DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie

3.10.2016 - (12256/2016 – C8-0401/2016 – 2016/0184(NLE)) - ***

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Giovanni La Via

Postup : 2016/0184(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0280/2016
Předložené texty :
A8-0280/2016
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie

(12256/2016 – C8-0401/2016 – 2016/0184(NLE))

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12256/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 192 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0401/2016),

–  s ohledem na pařížskou dohodu přijatou na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jež se odehrálo v Paříži ve Francii v prosinci 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2016 nazvané „Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (COM(2016)0110),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. října 2014,

–  s ohledem na skutečnost, že Lotyšsko a Evropská komise předložily dne 6. března 2015 UNFCCC zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU a členských států,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0280/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením Pařížské dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Organizaci spojených národů.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie

Souvislosti

Pařížská dohoda je historicky zásadní úspěch v boji proti změně klimatu a pro multilateralismus. Jedná se o ambiciózní, vyrovnanou, spravedlivou a právně závaznou dohodu. Přijetí dohody a skutečnost, že před koncem COP 21 vzrostl na 187 počet stran, jež oznámily své zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky, což znamenalo rozhodující obrat směrem ke komplexním a společným celosvětovým opatřením, která – budou-li zrealizována – definitivně a nevratně zrychlí přechod k celosvětové ekonomice odolné vůči změně klimatu a neutrální z hlediska změny klimatu; Toto celosvětové opatření je zaměřeno na to, umožnit světu vyvarovat se nebezpečné změny klimatu. Dohoda uznává, že vrcholu celosvětových emisí skleníkových plynů by se mělo dosáhnout co nejdříve a klimatická neutralita by měla být dosažena v druhé polovině tohoto století. Pařížská dohoda zahrnuje tyto hlavní body:

– stanoví dlouhodobý cíl umožnit světu omezit celosvětové oteplování na výrazně méně než 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C; Vytýčený cíl 1,5 °C byl stanoven proto, že slouží jako motivace pro větší ambice a zdůrazňuje obavy nejohroženějších zemí, které se s negativními účinky změny klimatu již dnes potýkají.

– vysílá jasný signál všem zainteresovaným subjektům, investorům, podnikům, občanské společnosti a tvůrcům politik, že celosvětový přechod na čistou energii je do budoucna faktem a že je třeba odklonit se od zdrojů ve formě fosilních paliv; vzhledem k tomu, že 189 vnitrostátních plánů opatření v oblasti klimatu pokrývá přibližně 98 % všech emisí, představuje nyní boj proti změně klimatu skutečně globální úsilí. Pařížská konference znamená posun od snažení několika málo k zapojení všech.

– poskytuje dynamický mechanismus, jímž lze hodnotit situaci a postupně zvyšovat ambice. Počínaje rokem 2023 se strany budou každých pět let setkávat při „globálním hodnocení“, jehož účelem bude posoudit pokrok ve snižování emisí, přizpůsobování se změně klimatu a poskytování i přijímání podpory v zájmu dlouhodobých cílů dohody.

– strany mají právně závaznou povinnost provádět vnitrostátní opatření pro zmírňování změny klimatu za účelem dosažení cílů svých příspěvků.

– zavádí rámec pro větší transparentnost a odpovědnost, včetně toho, že všechny strany podávají každé dva roky inventury skleníkových plynů a informace nezbytné ke sledování jejich pokroku, technický odborný přezkum, podpůrné mnohostranné posuzování pokroku jednotlivých stran a mechanismus pro usnadnění realizace dodržování závazků a jeho podporu.

– přináší ambiciózní balíček solidarity, který obsahuje přiměřená ustanovení o financování opatření v oblasti klimatu a o řešení potřeb souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu a se ztrátami a škodami plynoucími z negativních dopadů této změny. Na podporu individuálních i kolektivních opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu stanoví Pařížská dohoda poprvé globální cíl, který má posílit kapacitu a odolnost vůči změně klimatu a snížit zranitelnost touto změnou. Na mezinárodní úrovni motivuje k větší spolupráci mezi stranami za účelem sdílení vědeckých poznatků v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a informací o příslušných postupech a politikách.

Stanovisko zpravodaje

Zpravodaj vítá návrh Komise na návrh rozhodnutí Rady o uzavření Pařížské dohody a domnívá se, že poskytuje nezbytný základ pro uzavření Pařížské dohody ze strany EU a jejích členských států. EU a její členské státy vyjádřily svůj záměr jednat v rámci Pařížské dohody společně, což je zohledněno v článku 4 odst. 18 uvedené dohody. Evropská unie a její členské státy jsou proto společně odpovědné za přípravu, komunikaci a udržování po sobě jdoucích vnitrostátně stanovených příspěvků, kterých hodlají dosáhnout, a za provádění vnitrostátních opatření pro zmírňování změny klimatu. Jako první krok Komise a Rada jménem Evropské unie a všech 28 členských států vlastním jménem Pařížskou dohodu podepsaly během slavnostního ceremoniálu na vysoké úrovni konaného v New Yorku dne 22. dubna 2016.

Pařížská dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem ode dne, kdy své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uloží u OSN nejméně 55 smluvních stran rámcové úmluvy, jež celkem odpovídají alespoň za 55 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Ke dni 29. června 2016 podepsalo Pařížskou dohody 178 států a 19 států uložilo své ratifikační listiny, což odpovídá celkem 0,18 % celkových celosvětových emisí skleníkových plynů. Panuje rostoucí mezinárodní snaha, aby Pařížská dohoda vstoupila v platnost v roce 2016. Příkladem toho je prohlášení vedoucích představitelů přijaté na summitu skupiny G-7 v japonském Ise-Šima ve dnech 26. až 27. května 2016, která všechny strany vyzývá, aby se zasazovaly o vstup Pařížské dohody v platnost v roce 2016.

Zpravodaj se domnívá, že je nemyslitelné, aby Pařížská dohoda vstoupila v platnost bez EU jakožto signatáře, s ohledem na vedoucí postavení EU v boji proti změně klimatu, její úlohu v rámci Kjótského protokolu a její pokračující úsilí o uzavření následné univerzální smlouvy. Z tohoto důvodu naléhavě vyzývá Radu a jednotlivé členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k dokončení procesu ratifikace ze strany EU a vnitrostátních ratifikačních procesů nejpozději do konce roku 2016.

Dne 6. března 2015 sdělily EU a její členské státy jako první velké ekonomiky svůj zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek, který vychází z rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 stanoveného v říjnu 2014 Evropskou radou. Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl, že do roku 2030 dosáhne alespoň 40% snížení domácích emisí skleníkových plynů. Od té doby se EU a její členské státy již zavázaly dosáhnout tohoto cíle, jenž se týká úsilí o snížení emisí v období 2020–2030. Zpravodaj je tudíž přesvědčen, že proces ratifikace ze strany EU musí být oddělen od současných a nadcházejících legislativních iniciativ s cílem dosáhnout alespoň 40% cíle snížení emisí skleníkových plynů.

Závěr

Zpravodaj je přesvědčen, že rozhodnutí o ratifikaci pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vyšle silný signál a zdůrazní vedoucí pozici EU a jejích členských států a jejich neustálé úsilí o řešení změny klimatu na mezinárodní úrovni. Kromě toho bude provádění pařížské dohody zásadním způsobem přispívat k celosvětovému úsilí o řešení změny klimatu. Z těchto důvodů je zpravodaj přesvědčen, že formální vstup pařížské dohody v platnost je pro Evropskou unii nejvyšší prioritou. Vyzývá tedy Radu, aby co nejdříve přijala všechna nezbytná opatření k přijetí konečného postoje k ratifikaci pařížské dohody, společně s paralelními vnitrostátními procesy ratifikace ve členských státech, tak, aby byl proces ratifikace ze strany EU dokončen a ratifikační listiny byly u OSN uloženy do konce roku 2016.

Vzhledem k výše uvedenému zpravodaj navrhuje, aby příslušný výbor a Evropský parlament s návrhem Komise na rozhodnutí Rady bez zbytečných průtahů udělily souhlas.

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Rozhodnutí Rady o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie

Referenční údaje

12256/2016 – C8-0401/2016 – COM(2016)03952016/0184(NLE)

Datum konzultace / žádosti o souhlas

30.9.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

 

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Giovanni La Via

15.6.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

1.9.2016

 

 

 

Datum přijetí

3.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Jørn Dohrmann, Stefan Eck, Eleonora Evi, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, György Hölvényi, Jean-François Jalkh, Karin Kadenbach, Giovanni La Via, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mark Demesmaeker, Linnéa Engström, Fredrick Federley, Eleonora Forenza, Elena Gentile, Esther Herranz García, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Joëlle Mélin, Sirpa Pietikäinen, Gabriele Preuß, Christel Schaldemose, Jasenko Selimovic, Bart Staes, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tiziana Beghin, José Bové, Jude Kirton-Darling, Olle Ludvigsson, Igor Šoltes

Datum předložení

3.10.2016