Postup : 2015/2326(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0262/2016

Předložené texty :

A8-0262/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 06/10/2016 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0385

ZPRÁVA     
PDF 539kWORD 72k
9.9.2016
PE 578.513v02-00 A8-0262/2016

o kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva za rok 2014

(2015/2326(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodajka: Heidi Hautala

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Petičního výboru
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva za rok 2014

(2015/2326(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na 32. výroční zprávu o kontrole uplatňování práva Unie (2014) (COM(2015)0329),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o hodnocení projektu „EU Pilot““ (KOM(2010)0070),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Druhá zpráva o hodnocení projektu „EU Pilot““ (KOM(2011)0930),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2002 o vztazích se stěžovatelem ve věcech porušení práva Společenství (KOM(2002)0141),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2012 nazvané „Aktualizace sdělení o vztazích se stěžovatelem v případech uplatňování práva Unie“ (COM(2012)0154),

–  s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí,

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o 30. a 31. výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU(1),

–  s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Petičního výboru (A7-0262/2016),

A.  vzhledem k tomu, že článek 17 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví základní úlohu Komise jako „strážkyně Smluv“;

B.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 1 SEU má Listina základních práv Evropské unie stejnou právní sílu jako Smlouvy a je určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a členským státům, pokud uplatňují právo Unie (čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv);

C.  vzhledem k tomu, že podle čl. 258 odst. 1 a 2 SFEU, má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá ze Smluv, vydá o tom odůvodněné stanovisko a může předložit věc Soudnímu dvoru, pokud daný členský stát nevyhoví stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí;

D.  vzhledem k tomu, že rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí stanoví sdílení informací o veškerých řízeních o porušení Smlouvy zasláním formálního dopisu, ale nepokrývá neformální postup EU Pilot, který předchází zahájení formálního řízení o porušení Smlouvy;

E.  vzhledem k tomu, že Komise se odvolává na čl. 4 odst. 3 SEU a na zásadu loajální spolupráce mezi Unií a členskými státy, aby posílila svou povinnost zachovávat během postupů EU Pilot ve vztahu k členským státům mlčenlivost;

F.  vzhledem k tomu, že postupy EU Pilot mají zajistit užší a koherentnější spolupráci mezi Komisí a členskými státy s cílem napravit již v raném stadiu případy porušování práva EU, aby se, kdekoli to bude možné, podařilo předejít nutnosti přistoupit k formálnímu řízení o porušení Smlouvy;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 obdržela Komise 3 715 stížností na možné porušení práva EU, přičemž z členských států bylo nejvíce stížností podáno proti Španělsku (553), Itálii (475) a Německu (276);

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 Komise zahájila 893 nových řízení o porušení Smlouvy, přičemž z členských států byl největší počet otevřených řízení v Řecku (89), Itálii (89) a Španělsku (86);

I.  vzhledem k tomu, že článek 41 Listiny základních práv Evropské unie stanoví právo na uspokojivé správní řízení jako právo každého na to, aby jeho záležitost byla projednána nestranně a spravedlivě a v přiměřené lhůtě institucemi a orgány Unie, a vzhledem k tomu, že článek 298 SFEU stanoví, že při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu;

1.  připomíná, že podle článku 17 SEU Komise zajišťuje uplatňování práva Unie, včetně Listiny základních práv EU (čl. 6 odst. 1 SEU), jejíž ustanovení jsou určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a členským státům, pokud uplatňují právo Unie;

2.  uznává, že hlavní odpovědnost za správné provádění a uplatňování práva EU nesou členské státy, ale zdůrazňuje, že tato skutečnost nezbavuje orgány a instituce EU povinnosti dodržovat primární právo EU při tvorbě sekundárních právních předpisů EU;

3.  poukazuje na zásadní úlohu Komise při dohledu nad uplatňováním práva EU a při předkládání výroční zprávy Parlamentu a Radě; vyzývá Komisi, aby i nadále hrála aktivní úlohu při rozvoji různých nástrojů zaměřených na lepší provádění, prosazování a dodržování práva EU v členských státech a aby ve své příští výroční zprávě poskytla kromě údajů o provádění směrnic EU i údaje o uplatňování unijních nařízení;

4.   uznává, že hlavní odpovědnost za správné provádění a uplatňování práva EU nesou členské státy, a zdůrazňuje, že členské státy musí při provádění práva EU také plně dodržovat základní hodnoty a práva zakotvené ve Smlouvách a v Listině základních práv EU; připomíná, že monitorování a hodnocení provádění práva EU přísluší Komisi; za tímto účelem opět vyzývá členské státy, aby systematicky využívaly korelační tabulky, přičemž však zdůrazňuje, že tato skutečnost nezbavuje orgány EU povinnosti dodržovat primární právo EU při tvorbě sekundárních právních předpisů EU; připomíná si, že je třeba, aby využíval své zprávy o provádění týkající se odvětvových právních předpisů;

5.  uznává, že Parlament hraje rovněž klíčovou úlohu v tomto ohledu, neboť vykonává politický dohled nad činností Komise spočívající v prosazování právních předpisů, studuje výroční zprávy o sledování uplatňování práva EU a přijímá příslušná parlamentní usnesení; navrhuje, že Parlament by mohl ve větší míře přispívat k včasnému a řádnému provádění legislativy EU prostřednictvím sdílení svých odborných poznatků v oblasti legislativního rozhodování na základě již vytvořených vazeb s vnitrostátními parlamenty;

6.  konstatuje, že včasné a správné provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jednoznačný vnitrostátní právní rámec by měly patřit mezi priority členských států s cílem zabránit porušování právních předpisů EU a současně přinést jednotlivcům i podnikům zamýšlené výhody, jež přináší efektivní a účinné uplatňování právních předpisů EU;

7.  zdůrazňuje důležitou úlohu sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných stran při vytváření právních předpisů a při monitorování a oznamování nedostatků při provádění a uplatňování právních předpisů EU ze strany členských států; bere na vědomí, že Komise uznala úlohu zúčastněných stran tím, že v roce 2014 zavedla nové nástroje, které tento postup usnadňují; vybízí zúčastněné strany, aby v této souvislosti zůstaly pozorné i do budoucna;

8.  je si vědom toho, že účinné uplatňování práva EU má za důsledek posílení důvěryhodnosti orgánů a institucí EU; oceňuje význam, který je ve výroční zprávě Komise přisuzován peticím předkládaným občany, podniky a organizacemi občanské společnosti, což představuje základní právo zakotvené v Lisabonské smlouvě, důležitý prvek evropského občanství a důležitý sekundární prostředek pro monitorování uplatňování právních předpisů EU a odhalování případných mezer v těchto předpisech prostřednictvím přímého vyjádření názorů a zkušeností občanů, společně s volbami a referendy, jež zůstávají primární platformou pro demokratické vyjádření postojů;

9.  domnívá se, že nereálné lhůty pro provedení právních předpisů mohou vést k tomu, že členské státy nejsou schopny dodržet pravidla, čímž se uděluje implicitní souhlas k opožděnému uplatňování; vyzývá evropské orgány, aby se dohodly na příhodnějších harmonogramech pro provedení nařízení a směrnic, které by braly náležitý ohled na nezbytné kontrolní a konzultační období; domnívá se, že by Komise měla předkládat zprávy, přezkumy a revize právních předpisů k datům odsouhlaseným spoluzákonodárci a stanoveným v příslušných právních předpisech;

10.   vítá skutečnost, že nová interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů obsahuje ustanovení, která mají za cíl zlepšit provádění a uplatňování právních předpisů Unie a vybízet ke strukturovanější spolupráci v tomto ohledu; podporuje výzvu, jež je v této dohodě obsažena, aby byla lépe vymezena vnitrostátní opatření, která nejsou přímo spojena s legislativou Unie (praxe známá jako pozlacování, „gold plating“); zdůrazňuje, že je důležité zdokonalit provádění a je třeba, aby členské státy zasílaly oznámení v případě, že zavádějí vnitrostátní pravidla, kterými doplňují evropské směrnice, a jednoznačně v nich tato pravidla identifikovaly; zdůrazňuje, že členské státy by se při uplatňování právních předpisů EU měly vyvarovat přidávání nadbytečných požadavků k legislativě EU, což vede k vytváření mylných představ o legislativní činnosti EU a posiluje neopodstatněnou skepsi občanů vůči EU; poukazuje však na to, že tím není nijak dotčena výsadní pravomoc členských států přijímat na vnitrostátní úrovni přísnější sociální a environmentální normy než normy dohodnuté na úrovni EU:

11.  zdůrazňuje, že Parlament by měl hrát výraznější úlohu při analýze toho, do jaké míry dosahují souladu s právem EU přistupující země a země, které uzavřely dohodu o přidružení k Evropské unii; navrhuje v tomto ohledu, aby byla těmto zemím poskytována vhodná pomoc v podobě setrvalé spolupráce s jejich vnitrostátními parlamenty v oblasti dodržování a uplatňování práva EU;

12.  navrhuje, aby Parlament vypracovával v reakci na výroční zprávy o pokroku, které vydává Komise, o všech kandidátských zemích řádné zprávy, a nikoli pouze usnesení, aby měly všechny dotčené výbory možnost předložit relevantní stanoviska; je přesvědčen, že Komise by měla i nadále vydávat zprávy o pokroku pro všechny země evropského sousedství, které podepsaly dohody o přidružení, aby mohl Parlament provádět seriózní a systematické posouzení pokroku, kterého dosáhly tyto země při provádění acquis EU souvisejícího s agendou přistoupení;

13.  vítá 32. výroční zprávu Komise o kontrole uplatňování práva EU a bere na vědomí, že životní prostředí, doprava, vnitřní trh a služby byly v roce 2013 oblastmi politiky, v nichž zůstalo v roce 2014 nejvíce otevřených případů týkajících se porušování právních předpisů EU; konstatuje také, že v roce 2014 byly životní prostředí, zdraví, ochrana spotřebitelů, mobilita a doprava opět politickými oblastmi, v nichž bylo zahájeno nejvíce nových řízení o porušení Smlouvy; vybízí Komisi, aby v zájmu zajištění interinstitucionální transparentnosti poskytla Parlamentu lepší přístup k případům, v nichž se jedná o porušení práva EU;

14.  bere na vědomí, že podle výroční zprávy se počet formálních řízení o porušení Smlouvy v posledních pěti letech snížil a že podle Komise se tak stalo na základě účinného strukturovaného dialogu s členskými státy v rámci projektu EU Pilot; domnívá se nicméně, že pokles v posledních letech i pokles, který se očekává v příštích letech, je důsledkem neustálého snižování počtu nových legislativních návrhů Komise; poukazuje na to, že Komise neprovádí žádné postupy EU Pilot, když byly směrnice provedeny ve vnitrostátním právu pozdě;

15.   připomíná, že toto hodnocení ex post nenahrazuje povinnost Komise monitorovat efektivně a včas uplatňování a provádění právních předpisů EU, a konstatuje, že by Evropský parlament mohl napomáhat při přezkumu provádění právních předpisů prostřednictvím své kontroly Komise;

16.  konstatuje, že nárůst počtu nových případů řešených v rámci projektu EU Pilot během zkoumaného období a pokles počtu případů, kdy je zahájeno řízení o porušení Smlouvy, jak jsou uvedeny ve výroční zprávě, ukazuje, že systém EU Pilot prokázal svou užitečnost a že měl pozitivní výsledky díky podpoře účinnějšího prosazování práva EU; opakuje však, že prosazování právních předpisů EU není ani dostatečně transparentní, ani nepodléhá žádné skutečné kontrole ze strany stěžovatelů a zúčastněných stran, a vyjadřuje politování nad tím, že navzdory svým opakovaným žádostem má Parlament stále nedostatečný přístup k informacím o postupu v rámci projektu EU Pilot a o neuzavřených případech; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zajistila větší transparentnost, pokud jde o informace o postupu EU Pilot a o dosud neuzavřených případech;

17.  zastává názor, že finanční postihy za nedodržování práva EU by měly být účinné, přiměřené a odrazující a měly by zohledňovat selhání, k němuž dochází opakovaně ve stejné oblasti, a že musí být dodržována zákonná práva členských států;

18.  poukazuje na to, že v Evropské unii, která je založena na zásadách právního státu, na právní jistotě a předvídatelnosti, musí být občanům EU umožněno – je to totiž jejich právo – jako prvním vědět, jaké vnitrostátní právní předpisy byly případně přijaty v rámci transpozice práva EU a které vnitrostátní orgány jsou odpovědné za jejich správné provádění, a to jasným, přístupným, transparentním a včasným způsobem (prostřednictvím internetu i jinými prostředky);

19.  vyzývá Komisi, všechny jednotlivé portály, přístupová místa a informační internetové stránky sjednotila v rámci jednoho vstupního portálu, kde budou mít občané snadný přístup k elektronickým formulářům pro podání stížnosti a k přehledným informacím o řízeních o porušení Smlouvy; dále Komisi vyzývá, aby do své příští monitorovací zprávy zahrnula podrobnější informace o používání těchto portálů;

20.  poukazuje na to, že loajální spolupráce mezi Komisí a Parlamentem je povinností obou těchto orgánů; žádá proto, aby byla rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí revidována tak, aby umožňovala poskytovat informace o postupech EU Pilot v podobě (důvěrného) dokumentu parlamentnímu výboru příslušnému pro výklad a uplatňování práva Unie;

21.  připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013 vyval k přijetí nařízení EU o evropském správním právu procesním podle článku 298 SFEU, ale navzdory skutečnosti, že toto usnesení bylo přijato naprostou většinou hlasů (572 hlasů pro, 16 proti a 12 poslanců se zdrželo hlasování), nebyla žádost Parlamentu vyslyšena a Komise návrh nepředložila; vyzývá Komisi, aby se znovu zabývala tímto usnesením Parlamentu a předložila návrh legislativního aktu týkajícího se správního práva procesního;

22.  vyjadřuje politování obzvláště nad skutečností, že nezaznamenal žádnou odezvu na svou žádost o závazná pravidla ve formě nařízení, které by upravilo různé aspekty řízení o porušení Smlouvy a postupu, jenž tomuto řízení předchází, včetně oznámení, závazných časových lhůt, práva na slyšení, povinnosti odůvodnit rozhodnutí a práva každé osoby na přístup ke své složce, s cílem posílit práva občanů a zaručit transparentnost;

23.  v této souvislosti připomíná, že Výbor pro právní záležitosti zřídil pracovní skupinu pro správní právo, která se rozhodla vypracovat skutečný návrh nařízení o správním postupu správy Unie jako „zdroj inspirace“ pro Komisi, a to nikoliv proto, aby zpochybnila právo Komise na iniciativu, ale aby jednak ukázala užitečnost takového nařízení a jednak přesvědčila o tom, že jeho schválení bude schůdné;

24.  je přesvědčen o tom, že záměrem tohoto návrhu nařízení není nahradit stávající právní předpisy EU, ale spíše je doplňovat tam, kde se vyskytují mezery nebo vznikají problémy s výkladem, a zajistit větší přístupnost, jednoznačnost a konzistentnost při výkladu stávajících předpisů ku prospěchu občanům a podnikům, ale i státní správě a jejím úředníkům;

25.  znovu proto vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se evropského správního práva procesního a zohlednila přitom kroky, které v této oblasti doposud učinil Parlament;

26.   připomíná, že orgány a instituce EU jsou vázány Smlouvami a Listinou základních práv Evropské unie, i když jednají jako členové skupin mezinárodních věřitelů (v rámci tzv. trojky);

27.  vyzývá Komisi, aby soulad s právními předpisy EU učinila skutečnou politickou prioritou, která musí být prosazována v úzké spolupráci s Parlamentem, který má za povinnost za a) vyžadovat od Komise politickou odpovědnost a za b) jakožto spolutvůrce právních předpisů se ujistit, že je vždy plně informován, s cílem neustále zlepšovat svou legislativní činnost;

28.  podporuje myšlenku, aby byl v rámci Parlamentu zaveden postup pro monitorování uplatňování práva EU v členských státech, který by byl schopen analyzovat otázku nedodržování pro každou zemi individuálně a který by zohledňoval skutečnost, že příslušné stálé výbory Parlamentu monitorují uplatňování práva EU v rámci svých příslušných oblastí působnosti;

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vnitrostátním parlamentům.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0322.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

32. výroční zpráva Komise o kontrole uplatňování práva EU znovu obsahuje zajímavé informace o aktuálním provádění a praktickém uplatňování práva EU. Zpráva například ukazuje, že životní prostředí, doprava a vnitřní trh a služby zůstaly oblastmi politiky, v nichž bylo v roce 2014 otevřeno nejvíce případů týkajících se porušení Smlouvy. Výroční zpráva rovněž zdůrazňuje, že počet formálních řízení o porušení Smlouvy se v posledních pěti letech snížil. Podle Komise je toto snížení výsledkem účinného dialogu s členskými státy, který probíhá v rámci postupu používaného v projektu EU Pilot. Avšak vzhledem k tomu, že Parlament má k informacím o postupu používaném v rámci projektu EU Pilot a neuzavřených případech stále ještě poněkud omezený přístup, je obtížné hodnotit, do jaké míry lze snížení počtu formálních řízení o porušení Smlouvy skutečně přičítat lepšímu dodržování práva EU ze strany členských států, a nikoli kompromisním řešením mezi Komisí a členskými státy, které neplní povinnosti vyplývající ze Smluv. Ze zprávy lze proto vyvodit, že prosazování práva EU není dosud dostatečně transparentní. V této souvislosti se zpravodajka domnívá, že návrhy, které předložila pracovní skupina pro správní právo zřízená Výborem pro právní záležitosti, by mohly Komisi být cennou inspirací, neboť ukazují užitečnost nařízení o správním postupu správy Unie a přesvědčují o tom, že jeho schválení bude schůdné. Zpravodajka je rovněž přesvědčena o tom, že Parlament by mohl a měl hrát strukturovanější úlohu při analýze toho, do jaké míry dosahují souladu s právem EU přistupující země a země, které uzavřely dohodu o přidružení k Evropské unii, a při rozvíjení náležité podpory, která je v této oblasti uvedeným zemím poskytována.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (28.4.2016)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva za rok 2014

(2015/2326(INI))

Navrhovatel: Ramon Tremosa i Balcells

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 obdržela Komise 3 715 stížností na možné porušení práva EU, přičemž z členských států bylo nejvíce stížností podáno proti Španělsku (553), Itálii (475) a Německu (276);

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 Komise zahájila 893 nových řízení o porušení povinností, přičemž z členských států byl největší počet otevřených řízení v Řecku (89), Itálii (89) a Španělsku (86);

C.  vzhledem k tomu, že mezi lety 2010 a 2014 bylo otevřeno 3 550 řízení o porušení povinností kvůli pozdnímu provedení 439 směrnic členskými státy, přičemž každou směrnici schválenou během daného období porušovalo v průměru 8 členských států; nejdotčenějšími členskými státy byly Belgie (36), Rumunsko (34) a Slovinsko (26)(1);

1.  domnívá se, že účinnost práva EU systematicky snižuje jeho neuspokojivé uplatňování ze strany členských států a neuspokojivá následná opatření Komise; konstatuje, že nedostatečné provádění a prosazování právních předpisů hraje důležitou roli, co se týče řady evropských krizí, vytváří nerovné podmínky na jednotném trhu a zdůrazňuje, že zdokonalování provádění právních předpisů EU může posílit důvěru v záměry a cíle Evropské unie mezi jejími občany;

2.  domnívá se, že nereálné lhůty pro provedení právních předpisů mohou vést k neschopnosti členských států dodržet pravidla, čímž se uděluje tichý souhlas k opožděnému uplatňování; vyzývá evropské orgány, aby se dohodly na příhodnějších harmonogramech pro provedení nařízení a směrnic, které berou náležitý ohled na nezbytné kontrolní a konzultační období; domnívá se, že by Komise měla předkládat zprávy, přezkumy a revize právních předpisů k datům odsouhlaseným spoluzákonodárci a stanoveným v příslušných právních předpisech;

3.  vyzývá Komisi, aby v rámci jednotlivých generálních ředitelství vytvořila internetové stránky, na nichž bude uveden seznam členských států, které neprovedly směrnice nebo neplní rozhodnutí a nařízení; domnívá se, že by seznam měl být měsíčně aktualizován a že by měl podrobně uvádět, které směrnice nebyly provedeny nebo která rozhodnutí a nařízení nebyla splněna;

4.  domnívá se, že by Komise měla řešit případy nenáležitého provádění směrnic aktivněji, aby postihla případy jak neúmyslné, tak úmyslné činnosti členských států;

5.  domnívá se, že vzhledem k právní nejistotě a možným rizikům, ohrožením a komplikacím, které mohou nastat, je povinností Komise stavět se proti dalším dvěma zákonodárným složkám v rozhodovacím procesu na evropské úrovni, které ponechávají rozhodování o podstatných záležitostech na aktech v přenesené pravomoci/prováděcích aktech v rámci spolurozhodovacího procesu;

6.  se znepokojením konstatuje, že nejméně jeden a více členských států dosud neprovedlo 11 směrnic v oblasti bankovnictví a financí, přičemž pouze Německo provedlo všechny platné právní předpisy v této oblasti a Rakousko je jediným členským státem, který má ještě provést méně než tři směrnice(2);

7.  poukazuje na to, že směrnice o opožděných platbách dosud nebyla řádně provedena v 11 členských státech a že nejhorší situace panuje v Itálii, na Kypru, ve Španělsku, Portugalsku a Řecku, kde zpoždění v platbách B2B(3) dosahuje nadprůměrné výše(4), což způsobuje dodatečné problémy MSP;

8.  poukazuje dále na to, že žádný členský stát dosud neprovedl směrnici o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, směrnici o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a směrnici o právech spotřebitelů(5); vyzývá Komisi, aby podrobněji sledovala případy daňové a celní státní podpory vzhledem k tomu, že je to jedna ze čtyř politických oblastí, v níž bylo otevřeno nejvíce řízení o porušení povinností za rok 2014;

9.  připomíná, že nedodržování maastrichtských kritérii a shovívavé a diskreční prosazování pravidel Paktu o stabilitě a růstu (SGP) Komisí a Radou přispělo ke vzniku evropské dluhové krize, která následovala po celosvětové finanční krizi; je znepokojen přetrvávajícím nedodržováním a nesoudržným prosazováním pravidel Paktu o stabilitě a růstu a konstatuje, že stávající pravidla je třeba uplatňovat tak, že budou využívány existující doložky flexibility; žádá Komisi a Radu, aby přijaly aktivnější postoj ohledně prosazování postupu při makroekonomické nerovnováze, a zvláště pokud jde o účinné předcházení závažné makroekonomické a finanční nerovnováze;

10.  poukazuje na to, že pouze 10 ze 157 hlavních doporučení vydaných členským státům v rámci evropského semestru bylo v roce 2014 plně provedeno nebo byl alespoň zaznamenán výrazný pokrok při jejich provádění(6); vyzývá v této souvislosti, aby byla dodržována doporučení ohledně evropského semestru obsažená ve zprávě pěti předsedů o prohlubování hospodářské a měnové unie, tedy: konkrétnější a ambicióznější doporučení pro jednotlivé země a jasnější zaměření na stanovené priority za současného ponechání nezbytného manévrovacího prostoru členskému státu v provádění doporučení pro jednotlivé země a dále systematičtější využívání hlášení, vzájemného hodnocení a metody „dodržujte, nebo vysvětlujte“ za účelem zajištění řádného provádění, a rovněž širší veřejná diskuse, která by vedla k větší vnitrostátní odpovědnosti;

11.  zdůrazňuje, že pro členské státy, které jsou součástí eurozóny nebo se zapojují do bankovní unie, je nezbytné provést směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank, aby fungoval jednotný mechanismus pro fungování krizí, protože v řadě případů musí být rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí uplatňováno na základě provedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank(7)do vnitrostátního práva;

12.  konstatuje, že dne 22. října 2015 se Komise obrátila na Soudní dvůr EU z důvodu neprovedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize ve vnitrostátním právu ze strany šesti členských států(8) ;

13.  je velmi znepokojen skutečností, že směrnici o systémech pojištění vkladů dosud neprovedlo 10 členských států(9) , a vyzývá Komisi, aby zajistila její provedení; proto vyzývá k včasnému provedení stávajících právních předpisů bankovní unie a k posílení dialogu s odborníky daného sektoru a spotřebitelskými organizacemi za účelem posouzení dopadu a účinnosti přijatých právních předpisů;

14.  vítá první návrhy Komise v oblasti unie kapitálových trhů a zdůrazňuje, že je důležité povzbudit k většímu množství investic do reálné ekonomiky;

15.  domnívá se, že nezákonné praktiky, které vedly k případu LuxLeaks, a jiné nekalé daňové praktiky v dalších členských státech byly způsobeny nedostatečnou výměnou informací v rámci směrnice o správní spolupráci v oblasti daní;

16.  vyzývá Evropský orgán pro bankovnictví, aby zhodnotil, zda se bankovní systémy členských států, které nedodržují směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank ani směrnici o systémech pojištění vkladů, potýkají s konkurenční nevýhodou;

17.  se zklamáním konstatuje, že z důvodu neschopnosti navrhnout a přijmout nezbytná opatření druhé úrovně ve stanoveném časovém rámci ze strany orgánu pro cenné papíry a trhy a Komise považuje Komise za nezbytné navrhnout, aby byl o rok odložen vstup v platnost směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II) a souvisejícího nařízení MiFIR a dále aby bylo obdobně odloženo provádění některých ustanovení nařízení o zneužívání trhu a nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů;

18.  žádá Komisi, aby zahájila řízení pro nesplnění povinnosti proti členským státům, které otevřeně odmítly prosazovat povinnosti vyplývající z rozhodnutí Rady (EU) 1601/2015 ze dne 14. září 2015, jakož i z rozhodnutí Rady (EU) 1523/2015 ze dne 22. září 2015, která stanoví systém povinných kvót pro přijímání uprchlíků;

19.  domnívá se, že Komise by měla, je-li to možné a přiměřené, navrhovat více nařízení a méně směrnic, aby zajistila rovné podmínky pro všechny členské státy, pokud jde o právní předpisy, zejména v případě právních předpisů EU týkajících se jednotného trhu, a současně zohledňovat skutečnost, že forma právních textů musí odpovídat cílům a účelům návrhů;

20.  zastává názor, že finanční postihy za nedodržování práva EU by měly být účinné, přiměřené a odrazující, měly by zohledňovat selhání, k němuž dochází opakovaně ve stejné oblasti, a že musí být dodržována zákonná práva členských států;

21.  shledává, že množství oficiálních řízení o porušení povinností se snížilo také díky účinnosti strukturovaného dialogu s členskými státy prostřednictvím uplatňování projektu EU Pilot;

22.  vítá úsilí Komise o zlepšení přístupu k informacím o uplatňování unijního práva; podporuje další úsilí o zvýšení transparentnosti;

23.  podporuje vytvoření standardního strukturovaného postupu v rámci Parlamentu pro sledování uplatňování práva EU v členských státech, který by byl schopný analyzovat otázku nedodržování pro každou zemi individuálně, bere na vědomí skutečnost, že příslušné stálé výbory Parlamentu monitorují uplatňování práva EU v rámci svých příslušných oblastí působnosti.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

24

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Mady Delvaux, Marian Harkin, Ian Hudghton, Sophia in ‘t Veld, Syed Kamall, Krišjānis Kariņš, Paloma López Bermejo, Emmanuel Maurel, Siôn Simon, Romana Tomc

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Virginie Rozière

(1)

Údaje v bodech odůvodnění A, B a C pocházejí ze zprávy Komise s názvem „Kontrola uplatňování práva Unie: Výroční zpráva za rok 2014“ (9.7.2015).

(2)

Obzvláště znepokojivý je případ Polska (10 případů porušení), Lucemburska (9) a Slovinska, Španělska a Estonska (každá země 8 případů porušení).

(3)

Mezi podniky.

(4)

Viz „Transposition and implementation of the Directive on Late Payments in Commercial Transactions“, výzkumná služba Evropského parlamentu.

(5)

Evropská komise – Výroční zpráva za rok 2014 o kontrole uplatňování práva Unie, s. 19–20 –http://ec.europa.eu/atwork/applying-eu-law/docs/annual_report_32/com_2015_329_en.pdf

(6)

Míra úspěšnosti přibližně 6,5 %: Zsolt Darvas a Alvaro Leandro, „The Limitations of Policy Coordination in the Euro Area under the European Semester“, Bruegel, listopad 2015.

(7)

Tisková zpráva Komise ze dne 22. října 2015 o předvolání šesti států před ESD z důvodu neprovedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

(8)

Česká republika, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

(9)

Belgie, Kypr, Estonsko, Řecko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko; Tisková zpráva Komise, 10. prosince 2015.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (18.2.2016)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke 32. výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU (2014)

(INI))

Navrhovatelka: Agnieszka Kozłowska-Rajewicz

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje skutečnost, že Komise má pravomoc a povinnost dohlížet na uplatňování práva EU a zahajovat řízení o porušení povinností proti členským státům, které nesplnily určitou povinnost podle Smluv; vyzývá nicméně Komisi, aby před zahájením formálního řízení o porušení povinností upřednostnila pilotní iniciativu EU a zahájila s členskými státy postup ve formě dialogu; připomíná členským státům, že právní předpisy EU tvoří nedílnou součást jejich vnitrostátních právních předpisů a že nesou odpovědnost za jejich správné uplatňování;

2.  konstatuje, že včasné a správné provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jasný vnitrostátní právní rámec by měly patřit mezi priority členských států s cílem zabránit porušování právních předpisů EU a současně přinést jednotlivcům i podnikům zamýšlené výhody vzhledem k efektivnímu a účinnému uplatňování právních předpisů EU;

3.  zdůrazňuje důležitou úlohu sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných stran při vytváření právních předpisů a při monitorování a oznamování nedostatků při provádění a uplatňování právních předpisů EU ze strany členských států; bere na vědomí, že Komise uznala úlohu zúčastněných stran při zavádění nových nástrojů v roce 2014, které by tento postup usnadnily; vybízí zúčastněné strany, aby v této souvislosti zůstaly pozorné i v budoucnosti;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že v roce 2014 bylo zaregistrováno 3 715 nových stížností a že Komise obdržela nejvyšší počet nových stížností (666) v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování od roku 2011(1); připomíná, že nedostatečné provádění i nesprávné uplatňování či neuplatňování právních předpisů EU členskými státy způsobuje neúčinnost těchto právních předpisů a významně omezuje sociální a zaměstnanecká práva, a proto je třeba, aby byla přijata opatření na úrovni EU a zároveň, aby byla plně dodržována zásada subsidiarity;

5.  zdůrazňuje skutečnost, že v roce 2014 nevydal Soudní dvůr Evropské unie žádné významné rozsudky v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování;

6.  zdůrazňuje, že v roce 2014 se z celkem 2 341 stížností, které řešila evropská síť Solvit, 1 458 stížností týkalo dostupnosti a uplatnění práv v oblasti sociálního zabezpečení podle nařízení (ES) č. 883/2004, přičemž nejvyšší počet zaregistrovaných stížností byl vznesen v souvislosti s případy týkajícími se přídavků na děti, důchodů a dávek v nezaměstnanosti;

7.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila dlouho očekávanou revizi nařízení (ES) č. 883/2004 i příslušného prováděcího nařízení s cílem zajistit, aby každý mohl využívat svých práv v oblasti sociálního zabezpečení v plném rozsahu; připomíná členským státům jejich povinnost spolupracovat úzce na této záležitosti, aby tak zabezpečily, že mobilním občanům EU nebudou upírána jejich práva; vyzývá Správní komisi pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aby každoročně prováděla vyhodnocení toho, které se problémy objevují nejčastěji, předkládala konkrétní návrhy na zlepšení situace a zveřejňovala své vyhodnocení a návrhy;

8.  poukazuje na to, že počet nových případů řízení o porušení povinností z důvodu pozdního provedení právních předpisů EU v oblasti zaměstnanosti (17) v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem (13) slabě vzrostl a že se všechny tyto nové případy týkaly pracovního práva (2); připomíná, že pozdní provedení předpisů v oblasti pracovního práva je ve vnitrostátním právu v některých členských státech trvalým problémem a brání občanům v tom, aby využívali svých práv a výhod právních předpisů Unie; zdůrazňuje, že pozdní a nesprávné provedení směrnic EU má negativní dopad na celkovou právní jistotu a na rovné podmínky na jednotném trhu; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, včetně legislativních opatření, pokud by to bylo vhodné pro zajištění praktického a přínosného provádění směrnic EU do všech vnitrostátních právních systémů;

9.  zdůrazňuje, že zpoždění při provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu brání řádnému fungování vnitřního trhu a je v rozporu se zájmy občanů a podniků, neboť jim upírá některá práva; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby co nejrychleji provedly směrnici 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, a zajistily tak, že všichni Evropané budou mít přístup ke kvalitní zdravotní péči v jiném členském státě;

10.  zdůrazňuje, že na konci roku 2014 bylo otevřených 1 347 případů řízení o porušení povinností, z čehož 72 se týkalo zaměstnanosti(3);

11.  vítá skutečnost, že Komise v rámci svého Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) věnuje důkladnou pozornost otázce provádění a vymáhání právních předpisů EU, aby předcházela případům pozdního provedení členskými státy a snížila počet těchto případů;

12.  konstatuje, že důvody pro pozdní provádění směrnic se v jednotlivých státech liší; naléhavě žádá Komisi, aby v členských státech provedla hloubkové analýzy, jejichž účelem je získat komplexní informace o této oblasti a bojovat proti případům pozdního provedení v budoucnosti, a to poskytováním řešení, která jsou slučitelná s právními možnostmi jednotlivých členských států;

13.  vítá skutečnost, že Komise vyvíjela v uplynulých pěti letech úsilí o snížení počtu formálních řízení o porušení povinností, a to na základě účinného strukturovaného dialogu s členskými státy v rámci pilotní iniciativy EU vedeného ještě předtím, než bylo zahájeno formální řízení o porušení povinností;

14.  naléhavě žádá Komisi, aby při navrhování a posuzování právních předpisů měla na zřeteli možné výhody a zátěž, kterou mohou představovat pro malé a střední podniky, které tvoří 99 % evropských podniků a zajišťují 85 % nových pracovních míst; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“; zdůrazňuje nutnost posoudit nejen krátkodobé dopady, nýbrž rovněž dlouhodobou hodnotu právních předpisů; zdůrazňuje však, že všichni zaměstnanci mají právo na co nejvyšší možnou míru ochrany, pokud jde o zdraví a bezpečnost při práci, a to bez ohledu na velikost podniku, který je zaměstnává;

15.  vyzývá k přijetí dalších opatření k zajištění účinného monitorování a prosazování právních předpisů, včetně včasného provádění a souladu s cíli právních předpisů, a k řešení škodlivých mezer, jak se objeví; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jasně formulované právní předpisy, aby se usnadnilo jejich dodržování;

16.  zdůrazňuje však, že právní předpisy EU stanovují pouze minimální normy, které mohou členské státy pomocí svých vnitrostátních právních předpisů vylepšit;

17.  domnívá se, že posouzení dopadů by měla zahrnovat testy vlivu na malé a střední podniky a testy konkurenceschopnosti s cílem zabezpečit, aby zejména malé a střední podniky nebyly novými právními předpisy nadměrně zatěžovány;

18.  vítá úsilí Komise v posledních letech a bere na vědomí řadu opatření, která byla zavedena s cílem poskytnout pomoc členským státům při provádění právních předpisů, jako jsou srovnávací tabulky, roční srovnávací přehled a pokyny; vítá skutečnost, že Komise poskytuje prováděcí plány pro snadnější uplatňování právních předpisů Unie neprodleně a účinně; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise monitorovala používání prováděcích plánů členskými státy;

19.  konstatuje, že Evropská komise neustále přezkoumává stávající právní předpisy v rámci svého programu zlepšování právní úpravy, jejímž cílem je zajistit vysokou kvalitu právních předpisů EU co se týče transparentnosti, veřejné konzultace, provádění a dodržování zásady subsidiarity; vyzývá proto Komisi, aby koordinovala své úsilí s úsilím členských států a Evropského parlamentu v dřívější fázi legislativního postupu s cílem zajistit, aby budoucí právní předpisy EU mohly být prováděny účinněji, protože deregulace, nadměrná regulace či chybějící regulace mohou více poškodit podniky a zaměstnanost; připomíná však, že tato koordinace musí probíhat, aniž by byla dotčena pravomoc zákonodárců a musí plně respektovat řádný legislativní postup a demokratickou legitimitu členských států;

20.  zdůrazňuje, že zásada rovného zacházení a nediskriminace je pevně zakotvena v právních předpisech EU, a proto by měla být zohledněna a respektována při vypracovávání návrhů právních předpisů EU;

21.  vyzývá Komisi, aby prohloubila spolupráci s členskými státy, a v případě potřeby tak urychlila nápravu porušování předpisů EU; zdůrazňuje, že tato spolupráce musí být transparentní a přístupná kontrole Parlamentu;

22.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala rámec, podle nějž členské státy poskytují příslušné informace o tom, jak jsou směrnice provedeny ve vnitrostátních právních předpisech;

23.  vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu členských států, pokud jde o zavádění a správné provádění právních předpisů EU, a to tím, že jim poskytne speciálně uzpůsobené nástroje, jako jsou podrobné prováděcí plány a dokumenty obsahující pokyny, jež jsou výsledkem posílené a vzájemné spolupráce mezi Komisí a členskými státy, a to již v rané fázi vytváření právních předpisů; domnívá se, že pravidelný dialog se sociálními partnery je rovněž důležitým způsobem, jak mohou členské státy zajistit účinné provádění pracovního práva EU;

24.  zdůrazňuje, že posílení inspektorátů práce v jednotlivých členských státech je zásadní pro zajištění účinného provádění pracovního práva EU v členských státech;

25.  vítá nástroje vytvořené Komisí, jako je Váš evropský portál, Solvit a CHAP, které poskytují podporu zúčastněným stranám, ale vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto nástroje jsou stále jen málo známé nebo málo využívané.

26.  vyzývá členské státy, aby Komisi poskytly jasnější a podrobnější informace týkající se provedení směrnic, aby bylo možné získat lepší přehled o situaci.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

17.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

10

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Jane Collins, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Tania González Peñas, Miapetra Kumpula-Natri, António Marinho e Pinto, Tamás Meszerics, Neoklis Sylikiotis, Ivo Vajgl

(1)

„Kontrola uplatňování práva EU: Výroční zpráva za rok 2014“ (COM(2015)0329), s. 8.

(2)

Pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „část I – politické oblasti“ (průvodní dokument „Kontrola uplatňování práva Unie: Výroční zpráva za rok 2014“), s. 40.

(3)

„Kontrola uplatňování práva EU. Výroční zpráva za rok 2014“ (COM(2015)0329), s. 15.


STANOVISKO Petičního výboru (22.4.2016)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke kontrole uplatňování práva EU: Výroční zprávě za rok 2014

(2015/2326(INI))

Navrhovatelka: Cecilia Wikström

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  opakuje, že problémy s prováděním a prosazováním právních předpisů EU jsou dlouhodobého rázu, a podporuje účinné uplatňování jednotných pravidel EU v členských státech, které je zásadní pro posílení důvěryhodnosti Unie a naplnění očekávání občanů, pokud jde o výhody, které jim může EU přinést;

2.  poukazuje na zásadní úlohu Komise při dohledu nad uplatňováním práva EU a s ohledem na předkládání výroční zprávy Parlamentu a Radě; vyzývá Komisi, aby i nadále hrála svou aktivní úlohu při rozvoji různých nástrojů zaměřených na lepší provádění, prosazování a dodržování práva EU v členských státech a aby ve své příští výroční zprávě poskytla kromě údajů o provádění směrnic EU i údaje o uplatňování nařízení EU;

3.  uznává, že Parlament hraje rovněž klíčovou úlohu tím, že vykonává politický dohled nad konáním Komise v oblasti prosazování právních předpisů, studuje výroční zprávy o sledování uplatňování práva EU a přijímá příslušná parlamentní usnesení; navrhuje, že Parlament by mohl ve větší míře přispívat k včasnému a přesnému provádění legislativy EU prostřednictvím sdílení svých odborných poznatků v oblasti legislativního rozhodování na základě již vytvořených vazeb s vnitrostátními parlamenty;

4.  připomíná význam petic a otázek obdržených Parlamentem na základě článku 227 SFEU, které často vedou Komisi k zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu; zdůrazňuje, že stížnosti jednotlivých občanů jsou jedním z hlavních způsobů odhalování slabin a detekce nedodržování a porušování práva EU ze strany členských států a zdrojem informací pro Komisi; poukazuje na to, že v roce 2014 byla veřejnost, firmy, nevládní a další organizace stále velmi aktivní, pokud jde o hlášení potenciálních případů porušení práva EU, a že celkový počet projednávaných stížností se v roce 2014 zvýšil o přibližně 5,7 % a v rámci projektu EU Pilot bylo otevřeno 1 208 nových případů; bere zároveň na vědomí počet zpracovaných stížností a případů v rámci projektu EU Pilot v roce 2014 a oceňuje 75% míru úspěšnosti při řešení případů v rámci tohoto projektu, který je pro řešení problémů rychlou a účinnou metodou;

5.  je si vědom toho, že účinné uplatňování práva EU má za důsledek posílení důvěryhodnosti orgánů a institucí EU; oceňuje význam, který je ve výroční zprávě Komise přisuzován peticím předloženým občany, podniky a organizacemi občanské společnosti, jelikož jsou vedle primárních forem demokratického projevu vůle, jako jsou volby a referenda, významným sekundárním prostředkem pro monitorování uplatňování právních předpisů EU a odhalování případných nedostatků v těchto předpisech prostřednictvím přímého vyjádření názorů a zkušeností občanů, které představuje základní právo zakotvené v Lisabonské smlouvě a důležitý prvek evropského občanství;

6.  poukazuje na to, že rozdíly v uplatňování a provádění práva EU ze strany členských států vytváří soustavné překážky pro firmy a občany, zejména ty, kteří chtějí mít prospěch z výdobytků jednotného trhu a žijí, pracují, podnikají nebo studují v jiném členském státě; zdůrazňuje, že prodlevy v provádění mají rovněž negativní dopad na právní jistotu; opakuje své stanovisko, že Komise by měla k dodržování práva EU přistupovat jako ke skutečné politické prioritě a efektivně v této spojitosti spolupracovat s orgány, zejména s Radou, a to především na základě systematického používání korelačních tabulek, a s členskými státy a dalšími zainteresovanými stranami; zdůrazňuje, že hlavní odpovědnost za správné provádění a uplatňování práva EU nesou členské státy;

7.  bere na vědomí správní záruky poskytované stěžovatelům, jako je včasné poskytování informací a vyrozumění, pokud jde o jejich stížnosti, jak to rovněž požadoval i Petiční výbor ve svém stanovisku z roku 2015 k výše uvedené zprávě; vyjadřuje nicméně politování nad prodlevami v odpovědích Komise ohledně řady petic, kdy je Komise žádána o stanovisko, a naléhavě ji vyzývá, aby zefektivnila své stávající postupy s cílem informovat občany včas a přiměřeným způsobem o veškerých opatřeních a krocích učiněných v reakci na jejich stížnosti; zdůrazňuje, že na kvalitě řešení petic spočívající v jejich individuálním posuzování by se v žádném případě neměla podepsat skutečnost, že jejich objem roste;

8.  bere na vědomí pozitivní dopad projektu EU Pilot na výměnu informací mezi Komisí a členskými státy a na řešení problémů týkajících se uplatňování právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni, a žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost faktickému provádění rozhodnutí přijatých během procesu řešení stížností v rámci projektu Pilot EU a jejich interní revizi; zdůrazňuje, že se tak mohou získat i cenné informace pro další projednávané petice, a žádá Komisi, aby předkladatele petic zapojila do procesu řešení případů v rámci projektu Pilot EU zahájených na základě petic, čímž se mj. umožní dialog mezi předkladateli a příslušnými vnitrostátními úřady; oceňuje, že členské státy ve větší míře usilují o urovnání případů nesplnění povinnosti ještě před tím, než vstoupí do fáze soudního projednávání; poukazuje na to, že rozhodnutí o předběžných otázkách přispívají k objasnění otázek ohledně uplatňování práva EU a lze jimi předcházet řízením pro nesplnění povinnosti;

9.  vyzývá Parlament, a zejména jeho Petiční výbor, aby podporoval kampaně zaměřené na zvýšení informovanosti o systému pro podávání stížností občanů na porušování práva EU, o projektu Pilot EU a řízeních pro nesplnění povinnosti, a zvýšil tak míru používání informací prostřednictvím internetového portálu Parlamentu a umožnil k těmto informacím snazší přístup;

10.  vítá závazek útvarů Komise k posílení výměny informací s Petičním výborem a znovu připomíná své požadavky, které se týkají zlepšení komunikace mezi těmito dvěma stranami, zejména pokud jde o zahájení a průběh řízení o nesplnění povinnosti ze strany Komise, včetně postupu v rámci projektu EU pilot, a úsilí Komise o to, aby Petiční výbor dostával informace v přiměřeném časovém horizontu, což mu umožní účinněji reagovat na požadavky občanů; připomíná, že již opakovaně požadoval, aby Komise zohlednila při své monitorovací a legislativní práci zprávy a zjištění Petičního výboru;

11.  vítá, že Komise zlepšila poskytování informací občanům o jejich právech a vhodných mechanismech nápravy prostřednictvím internetových stránek, databází, jednodušších formulářů pro podávání stížností a nástrojů pro řešení problémů po internetu, jejichž smyslem je zvýšit transparentnost; vítá v tomto ohledu lepší dostupnost rozhodnutí v případech nesplnění povinnosti na internetu a obnovení internetové sekce „Uplatňování právních předpisů EU“ na portálu Europa a sekce „Vaše práva“ na témže portálu, kde jsou občanům zprostředkovávány příslušné informace o tom, jak jsou právní předpisy EU uplatňovány v členských státech a jak podat stížnost; zdůrazňuje, že je třeba učinit další kroky k zajištění lepšího přístupu k informacím o uplatňování práva EU a o nástrojích řešení problémů pro občany a podniky EU a zlepšit vyřizování stížností občanů a podniků EU týkajících se porušení práva EU;

12.  vyzývá Komisi, všechny jednotlivé portály, přístupová místa a informační internetové stránky sjednotila v rámci jednoho vstupního portálu, kde budou mít občané snadný přístup k elektronickým formulářům pro podání stížností a k přehledným informacím o řízeních pro nesplnění povinnosti; dále Komisi vyzývá, aby do své další monitorovací zprávy zahrnula podrobnější informace o používání těchto portálů;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že petice předložené občany EU se stále vztahují k porušování právních předpisů EU; poukazuje na to, že petice se týkají především údajného porušování práva EU v oblasti základních práv, včetně práv příslušníků menšin a osob se zdravotním postižením, diskriminace, a to i diskriminace na základě národnosti, a dále pak vnitřního trhu, volného pohybu, dopravy, životního prostředí, vzdělávání, zaměstnání a zdravotní péče; domnívá se, že tyto petice dokládají skutečnost, že stále existují časté a všeobecně rozšířené případy pozdního nebo neúplného provedení nebo nesprávného uplatnění právních předpisů EU, a zdůrazňuje, že členské státy by měly právní předpisy EU uplatňovat a provádět efektivně a svou zákonodárnou činnost by měly vykonávat v plném souladu se základními hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách a v Listině základních práv EU; vyzývá členské státy, aby zásadním způsobem zvýšily kvalitu výměny informací s Petičním výborem a kvalitu vysvětlení, která předkládají; zdůrazňuje, že je třeba, aby během schůzí Petičního výboru byli přítomni zástupci členských států a aby s nimi byl veden o příslušných peticích vyvážený dialog; navrhuje, aby začlenění preventivních mechanismů bylo provedeno efektivněji;

14.  připomíná, že fyzické osoby se ve svých peticích často dotýkají oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (dříve známé jako tzv. třetí pilíř); upozorňuje na to, že při zkoumání různých petic jsou často zjišťovány přetrvávající nedostatky, jako jsou dlouhé lhůty při vnitrostátních soudních řízeních týkajících se záležitostí spojených s právními předpisy EU; vyzdvihuje užitečnost a vhodnost rozhodnutí o předběžné otázce vydávaných Evropským soudním dvorem jakožto návodu pro řešení těchto případů, a vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní soudy tohoto nástroje používají jen zřídka; vítá proto rozšíření pravomoci Komise, která ode dne 1. prosince 2014 zahrnuje oblast policejní a soudní spolupráce; připomíná, že zkoumání a vyřizování petic je nezávislé a liší se svou povahou od vnitrostátních soudních postupů;

15.  zdůrazňuje význam prováděcích plánů přijatých Komisí s cílem poskytnout pomoc a pokyny členským státům v zájmu včasného, ​​jasného a řádného provedení směrnic EU, které je nezbytné proto, aby EU pracovala efektivně a funkčně; oceňuje, že agendě v oblasti zlepšování právní úpravy je přisuzována velká důležitost, a bere na vědomí, že se ve výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU sleduje účelnost právních předpisů EU prostřednictví programu REFIT; vyzývá Komisi, aby do posuzování dopadu legislativy EU aktivně zapojila všechny zainteresované strany, včetně sociálních partnerů, spotřebitelských organizací, nevládních organizací a firem, aby prováděla kontrolu toho, zda je tato legislativa v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity (ve fázi ex ante), a aby monitorovala provádění (ve fázi ex post); vybízí Komisi, aby při svém posuzování vyhodnocovala i míru administrativní zátěže občanů a její snižování a aby zohledňovala širší ekonomické, sociální a environmentální dopady legislativy EU a věnovala pozornost jejím přínosům a hodnotám; připomíná Komisi, aby při kontrole uplatňování práva EU uplatňovala zásady rovného zacházení s členskými státy a nestrannosti; očekává, že kvalita legislativy EU se zvýší, a doufá, že to bude mít příznivý dopad na množství zasílaných petic;

16.  zdůrazňuje, že Komise by měla při zkoumání petic týkajících se dodržování základních práv zaujmout odvážnější přístup, aniž by však opomíjela zásadu subsidiarity.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Margrete Auken, Alberto Cirio, Pál Csáky, Miriam Dalli, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Peter Jahr, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Notis Marias, Edouard Martin, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Eleni Theocharous, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Kostadinka Kuneva, Miltiadis Kyrkos, Jérôme Lavrilleux, Julia Reda, Ángela Vallina, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Martina Dlabajová, Zbigniew Kuźmiuk


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

5.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Mary Honeyball, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Durand, Heidi Hautala, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Stefano Maullu, Virginie Rozière, Cecilia Wikström

Právní upozornění - Ochrana soukromí