ZPRÁVA o budoucnosti vztahů AKT-EU po roce 2020
12.9.2016 - (2016/2053(INI))
Výbor pro rozvoj
Zpravodaj: Norbert Neuser
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o budoucnosti vztahů AKT-EU po roce 2020
Evropský parlament,
– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“), a zejména na její revidované znění z roku 2005 a roku 2010[1],
– s ohledem na dohodu z Georgetownu z roku 1975, kterou byla formálně založena skupina afrických, karibských a tichomořských států (AKT), a na její revidované znění z roku 1992[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2003 nazvané „Směřování k plnému začlenění spolupráce se zeměmi AKT do rozpočtu EU“ (COM(2003)0590)[3],
– s ohledem na společný konzultační dokument Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. října 2015 nazvaný „Na cestě k novému partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi po roce 2020“ (JOIN(2015)0033)[4],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi zeměmi AKT a EU, zejména na usnesení ze dne 11. února 2015 o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU[5], usnesení ze dne 13. června 2013 o druhé změně dohody z Cotonou z 23. června 2000[6], usnesení ze dne 5. února 2009 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj[7]a na usnesení ze dne 1. dubna 2004 o zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu[8],
– s ohledem na minulá usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, zejména na usnesení ze dne 9. prosince 2015 nazvané „Čtyřicet let partnerství: vyhodnocení vlivu na obchod a rozvoj v zemích AKT a vyhlídky na trvalé vztahy mezi zeměmi AKT a Evropskou unií“[9],
– s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,
– s ohledem na společné prohlášení, které dne 9. prosince 2015 vydali spolupředsedové Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o budoucnosti vztahů AKT a EU[10],
– s ohledem na globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, jež by měla být předložena Evropské radě na jejím zasedání konaném ve dnech 28. a 29. června 2016,
– s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. března 2012 nazvané „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím“,
– s ohledem na společné sdělení ze dne 26. června 2012 nazvané „Společná strategie partnerství mezi EU a Karibikem“ (JOIN(2012) 0018),
– s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, kterou přijali hlavy států a předsedové vlád na summitu v Lisabonu dne 9. prosince 2007[11],
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce[12],
– s ohledem na společné prohlášení AKT-EU ze dne 12. června 2014 o rámci pro období po roce 2015[13],
– s ohledem na prohlášení ze Sipopo přijaté na sedmém summitu představitelů států a vlád zemí AKT, který se uskutečnil ve dnech 13. a 14. prosince 2012, nazvané „Budoucnost skupiny AKT v měnícím se světě: výzvy a příležitosti“[14],
– s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala ve dnech 13. až 16. července 2015, a na akční program z Addis Abeby, který byl schválen Valným shromážděním OSN dne 27. července 2015[15],
– s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a výsledný dokument, který Valné shromáždění OSN přijalo dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030“[16],
– s ohledem na 41. zasedání společné Rady ministrů AKT a EU, které se konalo v Dakaru (Senegal) ve dnech 28. a 29. dubna 2016,
– s ohledem na 8. summit hlav států a předsedů vlád zemí AKT, který se konal v Port Moresby (Papua-Nová Guinea) ve dnech 31. května a 1. června 2016 a na kterém bylo přijato komuniké z Waigani o budoucích vyhlídkách skupiny států AKT a prohlášení z Port Moresby o přijetí závěrečné zprávy skupiny významných osobností zamýšlející se nad budoucností skupiny zemí AKT,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0263/2016),
A. vzhledem k tomu, že síla a acquis dohody z Cotonou vyplývá z řady jedinečných charakteristik: jedná se o právně závazný dokument, jehož smluvní strany tvoří nebývale vysoký počet zemí (79+28), díky svým třem pilířům zahrnujícím rozvojovou spolupráci, politickou spolupráci a hospodářskou a obchodní spolupráci je komplexní, má společný institucionální rámec a disponuje vysokým rozpočtem v podobě Evropského rozvojového fondu (ERF);
B. vzhledem k tomu, že hlavní cíl dohody z Cotonou: „snížení a postupné vymýcení chudoby způsobem slučitelným s cíli udržitelného rozvoje a postupné zapojení zemí AKT do světové ekonomiky“, je pevně zakotven v jejím článku 1; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na souboru základních hodnot a zásad, mezi nimiž jsou dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie opírající se o právní stát a transparentní a zodpovědná správa věcí veřejných;
C. vzhledem k tomu, že více než 80 % nejméně rozvinutých zemí světa se nachází v regionech AKT, což výrazně zvyšuje význam partnerství mezi EU a zeměmi AKT;
D. vzhledem ke změnám celkové politické a ekonomické situace ve skupině zemí AKT a v Evropské unii, k nimž od podpisu dohody z Cotonou došlo;
E. vzhledem k tomu, že budoucnost vztahů AKT-EU by měla být založena na novém uvážení potenciálu spolupráce EU a zemí AKT a překážek, které ji čekají;
F. vzhledem k tomu, že početní síla členských států AKT a EU není dostatečně využívána k společnému prosazování opatření na světových fórech;
G. vzhledem k tomu, že partnerství AKT-EU sehrálo důležitou roli při dosažení pokroku v plnění rozvojových cílů tisíciletí;
H. vzhledem k tomu, že na druhé straně však jsou výsledky, pokud jde o cíle vymýcení chudoby a zapojení zemí AKT do světové ekonomiky, dosud nedostatečné, neboť polovina členských států AKT patří stále mezi nejméně rozvinuté a že členské státy AKT společně představují méně než 5 % globálního obchodu a kolem 2 % globálního HDP;
I. vzhledem k tomu, že obchodní vztahy tvoří druhý pilíř dohody z Cotonou a že dohody o ekonomickém partnerství jsou prostředkem dalšího prohlubování těchto vztahů;
J. vzhledem k tomu, že dohody o hospodářském partnerství jsou v článku 36 dohody z Cotonou definovány jako rozvojové nástroje „zaměřené na podporu hladké a postupné integrace států AKT do světové ekonomiky, zejména prostřednictvím plného využití potenciálu regionální integrace a obchodu jih-jih“; vzhledem k tomu, že začlenění těchto dohod do dohody z Cotonou podporuje soudržnost politik v oblasti rozvoje;
K. vzhledem k tomu, že dohoda bere v potaz stále větší důležitost regionální integrace v zemích AKT a při regionální spolupráci AKT-EU a také její roli při snaze o mír a bezpečnost, při podpoře růstu a řešení přeshraničních problémů;
L. vzhledem k tomu, že dohoda z Cotonou se zabývá novými globálními výzvami v souvislosti se změnou klimatu, migrací, mírem a bezpečností (jako je boj proti terorismu, extrémismu a mezinárodní trestné činnosti), avšak konkrétních výsledků v těchto oblastech dosahuje jen v omezené míře;
M. vzhledem k tomu, že zasedání společných orgánů AKT-EU, a zejména Společné rady ministrů, přinesla jen málo konkrétních výsledků a účast na nich byla nízká a neúčastnili se zástupci států na nejvyšší úrovni;
N. vzhledem k tomu, že EU financuje zhruba 50 % nákladů sekretariátu AKT; vzhledem k tomu, že řada členských států AKT neplatí v plné výši své členské příspěvky;
O. vzhledem k tomu, že politický dialog o podstatných prvcích, na nějž odkazují články 8 a 96 dohody z Cotonou, je konkrétním právním prostředkem prosazování společných hodnot partnerství mezi AKT a EU, ale i demokracie a lidských práv, které mají pro udržitelný rozvoj zásadní význam;
P. vzhledem k tomu, že je jednoznačně zapotřebí zajistit, aby v nové dohodě byla zachována podmíněnost spolupráce dodržováním lidských práv a byl posílen politický dialog;
Q. vzhledem k tomu, že zapojení vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru do politického dialogu je spíše omezené, a to navzdory uznání jejich významu; vzhledem k tomu, že se úloha skupiny zemí AKT jako takové omezuje pouze na případy, u nichž se odkazuje na článek 96; vzhledem k tomu, že politický dialog, a zejména článek 96, se uplatňují převážně až v poslední fázi politických krizí, a nikoli jako preventivní prostředky;
R. vzhledem k tomu, že navzdory jasnému uznání úlohy vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru v návaznosti na revizi dohody z Cotonou z roku 2010 je účast těchto složek na jednáních o politikách a aktivitách AKT-EU omezená;
S. vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se potýkají se stále vyšším počtem restriktivních právních předpisů a jiných překážek, které omezují jejich činnosti a prostor;
T. vzhledem k tomu, že regiony AKT zahrnují řadu zámořských zemí a území přidružených k Evropské unii a že specifická povaha jejich vazeb s EU hovoří ve prospěch toho, aby rozvojová pomoc namísto tradičního přístupu zohlednila jejich příslušnost k evropské rodině; vzhledem k tomu, že navzdory svému zvláštnímu postavení zámořské země a území nadále využívají finanční prostředky z 11. Evropského rozvojového fondu (ERF) stejně jako země AKT;
U. vzhledem k tomu, že ERF je financován z přímých příspěvků členských států a nevztahují se na něj běžná unijní rozpočtová pravidla; vzhledem k tomu, že jediná pravomoc Evropského parlamentu v souvislosti s rozpočtem ERF se týká udělení absolutoria za již uskutečněné výdaje a že Parlament nemá ani formální kontrolní pravomoc nad plánováním ERF;
V. vzhledem k tomu, že v rámci 11. ERF se vyhradilo přibližně 900 milionů EUR na africký mírový projekt a přibližně 1,4 miliardy EUR z rezervy ERF se použije na svěřenský fond EU pro Afriku;
W. vzhledem k tomu, že domácí zdroje zemí AKT spolu s finančními prostředky diaspor by mohly hrát klíčovou úlohu při financování rozvoje;
X. vzhledem k tomu, že začlenění ERF do rozpočtu by umožnilo demokratickou kontrolu, zlepšilo viditelnost a zvýšilo transparentnost využívání prostředků EU určených na rozvoj; vzhledem k tomu, že víceletá povaha programování ERF umožňuje předvídat finanční prostředky a že začlenění do rozpočtu by mohlo vést ke snížení finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc zemí AKT ve prospěch jiných priorit vnější politiky a mohlo by být chápáno jako oslabení privilegovaného partnerství AKT-EU; vzhledem k tomu, že pokud nebude vytvořen zvláštní nástroj pro financování výdajů v oblasti bezpečnosti souvisejících s rozvojovou pomocí, mohlo by začlenění ERF do rozpočtu rovněž ohrozit financování afrického mírového projektu a dalších důležitých iniciativ, např. svěřenského fondu EU pro Afriku;
1. konstatuje, že spolupráce mezi AKT a EU je cenným a jedinečným úspěchem, který v průběhu posledních 40 let posiluje vztahy mezi obyvateli a zeměmi AKT a EU a jejich parlamenty; zdůrazňuje, že s ohledem na to, že země AKT prokázaly své odhodlání jednat společně jako skupina, musí být v zájmu zlepšení účinnosti spolupráce a jejího přizpůsobení se novým výzvám přijata nová struktura, která ve společném rámci zachová univerzální části acquis AKT-EU, jako je závazek dodržovat lidská práva a rovnost žen a mužů, lidský rozvoj, řádnou správu věci veřejných a demokracii, cíl právního státu a výměnu osvědčených postupů, zatímco hlavní část činností bude muset být prováděna podle zásady subsidiarity, tj. na základě regionálních dohod, které budou uzpůsobeny konkrétním regionálním potřebám a společným zájmům EU a daného regionu;
2. zdůrazňuje, že jak společný rámec, tak regionální dohody by měly být právně závazné; zdůrazňuje, že s cílem zlepšit účinnost, omezit zdvojování činností a předcházet tomu, aby se politické rámce překrývaly, by regionální dohody s oblastmi Afriky, Karibiku a Tichého oceánu měly být koncipovány tak, aby zohledňovaly stávající regionální i subregionální organizace, jako jsou Africká unie či regionální hospodářská společenství, regionální strategie nebo regionální dohody, jako jsou dohody o hospodářském partnerství, a měly by umožnit začlenění dalších zemí, jako jsou země severní Afriky, či vytváření seskupení podle konkrétních zájmů či potřeb (např. stav rozvoje, jako je tomu v případě nejméně rozvinutých zemí, nebo geografické zvláštnosti, jako je tomu v případě malých ostrovních rozvojových zemí);
Cíle, zásady a podmínky spolupráce
3. vyzývá k tomu, aby se Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje staly ústředními body nové dohody a aby byl vytvořen důrazný monitorovací mechanismus, který zajistí, aby dohoda přispívala k cílům udržitelného rozvoje a podporovala je;
4. vyzývá AKT-EU k uplatňování mechanismu vzájemného monitorování, odpovědnosti a hodnocení, který umožní pravidelnou kontrolu provádění cílů udržitelného rozvoje a na němž se budou podílet zástupci AKT a EU nejen z vládních institucí, ale také z parlamentů, občanské společnosti a vědecké komunity, a v jehož rámci budou každoročně vypracovávány závěry a doporučení pro vnitrostátní, regionální a globální postupy přezkumu a následná opatření;
5. kromě toho zdůrazňuje, že při přípravě, přijímání a provádění veřejných odvětvových politik stanovených v nové dohodě by se měly plně zohlednit politiky založené na znalostech;
6. vybízí k tomu, aby se boj proti chudobě a nerovnostem a jejich úplné vymýcení a podpora udržitelného rozvoje staly zastřešujícími cíli spolupráce AKT-EU; je však přesvědčen, že nová dohoda musí být zejména politickým projektem založeným na zásadě zodpovědnosti a jednoznačně by se měla oprostit od mentality vztahu dárce-příjemce; domnívá se, že by spolupráce měla probíhat v oblastech společného zájmu, kde lze očekávat společné přínosy, a to nejen v hospodářském měřítku, ale také pokud jde o mír a bezpečnost, lidská práva a právní stát, řádnou správu a demokracii, životní prostředí, změnu klimatu a další oblasti související s prosperitou obyvatel zemí AKT i EU;
7. připomíná svůj názor, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje představuje klíčový prvek pro splnění nové agendy v oblasti udržitelného rozvoje; je přesvědčen, že komplexní povaha dohody z Cotonou podporuje soudržnost politik ve prospěch rozvoje, a proto by měla být zachována i v nové dohodě; vyzdvihuje, že je nutné zachovat určitá ustanovení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a v rámci nové dohody zintenzivnit dialog týkající se souvisejících otázek; připomíná svůj návrh, podle kterého má být v rámci smíšeného parlamentního shromáždění zavedena funkce stálých spoluzpravodajů k otázkám soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;
8. je přesvědčen, že respektování mezinárodně dohodnutých zásad účinnosti pomoci je klíčovým nástrojem pro dosažení cílů Agendy 2030, a je toho názoru, že by do budoucí smlouvy měl být zapracován odkaz na tuto skutečnost;
9. vyzývá k tomu, aby základní prvky dohody z Cotonou týkající se lidských práv, demokratických zásad a právního státu i nadále tvořily základ nové dohody vycházející z těchto hodnot; žádá, aby mezi základní prvky byla zařazena i řádná správa v souladu s novým cílem udržitelného rozvoje č. 16, který se vztahuje na otázky míru, bezpečnosti a efektivních institucí; připomíná, že je důležité plně provést článek 9 dohody z Cotonou;
10. zdůrazňuje, že politický dialog tvoří základní část dohody z Cotonou a že články 8 a 96 jsou konkrétním právním prostředkem k prosazování základních prvků vztahů AKT-EU, přestože v minulosti nebyly vždy účinně využívány; vyzývá k tomu, aby ústředním a právním pilířem nové dohody na úrovni obecného rámce i na regionální úrovni byl nadále politický dialog; vyzývá k tomu, aby byl politický dialog aktivním způsobem účinněji a systematičtěji využíván s cílem předcházet politickým krizím;
11. vyzdvihuje, že článek 97 dohody z Cotonou zavádí postup konzultace a náležitá opatření za účelem potírání závažných případů korupce, a vyjadřuje politování nad tím, že byl tento článek doposud uplatněn pouze v jednom případě; požaduje, aby byl tento postup v nové dohodě o partnerství mezi EU a zeměmi AKT posílen, aby se tak tato dohoda stala plně funkční;
12. v této souvislosti zdůrazňuje, že politický dialog je cenným základem pro zlepšování situace obyvatel v partnerských zemích; vyjadřuje politování nad tím, že doposud tento nástroj nebyl dostatečně využíván a nebyl dostatečně účinný; vyzývá proto ke zlepšení monitorování situace lidských práv a dalších základních a hlavních prvků dohody, zdůrazňuje, že monitorování musí být inkluzivní a založené na účasti, a požaduje, aby členské země AKT a EU pravidelně jednou za dva roky nebo za více let prováděly hodnocení těchto prvků a podávaly o nich zprávu s cílem jmenovitě poukazovat na negativní i pozitivní příklady; vyzývá k tomu, aby výsledky těchto zpráv byly předkládány na hlavních schůzích AKT-EU a byly využívány jako základ politického dialogu, a dále k tomu, aby byly tyto výsledky konzultovány při národních, regionálních a globálních přezkumech provádění cílů udržitelného rozvoje;
13. vyzývá k většímu zapojení národních parlamentů a regionálních a místních orgánů ze zemí EU a AKT do všech fází politik a opatření AKT-EU, od budoucího plánování a vytváření programů až po jejich provádění, hodnocení a monitorování, především z hlediska zásady subsidiarity;
14. naléhá na všechny strany nové dohody, aby se zavázaly k posílení autonomie místních a regionálních vlád a budovaly jejich kapacitu, aby tak byly schopny účinně vykonávat své povinnosti a hrát významnou roli v rozvoji zemí AKT;
15. vyzývá k silnějšímu zapojení do politického dialogu, vytváření programů, provádění a podpory při budování kapacit občanské společnosti, zejména v případě místních skupin, jichž se politiky přímo dotýkají; zdůrazňuje v této souvislosti nebezpečí zmenšování prostoru pro občanskou společnost v některých zemích a potřebu zahrnout skupiny, jako jsou menšiny, mladí lidé a ženy, které nejsou schopny prosazovat své zájmy nebo které navzdory legitimním zájmům nejsou svými vládami uznávány;
16. je přesvědčen, že soukromý sektor může plnit klíčovou úlohu v rámci procesu rozvoje a může přispět k jeho financování, jestliže investice budou prováděny při zohlednění osob i tradičního vlastnictví nebo využití a životního prostředí v souladu s hlavními zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vyzývá proto, aby byly podporovány soukromé investice pod záštitou Evropské investiční banky (EIB), a to za podmínky, že budou v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a předpisy týkajícími se sociální ochrany a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že by přednost v rámci nového partnerství měli dostat místní drobní výrobci a zemědělci a že by dále mělo být upřednostněna vytvoření příznivého prostředí pro mikropodniky a malé a střední podniky; dále vyzývá k tomu, aby se soukromému sektoru na místní i celostátní úrovni naslouchalo při vytváření politik a ve fázích vytváření programů a provádění;
Budoucí orgány AKT-EU
17. vyzývá k tomu, aby společné schůze AKT-EU zahrnovaly politické debaty o aktuálních a naléhavých otázkách, včetně citlivých témat, s cílem přijímat v těchto otázkách společné závěry; vyzývá příslušná ministerstva členských států AKT a EU, aby zlepšily své zapojení na úrovni ministrů s cílem propůjčit těmto schůzím potřebnou politickou legitimitu a zajistit nezbytnou viditelnost zásadě partnerství;
18. vyzývá k tomu, aby nová dohoda o spolupráci měla výrazný parlamentní rozměr prostřednictvím smíšeného parlamentního shromáždění, které zajistí demokratický a komplexní parlamentní dialog, a to i na složitá a citlivá témata, bude prosazovat společné (regionální) politické projekty a zajistí jim demokratický základ prostřednictvím účasti většího počtu zúčastněných stran, bude kontrolovat práci exekutivy a spolupráci v oblasti rozvoje, podporovat demokracii a lidská práva, a tudíž zásadně přispěje k rovnocennému partnerství v oblasti spolupráce; podtrhuje důležitost včasného zapojení smíšeného parlamentního shromáždění do všech relevantních diskuzí týkajících se partnerství AKT-EU po roce 2020;
19. je pevně přesvědčen, že společné parlamentní shromáždění by mělo zaručit odpovídající demokratické a vyvážené zastoupení a zapojení všech politických sil do svých debat; vyzývá k tomu, aby národní delegace ve společném parlamentním shromáždění zahrnovaly parlamentní zástupce jejich národního politického spektra a aby zaručovaly zastoupení opozice;
20. vyzývá k tomu, aby bylo společné parlamentní shromáždění propojeno s novou regionální strukturou, díky čemuž se jeho činnost v rámci regionálního fóra zaměří na otázky regionálního významu, a to při výrazném zapojení vnitrostátních a regionálních parlamentů, přičemž by nadále, i když ne tak často, probíhaly společné schůze AKT-EU; vyzývá k tematickým schůzím s občanskou společností, místními orgány a soukromým sektorem, jež by se konaly v rámci zasedání společného parlamentního shromáždění s cílem dále rozvinout a rozšířit diskusi o tématech spojených s programem společného parlamentního shromáždění;
21. vyzývá předsednictvo společného parlamentního shromáždění, aby rozvinulo strategičtější orientaci pracovního programu shromáždění; vyzývá k tomu, aby v příštích zprávách společného parlamentního shromáždění bylo jasněji uvedeno propojení se 17 cíli udržitelného rozvoje, aby bylo možno každý z těchto cílů soustavně monitorovat; vyzývá k dosažení společného přístupu, pokud jde o společná usnesení v rámci zastřešujícího fóra AKT-EU ohledně naléhavých mezinárodních témat, zpoždění týkající se otázek souvisejících s cíli v oblasti udržitelného rozvoje a porušování lidských práv, a k jednotnému postoji, pokud jde o usnesení na regionálních nebo jiných příslušných schůzích ve věci naléhavých témat a otázek, která mají zvláštní význam pro region nebo specifickou skupinu; v této souvislosti připomíná místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, že přítomnost Rady na ministerské úrovni při setkáních smíšeného parlamentního shromáždění má politický význam; vyzývá k tomu, aby byli spolupředsedové společného parlamentního shromáždění AKT-EU pozváni na společné schůze Rady za účelem zajištění efektivního a vzájemného toku informací a zlepšení institucionální spolupráce;
22. dále vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto úsilí ke zlepšení dohledu společného parlamentního shromáždění nad plánováním v oblasti rozvoje se zohledněním zásad účinnosti rozvoje a opatření navazujících na tento dohled; vyzývá Komisi a vlády, aby podporovaly zapojení národních parlamentů, místních a regionálních orgánů a aktérů z řad občanské společnosti, soukromého sektoru a diaspor do různých fází kontroly rozvojového plánování, a aby poskytovaly národním parlamentům včas a transparentně veškeré dostupné informace a poskytovaly jim tak pomoc při jejich výkonu demokratické kontroly;
23. domnívá se, že partnerství mezi EU a zeměmi AKT by se mělo pokusit co nejvíce prohloubit vztahy s dalšími partnery na celosvětové úrovni (jako např. Africká Unie nebo Organizace spojených národů) a jinými mezinárodními mocnostmi a usilovat o posílení koordinace a spolupráce, aniž by došlo ke zdvojování činností nebo misí, aby tak bylo možné vypořádat se s problémy způsobenými válkou, vnitřními konflikty, nízkou mírou bezpečnosti, nestabilitou a procesy transformace;
Budoucí financování
24. je přesvědčen, že skutečnost, že současně vyprší platnost dohody z Cotonou i víceletého finančního rámce (VFR) Unie skýtá příležitost pro to, aby bylo konečně přijato rozhodnuto o zahrnutí Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu s cílem posílit efektivnost, transparentnost, demokratický dohled, zodpovědnost a viditelnost a soudržnost, pokud jde o financování EU v oblasti rozvoje; zdůrazňuje nicméně, že začlenění tohoto fondu do rozpočtu by mělo být podmíněno i) zaručením účelové vázanosti rozvojových fondů, aby byla zachována výše podpory rozvojových zemí a ii) trvalým a samostatným řešením, pokud jde o financování EU týkající se výdajů v oblasti bezpečnosti, které souvisí s rozvojovou spoluprací a jsou s ní souladu; zdůrazňuje, že i v případě jeho zahrnutí do rozpočtu by měl ERF obsahovat srovnávací kritéria, které by bylo spojeny se spoluprací EU v oblasti rozvoje; naléhavě vyzývá obě strany, aby modernizovaly nástroje financování a pokud možno prosazovaly obecnou a odvětvovou rozpočtovou podporu;
25. zdůrazňuje, že rozpočet Unie již poskytuje nástroje, které se zaměřují na konkrétní partnery, a že zahrnutí ERF do rozpočtu lze provést tak, aby odráželo a podporovalo výjimečné vztahy AKT-EU s ohledem na prosazování udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby předložila plán, který by řešil výše uvedené otázky, a to ještě předtím, než předloží nezbytné návrhy související s příštím VFR;
26. připomíná, že budoucí vztahy AKT-EU musí mít politickou povahu, např. ve formě spolupráce na společných politických projektech v rámci různých mezinárodních fór, a jejich hlavním znakem by neměl být vztah dárce-příjemce; zdůrazňuje proto, že je nutné uplatňovat zásady rozvojové pomoci EU na rovnocenném základu vůči všem rozvojovým zemím a že vyspělé země AKT musí tudíž ztrácet nárok na rozvojovou pomoc EU za stejných podmínek, které platí pro země z jiných regionů; domnívá se, že vyšší míra samofinancování ze strany zemí AKT by byla v souladu s ambicí těchto zemí být samostatným aktérem, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do nové dohody zahrnuty posílené nástroje k budování kapacity zemí AKT v oblasti financování důležitých hospodářských odvětví; vyzývá obě strany, aby znásobily své úsilí o budování kapacit v zemích AKT a aby zužitkovaly a dobře využily domácí zdroje zejména posílením daňových systémů, zajištěním zdravého řízení přírodních zdrojů a posílením industrializace a zpracování surovin pro místní, regionální a světové trhy;
27. zdůrazňuje, že 11. ERF je hlavním zdrojem financování pro Africký mírový projekt, a to navzdory skutečnosti, že při vytvoření tohoto projektu v roce 2003 bylo toto řešení zamýšleno pouze jako prozatímní; vyzývá k vytvoření zvláštního nástroje pro financování výdajů v oblasti bezpečnosti souvisejících s rozvojovou pomocí;
28. poukazuje na sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci ze dne 7. června 2016; poznamenává, že rozpočet EU a příspěvek ERF k balíku osmi miliard EUR se skládá výlučně z pomoci, která již byla naplánována; požaduje, aby nebyla rozvojová pomoc určená příjemcům ohrožena a aby byly iniciativy související s migrací financovány z nových prostředků;
29. vyzývá k zavedení samostatného nástroje pro všechny zámořské země a území, který by zohledňoval jejich zvláštní postavení a jejich členství v evropské rodině; vyzývá k užší spolupráci mezi zeměmi AKT a zámořskými zeměmi a územími s cílem posílit inkluzivní a udržitelný rozvoj v jejich příslušných oblastech a začlenit zámořské země a území plněji do jejich regionálních prostředí;
Obchodní rozměr: dohody o hospodářském partnerství
30. připomíná, že dohody o hospodářském partnerství tvoří základ regionální spolupráce a musí představovat nástroje využívané k rozvoji a regionální integraci; zdůrazňuje proto, že do všech dohod o hospodářském partnerství je třeba začlenit právně závazná ustanovení týkající se udržitelnosti (o lidských právech, sociálních a environmentálních normách), a poukazuje na to, že je důležité vytvořit účinné monitorovací systémy zahrnující široké spektrum občanské společnosti, aby se zjistily jakékoli možné negativní dopady způsobené liberalizací obchodu a těmto dopadům se předešlo;
31. žádá, aby dohoda po vypršení platnosti dohody z Cotonou byla politicky zastřešující dohodou, v níž jsou stanoveny minimální závazné požadavky dohod o hospodářském partnerství s cílem zachovat stávající vazby těchto dohod ve stávající dohodě z Cotonou týkající se řádné správy, dodržování lidských práv, a to včetně práv nejzranitelnějších osob, a dodržování sociálních a environmentálních norem, včetně společné parlamentní kontroly a strukturovaných monitorovacích mechanismů občanské společnosti, a také s cílem vytvořit vhodný rámec pro udržitelný rozvoj a soudržnost politik; požaduje parlamentní kontrolu a monitorovací proces zaměřené na dopad dohod o hospodářském partnerství a strukturované monitorovací mechanismu občanské společnosti;
°
° °
32. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě EU a Komisi, Radě AKT, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsednictvu Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU.
- [1] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/03_01/pdf/mn3012634_en.pdf
- [2] http://www.epg.acp.int/fileadmin/user_upload/Georgetown_1992.pdf
- [3] https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/communication-co-operation-acp-countries-in-the-eu-budget-com2003590_en.pdf
- [4] http://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/joint-consultation-paper-post-cotonou_en_0.pdf
- [5] Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 19.
- [6] Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 257.
- [7] Úř. věst. C 67E, 18.3.2010, s. 120.
- [8] Úř. věst. C 103E, 29.4.2004, s. 833.
- [9] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/101905en.pdf
- [10] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/1081264en.pdf
- [11] http://www.africa-eu-partnership.org/sites/default/files/documents/eas2007_joint_strategy_en.pdf
- [12] Přijaté texty, P8_TA(2015)0336.
- [13] http://www.acp.int/content/acp-eu-stand-together-post-2015-development-agenda
- [14] http://www.epg.acp.int/fileadmin/user_upload/Sipopo_Declaration.pdf
- [15] Rezoluce Valného shromáždění A/RES/69/313
- [16] Rezoluce Valného shromáždění A/RES/70/1
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (19.7.2016)
pro Výbor pro rozvoj
k budoucnosti vztahů AKT-EU po roce 2020
(2016/2053(INI))
Navrhovatel: Javier Couso Permuy
NÁVRHY
Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že je třeba od základu obnovit vztahy mezi EU a zeměmi AKT tak, aby se jednalo o partnerství, které bude podporovat strategické zájmy a sdílené hodnoty různých partnerů a přispívat k posílení globální správy a mnohostranného uspořádání založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že toto partnerství se musí zaměřit na cíle udržitelného rozvoje OSN, uspokojení základních potřeb a dodržování lidských práv a podporovat jak předvídatelnost, tak odpovědnost za strategie v oblasti rozvojové spolupráce;
2. je přesvědčen, že přezkum partnerství AKT-EU by měl zohlednit rostoucí význam regionalizace, aby nedošlo k tomu, že bude uplatňován pouze politický rámec Unie; zdůrazňuje, že je klíčové, aby se na prováděném přezkumu plnohodnotně podílely země AKT jako skupina i jako regiony; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu, kterou hrají regionální organizace, jako je Africká unie nebo regionální ekonomická společenství v Africe; vyzývá k tomu, aby byl vzhledem k rozdílům mezi třemi partnerskými regiony – Afrikou, Karibikem a Tichomořím – zaujat regionalizovanější přístup a podporována diferencovaná institucionalizace partnerství AKT;
3. zdůrazňuje význam vztahů se zeměmi AKT, zejména pokud jde o sousední africký kontinent a stávající zvláštní vztahy k Africké unii, které by bylo možné dále rozvíjet; navrhuje, aby byla pozornost věnována identifikaci nejúčinnějších struktur a mechanismů pro budoucí spolupráci, které mohou znamenat sloučení stávajících struktur a politik stanovených dohodou z Cotonou se strukturami a politikami společné strategie EU-Afrika, a aby byl zaveden náležitý rámec pro vztahy s karibskými a tichomořskými zeměmi; domnívá se, že před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí o budoucím institucionálním uspořádání vztahů mezi EU a zeměmi AKT by měla proběhnout důkladná analýza předchozích úspěchů a nedostatků stávajícího rámce;
4. domnívá se, že ačkoli by základem partnerství se zeměmi AKT měly být i nadále silné politické aliance založené na společných zájmech a sdílených hodnotách, je třeba posílit další spolupráci v globálních záležitostech a vytvořit náležitý mechanismus, aby bylo možné účinněji čelit současným globálním výzvám, jako jsou změna klimatu, zabezpečení vody, energií a potravin, migrační toky, terorismus, extremismus, mezinárodní trestná činnost, biologická rozmanitost, zdraví a finanční záležitosti;
5. zdůrazňuje, že je zcela zásadní, aby byly vnější politiky Unie soudržné a aby panoval soulad rovněž mezi cíli vnitřních a vnějších politik, a to zejména v oblasti obchodu, zemědělství, životního prostředí, energetiky, bezpečnosti a migrace; dodává, že je stále důležité, aby země AKT plně přijaly partnerství AKT-EU, a že přezkum tohoto partnerství by měl poskytnout novou politickou hnací sílu, která se nezastaví pouze u nezbytných technických či institucionálních úprav;
6. zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci AKT-EU v oblastech společných zájmů, jako jsou bezpečnost, předcházení konfliktům, a to i ve vztahu ke snižování počtu hladovějících lidí a zmírňování dopadů změny klimatu, lidská práva, právní stát a demokracie; v této souvislosti podotýká, že EU ani státy AKT plně nevyčerpaly možnosti politického dialogu, jak stanoví články 8 a 96 dohody z Cotonou; zdůrazňuje, že v této oblasti sehrává významnou úlohu Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU;
7. připomíná, že základem partnerství mezi EU a zeměmi AKT je dodržování lidských práv, demokracie a právní stát, řádná správa věcí veřejných a další podstatné prvky uvedené v článku 9 dohody z Cotonou; zdůrazňuje nutnost dodržovat lidská práva a význam druhé části článku 9 stávající dohody z Cotonou a demokratické klauzule, která je v ní obsažena a dále rozváděna v článku 96; připomíná, že je důležité, aby – kdykoliv to bude nutné – byla tato ustanovení plně uplatňována;
8. zdůrazňuje, že by měly být dále posíleny různé mechanismy dohody z Cotonou jako např. politický dialog, finanční podpora, vhodná opatření a pozastavení rozvojové spolupráce, aby se účinně přispělo ke zlepšení dodržování lidských práv, demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných, a zvláště k boji proti korupci;
9. zdůrazňuje, že je důležité, aby toto nové partnerství, které navazuje na dohodu z Cotonou, bylo přínosem pro obě strany a bylo založeno na zásadách společného růstu a společného rozvoje EU a Afriky; zastává názor, že je nutné, aby toto partnerství podporovalo industrializaci afrického kontinentu a rozvoj zemědělství a aby podněcovalo investice do inovačních politik a udržitelného rozvoje;
10. zdůrazňuje, že pro země AKT, a zejména pro nejméně rozvinuté země, má i nadále rozhodující význam oficiální rozvojová pomoc, jak ji definují cíle udržitelného rozvoje OSN a program OSN z Addis Abeby týkající se financování rozvoje; žádá, aby se tato otázka stala nedílnou součástí budoucích vztahů AKT-EU po roce 2020; je si vědom závazku Evropské unie poskytovat zemím AKT rozvojovou pomoc; vyjadřuje politování nad tím, že mnohé členské státy EU nedosáhly cíle, jenž spočíval v poskytnutí 0,7 % jejich hrubého národního produktu (HNP) na oficiální rozvojovou pomoc do roku 2015; žádá všechny partnery, aby dostáli v plné míře svým závazkům;
11. žádá, aby Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 byla zahrnuta do přezkumu rámce spolupráce mezi EU a zeměmi AKT jakožto jediný, všeobecný soubor rozvojových cílů platných pro všechny; domnívá se, že společná rada AKT-EU by měla poskytnout konkrétní doporučení k provádění udržitelných rozvojových cílů v rámci spolupráce mezi EU a zeměmi AKT;
12. zdůrazňuje s ohledem na státy AKT význam článku 12 platné dohody z Cotonou, neboť zemím AKT umožňuje zahájit dialog o politikách EU, které by mohly ovlivnit jejich rozvoj;
13. zdůrazňuje význam dohod o partnerství, které vládám zemí AKT umožňují zlepšit jejich celkovou hospodářskou výkonnost; domnívá se, že nové partnerství má být založeno na rozvoji výrobních kapacit zemí v souladu s jasnou logikou udržitelného rozvoje a bez nezákonného využívání přírodních zdrojů ze strany zahraničních státních společností, na dokončení nejpřínosnějších procesů regionální integrace s využitím stávajících podpůrných struktur, jako je Africká unie, na doplnění tradičního zemědělství o účinné metody zemědělského využívání půdy, distribuce a prodeje zemědělských produktů ku prospěchu obyvatel a na boji proti zabírání půdy zahraničními a domácími subjekty; doporučuje, aby byla zvláštní pozornost věnována privatizaci státních přírodních zdrojů a veřejných služeb; v této souvislosti vyzývá EU, aby v dotčených partnerských zemích prosadila upevnění vlastnických práv k pozemkům, včetně řádné registrace a nároku na vlastnictví, čímž by se předešlo ekonomickému vykořisťování nejzranitelnějších skupin;
14. zdůrazňuje úlohu a přidanou hodnotu hospodářských vztahů, a obzvláště zapojení malých a středních podniků a rodinných podniků na obou stranách; požaduje, aby byla zavedena zvláštní opatření pro intenzivnější výměnu;
15. podporuje rozhodnutí OSN vytvořit komplexní právní nástroj k zajištění toho, aby podniky dodržovaly lidská práva, jehož účelem bude vymýtit pracovní vykořisťování, novodobé formy otroctví, nelegální finanční toky a financování terorismu a ozbrojených konfliktů; vyzývá EU a partnery ze zemí AKT, aby posílili spolupráci v boji proti praní peněz a daňovým únikům;
16. zejména zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby součástí budoucích dohod o spolupráci byly strategie udržitelného rozvoje v oblasti boje proti změně klimatu, mj. řádné nakládání s vodou a udržitelné zemědělské postupy, aby tak bylo možné zvýšit bezpečnost zásobování vodou a potravinami, a tím zajistit zdravé životní podmínky a skoncovat s hladem a chudobou; domnívá se, že se nabízejí velké příležitosti pro novou spolupráci v otázkách klimatické a energetické politiky, zachování biologické rozmanitosti moří, včetně opatření pro inovativní boj s plastovým odpadem v mořích, a v otázkách společné pomoci při odstraňování následků katastrof výstavbou účinných nouzových středisek;
17. zdůrazňuje, že je nutné společně najít způsoby řešení základních příčin migrace v některých zemích AKT; domnívá se, že pro budoucnost partnerství mezi EU a zeměmi AKT by se mělo stát strategickou prioritou úsilí o vytvoření účinného mnohostranného rámce pro řízení světových migračních toků;
18. zdůrazňuje, že budoucí rámec pro partnerství by měl umožnit komplexní přístup k otázkám míru a bezpečnosti a že by se v tomto ohledu mělo zavést dostatečné plánování a koordinace, aby se zabránilo stávajícímu a potenciálnímu zdvojování regionální a státní podpory ze strany členských států EU a zemí AKT;
19. domnívá se, že by měla být dále posílena ustanovení o míru a bezpečnosti a že budoucí partnerství by mělo stanovit účinnější společný postup v oblasti předcházení konfliktům, včetně včasného varování a zprostředkování, budování míru a řešení nadnárodních bezpečnostních problémů, aby se čelilo stávajícím nadregionálním bezpečnostním hrozbám souvisejícím s terorismem a násilným extremismem, se všemi formami nezákonného obchodování, mezi něž patří i obchodování s lidmi, se zbraněmi a drogami, a také s pirátstvím, které má dopad na EU i země AKT;
20. zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje je stabilní bezpečnostní prostředí; podporuje vytvoření finančního nástroje pro tento účel, jehož cílem by bylo napomáhat v rámci budoucího partnerství AKT-EU bezpečnosti a míru;
21. vyzývá k posílení politické dimenze partnerství AKT-EU, zejména proto, aby bylo možné přijímat společná opatření a uplatňovat větší vliv v mezinárodních fórech; domnívá se, že partnerství mezi EU a zeměmi AKT by se mělo pokusit co nejvíce prohloubit vztahy s dalšími partnery na celosvětové úrovni (jako např. s AU a OSN) a jinými mezinárodními mocnostmi a usilovat o posílení koordinace a spolupráce, aniž by došlo ke zdvojování činností nebo misí, aby tak bylo možné vypořádat se s problémy způsobenými válkou, vnitřními konflikty, nízkou mírou bezpečnosti, nestabilitou a procesy transformace;
22. vybízí partnery, aby rozšířili rámec způsobilých států a institucí mimo skupinu zemí AKT, pokud příslušné země splňují stanovené požadavky; zdůrazňuje, že je nutné zhodnotit a oživit struktury pro dialog mezi EU a zeměmi AKT, aby se institucionálních dialogů na parlamentní a vysoké politické úrovni účastnilo co nejvíce partnerů; vyzývá země AKT, aby za účelem výměny zkušeností posoudily vyhlídky strukturovanějších vztahů s asijskými, latinskoamerickými, blízkovýchodními a severoamerickými státy;
23. zdůrazňuje význam Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU pro podporu politického dialogu a rozvoj rovnocenného partnerství zemí AKT a EU.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
12.7.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
53 10 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans, Boris Zala |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Laima Liucija Andrikienė, Andrzej Grzyb, Marek Jurek, Soraya Post, Igor Šoltes, Eleni Theocharous, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Therese Comodini Cachia, Edouard Ferrand, Liliana Rodrigues, Janusz Zemke |
||||
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (19.7. 2016)
pro Výbor pro rozvoj
k budoucnosti vztahů AKT-EU po roce 2020
(2016/2053(INI))
Navrhovatel: Pedro Silva Pereira
NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že existující spolupráce AKT-EU nepřináší stranám dohody optimální výsledky, a proto zdůrazňuje, že budoucí používání týchž nástrojů ve vztazích se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) může přinést jenom omezené účinky, pokud jde o jejich rozvoj;
2. žádá účinný rámec pro období po dohodě z Cotonou, který bude odpovídat novým a nově se objevujícím globálním výzvám a bude založen na odpovědnosti zemí AKT, a zdůrazňuje ústřední úlohu cílů udržitelného rozvoje a lidských práv; upozorňuje na to, že tento rámec pro období po dohodě z Cotonou musí být vymezen v úzké spolupráci se státy AKT, včetně občanské společnosti a příslušných regionálních organizací, a musí také využívat analýzy i zkušeností získaných z dohody o partnerství z Cotonou, a zároveň se vyhnout duplicitě úsilí a struktur; požaduje, aby k ústředním cílům nového rámce pro období po dohodě z Cotonou patřil růst a rozvoj; zdůrazňuje, že revidovaná dohoda o obecném rámci, která je svou povahou právně závazná, spolu s regionálními dohodami o hospodářském partnerství a dalšími nástroji obchodu, konkrétně s iniciativou „Vše kromě zbraní“ a všeobecným systémem preferencí (systém GSP a GSP+), musí přispívat ke spravedlivému a udržitelnému obchodu, integraci na regionální úrovni a v neposlední řadě k vytváření blahobytu, udržitelnému rozvoji a snižování nerovnosti i chudoby, a musí také obsahovat vymahatelný mechanismus k zajištění toho, aby byla dodržována lidská práva;
3. připomíná, že dohody o hospodářském partnerství jsou hlavním rozvojovým nástrojem, jenž napomáhá ke zmírňování chudoby z dlouhodobého hlediska; zdůrazňuje však, že liberalizace obchodu musí být provázena účinnými opatřeními a podporou rozvoje, pokud jde o budování kapacit, výrobu, infrastrukturu a vývozní kapacitu a rozvoj domácího soukromého sektoru, zejména v případě nejméně vyspělých zemí, což jim napomůže využívat příležitostí, jež nabízí obchod;
4. podporuje zavedení kontinentální zóny volného obchodu, jejímž cílem bude prohloubit hospodářskou integraci 54 států afrického kontinentu; vyzývá k novému vymezení partnerství EU-AKT tak, aby bylo slučitelné s vytvořením uvedené zóny volného obchodu;
5. konstatuje, že obchod je jedním ze tří pilířů dohody z Cotonou, a klade důraz na to, aby se v období po vypršení platnosti dohody z Cotonou nabízel rámec pro diskusi o obchodních otázkách společného zájmu se všemi zeměmi AKT a zainteresovanými subjekty; žádá, aby dohoda po vypršení platnosti dohody z Cotonou byla politicky zastřešující dohodou, v níž budou stanoveny minimální závazné požadavky pro dohody o hospodářském partnerství, včetně společné parlamentní kontroly a strukturovaných monitorovacích mechanismů občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala provádění dohod o hospodářském partnerství s ohledem na jejich případné vylepšení; vyzývá k posílení spolupráce v oblasti spravedlivého a vyváženého obchodu a k podpoře systemických hospodářských reforem, při současném zohlednění specifik a priorit různých zemí a regionů AKT; vyslovuje se ve prospěch uvedených obchodních vztahů, nicméně prostřednictvím přístupu založeného na hodnotách a lepší soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je navrhováno ve sdělení „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“; vyzývá, aby rámec pro období po dohodě z Cotonou zohledňoval genderový rozměr obchodu; domnívá se, že ohniskem budoucích hospodářských partnerství by se měl stát růst podporující začlenění, vytváření důstojných pracovních míst, správa ekonomických záležitostí, regionální integrace, podpora spolupráce v oblasti investic, rozvoj soukromého sektoru (především mikropodniků a malých podniků), udržitelný zemědělský rozvoj a udržitelné nakládání s přírodními zdroji;
6. zdůrazňuje, že velký význam pro rozvoj ekonomik zemí AKT i snížení nezaměstnanosti a sociálního vyloučení mají nejenom obchodní dohody, včetně dohod o hospodářském partnerství, ale také investice; je toho názoru, že za tímto účelem by měly budoucí dohody pro období po roce 2020 obsahovat vhodná ustanovení na podporu investičních postupů;
7. zdůrazňuje, že rámec pro období po dohodě z Cotonou musí podporovat udržitelný rozvoj, lidská práva, základní pracovní normy a řádnou správu věcí veřejných, včetně potírání korupce a nezákonných finančních toků na základě mezinárodních standardů; vyžaduje důrazná právně závazná ustanovení upravující oblast udržitelného rozvoje a náležitý rámec pro sociální odpovědnost podniků; žádá zejména, aby v budoucí dohodě zůstala zachována doložka o lidských právech (doložka o základních prvcích), a to v souladu s obecnými zásadami Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv, aby tak překlenovací ustanovení obsažená v dohodách o hospodářském partnerství – zejména doložky o neplnění – platila i po roce 2020;
8. považuje za velmi důležité, aby rámec pro období po dohodě z Cotonou zavedl opatření k usnadnění obchodu s cílem rozšířit vnitroafrickou výměnu průmyslových a zemědělských produktů;
9. podtrhuje význam obnoveného Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a jeho zapojení do všech fází diskuse týkající se rámce pro období po dohodě z Cotonou a vyslovuje se pro silný parlamentní dohled nad budoucím rámcem; požaduje pravidelné monitorování spolupráce mezi AKT a EU zaměřené na výsledky, především ve vztahu k lidským právům, obchodu, udržitelnému rozvoji a spravedlivému obchodu;
10. klade důraz na to, že při provádění dohod o hospodářském partnerství a postupu po vypršení platnosti dohody z Cotonou je nezbytné zapojení občanské společnosti a zainteresovaných subjektů, tj. zástupců odborů, podnikatelů (včetně malých a středních podniků) a místních úřadů; vyzývá Komisi, aby podpořila účast občanské společnosti ve formálních vztazích EU a zemí AKT;
11. připomíná závazky v rámci financování rozvoje podle akčního plánu z Addis Abeby a jejich význam pro realizaci cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat jasná a transparentní daňová pravidla s cílem zvýšit domácí příjmy; poznamenává, že je důležité budovat obchodní kapacity, protože industrializace i diverzifikace ekonomik zemí AKT zůstávají omezené, a vyzývá k provedení důkladné analýzy potřeb zemí AKT za účelem rozvoje obchodu a investic; vyzývá EU, aby zajistila odpovídající a efektivní financování iniciativy „Pomoc na podporu obchodu“, a podpořila tak přenos technologií i úsilí států AKT provádět dohodu WTO o usnadnění obchodu i jejich progresivní zapojení do světové ekonomiky a vzestup v rámci globálního i regionálního hodnotového řetězce; konstatuje, že finanční pomoc musí být propojena s konkrétními projekty spolupráce zaměřenými na zdokonalení systémů infrastruktury a vzdělávacích a sociálních systémů v zemích AKT;
12. rovněž EU vyzývá, aby byla více nápomocna zemím bohatým na zdroje uplatňovat zásady iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI), kterými jsou větší transparentnost a odpovědnost v ropném, plynovém a těžebním odvětví.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
14.7.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
30 0 4 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Yannick Jadot, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Alexander Graf Lambsdorff, Bernd Lange, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Iuliu Winkler, Jan Zahradil |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Reimer Böge, Victor Boştinaru, Klaus Buchner, Seán Kelly, Gabriel Mato, Bolesław G. Piecha, Pedro Silva Pereira, Ramon Tremosa i Balcells, Wim van de Camp, Jarosław Wałęsa, Pablo Zalba Bidegain |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Mara Bizzotto, Bernd Kölmel, Jozo Radoš, Dariusz Rosati, Paul Rübig, Mylène Troszczynski |
||||
STANOVISKO Rozpočtového výboru (14.7.2016 )
pro Výbor pro rozvoj
k budoucnosti vztahů AKT-EU po roce 2020
(2016/2053(INI))
Navrhovatelka: Eider Gardiazabal Rubial
NÁVRHY
Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. je přesvědčen, že skutečnost, že současně vyprší platnost Dohody z Cotonou i víceletého finančního rámce (VFR) Unie, skýtá příležitost pro to, aby bylo konečně přijato rozhodnutí o zahrnutí největšího zeměpisného nástroje v oblasti politiky rozvojové spolupráce, jímž je Evropský rozvojový fond (ERF), do rozpočtu, a to za podmínky, že budou existovat jednoznačné záruky vyčlenění prostředků na spolupráci AKT-EU a zachování stávájící úrovně financování; je přesvědčen, že stávající situace ERF je anomálií, která je příčinou mnoha problémů; zdůrazňuje, že jeho zahrnutí do rozpočtu posílí legitimitu, účinnost a předvídatelnost rozvojové pomoci a současně zlepší i soudržnost politik a jejich viditelnost za podmínky, že toto financování z ERF bude představovat doplňkovou položku současného rozpočtu EU; znovu opakuje, že zahrnutí ERF do rozpočtu přinese zjednodušení a harmonizaci rámce pro rozvojovou pomoc; připomíná, že i v případě jeho zahrnutí do rozpočtu by měl ERF obsahovat srovnávací kritéria, které by byly spojeny se spoluprací ze strany EU, jako jsou například v současnosti kritéria spjatá s lidským rozvojem a změnou klimatu;
2. zdůrazňuje, že rozpočet Unie již poskytuje nástroje, které se zaměřují na konkrétní partnery, a že zahrnutí ERF do rozpočtu lze provést tak, aby odráželo a podporovalo výjimečné vztahy AKT-EU s ohledem na prosazování udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby předložila plán, který by řešil výše uvedené otázky, a to ještě předtím, než předloží nezbytné návrhy týkající se příštího VFR;
3. připomíná, že boj proti chudobě patří k hlavním cílům Unie v oblasti rozvojové spolupráce a je jedním z hlavních prostředků řešení základních příčin nedobrovolné migrace a nuceného vysidlování; varuje v souvislosti se svěřenským fondem EU pro Afriku před tím, aby byly prostředky využívány pro jiné než zamýšlené účely, a před porušováním cílů uvedených v právních základech; doporučuje, aby se nadále zaváděla opatření určená k nárůstu míry autonomie a pravomocí obcí, což jim umožní lépe zastupovat své zájmy zodpovědným a udržitelným způsobem; připomíná rovněž pozitivní úlohu afrického mírového projektu jakožto klíčového nástroje pro stabilizaci, a očekává, že bude v rámci zahrnutí ERF do rozpočtu nalezeno řešení, které umožní jeho pokračování při plném dodržení Smlouvy;
4. poukazuje na sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci ze dne 7. června 2016; poznamenává, že rozpočet EU a příspěvek ERF k balíku osmi miliard EUR se skládá výlučně z pomoci, která již byla naplánována; požaduje, aby nebyla rozvojová pomoc určená příjemcům ohrožena a aby byly iniciativy související s migrací financovány z nových prostředků;
5. podporuje kombinování grantů s finančními nástroji, zjednodušení financování a zajištění udržitelnosti projektů s cílem maximalizovat dopad rozvojové pomoci a řešit selhání trhu a nedostatky v oblasti investic; zdůrazňuje, že inovativní financování nesmí nahrazovat granty, ani nesmí přebírat odpovědnost rozvojových zemí v oblasti oficiální rozvojové pomoci nebo rozvojových zemí, pokud jde o poskytování základních veřejných služeb; všímá si záměru zahájit externí investiční program v Africe a Středomoří, který staví na příkladu Evropského fondu pro strategické investice; požaduje, aby byla zajištěna jednoznačná adicionalita v souvislosti se stávajícími finančními nástroji a platformami pro kombinování zdrojů, a to i prostřednictvím nových prostředků, a aby byl do koncipování tohoto plánu v plné míře zapojen Parlament.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
12.7.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
25 3 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Liadh Ní Riada, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Marco Zanni |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Marco Valli, Derek Vaughan |
||||
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
31.8.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
20 5 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Louis Aliot, Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Manuel dos Santos, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Anna Záborská |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Brian Hayes, Joachim Zeller |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Liliana Rodrigues |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
20 |
+ |
|
|
ALDE |
Beatriz Becerra Basterrechea, Charles Goerens, Paavo Väyrynen |
|
|
ECR |
Eleni Theocharous |
|
|
EFDD |
Ignazio Corrao |
|
|
PPE |
Brian Hayes, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Cristian Dan Preda, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Joachim Zeller, Anna Záborská |
|
|
S&D |
Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Liliana Rodrigues, Manuel dos Santos |
|
|
5 |
- |
|
|
EFDD |
Nathan Gill |
|
|
GUE/NGL |
Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey |
|
|
VERTS/ALE |
Heidi Hautala, Maria Heubuch |
|
|
1 |
0 |
|
|
ENF |
Louis Aliot |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se