ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo*)
9.9.2016 - (COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD)) - ***I
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Tanja Fajon
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo*)
(COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0277),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0177/2016),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0261/2016),
1. přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě, Komisi a také parlamentům členských států.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
V roce 2003 Evropská unie v Soluňské agendě jednoznačně potvrdila, že podporuje vyhlídky všech zemí západního Balkánu na členství v EU a bude se o něj zasazovat. Proces stabilizace a přidružení se od té doby stal klíčovým rámcem pro evropskou perspektivu zemí západního Balkánu až do jejich budoucího přistoupení, s tím, že pro tento proces je obzvláště důležité uvolňování vízového režimu.
Dohody o přidružení a stabilitě byly uzavřeny se všemi zeměmi západního Balkánu včetně Kosova a vstoupily v platnost dne 1. dubna 2016. Dohoda o přidružení a stabilitě je prvním smluvním vztahem mezi Evropskou unií a Kosovem a představuje důležitý a historický krok pro vyhlídky této země na členství v EU. Také zrušení víz pro občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska v roce 2009 a poté pro Albánii a Bosnu a Hercegovinu v roce 2010 představovalo důležitý krok směrem k jejich evropské integraci a prokázalo, že země v tomto regionu jsou schopny uskutečňovat nezbytné reformy. Tyto kroky však Kosovo izolovaly od ostatních balkánských zemí, v nichž došlo k uvolnění vízového režimu.
Tato izolace má vážný dopad na každodenní život obyvatel Kosova. Nemělo by se zapomínat na strašlivé události, které následovaly po rozpadu Jugoslávie, kdy kruté války tento region brutálně rozdělily a zanechaly velmi hluboké jizvy v myslích i srdcích jeho obyvatel. Z oblasti uprchly stovky tisíc uprchlíků a migrantů a poté jsme byli svědky toho, jak mladá generace vyrůstala odříznutá od jednotné a prosperující Evropy. Zacelení této rány je pro obyvatele Kosova o to důležitější.
Kosovu byl plán na uvolnění vízového režimu předložen teprve v červnu 2012, o čtyři roky později než všem ostatním zemím v regionu. Přestože je ve své podstatě podobný, plán pro Kosovo je výrazně přesnější a podrobnější a obsahuje 95 referenčních hodnot. Komise předložila čtyři zprávy o pokroku dialogu o vízovém režimu s Kosovem: v únoru 2013, červenci 2014, prosinci 2015 a čtvrtou a poslední zprávu v květnu 2016, kdy předložila také legislativní návrh na uvolnění vízového režimu.
Cestování bez víz nejenže usnadňuje mezilidské kontakty, zlepšuje přeshraniční spolupráci, kulturní, vzdělávací a profesní výměnu, ale také pomáhá omezovat nelegální imigraci tím, že zločince připraví o jejich podnikání. Uvolnění vízového režimu občanům otevře možnost cestovat do zahraničí za poznáním, na návštěvu příbuzných a přátel, aniž by museli čelit zdlouhavým a drahým vízovým postupům. Zmírní také jejich pocit izolace. Bezvízový režim představuje jeden z nejhmatatelnějších a nejkonkrétnějších úspěchů na cestě této země do Evropské unie a umožňuje uskutečňování volného pohybu jakožto jednoho ze základních principů evropského projektu.
Zpravodajka rozhodně vítá tento velmi potřebný návrh, který zajistí, aby Kosovo neztratilo naději a nadále usilovalo o vstup do EU. Vyhlídky na členství v EU jsou klíčovou zárukou stability a hlavní hnací silou reforem pro tuto zemi i celý region. V minulosti jsme se naučili, že míru a stability lze nejlépe dosáhnout dalším posilováním procesu přistoupení k EU a tím, že tento proces učiníme pro občany co nejviditelnějším a nejhmatatelnějším.
Evropský parlament je rozhodným zastáncem a podporovatelem Kosova a jeho vyhlídek na členství v Evropské unii, včetně procesu uvolňování vízového režimu, a dlouhodobě vyzývá jak kosovské orgány ke spolupráci a k plnění požadovaných referenčních hodnot, tak Komisi, aby tento proces pomohla usnadnit a urychlit.
Je důležité připomenout, že v souladu s předpisy EU v oblasti víz má být každá země posuzována podle svých zásluh. To, zda by měla být vízová povinnost pro občany konkrétní země zrušena, je určováno na základě uváženého individuálního posouzení řady kritérií. Také tento návrh tedy musí být veden spravedlivým přístupem založeným na výsledcích, a nikoli politickým handlováním. Zpravodajka z tohoto důvodu nesouhlasí s jakýmkoli srovnáváním nebo podmiňováním jiných návrhů právě projednávaných v Radě nebo Parlamentu.
V roce 2010 Komise dále zřídila mechanismus monitorování v období po uvolnění vízového režimu, s cílem přezkoumat fungování bezvízového režimu a řešit případné nedostatky při jeho provádění. Také zavedení mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti v roce 2014 představuje pro členské státy další nástroj k řešení případného zneužívání bezvízového režimu a umožňuje opětovné zavedení víz.
Je nesporné, že problém s uznáním Kosova měl závažný dopad na kosovské hospodářství a jeho rozvoj i na každodenní život občanů. Přestože potřeba vyřešit status Kosova byla středem zájmu věnovaného celému regionu i vazeb s Evropskou unií, vedla také k určitému zpomalení evropského integračního procesu. Členské státy se zavázaly k uvolnění vízového režimu v případě Kosova, jakmile budou splněny příslušné podmínky, bez ohledu to, jaké mají stanovisko k jeho statusu.
Zpravodajka očekává, že uznání statusu Kosova nebude mít negativní dopad na proces přijímání tohoto návrhu. Za tímto účelem by zpravodajka ráda zopakovala výzvu Evropského parlamentu zbývajícím pěti členským státům, aby pokročily v otázce uznání Kosova. To nebude mít pozitivní dopad pouze na proces přistoupení Kosova k EU, ale celkově také na jeho vztahy v regionu, normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou i na politické a socioekonomické vztahy se zbytkem světa. A Evropská unie nese politickou odpovědnost za dokončení tohoto procesu.
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (7.7.2016)
pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo)
(COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD))
Navrhovatelka: Ulrike Lunacek
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Cílem návrhu Evropské komise je pozměnit nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (2016/0139(COD)). Návrh se konkrétně týká bezvízového režimu pro Kosovo, který má být zaveden převedením této země z přílohy I do přílohy II. Díky tomu budou moci občané Kosova, kteří jsou držiteli biometrických pasů, cestovat bez víza do EU (s výjimkou Spojeného království a Irska), na Island, do Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska, a to v případě krátkodobých pobytů netrvajících déle než 90 dnů v průběhu jakéhokoliv období 180 dnů.
Výbor pro zahraniční věci se již několikrát vyslovil pro zjednodušení a uvolnění vízového režimu pro země západního Balkánu jako způsobu podpory mezilidských kontaktů a prohloubení vztahů těchto zemí s EU. Kosovo je jedinou zemí západního Balkánu, která od roku 2010 nezískala žádné výhody z dohody o zjednodušení vízového režimu, a je v současné době jediným státem, jehož občané potřebují pro cesty do EU vízum. Tato situace způsobila, že obyvatelstvo se cítí být „občany druhé třídy“, kteří jsou izolováni, což vytváří napětí, které v minulosti motivovalo kosovské občany vyhledávat jiné způsoby, jak vycestovat do EU.
Dialog o uvolnění vízového režimu s Kosovem byl zahájen 19. ledna 2012. Komise předtím trvala na tom, že je třeba dosáhnout dostatečného pokroku, co se týče zpětného přebírání osob a jejich opětovného začlenění do společnosti jako nezbytných prvků, a byla s prací, kterou vykonaly kosovské orgány, spokojena. Komise předložila čtyři zprávy o dosaženém pokroku, poslední z nich dne 4. května 2016. Z této zprávy vyplývá, že Kosovo splnilo požadavky svého plánu uvolnění vízového režimu, za předpokladu, že do přijetí tohoto návrhu Evropským parlamentem a Radou Kosovo ratifikuje dohodu o hranicích s Černou Horou a zlepší své výsledky v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a korupci.
Výbor pro zahraniční věci vždy zdůrazňoval význam právního státu, nezávislého soudnictví a dodržování zásad demokracie. Prostřednictvím výročního usnesení o pokroku Kosova na jeho cestě k evropské integraci sleduje a hodnotí vývoj, přičemž zajišťuje, aby byla daným otázkám věnována neustálá pozornost. Výbor bude tímto způsobem pokračovat i nadále. Díky uvolnění vízového režimu v případě Kosova pocítí jeho občané standardní přístup. Mělo by být rovněž impulzem pro kosovské orgány, aby dále usilovaly o provedení nezbytných reforem, především co se týče požadavků v rámci dohody o stabilizaci a přidružení.
A konečně – vzhledem k významu, který má uvolnění vízového režimu pro kosovské občany – by si výbor přál, aby byl příslušný proces rychle dokončen a pozměněné nařízení vstoupilo co nejdříve v platnost, a občané tak z něj mohli mít užitek.
******
Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jakožto věcně příslušný výbor, aby Parlamentu navrhl přijmout stanovisko v prvním čtení a převzal návrh Komise.
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Název |
Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo*) |
||||
|
Související dokumenty |
COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD) |
||||
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
LIBE 6. 6. 2016 |
|
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 6. 6. 2016 |
||||
|
Navrhovatelka Datum jmenování |
Ulrike Lunacek 24.5.2016 |
||||
|
Projednání ve výboru |
14.6.2016 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
7.7.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
38 7 6 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, László Tőkés, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Boris Zala |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Laima Liucija Andrikienė, Andrzej Grzyb, András Gyürk, Paavo Väyrynen, Janusz Zemke |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Heidi Hautala |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
25 |
+ |
|
|
ALDE |
Nathalie Griesbeck, Filiz Hyusmenova, Angelika Mlinar, Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld |
|
|
GUE/NGL |
Cornelia Ernst |
|
|
PPE |
Jaromír Štětina |
|
|
S&D |
Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Evelyne Gebhardt, Ana Gomes, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Clare Moody, Luigi Morgano, Péter Niedermüller, Emilian Pavel, Birgit Sippel, Daniele Viotti, Josef Weidenholzer |
|
|
VERTS/ALE |
Eva Joly, Judith Sargentini, Josep-Maria Terricabras, Bodil Valero |
|
|
24 |
- |
|
|
ECR |
Daniel Dalton, Jussi Halla-aho, Timothy Kirkhope, Branislav Škripek |
|
|
EFDD |
Gerard Batten, Ignazio Corrao, Beatrix von Storch |
|
|
ENF |
Sylvie Goddyn |
|
|
NI |
Udo Voigt |
|
|
PPE |
Burkhard Balz, Andrea Bocskor, Michał Boni, Pál Csáky, Mariya Gabriel, Kinga Gál, Monika Hohlmeier, Andrey Kovatchev, Barbara Kudrycka, Traian Ungureanu, Vladimir Urutchev, Axel Voss, Rainer Wieland, Joachim Zeller |
|
|
S&D |
Juan Fernando López Aguilar |
|
|
2 |
0 |
|
|
PPE |
Frank Engel, József Nagy |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Název |
Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo*) |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD) |
||||
|
Datum předložení EP |
4.5.2016 |
|
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
LIBE 6.6.2016 |
|
|
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 6.6.2016 |
|
|
|
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Tanja Fajon 23.5.2016 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
26.5.2016 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
5.9.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
25 24 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gerard Batten, Michał Boni, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Mariya Gabriel, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Timothy Kirkhope, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, József Nagy, Péter Niedermüller, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Udo Voigt, Beatrix von Storch, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Andrea Bocskor, Pál Csáky, Daniel Dalton, Angelika Mlinar, Luigi Morgano, Emilian Pavel, Jaromír Štětina, Josep-Maria Terricabras, Daniele Viotti, Axel Voss |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Burkhard Balz, Evelyne Gebhardt, Sylvie Goddyn, Andrey Kovatchev, Clare Moody, Vladimir Urutchev, Rainer Wieland, Joachim Zeller |
||||
|
Datum předložení |
9.9.2016 |
||||