ZPRÁVA na téma „Směrem k definitivnímu systému DPH a boj proti podvodům v oblasti DPH“
19.10.2016 - (2016/2033(INI))
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Werner Langen
Navrhovatelé (*):
Nedzhmi Ali, Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Juan Fernando López Aguilar, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
na téma „Směrem k definitivnímu systému DPH a boj proti podvodům v oblasti DPH“
Evropský parlament,
– s ohledem na akční plán pro oblast DPH, který Komise předložila dne 7. dubna 2016[1],
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 24/2015 ze dne 3. března 2016 nazvanou „Boj s podvody v oblasti DPH v rámci Společenství: jsou nutná další opatření“,
– s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2011 o budoucnosti DPH[2],
– s ohledem na návrh směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363),
– s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce[3],
– s ohledem na návrh nařízení o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (COM(2013)0535),
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce[4],
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0307/2016),
A. vzhledem k tomu, že vytvořením jednotného trhu dne 1. ledna 1993 byly zrušeny hraniční kontroly obchodu provozovaného uvnitř Společenství a vzhledem k tomu, že systém DPH Evropské unie, který existuje od roku 1993, má podle článků 402 až 404 platné směrnice o DPH pouze dočasný charakter, a že se tedy jedná o přechodnou právní úpravu;
B. vzhledem k tomu, že článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že Rada jednomyslně přijme vhodné směrnice k vytvoření společného systému DPH, zejména s cílem postupně omezovat, případně rušit odchylky od tohoto systému;
C. vzhledem k tomu, že Komise je povinna každé čtyři roky předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování stávajícího systému DPH a zejména přechodných ustanovení;
D. vzhledem k tomu, že DPH, jejíž výnos v roce 2014 dosáhl téměř jednoho bilionu EUR, představuje významný a rostoucí zdroj příjmů členských států, a tak i vlastních prostředků EU, přičemž celkové příjmy EU z vlastních zdrojů DPH dosáhly 17 667 milionů EUR, a představovaly tak 12,27% celkových příjmů EU v roce 2014[5];
E. vzhledem k tomu, že současný systém DPH, zejména způsob, jak je uplatňován velkými korporacemi na přeshraniční transakce, není odolný vůči podvodům, strategiím vyhýbání se daňové povinnosti, nevybrání DPH v důsledku platební neschopnosti nebo chybě ve výpočtu; vzhledem k tomu, že výpadky příjmů z DPH se odhadují na 170 miliard EUR ročně a začínají být dostupné lepší digitální technologie, které mohou pomoci těmto výpadkům zamezit;
F. vzhledem k tomu, že podle studie Komise[6] jen podvody na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství (neboli MTIC, obecně též nazývané jako kolotočové podvody) mají na svědomí výpadek DPH přibližně ve výši 45 až 53 miliard EUR ročně;
G. vzhledem k tomu, že členské státy řeší podvody a vyhýbání se daňové povinnosti v souvislosti s DPH s různým úspěchem, kdy podle odhadů se výpadek příjmu z DPH pohybuje v kontrolovaných zemích od méně než 5 % až po více než 40 %;
H. vzhledem k tomu, že podle odhadů Europolu ztrácejí členské státy 40 až 60 miliard EUR svého ročního příjmu z DPH v důsledku působení organizovaných zločineckých skupin, přičemž 2 % těchto skupin stojí za 80 % podvodů na bázi MTIC;
I. vzhledem k tomu, že ztráty příjmů v důsledku přeshraničních podvodů souvisejících s DPH se vyčíslují velmi obtížně, protože pouze dva členské státy – Spojené království a Belgie – shromažďují a zveřejňují statistické údaje o této problematice;
J. vzhledem k tomu, že několik členských států za koordinace Eurojustu a Europolu nedávno provedlo tři úspěšné navazující operace Vertigo, během nichž byl odhalen model kolotočového podvodu v celkové hodnotě 320 milionů EUR;
K. vzhledem k tomu, že současný systém DPH způsobuje zejména v přeshraničním styku vysoké administrativní náklady, které lze výrazně snížit zejména pro malé a střední podniky mimo jiné zjednodušujícími opatřeními s použitím digitálních nástrojů pro podávání zpráv a společných databází;
L. vzhledem k tomu, že existuje velký prostor pro zmírnění správních a daňových překážek, které omezují obzvláště přeshraniční projekty spolupráce;
M. vzhledem k tomu, že DPH je spotřební daní, která je založena na systému dělených plateb umožňujícím sebekontrolu poplatníků, a vzhledem k tomu, že musí být ukládána pouze konečnému spotřebiteli, aby se zajistila neutralita pro podniky; vzhledem k tomu, že je na členských státech, aby zorganizovaly praktický způsob odvodu DPH tak, aby ji platil koncový spotřebitel;
N. vzhledem k tomu, že 23 let po vstupu směrnice o DPH v platnost je již doložka o „neprovedení žádných kroků“ (tzv. standstill) zastaralá, zejména v dnešní době moderní digitální ekonomiky;
O. vzhledem k tomu, že Komise během posledních 20 let zahájila více než 40 řízení o porušení právních předpisů Unie proti více než dvěma třetinám členských států, protože porušily ustanovení této směrnice;
P. vzhledem k tomu, že pro požadavek definitivní úpravy DPH podle země původu nelze dosáhnout většiny, protože v takovém případě by byla nezbytná větší harmonizace daňových sazeb, aby se zabránilo masivnímu narušování hospodářské soutěže;
Q. vzhledem k tomu, že boj proti daňovým podvodům je jednou z hlavních výzev, kterým členské státy EU čelí, pokud jde o oblast daní;
R. vzhledem k tomu, že podvody v oblasti daně z přidané hodnoty představují velmi škodlivé jednání, jež odčerpává nemalou část rozpočtových příjmů členských států tím, že narušuje snahy členských států o konsolidaci veřejných financí;
S. vzhledem k tomu, že přeshraniční podvody s DPH stojí každoročně naše členské státy a evropské daňové poplatníky přibližně 50 miliard EUR;
T. vzhledem k tomu, že podvody v oblasti DPH mají mnoho podob a vyvíjejí se v mnoha hospodářských odvětvích, která ovlivňují, a vyžadují tedy rychlou úpravu příslušných právních předpisů, aby byl zajištěn vývoj směrem k udržitelnému a jednoduchému systému výběru DPH, který umožní předcházet podvodům a zabrání potenciálním ztrátám daňových příjmů;
U. vzhledem k tomu, že nejběžnější metodou využívanou při podvodech s DPH je takzvaný „karusel“; tento druh podvodu je velmi běžný v odvětvích obchodujících s elektronickými součástkami, mobilními telefony a s textilem; spočívá v tom, že zboží se „točí“ mezi několika společnostmi v různých zemích EU, a podvod tak těží ze skutečnosti, že dodávky zboží v rámci EU nejsou zdaněny;
V. vzhledem k tomu, že snahy o posílenou a nepřetržitou spolupráci mezi členskými státy jsou nanejvýš důležité pro vytvoření komplexních a integrovaných strategií v boji proti podvodům, zejména s ohledem na současná rozpočtová omezení EU a růst elektronického a internetového obchodu, jenž oslabil územní kontrolu nad výběrem DPH;
W. vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů Evropské unie a členských států je klíčovým prvkem politické agendy Unie ve snaze o upevnění a posilování důvěry občanů a zajištění náležitého používání jejich peněz;
X. vzhledem k tomu, že podvody v oblasti DPH znamenají ztrátu příjmů pro členské státy, a tudíž i pro EU, vytvářejí zkreslené fiskální prostředí, které je obzvláště škodlivé pro malé a střední podniky, a jsou využívány zločineckými organizacemi, jež zneužívají stávající legislativní mezery mezi členskými státy a jejich příslušnými orgány dohledu;
Y. vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr dospěl ve své zvláštní zprávě č. 24/2015 k závěru, že podvody v oblasti DPH jsou ve většině případů hodnoceny jako trestná činnost, kterou je nutné zastavit;
Z. vzhledem k tomu, že ve věci „Taricco a další“ (C105/14) Evropský soudní dvůr uvedl, že pojem „podvod“, jak je vymezen v článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, se vztahuje i na příjem odvozený z DPH;
1. vítá skutečnost, že Komise hodlá do roku 2017 předložit návrh konečného systému DPH, který by měl být jednoduchý, spravedlivý, robustní, účinný a odolnější vůči podvodům;
2. zdůrazňuje, že pro náležité fungování digitálního jednotného trhu je nezbytný jednoduchý systém DPH, který vyžaduje méně výjimek;
3. zastává názor, že odborný posudek, z něhož vycházela Komise při formulaci návrhů pro akční program, obsahuje několik cenných doporučení; zdůrazňuje, že seznam návrhů Komise, která má za cíl vytvořit robustní a jednoduchý systém DPH odolný vůči podvodům, není vyčerpávající;
4. vítá aktuální sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 a její záměr přijímat další opatření omezující příležitosti k podvodům a uspíšit další práci na stávajícím systému DPH;
5. zastává názor, že je taktéž důležité zlepšit současný systém, a žádá zásadní reformy, které odstraní nebo alespoň výrazně zmírní jeho stávající problémy, a zejména evropský problém s výběrem DPH;
6. domnívá se, že by Komise měla stejně důkladně a nezaujatě přezkoumat všechny možnosti, které se nabízejí, a předložit je v rámci legislativního procesu;
7. shledává, že členské státy musí postupovat koordinovaně, mají-li se shodnout na definitivní podobě systému DPH;
8. shledává, že jednomyslnost bude nezbytným předpokladem dohody na funkčnějším systému DPH, a proto žádá jasnou představu o jednoduchém systému s méně výjimkami v kombinaci s pragmatickým přístupem, který bude respektovat zájmy rychle se vyvíjejícího digitálního hospodářství;
9. konstatuje, že pro účinnější boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a pro konečné odstranění mezer v právních předpisech o DPH je nezbytné, aby členské státy koordinovaly své daňové politiky a zlepšily a zintenzivnily výměnu informací týkajících se obchodu uvnitř Společenství;
10. vybízí Komisi a státní subjekty, aby zkoumaly a testovaly nové technologie, jako jsou např. technologie distribuované účetní knihy a dohled v reálném čase v rámci agendy RegTech, s cílem výrazně snížit stávající značný výpadek příjmů z DPH v Unii;
11. zdůrazňuje, že správci daní v jednotlivých členských státech odpovídají za to, aby byl odvod DPH jednoduchý a vstřícný pro MSP, čemuž lze napomoci větší spoluprací mezi vnitrostátními orgány;
12. zastává názor, že vnitrostátní správci daní spolu v minulosti spolupracovali nedostatečně a výměna informací byla neadekvátní a že ani činnosti platformy Eurofisc zatím nepřinesly uspokojivé výsledky; je toho názoru, že výměna informací prostřednictvím této platformy by se měla lépe zaměřit na podvody; s nadějí očekává chystaný návrh Komise na zefektivnění fungování této platformy;
13. konstatuje, že systém výměny informací o DPH (VIES) se osvědčil jako užitečný nástroj pro potírání podvodů, neboť správcům daně umožnil sladit údaje o obchodnících napříč zeměmi, avšak že se při jeho uplatňování stále objevují nedostatky, zejména pokud jde o včasné poskytování informací, rychlé zodpovídání dotazů a pohotové reakce na hlášené chyby; doporučuje proto, aby členské státy věnovaly řešení těchto nedostatků náležitou pozornost;
14. konstatuje, že údaje, které členské státy poskytují platformě Eurofisc, nejsou filtrovány tak, aby byly předávány pouze podezřelé případy, a to brání jejímu optimálnímu fungování; podporuje iniciativu několika členských států, které prosazují zavedení vnitrostátních nástrojů pro analýzu rizik, které by umožnily filtrování údajů bez rizika, že budou odstraněny podezřelé případy v jakémkoli z členských států, a umožnily tak rychlou reakci platformy Eurofisc na přeshraniční podvody v oblasti DPH;
15. zdůrazňuje, že za náležitý a jednoduchý odvod DPH odpovídají správci daní v jednotlivých členských státech;
16. připomíná, že členské státy jsou při výběru DPH na svém území do velké míry odkázány na informace od jiných členských států o obchodu uvnitř EU; žádá, aby si příslušné orgány automaticky vyměňovaly a porovnávaly zejména údaje o DPH a clech a aby k evidenci přeshraničních dodávek zboží a služeb koncovým spotřebitelům využívaly spolehlivé a uživatelsky vstřícné nástroje IT, jako jsou elektronické standardní formuláře; je v této souvislosti přesvědčen, že užitečným nástrojem by mohlo být používání lokalizačního čísla pro DPH (VLN), které spotřebitelům znemožní odečíst daň odvedenou na vstupu, pokud je na DPH na účtence uvedena bez platného VLN;
17. je přesvědčen, že absence srovnatelných údajů a adekvátních důležitých ukazatelů k měření výkonnosti členských států se negativně odráží na účinnosti systému EU při potírání podvodů v oblasti DPH uvnitř EU, a proto vyzývá správce daní, aby v koordinaci s Komisí vytvořili společný systém pro odhad objemu podvodů v EU a stanovili cíle pro jeho snížení, který umožní hodnotit výsledky členských států při řešení tohoto problému;
18. vyzývá členské státy, aby rovněž usnadnily výměnu informací se soudními a s donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak doporučil Účetní dvůr;
19. poznamenává, že celní režim 42, v jehož rámci je zboží dovážené do jednoho členského státu a dále dodávané do jiného členského státu osvobozeno od DPH, je prokazatelně náchylný k podvodnému zneužívání; konstatuje, že k odhalení a odstranění podvodů tohoto druhu jsou klíčové účinné křížové kontroly srovnávající údaje daňových orgánů s údaji celních orgánů; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby učinily potřebné kroky k usnadnění toku informací mezi daňovými a celními orgány, pokud jde o informace o dovozech v rámci celního režimu 42, jak doporučil Evropský účetní dvůr;
20. podporuje cíl akčního plánu, jenž spočívá v zavedení jednotného evropského prostoru pro DPH, který má být opěrným prvkem integrovanějšího a spravedlivějšího vnitřního trhu, přispět k podpoře daňové spravedlnosti, udržitelné spotřeby, zaměstnanosti, růstu, investic a konkurenceschopnosti a současně má omezit možné podvody s DPH;
21. v této souvislosti vyzývá k co nejrychlejšímu začlenění služeb do nového systému a zejména vyzývá k tomu, aby povinnosti odvádět DPH podléhaly i finanční služby;
22. souhlasí s názorem Komise, že definitivní systém DPH má spočívat na zdanění zboží a služeb v zemi určení, protože nebylo možné prosadit zásadu země původu;
23. souhlasí s tím, že zásada země určení by se měla používat jako obecné pravidlo v případech prodeje jednotlivcům na dálku, a souhlasí rovněž se zavedením harmonizovaných opatření ve prospěch malých podniků;
24. žádá, aby při zavádění definitivního systému DPH byly do současných daňových modelů zakomponovány nové digitální technologie, aby tento systém odpovídal nárokům 21. století;
25. shledává, že paralelní existence mnoha různých sazeb DPH přináší velkou nejistotu pro podniky, které obchodují přeshraničně, zejména v odvětví služeb a u MSP; konstatuje, že nejistotu vyvolává také otázka, kdo nese odpovědnost za výběr DPH, za doklady o dodávkách v rámci Společenství, za riziko účasti na podvodech na bázi chybějícího obchodníka, za problémy s peněžním tokem a za různé sazby DPH u různých kategorií produktů v téže zemi; vyzývá proto Komisi, aby do poloviny roku 2017 prozkoumala, jaký dopad by mohly mít podvody na bázi chybějícího podvodníka; vyzývá členské státy, aby se dohodly na větší konvergenci sazeb DPH;
26. vyzývá Komisi, aby posoudila, jaký dopad by měla situace, kdy by daňové sazby nebyly na úrovni Unie harmonizovány, především jaký dopad by to mělo na přeshraniční činnost, a aby posoudila, jaké možnosti existují pro odstranění těchto překážek;
27. podporuje Komisí navrhovanou možnost pravidelně přezkoumávat seznam zboží a služeb, na něž je možné uplatňovat snížené sazby, a to na základě dohody v Radě; žádá, aby byl u tohoto seznamu brán zřetel na politické priority, jako je sociální, genderové, environmentální, nutriční a kulturní hledisko;
28. zastává názor, že Komisí navrhované alternativní řešení, jež spočívá v úplném zrušení minimálních daňových sazeb, může vést k značnému narušení soutěže a problémům na vnitřním trhu; zastává názor, že je třeba zohlednit potřebu harmonizace, která je nezbytná k řádnému fungování jednotného trhu;
29. žádá, aby bylo prozkoumáno, zda by mohl být sestaven jednotný evropský seznam menšího množství zboží a služeb, který by byl alternativou ke stávajícímu systému snížených sazeb DPH a jenž by mohl značně zlepšit efektivnost systému DPH, protože by umožnil strukturovanější systém, než je ten současný;
30. je toho názoru, že pro účely boje proti podvodům s DPH je důležité povolovat méně výjimek a že nejlepším a nejúčinnějším způsobem, jak bojovat proti podvodům, je jednoduchý systém DPH s co nejnižší sazbou;
31. zastává názor, že současný složitý systém by bylo možno výrazně zjednodušit, pokud by se snížil počet zboží a služeb s nárokem na sníženou sazbou DPH a pokud by byly na úrovni EU členskými státy společně stanoveny některé druhy zboží a služby, na které se vztahují snížené sazby daně, a zároveň by měly členské státy možnost rozhodovat o sazbách daně, pokud budou v souladu s minimálními sazbami daně podle směrnice o DPH a za předpokladu, že to tím nevznikne riziko nekalé konkurence;
32. žádá, aby produkty podléhaly stejnému zdanění podle zásady země určení bez ohledu na to, v jaké formě nebo na jaké platformě byly pořízeny a zda byly dodány digitálně nebo fyzicky;
33. konstatuje, že zásadním problémem pro malé a střední podniky je dnes skutečnost, že členské státy používají odlišné výklady toho, co lze chápat jako produkt nebo jako službu; vyzývá proto Komisi, aby formulovala své definice jasněji a přesněji;
34. žádá členské státy, aby se na soukromé a veřejné společnosti uplatňovala v oblastech, v nichž si vzájemně konkurují, stejná DPH;
35. poukazuje na to, že systém dělených plateb u DPH byl zvolen jako referenční pro nepřímé zdanění v projektu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku BEPS (akce 1), neboť zajišťuje účinný výběr daní a ze své podstaty umožňuje vlastní kontrolu hospodářských subjektů;
36. shledává, že články 199 a 199a směrnice o DPH stanoví dočasné a cílené přenesení daňové povinnosti u přeshraničních transakcí a v některých domácích vysoce rizikových odvětvích v členských státech;
37. vyzývá Komisi, aby pečlivě prostudovala důsledky přenesení daňové povinnosti a přezkoumala, zda tento postup přispěje ke zjednodušení situace malých a středních podniků a ke snížení počtu podvodů v oblasti DPH;
38. vyzývá Komisi, aby zhodnotila dopady přenesení daňové povinnosti – nejen na jednotlivá odvětví, která jsou obzvláště náchylná k podvodům – z hlediska přínosů, nákladů na dodržování předpisů a problémů s podvody, účinností a uplatňováním, ale také pokud jde o dlouhodobé výhody a nevýhody, a to prostřednictvím pilotních projektů, jak požadují některé členské státy a jak Komise mezitím jasně potvrdila, ačkoli tuto problematiku dosud nezahrnula do svého akčního plánu;
39. zastává názor, že bude-li všeobecně prosazena zásada země určení, musí vnitrostátní správci daní převzít větší zodpovědnost za plnění daňové povinnosti a za omezení příležitostí k jejímu obcházení; souhlasí s Komisí, že stále existuje široký prostor pro zlepšení boje proti podvodům v oblasti DPH pomocí obvyklých administrativních opatření a zlepšení personální kapacity členských států a dovedností, pokud jde o výběr daní a kontrolu; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit daňové kontroly a sankce u největších neplatičů; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zajistila odpovídající finanční a technickou podporu;
40. zastává názor, že by Komise měla podrobně sledovat výkonnost vnitrostátních daňových orgánů a zlepšit koordinaci mezi nimi;
41. vítá oznámení Komise, že zjednodušené jedno správní místo bude rozšířeno na plnohodnotné jednotné kontaktní místo; konstatuje, že je primárně důležité, aby bylo toto místo uživatelsky vstřícné a stejně efektivní ve všech 28 členských státech; konstatuje, že vytvoření jednotného kontaktního místa by snížilo administrativní zátěž, která brání podnikům působit přeshraničně, a náklady pro MSP[7];
42. shledává, že má-li se prosadit zásada země určení, která bude odolnější vůči podvodům, je nezbytné zřídit jednotné kontaktní místo; žádá, aby se jednotné kontaktní místo zdokonalilo na základě současných zkušeností se zjednodušenými správními místy pro digitální produkty; konstatuje, že i se zjednodušeným jedním správním místem mohou malé podniky a mikropodniky zvládat podstatnou administrativní zátěž v rámci nové zásady určení; vítá proto návrh obsažený v akčním plánu Komise o DPH, aby bylo zavedeno obecné celounijní zjednodušující opatření (prahová hodnota DPH); žádá, aby se jasně určilo, který členský stát bude odpovědný za daňovou kontrolu v případě přeshraničních operací; vítá úmysl Komise zrušit podporu zásilek o nízké hodnotě jako součást jejího akčního plánu pro DPH;
43. uznává, že různé systémy DPH v Evropské unii mohou být také vnímány jako necelní překážka na jednotném trhu, a zdůrazňuje, že zjednodušené jedno správní místo pro DPH představuje dobrý způsob, jak podpořit překonání této překážky a zejména podpořit MSP v jejich přeshraniční činnosti; je si vědom toho, že v souvislosti se zjednodušeným jedním správním místem pro DPH existují stále ještě určité drobné problémy; vyzývá Komisi, aby podnikům v celé EU dále usnadňovala plnění jejich povinností spojených s placením DPH;
44. bere na vědomí rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-97/09 (Ingrid Schmelz vs. Finanzamt Waldviertel); bere na vědomí 28 různých prahových hodnot pro osvobození od DPH; bere na vědomí následné finanční obtíže, jimž by čelily MSP a mikropodniky, které by byly osvobozeny v rámci svých vnitrostátních systémů; vyzývá Komisi, aby provedla další studie o zavedení prahové hodnoty osvobození od DPH pro mikropodniky;
45. žádá přezkoumání všech návrhů s cílem minimalizovat administrativní zátěž daní z obratu pro mikropodniky a MSP; nabádá Komisi, aby se v tomto ohledu také zabývala mezinárodními osvědčenými postupy, jako jsou programy zlatých karet v Singapuru a v Austrálii, přičemž lze konstatovat, že riziko podvodu je u některých dodavatelů velmi nízké;
46. vítá, že Komise oznámila, že v roce 2017 předloží soubor opatření pro MSP v oblasti DPH; doporučuje však, aby provádění nového rámce bylo postupné vzhledem k tomu, že si vyžádá dodatečné administrativní náklady (například na IT infrastrukturu a postupy související s DPH);
47. bere na vědomí komplexní evidenční systém, který klade vysokou zátěž na MSP a tím je odrazuje od přeshraničního obchodu; vyzývá Komisi, aby do svého souboru opatření pro MSP zahrnula návrh jednotné platby DPH, harmonizované požadavky na podávání zpráv a lhůty;
48. podtrhuje, že je třeba dosáhnout v oblasti DPH harmonizovaného prostředí u prodeje na dálku mezi podniky navzájem a mezi podniky a spotřebiteli; konstatuje, že prahová hodnota DPH se v různých členských státech neprovádí se stejným úspěchem, a to z důvodu nedostatečné koordinace;
49. zdůrazňuje, že nový zjednodušený systém DPH musí být v takové podobě, aby MSP mohly snadno plnit pravidla týkající se přeshraničního obchodu a v každém členském státě mohly najít podporu nejen ohledně přizpůsobení se těmto pravidlům, ale také zvládání postupů souvisejících s DPH;
50. žádá, aby byl v dohledné době vytvořen komplexní a veřejně dostupný internetový portál, kde se podniky a koncoví uživatelé budou moci jednoduše, přehledně a podrobně informovat o platných sazbách DPH pro jednotlivé produkty a služby v členských státech; zdůrazňuje, že jazyk a provedení tohoto portálu by měly být snadno srozumitelné a uživatelsky vstřícné; připomíná své přesvědčení o tom, že opatření zaměřená proti podvodům v oblasti DPH se ještě více posílí, bude-li poskytována pomoc podnikům, aby jasně chápaly pravidla DPH uplatňovaná v členských státech; konstatuje také, že by v omezování rizik specifických typů podvodů a dalších porušení mohl napomoci certifikovaný daňový software a že může poskytnout jistotu poctivým podnikům zapojeným do domácích i přeshraničních transakcí; vyzývá dále Komisi, aby při zohlednění uplatňované sazby DPH poskytla vnitrostátním daňovým orgánům pokyny ohledně klasifikace transakcí s cílem snížit náklady na zajištění souladu s předpisy a omezit právní spory; vyzývá členské státy, aby zavedly veřejné informační systémy, jako je internetový portál o DPH, a tím zajistily dostupnost spolehlivých informací;
51. vyzývá Komisi, aby sestavila seznam s aktuálními informacemi o pravidlech v oblasti DPH v každém členském státě; zdůrazňuje zároveň, že za informování Komise o svých pravidlech a sazbách odpovídají členské státy;
52. bere na vědomí, že nedostatečná harmonizace prahové hodnoty DPH u elektronického prodeje obnáší vysoké transakční náklady pro MSP působící v činnostech elektronického obchodu, když tuto prahovou hodnotu náhodně nebo neúmyslně překročí;
53. vyzývá členské státy, aby Komisi naléhavě poskytly informace o svých sazbách DPH, zvláštních požadavcích a výjimkách; vyzývá Komisi, aby tyto informace shromažďovala a aby je poskytovala podnikům a spotřebitelům;
54. zastává názor, že reformní plány v oblasti DPH, které Komise představila v akčním programu, vyžadují zevrubné a spolehlivé kvalitní posouzení dopadu, na němž se budou podílet odborníci, daňoví správci členských států EU, MSP a podniky EU;
55. zdůrazňuje, že daňové předpisy jsou ve výhradní působnosti členských států; zdůrazňuje, že podle čl. 329 odst. 1 SFEU se skupina nejméně devíti členských států může zapojit do posílené spolupráce; vyzývá Komisi, aby podpořila návrhy posílené spolupráce zaměřené na boj proti podvodům a snižování administrativní zátěže v oblasti DPH;
56. domnívá se, že řešení v rámci OECD je vhodnější než samostatná opatření, která je třeba harmonizovat s doporučeními OECD a s akčním plánem BEPS;
57. vítá návrh Komise týkající se „akčního plánu EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020: urychlování digitální transformace veřejné správy“;
58. podotýká, že nový akční plán zahrnuje další kroky k dosažení konečné podoby účinnějšího a vůči podvodům odolného systému, který bude vstřícnější k podnikům v éře digitální ekonomiky a elektronického obchodu;
59. podporuje návrh Komise, podle něhož by DPH z přeshraničního prodeje (zboží či služeb) vybíral daňový orgán země původu a při tomto zdanění by byla uplatňována sazba platná v zemi spotřeby a daň byla převáděna do země konečné spotřeby zboží či služeb;
60. zdůrazňuje, že je důležité předložit legislativní návrh na rozšíření jednotného elektronického mechanismu (pro registraci a platbu DPH) i na přeshraniční internetový prodej fyzického zboží spotřebitelům, a snížit tak administrativní zátěž, která je jednou z hlavních překážek, jimž podniky čelí při provozování přeshraniční činnosti;
61. vyzývá Komisi, aby problém administrativní zátěže podniků vyplývající z roztříštěných systémů DPH řešila předložením legislativních návrhů na rozšíření stávajícího zjednodušeného jednoho správního místa na hmotné zboží prodávané přes internet, tzn., že by podniky měly možnost předkládat pouze jediné přiznání k DPH a hradit tuto daň ve vlastním členském státě;
62. žádá členské státy, aby své vnitrostátní daňové režimy zjednodušily, více sladily a učinily je odolnějšími s cílem umožnit dosažení souladu, předcházet podvodům a daňovým únikům, odrazovat od nich a postihovat je a zlepšit účinnost výběru DPH;
63. je znepokojen tím, že nebylo zcela dosaženo cíle zjednodušení systému odpovědnosti za DPH jakožto vlastního zdroje; připomíná, že je potřeba dalšího zjednodušení systému správy, který se týká vlastních zdrojů, a to za účelem snížení možných chyb a podvodů; vyjadřuje politování nad tím, že nový akční plán se nezabývá dopadem DPH jakožto vlastního zdroje;
64. poukazuje na to, že výpadek DPH v členských státech a odhadované ztráty na DPH v Unii, které se nepodařilo vybrat, činily v roce 2015 170 miliard EUR, a zdůrazňuje skutečnost, že v 13 z 26 členských států posuzovaných v roce 2014 přesáhl průměr odhadovaných ztrát na DPH 15,2 %; vyzývá Komisi, aby v plné míře využila svých výkonných pravomocí k tomu, aby mohla členské státy nejen kontrolovat, ale také jim poskytovat pomoc; poukazuje na to, že účinná opatření ke snížení výpadků příjmů z DPH vyžadují koordinovaný a multidisciplinární přístup, jelikož tento výpadek nepramení pouze z podvodů, ale rovněž z kombinace různých faktorů, včetně bankrotu a platební neschopnosti, statistických chyb, opožděných plateb, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; opakovaně vyzývá Komisi, aby v zájmu lepšího prošetření případů podvodů a odrazování od nich urychleně prosazovala právní předpisy týkající se minimální úrovně ochrany oznamovatelů v EU a zavedla finanční podporu pro přeshraniční investigativní žurnalistiku, která se očividně osvědčila ve skandálech označovaných jako Luxleaks, Dieselgate a Panama papers;
65. vyjadřuje politování nad tím, že podvody spojené s DPH, zvláště pak kolotočové podvody nebo podvody na bázi chybějícího obchodníka, narušují hospodářskou soutěž, připravují vnitrostátní rozpočty o významné zdroje prostředků a poškozují rozpočet Unie; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise nemá spolehlivé údaje o kolotočových podvodech s DPH; vyzývá proto Komisi, aby vybídla členské státy ke koordinovaným snahám o zavedení společného systému pro shromažďování statistických údajů o kolotočových podvodech s DPH; poukazuje na to, že takový systém by mohl vycházet z postupů, které se v některých členských státech již používají;
66. naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě shromažďovaných statistických údajů o podvodech s DPH v rámci EU iniciovala vytvoření společného systému, který umožní lépe odhadovat počet podvodů v oblasti DPH v rámci EU, což by členským státům poskytlo možnost posoudit vlastní výkon v porovnání s přesnými a spolehlivými ukazateli snižování DPH v EU, zvyšování počtu odhalených podvodů a souvisejícího vymáhání daní; zastává názor, že nové přístupy k auditu, jako je jednotný audit či společné audity, by měly být dále rozšířeny i na přeshraniční operace;
67. zdůrazňuje, že pro posílení boje proti podvodům souvisejícím s DPH je důležité provádění nových strategií a účinnější využívání stávajících struktur EU; zdůrazňuje skutečnost, že větší transparentnost umožňující řádnou kontrolu a strukturovanější přístup a přístup založený na posouzení rizik jsou klíčem k odhalování podvodných systémů a korupce a k jejich předcházení;
68. vyjadřuje politování nad tím, že administrativní spolupráce mezi členskými státy v boji proti podvodům v oblasti DPH zatím není účinná, pokud jde o řešení daňových úniků, potírání mechanismů podvodů v oblasti DPH v EU a správu přeshraničních operací či obchodování; podtrhuje, že za účelem omezení zátěže spojené s DPH a boje proti podvodům v oblasti DPH je nutné zavést zjednodušený, účinný a všem členským státům přístupný systém DPH; žádá proto Komisi, aby při posuzování dohod o administrativní spolupráci prováděla častější monitorovací návštěvy v členských státech vybraných na základě rizika; dále Komisi žádá, aby se v souvislosti s hodnocením administrativních ujednání, které provádí, zaměřila na odstraňování legislativních překážek, které brání výměně informací mezi správními, soudními a donucovacími orgány na vnitrostátní úrovni a úrovni EU; mimoto Komisi vyzývá, aby členským státům doporučila zavedení společné analýzy rizik, jakož i využívání analýzy sociálních sítí, a zajistila tak, aby informace vyměňované prostřednictvím Eurofiscu byly zaměřeny na podvody; vyzývá členské státy, aby zavedly účinné, přiměřené a odrazující postihy a zlepšily systém výměny informací, který se v současnosti používá;
69. zdůrazňuje, že za účelem zrychlení výměny informací je potřeba posílit Eurofisc; podtrhuje, že přetrvávají problémy s přesností, kompletností a včasností informací; považuje za nutné spojit opatření a koordinovat strategie daňových, soudních a policejních orgánů členských států a evropských institucí, jako je Europol, Eurojust a OLAF, které se zabývají bojem proti podvodům, organizované trestné činnosti a praní špinavých peněz; vyzývá všechny zainteresované strany, aby dále zvážily jednoduché a ucelené modely sdílení informací v reálném čase, které by v boji proti stávajícím nebo rodícím se systémům podvodů umožnily pohotově reagovat či přijímat zmírňující opatření;
70. považuje za nezbytné, aby se všechny členské státy zapojovaly do sítě Eurofisc ve všech oblastech své činnosti, a umožnily tak účinný boj proti podvodům s DPH;
71. žádá Komisi, aby předložila návrhy, které umožní efektivní křížové kontroly údajů ze strany celních a daňových orgánů, a aby se při svém monitorování členských států zaměřila na opatření, která jsou známkou zlepšení co do včasnosti odpovědí na žádosti o informace a spolehlivosti systému pro výměnu informací o DPH (VIES);
72. žádá Komisi, aby ty členské státy, které tak ještě neučinily, vybídla k uplatňování dvojího identifikačního čísla DPH (s číslem přidělovaným obchodníkům, kteří chtějí obchodovat uvnitř Společenství, jež je jiné než vnitrostátní identifikační číslo DPH), a k provádění kontrol podle článku 22 nařízení č. 904/2010 a zároveň k poskytování bezplatného poradenství obchodníkům;
73. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby systémy členských států pro elektronické celní odbavení umožňovaly automatické ověřování identifikačních čísel pro DPH a aby toto ověřování vykonávaly;
74. naléhavě žádá Komisi, aby navrhla změny ke směrnici o DPH s cílem dosáhnout většího souladu v požadavcích členských států na vykazování DPH, pokud jde o dodávky zboží a služeb v rámci EU;
75. vyslovuje politování nad tím, že návrh Komise ohledně společné a nerozdílné odpovědnosti za přeshraniční obchod nebyl přijat v Radě; poukazuje na to, že se tím pádem méně odrazuje od obchodování s podvodnými obchodníky; domnívá se, že uplatňování směrnice o DPH v otázce lhůty pro předkládání souhrnných hlášení není napříč členskými státy jednotné, což zvyšuje administrativní zátěž pro obchodníky působící v několika členských státech; naléhavě proto vyzývá Radu, aby schválila návrh Komise týkající se společné a nerozdílné odpovědnosti;
76. vybízí Komisi a členské státy, aby byly mnohem aktivnější na mezinárodní úrovni a posílily spolupráci s nečlenskými zeměmi EU a vymáhání účinného výběru DPH tak, aby byly stanoveny standardy a strategie spolupráce založené zejména na zásadách transparentnosti, řádné správy věcí veřejných a výměny informací; vybízí členské státy, aby si vzájemně vyměňovaly informace obdržené od nečlenských států EU, a usnadňovaly tak vymáhání výběru DPH, zejména z elektronického obchodu;
77. naléhavě vyzývá Radu, aby zařadila DPH do rozsahu působnosti směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF) s cílem dosáhnout v této otázce co nejrychleji dohody;
78. vyzývá Komisi, aby nadále zkoumala příjmy zločineckých organizací získané podvody v oblasti DPH a aby předložila komplexní, společnou a multidisciplinární strategii pro boj proti obchodním modelům zločineckých organizací založeným na podvodech v oblasti DPH, v případě potřeby i prostřednictvím společných vyšetřovacích týmů;
79. považuje za naprosto nezbytné zajistit, aby byl vytvořen jediný silný a nezávislý Úřad evropského veřejného žalobce, který bude schopen vyšetřovat, stíhat a postavit před soud pachatele trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie, včetně podvodů v oblasti DPH, jak je stanoveno ve výše uvedené směrnici PIF, a je přesvědčen, že jakékoli méně rozhodné řešení by znamenalo náklady pro rozpočet Unie; zdůrazňuje navíc nutnost zajistit, aby rozdělení pravomocí mezi Úřad evropského veřejného žalobce a vyšetřovací orgány členských států nevedlo k tomu, že trestné činy s významným dopadem na rozpočet Unie nebudou spadat do pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce;
80. vyzývá všechny členské státy, aby zveřejňovaly odhady ztrát způsobených v důsledku podvodů s DPH v rámci EU, aby řešily nedostatky sítě Eurofisc a aby lépe koordinovaly své politiky v oblasti přenášení daňové povinnosti u DPH týkající se zboží a služeb;
81. pokládá za zásadní, aby členské státy využívaly mnohostranné kontroly – koordinované kontroly ze strany dvou či více členských států zaměřené na daňové povinnosti jednoho nebo více daňových poplatníků – jako užitečný nástroj pro potírání podvodů v oblasti DPH;
82. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.
- [1] COM(2016)0148.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2011)0436.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0234.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2015)0173.
- [5] Finanční zpráva Evropské komise za rok 2014
- [6] http://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/resources/documents/common/publications/studies/ey_study_destination_principle.pdf
- [7] COM(2016)0148.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Systém DPH Evropské unie, který existuje od roku 1993, byl koncipován jako přechodná právní úprava. „Režim zdanění obchodu mezi členskými státy“ tak mají nahradit definitivní právní předpisy, které budou založeny na zásadě, že dodané zboží a poskytnuté služby se zdaňují v členském státě původu. Rada má přijmout vhodné směrnice k dokončení společného systému DPH a zejména k postupnému omezování, případně rušení odchylek od tohoto systému. Komise je povinna každé čtyři roky předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování společného systému DPH v členských státech a zejména přechodných ustanovení.
Sdělením Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu pro oblast DPH končí dlouhé prodlevy při vytváření jednotného evropského prostoru pro DPH s poukazem na to, že nyní nastal čas k reformě.
Výnos DPH dosáhl v roce 2014 téměř jednoho bilionu EUR, a tak představuje významný a rostoucí zdroj příjmů EU. Odpovídá zhruba 7 % hrubého domácího produktu EU a nadto je jedním z jejích vlastních příjmů. Současný systém DPH byl od prvopočátku ohrožen podvody. Navzdory rozmanitým iniciativám se doposud nepodařilo nekalým praktikám zabránit. Komise odhaduje, že výpadky příjmů z DPH v důsledku podvodů činí 170 miliard EUR ročně, z toho jen přeshraniční podvody vyčísluje na minimálně 50 miliard EUR.
Jako největší překážka reformy systému DPH se ukázalo požadované jednomyslné hlasování členských států v Radě. Členské státy, které stále obhajují své staré výchozí systémy a současně neuspokojivě plní své povinnosti a kontroly v zájmu boje proti podvodům, dosud zásadní reformy zdržovaly nebo je dokonce blokovaly.
K možným reformním návrhům je k dispozici rozsáhlý odborný posudek, v němž jistá mezinárodně uznávaná poradenská firma navrhuje celkem pět variant. Již díky dvěma z nich by bylo možné v krátké době dosáhnout citelného omezení přeshraničních podvodů v oblasti DPH. K této problematice vypracoval zprávu taktéž Účetní dvůr, který současné výjimky podrobuje ostré kritice a navrhuje, aby byla nulová daňová sazba umožněna pouze pro potraviny a dále aby byly důsledně jednoceny minimální daňové sazby. V prvních měsících roku 2016 nebyla uplatňována 15% minimální sazba, protože Komise svůj návrh na prodloužení předložila pozdě.
Komise v akčním pánu informuje o svém úmyslu předložit legislativní návrh definitivního systému DPH, který bude založen na zásadě zdanění zboží a služeb v zemi určení. Tím Komise s konečnou platností upustila od původně požadované zásady země původu, kterou zjevně nebylo možné prosadit kvůli rozmanitým problémům a narušení hospodářské soutěže. Konkrétně to znamená, že se daňový předpis, podle něhož dodavatel zboží účtuje DPH svému zákazníkovi, se bude vztahovat i na přeshraniční obrat, čímž se významně omezí příležitosti k podvodům s DPH.
Komise ve svém sdělení uvádí: „K překonání hluboce zakořeněných překážek, které v minulosti bránily pokroku, i k dlouho očekávanému schválení nezbytných reforem, jež mají pomoci v boji proti podvodům, odstranit administrativní překážky a snížit náklady na regulaci, a tak zlepšit podmínky evropských podniků, bylo zapotřebí především silného politického vedení.“ Dále se domnívá, že kvůli komplexní povaze sytému je nadto pro členské státy obtížné zajistit dodržování předpisů.
Komise zastává názor, že podniky EU jsou konkurenčně znevýhodněny vůči nabídkám dodavatelů ze třetích zemí, kteří nemusí díky osvobození malých zásilek od daně účtovat spotřebitelům v EU DPH. Oznámila proto, že hodlá předložit návrh na modernizaci DPH pro přeshraniční elektronický obchodní styk. Jádrem návrhu má být zřízení jediného daňového kontaktního místa pro internetový prodej fyzického zboží koncovým uživatelům, zavedení unijních zjednodušených pravidel k podpoře menších začínajících podniků v elektronickém obchodním styku a zrušení osvobození malých zásilek dovážených poskytovateli ze třetích zemí od platby DPH.
Komise navrhuje, aby v zájmu dosažení těchto cílů byla zlepšena spolupráce uvnitř EU i spolupráce se třetími zeměmi, jak to ostatně požadoval i Účetní dvůr. Nástroje spolupráce v oblasti správy totiž zatím nejsou dostatečně využívány. Kromě toho se domnívá, že síť Eurofisc není pro tento účel vyhovující, ani dostatečně ambiciózně koncipovaná. K dalším opatřením patří spolupráce 28 daňových správců a celních úřadů a dobrovolná ujednání mezi podniky a daňovými správci.
Komise má na programu taktéž přechodná výjimečná opatření, která mají členským státům sloužit k potírání podvodů celostátního nebo strukturálního charakteru. Z tohoto důvodu některé členské státy, které jsou tvrději zasaženy podvody v oblasti DPH, již delší dobu požadují dočasné zavedení postupu přenesení daňové povinnosti, který by umožňoval odchýlit se od obecných zásad směrnice o DPH.
Komise v rámci příprav moderního přístupu k určování sazeb DPH zdůrazňuje, že již stávající směrnice o DPH obsahuje obecná ustanovení o kompetencích členských států při určování sazeb DPH, která mají zaručit především „neutralitu, jednoduchost a praktičnost systému DPH“. Vnitrostátní zákonodárné orgány rozhodují nezávisle o standardní sazbě DPH pro všechny zdanitelné dodávky zboží a služeb a společně pak o uplatnitelné minimální daňové sazbě. V případě určitého zboží a služeb, které uvádí směrnice o DPH, povolují dvě mírnější daňové sazby začínající na 5 %. Po 23 letech, které uplynuly od vstupu směrnice o DPH v platnost, již není relevantní doložka o „neprovedení žádných kroků“ (tzv. standstill), která pochází ze zakladatelských let, případně let, v nichž přistupovali noví členové, a částečně může povolovat sazby výrazně nižší než 5% práh.
Komise poukazuje na skutečnost, že členské státy v důsledku dlouhých lhůt pro přijímání změn právních předpisů EU často tyto předpisy porušily a že zahájila více než 40 řízení o porušení smlouvy proti více než dvěma třetinám členských států. V návrhu se proto počítá s reformou, která by měla členským státům poskytnout více svobody a EU ušetřit zbytečné právní spory. Komise nicméně nepřezkoumala, zda to neodporuje zásadě neutrality systému DPH z hlediska soutěže, ani zda by to mohlo vést k nekalým daňovým praktikám.
DPH je spotřební daní, kterou by měl platit koncový spotřebitel. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních rysů DPH zásada neutrality, podle níž by břemeno DPH pokud možno neměly nést podniky a v zásadě by měly být zdaněny všechny obchodní transakce a výjimky udělovány jen v úzce vymezených případech.
Pro všechny plánované reformy je zapotřebí ve spolupráci s odborníky, daňovými správci a podniky EU vypracovat zevrubná a spolehlivá kvalitní posouzení dopadu, aby již ve fázi jednání i později při provádění v jednotlivých členských státech mohly podniky značně snížit své administrativní náklady.
Závěry
Navržené iniciativy a harmonogram bohužel nelze označit za průlomové. Místo důkladné reformy více než 20letého přechodného systému se Komise spokojila s návrhy posílené spolupráce, nadějí na posílení vzájemné důvěry daňových správců a „naplánováním programu“ a dalších hodnocení.
Konečným systémem DPH by se mohlo stát rozšíření mechanismu přenesení daňové povinnosti na všechny transakce mezi podniky v celé Evropě. V tomto modelu by pak nebyl nutný celý systém předběžného výběru a následného odpočtu daně. Kde není žádný tok peněz, odpadá jakákoli možnost podvodu. Značně by se tak zmírnilo narušování hospodářské soutěže.
Podnikům by se nadto výrazně ulevilo finančně i po administrativní stránce. Značně by se zjednodušilo i účetnictví. Podniky by již nemusely daň „předplácet“. Dále by se zmírnila konkurenční nevýhoda oproti velkým podnikům, které mohou počáteční platbu daně využívat jako nástroj financování. Předešlo by se také mnohým ztrátám DPH, které vznikají v důsledku platební neschopnosti.
Pomocí plošně zavedeného mechanismu přenesení daňové povinnosti by se navíc dosáhlo zjednodušení a sjednocení, protože by se výrazně zracionalizoval současný systém, v jehož rámci vedle sebe souběžně existují standardní zdanění, zdanění na základě skutečného obratu a mechanismus přenesení daňové povinnosti. Usnadnil by se i přeshraniční provoz, pro nějž jsou v současnosti příznačné rozdílné předpoklady ke zjednodušení pravidel a registrační povinnosti.
Rezervovaný postoj Komise k plošnému zavedení tohoto postupu je nepochopitelný, neboť se již v několika členských státech osvědčil v odvětvích, která jsou obzvlášť ohrožena podvody. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by tento systém neměl v rozšířené podobě fungovat.
STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (6.7.2016)
pro Hospodářský a měnový výbor
k tématu „Směrem k definitivnímu systému DPH a boj proti podvodům v oblasti DPH“
(2016/2033(INI))
Navrhovatel(*): Nedzhmi Ali
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu
NÁVRHY
Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že boj proti daňovým podvodům je jednou z hlavních výzev, kterým členské státy EU čelí, pokud jde o oblast daní;
B. vzhledem k tomu, že podvody v oblasti daně z přidané hodnoty představují velmi škodlivé jednání, jež odčerpává nemalou část rozpočtových příjmů členských států tím, že narušuje snahy členských států o konsolidaci veřejných financí;
C. vzhledem k tomu, že přeshraniční podvody s DPH stojí každoročně naše členské státy a evropské daňové poplatníky přibližně 50 miliard EUR;
D. vzhledem k tomu, že podvody v oblasti DPH mají mnoho podob a vyvíjejí se v mnoha hospodářských odvětvích, která ovlivňují, a vyžadují tedy rychlou úpravu příslušných právních předpisů, aby byl zajištěn vývoj směrem k udržitelnému a jednoduchému systému DPH, který umožní předcházení podvodům a zabrání potenciálním ztrátám daňových příjmů;
E. vzhledem k tomu, že nejběžnější metodou využívanou při podvodech s DPH je takzvaný „karusel“; tento druh podvodu je velmi běžný v odvětvích obchodujících s elektronickými součástkami, mobilními telefony a s textilem; spočívá v tom, že zboží se „točí“ mezi několika společnostmi v různých zemích EU, a podvod tak těží ze skutečnosti, že dodávky zboží v rámci EU nejsou zdaněny;
F. vzhledem k tomu, že snahy o posílenou a nepřetržitou spolupráci mezi členskými státy jsou nanejvýš důležité pro vytvoření komplexních a integrovaných strategií v boji proti podvodům, zejména s ohledem na současná rozpočtová omezení EU a růst elektronického a internetového obchodu, jenž oslabil územní kontrolu nad výběrem DPH;
G. vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů EU je klíčovým prvkem politické agendy Unie ve snaze o upevnění a posílení důvěry jejích občanů;
1. vítá nový akční plán pro oblast DPH jako značně zpožděnou klíčovou iniciativu, jejímž cílem je podpořit a přispět k provádění politické priority „hlubší a spravedlivější vnitřní trh“ prostřednictvím strategie jednotného digitálního trhu EU a jednotného prostoru EU v oblasti DPH; zdůrazňuje, že řešení problému výpadků příjmů z DPH a daňových podvodů by mělo být naléhavou prioritou EU i členských států; podtrhuje nutnost vybudovat hlubší a spravedlivější jednotný trh, a přispět tak k prosazování daňové spravedlnosti a udržitelné spotřeby a k podpoře zaměstnanosti, růstu, investic a konkurenceschopnosti; domnívá se, že nový akční plán by měl být podroben komplexnímu posouzení dopadu;
2. vítá návrh Komise týkající se „akčního plánu EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020: urychlování digitální transformace veřejné správy“;
3. podotýká, že nový akční plán zahrnuje další kroky k dosažení konečné podoby účinnějšího a vůči podvodům odolného systému, který bude vstřícnější k podnikům v éře digitální ekonomiky a elektronického obchodu;
4. připomíná Komisi, že DPH je regresivní daň, která má největší dopad na skupiny s nízkými příjmy; připomíná proto jak Komisi, tak i členským státům, že by si měly být této skutečnosti vědomy při určování sazeb daně ze zboží, jež tyto skupiny obyvatel hojně používají;
5. připomíná Komisi, aby přijala opatření za účelem zlepšení účinnosti systémů DPH a zajištění většího souladu s pravidly, které se na DPH vztahují; vítá uplatňování zdanění zboží v „zemi určení“ (tj. tam, kde dochází ke spotřebě zboží nebo služeb) jako základní zásady konečného systému DPH v EU, což by podle odhadů mělo vést ke snížení přeshraničních podvodů v oblasti DPH o 40 miliard EUR ročně; vybízí Komisi, aby změnila směrnici o DPH tak, aby dovozce mohl nést společnou odpovědnost za ztráty na DPH v členském státě určení;
6. podporuje návrh Komise, podle něhož by DPH z přeshraničního prodeje (zboží či služeb) vybíral daňový orgán země původu a při tomto zdanění by byla uplatňována sazba platná v zemi spotřeby a daň byla převáděna do země konečné spotřeby zboží či služeb;
7. konstatuje, že současný systém DPH je i nadále roztříštěný a vytváří značnou administrativní zátěž, především pro MSP a společnosti obchodující online; vyzývá Komisi, aby navrhla změny ke směrnici o DPH s cílem umožnit technologicky neutrální uplatňování pravidel pro DPH, jež zajistí, aby s fyzickými a digitálními verzemi daného výrobku bylo zacházeno stejným způsobem; vyzývá Komisi, aby snížila zbytečnou administrativní zátěž na minimum, zejména zátěž malých a středních podniků; podporuje návrh Komise zavést prahovou hodnotu pro zboží osvobozené od DPH, a pomoci tak začínajícím podnikům (tzv. startupům) a mikropodnikům;
8. zdůrazňuje, že je důležité předložit legislativní návrh na rozšíření jednotného elektronického mechanismu (pro registraci a platbu DPH) i na přeshraniční internetový prodej fyzického zboží spotřebitelům, a snížit tak administrativní zátěž, která je jednou z hlavních překážek, jimž podniky čelí při provozování přeshraniční činnosti;
9. vyzývá Komisi, aby problém administrativní zátěže podniků vyplývající z roztříštěných systémů DPH řešila předložením legislativních návrhů na rozšíření stávajícího malého jednotného kontaktního místa (mini one stop shop) na hmotné zboží prodávané přes internet, tzn., že by podniky měly možnost předkládat pouze jediné přiznání k DPH a hradit tuto daň ve vlastním členském státě;
10. žádá členské státy, aby své vnitrostátní daňové režimy zjednodušily, více sladily a učinily je odolnějšími s cílem umožnit dosažení souladu, předcházet podvodům a daňovým únikům, odrazovat od nich a postihovat je a zlepšit účinnost výběru DPH;
11. je znepokojen tím, že nebylo zcela dosaženo cíle zjednodušení systému odpovědnosti za DPH jakožto vlastního zdroje; připomíná, že je potřeba dalšího zjednodušení systému správy, který se týká vlastních zdrojů, a to za účelem snížení možných chyb a podvodů; vyjadřuje politování nad tím, že nový akční plán se nezabývá dopadem DPH jakožto vlastního zdroje;
12. bere na vědomí, že přijetí směrnice o volitelném a dočasném používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů[1] a směrnice o mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH[2] v červenci 2013 napomohlo dalšímu zformování a vylepšení systému boje proti podvodům v oblasti DPH;
13. vyzývá členské státy, aby lépe koordinovaly své politiky týkající se mechanismu přenesení daňové povinnosti s cílem zavést povinnou výměnu přesných a ucelených informací; žádá Komisi, aby dále zkoumala a lépe posoudila možnosti, jak rozšířit používání mechanismu převedení daňové povinnosti i na mezipodnikové dodávky zboží, neboť tento mechanismus se již vztahuje na digitální výrobky a služby, a zabránila tak jak tomu, aby namísto „karuselových podvodů“ začaly vznikat nové formy podvodů v oblasti DPH, tak i zvyšování administrativní zátěže malých a středních podniků;
14. poukazuje na to, že výpadek DPH v členských státech a odhadované ztráty na DPH v Unii, které se nepodařilo vybrat, činily v roce 2015 170 miliard EUR, a zdůrazňuje skutečnost, že v 13 z 26 členských států posuzovaných v roce 2014 přesáhl průměr odhadovaných ztrát na DPH 15,2 %; vyzývá Komisi, aby v plné míře využila svých výkonných pravomocí k tomu, aby mohla členské státy nejen kontrolovat, ale také jim poskytovat pomoc; poukazuje na to, že účinná opatření ke snížení výpadků příjmů z DPH vyžadují koordinovaný a multidisciplinární přístup, jelikož tento výpadek nepramení pouze z podvodů, ale rovněž z kombinace různých faktorů, včetně bankrotu a platební neschopnosti, statistických chyb, opožděných plateb, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; opakovaně vyzývá Komisi, aby v zájmu lepšího prošetření a odrazování od podvodů urychleně prosazovala právní předpisy týkající se minimální úrovně ochrany oznamovatelů v EU a zavedla finanční podporu pro přeshraniční investigativní žurnalistiku, která se očividně osvědčila ve skandálech označovaných jako Luxleaks, Dieselgate a Panama papers;
15. domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována posouzení strategie výpadků příjmů z DPH v kontextu evropského semestru, pokud jde o nástroj pro členské státy k identifikaci příčin tohoto výpadku, segmentů ekonomiky náchylných k podvodům, makroekonomických dopadů a souvisejícího dopadu na vlastní zdroje EU;
16. vyjadřuje politování nad tím, že podvody spojené s DPH, zvláště pak karuselové podvody nebo podvody na bázi chybějícího obchodníka, narušují hospodářskou soutěž, připravují vnitrostátní rozpočty o významné zdroje prostředků a poškozují rozpočet Unie; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise nemá spolehlivé údaje o podvodech s DPH a o karuselových podvodech; vyzývá proto Komisi, aby vybídla členské státy ke koordinovaným snahám o zavedení společného systému pro shromažďování statistických údajů o karuselových podvodech s DPH; poukazuje na to, že takový systém by mohl vycházet z postupů, které se v některých členských státech již používají;
17. naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě shromažďovaných statistických údajů o podvodech s DPH v rámci EU iniciovala vytvoření společného systému, který umožní lépe odhadovat počet podvodů v oblasti DPH v rámci EU, což by členským státům poskytlo možnost posoudit vlastní výkon v porovnání s přesnými a spolehlivými ukazateli snižování DPH v EU, zvyšování počtu odhalených podvodů a souvisejícího vymáhání daní; zastává názor, že nové přístupy k auditu, jako je jednotný audit či společné audity, by měly být dále rozšířeny i na přeshraniční operace;
18. zdůrazňuje, že pro posílení boje proti podvodům souvisejícím s DPH je důležité provádění nových strategií a účinnější využívání stávajících struktur EU; zdůrazňuje skutečnost, že větší transparentnost umožňující řádnou kontrolu a strukturovanější přístup a přístup založený na posouzení rizik jsou klíčem k odhalování podvodných systémů a korupce a k jejich předcházení;
19. vyjadřuje politování nad tím, že administrativní spolupráce mezi členskými státy v boji proti podvodům v oblasti DPH zatím není účinná, pokud jde o řešení daňových úniků, potírání mechanismů podvodů v oblasti DPH v EU a správu přeshraničních operací či obchodování; podtrhuje, že za účelem omezení zátěže spojené s DPH a boje proti podvodům v oblasti DPH je nutné zavést zjednodušený, účinný a všem členským státům přístupný systém DPH; žádá proto Komisi, aby při posuzování dohod o administrativní spolupráci prováděla častější monitorovací návštěvy v členských státech vybraných na základě rizika; dále Komisi žádá, aby se v souvislosti s hodnocením administrativních ujednání, které provádí, zaměřila na odstraňování legislativních překážek, které brání výměně informací mezi správními, soudními a donucovacími orgány na vnitrostátní úrovni a úrovni EU; mimoto Komisi vyzývá, aby členským státům doporučila zavedení společné analýzy rizik, jakož i využívání analýzy sociálních sítí, a zajistila tak, aby informace vyměňované prostřednictvím Eurofiscu byly zaměřeny na podvody; vyzývá členské státy, aby zavedly účinné, přiměřené a odrazující postihy a zlepšily systém výměny informací, který se v současnosti používá;
20. zdůrazňuje, že za účelem zrychlení výměny informací je potřeba posílit Eurofisc; podtrhuje, že přetrvávají problémy s přesností, kompletností a včasností informací; považuje za nutné spojit opatření a koordinovat strategie daňových, soudních a policejních orgánů členských států a evropských institucí, jako je Europol, Eurojust a OLAF, které se zabývají bojem proti podvodům, organizovanému zločinu a praní špinavých peněz; vyzývá všechny zainteresované strany, aby dále zvážily jednoduché a ucelené modely sdílení informací v reálném čase, které by v boji proti stávajícím nebo rodícím se systémům podvodů umožnily pohotově reagovat či přijímat zmírňující opatření;
21. považuje za nezbytné, aby se všechny členské státy zapojovaly do sítě Eurofisc ve všech oblastech své činnosti, a umožnily tak účinný boj proti podvodům s DPH;
22. žádá Komisi, aby předložila návrhy, které umožní efektivní křížové kontroly údajů ze strany celních a daňových orgánů, a aby se při svém monitorování členských států zaměřila na opatření, která jsou známkou zlepšení co do včasnosti odpovědí na žádosti o informace a spolehlivosti systému pro výměnu informací o DPH;
23. žádá Komisi, aby ty členské státy, které tak ještě neučinily, vybídla k uplatňování dvojího identifikačního čísla DPH (s číslem přidělovaným obchodníkům, kteří chtějí obchodovat uvnitř Společenství, jež je jiné než vnitrostátní identifikační číslo DPH), a k provádění kontrol podle článku 22 nařízení č. 904/2010 a zároveň k poskytování bezplatného poradenství obchodníkům;
24. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby systémy členských států pro elektronické celní odbavení umožňovaly automatické ověřování identifikačních čísel pro DPH a aby toto ověřování vykonávaly;
25. naléhavě žádá Komisi, aby navrhla změny ke směrnici o DPH s cílem dosáhnout většího souladu v požadavcích členských států na vykazování DPH, pokud jde o dodávky zboží a služeb v rámci EU;
26. vyslovuje politování nad tím, že návrh Komise ohledně společné a nerozdílné odpovědnosti za přeshraniční obchod nebyl přijat v Radě; poukazuje na to, že se tím pádem méně odrazuje od obchodování s podvodnými obchodníky; domnívá se, že uplatňování směrnice o DPH v otázce lhůty pro předkládání souhrnných hlášení není napříč členskými státy jednotné, což zvyšuje administrativní zátěž pro obchodníky působící v několika členských státech; naléhavě proto vyzývá Radu, aby schválila návrh Komise týkající se společné a nerozdílné odpovědnosti;
27. domnívá se, že OLAF a Europol by měly mít přístup k údajům v systému VIES a v síti Eurofisc a členské státy by měly těžit ze zpravodajských informací poskytovaných těmito orgány tak, aby mohly dosáhnout větší efektivity v boji proti nadnárodní organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že OLAF musí mít jasné pravomoci a nástroje k vyšetřování podvodů s DPH v rámci EU;
28. zdůrazňuje, že jak směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF), tak nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (nařízení EPPO) by měly doplňovat a upevňovat právní rámec a měly by podstatně posílit boj proti podvodům; znovu opakuje svou žádost, aby byla naléhavě přijata směrnice PIF a nařízení EPPO, v jejichž oblasti působnosti budou případy nejškodlivějších podvodů s DPH, jako jsou mezinárodní podvody prováděné organizovanými skupinami; zdůrazňuje, že vynětí DPH z oblasti působnosti těchto návrhů by znamenalo velký krok zpět, neboť na podvody s DPH se vztahuje stávající právní rámec, konkrétně Úmluva o ochraně finančních zájmů, jak nedávno připomenul Soudní dvůr ve svém rozsudku vydaném dne 8. září 2015 v trestním řízení proti Tariccovi a dalším (věc C-105/14);
29. vyzývá Komisi a členské státy, aby byly mnohem aktivnější na mezinárodní úrovni a posílily spolupráci s nečlenskými zeměmi EU a vymáhání účinného výběru DPH tak, aby byly stanoveny standardy a strategie spolupráce založené zejména na zásadách transparentnosti, řádné správy věcí veřejných a výměny informací; vybízí členské státy, aby si vzájemně vyměňovaly informace obdržené od nečlenských států EU, a usnadňovaly tak vymáhání výběru DPH, zejména z elektronického obchodu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
4.7.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
19 3 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nedzhmi Ali, Louis Aliot, Inés Ayala Sender, Dennis de Jong, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Monica Macovei, Dan Nica, Georgi Pirinski, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Michael Theurer, Marco Valli, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Iris Hoffmann, Cătălin Sorin Ivan, Marian-Jean Marinescu, Andrey Novakov, Julia Pitera, Patricija Šulin |
||||
- [1] Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů
- [2] Směrnice Rady 2013/42/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH
STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (8.7.2016)
pro Hospodářský a měnový výbor
k tématu „Směrem k definitivnímu systému DPH a boj proti podvodům v oblasti DPH“
(2016/2033(INI))
Navrhovatel: Juan Fernando López Aguilar
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu
NÁVRHY
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
– s ohledem na návrh směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363),
– s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce[1],
– s ohledem na návrh nařízení o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (COM(2013)0535),
– s ohledem na průběžné zprávy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0055/2015),
A. vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů Evropské unie a členských států je klíčovým prvkem politické agendy Unie ve snaze o upevnění a posilování důvěry občanů a zajištění náležitého používání jejich peněz;
B. vzhledem k tomu, že podvody v oblasti DPH znamenají ztrátu příjmů pro členské státy, a tudíž i pro EU, vytvářejí zkreslené fiskální prostředí, které je obzvláště škodlivé pro malé a střední podniky, a jsou využívány zločineckými organizacemi, jež zneužívají stávající legislativní mezery mezi členskými státy a jejich příslušnými orgány dohledu;
C. vzhledem k tomu, že podle odhadů Europolu ztrácejí členské státy 40–60 miliard EUR svého ročního příjmu z DPH v důsledku působení organizovaných zločineckých skupin, přičemž 2 % těchto skupin stojí za 80 % podvodů páchaných v rámci Společenství, které jsou založeny na chybějícím obchodním subjektu (tzv. karuselový podvod);
D. vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr dospěl ve své zvláštní zprávě č. 24/2015 k závěru, že podvody v oblasti DPH většinou představují trestnou činnost, kterou je nutné zastavit;
E. vzhledem k tomu, že ve věci „Taricco a další“ (C105/14) Evropský soudní dvůr uvedl, že pojem „podvod“, jak je vymezen v článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, se vztahuje i na příjem odvozený z DPH;
1. naléhavě vyzývá Radu, aby zařadila DPH do rozsahu působnosti směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF) s cílem dosáhnout v této otázce co nejrychleji dohody;
2. pokládá za důležité, aby si členské státy vyměňovaly informace a koordinovaly strategie s cílem odstranit jakékoli nedostatky v účinném boji proti podvodům v oblasti DPH; domnívá se, že vytvoření vnitrostátních nástrojů k analýze rizik by mohlo pomoci zlepšit účinnost výměn informací; dále se domnívá, že ke sladění vnitrostátních strategií se strategiemi evropských agentur a orgánů, jako jsou Europol, Eurojust a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), jsou potřebné další kroky a že by se mělo uvážit odstranění právních překážek bránících výměně informací;
3. vyzývá Komisi, aby nadále zkoumala příjmy zločineckých organizací získané podvody v oblasti DPH a aby předložila komplexní, společnou a multidisciplinární strategii pro boj proti obchodním modelům zločineckých organizací založeným na podvodech v oblasti DPH, v případě potřeby i prostřednictvím společných vyšetřovacích týmů;
4. vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá přiměřená právní a správní opatření k zajištění sledovatelnosti finančních toků a transparentnosti bankovních institucí s cílem předcházet opětovnému investování příjmů pocházejících z podvodů v oblasti DPH;
5. považuje za naprosto nezbytné zajistit, aby byl vytvořen jediný silný a nezávislý Úřad evropského veřejného žalobce, který bude schopen vyšetřovat, stíhat a postavit před soud pachatele trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie, včetně podvodů v oblasti DPH, jak je stanoveno ve výše uvedené směrnici PIF, a je přesvědčen, že jakékoli méně rozhodné řešení by znamenalo náklady pro rozpočet Unie; zdůrazňuje navíc nutnost zajistit, aby rozdělení pravomocí mezi Úřad evropského veřejného žalobce a vyšetřovací orgány členských států nevedlo k tomu, že trestné činy s významným dopadem na rozpočet Unie nebudou spadat do pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce;
6. vyzývá všechny členské státy, aby zveřejňovaly odhady ztrát způsobených v důsledku podvodů s DPH v rámci EU, aby řešily nedostatky sítě Eurofisc a aby lépe koordinovaly své politiky v oblasti přenášení daňové povinnosti u DPH týkající se zboží a služeb;
7. pokládá za zásadní, aby členské státy využívaly mnohostranné kontroly – koordinované kontroly ze strany dvou či více členských států zaměřené na daňové povinnosti jednoho nebo více daňových poplatníků – jako užitečný nástroj pro potírání podvodů v oblasti DPH.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
27.6.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
42 3 5 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Jan Philipp Albrecht, Heinz K. Becker, Michał Boni, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Lorenzo Fontana, Mariya Gabriel, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Iliana Iotova, Eva Joly, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Barbara Matera, Roberta Metsola, Louis Michel, Claude Moraes, József Nagy, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Kristina Winberg |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Anna Maria Corazza Bildt, Dennis de Jong, Gérard Deprez, Anna Hedh, Petr Ježek, Petra Kammerevert, Jean Lambert, Gilles Lebreton, Andrejs Mamikins, Salvatore Domenico Pogliese, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Barbara Spinelli |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Georg Mayer |
||||
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0234.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
11.10.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
47 5 5 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gerolf Annemans, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Barbara Kappel, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Michael Theurer, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Beatrix von Storch, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Sotirios Zarianopoulos |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Alain Cadec, Ashley Fox, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann, Emmanuel Maurel, Siôn Simon, Joachim Starbatty, Tibor Szanyi, Romana Tomc |
||||