ZPRÁVA o vztazích EU s Tuniskem v současném regionálním kontextu
26.7.2016 - (2015/2273(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Fabio Massimo Castaldo
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o vztazích EU s Tuniskem v současném regionálním kontextu
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 8 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU pro parlamentní a prezidentské volby v Tunisku v roce 2014,
– s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva s názvem Věznice v Tunisku: mezinárodní standardy a realita [Prisons in Tunisia, International Standards versus Reality] z března 2014 a na prohlášení tuniského ministerstva spravedlnosti,
– s ohledem na jednotný rámec podpory Evropské unie pro Tunisko na období 2014–2015, který byl změnou rozhodnutí C(2014)5160 prodloužen do konce roku 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství[1],
– s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Přezkum evropské politiky sousedství (JOIN(2015) 0050) ze dne 18. listopadu 2015,
– s ohledem na to, že Tunisko dne 1. prosince 2015 podepsalo dohodu o přidružení v rámci programu Horizont 2020 v oblastech výzkumu a inovací,
– s ohledem na své usnesení o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Tuniskem ze dne 25. února 2016[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2016 o zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tuniskou republiku[3],
– s ohledem na to, že dne 19. dubna 2016 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/580 o zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tuniskou republiku[4],
– s ohledem na doporučení Rady přidružení EU-Tunisko ze dne 17. března 2015 k provádění akčního plánu EU-Tunisko na období 2013–2017 a na společné prohlášení Rady přidružení EU-Tunisko ze dne 18. dubna 2016,
– s ohledem na „plán strategického rozvoje Tuniska na období 2016–2020“,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0249/2016),
A. vzhledem k tomu, že Tunisko jako země představuje pro EU jednu z priorit v rámci její evropské politiky sousedství;
B. vzhledem k tomu, že mírový přechod k demokracii v Tunisku je kladným příkladem pro arabský svět a upevnění demokracie v této zemi má mimořádný význam pro stabilitu celého regionu a má a přímé dopady na bezpečnost v Evropě;
C. vzhledem k tomu, že tuniskému Kvartetu pro národní dialog byla v roce 2015 udělena Nobelova cena míru „za jeho rozhodný příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku“;
D. vzhledem k tomu, že Tunisko se v současnosti nachází nejen v obtížné sociálně-ekonomické situaci, ale čelí i bezpečnostním problémům převážně následkem situace v Libyi; vzhledem k tomu, že cestovní ruch, který představuje jeden z klíčových prvků tuniského hospodářství, je silně ovlivněn těmito okolnostmi a teroristickými útoky, jejichž terčem se tato země stala;
E. vzhledem k tomu, že tuniské hospodářství je značně závislé na zahraničních investicích, cestovním ruchu a vývozu výrobků do EU, a vzhledem k tomu, že hospodářství může vzkvétat pouze tehdy, může-li se demokracie dále rozvíjet;
F. vzhledem k tomu, že nedostatek pracovních míst a příležitostí byl jedním z hlavních důvodů hromadných lidových demonstrací v roce 2011, přičemž řadu z těchto problémů lidé stále pociťují v každodenním životě vzhledem k vysoké nezaměstnanosti mladých lidí;
G. vzhledem k tomu, že je nutné rozvíjet skutečné partnerství, v němž by byly zohledněny zájmy obyvatel obou stran Středozemního moře a jehož cílem by bylo zejména omezení sociální a regionální nerovnosti v Tunisku;
H. vzhledem k tomu, že po skončení režimu Ben Aliho a v ovzduší upevňování demokratického procesu by EU mohla zlepšit svůj politický dialog s Tuniskem a lépe zohledňovat zájmy a priority tohoto důležitého partnera ve snaze o dosažení cíle stability;
I. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musejí zůstat i nadále odhodlány spolupracovat s tuniským lidem a jeho vládou při prosazování společných zájmů, což zahrnuje oblasti obchodu, investic, cestovního ruchu, kultury a bezpečnosti;
J. vzhledem k tomu, že v rámci pořádání podvýborů byl zahájen třístranný dialog mezi orgány, subjekty občanské společnosti a zástupci EU v Tunisku;
K. vzhledem k tomu, že svoboda tisku a svoboda publikování jsou základními prvky otevřené, svobodné a demokratické společnosti;
L. vzhledem k tomu, že Tunisko sehrává důležitou úlohu a napomáhá při dosažení dohody mezi znesvářenými stranami v Libyi;
M. vzhledem k tomu, že nestabilita v Libyi a její přesahy představují vážnou hrozbu pro stabilitu Tuniska a celého regionu; vzhledem k tomu, že Tunisko v současnosti hostí více než jeden milion vysídlených Libyjců, kteří uprchli před nestabilitou a násilím v Libyi, a vzhledem k tomu, že to představuje zátěž pro vnitřní situaci a infrastrukturu a vede vysídlené osoby k tomu, aby využívaly prostory bývalých uprchlických táborů jako Choucha, kde nemají k dispozici ani nejzákladnější služby;
N. vzhledem k tomu, že Tunisko se v posledních několika letech stalo terčem řady teroristických útoků; vzhledem k tomu, že Tunisko je jedním z hlavních partnerů EU v boji proti terorismu;
O. vzhledem k tomu, že IS/DÁ'IŠ nabírá znepokojivě vysoký počet mladých Tunisanů, a vzhledem k tomu, že beznaděj a hospodářská stagnace přispívají k tomu, že mladí lidé jsou čím dál zranitelnější vůči lákadlům extremistických organizací;
1. obnovuje svůj závazek vůči tuniskému lidu a procesu politické transformace, který začal v roce 2011; upozorňuje na výzvy a hrozby, jimž země čelí při konsolidaci svého demokratického procesu, provádění reforem potřebných k zajištění společenské a ekonomické prosperity a zaručování bezpečnosti; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby uvolnily a lépe koordinovaly značné technické a finanční prostředky s cílem poskytnout Tunisku konkrétní podporu; zdůrazňuje, že bez opatření na zvýšení absorpční schopnosti Tuniska, jeho stability, demokracie, řádné správy, boje proti korupci, hospodářského rozvoje a zaměstnanosti v tomto regionu budou ohroženy jakékoli šance na reformu; vyzývá tedy k uzavření skutečného úplného a prohloubeného partnerství mezi EU a Tuniskem;
2. vyzývá účastníky partnerství z Deauville, aby dodrželi přijaté závazky; domnívá se, že situace v Tunisku dává důvod k zahájení skutečného „Marshallova plánu“ s uvolněním odpovídajících finančních prostředků na podporu upevnění demokratické přeměny, investic a rozvoje ve všech oblastech hospodářského a společenského života, zejména tvorby pracovních míst a zachování kvalitních a pro všechny dostupných veřejných služeb; požaduje rovněž, aby bylo upevněno úsilí o podporu občanské společnosti; vyjadřuje znepokojení nad současnými sociálně-ekonomickými a rozpočtovými problémy souvisejícími s nestabilitou přechodného období a prohlašuje, že je nezbytné, aby Tunisko provedlo odpovídající reformy zaměřené na zvýšení zaměstnanosti a rozvoj udržitelného růstu podporujícího začlenění; považuje proto za nezbytné, aby se rozpočtové orgány dohodly na rozhodném posílení zdrojů v rámci evropského nástroje sousedství vyčleněných pro Tunisko;
3. potvrzuje, že přes špatnou sociální a hospodářskou situaci je historický přechod k demokracii v Tunisku výzvou k mnohem ambicióznějšímu partnerství mezi EU a Tuniskem, které bude přesahovat rámec obvyklých opatření;
4. oceňuje přínosnou spolupráci mezi Tuniskem a sousedními zeměmi, kterou dokládá podpis preferenční obchodní dohody a vytvoření místních přeshraničních výborů s Alžírskem, jejichž úkolem je přispívat k místnímu rozvoji, či propojení tuniské a libyjské ekonomiky a solidarita tuniského lidu s vysídlenými Libyjci; v tomto ohledu vítá pokroky v procesu usmíření v Libyi;
5. zdůrazňuje důležitost dodržování lidských práv při provádění revidované evropské politiky sousedství; požaduje, aby byly vytvořeny mechanismy monitorující dodržování základních svobod, rovnosti žen a mužů a další otázky týkající se lidských práv s plným zapojením občanské společnosti;
6. zdůrazňuje, že obnovení politického procesu integrace do rámce Svazu arabského Maghrebu by mohlo být zvlášť vhodnou příležitostí k zajištění bezpečnosti a posílení spolupráce v celém regionu;
I - Politické reformy a instituce
7. vyjadřuje podporu procesu demokratizace a poukazuje na potřebu sociálních a hospodářských reforem v Tunisku; zdůrazňuje, že je nutné podporovat Národní lidové shromáždění (PRA) vzhledem k náročnosti zvyšování stability a prohlubování demokracie v nestabilním regionálním kontextu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že PRA nedisponuje dostatečnými prostředky, aby mohlo plnit svou legislativní úlohu, což zpomaluje tvorbu nových naléhavě potřebných právních předpisů; podporuje PRA v jeho úsilí o posílení jeho kapacit, včetně přijímání nových zaměstnanců; podporuje přezkum potřeb PRA; žádá, aby příslušné útvary Parlamentu rozšířily činnosti na podporu budování kapacit PRA; doporučuje, aby Parlament uspořádal ve svých prostorách politickou schůzku na nejvyšší politické úrovni, například „Tuniský týden“, s cílem prohloubit parlamentní spolupráci;
8. vítá ustavení Smíšeného parlamentního výboru EU-Tunisko, který bude hrát klíčovou úlohu, jež umožní evropským a tuniským poslancům pravidelně se setkávat a zavést strukturovaný politický dialog o demokracii, lidských právech, právním státu a dalších tématech společného zájmu; zdůrazňuje, že Smíšený parlamentní výbor má v rámci zahájení obchodních jednání významnou úlohu zajistit efektivní sledování probíhajících jednání; žádá, aby byly zahájeny konkrétní iniciativy na podporu PRA ve spolupráci s dalšími výbory Evropského parlamentu, například Výborem pro občanské svobody (na podporu v záležitostech týkajících se spravedlnosti a vnitřních věcí, zákona o migraci a opatření souvisejících s policejní a soudní spoluprací v trestních věcech, včetně terorismu);
9. vítá třístranný dialog v Tunisku; vyzývá k pokračování a rozšíření na všechna hlediska vzájemných vztahů mezi EU a Tuniskem především s cílem zajistit zapojení občanské společnosti do provádění přezkumu evropské politiky sousedství a procesu jednání o prioritách mezi EU a Tuniskem;
10. konstatuje, že reforma veřejné správy je jednou z nejnáročnějších reforem, které Tunisko čekají; vítá skutečnost, že tuniská vláda zvažuje nové metody zrychleného přijímání klíčových prioritních politik; je přesvědčen, že partnerství mezi evropskými veřejnými správami a veřejnou správou v Tunisku bude pozitivním příspěvkem k reformě veřejné správy; podporuje používání řešení založených na IKT k vytvoření a rozvoji elektronického státu a elektronické veřejné správy;
11. vítá, že Tunisko dodržuje mezinárodní normy týkajících se svobody sdružování, což staví Tunisko do čela úsilí o posilování nezávislé občanské společnosti v arabském světě; žádá, aby byla nadále poskytována technická pomoc a podpora při budování kapacit organizacím občanské společnosti, politickým stranám a odborům, které hrají v Tunisku klíčovou úlohu a, jak se ukázalo, mají zásadní význam pro demokratickou přeměnu a celkový rozvoj, odpovědnost vlády a sledování dodržování lidských práv, včetně ochrany žen a dětí, rovnost pohlaví a ochranu všech obětí pronásledování a diskriminace; vítá konkrétní programy financované EU v této oblasti, jako je projekt na podporu občanské společnosti (PASC), a dohodu podepsanou mezi Evropským hospodářským a sociálním výborem a tuniským Kvartetem o posílení vazeb mezi tuniskou a evropskou občanskou společností; podporuje dialog a spolupráci mezi občanskou společností a orgány veřejné moci v hledání místních rozvojových priorit, včetně místních investic; žádá, aby bylo podporováno občanské vzdělávání a demokratická angažovanost;
12. zdůrazňuje důležitost rozvoje kultury občanství a vyzývá k vytváření příznivého prostředí a nezbytných struktur, které umožní zapojení organizací občanské společnosti do rozhodovacího procesu;
13. považuje za nezbytné, aby Komise a ESVČ poskytly nezbytnou podporu konání místních voleb (které mají proběhnout v říjnu 2016) a vyslaly pozorovací misi EU a EP, pokud o to tuniská vláda požádá, jako v případě parlamentních a prezidentských voleb v roce 2014; požaduje v tomto ohledu větší podporu obcí v rámci Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a pomoc s partnerskými projekty v koordinaci s členskými státy;
14. žádá o podporu genderově vyvážených politik, včetně reformy zákona o osobním postavení, s cílem zrušit diskriminační právní předpisy proti ženám, jako jsou předpisy týkající se dědických a manželských práv, a větší zapojení žen do veřejného života a soukromého sektoru, jak to stanoví článek 46 tuniské ústavy; dále podporuje rozvoj poradenských programů pro nastupující vůdčí osobnosti z řad žen s cílem podpořit jejich případný přístup k rozhodovacím pozicím; doporučuje, aby Tunisko zrušilo obecné prohlášení k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen;
15. vyzývá k zařazení mladých lidí do politického života, zejména pokud jde o podněcování mladých lidí k účasti v místních volbách; vítá v této souvislosti projekty osvětové kampaně pro mládež / projekty občanského vzdělávání financované z prostředků EU; vítá legislativní opatření týkající se zastoupení mladých lidí v místních a regionálních volbách; považuje komunální volby v roce 2016 za příležitost, jak povzbudit mladé lidi, aby se opět aktivně zapojili do procesu politické transformace;
16. vítá zákon o přechodném soudnictví; připomíná velké naděje tuniského lidu, pokud jde o přechodný proces; lituje silné polarizace ve výboru pro pravdu a důstojnost; konstatuje, že národní usmíření a růst by neměly být protichůdné priority;
17. vyzývá Komisi a ESVČ, aby pokračovaly v podpoře Tuniska v oblasti reformy justice a právního státu s ohledem na hodnoty tuniské ústavy, včetně technické a finanční podpory probíhajícího zřizování nejvyšší soudní rady a ústavního soudu; vítá program EU pro justiční reformu (PARJI), který byl přijat v roce 2011, stejně jako program PARJ2 přijatý v roce 2014, na který bylo přiděleno pouze 15 milionů EUR;
18. vyzývá vládu, aby rychle přijala opatření, která by zabránila používání mučení; vyzývá Tunisko, aby zrušilo trest smrti; vyjadřuje obavy nad případy, kdy ze strany tuniských orgánů dochází opakovaně k mučení nezletilých osob podezřelých ze záměru připojit se k teroristickým organizacím;
19. vyzývá Tunisko, aby naléhavě reformovalo svůj zákon o výjimečném stavu z roku 1978, který je v současné době uplatňován mimo základní ustanovení ústavy;
20. vyjadřuje znepokojení nad přeplněností věznic v Tunisku, nedostatkem potravin a špatnými hygienickými podmínkami a jejich dopadem na základní práva odsouzených; vítá tunisko-evropský projekt reformy tuniského vězeňství, která v případě méně závažných trestných činů usiluje o posílení systému alternativních trestů nahrazujících tresty odnětí svobody;
21. žádá reformu trestního zákoníku, a zejména zrušení článku 230, který trestá homosexualitu odnětím svobody na tři roky a je v rozporu s ústavní zásadou zákazu diskriminace a ochrany soukromí; vítá nový zákon, kterým se nahrazuje a mění zákon č. 1992-52 o narkotikách, který upřednostňuje prevenci před odstrašováním a stanoví alternativní tresty, které umožňují rehabilitaci a znovuzačlenění uživatelů drog do společnosti, jako vhodný krok k sladění tuniských právních předpisů s mezinárodními normami;
22. žádá důraznější proces decentralizace a posilování regionů prostřednictvím dalších místních samospráv; podporuje partnerství s členskými státy EU, která napomáhají decentralizovanému přístupu (například odborná příprava nebo budování kapacit v této oblasti), stejně jako projekty decentralizované spolupráce řízené místními orgány členských států, které přispívají k rozvoji tuniské regionální a místní správy, i partnerství a výměnu osvědčených postupů s městy EU a místními komunitami; žádá, aby byla navýšena podpora občanské společnosti v regionech ze strany EU a aby byly přitom rozvíjeny úspěšné existující iniciativy;
23. obává se, že při revizi trestního soudního řádu a trestního zákoníku bylo s ohledem na prosazování svobody projevu dosaženo jen malého pokroku; je znepokojen tím, že několik občanů bylo pro své názory stíháno a uvězněno za údajnou pomluvu, urážku státních úředníků v rapové písni nebo za urážku veřejné morálky, včetně novinářů a bloggerů; vítá skutečnost, že se Tunisko připojilo k partnerství Freedom Online Coalition, a vyzývá jej k aktivnější účasti;
24. znovu potvrzuje, že svoboda tisku a sdělovacích prostředků na internetu, včetně svobody pro bloggery, i off-line spolu se svobodou shromažďování jsou klíčovými prvky a nezbytnými pilíři demokracie a otevřené a pluralitní společnosti; podporuje uplatňování osvědčených postupů ve sdělovacích prostředcích, které umožňují skutečně investigativní a diferencovanou žurnalistiku; uznává přínos necenzurovaného přístupu k internetu a digitálních a sociálních médií; oceňuje živé a otevřené prostředí online médií v Tunisku, nicméně vyzývá tuniské orgány, aby dále investovaly do základních technologických infrastruktur a podporovaly digitální konektivitu a počítačovou gramotnost, zejména v nejchudších oblastech země; vítá přijetí nového zákona o informacích z března 2016 pro účinnou ochranu práva na svobodu informací v Tunisku včetně ochrany práv oznamovatelů; vítá skutečnost, že Vysoký úřad pro audiovizuální komunikace (HAICA) a jeho nástupce, Komise pro audiovizuální komunikace (ACA), budou moci využívat podporu EU, a to v rámci probíhajícího programu ve výši 10 milionů EUR na podporu reformy sdělovacích prostředků;
25. vyzývá shromáždění Rady Evropy, aby přiznalo Tunisku postavení partnera pro demokracii, jakožto významný krok směrem k upevnění parlamentní demokracie a právního státu v Tunisku;
II - Hospodářský a sociální rozvoj
26. vítá návrh Komise na makrofinanční pomoc ve výši 500 milionů EUR a jeho schválení Radou a Parlamentem;
27. bere na vědomí zahájení jednání o ambiciózní dohodě o volném obchodu (DCFTA) mezi EU a Tuniskem; připomíná, že je zapotřebí, aby tato jednání doprovázela přizpůsobená technická a finanční pomoc ze strany EU; zdůrazňuje, že tato dohoda, jež se snaží o zlepšení přístupu na trh a investičního klimatu, nemá pouze prostý obchodní rozměr a musí přispět k rozšíření evropských norem v oblasti životního prostředí, ochrany spotřebitele a práv pracovníků v Tunisku, posílit stabilitu, upevnit demokratický systém a oživit ekonomiku této země; vyzývá Komisi, aby během jednání zaujala pokrokový přístup a zajistila, aby byla tato dohoda oboustranně výhodná i při řádném zohlednění značných hospodářských rozdílů mezi oběma stranami; připomíná své doporučení Komisi a tuniské vládě, aby realizovaly jednoznačný a podrobný proces s cílem zapojit tuniskou a evropskou občanskou společnost do celého průběhu jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu; požaduje, aby byl proces konzultací otevřený a transparentní a aby více zohledňoval rozmanitost tuniské občanské společnosti a čerpal přitom z osvědčených postupů uplatňovaných při podobných jednáních;
28. bere na vědomí zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tunisko jakožto konkrétního kroku na podporu tuniského hospodářství i jako pobídku k provádění reforem; žádá, aby EU navýšila svou pomoc Tunisku prostřednictvím evropského nástroje sousedství a aby byla mezinárodní pomoc Tunisku koordinována tak, aby země mohla v plné míře využít podporu EU a aby bylo umožněno vytváření nových pracovních míst; podporuje partnerství s dalšími zainteresovanými světovými a regionálními dárcovskými zeměmi a organizacemi, a zejména opatření na omezení regionální nerovnosti, na podporu zachování a rozvoje místního zemědělství, se zohledněním specifik místního zemědělství, a na podporu informačních technologií sociálního hospodářství, výrobního odvětví a MSP, které by zvýšily zaměstnanost; poznamenává, že odvětví cestovního ruchu je velmi poznamenáno teroristickými útoky v roce 2015, a vyzývá členské státy, které tak neučinily, aby co nejrychleji přehodnotily bezpečnostní situaci s ohledem na následná opatření, která přijaly tuniské orgány, aby se tuniské odvětví cestovního ruchu mohlo zotavit;
29. žádá EU, aby zapojila občanskou společnost, místní samosprávu a další důležité subjekty do procesu určování priorit pro financování v rámci hodnocení v polovině období evropského nástroje sousedství;
30. zdůrazňuje nutnost řešit nezaměstnanost, zejména mladých absolventů vysokých škol, a zahájit důkladné reformy, které podpoří růst, kvalitní vzdělání a zaměstnanost (například usnadnění měnových omezení a přístupu k mikroúvěrům, reforma pracovního práva, rozvoj vzdělávacích programů uzpůsobených potřebám trhu práce a zjednodušení administrativních opatření) a diverzifikaci tuniského hospodářství; vyzývá všechny strany, aby nadále jednaly v duchu řádné spolupráce a zaměřily se na reformy, které přispějí k inkluzivnímu hospodářskému rozvoji všech území tohoto státu, včetně méně rozvinutých a zchudlých vnitrozemských regionů, které vyžadují dlouhodobý plán rozvoje; vyzývá tuniské orgány, aby vítaly iniciativy, v nichž občané projevují připravenost zlepšit politický dialog nebo technologické inovace; zdůrazňuje, že tyto občanské iniciativy potřebují mezinárodní podporu;
31. vítá iniciativu strategického plánu rozvoje Tuniska na období 2016–2020 a žádá jeho bezodkladné provádění a přijetí regulatorních rámců, které usnadní čerpání podpory EU a všech mezinárodních finančních institucí; vítá přijetí nové právní úpravy investic, která by měla zajistit regulatorní stabilitu a podpořit investice, a daňové reformy; požaduje modernizaci veřejné správy, která by měla fungovat efektivně a transparentně, což značně usnadní provádění projektů a přispěje k účelnějšímu vynakládání prostředků;
32. podporuje úsilí tuniské vlády o modernizaci a liberalizaci svého hospodářství s cílem splnit nové domácí, regionální a globální požadavky a je přesvědčen, že silné a rozmanité tuniské hospodářství povede k vytváření pracovních míst, příležitostí a k prosperitě a umožní tak zemi naplnit širší politické a sociální ambice;
33. připomíná strategický význam tuniského zemědělství a vítá v tomto směru opatření naplánovaná v tuniském rozpočtu na rok 2016, včetně odpuštění dluhů zemědělcům a zahájení vnitrostátních konzultací o odvětví zemědělství; pokládá za nezbytné, aby do těchto vnitrostátních konzultací byla zapojena občanská společnost a co nejširší spektrum aktérů, včetně drobných zemědělců z jihu země a mladých zemědělců; je přesvědčen, že odvětví zemědělství vyžaduje hloubkovou reformu a sérii urgentních praktických opatření, jako je vybudování kapacit odsolovacích stanic, které řeší problém nedostatku vody a další problémy, které se objevují v souvislosti se změnou klimatu; vyzývá tuniské orgány, aby zakázaly používání jakýchkoli pesticidů, které jsou již zakázány v EU.
34. vyzývá EU, aby posílila svoje úsilí v boji proti desertifikaci v Tunisku; bere na vědomí, že tuniští občané se potýkají s vážným nedostatkem vody; vyzývá Tunisko, aby podporovalo trvale udržitelné zemědělství a stravovací návyky; doporučuje, aby pozemková reforma povzbuzovala zemědělce k ochraně lesů a řek; připomíná, že udržitelný rozvoj pobřežního cestovního ruchu v Tunisku bude vyžadovat výrazné omezení hustoty hotelů v zájmu racionalizace investic a řízení pobřežních oblastí;
35. vítá, že agentura APIA (Agence de promotion des investissements agricoles) zahájila projekt s názvem „Mobilita mladých, zabezpečování potravin a snižování chudoby ve venkovských oblastech“ s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí nabízením alternativ ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby podpořily akce EU tím, že se v partnerství s tuniskými orgány, organizacemi občanské společnosti a soukromým sektorem zapojí do odvětvových nebo tematických projektů, které by mohly mít přímý kladný vliv na tuniskou společnost;
36. vítá programy, které vypracoval sekretariát Unie pro Středomoří, jako např. Med4jobs, usilující o řešení problematiky uplatnitelnosti mladých lidí ve Středomoří na trhu práce; vyzývá členské státy Unie pro Středomoří, aby pověřily svůj generální sekretariát, aby se zaměřil na hospodářský a sociální rozvoj Tuniska a podpořil tak konsolidaci procesu transformace;
37. žádá důraznější boj proti korupci, zejména v kontextu rostoucí šedé ekonomiky, s cílem dosáhnout větší efektivity a transparentnosti rozhodovacích procesů a vytvořit lepší prostředí pro investice a podnikání; vitá vytvoření tuniské protikorupční agentury, avšak vyjadřuje politování nad jejím omezeným rozpočtem; naléhavě vyzývá tuniské orgány, aby posílily její kapacity a efektivitu a aby jí poskytly veškerou nezbytnou finanční a logistickou podporu pro zajištění řádného fungování veřejné správy a řádných postupů zadávání veřejných zakázek; vyzývá tuniské orgány, aby zajistily široké zviditelnění svých kroků proti korupci;
38. vyzývá k urychlenému zřízení národní rady pro sociální dialog, o níž bylo rozhodnuto v roce 2013;
39. vyjadřuje znepokojení nad malou schopností Tuniska vymáhat majetek, zejména kvůli zdlouhavým a náročným postupům zabavování a navracení majetku; žádá, aby byla Tunisku poskytnuta zvláštní podpora v oblasti technických kapacit za účelem vyšetřování a získávání zpravodajských informací a důkazů, které jsou pro navrácení majetku třeba;
40. vyzývá členské státy, aby projevily podporu a politickou vůli v zájmu urychlení navrácení zmrazeného tuniského majetku; vítá rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2016 prodloužit zmrazení prostředků 48 osob o další rok;
41. žádá, aby byly podporovány rychlejší a bezpečnější převody plateb a investičního potenciálu – zejména v zájmu místního a regionálního rozvoje – Tunisanů a Severoafričanů už nyní pobývajících v EU;
42. vyjadřuje znepokojení ohledně udržitelnosti tuniského dluhu a vyzývá k posouzení možných způsobů, jak učinit tuniský dluh udržitelný s ohledem na hospodářskou situaci v zemi; žádá konverzi tuniského dluhu na investiční projekty, zejména v oblasti budování strategické infrastruktury a snižování regionálních rozdílů, a vítá příslušné iniciativy v tomto ohledu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily počet těchto typů projektů, vyzývá členské státy EU, aby přezkoumaly možnosti zajištění nového preferenčního rozložení tuniského dluhu a diverzifikace jednotlivých složek dluhu;
43. vítá projekty EU v oblasti vytváření pracovních příležitostí a odborného vzdělávání jako např. program IRADA; doporučuje, aby byla poskytnuta další podpora malým a středním podnikům z prostředků evropské politiky sousedství (ENP); poukazuje na to, že MSP jsou rozhodující pro tuniský růst a měly by mít proto možnost využívat podporu z EU; podporuje rozvoj programů pro začínající podniky zaměřených na ženy a mladé lidi, zejména za účelem rozvoje odborné přípravy v oblasti podnikového vedení a přístupu k finanční podpoře s cílem podpořit oblast MSP; doporučuje, aby Tunisko co nejdříve přijalo odpovídající opatření, které mu umožní plně využívat programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); vybízí k soukromým půjčkám malým a středním podnikům, například prostřednictvím posílení odvětví záruk za úvěr a prostřednictvím reformy bankovního sektoru, který trpí nedostatkem kapitálu; vítá nedávno zahájený partnerský program pro tuniskou centrální banku, který má přispět k modernizaci bankovnictví;
44. doporučuje využít odborné znalosti a zkušenosti EU v oblasti regionálních fondů a snižování regionálních rozdílů k podpoře regionálního rozvoje v Tunisku a snížení rozdílů; žádá mezinárodní partnery a finanční instituce o pomoc při zkvalitňování a rozšiřování vnitrostátní infrastruktury (např. dálnice, železnice, přístavy, letiště a telekomunikační sítě) tak, aby lépe propojovala venkovská a vnitrozemská centra;
45. vybízí k začlenění evropského nástroje sousedství do celoevropských iniciativ, jako je energetická unie; současně vybízí k prohloubení spolupráce v regionu severní Afriky v konkrétních otázkách, jako je zalesňování a vodní hospodářství, a k větší socioekonomické integraci, s posílením obchodu v celé severní Africe; připomíná, že Unie pro Středomoří podporuje rozvoj konkrétních projektů v tomto regionu a v tomto smyslu by se měla připojit k projektům, které v Tunisku řídí Evropská unie;
46. žádá, aby se spolupráce EU více zaměřila na zelenou ekonomiku a udržitelný rozvoj a na rozsáhlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, stejně jako na zlepšení čištění odpadních vod a nakládání s odpady, neboť Tunisko má v odvětví obnovitelných zdrojů značný potenciál; vítá projekty, jako je vyčištění Bizertského jezera podpořené Unií pro Středomoří, projekt střech pokrytých vegetací v Ghar el Melh nebo spotřebovávání organického odpadu ve městě Beja;
47. vítá propojování evropsko-středomořských trhů s elektřinou jako jeden z významných prvků spolupráce v oblasti energetiky s našimi jižními sousedy; domnívá se, že projekt Evropského institutu pro Středomoří (EIMed) by umožnil obousměrné obchodování s elektřinou mezi severním a jižním Středomořím ve prospěch všech partnerů v oblasti bezpečnosti, stability a dostupnosti dodávek elektřiny;
III - Bezpečnost a obrana
48. je hluboce znepokojen přímým vedlejším účinkem, který má mimo jiné nestabilita v Libyi na bezpečnost v Tunisku; bere na vědomí výstavbu zdi na části hranic s Libyí; vyjadřuje znepokojení nad tím, že vysoký počet tuniských zahraničních bojovníků se přidává k DÁ'IŠ a dalším teroristickým skupinám; zdůrazňuje, že důležitou součástí boje proti terorismu je boj proti pašování zbraní; zdůrazňuje, že je třeba reformovat tuniské zpravodajské služby, a to při dodržení zásad právního státu a lidskoprávních úmluv;
49. vyjadřuje obavy nad teroristickým útokem v pohraničním městě Ben Guerdane, k němž došlo bezprostředně po bombovém útoku spáchaném ve městě v Sabratha, což ukazuje, že tunisko-libyjská hranice zůstává vysoce propustná; vyjadřuje znepokojení nad situací v Libyi a vyzývá všechny strany v Libyi, aby konstruktivně spolupracovaly s vládou národní jednoty; zdůrazňuje, že EU je připravena na žádost vlády národní jednoty poskytnout bezpečnostní podporu a že musí být obnovena bezpečnostní koordinace mezi Tuniskem a Libyí; navrhuje posoudit společně s tuniskými orgány možnosti vytvoření pomocné pohraniční mise EU v Tunisku;
50. uznává, že hlavní příčiny radikalizace tvoří chudoba a sociální vyloučení; proto požaduje lepší sociální začleňování mladých lidí, aby jim bylo umožněno nalézt stabilní zaměstnání a aby se nestali terčem náboru jako bojovníci pro teroristické organizace; doporučuje využít zkušenosti získané prostřednictvím činnosti mezinárodních organizací, jako je Hidája, při vytváření místních a regionálních strategií boje proti násilnému extremismu; vyzývá ke zvyšování povědomí o těchto sítích a podobných iniciativách v Tunisku;
51. vyzývá tuniskou vládu, aby vypracovala strategii pro návrat zahraničních bojovníků spojující například represivní a preventivní opatření s programy deradikalizace a reintegrace s cílem umožnit jim znovuzačlenění do společnosti a snížit tak budoucí rizika; požaduje přijetí komplexnější strategie pro předcházení radikalizaci ve věznicích a vazebních zařízeních; požaduje, aby byl kladen větší důraz na lepší vzdělání i na boj proti radikalizaci mládeže;
52. uznává, že terorismus je sdílená výzva, která vyžaduje společnou odpověď, a že v nedávné době došlo k prohloubení spolupráce EU a Tuniska v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu, zejména díky ambicióznímu programu na podporu reformy bezpečnostního sektoru;
53. podporuje mírový proces a proces politického usmíření v Libyi pod vedením OSN, jež představují zásadní nástroj v úsilí o stabilizaci celého regionu a posílení bezpečnosti a reformního procesu v Tunisku;
54. vítá koordinační proces bezpečnostní pomoci zahájený v Tunisku, v němž sehrává aktivní úlohu EU; zdůrazňuje, že Evropská unie by měla podporovat Tunisko při budování státních struktur určených k řešení bezpečnostních otázek; vítá výsledky G7+3 ve věci bezpečnostní spolupráce; vyzývá k urychlenému provedení stávajících programů a k posílení bezpečnostní pomoci Tunisku se zaměřením na bezpečnost na hranicích, ochranu infrastruktury cestovního ruchu a boj proti společné teroristické hrozbě; vybízí však tuniské orgány, aby na tyto hrozby reagovaly úměrně s cílem zachovat demokratické svobody a základní práva; vyzývá k plné podpoře příslušných tuniských orgánů, zřízení poradce pro národní bezpečnost a zároveň vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy v oblasti bezpečnosti s Tuniskem, se zaměřením na vzdělávání pracovníků bezpečnostních sil a dodržování lidských práv; požaduje, aby byla prováděna systematická hodnocení dodržování lidských práv v souvislosti s podporou EU určené Tunisku v oblasti bezpečnosti;
55. vyjadřuje nejhlubší obavy nad zákonem 22/2015 o boji proti terorismu, který přijalo tuniské Národní lidové shromáždění v červenci 2015 a který ukládá možnost trestu smrti za řadu trestných činů zahrnutých do pojmu „terorismu“; vyjadřuje znepokojení nad různými ustanoveními zákona o boji proti terorismu; zdůrazňuje, že tento zákon by mohl vážně ohrozit občanské svobody a dodržování lidských práv v Tunisku; vyzývá tuniské orgány, aby nadále dodržovaly moratorium na používání trestu smrti; připomíná, že podle tuniského práva je trest smrti stanoven za zločiny vraždy a znásilnění, i když od roku 1991 nebyla žádná poprava vykonána; zdůrazňuje, že i když Tunisko patří k zemím, kde je hrozba terorismu velmi silná, státy jsou v boji proti terorismu povinny plně respektovat lidská práva; zdůrazňuje, že evropská politika sousedství je výrazně vázána na dodržování lidských práv a mezinárodního práva, a připomíná, že EU zaujímá pevný postoj proti trestu smrti;
56. vítá skutečnost, že zákon 22/2015 o boji proti terorismu obsahuje ustanovení o právní ochraně novinářských zdrojů a trestnosti nepovoleného sledování ze strany vlády;
57. vítá, že byl v listopadu 2015 zahájen program EU na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Tunisku, přičemž zvláštní důraz klade na restrukturalizaci bezpečnostních služeb, hraniční kontroly a zpravodajské služby, a závazek obou stran v rámci Rady přidružení EU-Tunisko ze dne 18. dubna 2016 k efektivnímu a urychlenému provedení programu;
58. žádá, aby byla v rámci jednoznačné strategické vize zaměřené na prevenci, podporu tvorby právních předpisů pro Národní lidové shromáždění a zřízení úřadu státního zastupitelství pro boj proti terorismu spíše prosazována logika cílů, a nikoli pouhá podpora politickým nástrojům;
59. vítá posílení politického dialogu mezi EU a Tuniskem v boji proti terorismu; připomíná význam ochrany lidských práv v rámci protiteroristických opatření;
60. požaduje prohloubení spolupráce s agenturami EU, jako je Europol, přičemž poznamenává, že Tunisko není na seznamu třetích zemí, s nimiž Europol uzavře dohody; vyzývá Radu, aby zvážila zařazení Tuniska na seznam těchto třetích zemí; požaduje, aby byla před schválením této dohody vypracována studie dopadů této spolupráce a předložená na společné schůzi Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE); vítá skutečnost, že Eurojust jmenoval kontaktní osobu pro Tunisko, i výzvu Eurojustu k prohloubení spolupráce a jmenování druhé kontaktní osoby, která bude speciálně pověřena bojem proti terorismu; vyzývá tuniskou vládu, aby co nejdříve navázala na tyto návrhy odpovídajícími postupy;
IV - Mobilita, výzkum, vzdělávání a kultura
61. vítá partnerství EU a Tuniska v oblasti mobility, které bylo uzavřeno v březnu 2014, a žádá jeho bezodkladné naplňování; vyzývá k přijetí nové vízové politiky vůči Tunisku a k uzavření dohody o zpětném přebírání osob; konstatuje, že ačkoli se partnerství v oblasti mobility opírají o vnitrostátní kompetence, jsou začleněna do návrhu EU v rámci evropské politiky sousedství; doporučuje, aby členské státy projevily solidaritu s Tuniskem tím, že uvolní vízový režim pro podnikatele, učitele, studenty, výzkumné pracovníky, umělce atd.;
62. vyzývá EU, aby podepsala partnerství pro mobilitu s partnerskými zeměmi v rámci jižního sousedství s cílem dospět k uvolnění vízového režimu spolu s dohodami o zpětném přebírání osob; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila možnosti pro programy cirkulační migrace, které by otevřely bezpečné a zákonné cesty pro migranty; odsuzuje obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou většinou ženy, a zdůrazňuje, že za účelem boje proti němu je důležité posilovat spolupráci s partnerskými zeměmi; konstatuje, že nelegální migraci zahrnující převaděčství a obchod s lidmi lze omezit nejlépe vydáváním dlouhodobých víz opravňujících k vícenásobnému pobytu namísto vydávání krátkodobých víz; doporučuje Tunisku, aby v souladu s mezinárodním právem změnilo zákon z roku 2004, který kriminalizuje osoby, které opustily jeho území bez povolení;
63. vyzývá tuniské orgány, aby úzce spolupracovaly s členskými státy v rámci boje proti organizovaným formám nedovoleného přistěhovalectví;
64. zdůrazňuje, že takové mise, jako EURONAVFOR MED, jsou prostředkem, jak konkrétně a účinně bojovat proti obchodování s lidmi; vyzývá Unii, aby ještě intenzivněji pokračovala v tomto typu operací a zapojila do nich partnerské země, jako je Tunisko;
65. vítá partnerství EU-Tunisko v oblasti výzkumu a inovací a zapojení Tuniska do rámcového programu Horizont 2020; zdůrazňuje, že soudržná politika v oblasti vědeckého výzkumu a technologického rozvoje by představovala pobídku pro investice do oblasti výzkumu a vývoje, přenosu výzkumu a inovací do soukromého sektoru a zakládání nových podniků; podtrhuje, že Tunisko by se mělo stát plnohodnotným účastníkem programu Erasmus+, aby byla podpořena další výměna vysokoškolských studentů; je znepokojen tím, že studenti z Tuniska mají stále více potíží, pokud chtějí studovat na území Evropy; žádá, aby byla zejména vůči mladým studentům pocházejícím z méně rozvinutých regionů uplatňována „politika pozitivní diskriminace“ s pobídkami, které umožní jejich účast v těchto programech; vyzývá Tunisko, aby pozměnilo a upřednostnilo partnerství určená k rozvoji dovedností v oblasti cizích jazyků, inženýrství, energie z obnovitelných zdrojů, přírodních věd a informatiky, což jsou oblasti s nejvyšší mírou zaměstnanosti;
66. vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj partnerství mezi školami, univerzitami a výzkumnými středisky a aby posílila společné projekty celoživotního učení, zejména v oblasti jazykového vzdělávání, nových technologií, podpory vzdělávání a podnikání žen;
67. požaduje prohloubení partnerství v kreativním, kulturním a sportovním odvětví, všeobecném vzdělávání, životě komunit a v audiovizuálním odvětví, a to posílením sítí a prováděním iniciativ pro intenzivnější mezikulturní dialog, valorizaci společného historického a archeologického dědictví z období antiky, mobilitu aktérů, podporu a cirkulaci kulturního a audiovizuálního obsahu, mimo jiné prostřednictvím festivalů a výstav; vybízí Tunisko, aby se zapojilo do programu Kreativní Evropa;
68. doporučuje, aby orgány EU, a zejména delegace EU v Tunisu, při zveřejňování výzev k podávání nabídek a výzev k projevení zájmu i při komunikaci s veřejností používaly arabštinu; zdůrazňuje, že je důležité, aby tuniská vláda informovala občany o své činnosti;
69. domnívá se, že používání arabštiny je nezbytné k zajištění zapojení občanské společnosti do vztahů mezi EU a Tuniskem, a to zejména v souvislosti s jednáními o dohodě o volném obchodu;
70. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě Tuniské republiky a předsedovi Tuniského národního lidového shromáždění.
- [1] Příjaté texty, P8_TA(2015)0272.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2016)0061.
- [3] Příjaté texty, P8_TA(2016)0086.
- [4] Úř. věst. L 102, 12.5.2016, s. 1.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
12.7.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
51 2 4 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Lars Adaktusson, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Mario Borghezio, Elmar Brok, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Andrzej Grzyb, Marek Jurek, Soraya Post, Igor Šoltes, Eleni Theocharous, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Therese Comodini Cachia, Edouard Ferrand, Liliana Rodrigues |
||||