvedených v čl. 31 odst. 8 písm. b) a h);

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4a

 

Monitorování a hodnocení

 

Do ... [dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a případně předloží nezbytné návrhy na jeho změnu. Do ... [18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy předají Komisi veškeré informace potřebné k vypracování této zprávy. Po předložení zprávy Komise informuje Evropský parlament a Radu zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

 

Součástí této zprávy jsou informace o metodice, kterou Komise používá pro posuzování situace ve třetích zemích uvedených na společném seznamu EU a pro zvažování, zda by tyto země měly být zařazeny do společného seznamu EU, případně zda by mělo být jejich zařazení do tohoto seznamu pozastaveno. Komise rovněž podá zprávu o uplatňování procesních záruk, jichž požívají žadatelé o azyl pocházející ze zemí uvedených na společném seznamu EU bezpečných zemí původu.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Příloha I

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Společný seznam EU bezpečných zemí původu uvedený v článku 2.

Společný seznam EU bezpečných zemí původu uvedený v článku 2.

Albánie,

 

Bosna a Hercegovina,

 

Bývalá jugoslávská republika Makedonie,

 

Kosovo*11 ,

 

Černá Hora,

 

Srbsko,

 

Turecko.

 

__________________

 

11 * Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

 


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Návrh Komise: principy a cíle

Dne 13. května 2015 představila Evropská komise sdělení nazvané Evropský program pro migraci, které kromě opatření, jež by měla být provedena ihned, obsahuje také další iniciativy na přijetí systémových opatření ke zlepšení řízení migrace. Pokud jde o tyto systémové iniciativy, poukázala Evropská komise zejména na nutnost posílení společného evropského azylového systému a stanovení efektivnějších opatření pro případ jeho zneužívání. Za tímto účelem předložila dne 9. září 2015 návrh na posílení ustanovení o bezpečné zemi původu, která jsou obsažena ve směrnici 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „směrnice o společných řízeních“).

Návrh Komise zavádí princip společného seznamu bezpečných zemí původu a zároveň zapisuje na tento seznam několik zemí (Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Kosovo, Černou Horu, Srbsko a Turecko). Komise podle svých slov sleduje tři cíle: 1) zvýšit celkovou účinnost azylových systémů, 2) odrazovat od zneužívání společného evropského azylového systému a současně zajistit, aby členské státy vynakládaly více prostředků na osoby, které ochranu skutečně potřebují, 3) snížit rozdíly mezi seznamy bezpečných zemí původu, které vedou jednotlivé členské státy, a napomoci tak sbližování příslušných postupů.

Obecné připomínky k pojmu bezpečných zemí původu a k jeho uplatňování

Zpravodajka by v prvé řadě chtěla uvést na pravou míru určité mylné představy, které jsou spojovány se samotnou koncepcí bezpečné země původu.

Nejprve je třeba připomenout, že pokud žadatel o azyl pochází ze země považované za bezpečnou, neznamená to, že jeho žádost nebude vůbec posuzována nebo že bude okamžitě poslán zpět. Z toho, že někdo pochází z „bezpečné země“, ještě nevyplývá, že je mimo jakékoli nebezpečí, a přijímající stát tak není zproštěn své povinnosti provést přiměřené individuální posouzení jeho žádosti v souladu se směrnicí o společných postupech a s příslušnými procesními zárukami.

Pojem bezpečné země původu totiž nelze zaměňovat s pojmem „bezpečné třetí země“. Tyto pojmy se vztahují na odlišné skupiny osob (v prvním případě státní příslušníky států označených jako bezpečné země původu, v druhém případě státní příslušníky jiných států než států označených za bezpečné třetí země) a platí pro ně jiná pravidla a jiné procesní záruky.

Evropský seznam by měl usnadnit používání koncepce bezpečných zemí původu všemi členskými státy. Je nicméně třeba uvést, že členské státy mohou tento procesní nástroj používat již nyní z titulu směrnice o společných postupech. Žádosti podané státními příslušníky zemí označených za bezpečné země původu mohou už dnes vyřizovat zrychleným postupem nebo mohou posuzovat věcnou stránku žádostí již na hranicích. Je také nutné si uvědomit, že ačkoli má tento nástroj nepopiratelný význam při hledání společných řešení, nesmíme přeceňovat potenciál, který má tento návrh v současné migrační krizi. Společný evropský seznam bezpečných zemí původu by měl být posuzován z hlediska toho, jak přispěje k celkovému zefektivnění řízení azylových systémů EU a plné realizaci společného evropského azylového systému.

Otázky a výhrady k návrhu Komise

Z hlediska vytváření společného evropského azylového systém je třeba harmonizační úsilí Komise přivítat. Zpravodajka však přesto klade několik otázek a formuluje určité výhrady:

1)harmonizační účinek návrhu

Přijetí společného seznamu bezpečných zemí původu nepovede automaticky ke zvýšení harmonizace, protože návrh povoluje současnou existenci evropského seznamu a seznamů vedených členskými státy. Pokud Komise uvažuje o tom, že v budoucnosti učiní další kroky směřující k harmonizaci, které umožní zcela zrušit vnitrostátní seznamy, neprojevuje se tento její záměr v návrhu žádným konkrétním způsobem. Návrh neobsahuje jednoznačnou definici vztahu mezi vnitrostátními seznamy a společným seznamem ani opatření ke zmenšení současných rozdílů mezi vnitrostátními seznamy.

2)metodika použitá k určení bezpečné země původu

Metodika má prvořadý význam. Jak uvádí Evropský soudní dvůr, mají evropské zákonodárné orgány povinnost prokázat, že řádně a vyváženým způsobem posoudily vztah mezi cíli daného předpisu a základními právy zakotvenými v Listině základních práv EU. Jak se totiž uvádí v návrhu, tento seznam sedmi zemí je jen první etapou – Komise hodlá později navrhnout rozšíření seznamu o další třetí země. Nezdá se však, že by návrh obsahoval jasnou a přesně definovanou metodiku pro posuzování situace ve třetích zemích, a to ani při vytváření seznamu, ani při jeho modifikacích. Nenabízí ani fundované posouzení situace v těchto sedmi zemích, které by odůvodňovalo jejich zařazení na společný seznam.

3)postup přijímání a změny

Pokud jde o postup pozastavení zařazení určité země do seznamu a vyřazení země se seznamu, návrh neuvádí, jak by změny evropského seznam mohly ovlivnit vnitrostátní postupy. K tomuto nedostatku právní jistoty přistupuje také nízká flexibilita postupu pozastavení uvedeného v článku 3.

Informace o obsahu seznamu a zlepšení jeho struktury

Na základě výše uvedených připomínek navrhuje zpravodajka přístup, který umožní získat nezbytné informace o zemích uvedených na seznamu a současně zlepšit strukturu samotného seznamu.

1)Shromažďování nezbytných informací

Aby bylo možné lépe posoudit země v příloze, Evropský parlament a Rada formálně požádaly Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) o doplňující aktuální informace o situaci v západobalkánských zemích a v Turecku. Parlament se rozhodl navíc oslovit Evropskou agenturu pro základní práva (FRA) a požádat ji o stanovisko k případným dopadům tohoto návrhu na základní práva.

2)Postoj týkající se jen části návrhu (postoj se zatím nevěnuje seznamu zemí)

Dokud EASO neposkytne své vyjádření, nemohou zákonodárné orgány zaujmout postoj k částem návrhu, které se týkají konkrétní situace v sedmi zemích, které návrh Komise zařazuje na seznam bezpečných zemí původu. Proto zpravodajka zatím nehodnotí přílohu a příslušné body odůvodnění a stejný přístup zaujala i Rada. Tento dvoufázový pracovní postup umožní Parlamentu a Radě zahájit již nyní interinstitucionální jednání o ostatních částech textu; oba orgány své postoje doplní, jakmile obdrží příspěvek EASO.

3)Zlepšení struktury seznamu

Pozměňovací návrhy předložené zpravodajkou odpovídají výše uvedeným připomínkám. Jedná se zejména o:

a)upřesnění vztahu mezi evropským seznamem a vnitrostátními seznamy

V zájmu optimálního harmonizačního účinku zpravodajka mimo jiné navrhuje, aby byly vnitrostátní seznamy do tří let zrušeny; v  mezidobí by měl být stanoven jasný postup pro pozastavení zařazení určité země do společného seznamu a pro vyřazení země ze seznamu.

b)zdokonalení metodiky pro hodnocení třetích zemí v rámci procesu přijímání a revize

V souladu s judikaturou musí být zdroje uvedené v návrhu předpisu doplněny zprávami a informacemi z daného místa, které poskytují nevládní organizace. Metodika musí být zdokonalena, aby existoval jasně definovaný postup pro změny seznamu: veškeré změny seznamu totiž musí být odůvodněny s ohledem na informace poskytnuté různými zúčastněnými subjekty. V této souvislosti se navrhuje zejména zřízení poradního výboru pro bezpečné země původu, v němž by jako stálí členové zasedali zástupci EASO a Agentury OSN pro uprchlíky a jehož ostatní členové by byli vybíráni mezi uznávanými odborníky na dané země nebo na problematiku lidských práv. Úkoly výboru by byly definovány v jednotlivých etapách postupu vytváření či změn seznamu. Díky poradnímu výboru by se zlepšilo posuzování, zda může být konkrétní třetí země označena za bezpečnou zemi původu.

c)rychlejší a pružnější mechanismus revize seznamu

Zpravodajka usiluje zejména o to, aby byl proces revize seznamu co nejflexibilnější „v případě náhlé změny situace“ a aby nedocházelo k tomu, že reakce na sebe nechá příliš dlouho čekat a některé země budou na seznamu bezpečných zemí původu uvedeny neoprávněně.

d)potvrzení procedurální rámce podle směrnice 2013/32/EU

Vytvoření společného seznamu vyžaduje nejen řádně odůvodněné a podložené posouzení situace v dané třetí zemi, ale také plné uplatnění ustanovení směrnice o společných postupech, zejména příslušných procesních záruk. Zpravodajka proto navrhuje znovu potvrdit platný procedurální rámec a poukazuje na nutnost jeho provádění všemi členskými státy. Ve lhůtě dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost by měla Komise vypracovat zprávu o uplatňování procesních záruk podle směrnice o společných postupech, pokud jde o žadatele pocházející z bezpečných zemí původu uvedených na společném seznamu. Co se týče samotné koncepce bezpečných zemí původu, je třeba připomenout, že o zápisu určité země na společný seznam by mělo být rozhodnuto výlučně na základě posouzení situace v této zemi s ohledem na kritéria uvedená ve směrnici o společných postupech.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (15.6.2016)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU

(COM (2015)0452 – C8-0270/2015 – 2015/0211(COD))

Navrhovatel: Jozo Radoš

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Komise Evropskému parlamentu a Radě předložila návrh usilující o vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu na základě společných kritérií stanovených ve směrnici 2013/32/EU. Na základě informací získaných od Evropské služby pro vnější činnost, členských států, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Rady Evropy, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a dalších relevantních mezinárodních organizací je v tomto stádiu navrženo, aby tento seznam zahrnoval 6 zemí západního Balkánu a Turecko.

Navrhovatel vítá tento návrh, který by měl napomoci rychlému vyřizování žádostí o azyl předložených osobami, které z těchto zemí pocházejí, a omezit rozdíly mezi stávajícími vnitrostátními seznamy. Návrh zahrnuje ustanovení o pravidelném přezkumu situace v zemích na společném seznamu a o odstranění země ze seznamu v případě náhlé změny situace.

Je důležité vyzdvihnout, že zahrnutí země na seznam nemůže zakládat absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání jejich žádostí o mezinárodní ochranu.

Navrhovatel konstatuje, že v případě Turecka je míra žádostí o azyl, které jsou členskými státy EU vyhodnoceny jako opodstatněné, poměrně vysoká, což ukazuje, že v této zemi i nadále dochází k diskriminaci a porušování lidských práv osob náležících ke zranitelným skupinám. Navrhovatel sice souhlasí se závěrem Komise, podle nějž je Turecko bezpečnou zemí původu ve smyslu směrnice 2013/32/EU, považuje však za obzvláště důležité, aby bylo zajištěno, že bude plně dodržována povinnost individuálně přezkoumávat žádosti o azyl.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  V souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989, Listinou základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod by se mělo uplatňování tohoto nařízení ze strany členských států řídit v prvé řadě nejlepším zájmem dítěte a respektováním rodinného života. Dále by se měla věnovat zvláštní pozornost zranitelným osobám ve smyslu čl. 20 odst. 3 směrnice 2011/95/EU, jakož i příslušníkům etnických menšin a lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI).

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Komise by měla pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu ve třetí zemi na seznamu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla na dobu jednoho roku pozastavit zahrnutí třetí země do seznamu, jestliže má na základě odůvodněného posouzení za to, že již nejsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2013/32/EU umožňující nahlížet na třetí zemi jako na bezpečnou zemi původu. Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a informacím od členských států, Evropské podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU o dobu nejvýše jednoho roku v případě, že navrhla změnu nařízení za účelem vyřazení této třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemi původu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(6)  Komise by měla průběžně monitorovat situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, a provádět v této souvislosti přezkumy alespoň jednou za půl roku. V případě náhlé změny k horšímu ve třetí zemi na seznamu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla na dobu jednoho roku pozastavit zahrnutí třetí země do seznamu, jestliže má na základě odůvodněného posouzení za to, že již nejsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2013/32/EU umožňující nahlížet na třetí zemi jako na bezpečnou zemi původu. Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a informacím od členských států, Evropské podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Delegace EU v těchto zemích by měly být pověřeny sledováním případů refoulement a neprodleně o nich podávat zprávy. Komise by měla moci prodloužit pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU o dobu nejvýše jednoho roku v případě, že navrhla změnu nařízení za účelem vyřazení této třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemi původu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud jde o Albánii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv ve čtyřech případech ze 150 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Albánie. V roce 2014 členské státy měly za to, že 7,8 % (1040) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie bylo opodstatněných. Nejméně osm členských států určilo Albánii za bezpečnou zemi původu. Albánie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V té době bylo zhodnoceno, že Albánie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Albánie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

(10)  Pokud jde o Albánii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv ve čtyřech případech. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Albánie. V roce 2014 členské státy měly za to, že 7,8 % (1040) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Albánie bylo opodstatněných. Nejméně osm členských států určilo Albánii za bezpečnou zemi původu. Albánie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V té době bylo zhodnoceno, že Albánie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Albánie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

Odůvodnění

To, že poměr rozsudků, kdy bylo prokázáno porušování práv, je v rámci celkového počtu stížností za daný rok poměrně nízký, není významným ukazatelem, ba může být zavádějící, protože většina stížností není posuzována meritorně. Část z nich skončí smírem a část zůstane nevyřízená.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, její ústava stanoví základ pro sdílení pravomocí mezi konstitutivními národy země. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v pěti případech z 1196 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Bosny a Hercegoviny. V roce 2014 členské státy měly za to, že 4,6 % (330) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Bosnu a Hercegovinu za bezpečnou zemi původu.

(11)  Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, její ústava stanoví základ pro sdílení pravomocí mezi konstitutivními národy země. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v pěti případech. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Bosny a Hercegoviny. V roce 2014 členské státy měly za to, že 4,6 % (330) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bosny a Hercegoviny bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Bosnu a Hercegovinu za bezpečnou zemi původu.

Odůvodnění

To, že poměr rozsudků, kdy bylo prokázáno porušování práv, je v rámci celkového počtu stížností za daný rok poměrně nízký, není významným ukazatelem, ba může být zavádějící, protože většina stížností není posuzována meritorně. Část z nich skončí smírem a část zůstane nevyřízená.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují základní hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v šesti případech z 502 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. V roce 2014 členské státy měly za to, že 0,9 % (70) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo opodstatněných. Nejméně sedm členských států určilo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii za bezpečnou zemi původu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V té době bylo zhodnoceno, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Bývalá jugoslávská republika Makedonie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

(12)  Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují základní hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v šesti případech. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. V roce 2014 členské státy měly za to, že 0,9 % (70) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo opodstatněných. Nejméně sedm členských států určilo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii za bezpečnou zemi původu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi. V té době bylo zhodnoceno, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Bývalá jugoslávská republika Makedonie i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

Odůvodnění

To, že poměr rozsudků, kdy bylo prokázáno porušování práv, je v rámci celkového počtu stížností za daný rok poměrně nízký, není významným ukazatelem, ba může být zavádějící, protože většina stížností není posuzována meritorně. Část z nich skončí smírem a část zůstane nevyřízená.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Pokud jde o Černou Horu, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v jednom případě ze 447 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Černé Hory. V roce 2014 členské státy měly za to, že 3,0 % (40) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Černou Horu za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Černá Hora splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Černá Hora i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

(14)  Pokud jde o Černou Horu, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal porušení lidských práv v jednom případě. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Černé Hory. V roce 2014 členské státy měly za to, že 3,0 % (40) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Černé Hory bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Černou Horu za bezpečnou zemi původu. Černá Hora byla Evropskou radou označena za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Černá Hora splnila kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Černá Hora i nadále plnit, aby se mohla stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

Odůvodnění

To, že poměr rozsudků, kdy bylo prokázáno porušování práv, je v rámci celkového počtu stížností za daný rok poměrně nízký, není významným ukazatelem, ba může být zavádějící, protože většina stížností není posuzována meritorně. Část z nich skončí smírem a část zůstane nevyřízená.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Pokud jde o Srbsko, ústava stanoví základ pro samosprávu menšin v oblasti vzdělávání, používání jazyka, informací a kultury. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal šestnáct případů porušení lidských práv z 11 490 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Srbska. V roce 2014 členské státy měly za to, že 1,8 % (400) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Srbska bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Srbsko za bezpečnou zemi původu. Srbsko bylo Evropskou radou označeno za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Srbsko splnilo kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Srbsko i nadále plnit, aby se mohlo stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

(15)  Pokud jde o Srbsko, ústava stanoví základ pro samosprávu menšin v oblasti vzdělávání, používání jazyka, informací a kultury. Právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal šestnáct případů porušení lidských práv. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Srbska. V roce 2014 členské státy měly za to, že 1,8 % (400) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Srbska bylo opodstatněných. Nejméně devět členských států určilo Srbsko za bezpečnou zemi původu. Srbsko bylo Evropskou radou označeno za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Srbsko splnilo kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Srbsko i nadále plnit, aby se mohlo stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

Odůvodnění

To, že poměr rozsudků, kdy bylo prokázáno porušování práv, je v rámci celkového počtu stížností za daný rok poměrně nízký, není významným ukazatelem, ba může být zavádějící, protože většina stížností není posuzována meritorně. Část z nich skončí smírem a část zůstane nevyřízená.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Pokud jde o Turecko, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal 94 případů porušení lidských práv z 2899 stížností. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Turecka. V roce 2014 členské státy měly za to, že 23,1 % (310) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Turecka bylo opodstatněných. Jeden členský stát určil Turecko za bezpečnou zemi původu. Turecko bylo Evropskou radou označeno za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Turecko splnilo kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Turecko i nadále plnit, aby se mohlo stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku.

(16)  Pokud jde o Turecko, právní základ pro ochranu proti pronásledování a špatnému zacházení dostatečně poskytují hmotněprávní a procesní právní předpisy o lidských právech a zákazu diskriminace, včetně členství u všech hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 shledal 94 případů porušení lidských práv. Nejsou žádné indicie o případech refoulement státních příslušníků Turecka. Nicméně v roce 2014 členské státy měly za to, že 23,1 % (310) žádostí o azyl podaných státními příslušníky Turecka bylo opodstatněných. Pouze jeden členský stát určil Turecko za bezpečnou zemi původu. Turecko bylo Evropskou radou označeno za kandidátskou zemi a byla zahájena vyjednávání. V té době bylo zhodnoceno, že Turecko splnilo kritéria stanovená Evropskou radou na jednání v Kodani ve dnech 21. a 22. června 1993, která se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a že tato kritéria bude muset Turecko i nadále plnit, aby se mohlo stát členem v souladu s doporučeními uvedenými ve výroční zprávě o pokroku. S ohledem na několik hlášených případů porušování svobody projevu a na přetrvávající ozbrojený konflikt s kurdskou menšinou ve východních a jihovýchodních regionech Turecka by se posuzování toho, jak Turecko v současnosti dodržuje kritéria stanovená směrnicí 2013/32/EU, mělo provádět obezřetně. Rozhodnutí označit Turecko za bezpečnou zemi původu by mělo být prováděno s náležitým ohledem na ustanovení této směrnice týkající se potřeby provádět odpovídající individuální přezkoumání každé žádosti o mezinárodní ochranu a za plného dodržování povinnosti stanovené v této směrnici ohledně provádění osobních pohovorů.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komise pravidelně přezkoumává situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací.

2.  Komise přezkoumává situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, dvakrát za rok na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a delegací Unie v těchto zemích, jakož i na základě informací od členských států, EASO, UNHCR, Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Náležitě a včas přitom informuje Evropský parlament.

Odůvodnění

V úvahu je zapotřebí brát všechny významné zdroje informací a Evropský parlament musí být jako spoluzákonodárce náležitě a včas obeznamován s vývojem.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 3, za účelem pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 3 za účelem okamžitého pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Ve lhůtě tří měsíců od tohoto pozastavení předloží Komise legislativní návrh změny nařízení za účelem vyřazení třetí země ze společného seznamu EU. Předpokladem opětovného označení dotčené země jako bezpečné je schválení změny v souladu s řádným legislativním postupem.

Odůvodnění

Postup pro pozastavení zařazení určité země do společného seznamu EU a pro její opětovné zařazení na tento seznam vyžaduje upřesnění. Akt v přenesené pravomoci má umožňovat rychlé jednání ve věci pozastavení, ale neměl by narušit práva Parlamentu jako spoluzákonodárce a jeho možnost určit či ovlivnit konečné rozhodnutí.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Evropský parlament a/nebo Rada mohou vyzvat Komisi, aby předložila návrh na zařazení určité země na společný seznam EU bezpečných zemí původu nebo na vyřazení určité země z tohoto seznamu.

Odůvodnění

Aniž je dotčena prvořadá úloha Evropské komise, pokud jde o podávání legislativních podnětů, Evropský parlament by měl mít možnost v souladu s článkem 225 SFEU navrhnout, aby Komise tuto úlohu naplnila.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V případě náhlé změny situace v třetí zemi, která je uvedena na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, provede Komise odůvodněné posouzení, zda daná země plní podmínky stanovené v příloze I směrnice 2013/32/EU, a pokud tyto podmínky nejsou již plněny, přijme v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí, kterým pozastaví zařazení této třetí země do společného seznamu EU na dobu jednoho roku.

2.  V případě náhlé změny situace v třetí zemi, která je uvedena na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, provede Komise odůvodněné posouzení, zda daná země plní podmínky stanovené v příloze I směrnice 2013/32/EU. Pokud tyto podmínky nejsou již plněny, přijme v přiměřeném časovém rámci, odpovídajícím naléhavosti situace v daném místě, a v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí, kterým pozastaví zařazení této třetí země do společného seznamu EU na dobu jednoho roku.

Odůvodnění

Doba, během níž by Komise měla provést uvedené opodstatněné posouzení, by měla odpovídat naléhavosti situace.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu pro účely společných řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany

Referenční údaje

COM(2015)0452 – C8-0270/2015 – 2015/0211(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

16.9.2015

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

16.9.2015

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Jozo Radoš

19.11.2015

Projednání ve výboru

18.4.2016

 

 

 

Datum přijetí

14.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

11

18

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Ana Gomes, Takis Hadjigeorgiou, Liisa Jaakonsaari, Javi López, Antonio López-Istúriz White, Norica Nicolai, Urmas Paet, Igor Šoltes, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Eleni Theocharous, Ernest Urtasun, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Heidi Hautala, Hans-Olaf Henkel


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (22.4.2016)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU

(COM(2015)0452 – C8-0270/2015 – 2015/0211(COD))

Navrhovatel: Seb Dance

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Komise Evropskému parlamentu a Radě předložila návrh usilující o vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu na základě společných kritérií stanovených ve směrnici 2013/32/EU. Na základě informací získaných od Evropské služby pro vnější činnost, členských států, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Rady Evropy, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a dalších relevantních mezinárodních organizací je v tomto stádiu navrženo, aby tento seznam zahrnoval 6 zemí západního Balkánu (čtyři kandidátské země: Albánii, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Srbsko, dvě potenciálně kandidátské země: Bosnu a Hercegovinu a Kosovo) a Turecko (které je kandidátskou zemí).

Navrhovatel vyjadřuje své znepokojení nad tímto návrhem, a to i pokud se jedná o hodnocení, jež uplatnila Komise při rozhodování o začlenění uvedených zemí na tento seznam, a uplatněnou metodologii. Návrh rovněž vyvolává určité znepokojení ohledně možného harmonizačního účinku a způsobu, jímž má být příslušný seznam přijat a revidován.

Navrhovatel má za to, že v současné situaci by bylo vhodnější, kdyby Parlament poskytl částečný mandát, z nějž by byl vyňat postoj ohledně navrhovaných bezpečných zemí původu. Příslušný výbor (LIBE) již formálně požádal o odborné stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Parlament by měl na výsledná stanoviska počkat.

Navrhovatel konstatuje, že tento návrh ponechává určitý prostor pro začlenění dodatečných třetích zemí na společný seznam EU bezpečných zemí původu, o jehož vytvoření usiluje. Navrhovatel také se znepokojením konstatuje, že tento návrh se již zaměřuje na některé rozvojové země, u nichž předpokládá, že by mohly být připojeny na revidovaný společný seznam EU bezpečných zemí původu. Vyjadřuje rovněž hluboké znepokojení nad větou z důvodové zprávy Komise, která zní: „Přednost bude dána třetím zemím, ze kterých pochází značný počet žadatelů o mezinárodní ochranu v EU, jako jsou Bangladéš, Pákistán a Senegal.“ S politováním konstatuje, že možné připojení těchto zemí na daný seznam by sloužilo pouze interním migračním cílům EU, a to na úkor rozvojové politiky Unie vedené vůči dotčeným zemím a také zásady zajišťování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje napříč činností EU.

Navrhovatel podporuje účinné zpracovávání žádostí o azyl, současně však připomíná, že Komise si musí být vědoma toho, že je možné, že označení určité země za bezpečnou zemi původu může mít nepřiměřeně vážné dopady na nejzranitelnější skupiny žadatelů. Existují důvody obávat se, že nebude dodržována zásada nenavracení u příslušníků menšin, neboť toto nařízení může pro jednotlivce zavádět břemeno spočívající v prokazování jejich příslušnosti k menšině s cílem dosáhnout důslednějšího přezkumu jejich žádosti o azyl. Navrhovatel připomíná, že kolektivní navracení je zakázáno. Zdůrazňuje, že tato dvojice absolutních práv jednotlivce, která nelze ničím podmiňovat (nenavracení a zákaz kolektivního navracení), by se mohla ukázat jako obzvláště významná v případě dětí, které potřebují mezinárodní ochranu a uprchly z rozvojových zemí, v nichž probíhá konflikt, a lesbických, gay, bisexuálních, transgenderových a intersexuálních (LGBTI) osob uvádějících, že prchají před pronásledováním v určité rozvojové zemi.

V rámci příslušnému procesu vyhodnocování musí být Komise v pravidelném kontaktu se skupinami z řad občanské společnosti s cílem vyhodnotit skutečné provádění v praxi a skutečný přístup k nápravě v případě porušování práv a svobod, které jsou uvedeny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Ve světle velmi prudkého nárůstu počtu žádostí o mezinárodní ochranu podaných v Unii, který zažíváme od roku 2014, a z toho vyplývajícího bezprecedentního tlaku na azylové systémy členských států uznala Unie potřebu posílit uplatňování ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU, jakožto základního nástroje na podporu rychlého vyřizování žádostí, které jsou pravděpodobně nedůvodné. V souvislosti s nutností urychlit zpracovávání žádostí o azyl odkázala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 25. a 26. června 2015 zejména na záměr Komise posílit ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU uvedený v jejím sdělení o evropském programu pro migraci8 , včetně případného vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých závěrech ze dne 20. července 2015 o bezpečných zemích původu navíc uvítala záměr Komise posílit ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU, včetně případného vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

(3) Ve světle velmi prudkého nárůstu počtu žádostí o mezinárodní ochranu podaných v Unii, který zažíváme od roku 2014, a z toho vyplývajícího bezprecedentního tlaku na azylové systémy členských států uznala Unie potřebu posílit uplatňování ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU, jakožto základního nástroje na podporu rychlého vyřizování žádostí, které mohou být nedůvodné. V souvislosti s nutností urychlit zpracovávání některých žádostí o azyl odkázala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 25. a 26. června 2015 zejména na záměr Komise posílit ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU uvedený v jejím sdělení o evropském programu pro migraci8, včetně případného vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých závěrech ze dne 20. července 2015 o bezpečných zemích původu navíc uvítala záměr Komise posílit ustanovení o bezpečné zemi původu ve směrnici 2013/32/EU, včetně případného vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu.

________________

________________

8 COM (2015) 240 v konečném znění, 13.5.2015.

8 COM (2015) 240 v konečném znění, 13.5.2015.

Odůvodnění

Je důležité uznat, že země, které byly zařazeny na potenciální seznam, nohou mít navzdory této skutečnosti určité aktuální problémy v oblasti lidskoprávní situace menšin. Obvyklým důvodem motivujícím žádost o azyl je snaha vyhnout se pronásledování, takže není „pravděpodobné“, že by byly žádosti o azyl nepodložené. Tato věta implikuje určitý předsudečný názor ohledně konečného posouzení žádostí.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Ustanovení směrnice 2013/32/EU týkající se uplatňování pojmu bezpečná země původu by měla být použitelná na třetí země, které jsou uvedeny na společném seznamu EU vytvořeném tímto nařízením. To zejména znamená, že zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nezakládá absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a tudíž nezbavuje nutnosti provést odpovídající individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Navíc je vhodné připomenout, že v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nemůže být označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné.

(5) Ustanovení směrnice 2013/32/EU týkající se uplatňování pojmu bezpečná země původu by měla být použitelná na třetí země, které jsou uvedeny na společném seznamu EU vytvořeném tímto nařízením. To zejména znamená, že zahrnutí třetí země do společného seznamu EU bezpečných zemí původu nepředstavuje výlučné kritérium ani nezakládá systematickou a absolutní záruku bezpečnosti státních příslušníků této země, a nemělo by tudíž znamenat, že se mohou vnitrostátní orgány vyhnout své povinnosti provést odpovídající a důkladné individuální přezkoumání žádosti o mezinárodní ochranu. Navíc je vhodné připomenout, že v případě, kdy na základě konkrétní situace žadatele existují vážné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nemůže být označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné. Členské státy by si měly být vědomy, že u některých menšinových skupin, jako jsou např. lesbické, gay, bisexuální, transgenderové a intersexuální (LGBTI) osoby, může už samotná skutečnost, že tyto osoby v průběhu azylového řízení prohlásí, že k této menšině náleží, postačovat k tomu, že se vystaví riziku ve vlastní zemi původu. Důkazní břemeno spočívající v prokázání příslušnosti ke zranitelné skupině či menšině či v poskytnutí odpovídajícího důkazního materiálu by tedy nemělo ležet na žadateli, a to zejména v případech, kdy takové důkazní břemeno poškozuje důstojnost dané osoby.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Komise by měla pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu ve třetí zemi na seznamu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla na dobu jednoho roku pozastavit zahrnutí třetí země do seznamu, jestliže má na základě odůvodněného posouzení za to, že již nejsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2013/32/EU umožňující nahlížet na třetí zemi jako na bezpečnou zemi původu. Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a informacím od členských států, Evropské podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU o dobu nejvýše jednoho roku v případě, že navrhla změnu nařízení za účelem vyřazení této třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemi původu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(6) Komise by měla pravidelně přezkoumávat situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu. V případě náhlé změny k horšímu ve třetí zemi na seznamu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla na dobu jednoho roku pozastavit zahrnutí třetí země do seznamu, jestliže má na základě odůvodněného posouzení za to, že již nejsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2013/32/EU umožňující nahlížet na třetí zemi jako na bezpečnou zemi původu. Pro účely odůvodněného posouzení by měla Komise přihlédnout k řadě dostupných informačních zdrojů, zejména svým výročním zprávám o pokroku týkajícím se třetích zemí označených Evropskou radou za kandidátské země, pravidelným zprávám Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a informacím od členských států, Evropské podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Rady Evropy, skupin z řad občanské společnosti a dalších relevantních mezinárodních organizací. Komise by měla moci prodloužit pozastavení zařazení třetí země do společného seznamu EU o dobu nejvýše jednoho roku v případě, že navrhla změnu nařízení za účelem vyřazení této třetí země ze společného seznamu EU bezpečných zemi původu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Komise musí být schopna rychle a účinně reagovat na humanitární krize, a to v souladu se závazky Unie vůči třetím zemím a uprchlíkům.

Odůvodnění

Nesmí vzniknout žádný rozpor mezi situací rozsáhlé humanitární krize ve třetí zemi a nabídkou plnohodnotného azylového řízení osobám, které jsou touto krizí zasaženy, v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících z roku 1951.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) V souladu se směrnicí 2013/32/EU se země považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamější právní situace, uplatňování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že v ní obecně a soustavně nedochází k pronásledování podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU10, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

(8) V souladu se směrnicí 2013/32/EU se země považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamější právní situace, skutečného uplatňování práva a snadnosti přístupu ke spravedlnosti v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že v ní obecně a soustavně nedochází k pronásledování obyvatelstva, zranitelných osob, etnických menšin, osob, které se vymezují jakožto LGBTI, či osob náležících k jakékoli menšinové skupině podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

____________

____________

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).

Odůvodnění

Při vyhodnocování bezpečnosti třetí země by mělo být zohledňováno nejen to, jaké v dané zemi platí zákony a obyčeje, ale také, jak jsou uplatňovány v praxi. Sama Komise uznala, že v každé z vyjmenovaných zemí panují určité problémy, pokud se jedná o některé menšiny. Tento návrh by měl při vyhodnocování skutečného přístupu občanů těchto zemí k právním prostředkům nápravy zohledňovat existenci systematického pronásledování některých menšin na základě obyčeje a spolupracovat s občanskou společností. Skupiny z řad občanské společnosti, které sídlí v těchto třetích zemích nebo s nimi úzce spolupracují, jsou často schopny poskytnout ty nejkvalitnější informace o obvyklé zkušenosti menšin v daném místě. Jedná se o tzv. měkká data, která mohou v jiných empirických hodnoceních chybět.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Třetí země uvedené v příloze I tohoto nařízení jsou bezpečné země původu.

1. Třetí země uvedené v příloze I tohoto nařízení jsou bezpečné země původu v závislosti na individuálních okolnostech u daného žadatele.

Odůvodnění

Nařízení by mělo odpovídat zásadám politické soudržnosti pro rozvoj a zajišťovat, aby byl řádně vyhodnocen potenciální dopad, především pokud jde o zařazování zemí na příslušný seznam.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise pravidelně přezkoumává situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy a dalších relevantních mezinárodních organizací.

2. Komise systematicky přezkoumává dopad tohoto nařízení na rozvojovou politiku EU, přičemž zohledňuje zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Komise kromě toho pravidelně přezkoumává situaci v třetích zemích, které jsou uvedeny na společném seznamu EU bezpečných zemí původu, na základě řady informačních zdrojů, včetně zejména pravidelných zpráv ESVČ a informací od členských států, EASO, UNHCR, Rady Evropy, skupin z řad občanské společnosti a dalších relevantních mezinárodních organizací.

Odůvodnění

Nařízení by mělo odpovídat zásadám soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zajišťovat, aby byl řádně vyhodnocen potenciální dopad, především pokud jde o zařazování zemí na příslušný seznam.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Vytvoření společného seznamu EU bezpečných zemí původu pro účely společných řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany

Referenční údaje

COM(2015)0452 – C8-0270/2015 – 2015/0211(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

16.9.2015

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

10.3.2016

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Seb Dance

4.3.2016

Předchozí navrhovatel(ka)

Seb Dance

Projednání ve výboru

15.3.2016

 

 

 

Datum přijetí

20.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

2

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Brian Hayes, Paul Rübig, Patrizia Toia

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Tiziana Beghin, Miroslav Poche


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Vytvoření společného unijního seznamu bezpečných zemí původu pro účely společných řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany

Referenční údaje

COM(2015)0452 – C8-0270/2015 – 2015/0211(COD)

Datum předložení EP

8.9.2015

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

16.9.2015

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

16.9.2015

DEVE

10.3.2016

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Sylvie Guillaume

1.10.2015

 

 

 

Projednání ve výboru

22.9.2015

14.1.2016

28.4.2016

30.5.2016

 

27.6.2016

 

 

 

Datum přijetí

27.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

10

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Heinz K. Becker, Michał Boni, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Lorenzo Fontana, Mariya Gabriel, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Iliana Iotova, Eva Joly, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Monica Macovei, Barbara Matera, Roberta Metsola, Louis Michel, Claude Moraes, József Nagy, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Kristina Winberg

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Anna Maria Corazza Bildt, Dennis de Jong, Gérard Deprez, Anna Hedh, Petr Ježek, Petra Kammerevert, Jean Lambert, Gilles Lebreton, Andrejs Mamikins, Salvatore Domenico Pogliese, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Barbara Spinelli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georg Mayer

Datum předložení

20.7.2016


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

36

+

ALDE

Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Filiz Hyusmenova, Petr Ježek, Louis Michel

ECR

Monica Macovei,

PPE

Heinz K. Becker, Michał Boni, Anna Maria Corazza Bildt, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Mariya Gabriel, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Barbara Kudrycka, Barbara Matera, Roberta Metsola, József Nagy, Salvatore Domenico Pogliese, Csaba Sógor, Traian Ungureanu

S&D

Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Monika Flašíková Beňová, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Iliana Iotova, Petra Kammerevert, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Marju Lauristin, Andrejs Mamikins, Claude Moraes, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, Birgit Sippel

10

-

EFDD

Kristina Winberg

ENF

Lorenzo Fontana, Gilles Lebreton

GUE/NGL

Cornelia Ernst, Barbara Spinelli, Dennis de Jong

VERTS/ALE

Jan Philipp Albrecht, Eva Joly, Jean Lambert, Judith Sargentini

3

0

ECR

Jussi Halla-aho

EFDD

Laura Ferrara

ENF

Georg Mayer

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí