Postup : 2015/2320(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0248/2016

Předložené texty :

A8-0248/2016

Rozpravy :

PV 14/09/2016 - 19
CRE 14/09/2016 - 19

Hlasování :

PV 15/09/2016 - 11.12
CRE 15/09/2016 - 11.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0359

ZPRÁVA     
PDF 657kWORD 240k
25.7.2016
PE 575.159v02-00 A8-0248/2016

o nejlepším využití potenciálu malých a středních podniků (MSP) v oblasti tvorby pracovních míst

(2015/2320(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Zdzisław Krasnodębski

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nejlepším využití potenciálu malých a středních podniků (MSP) v oblasti tvorby pracovních míst

(2015/2320(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173 a 49 této smlouvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na Small Business Act (COM(2008)0394),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů“ (COM(2013)0685),

–  s ohledem na Akční plán podnikání 2020 vypracovaný Komisí,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na evropský investiční plán,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(3),

–  s ohledem na směrnici o opožděných platbách (směrnice 2011/7/EU),

–  s ohledem na program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI),

–  s ohledem na program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020,

–  s ohledem na Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 o konzultačním postupu „Top Ten“ a snižování zátěže plynoucí z předpisů EU pro malé a střední podniky(4),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),

–  s ohledem na „Výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2013/2014 – Částečné a křehké oživení“, kterou předložila Komise,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Globální charakter: potenciál tvorby pracovních míst v nových mezinárodních podnicích“ (Born global: The potential of job creation in new international businesses),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2013 nazvanou „Veřejná politika a podpora restrukturalizace malých a středních podniků“ (Public policy and support for restructuring in SMEs),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2016 nazvanou „Výroční zpráva ERM za rok 2015: Tvorba pracovních míst v malých a středních podnicích“ (ERM annual report 2015: Job creation in SMEs),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2012 nazvanou „Veřejná opatření na podporu samostatné výdělečné činnosti a vytváření pracovních míst u samostatně podnikajících osob a v mikropodnicích“ (Public measures to support self-employment and job creation in one-person and micro enterprises),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Malé a střední podniky v krizi: zaměstnanost, pracovněprávní vztahy a místní partnerství“ (SMEs in the crisis: Employment, industrial relations and local partnership),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Zastoupení zaměstnanců na úrovni podniků v Evropě“ (Employee representation at establishment level in Europe),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Sociální dialog v mikropodnicích a malých podnicích“ (Social dialogue in micro and small companies),

–  s ohledem na průzkum Evropské komise o přístupu podniků k finančním prostředkům (SAFE) za rok 2015,

–  s ohledem na Výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2014/2015 – Malé a střední podniky opět začínají přijímat (Annual Report on European SMEs 2014/2015 – SMEs start hiring again), kterou předložila Komise,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti(7),

–  s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES týkající se definice mikropodniků a malých a středních podniků (MSP),

–  s ohledem na průzkum Eurobarometr z roku 2015 o internacionalizaci malých a středních podniků,

–  s ohledem na studii OECD z roku 2015 nazvanou Financování malých a středních podniků a podnikatelů v roce 2015 – Srovnávací přehled OECD (Financing SMEs and Entrepreneurs 2015 - An OECD Scoreboard),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0248/2016),

A.  vzhledem k tomu, že MSP (v roce 2014 jich bylo v EU-28 činných 22,3 milionu(8)) vytvářejí více pracovních míst než ostatní podniky ze soukromého sektoru, přičemž zajišťují přibližně dvě třetiny veškeré zaměstnanosti soukromého sektoru v EU, a vzhledem k tomu, že podnikatelé a MSP významně přispívají k sociálně-ekonomickému růstu a rozvoji EU; poukazuje na to, že podpora MSP přispívá k boji proti evropské nezaměstnanosti, která dosahuje míry 8,9 %, a nezaměstnanosti mladých lidí, která dosahuje míry 19,4 %(9); vzhledem k tomu, že počet nezaměstnaných – v roce 2015 přibližně 23 milionů osob – zůstává na historické výši;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 měly MSP na růstu zaměstnanosti vysoký podíl, který v nefinanční obchodní sféře dosahoval až 71 %;

C.  vzhledem k tomu, že na vytváření pracovních míst v MSP má vliv řada vnitřních i vnějších činitelů, přičemž mezi nejdůležitější vnější činitele patří zvladatelná hospodářská soutěž (a to i ze strany nadnárodních korporací a stínové ekonomiky), zvladatelné administrativní zatížení a celkové výrobní náklady, jakož i přístup ke zdrojům financování a kvalifikovaná pracovní síla;

D.  vzhledem k tomu, že z průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofond) vyplývá, že MSP, které mají tendenci vytvářet pracovní místa, jsou často mladé, inovativní, aktivní v mezinárodním měřítku, usazené v městských oblastech, řízené schopnými manažery a mají komplexní strategie pro růst a investice;

E.  vzhledem k tomu, že MSP hrají důležitou úlohu při prohlubování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a navíc přispívají k inteligentnějšímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění; vzhledem k velkému místnímu významu sítě MSP, zejména v oblastech venkova;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že k 90 % světového růstu dochází mimo EU, pouze 13 % MSP bylo činných na mezinárodní úrovni mimo EU;

G.  vzhledem k tomu, že mezi MSP jsou v rámci EU značné rozdíly, které se týkají například velikosti podniků a jejich vlivu na národní hospodářství; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou dány historickými skutečnostmi;

H.  vzhledem k nedostatku dovedností a k rozdílům, které v tomto ohledu v rámci EU existují, a vzhledem k tomu, že toky kvalifikovaných pracovníků směřují většinou z členských států, které do EU vstoupily po roce 2004, a ze zemí eurozóny do jiných členských států, čímž vznikají okrajové regiony, které v důsledku odlivu mozků trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků;

I.  vzhledem k tomu, že navzdory pravidlům vnitřního trhu přetrvávají v Evropské unii značné rozdíly v regulačních rámcích pro MSP, zejména pokud jde o míru jistoty ohledně budoucího vývoje právního prostředí a obecně ohledně kvality právních předpisů;

J.  vzhledem k tomu, že zástupci MSP označují jako jednu z hlavních překážek bránících tvorbě pracovních míst vysoké mzdové náklady a očekávají jejich snížení, přičemž nejvyšší mzdové náklady jsou podle zjištění v těch systémech, které se vyznačují nadměrnou regulací a byrokracií;

K.  vzhledem k tomu, že MSP nemají vzhledem ke své méně rozsáhlé struktuře stejné kapacity, pokud jde o plnění regulačních norem, jako velké společnosti;

L.  vzhledem k tomu, že zastoupení zaměstnanců a sociální dialog jsou v MSP méně rozšířené nežli ve větších společnostech a že pro odborové svazy v některých zemích se nyní snaha o silnější zastoupení zaměstnanců v MSP, například v podobě podpory vytváření rad zaměstnanců v MSP, stala jednou z priorit(10);

M.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika zajišťuje práci více než 14 milionům osob, což představuje zhruba 6,5 % pracovníků v EU; vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky, kterých jsou v EU 2 miliony, představují 10 % podniků Unie; vzhledem k tomu, že sociální podniky prokázaly během hospodářské krize svou odolnost;

N.  vzhledem k tomu, že MSP odolávají hospodářským krizím lépe z hlediska ztráty pracovních míst, což platí zejména pro výrobní družstva i družstva v odvětví služeb, které od krize v roce 2008 prokázaly větší odolnost než jiné podniky působících v týchž odvětvích;

O.  vzhledem k tomu, že převádění podniků do správy zaměstnanců v podobě družstev se ukázalo být úspěšným typem převodu podniků, což dokládá vysoká míra jejich životaschopnosti(11);

P.  vzhledem k tomu, že velké množství pracovních míst zůstává zbytečně neobsazených, protože pracovní mobilita je nízká a některé systémy vzdělávání a odborné přípravy neodpovídají reálným potřebám trhu práce;

Q.  vzhledem k tomu, že zelené odvětví se během recese stalo v Evropě jedním z hlavních čistých tvůrců pracovních míst a že MSP, které chtějí v ekologickém hospodářství dlouhodobě působit, vytvářejí pracovní místa, která jsou vůči současným vnějším činitelům globalizované ekonomiky odolnější(12);

R.  vzhledem k tomu, že údaje o smluvních podmínkách a organizaci práce v MSP jsou obecně obtížně zjistitelné;

S.  vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound jsou v mnoha zemích pracovní podmínky a faktory, jako je pracovní doba, v MSP pružnější a méně formální, nežli je tomu ve větších společnostech; vzhledem k tomu, že počáteční dopad krize se projevil, jak se zdá, v podobě větší „vnitřní“ flexibility, protože podniky se tímto způsobem snaží vyrovnat s měnícími se vnějšími okolnostmi a nároky;

T.  vzhledem k tomu, že některé MSP mají sklon obcházet regulační systémy tím, že se vyhýbají svým daňovým povinnostem a povinnosti odvádět příspěvky na sociální pojištění, nebo v podobě nepravé samostatné výdělečné činnosti, nejistých pracovních podmínek a činností v rámci šedé ekonomiky, čímž jednají v rozporu se zájmy nejen zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, kteří pak nejsou schopni získat kvalifikované pracovníky; vzhledem k tomu, že tyto problémy mají pro odvětví MSP řadu negativních důsledků, jako je nespravedlivá hospodářská soutěž a vyšší daně i příspěvky na sociální pojištění;

U.  vzhledem k tomu, že dluhová krize zvýšila podle tvrzení ECB v zemích eurozóny, které byly touto krizí postiženy, finanční náklady bank, které byly následně přeneseny na MSP v podobě vyšších úrokových sazeb nebo nižších úvěrů;

V.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU by měl podporovat vytváření dlouhodobých a kvalitních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky a posilovat potenciál MSP k vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst;

W.  vzhledem k tomu, že přístup k financování je stále jednou z hlavních překážek bránících zakládání a růstu MSP, především podniků sociální ekonomiky, kdy v celé Unii mimo jiné chybí dostatečně rozmanitá škála kapitálových nástrojů a rizikového kapitálu, jež jsou potřebné během procesu růstu podniku;

X.  vzhledem k tomu, že z historických důvodů jsou v některých společnostech podnikatelé vnímáni dosti negativně, což se v některých případech odráží i v diskriminačním přístupu vlád k odvětí MSP, například oproti zvýhodňujícím podmínkám, které se v těchto zemích vytvářejí pro zahraniční investory, zejména nadnárodní korporace;

Y.  vzhledem k tomu, že nerovné podmínky hospodářské soutěže mezi nadnárodními korporacemi a MSP jsou i výsledkem převádění zisků do členských států či třetích zemí považovaných za daňové ráje;

Z. vzhledem k tomu, že studie Komise neobsahují podrobné posouzení možných dopadů budoucí dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství na MSP v jednotlivých členských státech;

Potenciál tvorby pracovních míst a kvalifikovaná pracovní síla

1.  připomíná, že téměř 99 % evropských společností jsou MSP, které tudíž tvoří páteř hospodářství EU;

2.  domnívá se, že za účelem zajištění lepších podmínek pro tvorbu kvalitních pracovních míst pro odvětví MSP musí členské státy a Komise řešit tyto problémy, které se v různých členských státech a regionech vyskytují v odlišné míře: nedostatky v oblasti dovedností, nedostatečné odhadování do budoucna potřebných dovedností, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, odliv mozků, zbytečná regulační zátěž a regulační nejistota ve všech odvětvích, nedostatečný dialog mezi zainteresovanými subjekty na trhu práce, omezený přístup k financování a veřejným zakázkám, nedostatečná inovační kapacita a nedostatečný přístup k novým technologiím, nedostatečná podpora MSP v rámci politiky veřejných investic, stínová ekonomika a podvody, ale také zvýhodňované postavení nadnárodních korporací;

3.  domnívá se, že výsledkem řešení výše uvedených strukturálních problémů by byla mimo jiné spravedlivější hospodářská soutěž a rozšíření sociálních příspěvků a daňového základu na vyšší počet hospodářských subjektů, což by členským státům umožnilo financovat opatření na podporu tvorby pracovních míst, zejména v MSP, a zajistit spravedlivou soutěž mezi členskými státy a spravedlivější podmínky na trhu;

4.  podtrhuje potřebu regulačního prostředí, které bude podněcovat investice napomáhající udržitelnému růstu a zároveň i kvalitním pracovním místům;

5.  je si vědom toho, že dopad na potenciál MSP v oblasti tvorby pracovních míst mají mj. náklady práce tvořící součást podnikání a že tyto náklady mohou mít vliv na konkurenceschopnost; zdůrazňuje proto, že daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, které mají méně závažné dopady na zaměstnanost a růst, zároveň je však třeba zajistit dostatečnou sociální ochranu;

6.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout vysoké úrovně ochrany pracovníků a že snížení nákladů práce prostřednictvím omezení ochrany pracovníků by nemělo být prostředkem snižování nezaměstnanosti; dále upozorňuje na to, že snižování mezd pracovníků a omezování jejich práv by mohlo vyvolat odliv osob s vyšší kvalifikací a vést k větší nejistotě zaměstnání, což vystavuje MSP nedostatku kvalifikovaných pracovníků, a zároveň se tak v Evropě vytvářejí nejisté pracovní podmínky; zastává názor, že vyšší flexibilita trhu práce by neměla vést k omezování ochrany pracovníků, neboť nezvyšuje potenciál MSP v oblasti tvorby pracovních míst;

7.  zastává názor, že nepotřebná akademizace některých profesí k řešení problému nedostatku dovedností v MSP nepřispívá; je přesvědčen, že odborné vzdělávání a příprava a zejména duální systém prováděný ve spolupráci s MSP by měly dostat větší veřejnou podporu; zdůrazňuje, že duální odborné vzdělávání a příprava je důležitým nástrojem omezování nezaměstnanosti mladých lidí, a požaduje, aby byly podporovány MSP, které mladým lidem umožňují získat odbornou kvalifikaci, čímž významně přispívají k začleňování mladých lidí na trhu práce a do společnosti; poukazuje na to, že systém duálního vzdělávání, který se používá v jednom členském státě, nelze jednoduše kopírovat v jiném členském státě;

8.  vyzývá členské státy, aby podpořily rozvoj silné podnikatelské kultury tím, že zakomponují příslušné dovednosti do vzdělávání a přípravy;

9.  domnívá se, že členské státy by měly podporovat systémy učňovské přípravy v rámci MSP, mimo jiné pomocí daňových a finančních pobídek a rámců kvality, jejichž součástí je náležitá ochrana zdraví a bezpečnosti; připomíná, že MSP mají velmi specifické potřeby, pokud jde o dovednosti; zdůrazňuje proto, že je nezbytné podporovat programy duálního vzdělávání a možnosti kombinovaného vzdělávání a praxe, neboť plní důležitou hospodářskou a společenskou roli nástroje vytváření rovných příležitostí pro všechny občany;

10.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvinuly formy spolupráce, do níž budou zapojeny všechny úrovně správy, podnikatelská sféra (včetně podniků spojených se sociální ekonomikou), odbory, vzdělávací instituce a další zainteresované strany a jejímž cílem bude přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy, které umožní překonat nesoulad mezi dovednostmi/kvalifikacemi a potřebami trhu práce, zejména potřebami MSP; vyzývá k podpoře většího využívání neformální odborné přípravy včetně zácviků na pracovišti nebo vzájemného předávání znalosti v rámci pracovního kolektivu;

11.  podtrhuje klíčovou úlohu podniků včetně MSP a mikropodniků, kterou plní v rámci spolupráce s tvůrci politik a sociálními partnery na přetváření evropských systémů vzdělávání a programů odborné přípravy, a to jak co se týče výukových metod, tak koncepce osnov s větším důrazem na rozvoj pracovních dovedností potřebných ve 21. století, zejména digitálních dovedností, kritického myšlení, řešení problémů a týmové práce; vyzdvihuje v této souvislosti význam praktických zkušeností ze skutečného života;

12.  zdůrazňuje význam odstranění rozdílů v dovednostech, s nimiž se potýkají inovativní MSP; považuje za nezbytné, aby Komise kladla důraz na usnadňování příslušné odborné přípravy a vzdělávání, které mohou přispět k odstranění nedostatků v dovednostech v oblasti IKT, které jsou pro inovativní MSP zásadní;

13.  domnívá se, že za účelem sladění nabídky a poptávky práce musí členské státy provést reformy školských systémů tak, aby zohledňovaly změny sociálního kontextu, pokud jde o nezbytnost vyučovat a osvojit si jeden nebo více jazyků a pokud jde o technologické inovace;

14.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly náležité odborné vzdělávání a zajistily průběžný profesní rozvoj učitelů s cílem podporovat moderní výukové metody a rozvoj dovedností a schopností potřebných ve 21. století;

15.  žádá, aby byla rovněž přijata zvláštní opatření, která pomohou najít místo na trhu práce, v podnikání, vzdělávání či odborné přípravě osobám ve věku 50 a více let, a zabránit tak dlouhodobé nezaměstnanosti a riziku sociálního vyloučení této kategorie pracovníků a jejich rodin;

16.  domnívá se, že MSP mohou sehrát důležitou roli při vytváření zelených pracovních míst; vybízí k dalším investicím do rozvoje potenciálu MSP přetvářet ekologické výzvy na obchodní příležitosti;

17.  uznává rostoucí význam samostatné výdělečné činnosti a mikropodniků, které mají zásadní význam pro oživení inovací a podnikání; je však znepokojen rozmáhajícím se jevem nepravé samostatné výdělečné činnosti v celé EU, což nelze považovat v kladném slova smyslu za příspěvek k „rostoucímu počtu mikropodniků“, ale spíše za něco, co vytváří nejistotu v zaměstnání a vede k nepříznivým pracovním podmínkám a omezené či neexistující sociální ochraně a poškozuje obraz podnikání, přičemž se řada osob ocitá ve zranitelné situaci, v důsledku čehož vznikají nové sociální problémy, které je nutno řešit;

18.  zdůrazňuje, že regulace představuje pro samostatně výdělečně činné osoby a mikropodniky nepoměrně větší administrativní zátěž než pro větší společnosti; domnívá se v této souvislosti, že opatření namířená proti „osobám vykonávajícím nepravou samostatně výdělečnou činnost“ musí být jasně zacílená a nesmějí vytvořit žádnou další administrativní zátěž pro jednotlivce;

19.  je znepokojen nejistými pracovními podmínkami vysokého počtu samostatně výdělečně činných osob a rostoucí mírou jejich chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly kooperativní sítě mikropodniků a malých podniků v podobě družstev (družstev individuálních výrobců, družstev nezávislých pracovníků, družstev MSP, pracovních a zaměstnaneckých družstev), protože sítě tohoto druhu významně posilují udržitelnost jejich členských jednotek i jejich potenciál nabízet zaměstnání;

20.  bere na vědomí investiční plán pro Evropu, který je navržen tak, aby vytvářel nová pracovní místa a podporoval inovace a konkurenceschopnost, a doufá, že Evropský portál investičních projektů coby transparentní seznam projektů v EU, do nichž je možné investovat, pomůže upozorňovat investory na příležitosti, které se nabízejí v oblasti financování MSP a rozvoje začínajících podniků, což je důležitý a udržitelný způsob, jak snížit nezaměstnanost a podporovat dlouhodobou kvalitní zaměstnanost; žádá proto, aby Evropský portál investičních projektů obsahoval seznam jednotlivých kategorií s příslušnými prahy, aby MSP a začínající podniky měly z jeho fungování co největší užitek;

21.  připomíná, že EU se zavázala posílit svou průmyslovou základnu a že si stanovila za cíl, že do roku 2020 dosáhne podíl průmyslové výroby alespoň 20 % HDP, který má být do roku 2030 zvýšen na 30 %; domnívá se, že se jedná o zásadní předpoklad účinného zlepšení evropské zaměstnanosti;

22.  zdůrazňuje úlohu přijetí prediktivních předpisů a usnadnění procesu v souvislosti s rychlým vývojem v odvětví MSP, které intenzivně využívá znalostí a je velmi inovativní, včetně podniků sociální ekonomiky a družstevního podnikání, přičemž má na paměti jeho úlohu v inteligentní specializaci a městské agendě EU, a očekává přijetí Amsterodamského paktu; také podtrhuje vytváření sítí a struktur zastřešujících subjektů, jako je evropské inovační partnerství;

23.  konstatuje, že MSP v členských státech, které nemají veřejné investiční banky, mohou být v nevýhodě oproti podnikům v zemích s fungujícími veřejnými investičními bankami, jelikož posuzování veřejného zájmu není pro soukromé bankovní ústavy prioritou;

24.  vyzývá členské státy, aby posílily legislativu týkající se rovného přístupu MSP k veřejným zakázkám;

25.   vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření a rozvoj družstevních podniků, neboť se během krize ukázalo, že podniky tohoto druhu jsou ve srovnání s průměrným podnikem odolnější a méně náchylné ke ztrátám pracovních míst, a aby vytvářely kvalitní pracovní místa, která zůstávají v dané lokalitě; vyzývá EIB a Komisi, aby Parlament průběžně informovaly o konkrétních opatřeních, která byla doposud přijata s cílem zlepšit přístup k financování pro družstva a sociální podniky;

26.  domnívá se, že politiky EU a členských států by se neměly zaměřovat jen na začínající MSP a tvorbu nových pracovních míst v MSP, a vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále podporovaly převody podniků jako prostředek zachování stávajících pracovních míst v MSP, u kterých hrozí riziko ukončení činnosti; žádá, aby byly podporovány převody podniků na zaměstnance v podobě družstev, neboť tento typ převodu podniků se v praxi osvědčil;

27.  vyzývá Komisi, aby lépe zapojila orgány členských států a místní a regionální orgány, instituce terciárního vzdělávání a odborné přípravy, organizace občanské společnosti, podniky, odborové organizace a finanční instituce s cílem podpořit a plně využít finanční zdroje EU (např. EFSI, ESF, EFRR, COSME, Horizont 2020 a Erasmus+), a napomoci tak překonat obtížný přístup k informacím, poradenství a financím, který je stále jednou z hlavních překážek růstu MSP a využití jejich potenciálu, pokud jde o vytváření pracovních míst; zdůrazňuje rovněž význam přeshraničních programů na podporu MSP v rámci evropské výzkumné iniciativy EUREKA pro usnadnění spolupráce MSP a výzkumných institucí; vyzývá Komisi a členské státy k lepší koordinaci jednotlivých nástrojů financování MSP;

28.  v této souvislosti zdůrazňuje, že zatím prakticky neexistují žádné vzdělávací a informační kampaně, které by osvětlily skutečné potřeby a rozmanité příležitosti, které tyto fondy mohou nabízet;

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s vnitrostátními kontaktními místy na přípravě účinných a výrazných reklamních kampaní, které budou propagovat „Rychlou cestu k inovacím“ (FTI), nástroj, který je součástí programu Horizont 2020, a které se budou obracet výlučně na MSP;

30.  vyzývá MSP, včetně mikropodniků, i místní a regionální orgány, aby plně využily stávajících možností kombinovat evropské strukturální a investiční fondy (ESI) s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), jelikož se jedná o dva vzájemně se doplňující nástroje; doporučuje kombinaci evropských strukturálních a investičních fondů a fondu EFSI v tematických investičních platformách pro více zemí a vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby zvýšily své úsilí, pokud jde zřizování takových platforem, s cílem podpořit produkty skupiny EIB a zlepšit přístup MSP k finančním prostředkům;

31.  zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit investice do výzkumu, inovací, kvalifikované odborné přípravy a rozvoje, aby bylo možné podpořit kvalitativní růst a potenciál evropských MSP vytvářet pracovní místa; zdůrazňuje, že v rámci složky EFSI věnované MSP bylo na podporu MSP vyčleněno 75 miliard EUR; vítá úspěšné financování MSP v rámci EFSI mezi doposud schválenými projekty;

32.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s revizí víceletého finančního rámce na období 2014–2020 našla způsob, jak v plném rozsahu vyrovnat snížení rozpočtu EFSI z prostředků přidělených na program Horizont 2020 vzhledem k jeho velkému významu pro hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst, zejména v MSP;

33.  vítá, že na podporu MSP se začaly využívat finanční nástroje, ale domnívá se, že grantové financování by mělo být zachováno v případech, kdy sehrává kritickou a nezbytnou roli při podpoře inovací, vývoje a výzkumu, které jsou velmi důležité pro vytváření pracovních míst a budoucí hospodářský úspěch Evropy;

34.  vyzývá jak členské státy, tak Komisi, aby bylo v rámci celostního přístupu k podpoře MSP do roku 2017 dosaženo významného pokroku v dalším zjednodušování financování EU, pokud jde o provádění, řízení a sledování/kontrolování projektů, a to zejména zavedením jednotného celounijního elektronického postupu zadávání veřejných zakázek, dokončením systému elektronické výměny údajů (e-soudržnost), provedením jednotného auditu založeného na riziku, omezením požadavků na poskytování údajů a informací a odstraněním tzv. gold-platingu prostřednictvím rozsáhlé regulační optimalizace; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit náležitou rovnováhu mezi zjednodušením na jedné straně a odhalením nesrovnalostí a jejich předcházení, včetně podvodů, na straně druhé; žádá Komisi, aby v rámci střednědobého přezkumu/revize předložila návrhy legislativních změn v nařízeních o politice soudržnosti s cílem usnadnit přístup k finančním prostředkům pro MSP, zejména pro začínající podniky, které se chtějí rozvíjet; připomíná, že podle výpočtů Komise by evropské elektronické zadávání veřejných zakázek, transparentnost a snížení administrativních výdajů mohlo ušetřit až 50 miliard EUR ročně;

35.  vyzývá Komisi, aby předtím, než s Parlamentem zahájí plnohodnotnou debatu o budoucím finančním rámci a politice soudržnosti v období po roce 2020, vypracovala příslušné kvantitativní studie o dopadu podpůrných politik a nástrojů na MSP, které umožní přípravnou činnost na základě monitorování výsledků a hodnocení jejich účinnosti v porovnání s jinými opatřeními, jež nejsou cílena na podniky do určité velikosti;

36.  zdůrazňuje význam dostupnosti podpůrných finančních opatření EU a veřejných elektronických služeb pro MSP nacházející se v zónách menších měst a ve venkovských a řídce obydlených oblastech, protože zvyšují jejich potenciál vytvářet pracovní příležitosti a přispívají k hospodářskému rozvoji oblastí, jimž hrozí vylidnění;

37.  vyzývá MSP, aby usilovaly o překonání rozdílů, které na trhu práce existují mezi ženami a muži, pokud jde o jejich zaměstnávání a výši platů, a aby za tímto účelem mj. nabízely či podporovaly zařízení péče o děti a dovolené a pružnou pracovní dobu pro pečující osoby a zajistily pracovníkům i pracovnicím stejné odměny za stejnou práci;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily vybudování místní infrastruktury pro péči o děti, která rodičům usnadní získat práci;

39.  žádá Komisi a členské státy, aby podpořily odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky tak, aby stávající i budoucí pracovníci byli vybaveni relevantními digitálními dovednostmi; vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly programy, jako jsou například otevřené on-line kurzy, které umožňují nezaměstnaným osobám získávat elektronické dovednosti, a vybízí k tomu, aby stejnou podporu měla i generace osob nad 50 let / aktivní senioři;

40.  podtrhuje potřebu cílených pobídek pro začínající podniky, MSP a mikropodniky, které usnadní jejich zakládání a fungování, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit najímání kvalifikované pracovní síly a odbornou přípravu zaměstnanců;

41.  domnívá se, že je nutné ještě více posílit mobilitu v rámci evropského učňovského vzdělávání a odborné přípravy;

42.  vybízí členské státy, regionální vlády, vzdělávací instituce a sociální partnery, aby pro mladé lidi vytvářeli příležitosti získat podnikatelské dovednosti a aby doceňovali neformální vzdělávání a dovednosti a uznávaly jejich platnost; zdůrazňuje také význam poradenství v oblasti podnikání pro mladé podnikatele a MSP v prvních fázích činnosti, které zvyšuje míru úspěšnosti a udržitelnosti podniků i pracovních míst;

43.  je pevně přesvědčen, že je třeba zachovat osvědčení o udělení titulu mistr řemesla;

44.  vítá program Erasmus pro mladé podnikatele, který pomáhá poskytovat mladým podnikatelům znalosti a užitečné dovednosti nezbytné k zahájení nebo úspěšnému provozování podniku; je přesvědčen, že by tyto programy měly členské státy a Komise i nadále propagovat, aby zajistily lepší informovanost o nich v rámci cílených skupin a pomohly mladým lidem zakládat své podniky a se svým podnikáním uspět;

45.  vyzývá členské státy, aby přijaly příznivé legislativní rámce s cílem podpořit zaměstnávání mladých lidí v MSP nebo vytvořit pobídky pro mladé lidi, aby začali sami podnikat, a zajistily tak například lepší přístup k informacím a poradenství přizpůsobenému konkrétním potřebám, usnadnily přístup k úvěrům a mechanismům financování a vytvářely jednotná kontaktní místa; je přesvědčen, že tyto rámce by měly rovněž podporovat programy pro umisťování studentů, aby své první praktické zkušenosti mohli získávat v některém z MSP, přičemž by měla být zajištěna odpovídající sociální ochrana;

46.  konstatuje, že by měla být přijata opatření, která umožní větší uznávání kvalifikací a absolventských diplomů v rámci celé Evropy včetně diplomů a on-line certifikátů, jaké jsou udělovány na základě absolvování hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC), a uznávání platnosti neformálního vzdělávání s cílem umožnit odborně kvalifikovaným osobám uplatňovat své znalosti a dovednosti v celé Evropě;

47.  vítá legislativní návrh Komise o platební neschopnosti, jehož součástí je i včasná restrukturalizace a poskytnutí druhé šance a jehož cílem je nabídnout řešení v případě obav z úpadku a zajistit, aby podnikatelé měli druhou šanci;

48.  zdůrazňuje, že sociální odpovědnost podniků má v Evropě dlouhou tradici a že sociálně odpovědné podniky jsou i dnes příkladem pro ostatní; zdůrazňuje, že MSP mohou hrát důležitou roli při zajišťování environmentálně, sociálně a hospodářsky udržitelného růstu;

Příznivé a stabilní regulační prostředí

49.  vyzývá členské státy, aby předcházely nadměrné regulaci, která omezuje konkurenceschopnost podniků a jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; zastává názor, že odstranění zbytečné regulační a administrativní zátěže spolu s vytvořením spolehlivé a udržitelné regulace, zejména díky systematickému uplatňování testu MSP, a jejím účinným prováděním v členských státech představuje správný způsob, jak snížit náklady MSP a zvýšit jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; zdůrazňuje, že tím nesmí být dotčena ochrana pracovníků;

50.  zastává názor, že příznivé a stabilní regulační prostředí, včetně s tím související srozumitelnosti pravidel, je nezbytnou podmínkou tvorby udržitelných a kvalitních pracovních míst v MSP; domnívá se, že tato regulační jistota musí zahrnovat mimo jiné smluvní právo a regulaci ve fiskální a sociální oblasti, ochranu pracovníků a rovněž daňové předpisy, právní jistotu a procesní účinnost; je přesvědčen, že stability regulačního prostředí lze nejlépe dosáhnout postupným zapojováním sociálních partnerů do procesu rozhodování;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu, že mají-li administrativní požadavky na MSP neúměrně citelnější dopady, měla by být systematicky zvažována opatření na snížení takovéto zátěže a odstranění překážek, přičemž by mělo být zajištěna přiměřená zdravotní a bezpečnostní ochrana zaměstnanců; v tomto ohledu zdůrazňuje, že k odstranění specifických překážek je vzhledem k velké rozmanitosti MSP zapotřebí řešení, která budou přizpůsobena konkrétním potřebám;

52.  poukazuje na to, že aby byly podporovány podnikatelské hodnoty, byl usnadněn růst MSP a bylo jim umožněno dosáhnout svého plného potenciálu vytvářet kvalitní pracovní místa, je důležité, aby veřejná správa v členských státech byla vůči MSP vstřícná a aby fungovala efektivně, pružně a rychle;

53.  vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy usnadnila účelné výměny osvědčených postupů týkajících se jejich odlišných regulačních prostředí pro MSP; vítá v tomto ohledu síť malých a středních podniků Envoys, jejíž úlohou je zlepšit postup konzultace s MSP v jednotlivých členských státech a spolupráci mezi zeměmi EU; podporuje také spolupráci mezi MSP, místními orgány a vzdělávacím sektorem, která může být přínosem pro vytváření podnikatelských klastrů a inkubátorů, a může tedy zvýšit jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; vybízí MSP k členství v organizacích zastupujících jejich zájmy, které je budou prosazovat na vnitrostátní i evropské úrovni, jako je tomu povětšinou v případě nadnárodních společností; vybízí sdružení MSP, aby těmto podnikům poskytovala lepší podporu a začala jako spolehlivý sociální partner plnit významnější úlohu;

54.  vyzývá členské státy, aby přezkoumaly předpisy, jež mají dopad na MSP, a v plném rozsahu uplatňovaly zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ za účelem odstranění neodůvodněné zátěže, s níž se potýkají MSP, a dosažení regulační a fiskální jistoty jako nezbytné podmínky stability a kvality pracovních míst;

55.  zdůrazňuje, že je důležité, aby v souvislosti s iniciativou na podporu malých a středních podniků Small Business Act byly splněny předběžné podmínky, což přispěje k vytvoření příznivějšího prostředí a ke zlepšení administrativních postupů pro rozvoj obchodu a podnikání, jakož i využívání možností financování ze strany MSP;

56.  domnívá se, že MSP by se mělo dostat zvýhodněného daňového zacházení, a to ze dvou konkrétních důvodů: aby se vyrovnaly základní rozdíly mezi nimi a nadnárodními společnostmi a aby se umožnilo využívat spolu s veřejnými investicemi dodatečné zdroje pro vytváření pracovních míst;

57.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím daňových pobídek podporovaly růst a vytváření odvětví neformálních investorů, fondů počátečního kapitálu a aktérů působících na nově vznikajících trzích;

58.  poukazuje na regionální rozdíly a nevyvážený přístup MSP k financování poskytovanému vnitrostátními podpůrnými bankami, programy financovanými z prostředků EU a dalšími soukromými a veřejnými finančními institucemi; vyzývá k tomu, aby všechny MSP – se zvláštním důrazem na méně rozvinuté, chudší, vzdálenější nebo izolované regiony, které čelí vážným problémům, jako je vylidňování nebo velký rozptyl obyvatelstva, a země, které čelí finančním a hospodářským tlakům – měly skrze zprostředkovatele zajištěn rovný přístup k financování z finančních nástrojů, které jsou podporovány z prostředků EU;

59.  je toho názoru, že jedině snadnější přístup k financování prostřednictvím opravného koeficientu pro MSP povede k vytvoření stabilní finanční situace, která umožní růst, a tedy i zachování pracovních míst;

60.   zdůrazňuje, že mikroúvěry, které jsou většinou určeny mikropodnikatelům a znevýhodněným osobám, které chtějí zahájit samostatně výdělečnou činnost, jsou rozhodující při překonávání překážek v přístupu k tradičním bankovním službám; uvítal by iniciativy inteligentního zjednodušení s cílem zlepšit účinnost hodnocení projektů vyžadujících mikrofinancování; dále by uvítal opatření ke stanovení odpovědnosti finančních zprostředkovatelů, která by nadměrně nezatěžovala ani nepřiměřeně nezvyšovala náklady;

61.  upozorňuje na rizika platební neschopnosti a úpadku, jimž jsou vystaveny MSP, které se potýkají s prodlevami v platbách; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o důslednější uplatňování směrnice o opožděných platbách; členské státy vyzývá rovněž k tomu, aby zvážily zavedení vhodných finančních mechanismů, jako jsou například bankovní záruky;

62.  vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský regulační rámec, který usnadní vytváření celoevropských trhů skupinového financování a investování;

63.  vyzývá Komisi, aby usnadnila sekuritizaci půjček pro mikropodniky a MSP s cílem zvýšit objem pro ně dostupných úvěrových prostředků;

64.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšovaly regulační rámec pro sociální podniky;

65.  uznává, že v rámci provádění opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) na úrovni podniků je třeba zohledňovat situaci, konkrétní potřeby a obtíže s plněním předpisů v mikropodnicích a malých podnicích; zdůrazňuje, že zvyšování informovanosti, výměna osvědčených postupů, konzultace, uživatelsky vstřícné pokyny a internetové platformy představují velmi důležitý způsob, jak lze MSP a mikropodnikům napomáhat k efektivnějšímu plnění regulačních požadavků BOZP; vyzývá Komisi, Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a členské státy, aby i nadále vytvářely prakticky použitelné nástroje a pokyny, které podporují, usnadňují a zlepšují plnění požadavků BOZP ze strany MSP a mikropodniků;

66.  vítá zavedení možnosti on-line interaktivního posuzování rizik (OiRA), kterou nabízí agentura EU-OSHA, i dalších elektronických nástrojů používaných v členských státech, které usnadňují posuzování rizik a mají za cíl podporovat plnění předpisů a šířit kulturu prevence, a to zejména v mikropodnicích a malých podnicích; naléhavě vyzývá členské státy, aby obecně využívaly evropských zdrojů k financování opatření BOZP a zvláště pak k vytváření elektronických nástrojů na podporu MSP;

67.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu strategického rámce přihlédla ke specifické povaze a situaci MSP a mikropodniků s cílem pomoci jim lépe plnit cíle v oblasti BOZP;

68.  vyzývá Komisi, aby v rámci doporučení pro jednotlivé země evropského semestru případně přijala diferencovaný přístup ke zlepšování prostředí pro MSP, který zohlední okolnosti jednotlivých zemí a zvláštní strukturální rozdíly jednotlivých regionů EU, což umožní postupovat k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti; dále vyzývá Komisi k tomu, aby se zaměřila na MSP, a to zvláště na mikropodniky;

69.  konstatuje, že tematický cíl 3 „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ vedl k tomu, že členské státy zahrnuly do svých operačních programů i důraz na posílení růstu a potenciálu vytváření pracovních míst pro MSP; zdůrazňuje, že ani budoucí neočekávané krize v celé EU ani hlavní iniciativy by neměly vést ke snížení závazků nebo plateb týkajících se tematického cíle 3 a příslušných nástrojů v rámci okruhu 1b souhrnného rozpočtu EU; uznává, že MSP mají slabou kapitálovou pozici, a proto by v zájmu snížení rizika insolvence mělo být minimalizováno zpoždění při platbách faktur v rámci politiky soudržnosti; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby dále zlepšovaly tempo plateb pro MSP;

70.  poukazuje na to, že výroční zpráva o evropských MSP za období 2014/2015 i roční analýza růstu na rok 2016 odhalují regionální odlišnosti v prostředí MSP a další nesrovnalosti, které by měly členské státy účinně řešit před koncem programového období, přičemž by mělo být vynaloženo úsilí o zlepšení internacionalizace MSP odstraněním necelních překážek;

71.  vyzývá členské státy s omezenou decentralizací řízení finančních prostředků EU, aby přesunuly administrativní kapacitu určenou na technickou pomoc a místní a regionální podpůrné systémy pro MSP (i mikropodniky), včetně lepšího přístupu k financování a řešení v oblasti informací, na místní orgány, což umožní regionálně vyrovnanější výsledky a míru čerpání, především v méně rozvinutých regionech;

72.  zdůrazňuje potřebu doplnit podnikatelské inkubátory také o podnikové vývojáře, aby se začínající podniky staly významným nástrojem pro vytváření dlouhodobých pracovních míst a aby byl zachován vnitřní potenciál podniků a zrazovalo se od prodeje významných nápadů čistě pro zisk;

73.  zdůrazňuje, že je nutné usnadnit přístup na jednotný trh odstraněním přetrvávajících neopodstatněných administrativních překážek a potíráním nekalé soutěže, narušování trhu, nepravé samostatné výdělečné činnosti a společností typu poštovní schránka; vyzývá členské státy, aby zajistily rovné podmínky přístupu na vlastní vnitrostátní trh pro MSP, zejména v případě, že poskytují přeshraniční služby; vítá proto důraz, který klade na MSP strategie pro jednotný trh z roku 2015, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v návaznosti na tyto pozitivní iniciativy přijaly konkrétní opatření, která budou mít pro MSP hmatatelný přínos;

74.  vyzývá členské státy, aby přijaly příznivé legislativní rámce pro zakládání podniků jako jeden z prostředků boje proti šedé ekonomice, která znevýhodňuje zvláště MSP, a aby plny využívaly nově vytvořené platformy pro řešení problematiky nehlášené práce; je si vědom toho, že hospodářská recese a opatření prováděná v mnoha členských státech přispěly k šíření šedé ekonomiky;

75.  je pevně přesvědčen, že integrace uprchlíků na trhu práce se v EU neobejde bez aktivní a rozsáhlé podpory mikropodniků a malých a středních podniků;

76.  zdůrazňuje, že ze všeho nejdůležitější je komplexní jazyková výuka uprchlíků; zdůrazňuje, že s touto výukou je třeba začít co nejdříve a že jazykové znalosti použitelné v zaměstnání jsou nezbytným předpokladem uplatnění uprchlíků v podnicích;

77.  zdůrazňuje, že je nebytné vyvíjet další úsilí a přicházet s pobídkami, aby se podpořilo a usnadnilo vytváření MSP (včetně sociálních podniků a mikropodniků) ze strany osob náležejících ke zranitelným skupinám a aby se zabránilo diskriminaci v této oblasti; zdůrazňuje, že celoživotní rozvoj dovedností a poradenství jsou důležitými prostředky, které umožňují zajistit rovné příležitosti; je toho názoru, že příslušné orgány členských států musí MSP poskytovat podporu a poradenství v oblasti integrace zranitelných skupin na trhu práce;

78.  žádá, aby mikropodniky a MSP neměly za žádných okolností povinnost podávat nefinanční informace o své dobrovolné sociální angažovanosti; zdůrazňuje, že taková povinnost by byla spojena s nepřiměřeně vysokými administrativními náklady a sociální angažovanost těchto podniků by spíše ohrozila než posílila;

79.  zdůrazňuje, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků(13) jasně prohlásil, že v rámci sociální odpovědnosti podniků ve svobodné společnosti není možné, aby byla dobročinnost povinná; je pevně přesvědčen, že zavedení povinné sociální odpovědnosti podniků by vedlo k tomu, že by ochota lidí k dobročinnosti poklesla;

80.  zdůrazňuje, že oblast dočasného zaměstnávání je pro MSP velmi důležitá a vyžaduje diferencovaný přístup, což platí zejména pro kolektivní systémy; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly veškeré formy dočasné práce, a to zejména pokud představují předstupeň trvalého pracovního poměru;

Rovné podmínky

81.  konstatuje, že v některých případech by politika EU v oblasti hospodářské soutěže mohla vést ke zvýhodňování především velkých tržních subjektů, pro něž jsou charakteristické větší úspory z rozsahu než pro MSP; zdůrazňuje v tomto ohledu, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže musí zaručovat rovné podmínky pro malé, střední i velké podniky, aby se překonal problém spojený s tím, že MSP nemohou tolik využívat úspor z rozsahu, a tím se umožnila jejich internacionalizace a podpořil jejich potenciál v oblasti vytváření pracovních míst, zejména s ohledem na nové mezinárodní obchodní dohody;

82.  vyzývá veřejnoprávní subjekty členských států, aby se při poskytování svých služeb držely v mezích své výlučné působnosti a nenarušovaly na základě svého zvláštního daňového postavení hospodářskou soutěž v neprospěch MSP;

83.  poukazuje na to, že MSP se v rámci celé Evropy vyznačují značnou rozmanitostí obchodních modelů a právních forem a že všechny, včetně hospodářských subjektů působících v sociální ekonomice, by měly mít zaručeny rovné podmínky;

84.  zastává názor, že nerovný přístup MSP na trhy, k informacím, poradenství, veřejným službám, dovednostem a financím v celé EU je kromě toho, že poškozuje jejich vyhlídky na tvorbu pracovních míst, výsledkem řady strukturálních rozdílů z hlediska rozsahu a výkonu podniků; domnívá se tedy, že tyto rozdíly je třeba zohlednit při hodnocení politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a fungování vnitřního trhu EU;

85.  domnívá se, že obraz malého a středního podniku jako atraktivního zaměstnavatele, který se zakládá na dobrých pracovních a zaměstnaneckých podmínkách, je v souvislosti se získáváním kvalifikovaných pracovníků důležitou konkurenční výhodou;

86.  zastává názor, že regulace slouží obecnému zájmu a jejím cílem je dosažení řady různých cílů, jako je mimo jiné vytváření trhu fungujícího v souladu s pravidly spravedlivé hospodářské soutěže, ochrana pracovníků, ochrana zdraví a bezpečnost při práci, podpora inovací či ochrana životního prostředí; zdůrazňuje proto, že by měl existovat jasně vymezený a účinně fungující předpisový rámec, který nebude vytvářet zbytečnou administrativní zátěž pro MSP, a umožní tak lepší uplatňování předpisů z jejich strany;

87.  konstatuje, že v regionech, ve kterých je hospodářský rozvoj zaměřen na přilákání přímých zahraničních investic, mohou být nadnárodní korporace v některých případech zvýhodňovány v legislativní oblasti; domnívá se, že by toto zvýhodňování nadnárodních korporací mělo být přezkoumáno s cílem snížit jejich možný negativní dopad na MSP, zajistit rovné podmínky pro MSP a posílit jejich kapacitu pro tvorbu pracovních míst; je si rovněž vědom skutečnosti, že mnohé MSP vznikají za účelem podpory nadnárodních korporací a jejich zaměstnanců v podobě poskytování produktů a služeb v rámci jejich dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je třeba v těchto případech pečlivě monitorovat dodržování pracovních práv, a vítá snahu OECD zvyšovat transparentnost mezinárodního daňového systému a vyzývá k rychlému provedení opatření týkajících se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS);

88.  vyzývá členské státy, aby přijaly zásadu zdanění příjmu v místě jeho vzniku a další opatření proti postupům nadnárodních korporací, jejichž taktikou je přesouvání zisků, s cílem zajistit MSP rovné podmínky hospodářské soutěže, a posílit tak jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst;

89.  konstatuje, že lepší regulační rámec a účinné prosazování práva mohou přispět k řešení problémů stínové ekonomiky a vyhýbání se daňovým povinnostem;

90.  zastává názor, že obchodní dohody uzavírané s třetími zeměmi by měly zohlednit zvláštní strukturální rozdíly mezi regiony EU, které existují v odvětví MSP, a posoudit jejich dopad na budoucí vyhlídky v oblasti zaměstnanosti a na pracovní práva a mzdy zaměstnanců MSP;

91.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů týkající se možných důsledků navržené dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a udělení statusu tržního hospodářství Číně pro počet a kvalitu pracovních míst v odvětví MSP ve všech členských státech; zdůrazňuje, že součástí tohoto posouzení dopadů by měla být důkladná analýza jednotlivých typů a odvětví MSP, na něž by tyto kroky mohly mít vliv;

92.  je si vědom příležitostí, jež poskytuje jednotný digitální trh; zdůrazňuje však, že je třeba provést posouzení toho, jaký potenciál a jaké přínosy a výzvy jsou s tím svázány, pokud jde o růst MSP a jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst v různých členských státech, ale i pokud jde o dopad na pracovníky a systémy sociálního zabezpečení; doporučuje, aby Komise stanovila pro MSP podmínky potřebné k tomu, aby se postupně transformovaly a přizpůsobily jednotnému digitálnímu trhu;

93.   je přesvědčen, že rozšíření digitalizace ve veřejném sektoru (elektronická veřejná správa) a zvýšení dostupnosti širokopásmového připojení ve vzdálených oblastech by omezilo zřizovací a provozní náklady MSP, a umožnilo jim tak ještě posílit potenciál tvorby pracovních míst;

94.  vybízí MSP, aby podporovaly práci na dálku (teleworking) a smart working, což jsou účinné nástroje pro snížení nákladů společností na suroviny, které zároveň umožňují zaměstnancům co nejlépe sladit jejich pracovní a osobní život;

95.  vítá existenci informačních portálů zaměřených konkrétně na MSP, jako je oddíl „Jak zajistit finance“ portálu Vaše Evropa, a vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala jejich funkčnost a dostupnost a vytvořila z nich nástroje, které budou více interaktivní; podtrhuje zejména důležitost účinného fungování nové jednotné digitální brány, která byla ohlášena v rámci strategie pro jednotný trh, jakožto jednotného portálu, kde budou přístupné veškeré informace a služby týkající se jednotného trhu;

96.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 18.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0459.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0321.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0264.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0387.

(8)

Výroční zpráva o evropských MSP za období 2014/2015 (http://ec.europa.eu/growth/smes/business-friendly-environment/performance-review/index_en.htm)    

(9)

Údaje z února 2016 (http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7225076/3-04042016-BP-EN.pdf/e04dadf1-8c8b-4d9b-af51-bfc2d5ab8c4a)

(10)

Zpráva nadace Eurofound z roku 2011 nazvaná „Zastoupení zaměstnanců na úrovni podniků v Evropě“.

(11)

Publikace CECOP (Evropská konfederace zaměstnaneckých a sociálních družstev a jiných zaměstnanci vlastněných podniků v průmyslu a ve službách) z roku 2013 nazvaná „Business Transfers to Employees under the Form of a Cooperative in Europe“ (Převody evropských podniků na zaměstnance v podobě družstev).

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0264.

(13)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0049.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Největšími problémy, jimž v tomto okamžiku Evropa čelí, s vícerými dopady do budoucnosti, jsou nezaměstnanost a migrační toky. Vysoká nezaměstnanost ohrožuje demografické perspektivy, neboť mnoho mladých lidí bez práce odkládá založení rodiny. Z dlouhodobějšího hlediska tato situace zatěžuje systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy, čímž ohrožuje také budoucnost současné generace. Vysoká nezaměstnanost v jižní a východní Evropě je příčinou obrovských toků mladých lidí migrujících z okraje do centra a vytvářejících sociální napětí v hostitelských zemích, jako je tomu například ve Spojeném království.

Počet nezaměstnaných osob v celé EU zůstává na historické výši. V roce 2015 jich bylo 23 milionů, přičemž 4,5 milionu mužů a žen mladších 25 let nepracovalo ani se neúčastnilo vzdělávání. Nedávný příchod stovek tisíc migrantů je dalším velkým sociálním problémem, neboť je zapotřebí stále více pracovních míst za účelem řádné integrace lidí usazujících se v Evropě.

S ohledem na tyto problémy se rozhodujícím bodem stalo posílení podmínek pro tvorbu nových pracovních míst ve všech členských státech EU, okrajových a centrálních. Evropská ekonomická struktura je založena zejména na malých a středních podnicích coby zdroji nových pracovních míst a motoru evropského hospodářství. V posledním desetiletí vytvořily MSP 85 % pracovních míst v Evropě. V roce 2015 přispěly malé podniky až k 71 % růstu zaměstnanosti v nefinanční podnikové ekonomice. MSP by proto měly být ústředním bodem při utváření politiky EU v oblasti podniků a měly by být přijaty veškeré nezbytné kroky za účelem posílení potenciálu tohoto odvětví v oblasti tvorby pracovních míst. To je možné pouze na základě důkladné diagnózy stávajících omezení. Tato zpráva takovou analýzu tohoto problému nabízí.

MSP jsou různorodou skupinou a v Evropě existují rozmanité modely malých podniků. Hlavní rozdíly byly nalezeny v rozměrech podniků a jejich ekonomickém dopadu; například největší MSP z jižní a rovněž střední a východní Evropy lze v porovnání s jejich západními protějšky považovat za malé podniky. Současně navzdory pravidlům vnitřního trhu přetrvávají v celé Evropské unii důležité rozdíly v regulačních rámcích pro MSP, zejména pokud jde o jejich úroveň stability a jistoty.

Zpráva zdůrazňuje, že má-li být dosaženo zdravého prostředí pro rozvoj podniků a oživení potenciálu v oblasti tvorby pracovních míst, musí vnitrostátní a evropské politiky přednostně řešit otázky dovedností (nedostatek, nesoulad, odliv mozků), regulační nejistoty a administrativní zátěže a také problém nehlášené práce a de facto privilegovaného postavení nadnárodních korporací.

Zatímco ve stabilních hospodářstvích je růst vytvářen na základě účinné interakce mezi MSP a velkými společnostmi, v mnoha jižních a východních členských státech brání řádnému rozvoji MSP obtížné hospodářské okolnosti. Kromě toho v hospodářstvích zaměřených na přilákání zahraničních investic zástupci podniků informují o diskriminačním přístupu veřejných orgánů k mikropodnikům a malým podnikům, zejména na fiskální a soudní úrovni. V nových členských státech jsou obecně méně rozvinuty organizace a sítě zástupců MSP a jejich postavení vůči vnitrostátní správě a finančním institucím je slabé. V tomto regionu MSP také čelí problému nízké kapitalizace, což vede k horší pozici na trhu a brání spravedlivé hospodářské soutěži.

Nedostatečná makroekonomická stabilita a chybějící předvídatelná a transparentní regulace vedou k tomu, že MSP v mnoha zemích, jež přistoupily po roce 2004, a v zemích eurozóny postižených krizí nemají příznivé podmínky pro rozvoj.

Při utváření regulačního rámce EU by proto měla analýza dopadů politiky rozlišovat mezi nadnárodními korporacemi a MSP. Současně by při posuzování a poměřování výsledků politik EU měly být více zváženy velké regionální rozdíly mezi členskými státy. S ohledem na odlišné překážky pro tvorbu pracovních míst se zásada univerzálního přístupu ukázala být pro odvětví MSP diskriminační.

Zpráva zdůrazňuje, že důležité je stabilní regulační prostředí, lepší kvalita regulace a její prosazování coby správný způsob, jak snížit zátěž MSP, včetně nákladů práce. To je nezbytný předpoklad pro trvalost pracovních míst a pro potenciál MSP v oblasti tvorby kvalitních pracovních míst.

V této souvislosti je zvláštní pozornost věnována specifickým opatřením, která jsou nezbytná ke zlepšení přístupu MSP k dovednostem. Zpráva vítá především další rozvoj odborného vzdělávání a přípravy, které usnadní učení se prací a učňovskou přípravu.

Zpráva také zdůrazňuje, že je nutné zajistit rovné podmínky pro MSP týkající se jejich konkurenčního postavení v porovnání s velkými korporacemi. Malé a místní podniky jsou obzvláště znevýhodněny v byrokratických správních systémech s přílišnou regulací, neboť tyto systémy znamenají vyšší pevně stanovené náklady pro podniky. V některých případech samotná politika EU v oblasti hospodářské soutěže vede k výhodám pro velké subjekty, které bývají ekonomicky účinnější než MSP. Zpráva v tomto ohledu zdůrazňuje, že jsou zapotřebí zvláštní opatření pro MSP, která by omezila jejich tržní ztráty a umožnila jejich internacionalizaci a oživení potenciálu v oblasti tvorby pracovních míst.

Zpráva také poukazuje na „paradox trhu práce“, kdy existují přibližně 2 miliony pracovních míst, které nelze snadno obsadit z důvodu nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v Evropě. Některá jiná pracovní místa by mohla být zachráněna v MSP, pokud by podnikatelé mohli zabránit uzavření svého podniku zejména kvůli nízké kapitalizaci, opožděným platbám od dodavatelů, složitosti předávání a převádění podniků, nekalé soutěži ze strany stínové ekonomiky a některým nepatřičným postupům nadnárodních korporací.

Členské státy by především měly provádět zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ a zajistit příznivé legislativní rámce pro nově vytvořené MSP.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (24.5.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k nejlepšímu využití potenciálu malých a středních podniků (MSP) v oblasti tvorby pracovních míst

(2015/2320(INI))

Navrhovatelka: Liadh Ní Riada

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU by měl podporovat vytváření dlouhodobých a kvalitních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky a posilovat potenciál MSP k vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že přístup k financování je stále jednou z hlavních překážek bránících zakládání a růstu MSP, především podniků sociální ekonomiky, kdy v celé Unii mimo jiné chybí dostatečně rozmanitá škála kapitálových nástrojů a rizikového kapitálu, jež jsou potřebné během procesu růstu podniku;

C.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky hrají důležitou úlohu při prohlubování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a navíc přispívají k inteligentnějšímu a udržitelnějšímu růstu podporujícímu začlenění;

D.  vzhledem k tomu, že ačkoli se 90 % světového růstu generuje mimo EU, pouze 13 % malých a středních podniků působí na mezinárodní úrovni mimo EU;

1.  zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit investice do výzkumu, inovací, kvalifikované odborné přípravy a rozvoje, aby bylo možné podpořit kvalitativní růst a potenciál evropských MSP vytvářet pracovní místa; zdůrazňuje, že v rámci složky Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) věnované MSP bylo na podporu MSP vyčleněno 75 miliard EUR; vítá úspěšné financování MSP v rámci EFSI mezi doposud schválenými projekty;

2.  vítá, že na podporu MSP se začaly využívat finanční nástroje, ale domnívá se, že grantové financování by mělo být zachováno v případech, kdy sehrává kritickou a nezbytnou roli při podpoře inovací, vývoje a výzkumu, které jsou velmi důležité pro vytváření pracovních míst a budoucí hospodářský úspěch Evropy;

3.  připomíná, že Evropská unie se zavázala posílit svou průmyslovou základnu a že si stanovila za cíl, že do roku 2020 dosáhne podíl průmyslové výroby 20 % evropského HDP, který má být do roku 2030 zvýšen na 30 %; domnívá se, že se jedná o zásadní předpoklad účinného zlepšení evropské zaměstnanosti;

4.  konstatuje, že MSP v členských státech, které nemají veřejné investiční banky, mohou být v nevýhodě oproti podnikům v zemích s fungujícími veřejnými investičními bankami, jelikož posuzování veřejného zájmu není pro soukromé bankovní ústavy prioritou;

5.  uvítal by iniciativy inteligentního zjednodušení s cílem zlepšit postupy provádění a hodnocení projektů před i po jejich zahájení, zejména v případě mikrofinancování; dále by uvítal opatření ke stanovení odpovědnosti finančních zprostředkovatelů, která by nadměrně nezatěžovala MSP ani nepřiměřeně nezvyšovala náklady;

6.  trvá na tom, že je třeba, aby mladé lidi více podporoval jak veřejný, tak soukromý sektor vyčleněním investic na vzdělávání a odbornou přípravu, podporou mladých lidí při získávání podnikatelských a finančních dovedností a uspokojením poptávky MSP po kvalifikovaných pracovnících; zdůrazňuje, že tato podpora by měla být poskytována jak pro účely založení podniku, tak i pro zlepšení fungování a řízení podniků, které již existují, a to i v případě podniků, které rozvíjejí nebo chtějí rozvinout svou obchodní činnost mimo EU; dále konstatuje, že podnikatelky často čelí dodatečným překážkám, a zdůrazňuje, že je třeba učinit další opatření k rozvinutí jejich potenciálu jakožto tvůrkyň pracovních míst a hybatelek hospodářského růstu; zdůrazňuje, že Komise by toto hledisko měla ve svých zprávách určených Parlamentu považovat za měřítko úspěchu či neúspěchu, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podnikatelkám poskytly další podporu, protože ženy musí stále překonávat značné genderové bariéry při zakládání a rozvíjení podnikání;

7.  zdůrazňuje, že při řešení krize v souvislosti s migranty a žadateli o azyl je zapotřebí dalšího úsilí a pobídek, především pro ženy a migranty, aby začali s podnikáním, a bylo tak zvýšeno vytváření pracovních míst; je především toho názoru, že v rámci konkrétních opatření, která se přijímají s cílem pomoci členským státům v jejich úsilí o podporu usídlování a integrace komunit migrantů, by migrantům, kteří požívají mezinárodní ochrany, měl být nejen zajištěn přístup na trh práce, ale rovněž poskytnuta větší pomoc a možnosti při zakládání mikropodniků, sociálních podniků a MSP, což by přispělo k dosažení cíle EU, jímž je vyšší úroveň místní, regionální a národní integrace a územní soudržnosti v EU;

8.  má důvěru v nesmírný potenciál, který nabízí jednotný digitální trh pro vytváření pracovních míst, a domnívá se, že politiky EU by měly reagovat na nové požadavky trhu práce vyplývající z digitalizace průmyslu;

9.  poukazuje na regionální rozdíly a nevyvážený přístup MSP k financování poskytovanému vnitrostátními podpůrnými bankami, programy financovanými z prostředků EU a dalšími soukromými a veřejnými finančními institucemi; vyzývá, aby všechny MSP – se zvláštním důrazem na méně rozvinuté, chudší, vzdálenější nebo izolované regiony, které čelí vážným problémům, jako je vylidňování nebo velký rozptyl obyvatelstva, a země, které čelí finančním a hospodářským tlakům – měly skrze zprostředkovatele zajištěn rovný přístup k financování z finančních nástrojů, které jsou podporovány z prostředků EU;

10.  vyzývá Komisi, aby předtím, než s Parlamentem zahájí plnohodnotnou debatu o budoucím finančním rámci a politice soudržnosti v období po roce 2020, vypracovala příslušné kvantitativní studie o dopadu podpůrných politik a nástrojů na MSP, které umožní přípravnou činnost na základě monitorování výsledků a hodnocení jejich účinnosti v porovnání s jinými opatřeními, jež nejsou cílena na podniky pod určitou velikost;

11.  vyzývá EIB a Komisi, aby Parlament průběžně informovaly o konkrétních opatřeních, která byla doposud přijata s cílem zlepšit přístup družstev a podniků sociální ekonomiky k financování, neboť spolu s MSP mohou hrát důležitou úlohu při vytváření udržitelnějších a důstojnějších kvalitních pracovních míst;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby posílily informační a vzdělávací toky zaměřené na malé podniky a podnikatele ohledně různých možností evropského financování, které mohou získat, aby se seznámili s veškerými finančními nástroji, které jim dává k dispozici evropský rozpočet; dále požaduje co největší zjednodušení příslušných dokumentů i postupů s cílem usnadnit přístup k uvedeným finančním nástrojům, a zajistit jejich maximální pružnost.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, José Manuel Fernandes, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Sophie Montel, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Urmas Paet, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Daniele Viotti

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georgios Kyrtsos, Andrej Plenković, Ivan Štefanec, Nils Torvalds, Auke Zijlstra

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Rainer Wieland


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (25.5.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k tématu „Jak nejlépe využít potenciál malých a středních podniků (MSP) k vytváření pracovních míst?“

(2015/2320(INI))

Navrhovatel: Andrej Novakov

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na poskytování vhodné kombinace financování EU pro MSP (včetně osob samostatně výdělečně činných), které bude zahrnovat granty, půjčky, záruky, vlastní kapitál a mikroúvěry v závislosti na umístění, odvětví a fázi podnikání v životním cyklu, a to vzhledem ke stále důležitější roli, kterou sehrávají finanční nástroje a synergie mezi nástroji financovanými z rozpočtu EU prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a programů řízených přímo, jako je např. Horizont 2020, a zejména nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020, program pro sociální změny a inovace, COSME, LIFE a Erasmus +; podotýká, že je důležité provést analýzu prostředků, které lze použít s cílem tyto programy lépe naplňovat; věří, že finanční nástroje, které by byly využívány v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti, by měly prospěch z poskytování lepších informací a empirických důkazů svého dopadu; žádá Komisi, aby předložila jasné pokyny, v nichž bude konkrétně stanoveno, za jakých podmínek by měly být granty, půjčky nebo záruky použity; vyzývá Komisi, aby zhodnotila využití nástroje pro MSP v členských státech a zjistila důvody, na jejichž základě členské státy tento nástroj používají či nepoužívají;

2.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby soustředily své úsilí na regiony s nízkým využitím finančních nástrojů a mimo jiné navýšily financování pro přechod od začínajících podniků k MSP, s ohledem na významnou roli finančních produktů v operačních programech a v činnostech EFSI i skupiny EIB; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly pobídky MSP v regionech, které se potýkají s recesí, dlouhodobou nezaměstnaností či uprchlickou krizí;

3.  vyzývá MSP, včetně mikropodniků, i místní a regionální orgány, aby plně využily stávajících možností kombinovat evropské strukturální a investiční fondy (ESI) s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), jelikož se jedná o dva vzájemně se doplňující nástroje; doporučuje kombinaci evropských strukturálních a investičních fondů a fondu EFSI v tematických investičních platformách pro více zemí a vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby zvýšily své úsilí, pokud jde zřizování takových platforem, s cílem podpořit produkty skupiny EIB a zlepšit přístup MSP k finančním prostředkům;

4.  vyzývá jak členské státy, tak Komisi, aby bylo v rámci celostního přístupu k podpoře MSP do roku 2017 dosaženo významného pokroku v dalším zjednodušování financování EU, pokud jde o provádění, řízení a sledování/kontrolování projektů, a to zejména zavedením jednotného celounijního elektronického postupu zadávání veřejných zakázek, dokončením systému elektronické výměny údajů (e-soudržnost), provedením jednotného auditu založeného na riziku, omezením požadavků na poskytování údajů a informací a odstraněním tzv. gold-platingu prostřednictvím rozsáhlé regulační optimalizace; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit náležitou rovnováhu mezi zjednodušením na jedné straně a odhalením nesrovnalostí a jejich předcházení, včetně podvodů, na straně druhé; žádá Komisi, aby během střednědobého přezkumu/revize předložila návrhy legislativních změn v nařízeních o politice soudržnosti s cílem usnadnit přístup k finančním prostředkům pro MSP, zejména pro začínající podniky, které se chtějí rozvíjet; připomíná, že podle výpočtů Komise by evropské elektronické zadávání veřejných zakázek, transparentnost a snížení administrativních výdajů mohlo ušetřit až 50 miliard EUR ročně;

5.  zdůrazňuje, že je důležité, aby v souvislosti s iniciativou na podporu malých a středních podniků Small Business Act byly splněny předběžné podmínky, což přispěje k vytvoření příznivějšího prostředí a ke zlepšení administrativních postupů pro rozvoj obchodu a podnikání, jakož i využívání možností financování ze strany MSP;

6.  zdůrazňuje, že mikroúvěry, které většinou slouží mikropodnikatelům a znevýhodněným lidem, kteří chtějí zahájit samostatně výdělečnou činnost, jsou rozhodující při překonávání překážek v přístupu k tradičním bankovním službám;

7.  zdůrazňuje úlohu přijetí prediktivních předpisů a usnadnění procesu v souvislosti s rychlým vývojem v odvětví MSP, které intenzivně využívá znalostí a je velmi inovativní, včetně podniků sociální ekonomiky a družstevního podnikání, přičemž má na paměti jeho úlohu v inteligentní specializaci a městské agendě EU, a očekává přijetí Amsterodamského paktu; také podtrhuje vytváření sítí a struktur zastřešujících subjektů, jako je evropské inovační partnerství;

8.  zdůrazňuje, že realizace konceptu trojité šroubovice může podpořit vytváření růstu a pracovních míst u MSP;

9.  zdůrazňuje význam odstranění rozdílů v dovednostech, s nimiž se potýkají inovativní MSP; považuje za nezbytné, aby Komise kladla důraz na usnadňování příslušné odborné přípravy a vzdělávání, které mohou přispět k odstranění nedostatků v dovednostech v oblasti IKT, které jsou pro inovativní MSP zásadní;

10.  zdůrazňuje, že je důležité povzbuzovat a podporovat sdružení a podniky soukromého sektoru schopné poskytovat informace o trzích a normách, poradenství v oblasti strategií a přístup k technologiím a inovacím v kombinaci s odpovídajícími finančními balíčky na podporu nástrojů, jako je analýza hodnotového řetězce, které umožňují podnikatelům vidět, jaké problémy a výzvy musí řešit v rámci svých hranic i za nimi, a jaké partnery potřebují na pomoc;

11.  konstatuje, že tematický cíl 3 „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ vedl k tomu, že členské státy zahrnuly do svých operačních programů i důraz na posílení růstu a potenciálu vytváření pracovních míst pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že ani budoucí neočekávané krize v celé EU, ani hlavní iniciativy by neměly vést ke snížení závazků nebo plateb týkajících se tematického cíle 3 a příslušných nástrojů v rámci okruhu 1b souhrnného rozpočtu EU; uznává, že MSP mají slabou kapitálovou pozici, a proto by v zájmu snížení rizika insolvence mělo být minimalizováno zpoždění při platbách faktur v rámci politiky soudržnosti; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby dále zlepšovaly tempo plateb pro MSP;

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci přezkumu/revize víceletého finančního rámce poskytly další podporu pro období po roce 2020 pro programy COSME, Horizont 2020 a Erasmus pro mladé podnikatele vzhledem k jejich zásadní úloze pro MSP na místní a regionální úrovni a k významným vlivům inovací a vytváření klastrů;

13.  je přesvědčen, že financování a odborná příprava v oblasti podnikání (které je také nutno zahrnout do školních osnov) by měly být považovány za neoddělitelně propojené, pokud jde o zvyšování příjmů a vytváření více lepších pracovních míst, také včetně zelených pracovních míst, a to i v kontextu zásad oběhového hospodářství; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytly další podporu jak ženám - podnikatelkám, tak mladým podnikatelům; klade důraz na význam MSP ve venkovských oblastech, především v regionech, v nichž je zvýšená nezaměstnanost mladých lidí či které čelí vylidňování;

14.  vybízí k dalším investicím v rámci úsilí ohledně využití potenciálu MSP při přetváření ekologických výzev na obchodní příležitosti (např. „Zelený akční plán“ pro MSP) a při podpoře přechodu k ekologickému hospodářství; podporuje vytváření obchodních příležitostí prostřednictvím integrace ekologických obchodních modelů a technologií, stejně jako prostřednictvím ekologického zadávání veřejných zakázek na všech úrovních správy;

15.  vyzývá Komisi, aby již v roce 2016 představila harmonogram plnohodnotné debaty s Parlamentem o budoucnosti politiky soudržnosti, která bude v tomto roce také zahájena a jejíž součástí budou i scénáře a přípravná činnost pro období po roce 2020, a poskytla tak regionům a MSP dostatečný čas na přípravu;

16.  vyzývá Komisi, aby zajistila větší a aktivnější zapojení MSP a organizací MSP na všech úrovních do přípravy strategie pro evropské strukturální a investiční fondy na období po roce 2020; z tohoto hlediska vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o jejich různá regulační prostředí pro MSP;

17.  vyzývá k rychlejšímu a jednotnějšímu provádění doporučení pro jednotlivé země a národních programů reforem týkajících se podnikatelského prostředí a fenoménu MSP v regionech EU s cílem vyvarovat se schematického postoje k problémům, které jsou z místního hlediska specifické, a suboptimálním investicím z rozpočtu EU na regionální úrovni;

18.  poukazuje na to, že výroční zpráva o evropských MSP za období 2014/2015 i roční analýza růstu na rok 2016 odhalují regionální odlišnosti v prostředí MSP a další nesrovnalosti, které by měly členské státy účinně řešit před koncem programového období, přičemž by mělo být vynaloženo úsilí o zlepšení internacionalizace MSP odstraněním necelních překážek;

19.  vyzývá členské státy s omezenou decentralizací řízení finančních prostředků EU, aby přesunuly administrativní kapacitu určenou na technickou pomoc a místní a regionální podpůrné systémy pro MSP (i mikropodniky), včetně lepšího přístupu k financování a řešení v oblasti informací, na místní orgány, což umožní regionálně vyrovnanější výsledky a míru čerpání, především v méně rozvinutých regionech.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Stanislav Polčák, Julia Reid, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ivana Maletić, Miroslav Mikolášik, Sophie Montel, Dimitrios Papadimoulis, Tonino Picula, Maurice Ponga, Branislav Škripek, Davor Škrlec, Hannu Takkula, Damiano Zoffoli, Milan Zver


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Javi López, Thomas Mann, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Deirdre Clune, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Zdzisław Krasnodębski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Csaba Sógor, Neoklis Sylikiotis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella De Monte


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

46

+

ALDE

ECR

EFDD

ENF

PPE

 

S&D

Verts/ALE

Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Yana Toom, Renate Weber

Arne Gericke, Czesław Hoc, Zdzisław Krasnodębski, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius

Laura Agea, Daniela Aiuto, Tiziana Beghin

Mara Bizzotto

David Casa, Deirdre Clune, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Csaba Sógor, Romana Tomc

Guillaume Balas, Brando Benifei, Ole Christensen, Isabella De Monte, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog

Jean Lambert, Terry Reintke, Tatjana Zdanoka

6

-

GUE/NGL

NI

Tania González Peñas, Kostadinka Kuneva, Patrick Le Hyaric, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

Lampros Fountoulis

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí