ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010
20.10.2016 - (COM(2016)0052 – C8-0035/2016 – 2016/0030(COD)) - ***I
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Jerzy Buzek
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010
(COM(2016)0052 – C8-0035/2016 – 2016/0030(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0052),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0035/2016),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená rakouskou Spolkovou radou a bulharským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0310/2016),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Zemní plyn (plyn) zůstává důležitou složkou zásobování energií v Unii. Velký podíl tohoto plynu se do Unie dováží z třetích zemí. |
(1) Zemní plyn (plyn) je důležitou složkou zásobování energií v Unii. Proto je zajištění bezpečnosti dodávek plynu klíčovým prvkem celkové energetické bezpečnosti Unie, který má význam i pro její konkurenceschopnost a růst. I když více než 50 % spotřeby plynu v Evropském hospodářském prostoru pokrývá v současné době domácí těžba, podíl, který se dováží ze třetích zemí, stále roste. Posílení energetické bezpečnosti Unie a zvýšení odolnosti jejího trhu s plynem tak vyžaduje vytvoření stabilního a z trhu vycházejícího regulačního rámce pro rozvoj těžby plynu z domácích zdrojů. Kromě toho zvýšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie snižuje závislost Unie na dovozu plynu, a řeší tak závislost na dominantních vnějších dodavatelích. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1a) Od roku 2000 se poptávka po plynu v Evropské unii snížila o 14 % a od roku 2010 o 23 %, z části v důsledku ekonomické krize, ale také díky zavedení politik energetické účinnosti. Podle zásady „účinnost především“ by opatření v oblasti energetické účinnosti měla i nadále hrát zásadní úlohu při přechodu směrem k udržitelnějšímu, konkurenceschopnějšímu a bezpečnějšímu energetickému systému, jelikož se jedná o nejúčinnější způsob, jak snížit emise, poskytnout spotřebitelům úspory a snížit závislost Unie na dovozu. V této souvislosti je zejména důležité zvýšit energetickou účinnost budov, jelikož plyn představuje přibližně polovinu hlavní spotřeby energie na vytápění a chlazení v Unii. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Velké narušení dodávek plynu může ovlivnit všechny členské státy, Unii jako celek a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství, podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství Unie a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků. |
(2) Energetika je také charakterizována velkou vzájemnou závislostí členských států a evropských třetích zemí. Velké narušení dodávek plynu v jedné zemi může ovlivnit mnoho dalších členských států, Unii nebo smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství („smluvní strany Energetického společenství“). Může oslabit celkovou bezpečnost, potenciálně vážně poškodit hospodářství a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků, zvláště v zemích, jež jsou nadměrně závislé na jediném dominantním dodavateli. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Toto nařízení má zaručit, že pokud nastanou náročné klimatické podmínky a dojde-li k přerušení dodávek plynu, budou přijata všechna nezbytná opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím co nejhospodárnějších opatření a tak, aby nebyly narušeny trhy s energií. |
(3) Toto nařízení má zaručit, že pokud nastanou náročné klimatické podmínky nebo dojde-li k přerušení dodávek plynu, budou přijata všechna nezbytná opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii, zejména pro chráněné zákazníky. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím hospodárných opatření tak, aby nebyly narušeny trhy s energií, a to v souladu s článkem 194 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU) a s cíli strategie energetické unie stanovené ve sdělení Komise ze dne 28. května 2014. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu již mělo významný příznivý dopad na situaci Unie, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby připravovaly plány obsahující preventivní opatření a opatření pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musejí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 však poukázala na oblasti, v nichž by bezpečnost dodávek v Unii pomohlo dále zvýšit zlepšení uvedeného nařízení. |
(4) Stávající právní předpisy Unie, zejména relevantní prvky třetího energetického balíčku a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 20101a, již měly významný příznivý dopad na bezpečnost dodávek plynu v Unii, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby připravovaly plány obsahující preventivní opatření a opatření pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musejí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 poukázala na oblasti, v nichž by bezpečnost dodávek plynu v Unii pomohlo dále zvýšit zlepšení uvedeného nařízení. |
|
_______________ |
|
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1). |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(5) Ve sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 201413 byly analyzovány účinky částečného či úplného přerušení dodávek z Ruska a závěrem bylo, že v případě závažného narušení nejsou čistě vnitrostátní přístupy vzhledem ke svému rozsahu, který je již z definice omezený, příliš účinné. Tento zátěžový test ukázal, jak by mohl přístup založený na intenzivnější spolupráci členských států výrazně snížit dopad mimořádně závažného narušení dodávek v nejzranitelnějších členských státech. |
(5) Ve sdělení Komise ze dne 16. října 2014 o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek byly analyzovány účinky částečného či úplného přerušení dodávek z Ruska a závěrem bylo, že mnoho vnitrostátních přístupů má jednostranný charakter a nejsou dostatečně koordinovány či kooperativní, a proto ani příliš účinné v případě závažného narušení. Tento zátěžový test ukázal, že by přístup založený na intenzivnější spolupráci členských států mohl výrazně snížit dopad mimořádně závažného narušení dodávek v nejzranitelnějších členských státech. |
__________________ |
__________________ |
13 COM(2014) 654 final. |
13 COM(2014) 0654. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(6) Ve sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ 14 z února 2015 je vyzdvihnuta skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě a důvěře, které jsou nezbytnými rysy bezpečnosti dodávek energie. Cílem tohoto nařízení je posílit solidaritu a důvěru mezi členskými státy a mělo by zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná, a tím připravit cestu k realizaci energetické unie. |
(6) Bezpečnost dodávek energie je jedním z cílů strategie energetické unie, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 25. února 2015 s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“14. Sdělení zdůrazňuje skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě, což je zásada zakotvená v článku 194 SFEU, a důvěře, které jsou nezbytnými prvky bezpečnosti dodávek energie. Cílem tohoto nařízení je posílit solidaritu a důvěru mezi členskými státy a zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná, a tím přispět k dosažení jednoho z cílů energetické unie. |
__________________ |
__________________ |
14 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, COM(2015) 80 final. |
14 COM(2015)080. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(7) Nejlepší zárukou pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v Unii a snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek je hladce fungující vnitřní trh s plynem. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek pro jeden členský stát, existuje riziko, že jednostranná opatření uvedeného státu mohou ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a poškodit dodávky plynu odběratelům v jiných členských státech. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska prevence, tak reakce na aktuální narušení dodávek. |
(7) Nejlepším způsobem zajištění bezpečnosti dodávek plynu v Unii a zároveň snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek je dobře propojený a dobře fungující vnitřní trh s plynem, bez „energetických ostrovů“, spolu s energetickým systémem jasně zaměřeným na postupné zvyšování účinnosti a snižování poptávky. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek plynu pro jeden členský stát, existuje riziko, že jednostranná opatření uvedeného státu mohou poškodit dodávky plynu odběratelům v jiných členských státech, negativně ovlivnit řádné fungování vnitřního trhu s plynem, a způsobit tak nákladné uvíznutí aktiv. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci na regionální i unijní úrovni, a to jak z hlediska prevence, tak z hlediska reakce na aktuální narušení dodávek. Opatření přijatá v této souvislosti by měla co nejvíce respektovat zásady tržního hospodářství. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7a) Unie by měla provést další diverzifikaci dodavatelů a zdrojů energie a přepravních tras coby podmínku pro bezpečnost dodávek. Měla by tohoto dosáhnout prostřednictvím diverzifikovaných projektů, jež jsou zcela v souladu s jejími právními předpisy a zásadami, jakož i s jejími dlouhodobými politickými cíli a prioritami. Projekty, které tato kritéria nesplňují, by neměly být podporovány z finančních prostředků Unie. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7b) Skutečně propojený vnitřní trh s energií s více vstupními místy a zpětnými toky může být vytvořen pouze prostřednictvím plně vzájemně propojených sítí pro zemní plyn, vybudováním uzlů zkapalněného zemního plynu (LNG) v jižních a východních regionech Unie, dokončením severojižního a jižního koridoru pro přepravu zemního plynu a dalším rozvojem domácí produkce. Je tedy nezbytné urychleně budovat propojovací vedení a projekty zaměřené na diverzifikaci zdrojů dodávek, jak je již uvedeno ve strategii energetické bezpečnosti. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8) Dosud nebyl plně využit potenciál účinnějších a méně nákladných opatření založených na regionální spolupráci. To nesouvisí pouze s lepší koordinací vnitrostátních opatření ke zmírnění potíží v případě nouze, ale také s koordinací vnitrostátních preventivních opatření, např. pokud jde o vnitrostátní skladovací zařízení nebo politiky týkající se zkapalněného zemního plynu (LNG), které mohou mít v určitých regionech strategický význam. |
(8) Dosud nebyl plně využit potenciál regionální spolupráce pro zavedení účinnějších a méně nákladných opatření. To platí pro lepší koordinaci vnitrostátních opatření ke zmírnění potíží v případě nouze, stejně jako pro vnitrostátní preventivní opatření, např. vnitrostátní skladovací zařízení nebo politiky týkající se LNG, které mohou mít v určitých regionech strategický význam. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8a) Regionální přístupy jak mezi členskými státy, tak se smluvními stranami Energetického společenství urychlí integraci trhu, včetně využití vzniku regionálních uzlů pro posílení likvidity trhu. Takové mechanismy spolupráce by mohly sjednotit politickou spolupráci a spolupráci v oblasti energetického trhu a umožnit přijímání společných rozhodnutí o zásadních investicích do plynové infrastruktury v regionech; znalosti a informace by u otázek, jako jsou zařízení pro skladování energie a nabídková řízení pro LNG a propojovací vedení, mohly být vyvíjeny společně. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(9) V duchu solidarity by základní zásadou tohoto nařízení měla být regionální spolupráce mezi veřejnými orgány a plynárenskými podniky, aby bylo možné v každém regionu určit relevantní rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření z hlediska zmírnění těchto rizik a provádět co nejhospodárnější opatření pro spotřebitele v Unii. |
(9) V duchu solidarity je základní zásadou tohoto nařízení regionální spolupráce, do níž jsou zapojeny jak veřejné orgány, tak plynárenské podniky, s cílem určit v každém regionu relevantní rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření z hlediska zmírnění těchto rizik a současně zajistit, aby tato opatření byla v souladu se zásadami tržního hospodářství nákladově efektivní pro spotřebitele a vedla k cenově dostupné energii pro občany. Regionální spolupráce by měla být postupně doplněna silnější perspektivou Unie umožňující využít veškeré dostupné dodávky a nástroje v rámci celého vnitřního trhu s plynem. Posouzení na úrovni Unie týkající se koridorů pro nouzové dodávky by mělo doplnit a usnadnit regionální přistup stanovený v příloze I. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(9a) V duchu systémové integrace by spolupráce mezi orgány a podniky elektroenergetického a plynárenského odvětví měla být další vůdčí zásadou tohoto nařízení za účelem určení příslušných součinností mezi vývojem a provozem plynové a elektroenergetické soustavy a za účelem optimalizace výhod koordinovaných přístupů k provádění co nejhospodárnějších opatření pro spotřebitele v Unii. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(10) Určití zákazníci včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní a mohou potřebovat sociální ochranu. Definice těchto chráněných zákazníků by neměla být v rozporu s mechanismy solidarity Unie. |
(10) Určití zákazníci včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní vůči narušení dodávek a potřebují zvláštní ochranu. Definice těchto chráněných zákazníků by měla být harmonizována v celé Unii. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11) Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně plynárenské podniky a členské státy prostřednictvím svých příslušných orgánů; a Komise v rámci svých příslušných pravomocí. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci stran. Odběratelé zemního plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, která mají bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. |
(11) Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně plynárenské podniky a členské státy prostřednictvím svých příslušných orgánů; a Komise v rámci svých příslušných pravomocí. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci stran. Odběratelé zemního plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, která mají bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. Bezpečnost dodávek plynu těmto odběratelům může být v některých případech rovněž považována za klíčovou. Mělo by být možné jim zajistit určitou míru ochrany spočívající v tom, že v případě nouzové situace budou mezi těmi, kteří o dodávky přijdou jako poslední před chráněnými zákazníky. Členské státy by měly touto možností disponovat při stanovování příkazů k omezení dodávek, jež by byly uplatněny v nouzových situacích. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(12) Jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES15, při plnění úkolů, jež stanoví toto nařízení, by měly příslušné orgány dle potřeby úzce spolupracovat s ostatními důležitými vnitrostátními orgány, především s národními regulačními orgány. |
(12) Jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES15, při plnění úkolů, jež stanoví toto nařízení, by měly příslušné orgány dle potřeby úzce spolupracovat s ostatními důležitými vnitrostátními orgány, především s národními regulačními orgány. |
__________________ |
__________________ |
15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94). |
15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94). |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(14) Nařízení (EU) č. 994/2010 vyžaduje, aby provozovatelé přepravní soustavy umožnili permanentní obousměrnou kapacitu ve všech přeshraničních propojeních mezi členskými státy, pokud jim nebyla z této povinnosti udělena výjimka. Cílem je zaručit, aby byly při plánování nového propojovacího vedení vždy zohledněny možné přínosy permanentní obousměrné kapacity. Obousměrnou kapacitu lze však použít k dodávkám plynu jak do sousedního členského státu, tak do dalších států podél koridoru pro dodávky plynu. Přínosy, které má umožnění permanentní obousměrné kapacity pro bezpečnost dodávek, je tudíž třeba v duchu solidarity a posílené spolupráce vnímat v širším kontextu. Při úvahách o tom, zda zavést obousměrnou kapacitu, by proto měla být provedena analýza nákladů a přínosů, která zohledňuje celý přepravní koridor. Od příslušných orgánů by se proto mělo vyžadovat, aby na základě výsledků regionálních posouzení rizik znovu přezkoumaly výjimky udělené podle nařízení (EU) 994/2010. |
(14) Nařízení (EU) č. 994/2010 vyžaduje, aby provozovatelé přepravní soustavy umožnili permanentní obousměrnou kapacitu ve všech přeshraničních propojeních mezi členskými státy, pokud jim nebyla z této povinnosti udělena výjimka. Cílem je zaručit, aby byly při plánování nového propojovacího vedení vždy zohledněny možné přínosy permanentní obousměrné kapacity. Obousměrnou kapacitu lze však použít k dodávkám plynu jak do sousedního členského státu, tak do dalších států podél koridoru pro dodávky plynu. Přínosy, které má umožnění permanentní obousměrné kapacity pro bezpečnost dodávek plynu, je tudíž třeba v duchu solidarity a posílené spolupráce vnímat v širším kontextu. Při úvahách o tom, zda zavést obousměrnou kapacitu, by měla být provedena komplexní analýza nákladů a přínosů, která zohledňuje celý přepravní koridor. Od příslušných orgánů by se mělo vyžadovat, aby na základě výsledků regionálních posouzení rizik znovu přezkoumaly výjimky udělené podle nařízení (EU) č. 994/2010. Celkovým cílem by mělo být zajištění rostoucí obousměrné kapacity a omezení počtu budoucích projektů jednosměrné přeshraniční kapacity na minimum. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(16) Nařízení stanoví standardy pro bezpečnost dodávek, které jsou dostatečně harmonizované a pokrývají alespoň situaci, která nastala v lednu 2009, kdy byly přerušeny dodávky plynu z Ruska. Tyto standardy zohledňují rozdíly mezi členskými státy, povinnosti veřejné služby a opatření na ochranu zákazníků uvedená v článku 3 směrnice 2009/73/ES. Standardy pro bezpečnost dodávek by měly být stabilní, aby zajišťovaly nezbytnou právní jistotu, měly by být jasně definovány a neměly by pro plynárenské podniky představovat zbytečnou a nepřiměřenou zátěž. Měly by také zaručovat, že plynárenské podniky v Unii mají k zákazníkům v jednotlivých státech rovnocenný přístup. |
(16) Toto nařízení stanoví standardy pro bezpečnost dodávek plynu, které jsou dostatečně harmonizované a pokrývají alespoň situaci, která nastala v lednu 2009, kdy byly přerušeny dodávky plynu z Ruska. Tyto standardy zohledňují rozdíly mezi členskými státy, povinnosti veřejné služby a opatření na ochranu zákazníků uvedená v článku 3 směrnice 2009/73/ES. Standardy pro bezpečnost dodávek by měly být stabilní, aby zajišťovaly nezbytnou právní jistotu, měly by být jasně definovány a neměly by pro plynárenské podniky představovat zbytečnou a nepřiměřenou zátěž. Měly by také zaručovat, že plynárenské podniky v Unii mají k zákazníkům v jednotlivých státech rovnocenný přístup. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16a) Aby bylo možné zohlednit rozdíly mezi členskými státy, měly by členské státy, aniž by byla dotčena jejich práva a povinnosti, pokud jde o solidaritu, v případě vyhlášení krizové úrovně stavu nouze mít možnost uplatnit standardy pro bezpečnost dodávek stanovené v tomto nařízení na některé malé a střední podniky a na zařízení dálkového vytápění, pokud těmto podnikům poskytují vytápění. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(17) Regionální přístup k posuzování rizik a definování a přijímání preventivních a zmírňujících opatření umožňuje koordinovat úsilí a je značně přínosný z hlediska účinnosti opatření a optimalizace zdrojů. To platí zejména pro opatření, která mají za velice náročných podmínek zaručit nepřetržité dodávky chráněným zákazníkům, a opatření, která mají zmírnit dopad stavu nouze. Posouzení provázaných rizik na regionální úrovni, které je jak komplexnější, tak přesnější, zaručí, že jsou členské státy na krize lépe připraveny. Kromě toho koordinovaný a předem odsouhlasený přístup k bezpečnosti dodávek během stavu nouze zaručuje jednotnou reakci a snižuje riziko negativních vedlejších účinků, které by čistě vnitrostátní přístupy mohly vyvolat v sousedních zemích. |
(17) Regionální přístup k posuzování rizik a definování a přijímání preventivních a zmírňujících opatření umožňuje koordinovat úsilí a je značně přínosný z hlediska účinnosti opatření a optimalizace zdrojů. To platí zejména pro opatření, která mají za velice náročných podmínek zaručit nepřetržité dodávky chráněným zákazníkům, a opatření, která mají zmírnit dopad stavu nouze. Posouzení provázaných rizik na regionální úrovni, s přihlédnutím jak k plynovým, tak k elektroenergetickým soustavám, které je jak komplexnější, tak přesnější, zaručí, že jsou členské státy na krize lépe připraveny. Kromě toho koordinovaný a předem odsouhlasený přístup k bezpečnosti dodávek během stavu nouze zaručuje jednotnou reakci a snižuje riziko negativních vedlejších účinků, které by čistě vnitrostátní přístupy mohly vyvolat v sousedních zemích. Regionální přístup by neměl bránit meziregionální spolupráci s regiony neuvedenými v příloze I a neměl by z jednotlivých členských států snímat odpovědnost za dodržování jejich vnitrostátních standardů pro bezpečnost dodávek a za diverzifikaci dodávek, které přestavují prioritu tam, kde dochází k závislosti na jediném odběrném místě. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(18) Regiony je třeba v co největší možné míře definovat na základě stávajících struktur pro regionální spolupráci, které zřídily členské státy a Komise, zejména regionálních skupin zřízených podle nařízení (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě 17(nařízení TEN-E). Jelikož však toto nařízení a nařízení TEN-E mají různé cíle, mohou se příslušné regionální skupiny lišit co do velikosti a struktury. |
(18) Regiony by měly být v co největší možné míře ustaveny na základě stávajících struktur pro regionální spolupráci, které zřídily členské státy a Komise, zejména regionálních skupin zřízených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/201317. Jelikož však toto nařízení a nařízení (EU) č. 347/2013 mají různé cíle, mohou se příslušné regionální skupiny lišit co do velikosti a struktury. |
__________________ |
__________________ |
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. EU L 115, 25.4.2013, s. 39). |
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. EU L 115, 25.4.2013, s. 39). |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(19) Pro účely tohoto nařízení by proto měla být při definování regionálních skupin zohledněna tato kritéria: modely dodávky, stávající a plánovaná propojení a propojovací kapacita mezi členskými státy, vývoj a vyspělost trhu, stávající struktury pro regionální spolupráci a počet členských států v regionu, který by měl být omezený, aby se zaručilo, že je skupina jen tak velká, aby ji bylo možné řídit. |
(19) Pro účely tohoto nařízení by proto měla být při ustavování regionálních skupin zohledněna tato kritéria: modely dodávky, stávající a plánovaná propojení a propojovací kapacita mezi členskými státy, stávající propojení přes třetí země, vývoj a vyspělost trhu, stávající struktury pro regionální spolupráci, míra diverzifikace tras pro přepravu plynu a zdrojů dodávek plynu a počet členských států v regionu, který by měl být omezený, aby se zaručilo, že je skupina jen tak velká, aby ji bylo možné řídit. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(20) Aby se umožnila regionální spolupráce, měly by členské státy v každém regionu zřídit mechanismus spolupráce. Takový mechanismus nebo mechanismy by měly být vyvinuty tak, aby poskytovaly dostatečný čas na posouzení rizik a přípravu smysluplných plánů na regionální úrovni. Členské státy se mohou dle vlastního uvážení dohodnout na mechanismu spolupráce, který je pro daný region nejvhodnější. Komise by měla celý proces usnadňovat a zajišťovat sdílení osvědčených postupů při organizaci regionální spolupráce, např. střídavé koordinační úlohy v regionu s odpovědností za přípravu různých dokumentů, nebo vytvoření speciálních subjektů. Nebude-li dosaženo dohody o mechanismu spolupráce, může vhodný mechanismus spolupráce pro daný region navrhnout Komise. |
(20) Aby se umožnila regionální spolupráce, měly by členské státy v každém regionu zřídit mechanismus spolupráce. Takový mechanismus nebo mechanismy by měly být vyvinuty tak, aby poskytovaly dostatečný čas na posouzení rizik a přípravu efektivních plánů na regionální úrovni. Členské státy se mohou dle vlastního uvážení dohodnout na mechanismu spolupráce, který je pro daný region nejvhodnější. Komise by měla celý proces usnadňovat a zajišťovat sdílení osvědčených postupů při organizaci regionální spolupráce, např. střídavé koordinační úlohy v regionu s odpovědností za přípravu různých dokumentů, nebo vytvoření speciálních subjektů. Nebude-li dosaženo dohody o mechanismu spolupráce, navrhne Komise vhodný mechanismus spolupráce pro konkrétní region. |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(21) Při provádění komplexního posouzení rizik na regionální úrovni by příslušné orgány měly posoudit přírodní, technologická, obchodní, finanční, sociální, politická a tržní a jakákoli další relevantní rizika, případně rovněž riziko přerušení dodávek od jediného největšího dodavatele. Všechna rizika by měla být řešena pomocí účinných, přiměřených a nediskriminačních opatření, která budou rozpracována v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Výsledky posouzení rizik by měly rovněž přispět k posouzení všech rizik závažných nebezpečí podle článku 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU18. |
(21) Při provádění komplexního posouzení rizik na regionální úrovni by příslušné orgány měly posoudit přírodní, technologická, infrastrukturní, obchodní, finanční, sociální, politická, geopolitická, environmentální, tržní a jakákoli další relevantní rizika, případně rovněž riziko přerušení dodávek od dominantních dodavatelů. Všechna rizika by měla být řešena pomocí účinných, přiměřených a nediskriminačních opatření, která budou rozpracována v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zahrnovat jak opatření na straně poptávky, tak na straně nabídky. Výsledky posouzení rizik by měly rovněž přispět k posouzení všech závažných nebezpečí, jež jsou stanovena v článku 6 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU18. |
__________________ |
__________________ |
18 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 24). |
18 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 24). |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(22) S cílem poskytovat vstup pro posouzení rizik by Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“) po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu a Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (síť ENTSO pro elektřinu) měla připravit simulace pro celou Unii, které budou podobné zátěžovému testu provedenému v roce 2014. |
(22) S cílem poskytovat vstup pro posouzení rizik by Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“) po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu a Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav měla připravit simulace pro celou Unii, které budou podobné zátěžovému testu provedenému v roce 2014. Tyto simulace by měly být aktualizovány nejméně každé dva roky. Do provádění simulací by měl být v rámci posílení regionální spolupráce prostřednictvím poskytování informací o tocích plynu i technických a operativních odborných znalostí zapojen Systém regionální koordinace v oblasti zemního plynu (RCSG) zřízený sítí ENTSO pro zemní plyn a sestávající ze stálých skupin odborníků. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(23) Aby se zaručila maximální připravenost, a zamezilo se tak přerušení dodávek a aby se zmírnily dopady takového přerušení, pokud by i přesto nastalo, musejí příslušné orgány v daném regionu po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Regionální plány by měly zohlednit konkrétní okolnosti každého členského státu. Měly by jasně definovat úlohy a odpovědnost plynárenských podniků a příslušných orgánů. Vnitrostátní opatření, která mají být formulována, by měla v plném rozsahu zohledňovat regionální opatření vymezená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Měla by být koncipována tak, aby vnitrostátní rizika eliminovala způsobem, jenž v plné míře využívá příležitosti, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a měly by pomoci zabránit výskytu či vyostření stavu nouze a zmírnit jeho účinky. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a být soudržné se strategickým plánováním a nástroji pro podávání zpráv v rámci energetické unie. |
(23) Aby se zaručila maximální připravenost, a zamezilo se tak přerušení dodávek a aby se zmírnily dopady takového přerušení, pokud by i přesto nastalo, měly by příslušné orgány v daném regionu po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Regionální plány by měly zohlednit konkrétní okolnosti každého členského státu. Měly by jasně definovat úlohy a odpovědnost plynárenských podniků a příslušných orgánů a případně také elektroenergetických podniků. Vnitrostátní opatření, která mají být formulována, by měla v plném rozsahu zohledňovat regionální opatření vymezená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Měla by být koncipována tak, aby vnitrostátní rizika eliminovala způsobem, jenž v plné míře využívá příležitosti, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a měly by pomoci zabránit výskytu či vyostření stavu nouze a zmírnit jeho účinky. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a být soudržné s cíli a se strategickým plánováním a nástroji pro podávání zpráv v rámci energetické unie. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(24) Proto by měly být přesně vymezeny úlohy a odpovědnost všech plynárenských podniků a příslušných orgánů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu s plynem, a to zejména v případě přerušení dodávek a v případě krizí. Tyto úkoly a odpovědnost by měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že je dodržován tříúrovňový přístup, který zahrnuje nejprve příslušné plynárenské podniky a průmysl, potom členské státy na vnitrostátní a regionální úrovni, a konečně Unii. Toto nařízení by mělo umožnit plynárenským podnikům a odběratelům spoléhat se v případě přerušení dodávek co nejdéle na tržní mechanismy. Mělo by však rovněž stanovit mechanismy, které lze použít, pokud již trhy samy nedokážou na přerušení dodávek plynu přiměřeně reagovat. |
(24) Proto by měly být přesně vymezeny úlohy a odpovědnost všech plynárenských podniků a příslušných orgánů, případně také elektroenergetických podniků, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu s plynem, a to zejména v případě přerušení dodávek a v případě krizí. Tyto úkoly a odpovědnost by měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že je dodržován tříúrovňový přístup, který zahrnuje nejprve příslušné plynárenské podniky, elektroenergetické podniky a průmysl, potom členské státy na vnitrostátní a regionální úrovni, a konečně Unii. Za tímto účelem by mělo efektivní sdílení informací napříč všemi úrovněmi poskytovat včasná varování o přerušení dodávek a o opatřeních pro zmírnění situace. Cílem tohoto nařízení je umožnit plynárenským podnikům a odběratelům spoléhat se v případě přerušení dodávek co nejdéle na tržní mechanismy. Má však rovněž stanovit mechanismy, které lze použít, pokud již trhy samy nedokážou na přerušení dodávek plynu přiměřeně reagovat. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(25) V případě krizové situace v oblasti dodávek by měly mít tržní subjekty dostatečnou příležitost reagovat na situaci prostřednictvím tržních opatření. Pokud byla tržní opatření vyčerpána a stále nejsou dostatečná, měly by členské státy a jejich příslušné orgány přijmout opatření s cílem odstranit nebo zmírnit dopady dané krize v oblasti dodávek plynu. |
(25) V případě krizové situace v oblasti dodávek by tržním subjektům měla být poskytnuta přiměřená příležitost reagovat na situaci prostřednictvím tržních opatření. Pokud byla tržní opatření vyčerpána a stále nejsou dostatečná, měly by členské státy a jejich příslušné orgány přijmout opatření s cílem odstranit nebo zmírnit dopady dané krize v oblasti dodávek plynu. Je třeba upřednostňovat opatření na zvýšení energetické účinnosti, aby došlo ke snížení poptávky po elektrické energii a zemním plynu a zajistilo se dlouhodobé a udržitelné zvyšování odolnosti členských států vůči krizím v oblasti dodávek. |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(26) Kdykoli hodlají členské státy zavést netržní opatření, měl by k nim být přiložen popis jejich hospodářského dopadu. Tím se zaručí, že zákazníci mají informace o nákladech na takováto opatření, které potřebují znát, a že jsou opatření transparentní, zejména pokud jde o jejich podíl na ceně plynu. |
(26) Kdykoli hodlají členské státy jakožto krajní možnost zavést netržní opatření, měl by k nim být přiložen popis jejich hospodářského dopadu a mechanismu kompenzací pro provozovatele. Tím se zaručí, že zákazníci mají informace o nákladech na takováto opatření, které potřebují znát, a že jsou opatření transparentní, zejména pokud jde o jejich podíl na ceně plynu. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(27) V březnu 2015 Evropská rada vyzvala, aby byly v naprostém souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a Unie pro hospodářskou soutěž posouzeny možnosti dobrovolných mechanismů agregace poptávky. To by členským státům a plynárenským podnikům umožnilo využít potenciální přínosy, které plynou z kolektivního nákupu zemního plynu jakožto způsobu, jak se v souladu s uvedenými pravidly vyrovnat s nedostatečnými dodávkami plynu. |
(27) V březnu 2015 Evropská rada vyzvala, aby bylo v naprostém souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a Unie pro hospodářskou soutěž provedeno posouzení možností dobrovolného mechanismu agregace poptávky. Členské státy a plynárenské podniky by v této souvislosti mohly využít potenciální přínosy plynoucí z kolektivního nákupu plynu s cílem vyrovnat se s nedostatečnými dodávkami plynu v souladu s právními předpisy WTO a Unie. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(28) Opatření na straně poptávky, např. přechod na jiné palivo nebo omezení dodávky plynu velkým průmyslovým spotřebitelům v ekonomicky efektivním pořadí, mohou sehrát cennou úlohu při zaručení energetické bezpečnosti, pokud je lze uplatnit rychle, a mohou výrazně snížit poptávku v reakci na přerušení dodávek. Je třeba vyvinout větší úsilí o propagaci účinného využívání energie, a to zejména v případech, kdy je třeba přijmout opatření na straně poptávky. Musí se zohlednit dopad všech navržených opatření na straně poptávky a nabídky na životní prostředí, přičemž se pokud možno upřednostní opatření, která mají na životní prostředí nejmenší dopad. Zároveň se musí zohlednit aspekty týkající se bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti. |
(28) Opatření na straně poptávky, např. přechod na jiné palivo nebo omezení dodávky plynu velkým průmyslovým spotřebitelům ekonomicky efektivním způsobem, jakož i tržní systém pro průmyslové spotřebitele, např. dobrovolné snižování poptávky těmito spotřebiteli výměnou za spravedlivou a včasnou finanční kompenzaci, mohou sehrát cennou úlohu při zaručení energetické bezpečnosti, pokud je lze uplatnit rychle, a mohou výrazně snížit poptávku v reakci na přerušení dodávek. Je třeba vyvinout větší úsilí o propagaci účinného využívání energie, a to zejména v případech, kdy je třeba přijmout opatření na straně poptávky. Musí se zohlednit dopad všech navržených opatření na straně poptávky a nabídky na životní prostředí, přičemž se pokud možno upřednostní opatření, která mají na životní prostředí nejmenší dopad. Zároveň by v případě opatření přijatých kvůli přerušení dodávek měla zůstat prioritou bezpečnost dodávek plynu a rovněž by měly být řádně zohledněny aspekty týkající se konkurenceschopnosti. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(29) Při přípravě a provádění plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze by příslušné orgány měly mít soustavně na paměti bezpečný provoz plynárenské soustavy na regionální i vnitrostátní úrovni. Musejí v těchto plánech řešit a určit technická omezení, která mají vliv na provoz soustavy, včetně technických a bezpečnostních důvodů pro snížení toků během stavu nouze. |
(29) Při přípravě a provádění plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze by příslušné orgány měly mít soustavně na paměti bezpečný provoz plynárenské soustavy na vnitrostátní i regionální úrovni. Měly by v těchto plánech řešit a určit technická omezení, která mají vliv na provoz soustavy, včetně technických a bezpečnostních důvodů pro snížení toků během stavu nouze. |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(30) Do některých oblastí Unie je dodáván plyn s nízkou výhřevnou hodnotou. Z důvodu jeho vlastností nelze tento plyn využívat v zařízeních, která jsou určena pro plyn s vysokou výhřevnou hodnotou. Je však možné využívat plyn s vysokou výhřevnou hodnotou v zařízeních určených pro plyn s nízkou výhřevnou hodnotou, pokud byl na něj přeměněn, například přidáním dusíku. Specifické vlastnosti plynu s nízkou výhřevnou hodnotou by měly být vzaty v úvahu na celostátní a regionální úrovni a měly by být zohledněny v posouzení rizik a v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze. |
(30) Do některých oblastí Unie je dodáván plyn s nízkou výhřevnou hodnotou. Kvůli jeho vlastnostem nelze tento plyn využívat v zařízeních, která jsou určena pro plyn s vysokou výhřevnou hodnotou. Je však možné přeměnit plyn s vysokou výhřevnou hodnotou pro použití v zařízeních určených pro plyn s nízkou výhřevnou hodnotou, například přidáním dusíku. Specifické vlastnosti plynu s nízkou výhřevnou hodnotou by měly být vzaty v úvahu na celostátní a regionální úrovni a měly by být zohledněny v posouzení rizik a v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(31) Je nutné zaručit předvídatelnost akce, kterou je třeba provést za stavu nouze, což všem účastníkům trhu poskytne dostatečný prostor k reakci a také k tomu, aby se na takovéto okolnosti připravili. Obecně platí, že by se příslušné orgány proto měly řídit svým plánem pro stav nouze. V řádně zdůvodněných mimořádných případech by jim však mělo být umožněno přijímat opatření, která se od těchto plánů odchylují. Je také důležité zvýšit transparentnost a předvídatelnost způsobu, jímž jsou stavy nouze ohlašovány. V tomto ohledu mohou sehrát důležitou úlohu informace o pozici systému vyrovnávání (celkový status přepravní soustavy), pro který je stanoven rámec nařízením Komise (EU) č. 312/201419. Tyto informace by měly být k dispozici příslušným orgánům a vnitrostátním regulačním orgánům, jestliže tyto regulační orgány nefungují jako příslušný orgán v reálném čase. |
(31) Je nutné zaručit předvídatelnost akcí, jež je třeba provést za stavu nouze, což všem účastníkům trhu poskytne dostatečný prostor, aby se na takovéto situace připravili a reagovali na ně. Obecně platí, že by se příslušné orgány proto měly řídit svým plánem pro stav nouze. Za mimořádných okolností a z rozumných důvodů by jim však mělo být umožněno přijímat opatření, která se od těchto plánů odchylují. Je rovněž zapotřebí, aby byla zvýšena transparentnost a předvídatelnost způsobu, jímž jsou stavy nouze ohlašovány. V tomto ohledu mohou sehrát důležitou úlohu informace o pozici systému vyrovnávání (celkový status přepravní soustavy), pro který je stanoven rámec nařízením Komise (EU) č. 312/201419. Tyto informace by měly být k dispozici v reálném čase příslušným orgánům a vnitrostátním regulačním orgánům, jestliže tyto regulační orgány nefungují jako příslušný orgán. |
__________________ |
__________________ |
19 Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15). |
19 Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15). |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(32) Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze by měly být pravidelně aktualizovány a zveřejňovány. Měly by být předmětem vzájemného hodnocení. Vzájemné hodnocení umožňuje včas určit případy nesouladu a opatření, která by mohla ohrozit bezpečnost dodávek v jiných členských státech, a tím zaručuje, že jsou plány z různých regionů navzájem soudržné. Rovněž členským státům umožňuje sdílet osvědčené postupy. |
(32) Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze by měly být pravidelně aktualizovány a zveřejňovány. Měly by být předmětem vzájemného hodnocení. Toto vzájemné hodnocení by mělo být sledováno Komisí. Vzájemné hodnocení má umožnit včas určit případy nesouladu a opatření, která by mohla ohrozit bezpečnost dodávek plynu v jiných členských státech, a tím zaručit soudržnost plánů napříč různými regiony. Rovněž členským státům umožňuje sdílet osvědčené postupy. Plány by měly být v souladu se všemi cíli energetické unie. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(33) Aby se zaručilo, že jsou plány pro stav nouze vždy aktuální a účinné, měly by členské státy mezi aktualizacemi plánů provádět zkoušky, a to simulací scénářů s vysokým a středním dopadem a reakcemi v reálném čase. Příslušné orgány by měly výsledky zkoušek předkládat Koordinační skupině pro otázky plynu. |
(33) Aby se zaručilo, že jsou plány pro stav nouze vždy aktuální a účinné, měly by příslušné orgány mezi aktualizacemi plánů provádět zkoušky, a to simulací scénářů s vysokým a středním dopadem a reakcemi v reálném čase. Příslušné orgány by měly výsledky zkoušek předkládat Koordinační skupině pro otázky plynu. |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(34) Aby se usnadnilo posouzení rizik a příprava plánů, jejich vzájemné hodnocení a hodnocení ze strany Komise, je nutné vytvořit povinné komplexní šablony, které budou obsahovat všechna rizika, na něž se má vztahovat posouzení rizik, a všechny složky plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. |
(34) Aby se usnadnilo posouzení rizik a příprava plánů, jejich vzájemné hodnocení a hodnocení ze strany Komise, je nutné vytvořit povinné komplexní šablony, které budou obsahovat všechna rizika, na něž se má vztahovat posouzení rizik, a všechny složky těchto plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 35 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(35) Aby se usnadnila komunikace mezi členskými státy a Komisí, musejí být posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a veškeré další dokumenty a vyměňované informace, na něž se vztahuje toto nařízení, oznamovány pomocí standardního elektronického systému pro oznamování. |
(35) Aby se usnadnila komunikace mezi členskými státy a Komisí, je třeba posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a veškeré další dokumenty a vyměňované informace stanovené v tomto nařízení oznamovat pomocí bezpečného a standardizovaného elektronického systému pro oznamování. |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(36) Aby se zabezpečily dodávky plynu v Unii a aby byly celkové náklady co nejnižší, je nutná solidarita, jak prokázal zátěžový test v říjnu 2014. Pokud kterýkoli členský stát vyhlásí stav nouze, měl by být uplatněn přístup o dvou krocích, aby se posílila solidarita. Zaprvé, všechny členské státy, které zavedly vyšší standard pro dodávky, by tento standard měly snížit na standardní hodnoty, aby se zvýšila likvidita trhu s plynem. Zadruhé, pokud první krok nezajistí nezbytné dodávky, měly by sousední členské státy zahájit další opatření, a to i v případě, že se nenachází ve stavu nouze, aby se zaručily dodávky plynu domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v členském státě, v němž stav nouze nastal. Členské státy by měly ve svých plánech pro stav nouze určit a podrobně popsat opatření k zajištění solidarity, a tím zaručit spravedlivou kompenzaci pro plynárenské podniky. |
(36) Aby se zabezpečily dodávky plynu v Unii a aby byly celkové náklady co nejnižší, je nutná solidarita, jak prokázal zátěžový test v říjnu 2014. Pokud kterýkoli členský stát vyhlásí stav nouze, měly by sousední členské státy přijmout opatření, a to i v případě, že se nenachází ve stavu nouze, aby se zaručily dodávky plynu chráněným zákazníkům v členském státě, v němž stav nouze nastal. Členské státy by měly ve svých plánech pro stav nouze určit a podrobně popsat opatření k zajištění solidarity, a tím zaručit spravedlivou a přiměřenou výši kompenzace pro plynárenské podniky, která plně zohlední tržní hodnotu nákladů souvisejících s přerušením dodávek. |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(37) Solidarita na evropské úrovni by se případně měla rovněž projevit pomocí při civilní ochraně poskytované Unií a jejími členskými státy. Tato pomoc by měla být usnadňována a koordinována mechanismem civilní ochrany Unie, který by zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU20, který má posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně. |
(37) Solidarita na evropské úrovni by se případně měla rovněž projevit pomocí při civilní ochraně poskytované Unií a jejími členskými státy. Tato pomoc by měla být usnadňována a koordinována mechanismem civilní ochrany Unie, který by zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU20, jehož cílem je posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně. |
__________________ |
__________________ |
20 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 24). |
20 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 24). |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(38) Aby bylo možné posoudit bezpečnost dodávek v daném členském státě nebo regionu či Unii, je mimořádně důležité mít přístup k relevantním informacím. Členské státy a Komise zejména potřebují pravidelný přístup k informacím od plynárenských podniků o hlavních parametrech dodávek plynu, které představují základní vstup pro koncipování politik v oblasti bezpečnosti dodávek. Bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, by měl být za řádně zdůvodněných okolností umožněn také přístup k dodatečným informacím, které jsou nutné k posouzení celkové situace týkající se dodávek plynu. Tyto dodatečné informace jsou zpravidla informace o dodávkách plynu netýkající se ceny, např. minimální a maximální objemy plynu, místa dodávky nebo dodávkové marže. Tyto informace by mohly být požadovány např. v případě změn v modelu dodávek plynu danému kupujícímu či kupujícím v členském státě, které by se neočekávaly, pokud by trhy fungovaly normálně, a které by mohly ovlivnit dodávky plynu v Unii nebo v jejích částech. |
(38) Aby bylo možné posoudit bezpečnost dodávek plynu v určitém členském státě nebo regionu či v Unii, je mimořádně důležité mít přístup k relevantním informacím. Členské státy a Komise zejména potřebují pravidelný přístup k informacím od plynárenských podniků o hlavních parametrech dodávek plynu, včetně přesných opatření týkajících se dostupných uskladněných rezerv, které představují základní vstup pro koncipování politik v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Z rozumných důvodů a bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, by měl být umožněn také přístup k dodatečným informacím, které jsou nutné k posouzení celkové situace týkající se dodávek plynu. Tyto dodatečné informace jsou zpravidla informace o dodávkách plynu netýkající se ceny, např. minimální a maximální objemy plynu, místa dodávky nebo dodávkové marže. Tyto informace by mohly být požadovány např. v případě změn v modelu dodávek plynu danému kupujícímu či kupujícím v členském státě, které by se neočekávaly, pokud by trhy fungovaly normálně, a které by mohly ovlivnit dodávky plynu v Unii nebo v jejích částech. K informacím, které plynárenský podnik považuje za důvěrné, je třeba přistupovat jako k důvěrným. |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(39) V březnu 2015 dospěla Evropská rada k závěru, že by se měla zvýšit transparentnost smluv o dodávkách plynu uzavíraných s dodavateli ze třetích zemí a měla by se také zlepšit jejich slučitelnost s ustanoveními Unie o energetické bezpečnosti. V této souvislosti by měl účinný a cílený mechanismus, jenž členským státům zajišťuje přístup ke klíčovým smlouvám o dodávkách plynu, zaručit komplexní posouzení relevantních rizik, která by mohla způsobit přerušení dodávek nebo narušit nezbytná zmírňující opatření v případě, že by krize přece jen nastala. V rámci tohoto mechanismu by měly být členským státům automaticky oznamovány určité klíčové smlouvy o dodávkách plynu, a to ihned po jejich uzavření. Každá povinnost týkající se automatického oznámení smlouvy však musí být přiměřená. Uplatnění této povinnosti na smlouvy mezi dodavatelem a kupujícím, které pokrývají 40 % vnitrostátního trhu, nastoluje správnou rovnováhu z hlediska správní účinnosti a stanoví jasné povinnosti pro účastníky trhu. To neznamená, že jiné smlouvy o dodávkách plynu nejsou pro bezpečnost dodávek důležité. Členské státy by proto měly mít právo vyžádat si jiné smlouvy, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost dodávek v členském státě či regionu nebo Unii jako celku. Komise by vzhledem ke své úloze při posuzování soudržnosti a účinnosti plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze měla mít stejný přístup ke smlouvám o dodávkách plynu jako členské státy, aby mohla odstraňovat rizika pro bezpečnost dodávek na vnitrostátní a regionální úrovni a úrovni EU. Komise může členské státy vyzvat, aby plán změnily tak, aby zohledňovaly informace získané ze smluv. Měla by být zachována důvěrnost obchodně citlivých informací. Lepší přístup Komise k informacím o obchodních smlouvách by neměl mít vliv na soustavné snahy Komise o sledování trhu s plynem a Komise by měla zasáhnout, pokud se zjistí, že došlo k porušení práva Unie. Ustanoveními tohoto nařízení by nemělo být dotčeno právo Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a prosazovat pravidla hospodářské soutěže včetně státní podpory. |
(39) Dokončení vnitřního trhu s energií vytvoří rovné podmínky, které zajistí, aby byly všechny smlouvy o dodávkách energie v celé Unii založeny na tržních cenách a pravidlech pro hospodářskou soutěž. V březnu 2015 dospěla Evropská rada k závěru, že by se měla zvýšit transparentnost smluv o dodávkách plynu uzavíraných s dodavateli ze třetích zemí a měla by se také zlepšit jejich slučitelnost s ustanoveními Unie o energetické bezpečnosti. V této souvislosti by měl účinný a cílený mechanismus, jenž členským státům zajišťuje přístup ke klíčovým smlouvám o dodávkách plynu, zaručit komplexní posouzení relevantních rizik, která by mohla způsobit přerušení dodávek nebo narušit nezbytná zmírňující opatření v případě, že by krize přece jen nastala. V rámci tohoto mechanismu by měly být členským státům automaticky oznamovány určité klíčové smlouvy o dodávkách plynu, a to ihned po jejich uzavření. Každá povinnost týkající se automatického oznámení smlouvy však musí být přiměřená. Uplatnění této povinnosti na smlouvy mezi dodavatelem nebo jeho přidruženými společnostmi a kupujícím nebo jeho přidruženými společnostmi, které společně pokrývají nejméně 40 % dovozu ze třetích zemí do daného členského státu, nastoluje správnou rovnováhu z hlediska správní účinnosti a stanoví jasné povinnosti pro účastníky trhu. To automaticky neznamená, že jiné smlouvy o dodávkách plynu nejsou pro bezpečnost dodávek důležité. Členské státy by proto měly mít právo vyžádat si jiné smlouvy, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost dodávek v určitém členském státě či regionu nebo v Unii. Komise by vzhledem ke své úloze při posuzování soudržnosti a účinnosti plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze měla mít stejný přístup ke smlouvám o dodávkách plynu jako členské státy, aby mohla odstraňovat rizika pro bezpečnost dodávek na vnitrostátní a regionální úrovni a úrovni Unie. Komise by měla mít možnost členské státy požádat o to, aby plány změnily tak, aby zohledňovaly informace získané ze smluv. Měla by být zachována důvěrnost obchodně citlivých informací. Rozšíření přístupu Komise k informacím o obchodních smlouvách by neměl mít vliv na soustavné snahy Komise o sledování trhu s plynem a Komise by měla zasáhnout, pokud se zjistí, že došlo k porušení práva Unie. Ustanoveními tohoto nařízení by nemělo být dotčeno právo Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a prosazovat pravidla hospodářské soutěže, a to i v oblasti státní podpory. |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(41) Jedním z cílů Unie je posílit Energetické společenství, které by zajistilo účinné provedení acquis Unie týkající se energetiky, reformy trhu s energií a motivaci investic v odvětví energetiky těsnější integrací trhů s energií Unie a Energetického společenství. To zahrnuje rovněž zavedení společného řešení krizí tím, že se navrhnou plány preventivních opatření a plány pro stav nouze na regionální úrovni včetně smluvních stran Energetického společenství. Sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 2014 dále uvádí, že je třeba na toky energie mezi členskými státy Unie a smluvními stranami Energetického společenství použít pravidla vnitřního trhu s energií. Aby v tomto ohledu bylo zajištěno účinné řešení krizí na hranicích členských států Unie a smluvních stran, nezbytná opatření po přijetí společného aktu by měla být zavedena tak, aby po řádném provedení vzájemných ustanovení mohlo docházet ke spolupráci s jakoukoli konkrétní smluvní stranou Energetického společenství. |
(41) Jedním z cílů Unie je posílit Energetické společenství za účelem zajištění účinného provedení acquis Unie týkajícího se energetiky, reforem trhu s energií a pobídek pro investice v odvětví energetiky, a to prostřednictvím těsnější integrace trhů s energií Unie a Energetického společenství. To zahrnuje rovněž zavedení společného řešení krizí tím, že se navrhnou preventivní akční plány a plány pro stav nouze na regionální úrovni včetně smluvních stran Energetického společenství. Sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z 16. října 2014 dále uvádí, že je třeba na toky energie mezi členskými státy Unie a smluvními stranami Energetického společenství použít pravidla vnitřního trhu s energií. Aby v tomto ohledu bylo zajištěno účinné řešení krizí na hranicích členských států Unie a smluvních stran Energetického společenství, nezbytná opatření po přijetí společného aktu by měla být zavedena tak, aby po řádném provedení vzájemných ustanovení mohlo docházet ke spolupráci s jakoukoli konkrétní smluvní stranou Energetického společenství. |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(41a) Provádění opatření k zajištění solidarity se smluvními stranami Energetického společenství by mělo být založeno na celounijním přístupu, aby se zamezilo tomu, že nezbytné plány pro stav nouze budou provádět výlučně ty členské státy, které sousedí se smluvními stranami Energetického společenství. |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(42) Vzhledem k tomu, že pro bezpečnost dodávek plynu v Unii jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, by měla Komise své kroky ve vztahu ke třetím zemím koordinovat, a společně s dodavatelskými a tranzitními zeměmi by se měla podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajištění stabilního toku plynu do Unie. Komise by měla být oprávněna, po konzultaci se zúčastněnými třetími zeměmi, využít pracovní skupinu pro sledování toků plynu do Unie v krizových situacích a při vzniku krize z důvodu obtíží ve třetí zemi jednat jako zprostředkovatel a usnadňovat jednání. |
(42) Vzhledem k tomu, že pro bezpečnost dodávek plynu v Unii jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, by měla Komise své kroky ve vztahu ke třetím zemím koordinovat, a společně s dodavatelskými a tranzitními zeměmi by se měla podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajištění stabilního toku plynu do Unie. Komise by měla trvale sledovat toky plynu do Unie. Pokud dojde ke krizi, Komise by měla po konzultaci se zúčastněnými třetími stranami jednat jako zprostředkovatel a usnadňovat jednání. Unie by rovněž měla mít možnost jednat preventivně před vyhlášením krize. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(43) Pokud existují důvěryhodné informace o situaci vně Unie, která ohrožuje zabezpečení dodávek jednomu nebo více členským státům a mohla by spustit mechanismus včasného varování mezi Unií a třetí zemí, měla by Komise neprodleně informovat Koordinační skupinu pro otázky plynu, a Unie by měla přijmout vhodná opatření s cílem zmírnit následky této situace. |
(43) Pokud dojde k situaci vně Unie, u níž je pravděpodobnost, že by mohla ohrozit zabezpečení dodávek jednomu nebo více členským státům, a která by mohla spustit mechanismus včasného varování mezi Unií a třetí zemí, měla by Komise neprodleně informovat Koordinační skupinu pro otázky plynu, a Unie by měla přijmout vhodná opatření s cílem zmírnit následky této situace. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(44) Členské státy nemohou samy uspokojivě dosáhnout cíle tohoto nařízení, tedy zaručit bezpečné dodávky plynu v Unii. Vzhledem k rozsahu a účinkům akce jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. |
(44) Jelikož cíle tohoto nařízení, tedy zaručit bezpečné dodávky plynu v Unii, nemohou v dostatečné míře dosáhnout členské státy samotné, ale je kvůli svému rozsahu a dopadům lépe splnitelný na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 45 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(45) Aby mohla Unie rychle reagovat na měnící se okolnosti, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny regionů a šablon pro posouzení rizik a plánů. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací prováděla vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě aktů v přenesené pravomoci by měla zaručit, že jsou náležité dokumenty zasílány současně Evropskému parlamentu a Radě, a to včas a odpovídajícím způsobem. |
(45) Aby mohla Unie rychle reagovat na měnící se okolnosti, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 SFEU, pokud jde o šablony pro posouzení rizik, plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Je zejména důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a se zapojením příslušných orgánů a národních regulačních orgánů, pokud nejsou příslušnými orgány, a aby tyto konzultace byly vedeny v souladu se zásadami uvedenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(46) Nařízení (EU) č. 994/2010 by mělo být zrušeno. Aby se zabránilo vzniku mezery, měly by plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, které byly vypracovány podle nařízení (ES) č. 994/2010, zůstat v platnosti, dokud nebudou poprvé přijaty plány preventivních opatření a plány pro stav nouze vypracované podle tohoto nařízení, |
(46) Nařízení (EU) č. 994/2010 by mělo být zrušeno. Aby se zabránilo vzniku mezery, měly by plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, které byly vypracovány podle článku 4 nařízení (ES) č. 994/2010, zůstat v platnosti, dokud nebudou poprvé přijaty plány preventivních opatření a plány pro stav nouze vypracované podle tohoto nařízení, |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Článek 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Cílem tohoto nařízení je zajistit bezpečnost dodávek zemního plynu (dále jen „plyn“) zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem, připuštěním mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, a jasným stanovením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek. Toto nařízení také v duchu solidarity zavádí transparentní mechanismy, které umožňují koordinovat přípravu a reakci na stav nouze na úrovni členského státu, regionu a Unie. |
Cílem tohoto nařízení je zajistit v duchu solidarity bezpečnost dodávek zemního plynu (dále jen „plyn“) zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem, založeného na věrohodných trendech poptávky po plynu, připuštěním mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže chráněným zákazníkům zajistit, a jasným stanovením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a okamžitou reakci na konkrétní narušení dodávek, ať už u zdroje nebo při tranzitu. Toto nařízení také zavádí transparentní mechanismy, které umožňují koordinovat přípravu a reakci na stav nouze na úrovni členského státu, regionu a Unie. |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Toto nařízení za účelem snížení závislosti Unie na dovozu plynu rovněž podporuje preventivní opatření, která snižují poptávku po plynu, včetně opatření posilujících energetickou účinnost a zvyšujících podíl obnovitelné energie. |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) „chráněnými zákazníky“ se rozumějí všichni zákazníci z domácností, kteří jsou připojeni k plynárenské distribuční soustavě, a pokud tak dotyčný členský stát rozhodne, mohou jimi být i: |
(1) „chráněnými zákazníky“ se rozumějí domácnosti, klíčové sociální služby nebo zařízení dálkového vytápění připojená k plynárenské distribuční soustavě, pokud poskytují teplo domácnostem a klíčovým sociálním službám a nejsou schopna přejít na jiné palivo; |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) malé a střední podniky, jsou-li připojeny k některé plynárenské distribuční soustavě, nebo klíčové sociální služby, jsou-li připojeny k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě, za předpokladu, že všechny tyto podniky či služby nepředstavují více než 20 % celkové konečné roční spotřeby plynu v daném členském státě; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) zařízení dálkového vytápění, pokud poskytuje teplo domácnostem nebo podnikům či službám uvedeným v písmenu a), za předpokladu, že tato zařízení nemohou přejít na jiné palivo a jsou připojena k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a) „nouzovými dodavatelskými koridory“ se rozumí určené trasy pro dodávky plynu, které členským státům pomáhají lépe zmírňovat dopady potenciálního narušení dodávek nebo infrastruktury, čímž se doplňuje a usnadňuje regionální přístup uvedený v příloze I díky poskytování informací o preventivních opatřeních a plánech pro stav nouze. |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 3 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3 b) „příslušným orgánem“ se rozumí ústřední orgán státní správy nebo vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 3 odst. 2; |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Zajištění bezpečnosti dodávek plynu je společným úkolem plynárenských podniků, členských států, především prostřednictvím jejich příslušných orgánů, a Komise v jejich oblastech činnosti a působnosti. |
1. Zajištění bezpečnosti dodávek plynu je společným úkolem plynárenských podniků, členských států, zejména prostřednictvím jejich příslušných orgánů, a Komise v jejich oblastech činnosti a působnosti. |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi název příslušného orgánu a změny příslušného orgánu. Každý členský stát název příslušného orgánu zveřejní. |
3. Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi a zveřejní název příslušného orgánu a jeho případné změny. |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Při provádění opatření stanovených tímto nařízením vymezí příslušný orgán úlohy a povinnosti jednotlivých účastníků tak, aby se zajistilo, že bude dodržován tříúrovňový přístup, který zahrnuje nejprve příslušné plynárenské podniky a průmysl, potom členské státy na celostátní a regionální úrovni a konečně Unii. |
4. Při provádění opatření stanovených tímto nařízením vymezí příslušný orgán úlohy a povinnosti jednotlivých účastníků tak, aby se zajistil tříúrovňový přístup, který zahrnuje nejprve příslušné plynárenské a případně též elektroenergetické podniky a průmysl, potom členské státy na celostátní a regionální úrovni a konečně Unii. |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Je-li to vhodné, koordinuje Komise v souladu s tímto nařízením opatření příslušných orgánů na regionální úrovni a na úrovni Unie, mimo jiné prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky plynu uvedené v článku 14 nebo skupiny pro krizové řízení podle čl. 11 odst. 4, a to zejména v případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie, jak jej definuje čl. 11 odst. 1. |
5. Komise koordinuje v souladu s tímto nařízením opatření příslušných orgánů na regionální úrovni a na úrovni Unie, mimo jiné prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky plynu uvedené v článku 14 nebo skupiny pro krizové řízení podle čl. 11 odst. 4, a to zejména v případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie podle čl. 11 odst. 1. |
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Opatření k bezpečnosti dodávek plynu obsažená v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující a ověřitelná, nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s plynem a nesmějí ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiným členským státům či Unii jako celku. |
6. Opatření k bezpečnosti dodávek plynu obsažená v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze musí být jasně vymezená, v co největším rozsahu tržní, transparentní, přiměřená, nediskriminující, ověřitelná, udržitelná a slučitelná s klimatickými a energetickými cíli Unie, musí také zohledňovat energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie jako řešení pro zvyšování energetické bezpečnosti Unie, nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s plynem a nesmějí ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiným členským státům, regionům či Unii a musejí omezovat riziko nevyužitých aktiv. |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) stávajících a plánovaných propojení a kapacity propojení mezi členskými státy, jakož i modelů dodávek; |
b) stávajících a plánovaných propojení, kapacity propojení mezi členskými státy, stávajících propojení přes území třetích zemí, jakož i modelů dodávek; |
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) schopnosti uspokojit poptávku po plynu ze strany chráněných spotřebitelů v případě přerušení dodávek od jediného největšího dodavatele plynu; |
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Regionálním přístupem ani možností meziregionální spolupráce s regiony neuvedenými v příloze I není dotčena odpovědnost jednotlivých členských států za plnění jejich vnitrostátních standardů pro bezpečnost dodávek. |
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 s cílem změnit přílohu I na základě kritérií vymezených v prvním pododstavci tohoto odstavce, jestliže je vzhledem k okolnostem nutné změnit region. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Každý členský stát – nebo příslušný orgán, pokud tak členský stát stanoví –, zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury měla zbývající infrastruktura stanovená na základě vzorce N-1 uvedeného v bodě 2 přílohy II kapacitu dodávat nezbytný objem plynu pro uspokojení celkové poptávky po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku. Tím nejsou dotčeny povinnosti provozovatelů plynárenské soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené ve směrnici 2009/73/ES a v nařízení (ES) č. 715/2009. |
1. Každý členský stát – nebo příslušný orgán, pokud tak členský stát stanoví –, zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury měla zbývající infrastruktura stanovená na základě vzorce N-1 uvedeného v bodě 2 přílohy II kapacitu dodávat nezbytný objem plynu pro uspokojení celkové poptávky po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku. Tato poptávka by měla být určena s přihlédnutím k trendům vývoje spotřeby plynu, přičemž by měly být zohledněny dlouhodobé dopady opatření na zvyšování energetické účinnosti a míra využití stávajících kapacit. Tím nejsou dotčeny povinnosti provozovatelů plynárenské soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené ve směrnici 2009/73/ES a v nařízení (ES) č. 715/2009. |
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Povinnost zajistit, aby měla zbývající infrastruktura technickou kapacitu uspokojit celkovou poptávku po plynu, jak je uvedeno v odstavci 1, se též považuje za splněnou, pokud příslušný orgán v plánu preventivních opatření prokáže, že narušení dodávek lze dostatečně a včas nahradit vhodnými tržními opatřeními na straně poptávky. Za tímto účelem se použije vzorec uvedený v bodě 4 přílohy II. |
2. Povinnost zajistit, aby měla zbývající infrastruktura technickou kapacitu uspokojit celkovou poptávku po plynu, jak je uvedeno v odstavci 1, se též považuje za splněnou, pokud příslušný orgán v plánu preventivních opatření prokáže, že narušení dodávek lze dostatečně a včas nahradit vhodnými opatřeními na straně poptávky. Za tímto účelem se použije vzorec uvedený v bodě 4 přílohy II. |
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Na základě posouzení rizik uvedeného v článku 6 se mohou dotčené příslušné orgány sousedních členských států ve vhodných případech dohodnout, že povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku splní společně. V tomto případě příslušné orgány v plánu preventivních opatření uvedou výpočet vzorce N-1 společně s vysvětlením, jak dohodnutá ujednání tuto povinnost plní. Použije se bod 5 přílohy II. |
3. V souladu s posouzením rizik uvedeným v článku 6 se mohou dotčené příslušné orgány sousedních členských států ve vhodných případech dohodnout, že povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku splní společně. V tomto případě příslušné orgány v plánu preventivních opatření uvedou výpočet vzorce N-1 společně s vysvětlením, jak dohodnutá ujednání tuto povinnost plní. Použije se bod 5 přílohy II. |
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) byla udělena výjimka z této povinnosti. |
b) byla na základě důkladného posouzení a po konzultaci s ostatními členskými státy a s Komisí udělena výjimka z této povinnosti. |
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Členské státy zajistí, aby trh byl v první fázi vždy testován transparentním, důkladným a nediskriminačním způsobem s cílem posoudit, zda je nutno provést investice potřebné ke splnění povinností stanovených v odstavci 4. |
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Národní regulační orgány zohlední účelně vynaložené náklady na splnění povinností stanovených v odstavci 1 a náklady na umožnění permanentní obousměrné kapacity tak, aby poskytly přiměřené pobídky při transparentním a podrobném stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik v souladu s čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES a článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009. |
5. Národní regulační orgány zohlední účelně vynaložené náklady na splnění povinností stanovených v odstavci 1, přičemž přihlédnou i k tomu, jak by opatření na zvyšování energetické účinnosti za účelem snížení poptávky po plynu mohla přispívat k nákladově nejefektivnějšímu přístupu ke splnění vzorce N-1, a náklady na umožnění permanentní obousměrné kapacity tak, aby poskytly přiměřené pobídky při transparentním a podrobném stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik v souladu s čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES a článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009. |
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení permanentní obousměrné kapacity nebo vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má další členský stát, rozhodnou o rozložení nákladů společně národní regulační orgány všech dotčených členských států, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici. Při rozhodování o rozložení nákladů se přihlíží zejména k tomu, jakým způsobem se investice do infrastruktury podílejí na větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury učiněny. |
6. Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení permanentní obousměrné kapacity nebo vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má další členský stát, rozhodnou o rozložení nákladů společně národní regulační orgány všech dotčených členských států v souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. 347/2013, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici, a také prověří možnost a schůdnost financování z Unie. Při rozhodování o rozložení nákladů se přihlíží zejména k tomu, jakým způsobem se investice do infrastruktury podílejí na větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury učiněny. |
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
7. Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu na základě rozvoje důkladně propojené sítě, případně včetně dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů, a to v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích. Příslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda se vyskytují problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktury jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu, které byly určeny v posouzení rizik. |
7. Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu na základě rozvoje důkladně propojené sítě, případně včetně dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů, a to v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích. Příslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda z celkového hlediska zahrnujícího plynárenské i elektroenergetické soustavy existují problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktury jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu, které byly určeny v posouzení rizik. |
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 7 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7a. Příslušný orgán při uplatnění týchž kritérií zajistí, aby opatření na straně poptávky splňovala tytéž podmínky a přispívala rovnocenným a nákladově účinným způsobem k bezpečnosti dodávek. |
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 7 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7b. Tok plynu prostřednictvím obousměrných propojovacích bodů do členského státu, který vyhlásil stav nouze, má přednost před tokem plynu do dalších bodů systému členského státu, z něhož je plyn dodáván a jenž nevyhlásil stav nouze. |
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 8 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
8. Lucembursko, Slovinsko a Švédsko nejsou výjimečně povinny splnit povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku při zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům podle článku 5, ale usilují o jejich splnění. Tato výjimka platí, pokud: |
8. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku nejsou Lucembursko, Slovinsko a Švédsko povinny splnit povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku při zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům podle článku 5, ale usilují o jejich splnění. Tato odchylka platí, pokud: |
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 8 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Lucembursko, Slovinsko a Švédsko zajistí transparentním, podrobným a nediskriminačním způsobem pravidelné hodnocení trhu z hlediska investic do infrastruktury a výsledky tohoto hodnocení zveřejní. Tyto státy informují Komisi o veškerých změnách podmínek uvedených ve zmíněném pododstavci. Výjimka stanovená v prvním pododstavci pozbývá platnosti, jestliže alespoň jedna z těchto podmínek již není splněna. |
Lucembursko, Slovinsko a Švédsko zajistí transparentním, podrobným a nediskriminačním způsobem pravidelné hodnocení trhu z hlediska investic do infrastruktury a výsledky tohoto hodnocení zveřejní. Tyto státy informují Komisi o veškerých změnách podmínek uvedených ve zmíněném pododstavci. Odchylka stanovená v prvním pododstavci pozbývá platnosti, jestliže alespoň jedna z těchto podmínek již není splněna. |
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Příslušný orgán uloží plynárenským podnikům, které určí, povinnost přijmout opatření pro zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v těchto případech: |
1. Národní regulační orgán uloží plynárenským podnikům, které určí, povinnost přijmout v úzké spolupráci s elektroenergetickými podniky opatření pro zachování dodávek plynu nezbytných k zajištění bezpečnosti a zdraví chráněných zákazníků členského státu v těchto případech: |
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Nejpozději do 31. března 2017 oznámí členské státy Komisi svoji definici chráněných zákazníků, roční objemy plynu spotřebované chráněnými zákazníky a procentní podíl, který tito zákazníci představují na celkové roční konečné spotřebě plynu v daném členském státě. Pokud členský stát do své definice chráněných zákazníků zahrne kategorie uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo b), v oznámení Komisi uvede objemy plynu spotřebovaného zákazníky, kteří patří do těchto kategorií, a procentní podíl, který každá z těchto skupin zákazníků představuje z hlediska roční konečné spotřeby plynu. |
Nejpozději do 31. března 2017 oznámí členské státy Komisi roční objemy plynu spotřebované chráněnými zákazníky a procentní podíl, který tito zákazníci představují na celkové roční konečné spotřebě plynu v daném členském státě, a také do jaké míry mohou dodávky plynu chráněným zákazníkům daného členského státu ovlivňovat přeshraniční toky do ostatních členských států. |
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Příslušný orgán určí plynárenské podniky uvedené v prvním pododstavci a jejich výčet uvede v plánu preventivních opatření. Veškerá nová plánovaná opatření k zaručení standardu pro dodávky splňují postup stanovený v čl. 8 odst. 4. |
Příslušný orgán určí plynárenské podniky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a jejich výčet uvede v plánu preventivních opatření. Veškerá nová plánovaná opatření k zaručení standardu pro dodávky splňují postup stanovený v čl. 8 odst. 4. |
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Členské státy mohou splnit závazek stanovený v prvním pododstavci tím, že plyn nahradí různými zdroji energie v takovém rozsahu, aby bylo dosaženo stejné úrovně ochrany. |
Členské státy mohou splnit závazek stanovený v prvním pododstavci tím, že provedou opatření na zvyšování energetické účinnosti nebo plyn nahradí jiným zdrojem energie, mimo jiné energií z obnovitelných zdrojů, a to v takovém rozsahu, aby bylo dosaženo stejné úrovně ochrany. |
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Aniž by byla dotčena jejich práva a povinnosti vyplývající z článku 12, mohou se členské státy rozhodnout uplatnit ustanovení o standardu pro dodávky stanoveném v odstavci 1 na: |
|
a) malé nebo střední podniky, pokud jsou připojeny k plynárenské distribuční soustavě a pokud společně nepředstavují více než 20 % celkové konečné roční spotřeby plynu v daném členském státě; |
|
b) zařízení dálkového vytápění, pokud poskytují teplo podnikům uvedeným v písmeni a), nemohou přejít na jiné palivo a jsou připojena k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě. |
|
Pokud se členský stát rozhodne tento článek použít na kategorie zákazníků uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo b), uvede v oznámení Komisi objem plynu spotřebovaného zákazníky, kteří patří do těchto kategorií, a procentní podíl, který každá z těchto skupin zákazníků představuje z hlediska konečné roční spotřeby plynu. |
|
Subjekty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) nejsou pro účely tohoto nařízení považovány za chráněné zákazníky. |
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
V plánu preventivních opatření se zdůvodní, proč jsou opatření uvedená v prvním pododstavci v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném odstavci. Veškerá nová opatření uvedená v prvním pododstavci navíc splňují postup stanovený v čl. 8 odst. 4. |
V plánu preventivních opatření se uvedou důvody, proč jsou opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném odstavci. Veškerá nová opatření uvedená v prvním pododstavci navíc splňují postup stanovený v čl. 8 odst. 4. |
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Plynárenské podniky mohou případně povinnosti podle tohoto článku splnit na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Příslušné orgány nepožadují splnění standardů uvedených v tomto článku pouze na základě infrastruktury umístěné v jejich územní působnosti. |
5. Plynárenské podniky mohou případně povinnosti podle tohoto článku splnit na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Příslušné orgány nepožadují splnění standardů uvedených v tomto článku pouze na základě infrastruktury umístěné v jejich územní působnosti nebo do ní spadajících opatření na straně poptávky. |
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 5 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5a. V rámci plnění povinností podle tohoto článku plynárenské podniky zajistí, aby byly dodávky plynu uskutečnitelné. |
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. Do ... [6 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] zavedou členské státy opatření pro ukládání účinných, přiměřených a odrazujících pokut dodavatelům, kteří nedodrží standardy pro dodávky stanovené v odstavci 1. |
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Příslušné orgány v každém z regionů uvedených v příloze I společně na regionální úrovni posuzují všechna rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu. Při posouzení se zohlední všechna relevantní rizika, např. přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická a jiná rizika. Posouzení rizik se provede: |
1. Příslušné orgány v každém z regionů uvedených v příloze I ve spolupráci s jakýmkoli národním regulačním orgánem, společně a po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami na regionální úrovni posuzují všechna rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu („posouzení rizik“). Při posouzení se zohlední všechna relevantní rizika, např.: přírodní pohromy, technologická, geopolitická, environmentální, obchodní, sociální, politická a jiná rizika. Posouzení rizik se provede: |
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. -a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
-a) zohledněním výsledků simulace scénářů dodávek a infrastruktury pro celou Unii provedené sítí ENTSO pro zemní plyn, jak je uvedeno v článku 10a, po projednání v Koordinační skupině pro otázky plynu, a vyvozením příslušných závěrů z výsledků této simulace; |
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) zvážením všech významných vnitrostátních a regionálních okolností, zejména velikosti trhu, konfigurace soustavy, skutečných toků plynu včetně odtoku plynu z dotčených členských států, možnosti fyzického toku plynu oběma směry včetně možné budoucí nutnosti posílení přepravní soustavy, přítomnosti těžby a skladování a úlohy plynu ve skladbě zdrojů energie, zejména s ohledem na dálkové vytápění a výrobu elektřiny a na fungování průmyslových odvětví, a hledisek bezpečnosti dodávek a kvality plynu; |
b) zvážením všech významných vnitrostátních, regionálních a meziregionálních okolností, zejména velikosti trhu, konfigurace soustavy, tendence vývoje poptávky a spotřeby, míry využití stávající infrastruktury, skutečných toků plynu včetně odtoku plynu z dotčených členských států, všech přeshraničních propojení, možnosti fyzického toku plynu oběma směry včetně možné budoucí nutnosti posílení přepravní soustavy, přítomnosti těžby a skladování, včetně pronikání bioplynu do plynárenské sítě, a úlohy plynu ve skladbě zdrojů energie, zejména s ohledem na poptávku po vytápění a chlazení ve vnitrostátním či regionálním fondu budov a na dálkové vytápění umožňující její uspokojení, na výrobu elektřiny a na fungování průmyslových odvětví, a hledisek bezpečnosti dodávek a kvality plynu; |
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. c – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) simulací různých scénářů výjimečně vysoké poptávky po plynu a narušení dodávek s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti, ročnímu období, četnosti a době trvání jejich výskytu, jakož i hodnocením pravděpodobných důsledků těchto scénářů, např.: |
c) simulací různých scénářů snižování poptávky prostřednictvím opatření na zvyšování energetické účinnosti a scénářů výjimečně vysoké poptávky po plynu a narušení dodávek s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti, ročnímu období, četnosti a době trvání jejich výskytu, jakož i hodnocením pravděpodobných důsledků těchto scénářů, např.: |
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. c – písm. ii | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
ii) přerušení dodávek od dodavatelů z třetích zemí, jakož i případná geopolitická rizika; |
ii) přerušení dodávek plynu, mimo jiné od dodavatelů z třetích zemí, jakož i případná geopolitická rizika, která mohou mít přímý nebo nepřímý vliv na členské státy v podobě zvýšení jejich závislosti nebo vzniku situace, kdy jeden dodavatel získá na plynárenském trhu v Unii dominantní postavení; |
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. c – písm. ii a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
iia) schopnost uspokojit poptávku chráněných zákazníků v daném regionu v případě přerušení dodávek od jediného největšího dodavatele ze třetí země; |
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) zohledněním rizik, která jsou spojená s kontrolou nad infrastrukturou důležitou pro zabezpečení dodávek plynu plynárenskými podniky ve třetí zemi, což může mimo jiné zahrnovat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace, zneužití stávající infrastruktury nebo porušení právních předpisů Unie; |
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. e a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ea) zohledněním veškerých relevantních regionálních specifik. |
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Ve vhodných případech může Komise sdílet zkušenosti získané při posuzování rizik v jednom regionu s dalšími regiony a přispívat tak i k zajištění meziregionální perspektivy. |
Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Příslušné orgány v každém regionu se ve lhůtě stanovené v odstavci 5 tohoto článku dohodnou na mechanismu spolupráce při posuzování rizik. Příslušné orgány podávají Koordinační skupině pro otázky plynu zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce při posuzování rizik se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí posouzení rizik a aktualizací posouzení rizik. Komise může celkově přípravu posouzení rizik usnadňovat, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, může vhodný mechanismus spolupráce pro tento region navrhnout Komise. |
2. Na základě regionální spolupráce mezi členskými státy podle čl. 3 odst. 7 se příslušné orgány v každém regionu ve lhůtě stanovené v odstavci 5 tohoto článku dohodnou na mechanismu spolupráce při posuzování rizik. Příslušné orgány podávají Koordinační skupině pro otázky plynu zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce při posuzování rizik se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí posouzení rizik a aktualizací posouzení rizik. Komise celkově přípravu posouzení rizik usnadňuje, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, navrhne vhodný mechanismus spolupráce pro tento region Komise. |
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
V rámci dojednaných mechanismů spolupráce každý příslušný orgán do jednoho roku před lhůtou pro oznámení posouzení rizik sdílí a aktualizuje všechny nezbytné vnitrostátní údaje, které jsou nutné pro posouzení rizik, zejména pro simulaci různých scénářů uvedených v odst. 1 písm. c). |
V rámci dojednaných mechanismů spolupráce každý příslušný orgán do jednoho roku před lhůtou pro oznámení posouzení rizik sdílí a aktualizuje všechny nezbytné vnitrostátní údaje, které jsou nutné pro posouzení rizik, především pro simulaci různých scénářů uvedených v odst. 1 písm. c). |
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Posouzení rizik se připraví v souladu s šablonou v příloze IV. Ke změnění uvedených šablon je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18. |
3. Posouzení rizik se připraví v souladu s šablonou v příloze IV. Ke změnění uvedených šablon je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, přičemž přihlíží k časovým rámcům provádění jednotlivých členských států. |
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Jakmile se na posouzení rizik shodnou všechny členské státy v regionu, oznámí se posouzení Komisi, a to poprvé nejpozději do 1. září 2018. Posouzení rizik se každé čtyři roky aktualizuje, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. Posouzení rizik přihlíží k pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti investic nutných ke splnění standardu pro infrastrukturu uvedeného v článku 4, a též přihlíží k obtížím, s nimiž se jednotlivé členské státy setkaly při zavádění nových alternativních řešení. Rovněž vychází ze zkušeností získaných prostřednictvím simulace plánů pro stav nouze, které jsou zmíněny v čl. 9 odst. 2. |
5. Jakmile se na posouzení rizik shodnou všechny členské státy v regionu, oznámí se posouzení Komisi, a to poprvé nejpozději do 1. září 2018. Posouzení rizik se každé čtyři roky aktualizuje, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. Posouzení rizik přihlíží k pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti investic nutných ke splnění standardu pro infrastrukturu uvedeného v článku 4, a též přihlíží k obtížím, s nimiž se jednotlivé členské státy setkaly při zavádění nových alternativních řešení, včetně meziregionálních propojení. Rovněž vychází ze zkušeností získaných prostřednictvím simulace plánů pro stav nouze, které jsou zmíněny v čl. 9 odst. 2. |
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Do 1. listopadu 2017 provede síť ENTSO pro zemní plyn simulaci scénářů narušení dodávek a infrastruktury pro celou Unii. Scénáře vymezí síť ENTSO pro zemní plyn po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu. Příslušné orgány poskytnou síti ENTSO pro zemní plyn údaje nezbytné pro simulace, např. hodnoty poptávky v době špičky, údaje o výrobní kapacitě a opatření na straně poptávky. Příslušné orgány zohlední výsledky simulací při přípravě posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Simulace scénářů narušení dodávek a infrastruktury pro celou Unii se aktualizují každé čtyři roky, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. |
6. Příslušné orgány zohlední výsledky simulací pro celou Unii prováděných v souladu s čl. 10a odst. 1 sítí ENTSO pro zemní plyn při přípravě posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Síť ENTSO pro zemní plyn transparentním způsobem vypracuje metodiku pro simulace a projedná ji s Koordinační skupinou pro otázky plynu. Síť ENTSO pro zemní plyn kromě toho pravidelně šíří informace získané na základě mechanismu včasného varování v rámci Koordinační skupiny pro otázky plynu. Síť ENTSO pro zemní plyn také zohlední výsledky simulací pro celou Unii při určování nezbytných investic, které je třeba uskutečnit v rámci vnitřního energetického trhu na regionální a meziregionální úrovni. |
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. Na základě veškerých posouzení regionálních rizik provede Komise ve spolupráci s Koordinační skupinou pro otázky plynu celkové posouzení pro celou Unii a podá zprávu o závěrech tohoto posouzení Evropskému parlamentu a Radě. |
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Příslušné orgány členských států v každém z regionů uvedených v příloze I po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny a národní regulační orgány, nejsou-li příslušnými orgány, společně vypracují: |
1. Příslušné orgány členských států v každém z regionů ve spolupráci s jakýmkoli národním regulačním orgánem a po konzultaci s plynárenskými podniky, provozovateli elektroenergetických přenosových soustav, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny, příslušnými organizacemi členských států pro řízení poptávky po energii a energetickou závislost a vnitrostátními agenturami pro životní prostředí společně vypracují: |
Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) plán preventivních opatření, který obsahuje opatření, která je třeba přijmout, aby byla odstraněna či zmírněna rizika určená v daném regionu, včetně rizik čistě vnitrostátních rozměrů, a to v souladu s posouzením rizik provedeným podle článku 6 a v souladu s článkem 8; a |
a) plán preventivních opatření, který obsahuje opatření, která je třeba přijmout, aby byla odstraněna či zmírněna rizika určená v daném regionu, včetně rizik čistě vnitrostátních rozměrů, a která zahrnují i opatření na zvyšování energetické účinnosti a opatření na straně poptávky, a to v souladu s posouzením rizik provedeným podle článku 6 a v souladu s článkem 8; a |
Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) plán pro stav nouze, který obsahuje opatření, která je třeba přijmout, aby byl odstraněn či zmírněn dopad přerušení dodávek plynu v regionu včetně událostí čistě národních rozměrů, a to v souladu s článkem 9. |
b) plán pro stav nouze, který obsahuje opatření, která je třeba přijmout, aby byl odstraněn či zmírněn dopad přerušení dodávek plynu v regionu včetně událostí čistě národních rozměrů, a která zahrnují opatření na straně poptávky, jako je například těsnější koordinace s elektroenergetickým odvětvím, a to v souladu s článkem 9. |
Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze zohlední výsledky simulací pro celou Unii prováděných sítí ENTSO pro zemní plyn, včetně výsledků týkajících se koridorů pro nouzové dodávky. |
Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu pravidelně podávají zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě a přijímání plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu podávají zejména zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí plánů a aktualizací plánů. Komise může celkově přípravu plánů usnadňovat, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, může vhodný mechanismus spolupráce pro tento region navrhnout Komise. Příslušné orgány zajistí pravidelné sledování provádění těchto plánů. |
Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu pravidelně podávají zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě a přijímání plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu podávají zejména zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí plánů a aktualizací plánů. Komise celkově přípravu plánů usnadňuje, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, vytvoří vhodný mechanismus spolupráce pro tento region Komise. Příslušné orgány zajistí pravidelné sledování provádění těchto plánů. |
Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze se vypracují podle šablon uvedených v příloze V. Ke změnění uvedených šablon je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18. |
3. Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze se vypracují podle šablon uvedených v příloze V. Ke změnění uvedených šablon je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, přičemž přihlíží k časovým rámcům provádění jednotlivých členských států. |
Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Komise vydá pro příslušné orgány v regionu stanovisko, které bude obsahovat doporučení, aby byl příslušný plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze přehodnocen, jestliže se má za to, že obsahuje jeden z těchto prvků: |
Komise vydá pro příslušné orgány v regionu stanovisko, které bude obsahovat doporučení, aby byl příslušný plán preventivních opatření nebo plán pro stav nouze přehodnocen, jestliže se má za to, že tento plán: |
Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2 – písm. e a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ea) není v souladu s cíli energetické unie. |
Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 6 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Do tří měsíců od okamžiku, kdy bylo oznámeno stanovisko Komise uvedené v odstavci 4, oznámí dotčené příslušné orgány Komisi pozměněný plán nebo ji informují o důvodech, proč s doporučeními nesouhlasí. |
6. Do tří měsíců od okamžiku, kdy bylo oznámeno stanovisko Komise uvedené v odstavci 5, oznámí dotčené příslušné orgány Komisi pozměněný plán nebo ji informují o důvodech, proč s doporučeními nesouhlasí. |
Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Plán preventivních opatření obsahuje: |
1. Plán preventivních opatření obsahuje veškeré následující prvky: |
Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) definici chráněných zákazníků v každém členském státě v regionu a informace popsané v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci; |
b) informace popsané v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci; |
Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) opatření, objemy a kapacity nutné ke splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky v každém členském státě v regionu, jak stanoví články 4 a 5, případně včetně rozsahu, v němž mohou opatření na straně poptávky dostatečně a včas vykompenzovat přerušení dodávek, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2, určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu v případě, že je uplatněn čl. 4 odst. 3, nezbytné objemy plynu u každé kategorie chráněných zákazníků a pro každý scénář, které jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1, a zvýšený standard pro dodávky podle čl. 5 odst. 2 včetně zdůvodnění souladu s podmínkami vymezenými v čl. 5 odst. 2 a popisu mechanismu pro dočasné snížení zvýšeného standardu pro dodávky nebo dodatečných povinností podle článku 12; |
c) opatření, objemy a kapacity nutné ke splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky v každém členském státě v regionu, jak stanoví články 4 a 5, včetně posouzení potenciálu snížení poptávky po plynu a celohospodářských opatření na zvyšování energetické účinnosti, případně včetně rozsahu, v němž mohou opatření na straně poptávky dostatečně a včas vykompenzovat přerušení dodávek, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2, určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu v případě, že je uplatněn čl. 4 odst. 3, určení jediného největšího dodavatele plynu, nezbytné objemy plynu u každé kategorie chráněných zákazníků a pro každý scénář, které jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1, a zvýšený standard pro dodávky podle čl. 5 odst. 2 včetně důvodů pro soulad s podmínkami vymezenými v čl. 5 odst. 2 a popisu mechanismu pro dočasné snížení zvýšeného standardu pro dodávky nebo dodatečných povinností podle článku 12; |
Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) povinnosti uložené plynárenským podnikům a dalším dotčeným subjektům, které pravděpodobně budou mít dopad na bezpečnost dodávek plynu, např. povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenské soustavy; |
d) povinnosti uložené plynárenským podnikům, případně elektroenergetickým podnikům a dalším dotčeným subjektům, které pravděpodobně budou mít dopad na bezpečnost dodávek plynu, např. povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenské soustavy; |
Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) ostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik, jako například opatření týkající se nutnosti lépe propojit sousedící členské státy a, je-li to vhodné, možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek, k řešení zjištěných rizik s cílem v nejvyšší možné míře zachovat dodávky plynu všem odběratelům; |
e) ostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik, včetně rizik zjištěných v rámci simulace narušení dodávek a infrastruktury pro celou Unii, jak je uvedeno v článku 10a. Tato opatření se mohou týkat nutnosti lépe propojit sousedící členské státy, dále zlepšit energetickou účinnost a snížit poptávku po plynu a možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek, zahájit či zvýšit dodávky od alternativních dodavatelů, mimo jiné prostřednictvím dobrovolné agregace poptávky, a sdílet zásoby plynu, mimo jiné prostřednictvím společných virtuálních zásob plynu sestávajících z různých možností flexibility dostupných v různých členských státech nebo využitím skladovacích zařízení nebo terminálů LNG na regionální úrovni, k řešení zjištěných rizik s cílem co nejdéle zachovat dodávky plynu všem odběratelům; |
Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. j | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
j) informace o stávajících a budoucích propojeních, včetně propojení, která umožňují přístup do plynárenské soustavy Unie, o přeshraničních tocích plynu, o přeshraničním přístupu ke skladovacím zařízením a zařízením pro LNG a o obousměrné kapacitě, zejména v případě stavu nouze; |
j) informace o stávajících a budoucích propojeních, včetně propojení, která umožňují přístup do plynárenské soustavy Unie, o přeshraničních tocích plynu, o přeshraničním přístupu ke skladovacím zařízením a zařízením pro LNG a o obousměrné kapacitě, zejména v případě stavu nouze, a také výpočty a posouzení dopadů umožňující srovnat možnost omezit nákladově účinným způsobem potřebu investic do infrastruktury ze strany dodávky prostřednictvím opatření na straně poptávky; |
Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. k a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ka) informace o možnostech, které decentralizovaná, udržitelná a cenově dostupná řešení a alternativní zdroje energie, jako jsou například obnovitelné zdroje energie, včetně bioplynu, a také opatření na zvyšování energetické účinnosti, představují pro zajištění bezpečnosti dodávek. |
Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Plán preventivních opatření a zejména opatření ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v článku 4 musí zohledňovat desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii vypracovaný sítí ENTSO pro zemní plyn podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009. |
2. Plán preventivních opatření a zejména opatření ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v článku 4 musí zohledňovat desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii vypracovaný sítí ENTSO pro zemní plyn podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009 a navíc může využít technických a operativních odborných znalostí, které poskytuje Systém regionální koordinace v oblasti zemního plynu (RCSG) zřízený sítí ENTSO pro zemní plyn, a koridorů pro nouzové dodávky. |
Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Členské státy provádějí posouzení dopadů všech netržních preventivních opatření, která mají být přijata po vstupu tohoto nařízení v platnost, včetně opatření k zaručení standardu pro dodávky uvedeného v čl. 5 odst. 1 a opatření pro zvýšený standard pro dodávky uvedený v čl. 5 odst. 2. Takové posouzení dopadů pokrývá alespoň tyto prvky: |
4. Příslušné orgány nebo národní regulační orgány, pokud tak členské státy stanoví, provádějí posouzení dopadů všech netržních preventivních opatření, která mají být přijata nebo zachována po vstupu tohoto nařízení v platnost, včetně opatření k zaručení standardu pro dodávky uvedeného v čl. 5 odst. 1 a opatření pro zvýšený standard pro dodávky uvedený v čl. 5 odst. 2. Toto posouzení dopadů pokrývá alespoň tyto prvky: |
Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) dopad navržených opatření na rozvoj vnitrostátního trhu s plynem a na hospodářskou soutěž na vnitrostátní úrovni; |
a) dopad navržených opatření na rozvoj vnitrostátního trhu s plynem a na hospodářskou soutěž na vnitrostátní úrovni; |
Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) dopad navržených opatření na vnitřní trh s plynem; |
b) dopad navržených opatření na vnitřní trh s plynem; |
Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) vymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků a průmyslových odběratelů plynu, včetně dotčených výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou ovlivněny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní definovaných v čl. 10 odst. 1; |
b) vymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků, provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav, je-li to relevantní, a průmyslových odběratelů plynu, včetně dotčených výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou ovlivněny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní definovaných v čl. 10 odst. 1; |
Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) stanoví, pokud je to vhodné, opatření a kroky, které je třeba učinit s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu; |
e) stanoví, pokud je to vhodné, opatření a kroky, které je třeba učinit s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu, a to především na základě integrovaného pojetí provozování energetických systémů v rámci celé elektroenergetické a plynárenské sítě, je-li to relevantní; |
Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. g | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
g) určí krizového manažera nebo tým a vymezí jeho úlohu; |
g) určí krizového manažera nebo tým a vymezí jeho úlohu, včetně spolupráce se systémem RCSG v rámci sítě ENTSO pro zemní plyn při provádění technických a operativních úkolů považovaných za vhodné pro danou situaci; |
Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. h | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
h) stanoví podíl tržních opatření na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze; |
h) stanoví podíl tržních opatření, včetně dobrovolné agregace poptávky, na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze; |
Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. i a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ia) popisuje příkazy k omezení dodávek, jež by byly použity ve stavu nouze; |
Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. i b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ib) popisuje možná opatření, která vyplývají z posouzení koridorů pro nouzové dodávky uvedeného v článku 10a; |
Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. i c (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ic) popisuje zavedený mechanismus pro výměnu informací týkajících se dodávek plynu v případě stavu nouze, který vychází z posouzení koridorů pro nouzové dodávky, případně včetně využívání stávajících mechanismů, jako je například systém RCSG vytvořený sítí ENTSO pro zemní plyn. |
Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. k | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
k) upřesňuje oznamovací povinnosti, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy a ve stavu nouze; |
k) upřesňuje oznamovací povinnosti, které jsou plynárenským a případně i elektroenergetickým podnikům uloženy na úrovni výstrahy a ve stavu nouze; |
Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Opatření pro stav nouze zabezpečují dodávky dostupného zemního plynu konečným spotřebitelům podle míry naléhavosti, nahraditelnosti jinými formami energie a hospodářských dopadů, přičemž je zohledněna potřeba zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům a také situace týkající se dodávek v elektroenergetickém odvětví. |
Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 4 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4b. Ve stavu nouze a z rozumných důvodů se může členský stát rozhodnout, že upřednostní dodávky plynu pro určité kriticky důležité plynové elektrárny před dodávkami určitým kategoriím chráněných zákazníků. Toto opatření vychází z posouzení rizik stanoveného v článku 6 a uplatní se pouze v případě, že by nedostatečné dodávky plynu takovýmto kriticky důležitým plynovým elektrárnám významně zhoršily nebo narušovaly dodávky zbývajícího plynu chráněným zákazníkům v důsledku závažného poškození fungování elektroenergetické soustavy. Tyto kriticky důležité plynové elektrárny určí provozovatelé elektroenergetických přenosových soustav společně s provozovateli plynárenských přepravních soustav. |
Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Článek 10 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 10a |
|
Koridory pro nouzové dodávky |
|
Síť ENTSO pro zemní plyn do 30. dubna 2017 navrhne scénáře narušení dodávek a infrastruktury, které budou projednány a sestaveny po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu. Tento návrh musí obsahovat alespoň scénáře přerušení dodávek simulované v posledním desetiletém plánu rozvoje sítě pro celou Unii pro každý z hlavních dovozních koridorů a pro každý případ uvedený v čl. 5 odst. 1. |
|
|
|
Do 1. listopadu 2017 provede síť ENTSO pro zemní plyn simulaci scénářů narušení dodávek a infrastruktury pro celou Unii stanovených na základě konzultace s Koordinační skupinou pro otázky plynu. Příslušné orgány poskytnou síti ENTSO pro zemní plyn údaje nezbytné pro simulace, např. hodnoty poptávky v době špičky, údaje o výrobní kapacitě a opatření na straně poptávky. |
|
Síť ENTSO pro zemní plyn v rámci simulace pro celou Unii určí a vyhodnotí koridory pro nouzové dodávky, které doplňují a usnadňují regionální přístup uvedený v příloze I a které umožňují tok plynu mezi regiony, aby se tak zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu s plynem. Výsledky tohoto posouzení se projednají v Koordinační skupině pro otázky plynu. |
|
Simulace pro celou Unii a koridory pro nouzové dodávky se aktualizují každé čtyři roky, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. |
|
V případě vyhlášení stavu nouze členské státy na trase koridorů pro nouzové dodávky zajistí, aby byly poskytovány veškeré podstatné informace, pokud jde o dodávky plynu, a zejména dostupné množství plynu, možné podmínky dodávání a zdroje pro směrování plynu do členských států, které vyhlásily stav nouze. Členské státy na trase koridorů pro nouzové dodávky zajistí, aby žádná opatření nebránila dodávkám plynu do členských států, které vyhlásily stav nouze. |
Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. V případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie koordinuje Komise opatření příslušných orgánů a plně zohlední podstatné informace Koordinační skupiny pro otázky plynu a výsledky konzultací s ní. Komise zejména |
3. V případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie koordinuje Komise opatření příslušných orgánů a plně zohlední podstatné informace Koordinační skupiny pro otázky plynu a výsledky konzultací s ní a případně zapojí systém RCSG v rámci sítě ENTSO pro zemní plyn. Komise zejména |
Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. Komise v případě, že od příslušného orgánu obdrží oznámení o vyhlášení včasného varování v některém členském státě, anebo z vlastního podnětu použije vhodné nástroje vnější politiky, aby předešla zhoršení situace v oblasti dodávek plynu. |
Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pokud členský stát v souladu s čl. 10 odst. 1 vyhlásil krizovou úroveň stavu nouze, zvýšený standard pro dodávky nebo dodatečné povinnosti uložené plynárenským podnikům v jiných členských státech podle čl. 5 odst. 2 se dočasně sníží na úroveň stanovenou v čl. 5 odst. 1. |
1. Pokud členský stát v souladu s čl. 10 odst. 1 vyhlásil stav nouze a prokázal, že byla uplatněna všechna opatření popsaná v plánu pro stav nouze pro jeho region a splněny všechny technické a obchodní podmínky v něm stanovené, zvýšený standard pro dodávky nebo dodatečné povinnosti uložené plynárenským podnikům v jiných členských státech podle čl. 5 odst. 1a a 2 se dočasně sníží na úroveň stanovenou v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci. |
Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Členský stát, v němž byl vyhlášen stav nouze a který navzdory uplatnění opatření stanovených v plánu pro stav nouze není schopen dodávat plyn chráněným zákazníkům, může požádat o uplatnění opatření k zajištění solidarity. |
Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Dokud nejsou v členském státě, který vyhlásil stav nouze, navzdory uplatnění opatření podle odstavce 1 zajištěny dodávky domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění, dodávky plynu jiným zákazníkům než domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v kterémkoli jiném členském státě, který je přímo připojen na členský stát, jenž vyhlásil stav nouze, nebudou nadále prováděny natolik, aby mohl být plyn dodáván domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v členských státech, které vyhlásily stav nouze. |
2. Dokud nejsou v členském státě, který požádal o uplatnění opatření k zajištění solidarity, zajištěny dodávky plynu chráněným zákazníkům, dodávky plynu jiným zákazníkům než chráněným zákazníkům v kterémkoli jiném členském státě, který je přímo nebo nepřímo skrze třetí zemi připojen na tento členský stát, nebudou nadále prováděny natolik, aby mohl být plyn dodáván chráněným zákazníkům v členském státě, který požádal o uplatnění opatření k zajištění solidarity. |
Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
První pododstavec se vztahuje na klíčové sociální služby a zařízení dálkového vytápění v rozsahu, v němž v příslušném členském státě spadají do definice chráněných zákazníků. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření, aby bylo možné plyn, jenž není za situace popsané v odstavci 2 dodán jiným zákazníkům než domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění na jejich území, dodat členskému státu ve stavu nouze, který je popsán v tomtéž odstavci, za účelem dodávky domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v tomto členském státě. |
3. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření, aby bylo možné plyn, jenž není za situace popsané v odstavci 2 dodán jiným zákazníkům než chráněným zákazníkům na jejich území, dodat členskému státu ve stavu nouze, který je popsán v tomtéž odstavci. |
Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Členské státy, které jsou navzájem přímo propojeny, se dohodnou na technických, právních a finančních ujednáních pro provedení odstavce 3 a tato ujednání popíší v plánech pro stav nouze pro své příslušné regiony. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat ceny plynu, které se mají použít, použití propojovacích vedení včetně obousměrné kapacity, objemů plynu a úhrady nákladů na vyrovnání. Při plnění povinností stanovených v odstavci 3 se upřednostní tržní opatření, jako dražby. Pokud se změní technická, právní a finanční ujednání nutná k uplatnění odstavce 3, příslušný plán pro stav nouze se změní odpovídajícím způsobem. |
4. Členské státy, které jsou navzájem přímo propojeny, se dohodnou na technických, právních a finančních ujednáních pro provedení odstavce 3 a tato ujednání popíší v plánech pro stav nouze pro své příslušné regiony. Tato ujednání zahrnují mimo jiné ceny plynu, které se mají použít, použití propojovacích vedení včetně zaručené obousměrné kapacity, objemů plynu a úhrady nákladů na vyrovnání. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) může při výpočtu nákladů na vyrovnání, které musí být tržně orientované, jednat jako zprostředkovatel. Mechanismus solidarity představuje krajní opatření a jeho součástí je odpovídající kompenzace minimalizující dopad na zapojené tržní subjekty. Při plnění povinností stanovených v odstavci 3 se upřednostní tržní opatření, jako dražby. Ceny plynu, náklady na vyrovnání a mechanismy uvedené v tomto odstavci odráží tržní podmínky a jsou pravidelně přezkoumávány, a to i během stavů nouze. Pokud se změní technická, právní a finanční ujednání nutná k uplatnění odstavce 3, příslušný plán pro stav nouze se změní odpovídajícím způsobem. Komise připraví pokyny pro šablony opatření k zajištění solidarity, včetně vzorových doložek, a zveřejní je do ... [datum vstupu mechanismu solidarity v platnost]. |
Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Odstavec 2 se použije od 1. března 2019. |
5. Odstavec 2 se použije od 1. října 2018. |
Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Pokud se členské státy na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních nedohodnou, může Komise navrhnout rámec pro takováto opatření prostřednictvím stanoviska a rozhodnutí k plánům. |
6. Pokud se členské státy na nezbytných technických, právních, finančních a obchodních ujednáních nedohodnou, vypracuje Komise rámec pro takováto opatření v souladu s odstavcem 4. |
Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 13 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Výměna informací |
Shromažďování informací |
Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) informace o plánovaných opatřeních, která se mají uskutečnit, a opatřeních, která již provedl příslušný orgán s cílem zmírnit stav nouze, jakož i informace o jejich účinnosti; |
b) informace o plánovaných opatřeních, která se mají uskutečnit, a opatřeních, která již provedl příslušný orgán s cílem zmírnit stav nouze, včetně opatření na straně poptávky, jakož i informace o jejich účinnosti; |
Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Za řádně odůvodněných okolností může příslušný orgán bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, požadovat od plynárenských podniků, aby mu poskytly informace uvedené v odstavci 1 nebo dodatečné informace nezbytné k tomu, aby bylo možné posoudit celkovou situaci v oblasti dodávek plynu v daném členském státě nebo v jiných členských státech, a to včetně informací smluvních. Komise může příslušné orgány požádat, aby jí poskytly informace od plynárenských podniků. |
4. Příslušný orgán může bez ohledu na to, zda byl vyhlášen stav nouze, požadovat od plynárenských podniků, aby mu poskytly informace uvedené v odstavci 1 nebo dodatečné informace nezbytné k tomu, aby bylo možné posoudit celkovou situaci v oblasti dodávek plynu v daném členském státě nebo v jiných členských státech, a to včetně informací smluvních. Komise může příslušné orgány požádat, aby jí poskytly informace od plynárenských podniků. Komise a příslušné orgány se vyvarují vytváření zbytečné administrativní zátěže, zejména zdvojování požadavků na zveřejňování informací. |
Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Pokud se Komise domnívá, že dodávky plynu v regionu nebo Unii jako celku jsou nebo pravděpodobně budou ovlivněny, může od příslušných orgánů požadovat, aby shromáždily informace nutné k posouzení situace v oblasti dodávek plynu v Unii a aby jí tyto informace poskytly. Komise může své posouzení sdílet s Koordinační skupinou pro otázky plynu. |
5. Pokud se Komise domnívá, že dodávky plynu v regionu nebo Unii jako celku jsou nebo pravděpodobně budou ovlivněny, může od příslušných orgánů požadovat, aby shromáždily informace nutné k posouzení situace v oblasti dodávek plynu v Unii a aby jí tyto informace poskytly. Komise své posouzení sdílí s Koordinační skupinou pro otázky plynu. |
Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. a – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) dotčeným příslušným orgánům následující údaje o smlouvách s dodavateli, které mají dobu trvání delší než jeden rok: |
a) dotčeným příslušným orgánům a jakémukoli národnímu regulačnímu orgánu následující údaje o smlouvách s dodavateli, které mají dobu trvání delší než jeden rok: |
Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. a – písm. v a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
va) cenu, |
Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. a – písm. vi | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
vi) podmínky pro pozastavení dodávek plynu; |
vi) podmínky pro nové vyjednání a pozastavení dodávek plynu; |
Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) příslušnému orgánu a Komisi bezprostředně poté, co byly uzavřeny nebo změněny, smlouvy o dodávkách plynu, jejichž doba trvání přesahuje jeden rok a které byly uzavřeny nebo změněny po [OP: Vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost] a které samostatně nebo kumulativně s jinými smlouvami se stejným dodavatelem nebo jeho přidruženou společností zajišťují více než 40 % roční spotřeby zemního plynu v dotčeném členském státě. Oznamovací povinnost se nevztahuje na změny, které se týkají výhradně ceny plynu. Oznamovací povinnost se rovněž vztahuje na všechny obchodní dohody, které jsou důležité pro plnění smlouvy o dodávkách plynu. |
b) příslušnému orgánu a Komisi bezprostředně poté, co byly uzavřeny nebo změněny, smlouvy o dodávkách plynu s týmž dodavatelem ze třetí země nebo jeho přidruženou společností, jejichž doba trvání přesahuje jeden rok a které byly uzavřeny nebo změněny po 20. březnu 2015 a které samostatně nebo kumulativně se smlouvami ostatních plynárenských podniků na témže trhu se stejným dodavatelem nebo jeho přidruženou společností zajišťují více než 40 % celkového ročního dovozu zemního plynu ze třetích zemí do dotčeného členského státu. Oznamovací povinnost se vztahuje také na ceny plynu. Oznamovací povinnost se rovněž vztahuje na všechny stávající i nové obchodní dohody, které jsou důležité pro plnění smlouvy o dodávkách plynu. Za tímto účelem národní regulační orgány sledují strukturu dodávek na trhu a informují příslušné plynárenské podniky, jakmile je překročena hranice 40 %. |
Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Příslušný orgán oznámí údaje uvedené v písmeni a) prvního pododstavce Komisi do konce září každého roku. |
Příslušný orgán oznámí údaje uvedené v písmeni a) tohoto odstavce Komisi do konce září každého roku. Komise shrne oznámené údaje, přičemž seskupí členské státy s podobnými vzorci dodávek ze třetích zemí, a vytvoří tak smluvní kritéria pro příslušné plynárenské podniky. |
Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. Z oznamovací povinnosti stanovené v odstavci 6 jsou vyňaty smlouvy s dodavateli ze zemí EHP. |
Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6b. Komise použije shromážděné údaje k výpočtu průměrných cen plynu placených plynárenskými podniky v jednotlivých regionech definovaných v příloze I a v Unii jako celku. Získané výsledky se zveřejňují jednou za dva roky. |
Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
7. Pokud se příslušný orgán nebo Komise za řádně odůvodněných okolností domnívají, že by smlouva o dodávkách plynu, na kterou se nevztahuje odst. 6 písm. b) tohoto článku, mohla ovlivnit bezpečnost dodávek v členském státě, regionu nebo Unii jako celku, příslušný orgán členského státu, kde působí plynárenský podnik, který uzavřel danou smlouvu, nebo Komise mohou plynárenský podnik požádat, aby jim smlouvu poskytl za účelem posouzení jejích dopadů na bezpečnost dodávky. Žádost se může vztahovat také na jakékoli jiné obchodní smlouvy, které jsou důležité pro plnění smlouvy o dodávkách plynu. |
7. Pokud se příslušný orgán nebo Komise za řádně odůvodněných okolností domnívají, že by smlouva o dodávkách plynu, na kterou se nevztahuje odst. 6 písm. b) tohoto článku, mohla ovlivnit bezpečnost dodávek plynu v členském státě, regionu nebo Unii jako celku, příslušný orgán členského státu, kde působí plynárenský podnik, který uzavřel danou smlouvu, nebo Komise požádají plynárenský podnik, aby jim smlouvu poskytl za účelem posouzení jejích dopadů na bezpečnost dodávky plynu. Žádost se může vztahovat také na jakékoli jiné obchodní smlouvy, které jsou důležité pro plnění smlouvy o dodávkách plynu, nebo obchodní smlouvy týkající se rozvoje a provozu infrastruktury. |
Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 7 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7a. Do ... [6 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] zavede příslušný orgán opatření pro ukládání pokut plynárenským podnikům za nesplnění odstavce 6 nebo 7. Tyto pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující. |
Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 8 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
8a. Pokud Komise shledá, že podmínky smlouvy o dodávkách plynu porušují ustanovení tohoto nařízení, může zvážit zahájení dalšího postupu, mimo jiné v rámci právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže. Komise informuje dotčený plynárenský podnik a relevantní příslušný orgán o neslučitelnosti podmínek smlouvy o dodávkách plynu s ustanoveními tohoto nařízení a požádá o změnu těchto podmínek. Daný plynárenský podnik nebo relevantní příslušný orgán do tří měsíců od přijetí žádosti oznámí změnu Komisi nebo Komisi informuje o důvodech, proč s danou žádostí nesouhlasí. Komise do tří měsíců od přijetí odpovědi plynárenského podniku změní, stáhne či potvrdí svou žádost. Komise své rozhodnutí podrobně zdůvodní. Příslušný orgán do ... [ šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] zavede opatření pro ukládání pokut plynárenským podnikům za nesplnění žádosti. Tyto pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující s ohledem na rozsah nesplnění žádosti a na výhody, které mohly dotčené plynárenské podniky nesplněním žádosti získat. |
Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 9 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
9. Příslušné orgány a Komise zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací. |
9. Příslušné orgány a Komise zaručují přísnou důvěrnost obchodně citlivých informací zpřístupněných na základě uplatňování ustanovení tohoto článku. |
Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu. Skupina se skládá ze zástupců členských států, zejména jejich příslušných orgánů, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSO pro zemní plyn a subjektů zastupujících dotyčné odvětví a ze zástupců příslušných odběratelů. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině předsedá Komise. Skupina přijme svůj jednací řád. |
1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu. Skupina se skládá ze zástupců členských států, zejména jejich příslušných orgánů a jakéhokoli národního regulačního orgánu, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSO pro zemní plyn a subjektů zastupujících dotyčné odvětví a ze zástupců příslušných odběratelů. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině předsedá Komise. Skupina přijme svůj jednací řád. |
Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) všech informací, které mají význam pro dodávky plynu na úrovni celostátní, regionální a na úrovni Unie; |
b) všech informací, které mají význam pro dodávky plynu na úrovni celostátní, regionální a na úrovni Unie, včetně informací a údajů o prováděných a plánovaných politikách a opatřeních na straně poptávky; |
Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 – písm. g | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
g) koordinace opatření pro řešení stavu nouze v rámci Unie, se třetími zeměmi, které jsou stranami Smlouvy o energetickém společenství, a s jinými třetími zeměmi; |
g) koordinace opatření pro řešení stavu nouze v rámci Unie, se smluvními stranami Energetického společenství a s jinými třetími zeměmi; |
Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Ustanovení čl. 3 odst. 2 druhé věty, čl. 3 odst. 6, čl. 4 odst. 3, 4 a 6, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 písm. d), čl. 7 odst. 5 písm. b) a e), čl. 8 odst. 1 písm. e), g), i), čl. 8 odst. 4 písm. b) a c), čl. 9 odst. 1 písm. j) a m), čl. 9 odst. 4, čl. 10 odst. 4, čl. 11 odst. 5 a článek 12 vymezují povinnosti členských států vůči smluvní straně energetického společenství, na kterou se vztahuje následující postup: |
1. Ustanovení čl. 3 odst. 2 druhé věty, čl. 3 odst. 6, čl. 4 odst. 3, 4 a 6, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 písm. d), čl. 7 odst. 5 písm. b) a e), čl. 8 odst. 1 písm. e), g), i), čl. 8 odst. 4 písm. b) a c), čl. 9 odst. 1 písm. j) a m), čl. 9 odst. 4, čl. 10 odst. 4, čl. 11 odst. 5 a článek 12 vymezují povinnosti všech členských států vůči smluvní straně energetického společenství, na kterou se vztahuje následující postup: |
Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Čl. 16 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Na základě posouzení uvedených v čl. 7 odst. 5 Komise ve vhodných případech vypracuje závěry ohledně způsobu, jak zvýšit bezpečnost dodávek na úrovni Unie, a podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, do níž v nezbytných případech zapracuje doporučení, jak toto nařízení zlepšit. |
Na základě posouzení uvedených v čl. 7 odst. 5 Komise ve vhodných případech vypracuje závěry ohledně způsobu, jak zvýšit bezpečnost dodávek plynu na úrovni Unie, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, do níž v nezbytných případech zahrne legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Čl. 17 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Oznámení |
Předkládání dokumentů |
Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a všechny další dokumenty se Komisi oznamují elektronicky prostřednictvím platformy CIRCABC. |
Posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a všechny další dokumenty se Komisi předkládají elektronicky prostřednictvím platformy CIRCABC. |
Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Veškerá korespondence v souvislosti s oznámením probíhá elektronicky. |
Veškerá korespondence v souvislosti s ustanoveními tohoto článku probíhá elektronicky. |
Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Příloha II – bod 3 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
„Oblastí výpočtu“ se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá vzorec N-1, jak je stanovena příslušným orgánem. |
„Oblastí výpočtu“ se rozumí zeměpisně určená oblast příslušného trhu, pro niž se vypočítá vzorec N-1, jak je stanovena příslušným orgánem. |
Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Příloha III – bod 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pro umožnění nebo zlepšení obousměrné kapacity propojení nebo získání či prodloužení výjimky z této povinnosti musí provozovatelé přepravní soustavy na obou stranách propojení po konzultaci se všemi provozovateli přepravních soustav na koridoru pro dodávky plynu předložit svým příslušným orgánům (dotčeným příslušným orgánům): |
1. Pro umožnění nebo zlepšení obousměrné kapacity propojení nebo získání či prodloužení výjimky z této povinnosti musí provozovatelé přepravní soustavy na obou stranách propojení po konzultaci se všemi provozovateli přepravních soustav na koridoru pro dodávky plynu předložit svým příslušným orgánům či svým regulačním orgánům, nejsou-li příslušným orgánem (v této příloze společně označovaným jako „dotčené příslušné orgány“): |
Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Příloha IV – bod 1 – bod 1.1 – písm. e – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) popis úlohy domácí produkce (těžby) v regionu: |
e) popis úlohy domácí produkce (těžby) v regionu, včetně bioplynu: |
Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Příloha IV – bod 1 – bod 1.1 – písm. f a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
fa) scénáře poptávky po plynu, při kterých se zohlední také dopad opatření na zvyšování energetické účinnosti na konečnou roční spotřebu plynu |
Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Příloha IV – bod 1 – bod 1.2 – písm. g a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ga) scénáře poptávky po plynu, při kterých se zohlední také dopad opatření na zvyšování energetické účinnosti na konečnou roční spotřebu plynu |
Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Příloha V – bod 1 – bod 1.1 – písm. e – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) popis úlohy domácí produkce (těžby) v regionu: |
e) popis úlohy domácí produkce (těžby) v regionu, včetně bioplynu: |
Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Příloha V – bod 1 – bod 1.1 – písm. f a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
fa) popis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopad na konečnou roční spotřebu plynu |
Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Příloha V – bod 1 – bod 1.2 – písm. g a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ga) popis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopad na konečnou roční spotřebu plynu |
Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Příloha V – bod 5 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) popis jiných opatření přijatých z důvodů jiných než posouzení rizik ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek regionu či členského státu; |
b) popis jiných opatření přijatých z důvodů jiných než těch, které byly zjištěny při posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek regionu či členského státu; |
Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Příloha V – šablona 1 – bod 9 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) popište mechanismy používané pro začlenění technických a operativních odborných znalostí poskytovaných Systémem regionální koordinace v oblasti zemního plynu (RCSG) zřízeným sítí ENTSO pro zemní plyn. |
Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Příloha V – šablona 2 – bod 6 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) popište zavedené mechanismy pro spolupráci se Systémem regionální koordinace v oblasti zemního plynu (RCSG) zřízeným sítí ENTSO pro zemní plyn. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Úvod
Se vstupem v platnost nařízení č. 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES učinila EU první krok k posílené koordinaci mezi plynárenskými podniky, členskými státy a Evropskou komisí při hledání řešení nadnárodní výzvy bezpečnosti dodávek plynu.
Nařízení z roku 2010 vycházelo z uznání skutečnosti, že energetická bezpečnost je sdílenou pravomocí a odpovědností vnitrostátních orgánů a EU, jak uvádí článek 194 Smlouvy o Evropské unii. Článek počítá se společnou energetickou politikou založenou na zásadě solidarity, která mimo jiné usiluje o zajištění bezpečnosti dodávek energie.
Nařízení z roku 2010 bylo v souladu s dlouhodobým postojem Parlamentu, který vyzýval k doplnění regulačního rámce a k dokončení nutné infrastruktury vnitřního trhu s energií prostřednictvím ustanovení, jež by v duchu solidarity usnadňovala společné mechanismy prevence a reakce na přerušení vnějších dodávek. To bylo ještě důležitější vzhledem k narůstající závislosti EU na dovozu plynu i k opakovaným přerušením dodávek plynu z Ruska, jimiž byly vážně postiženy dodávky do několika členských států EU.
Plynové krize v letech 2006 a 2009 i ta, která následovala v roce 2014, vyvolaly v souvislosti s dodávkami plynu nejistotu. Jejich zásluhou se energetická bezpečnost stala ústředním bodem tvorby politik EU a jedním z hlavních cílů strategie energetické unie, kterou přijala Evropská komise dne 25. února 2015.
Nařízení z roku 2010 se ukázalo jako klíčové pro zlepšení energetické bezpečnosti v Evropě. Zároveň však, přihlédneme-li k závěrům zátěžových testů provedených v návaznosti na krize dodávek, ke zprávě o provádění nařízení z roku 2010 a k veřejné konzultaci, kterou provedla Komise v roce 2015, zpravodaj uznává, že se přístup na úrovni jednotlivých zemí ukázal jako nedostatečný pro úplné vyřešení regionálních rozdílů i pro přeshraniční charakter dodávek plynu, což vedlo k tomu, že je na přerušení dodávek nyní nutné reagovat prostřednictvím posílených mechanismů založených na solidaritě. Zpravodaj se domnívá, že odstranění dalších překážek mezi členskými státy, snížení nákladů na prevenci a maximalizace účinnosti zmírňujících opatření vyžadují větší spolupráci, koordinaci a transparentnost, zejména vzhledem k pokračující integraci trhů s plynem v EU a k přístupu k dodávkám plynu a zpětným tokům v Evropě založenému na koridorech.
Zpravodaj vítá iniciativu Komise na revizi nařízení z roku 2010. Tato revize je jedním z klíčových legislativních opatření v rámci energetické unie, které požadoval i Parlament ve svém usnesení na téma „Směrem k evropské energetické unii“ ze dne 15. prosince 2015. Zpravodaj také vítá obecný přístup Komise založený na posílení stávajících mechanismů s cílem dále zvýšit energetickou bezpečnost EU.
II. Hlavní body zjištěné zpravodajem
II.1. Regionální přístup s koridory pro nouzové dodávky
Zpravodaj je toho názoru, že nadnárodní charakter dodávek plynu (90 % plynu proudícího Evropou překračuje alespoň jednu státní hranici) a z něho plynoucí riziko šíření problémů způsobených přerušením dodávek i na další státy vyžaduje pokud možno širokou spolupráci s posílenou koordinační úlohou Komise, jak bylo v posledních deseti letech navrhováno v četných iniciativách a opakovaně podpořeno Parlamentem. Tyto iniciativy mimo jiné zahrnují Evropské energetické společenství, jehož ustavení zpravodaj navrhl spolu s bývalým předsedou Komise Jacquesem Delorsem, a konečně strategii energetické unie.
Ačkoli zpravodaj velmi podporuje celounijní a případně i celoevropský přístup, přihlíží rovněž k závěrům posouzení dopadu nového nařízení. Komise provedla srovnání čtyř možných scénářů, od základního (žádná další opatření na úrovni EU) přes nelegislativní (posílené provádění a opatření mající povahu právně nevynutitelných předpisů) k legislativním možnostem zavádějícím posílenou koordinaci na dvou možných úrovních až konečně k úplné harmonizaci na úrovni EU. Z analýzy scénářů vyšla jako nejlepší možnost posílená koordinace s určitými zásadami a normami stanovenými na úrovni EU.
Zpravodaj se domnívá, že regionální přístup k posuzování rizik a vytvoření plánů preventivních a zmírňujících opatření je efektivním a účelným způsobem, jak dosáhnout výrazně vyšší úrovně energetické bezpečnosti. Důrazně rovněž podporuje harmonizaci šablon i mechanismus vzájemného hodnocení, který má zajistit, aby řešení dohodnutá v jednotlivých regionech společně tvořila efektivní a kompatibilní celounijní rámec energetické bezpečnosti.
Regiony by však měly být zároveň vnímány jako soběstačné z hlediska prevence nebo zmírnění stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu. Nestabilní dodávky energie v jedné zemi nebo regionu postihují celou EU podél koridorů dodávek. Protože by členské státy v každém případě neměly spolupracovat pouze v rámci regionů, mohlo by být do návrhu s pozitivními dopady začleněno silnější evropské hledisko, jež by postiženým umožňovalo obrátit se na veškeré dostupné dodávky a nástroje na širším vnitřním trhu EU s plynem. Toho by mohlo být dosaženo prostřednictvím hloubkové analýzy relevantních koridorů pro nouzové dodávky prováděné na úrovni EU, jež by vycházela ze zdrojů dodávek plynu společných pro skupinu členských států.
Zpravodaj je toho názoru, že pro energetickou bezpečnost členského státu nebo skupiny členských států mohou koridory pro nouzové dodávky poskytnout důležité informace a možná opatření, která členským státům pomohou připravit posouzení rizik a regionální plány preventivních opatření a plány pro stav nouze tím, že poskytnou informace o dostupném objemu plynu, možných podmínkách a zdrojích pro nasměrování plynu do členských států, které jej potřebují. Koridory pro nouzové dodávky by měly vycházet ze stávajících koordinačních mechanismů ENTSOG a měly by doplňovat regionální přístup, čímž předejdou roztříštění a výrazně posílí evropské hledisko a zlepší účinnost prevence stavu nouze a reakce na něj. Dále je zpravodaj přesvědčen, že povinné posuzování dodávek plynu nad rámec regionů by Unii a členským státům pomohlo se mnohem lépe připravit na krizi a umožnilo rychlejší reakci v případě, že taková krize nastane.
II.2. Mechanismus solidarity
Zpravodaj vítá zavedení doložky o solidaritě jakožto právně závazné zásady a nejzazšího řešení. Rád by zdůraznil, že by neměla být vnímána jako alternativa tržních prevenčních opatření dostupných na vnitřním trhu EU se zemním plynem, ani by neměla nahrazovat vlastní úsilí dané země o zlepšení odolnosti vůči přerušení dodávek prostřednictvím diverzifikace dodavatelů, dodávkových tras a zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti.
II.3. Výměna informací
Zpravodaj důrazně podporuje argument, že bezpečné dodávky energie vyžadují rovné podmínky v obchodování s energií pro podniky v celé Unii, a to i pro energetické společnosti, díky transparentním pravidlům volného trhu závazným pro všechny podniky a zúčastněné subjekty v rámci dodavatelského, přenosového a distribučního řetězce.
Uznává význam skutečné výměny informací pro posuzování rizik a pro prevenci a zmírňování krizí. Zpravodaj proto podporuje návrh Komise, podle nějž budou muset být určité relevantní smlouvy automaticky oznamovány Komisi a příslušnému orgánu v případě uzavření či změny, a také pravomoc příslušného orgánu a Komise požadovat v řádně odůvodněných případech, aby jim plynárenský podnik poskytl smlouvu za účelem posouzení jejího dopadu na bezpečnost dodávek.
II.4. Chránění zákazníci
Zpravodaj zavádí celounijní harmonizaci definice chráněných zákazníků. To pomůže vyloučit rozdíly mezi členskými státy, které mohou ovlivňovat standard pro dodávky, především pokud je tohoto standardu dosahováno netržními opatřeními, což má negativní dopad na vnitřní trh a bezpečnost dodávek sousedních členských států, jelikož to snižuje likviditu trhů se zemním plynem, zejména v případě napjaté situace z hlediska nabídky a poptávky.
Zpravodaj dále navrhuje, aby bylo členským státům umožněno upřednostnit určité plynové elektrárny zásadně důležité pro integritu sítě. V rámci přísně stanovených podmínek by tyto elektrárny měly přednost před chráněnými zákazníky, aby se předešlo výpadku, který by připravil všechny chráněné zákazníky o dodávky elektřiny a případně také zemního plynu (pokud plynová zařízení potřebují ke svému fungování elektřinu).
II.5. Začlenění Energetického společenství
Zpravodaj plně podporuje nutné vytvoření společného regulačního rámce v odvětví energetiky, a zejména bezpečnosti dodávek, mezi EU a smluvními stranami Energetického společenství. Vítá tudíž přístup Komise, která rozšiřuje působnost určitých ustanovení tohoto nařízení (přeshraniční konzistentnost posouzení rizik, plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze) i na Energetické společenství za předpokladu, že jeho smluvní strany provedou příslušné právní závazky.
II.6. Společné nakupování plynu
Zpravodaj opakovaně podpořil společné nakupování plynu jako prostředek ke zlepšení vyjednávací pozice společností, zemí nebo regionů vůči externím dodavatelům, kterým by se snížily ceny energií pro spotřebitele a podpořila bezpečnost dodávek vycházející z trhu a solidarity. Parlament také ve svém usnesení „Směrem k evropské energetické unii“ vyzval k posouzení vhodnosti a možné struktury dobrovolného systému pro společné nakupování plynu. Zpravodaj je i nadále přesvědčen, že dobrovolné společné nakupování plynu, pro které již v EU existují první iniciativy vycházející zdola, by se mělo promítnout do práva EU.
***
V sázce totiž není jen bezpečnost dodávek jednoho konkrétního zdroje energie, ale také
celková bezpečnost, hospodářská konkurenceschopnost, růst a nové pracovní příležitosti pro občany v EU. Je to navíc důležité i z hlediska naší ambiciózní politiky v oblasti klimatu a vztahů s našimi sousedními zeměmi. Všechny výše uvedené aspekty musíme zohlednit při jednáních o novém nařízení. Může být naším odrazovým můstkem k bezpečnému a udržitelnému růstu a také společným evropským úspěchem, na kterém budeme stavět v nadcházejících desetiletích.
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (14.9.2016)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010
(COM(2016)0052 – C8-0035/2016 – 2016/0030(COD))
Navrhovatel: Jacek Saryusz-Wolski
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh, jehož cílem je zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Navrhované nařízení je vítáno a jeho zaměření na regionální spolupráci a bezpečnostní mechanismy odpovídá nezbytnosti silnějšího zapojení na úrovni EU, aby se zabránilo narušení dodávek plynu.
Regionální spolupráce musí být posílena, pokud jde o informační toky týkající se narušení dodávek plynu a regulačních výjimek pro chráněné odběratele. Uvedené výjimky by měly být stanovovány na regionální úrovni s cílem zlepšit obsah a srozumitelnost preventivních akčních plánů a plánů pro stav nouze. Pokud by se však regionální spolupráce měla setkávat s obtížemi v důsledku chybějící shody mezi členskými státy, Komise by měla mít možnost zavést technický a právní rámec v souvislosti s doložkou solidarity, nezbytné plány posouzení rizik nebo mechanismy spolupráce.
Strategický cíl diverzifikace přepravních tras a zdrojů dodávek by měl v případě potřeby posílen na základě dobrovolné agregace poptávek v souladu se závěry Evropské rady. Takový mechanismus může snížit monopolní vliv na méně konkurenceschopných trzích, pokud se zúčastněné strany rozhodnou spolupracovat.
Systémové začlenění zemí Energetického společenství je vítáno, pokud tyto země splňují požadavky stanovené v článku 15. EU však musí také posílit svou spolupráci se třetími zeměmi mimo tento rámec a vypracovat nástroje externího plánu reakce na mimořádné události. Význam této smlouvy se jasně ukázal během zapojení Komise do jednání o „zimním balíčku“ mezi Ukrajinou a Ruskem.
Mechanismus výměny informací by měl zajistit rovné podmínky pro všechny smlouvy překračující určitý absolutní objem, které mají význam pro fungování jednotného trhu s energií jako celek, a nikoli jen v jedné zemi. Není logické a odůvodněné vztahovat objem smluv na trhy s plynem v jednotlivých zemích, když se vytváří jednotný trh s energií v celé EU. Relativní prahová hodnota spotřeby pro jednotlivé státy by měla mít vedlejší úlohu, aby zajistila začlenění smluv týkajících se některých nekonkurenceschopných trhů a energetických ostrovů. Dohody předložené podle článku 13 by měly být nejen analyzovány, ale mohly by rovněž i vyžadovat, aby Komise podnikla nezbytné kroky k zajištění souladu s návrhem nařízení.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(1) Zemní plyn (plyn) zůstává důležitou složkou zásobování energií v Unii. Velký podíl tohoto plynu se do Unie dováží z třetích zemí. |
(1) Zemní plyn (plyn) zůstává důležitou složkou zásobování energií v Unii. Velký podíl tohoto plynu se do Unie dováží z třetích zemí, a některé členské státy jsou proto z velké části nebo zcela závislé na plynu, který jim dodávají monopoly z třetích zemí. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(2) Velké narušení dodávek plynu může ovlivnit všechny členské státy, Unii jako celek a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství, podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství Unie a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků. |
(2) Velké narušení dodávek plynu, byť i jen v jediném státě, může ovlivnit všechny členské státy, Unii jako celek a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství, podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství Unie a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(3) Toto nařízení má zaručit, že pokud nastanou náročné klimatické podmínky a dojde-li k přerušení dodávek plynu, budou přijata všechna nezbytná opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím co nejhospodárnějších opatření a tak, aby nebyly narušeny trhy s energií. |
(3) Toto nařízení má zaručit, že pokud nastanou náročné klimatické podmínky a dojde-li k přerušení dodávek plynu, budou přijata všechna nezbytná opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím co nejhospodárnějších opatření v rámci přiměřených a nediskriminačních mechanismů a tak, aby nebyly narušeny trhy s energií. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
(3a) Toto nařízení má být provedeno v obtížné době, kdy světové trhy s energií nepříznivě ovlivňuje ruská invaze na Ukrajinu a anexe Krymu z roku 2014, stupňování napětí v oblasti Černého a Kaspického moře, skutečnost, že Islámský stát ovládá na okupovaných územích dodávky ropy a zemního plynu, a napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu již mělo významný příznivý dopad na situaci Unie, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby připravovaly plány obsahující preventivní opatření a opatření pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musejí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 však poukázala na oblasti, v nichž by bezpečnost dodávek v Unii pomohlo dále zvýšit zlepšení uvedeného nařízení. |
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu již mělo významný příznivý dopad na situaci Unie, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Některé členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby připravovaly plány obsahující preventivní opatření a opatření pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musejí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 však poukázala na oblasti, v nichž by bezpečnost dodávek v Unii pomohlo dále zvýšit zlepšení uvedeného nařízení. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(5) Ve sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 201413 byly analyzovány účinky částečného či úplného přerušení dodávek z Ruska a závěrem bylo, že v případě závažného narušení nejsou čistě vnitrostátní přístupy vzhledem ke svému rozsahu, který je již z definice omezený, příliš účinné. Tento zátěžový test ukázal, jak by mohl přístup založený na intenzivnější spolupráci členských států výrazně snížit dopad mimořádně závažného narušení dodávek v nejzranitelnějších členských státech. |
(5) Ve sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 201413 byly analyzovány účinky částečného či úplného přerušení dodávek z Ruska a závěrem bylo, že v případě závažného narušení nejsou čistě vnitrostátní přístupy vzhledem ke svému rozsahu, který je již z definice omezený, a nedostatečné koordinaci, především na regionální úrovni, příliš účinné. Tento zátěžový test ukázal, jak by mohl přístup založený na intenzivnější spolupráci členských států výrazně snížit dopad mimořádně závažného narušení dodávek v nejzranitelnějších členských státech. | ||||||||||||
__________________ |
__________________ | ||||||||||||
13 COM(2014) 654 final. |
13 COM(2014) 654 final. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
(5a) Pro zabezpečení dodávek energie do Evropské unie je nezbytné diverzifikovat zdroje energie a vybudovat mezi členskými státy nová energetická propojení. Současně je nezbytné prohloubit spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti se sousedními státy Unie, se strategickými partnery a rovněž mezi orgány Unie. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(6) Ve sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“14 z února 2015 je vyzdvihnuta skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě a důvěře, které jsou nezbytnými rysy bezpečnosti dodávek energie. Cílem tohoto nařízení je posílit solidaritu a důvěru mezi členskými státy a mělo by zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná, a tím připravit cestu k realizaci energetické unie. |
(6) Ve sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“14 z února 2015 je vyzdvihnuta skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě a důvěře, které jsou nezbytnými rysy bezpečnosti dodávek energie. Cílem tohoto nařízení je posílit solidaritu a důvěru mezi členskými státy a mělo by zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná, a tím připravit cestu k realizaci energetické unie. Unie by však měla podporovat pouze ty diverzifikační projekty, jež jsou zcela v souladu s jejími právními předpisy a zásadami, jakož i s jejími dlouhodobými politickými cíli a prioritami. | ||||||||||||
__________________ |
__________________ | ||||||||||||
14 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, COM(2015) 80 final. |
14 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, COM(2015) 80 final. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
(6a) Pro vytvoření stabilního a pružného vnitřního trhu s energií by se měla zajistit větší provázanost plynárenských a elektroenergetických soustav, aby v případě přerušení dodávek plynu bylo možné využít elektřiny nebo jiných alternativních zdrojů energie jako náhrady. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(7) Nejlepší zárukou pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v Unii a snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek je hladce fungující vnitřní trh s plynem. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek pro jeden členský stát, existuje riziko, že jednostranná opatření uvedeného státu mohou ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a poškodit dodávky plynu odběratelům v jiných členských státech. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska prevence, tak reakce na aktuální narušení dodávek. |
(7) Nejlepší zárukou pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v Unii a snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek je hladce fungující vnitřní trh s plynem. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek pro jeden členský stát, existuje riziko, že jednostranná opatření uvedeného státu mohou ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a poškodit dodávky plynu odběratelům v jiných členských státech. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit na úrovni Unie solidaritu a koordinaci v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska prevence, tak reakce na aktuální narušení dodávek. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(9) V duchu solidarity by základní zásadou tohoto nařízení měla být regionální spolupráce mezi veřejnými orgány a plynárenskými podniky, aby bylo možné v každém regionu určit relevantní rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření z hlediska zmírnění těchto rizik a provádět co nejhospodárnější opatření pro spotřebitele v Unii. |
(9) V duchu respektování zásad tržního hospodářství a solidarity by základní zásadou tohoto nařízení měla být regionální spolupráce mezi veřejnými orgány a plynárenskými podniky, aby bylo možné v každém regionu určit relevantní rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření z hlediska zmírnění těchto rizik a provádět co nejhospodárnější opatření pro spotřebitele v Unii. Solidarita by měla fungovat na třech úrovních: regionální, meziregionální a unijní. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(10) Určití zákazníci včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní a mohou potřebovat sociální ochranu. Definice těchto chráněných zákazníků by neměla být v rozporu s mechanismy solidarity Unie. |
(10) Určití zákazníci včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní a mohou potřebovat sociální ochranu. Definice těchto chráněných zákazníků by neměla být v rozporu s mechanismy solidarity Unie a měla by se harmonizovat na úrovni Unie. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(17) Regionální přístup k posuzování rizik a definování a přijímání preventivních a zmírňujících opatření umožňuje koordinovat úsilí a je značně přínosný z hlediska účinnosti opatření a optimalizace zdrojů. To platí zejména pro opatření, která mají za velice náročných podmínek zaručit nepřetržité dodávky chráněným zákazníkům, a opatření, která mají zmírnit dopad stavu nouze. Posouzení provázaných rizik na regionální úrovni, které je jak komplexnější, tak přesnější, zaručí, že jsou členské státy na krize lépe připraveny. Kromě toho koordinovaný a předem odsouhlasený přístup k bezpečnosti dodávek během stavu nouze zaručuje jednotnou reakci a snižuje riziko negativních vedlejších účinků, které by čistě vnitrostátní přístupy mohly vyvolat v sousedních zemích. |
(17) Regionální přístup k posuzování rizik a definování a přijímání preventivních a zmírňujících opatření umožňuje koordinovat úsilí a je značně přínosný z hlediska účinnosti opatření a optimalizace zdrojů. To platí zejména pro opatření, která mají za velice náročných podmínek zaručit nepřetržité dodávky chráněným zákazníkům, a opatření, která mají zmírnit dopad stavu nouze. Posouzení provázaných rizik na regionální úrovni, které je jak komplexnější, tak přesnější, zaručí, že jsou členské státy na krize lépe připraveny. Kromě toho koordinovaný a předem odsouhlasený přístup k bezpečnosti dodávek během stavu nouze zaručuje jednotnou reakci a snižuje riziko negativních vedlejších účinků, které by čistě vnitrostátní přístupy mohly vyvolat v sousedních zemích. Regionální přístup by nicméně neměl omezovat povinnost členských států zabezpečit dodávky odpovídající normě na vnitrostátní úrovni. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(19) Pro účely tohoto nařízení by proto měla být při definování regionálních skupin zohledněna tato kritéria: modely dodávky, stávající a plánovaná propojení a propojovací kapacita mezi členskými státy, vývoj a vyspělost trhu, stávající struktury pro regionální spolupráci a počet členských států v regionu, který by měl být omezený, aby se zaručilo, že je skupina jen tak velká, aby ji bylo možné řídit. |
(19) Pro účely tohoto nařízení by proto měla být při definování regionálních skupin zohledněna tato kritéria: modely dodávky, stávající a plánované koridory, propojení a propojovací kapacita mezi členskými státy, vývoj a vyspělost trhu, stávající struktury pro regionální spolupráci a počet členských států v regionu, který by měl být omezený, aby se zaručilo, že je skupina jen tak velká, aby ji bylo možné řídit. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(21) Při provádění komplexního posouzení rizik na regionální úrovni by příslušné orgány měly posoudit přírodní, technologická, obchodní, finanční, sociální, politická a tržní a jakákoli další relevantní rizika, případně rovněž riziko přerušení dodávek od jediného největšího dodavatele. Všechna rizika by měla být řešena pomocí účinných, přiměřených a nediskriminačních opatření, která budou rozpracována v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Výsledky posouzení rizik by měly rovněž přispět k posouzení všech rizik závažných nebezpečí podle článku 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU18. |
(21) Při provádění komplexního posouzení rizik na regionální úrovni by příslušné orgány měly posoudit přírodní, technologická, infrastrukturální, obchodní, finanční, sociální, geostrategická, politická a tržní a jakákoli další relevantní rizika, případně rovněž riziko přerušení dodávek od jediného největšího dodavatele. Všechna rizika by měla být řešena pomocí účinných, přiměřených a nediskriminačních opatření, která budou rozpracována v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Výsledky posouzení rizik by měly rovněž přispět k posouzení všech rizik závažných nebezpečí podle článku 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. | ||||||||||||
__________________ |
__________________ | ||||||||||||
18 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 24). |
18 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 24). | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(23) Aby se zaručila maximální připravenost, a zamezilo se tak přerušení dodávek a aby se zmírnily dopady takového přerušení, pokud by i přesto nastalo, musejí příslušné orgány v daném regionu po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Regionální plány by měly zohlednit konkrétní okolnosti každého členského státu. Měly by jasně definovat úlohy a odpovědnost plynárenských podniků a příslušných orgánů. Vnitrostátní opatření, která mají být formulována, by měla v plném rozsahu zohledňovat regionální opatření vymezená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Měla by být koncipována tak, aby vnitrostátní rizika eliminovala způsobem, jenž v plné míře využívá příležitosti, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a měly by pomoci zabránit výskytu či vyostření stavu nouze a zmírnit jeho účinky. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a být soudržné se strategickým plánováním a nástroji pro podávání zpráv v rámci energetické unie. |
(23) Aby se zaručila maximální připravenost, a zamezilo se tak přerušení dodávek a aby se zmírnily dopady takového přerušení, pokud by i přesto nastalo, musejí příslušné orgány v daném regionu po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Regionální plány by měly zohlednit konkrétní okolnosti každého členského státu. Zejména pro členské státy závislé na jediném dodavateli je třeba nalézt a rozvíjet alternativní trasy a dodavatele energie. Měly by jasně definovat úlohy a odpovědnost plynárenských podniků a příslušných orgánů. Vnitrostátní opatření, která mají být formulována, by měla v plném rozsahu zohledňovat regionální opatření vymezená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Měla by být koncipována tak, aby vnitrostátní rizika eliminovala způsobem, jenž v plné míře využívá příležitosti, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a měly by pomoci zabránit výskytu či vyostření stavu nouze a zmírnit jeho účinky. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a být soudržné se strategickým plánováním a nástroji pro podávání zpráv v rámci energetické unie. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(36) Aby se zabezpečily dodávky plynu v Unii a aby byly celkové náklady co nejnižší, je nutná solidarita, jak prokázal zátěžový test v říjnu 2014. Pokud kterýkoli členský stát vyhlásí stav nouze, měl by být uplatněn přístup o dvou krocích, aby se posílila solidarita. Zaprvé, všechny členské státy, které zavedly vyšší standard pro dodávky, by tento standard měly snížit na standardní hodnoty, aby se zvýšila likvidita trhu s plynem. Zadruhé, pokud první krok nezajistí nezbytné dodávky, měly by sousední členské státy zahájit další opatření, a to i v případě, že se nenachází ve stavu nouze, aby se zaručily dodávky plynu domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v členském státě, v němž stav nouze nastal. Členské státy by měly ve svých plánech pro stav nouze určit a podrobně popsat opatření k zajištění solidarity, a tím zaručit spravedlivou kompenzaci pro plynárenské podniky. |
(36) Aby se zabezpečily dodávky plynu v Unii a aby byly celkové náklady co nejnižší, je nutná solidarita, jak prokázal zátěžový test v říjnu 2014. Pokud kterýkoli členský stát vyhlásí stav nouze, měl by být uplatněn přístup o dvou krocích, aby se posílila solidarita. Zaprvé, všechny členské státy, které zavedly vyšší standard pro dodávky, by tento standard měly snížit na standardní hodnoty, aby se zvýšila likvidita trhu s plynem. Zadruhé, pokud první krok nezajistí nezbytné dodávky, měly by sousední členské státy zahájit další opatření, a to i v případě, že se nenachází ve stavu nouze, aby se zaručily dodávky plynu domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v členském státě, v němž stav nouze nastal. Členské státy by měly ve svých plánech pro stav nouze určit a podrobně popsat opatření k zajištění solidarity, a tím zaručit spravedlivou kompenzaci pro plynárenské podniky. Komise by měla rovněž zajistit, aby hlavní dodavatelé plynu v regionu nezneužívali svého postavení v rozporu s právními předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména aby si v členských státech neúčtovali nepřiměřené ceny. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(41) Jedním z cílů Unie je posílit Energetické společenství, které by zajistilo účinné provedení acquis Unie týkající se energetiky, reformy trhu s energií a motivaci investic v odvětví energetiky těsnější integrací trhů s energií Unie a Energetického společenství. To zahrnuje rovněž zavedení společného řešení krizí tím, že se navrhnou plány preventivních opatření a plány pro stav nouze na regionální úrovni včetně smluvních stran Energetického společenství. Sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 2014 dále uvádí, že je třeba na toky energie mezi členskými státy Unie a smluvními stranami Energetického společenství použít pravidla vnitřního trhu s energií. Aby v tomto ohledu bylo zajištěno účinné řešení krizí na hranicích členských států Unie a smluvních stran, nezbytná opatření po přijetí společného aktu by měla být zavedena tak, aby po řádném provedení vzájemných ustanovení mohlo docházet ke spolupráci s jakoukoli konkrétní smluvní stranou Energetického společenství. |
(41) Jedním z cílů Unie je posílit Energetické společenství a zajistit, aby všechny členské státy Energetického společenství účinně prováděly acquis Unie týkající se energetiky, reforem trhu s energií a pobídek pro investice v odvětví energetiky s cílem dosáhnout těsnější integrace trhů s energií Unie a Energetického společenství. To zahrnuje rovněž zavedení společného řešení krizí tím, že se navrhnou plány preventivních opatření a plány pro stav nouze na regionální úrovni včetně smluvních stran Energetického společenství. Sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 2014 dále uvádí, že všechny členské státy Energetického společenství by měly na toky energie mezi členskými státy Unie a smluvními stranami Energetického společenství použít pravidla vnitřního trhu s energií a příslušné dohody v celém jejich rozsahu. Aby v tomto ohledu bylo zajištěno účinné řešení krizí na hranicích členských států Unie a smluvních stran, nezbytná opatření po přijetí společného aktu by měla být zavedena tak, aby po řádném provedení vzájemných ustanovení mohlo docházet ke spolupráci s jakoukoli konkrétní smluvní stranou Energetického společenství. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(42) Vzhledem k tomu, že pro bezpečnost dodávek plynu v Unii jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, by měla Komise své kroky ve vztahu ke třetím zemím koordinovat, a společně s dodavatelskými a tranzitními zeměmi by se měla podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajištění stabilního toku plynu do Unie. Komise by měla být oprávněna, po konzultaci se zúčastněnými třetími zeměmi, využít pracovní skupinu pro sledování toků plynu do Unie v krizových situacích a při vzniku krize z důvodu obtíží ve třetí zemi jednat jako zprostředkovatel a usnadňovat jednání. |
(42) Vzhledem k tomu, že pro bezpečnost dodávek plynu v Unii jsou klíčové dodávky plynu ze třetích zemí, by měla Komise své kroky ve vztahu ke třetím zemím koordinovat, a společně s dodavatelskými a tranzitními zeměmi by se měla podílet na ujednáních pro řešení krizových situací a zajištění stabilního toku plynu do Unie. Toho lze docílit, budou-li energetické a vnější politiky jednotným způsobem koordinovány. Komise by měla být oprávněna, po konzultaci se zúčastněnými třetími zeměmi, využít pracovní skupinu pro sledování toků plynu zejména v krizových situacích a při vzniku krize z důvodu obtíží ve třetí zemi jednat jako zprostředkovatel a usnadňovat jednání. Komise by se měla i nadále aktivně zasazovat o obnovení třístranných rozhovorů se společností Gazprom a s Ukrajinou o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu s cílem zajistit, aby dodávky plynu z Ruska na Ukrajinu už nesloužily jako zbraň v rusko-ukrajinském konfliktu a aby Ukrajina byla v oblasti plynárenství i nadále spolehlivým partnerem a tranzitní zemí. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(44) Členské státy nemohou samy uspokojivě dosáhnout cíle tohoto nařízení, tedy zaručit bezpečné dodávky plynu v Unii. Vzhledem k rozsahu a účinkům akce jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. |
(44) Členské státy nemohou samy uspokojivě dosáhnout cíle tohoto nařízení, tedy zaručit bezpečné dodávky plynu v Unii. Posuzování rizik na vnitrostátní úrovni a vnitrostátní strategie nestačí. Vzhledem k rozsahu a účinkům akce jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 45 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
Cílem tohoto nařízení je zajistit bezpečnost dodávek zemního plynu (dále jen „plyn“) zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem, připuštěním mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, a jasným stanovením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek. Toto nařízení také v duchu solidarity zavádí transparentní mechanismy, které umožňují koordinovat přípravu a reakci na stav nouze na úrovni členského státu, regionu a Unie. |
Cílem tohoto nařízení je zajistit bezpečnost dodávek zemního plynu (dále jen „plyn“) zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem, připuštěním mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, a jasným stanovením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek. Toto nařízení také v duchu solidarity zavádí transparentní mechanismy, které umožňují koordinovat přípravu a reakci na stav nouze na úrovni členského státu, regionu a Unie, s cílem posílit energetickou unii a energetickou bezpečnost. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 1 – návětí | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 1 – písm. a | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
a) malé a střední podniky, jsou-li připojeny k některé plynárenské distribuční soustavě, nebo klíčové sociální služby, jsou-li připojeny k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě, za předpokladu, že všechny tyto podniky či služby nepředstavují více než 20 % celkové konečné roční spotřeby plynu v daném členském státě; |
a) malé a střední podniky, jsou-li připojeny k některé plynárenské distribuční soustavě a jsou-li k tomu vážné důvody, nebo klíčové sociální služby, jsou-li připojeny k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě, za předpokladu, že všechny tyto podniky či služby nepředstavují více než 20 % celkové konečné roční spotřeby plynu v daném členském státě; | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 a (nový) | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
1a. Bezpečnost dodávek plynu zajistí rovněž dostupné ceny energie pro občany Unie, a přispěje tak k boji proti energetické chudobě. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
3. Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi název příslušného orgánu a změny příslušného orgánu. Každý členský stát název příslušného orgánu zveřejní. |
(Netýká se českého znění.) | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 – pododstavec 2 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
1. Každý členský stát – nebo příslušný orgán, pokud tak členský stát stanoví –, zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury měla zbývající infrastruktura stanovená na základě vzorce N-1 uvedeného v bodě 2 přílohy II kapacitu dodávat nezbytný objem plynu pro uspokojení celkové poptávky po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku. Tím nejsou dotčeny povinnosti provozovatelů plynárenské soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené ve směrnici 2009/73/ES a v nařízení (ES) č. 715/2009. |
1. Každý členský stát nebo příslušný orgán zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury měla zbývající infrastruktura stanovená na základě vzorce N-1 uvedeného v bodě 2 přílohy II kapacitu dodávat nezbytný objem plynu pro uspokojení celkové poptávky po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku. Tím nejsou dotčeny povinnosti provozovatelů plynárenské soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené ve směrnici 2009/73/ES a v nařízení (ES) č. 715/2009. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 6 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
6. Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení permanentní obousměrné kapacity nebo vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má další členský stát, rozhodnou o rozložení nákladů společně národní regulační orgány všech dotčených členských států, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici. Při rozhodování o rozložení nákladů se přihlíží zejména k tomu, jakým způsobem se investice do infrastruktury podílejí na větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury učiněny. |
6. Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení permanentní obousměrné kapacity nebo vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má další členský stát, rozhodnou o rozložení nákladů společně národní regulační orgány všech dotčených členských států, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici. Při rozhodování o rozložení nákladů se přihlíží zejména k tomu, jakým způsobem se investice do infrastruktury podílejí na větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, ke geostrategickým a politickým problémům, v jejichž důsledku mohou dotčeným členským státům vznikat dodatečné investiční náklady, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury učiněny. Pro usnadnění těchto investic by se měly plně využívat dostupné finanční prostředky. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – návětí | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
1. Příslušné orgány v každém z regionů uvedených v příloze I společně na regionální úrovni posuzují všechna rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu. Při posouzení se zohlední všechna relevantní rizika, např. přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická a jiná rizika. Posouzení rizik se provede: |
1. Příslušné orgány v každém z regionů uvedených v příloze I společně na regionální úrovni a po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranamiprovedou komplexní posouzení všech rizik, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu. Při posouzení se zohlední všechna relevantní rizika, např. přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická, hospodářská a jiná rizika. Posouzení rizik se provede: | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – návětí | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
1. Příslušné orgány členských států v každém z regionů uvedených v příloze I po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny a národní regulační orgány, nejsou-li příslušnými orgány, společně vypracují: |
1. Příslušné orgány členských států v každém z regionů uvedených v příloze I po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny a národní regulační orgány, nejsou-li příslušnými orgány, a po zohlednění obsahu a struktury vnitrostátních plánů a mechanismů společně vypracují: | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 3 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. b | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
b) definici chráněných zákazníků v každém členském státě v regionu a informace popsané v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci; |
b) definici chráněných zákazníků v každém členském státě v regionu a informace popsané v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci; definice chráněných zákazníků by se měla harmonizovat na úrovni Unie; | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. e | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. b | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
b) vymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků a průmyslových odběratelů plynu, včetně dotčených výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou ovlivněny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní definovaných v čl. 10 odst. 1; |
b) jasně vymezuje úlohu a povinnosti plynárenských podniků a průmyslových odběratelů plynu, včetně dotčených výrobců elektřiny, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry jsou ovlivněny případným narušením dodávek plynu, a jejich interakci s příslušnými orgány a případně i s národními regulačními orgány na každé z krizových úrovní definovaných v čl. 10 odst. 1; | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. e | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
e) stanoví, pokud je to vhodné, opatření a kroky, které je třeba učinit s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu; |
e) stanoví, pokud je to vhodné, opatření a kroky, které je třeba učinit s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění a na dodávky elektřiny vyráběné z plynu, přičemž vezme v úvahu regionální specifika; | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. h | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 5 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 2 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
4. Členské státy, které jsou navzájem přímo propojeny, se dohodnou na technických, právních a finančních ujednáních pro provedení odstavce 3 a tato ujednání popíší v plánech pro stav nouze pro své příslušné regiony. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat ceny plynu, které se mají použít, použití propojovacích vedení včetně obousměrné kapacity, objemů plynu a úhrady nákladů na vyrovnání. Při plnění povinností stanovených v odstavci 3 se upřednostní tržní opatření, jako dražby. Pokud se změní technická, právní a finanční ujednání nutná k uplatnění odstavce 3, příslušný plán pro stav nouze se změní odpovídajícím způsobem. |
4. Na regionální a meziregionální úrovni se uzavřoutechnická, právní a finanční ujednání pro provedení odstavce 3 a tato ujednání se popíší v plánech pro stav nouze. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat ceny plynu, které se mají použít, použití propojovacích vedení včetně obousměrné kapacity, objemů plynu a rozdělení odpovědnosti za náklady na vyrovnání. Při plnění povinností stanovených v odstavci 3 se upřednostní tržní opatření, jako dražby. Uvedené ceny plynu a náklady na vyrovnání včetně příslušných mechanismů jsou předmětem pravidelného přezkumu. Pokud se změní technická, právní a finanční ujednání nutná k uplatnění odstavce 3, příslušný plán pro stav nouze se změní odpovídajícím způsobem. Do 31. března 2019 vypracuje Komise pokyny a soubor osvědčených postupů s cílem usnadnit uzavření těchto ujednání. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 6 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 5 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. a – bod vi | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. b | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 9 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 9 b (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu. Skupina se skládá ze zástupců členských států, zejména jejich příslušných orgánů, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSO pro zemní plyn a subjektů zastupujících dotyčné odvětví a ze zástupců příslušných odběratelů. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině předsedá Komise. Skupina přijme svůj jednací řád. |
1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu s cílem zlepšit koordinaci opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu. Skupina se skládá ze zástupců členských států, zejména jejich příslušných orgánů, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSO pro zemní plyn a subjektů zastupujících dotyčné odvětví a ze zástupců příslušných odběratelů. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině předsedá Komise. Skupina přijme svůj jednací řád. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 – návětí | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
1. Ustanovení čl. 3 odst. 2 druhé věty, čl. 3 odst. 6, čl. 4 odst. 3, 4 a 6, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 písm. d), čl. 7 odst. 5 písm. b) a e), čl. 8 odst. 1 písm. e), g), i), čl. 8 odst. 4 písm. b) a c), čl. 9 odst. 1 písm. j) a m), čl. 9 odst. 4, čl. 10 odst. 4, čl. 11 odst. 5 a článek 12 vymezují povinnosti členských států vůči smluvní straně energetického společenství, na kterou se vztahuje následující postup: |
| ||||||||||||
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
Na základě posouzení uvedených v čl. 7 odst. 5 Komise ve vhodných případech vypracuje závěry ohledně způsobu, jak zvýšit bezpečnost dodávek na úrovni Unie, a podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, do níž v nezbytných případech zapracuje doporučení, jak toto nařízení zlepšit. |
Na základě posouzení uvedených v čl. 7 odst. 5 Komise vypracuje závěry ohledně způsobu, jak zvýšit bezpečnost dodávek na úrovni Unie, a podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, do níž zapracuje doporučení, jak toto nařízení zlepšit. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu |
||||
Referenční údaje |
COM(2016)0052 – C8-0035/2016 – 2016/0030(COD) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 7.3.2016 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 7.3.2016 |
||||
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Jacek Saryusz-Wolski 15.3.2016 |
||||
Projednání ve výboru |
14.6.2016 |
30.8.2016 |
|
|
|
Datum přijetí |
12.9.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
41 6 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Afzal Khan, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Javier Nart, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Cristian Dan Preda, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Reinhard Bütikofer, Othmar Karas, Javi López, Jean-Luc Schaffhauser, Traian Ungureanu |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Heidi Hautala |
||||
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (14.9.2016)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010
(COM(2016)0052 – C8-0035/2016 – 2016/0030(COD))
Navrhovatel: Tomasz Piotr Poręba
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Od přijetí nařízení 994/2010 učinila EU v integraci vnitřního trhu se zemním plynem pokrok, čímž připravila prostor pro zavedení nových řešení k zabezpečení dodávek v rámci společného trhu. Zkušenosti však ukázaly, že dopad cyklických krizí v oblasti zemního plynu, jimiž je Evropa postihována, přesahuje hranice jednotlivých členských států a má následky pro dodavatelský řetězec celé EU. Přesto se však úroveň spolupráce mezi členskými státy často ukazuje být nedostatečná.
Stávající pravidla poskytují vnitrostátním trhům se zemním plynem pouze minimální úroveň ochrany, chrání totiž členské státy před událostmi technické povahy nebo před nárazy na straně poptávky, ale nijak neřeší hlavní regionální problém – tj. politické riziko.
Politické napětí, které Rusko způsobilo ve vztazích s Ukrajinou, také vyžaduje změnu způsobu, jakým je na bezpečnost dodávek plynu v EU nahlíženo. Z toho vyplývající dlouhodobá nejistota v souvislosti s dodávkami zemního plynu nás nutí přijímat opatření k posouzení stávající úrovně zabezpečení dodávek zemního plynu do EU a možnosti jejího zlepšení.
Vítám proto nový přístup k otázce zabezpečení dodávek a návrhy na zavedení nových, posílených mechanismů pro spolupráci mezi členskými státy. Za zmínku stojí zejména návrhy týkající se uplatňování zásady solidarity a silnějšího hodnocení rizik a vnitrostátního a regionálního plánování.
Jsem přesvědčen, že vytvoření regionálních skupin v rámci EU pomůže posílit spolupráci a solidaritu mezi členskými státy a zlepšit zabezpečení dodávek zemního plynu do EU i zvýšit účinnost samotného nařízení.
Dosud uplatňovaný, nepovinný přístup k regionální spolupráci zdola nahoru se v praxi ukázal jako neúčinný. Stále existují vážná omezení spolupráce mezi členskými státy, které vyplývají z nedostatku možností spolupráce na nadnárodní úrovni. Navržení transparentních kritérií pro definování regionů a specifických mechanismů spolupráce jistě povede k diverzifikaci zdrojů a tras dodávek, což je v případě mimořádné situace klíčové.
Regionální přístup je důležitý také proto, že je třeba, aby se dopad případných krizových situací v různých zemích EU rovnoměrně rozložil. Závažné narušení dodávek plynu z východu má závažný dopad v celé EU, ale zátěž takové krize není rozložena rovnoměrně.
Posílení regionální spolupráce, jež bude podpořeno jednotnými normami v oblasti dodávek a infrastruktury stanovenými na úrovni EU, proto v případě nedostatku zemního plynu členským státům poskytne skutečné nástroje k řešení dopadu krize způsobené narušením systému dodávek nebo mimořádně vysokou poptávkou.
Zvýšení odolnosti regionů vůči politicky motivovaným narušením dodávek povede k posílení odolnosti celé EU vůči narušením dodávek zemního plynu. Rozšíření regionální spolupráce a používání mechanismů reakce v krizových situacích založených na společně připravených posouzeních rizik pak členským státům poskytne nástroje, s nimiž se připraví na všechny situace, v nichž by mohlo dojít k nedostatku plynu.
Chtěl bych také zdůraznit začlenění zásady solidarity díky zavedení mechanismu zajišťujícího prioritní dodávky domácnostem, vytápěcím zařízením a klíčovým sociálním službám (např. nemocnicím a školám) v členských státech, které čelí krizi dodávek zemního plynu, a to i za cenu snížení spotřeby zemního plynu na trhu jiné země.
Domnívám se, že budeme schopni navrhnout mechanismy zajišťující schopnost dodávat členským státům, které vyhlásily nouzový stav, požadovaný objem zemního plynu.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Zemní plyn (plyn) zůstává důležitou složkou zásobování energií v Unii. Velký podíl tohoto plynu se do Unie dováží z třetích zemí. |
(1) Zemní plyn (plyn) je důležitou složkou zásobování energií v Unii v přechodové fázi směrem ke stále rostoucímu podílu energie z obnovitelných zdrojů. Velký podíl tohoto plynu se do Unie dováží z třetích zemí. Proto je třeba zabezpečení dodávek plynu řešit na úrovni Unie, protože společné řešení poskytne účinnější záruky, aniž by oslabilo vnitřní trh s energií nebo mělo nepříznivé dopady na ostatní země. Stávající politická situace související s některými třetími zeměmi však neposkytuje žádnou záruku spolehlivosti a kontinuity dodávek ani energetické bezpečnosti Unie a jejích členských států, a proto je třeba posílit diverzifikaci dodávek ze třetích zemí a propojení mezi členskými státy. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Velké narušení dodávek plynu může ovlivnit všechny členské státy, Unii jako celek a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství, podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství Unie a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků. |
(2) Velké narušení dodávek plynu může ovlivnit všechny členské státy, Unii jako celek a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství, podepsané v Aténách dne 25. října 2005. Může také vážně poškodit hospodářství a bezpečnost Unie a mít závažný sociální dopad, a to zejména na zranitelné skupiny zákazníků, jako jsou zařízení, která pracují v nepřetržitém provozu, především v zemích, které jsou závislé na jediném dominantním dodavateli. Proto je velice důležité diverzifikovat zdroje a dodavatele energie a trasy, aby se takovým situacím v prvé řadě zabránilo, a minimalizovat dopady narušení, která byla nevyhnutelná. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Toto nařízení má zaručit, že pokud nastanou náročné klimatické podmínky a dojde-li k přerušení dodávek plynu, budou přijata všechna nezbytná opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím co nejhospodárnějších opatření a tak, aby nebyly narušeny trhy s energií. |
(3) Toto nařízení má zaručit, že pokud nastanou náročné klimatické podmínky a dojde-li k přerušení dodávek plynu, budou přijata všechna nezbytná nediskriminační opatření k zajištění nepřerušených dodávek plynu v celé Unii. Těchto cílů by mělo být dosaženo prostřednictvím co nejhospodárnějších opatření v rámci regionů a mezi regiony navzájem tak, aby nebyly narušeny trhy s energií a nebyla dotčena minimální krizová úroveň dodávek v případě zařízení, která pracují v nepřetržitém provozu. Přihlédnout by se mělo v širších souvislostech rovněž k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, které je potřeba dosáhnout rovněž prostřednictvím lepší diverzifikace dodávek z třetích zemí, nových energetických propojení mezi členskými státy a využíváním alternativních zdrojů energie. Současně je nezbytné posílit spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti se sousedními státy Evropské unie a se strategickými partnery. Tím by se doplnila opatření Unie, včetně financování zaměřeného na zvyšování energetické účinnosti. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu již mělo významný příznivý dopad na situaci Unie, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby připravovaly plány obsahující preventivní opatření a opatření pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musejí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 však poukázala na oblasti, v nichž by bezpečnost dodávek v Unii pomohlo dále zvýšit zlepšení uvedeného nařízení. |
(4) Stávající právní předpisy Unie, zejména příslušné prvky třetího energetického balíčku a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010, již měly významný příznivý dopad na situaci Unie, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, a to jak z hlediska přípravy, tak zmírnění. Členské státy jsou nyní lépe připraveny čelit krizi dodávek, neboť se od nich vyžaduje, aby připravovaly plány obsahující preventivní opatření a opatření pro stav nouze, a jsou nyní také lépe chráněny, neboť musejí splnit řadu povinností ohledně kapacity infrastruktury a dodávek plynu. Zpráva o provádění nařízení (EU) č. 994/2010 z října 2014 však poukázala na oblasti, v nichž by bezpečnost dodávek v Unii pomohlo dále zvýšit zlepšení uvedeného nařízení. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(5a) V zájmu zabezpečení dodávek energie do Unie je nezbytné diverzifikovat zdroje energie a vybudovat mezi členskými státy nová energetická propojení. Současně je nezbytné posílit spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti se sousedními státy Evropské unie, se strategickými partnery a rovněž mezi orgány Unie. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(6) Ve sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“14 z února 2015 je vyzdvihnuta skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě a důvěře, které jsou nezbytnými rysy bezpečnosti dodávek energie. Cílem tohoto nařízení je posílit solidaritu a důvěru mezi členskými státy a mělo by zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná, a tím připravit cestu k realizaci energetické unie. |
(6) Ve sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ z února 2015 je vyzdvihnuta skutečnost, že energetická unie je založena na solidaritě a důvěře, které jsou nezbytnými rysy bezpečnosti dodávek energie. Cílem tohoto nařízení je posílit spolupráci, solidaritu, důvěru a propojení mezi členskými státy a mělo by zavést opatření, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná, a tím připravit cestu k rychlému vytvoření a realizaci energetické unie. |
__________________ |
__________________ |
14 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, COM(2015) 80 final. |
14 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, COM(2015) 80 final. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(7) Nejlepší zárukou pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v Unii a snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek je hladce fungující vnitřní trh s plynem. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek pro jeden členský stát, existuje riziko, že jednostranná opatření uvedeného státu mohou ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a poškodit dodávky plynu odběratelům v jiných členských státech. Aby mohl vnitřní trh s plynem fungovat i v případě nedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska prevence, tak reakce na aktuální narušení dodávek. |
(7) Nejlepší zárukou pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v Unii a snížení vystavení jednotlivých členských států škodlivým účinkům narušení dodávek je hladce fungující vnitřní trh s plynem, nad kterým veřejné regulační orgány vykonávají dohled. Je-li ohrožena bezpečnost dodávek pro jeden členský stát, existuje riziko, že jednostranná opatření uvedeného státu mohou ohrozit řádné fungování vnitřního trhu s plynem a poškodit dodávky plynu odběratelům v jiných členských státech. Aby členské státy mohly čelit nedostatku dodávek a vnitřní trh s plynem mohl fungovat i v případě těchtonedostatečných dodávek, je nezbytné zajistit solidaritu a koordinaci na regionální i unijní úrovni v reakci na krize v oblasti dodávek, a to jak z hlediska prevence, tak reakce na aktuální narušení dodávek, vedoucí k integraci trhů s energií jednotlivých regionů. V tomto ohledu by Unie měla nadále diverzifikovat zdroje energie, dodavatele a přepravní trasy, což je nezbytnou podmínkou pro bezpečnost dodávek energie, a podporovat, mimo jiné prostřednictvím financování, ty projekty zaměřené na diverzifikaci, které jsou plně v souladu s právními předpisy a zásadami Unie i s dlouhodobými cíli a prioritami Unie, jako jsou infrastrukturní projekty. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8) Dosud nebyl plně využit potenciál účinnějších a méně nákladných opatření založených na regionální spolupráci. To nesouvisí pouze s lepší koordinací vnitrostátních opatření ke zmírnění potíží v případě nouze, ale také s koordinací vnitrostátních preventivních opatření, např. pokud jde o vnitrostátní skladovací zařízení nebo politiky týkající se zkapalněného zemního plynu (LNG), které mohou mít v určitých regionech strategický význam. |
(8) Dosud nebyl plně využit potenciál účinnějších a méně nákladných opatření založených na regionální spolupráci, přičemž koncepce regionální spolupráce a stanovení formátů spolupráce na základě konzultací s členskými státy je nezbytná a měla by zohledňovat dynamiku energetického systému. Doporučuje se lepší koordinace vnitrostátních opatření ke zmírnění potíží v případě nouze, ale také koordinace vnitrostátních preventivních opatření, např. pokud jde o vnitrostátní skladovací zařízení nebo politiky týkající se zkapalněného zemního plynu (LNG), které mohou mít v určitých regionech strategický význam, a účinné využívání stávající infrastruktury. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(9) V duchu solidarity by základní zásadou tohoto nařízení měla být regionální spolupráce mezi veřejnými orgány a plynárenskými podniky, aby bylo možné v každém regionu určit relevantní rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření z hlediska zmírnění těchto rizik a provádět co nejhospodárnější opatření pro spotřebitele v Unii. |
(9) V duchu solidarity by základní zásadou tohoto nařízení měla být regionální spolupráce mezi veřejnými orgány a plynárenskými podniky, aby bylo možné v každém regionu určit relevantní rizika a optimalizovat přínosy koordinovaných opatření na místní, regionální a přeshraniční úrovni z hlediska zmírnění těchto rizik a konsolidovat bezpečnost dodávek zemního plynu a provádět co nejhospodárnější opatření pro spotřebitele v Unii, která budou stanovena po společné dohodě s členskými státy. Regionální spolupráce by měla dále zvyšovat úlohu Unie při podpoře snahy o přeshraniční spolupráci a měla by být postupně doplněna silnější perspektivou Unie umožňující využít veškeré dostupné dodávky a nástroje v rámci celého vnitřního trhu s plynem. Tento záměr by mohla usnadnit hloubková analýza relevantních koridorů pro dodávky plynu pro stav nouze na úrovni Unie, na základě zdrojů dodávek zemního plynu společných pro skupiny členských států. V rámci regionální spolupráce je možné rozvíjet stávající a nové infrastrukturní projekty, aby se přeshraničními propojeními zvýšila bezpečnost dodávek zemního plynu. Dále se může při definování regionálních skupin zohlednit začlenění dalších členských států zapojených do procesu rozšiřování. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(10) Určití zákazníci včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní a mohou potřebovat sociální ochranu. Definice těchto chráněných zákazníků by neměla být v rozporu s mechanismy solidarity Unie. |
(10) Určití zákazníci včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou obzvláště zranitelní a je třeba je chránit také před rychle rostoucími cenami zemního plynu vyplývajícími z krize dodávek. Definice těchto chráněných zákazníků by měla být v co největší míře dále harmonizována, aniž by došlo k oslabení mechanismů solidarity Unie. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11) Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně plynárenské podniky a členské státy prostřednictvím svých příslušných orgánů; a Komise v rámci svých příslušných pravomocí. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci stran. Odběratelé zemního plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, která mají bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. |
(11) Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně plynárenské podniky a členské státy prostřednictvím svých příslušných vnitrostátních, regionálních a místních orgánů; a Komise v rámci svých příslušných pravomocí. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci stran. Odběratelé zemního plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, která mají bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11) Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně plynárenské podniky a členské státy prostřednictvím svých příslušných orgánů; a Komise v rámci svých příslušných pravomocí. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci stran. Odběratelé zemního plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, která mají bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. |
(11) Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu by měly nést společně plynárenské podniky a členské státy prostřednictvím svých příslušných orgánů; a Komise v rámci svých příslušných pravomocí. Taková sdílená odpovědnost vyžaduje velmi těsnou spolupráci stran. Odběratelé zemního plynu, kteří jej využívají k výrobě elektřiny nebo k průmyslovým účelům, však mohou také hrát významnou úlohu při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu tím, že jsou schopni reagovat na krizi opatřeními na straně poptávky, například opatřeními v oblasti energetické účinnosti, přerušitelnými smlouvami a přechodem na jiné palivo, která mají bezprostřední dopad na rovnováhu nabídky a poptávky. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18a) Toto nařízení by mělo být zohledněno při přijímání provozních plánů pro využití finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů a také v rámci kritérií financování pro projekty EFSI. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(19) Pro účely tohoto nařízení by proto měla být při definování regionálních skupin zohledněna tato kritéria: modely dodávky, stávající a plánovaná propojení a propojovací kapacita mezi členskými státy, vývoj a vyspělost trhu, stávající struktury pro regionální spolupráci a počet členských států v regionu, který by měl být omezený, aby se zaručilo, že je skupina jen tak velká, aby ji bylo možné řídit. |
(19) Pro účely tohoto nařízení by proto měla být při definování regionálních skupin zohledněna tato kritéria: modely dodávky, stávající a plánovaná propojení a propojovací kapacita mezi členskými státy, vývoj a vyspělost trhu, úroveň diverzifikace dodavatelů a tras plynu, stávající struktury pro regionální spolupráci a počet členských států v regionu, který by měl být omezený, aby se zaručilo, že je skupina jen tak velká, aby ji bylo možné řídit. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(20) Aby se umožnila regionální spolupráce, měly by členské státy v každém regionu zřídit mechanismus spolupráce. Takový mechanismus nebo mechanismy by měly být vyvinuty tak, aby poskytovaly dostatečný čas na posouzení rizik a přípravu smysluplných plánů na regionální úrovni. Členské státy se mohou dle vlastního uvážení dohodnout na mechanismu spolupráce, který je pro daný region nejvhodnější. Komise by měla celý proces usnadňovat a zajišťovat sdílení osvědčených postupů při organizaci regionální spolupráce, např. střídavé koordinační úlohy v regionu s odpovědností za přípravu různých dokumentů, nebo vytvoření speciálních subjektů. Nebude-li dosaženo dohody o mechanismu spolupráce, může vhodný mechanismus spolupráce pro daný region navrhnout Komise. |
(20) Aby se umožnila regionální spolupráce, měly by členské státy zřídit jasné administrativní mechanismy na regionální a meziregionální úrovni, které by se uplatnily v krizových situacích a na jejichž základě by mohly jednat příslušné orgány. Takový mechanismus nebo mechanismy by měly být vyvinuty tak, aby poskytovaly dostatečný čas a vysokou úroveň transparentnosti pro provedení posouzení rizik a zajistily přípravu smysluplných plánů na regionální úrovni a zabránily nespravedlivým nákladům pro spotřebitele. Členské státy se mohou dle vlastního uvážení dohodnout na mechanismu spolupráce, který je pro daný region nejvhodnější, a takový mechanismus může být přehodnocen v souladu s dynamikou energetického systému. Komise by měla celý proces standardizovat a usnadňovat a zajišťovat sdílení osvědčených postupů při organizaci regionální spolupráce, např. střídavé koordinační úlohy v regionu s odpovědností za přípravu různých dokumentů, nebo vytvoření speciálních subjektů. Nebude-li dosaženo dohody o mechanismu spolupráce, měla by vhodný mechanismus spolupráce pro daný region navrhnout Komise. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(23) Aby se zaručila maximální připravenost, a zamezilo se tak přerušení dodávek a aby se zmírnily dopady takového přerušení, pokud by i přesto nastalo, musejí příslušné orgány v daném regionu po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Regionální plány by měly zohlednit konkrétní okolnosti každého členského státu. Měly by jasně definovat úlohy a odpovědnost plynárenských podniků a příslušných orgánů. Vnitrostátní opatření, která mají být formulována, by měla v plném rozsahu zohledňovat regionální opatření vymezená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Měla by být koncipována tak, aby vnitrostátní rizika eliminovala způsobem, jenž v plné míře využívá příležitosti, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a měly by pomoci zabránit výskytu či vyostření stavu nouze a zmírnit jeho účinky. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a být soudržné se strategickým plánováním a nástroji pro podávání zpráv v rámci energetické unie. |
(23) Aby se zaručila maximální připravenost, a zamezilo se tak přerušení dodávek a aby se zmírnily dopady takového přerušení, pokud by i přesto nastalo, musejí příslušné orgány v daném regionu po konzultaci zúčastněných stran vypracovat plány preventivních opatření a plány pro stav nouze. Regionální plány by měly zohlednit konkrétní okolnosti každého členského státu. Měly by jasně definovat úlohy a odpovědnost plynárenských podniků a příslušných orgánů. Vnitrostátní opatření, která mají být formulována, by měla v plném rozsahu zohledňovat regionální opatření vymezená v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze. Měla by být koncipována tak, aby vnitrostátní rizika eliminovala způsobem, jenž v plné míře využívá příležitosti, které nabízí regionální spolupráce. Plány by měly mít technickou a provozní povahu a měly by pomoci zabránit výskytu či vyostření stavu nouze, zmírnit jeho účinky a zamezit výskytu nespravedlivých nákladů pro spotřebitele. Plány by měly zohledňovat bezpečnost elektroenergetických soustav a být soudržné se strategickým plánováním a nástroji pro podávání zpráv v rámci energetické unie. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(25) V případě krizové situace v oblasti dodávek by měly mít tržní subjekty dostatečnou příležitost reagovat na situaci prostřednictvím tržních opatření. Pokud byla tržní opatření vyčerpána a stále nejsou dostatečná, měly by členské státy a jejich příslušné orgány přijmout opatření s cílem odstranit nebo zmírnit dopady dané krize v oblasti dodávek plynu. |
(25) V případě krizové situace v oblasti dodávek by měly mít tržní subjekty dostatečnou příležitost reagovat na situaci prostřednictvím tržních opatření. Pokud nebyla tržní opatření včasná nebo byla vyčerpána a stále nejsou dostatečná, měly by členské státy a jejich příslušné orgány přijmout opatření s cílem odstranit nebo zmírnit dopady dané krize v oblasti dodávek plynu. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(28) Opatření na straně poptávky, např. přechod na jiné palivo nebo omezení dodávky plynu velkým průmyslovým spotřebitelům v ekonomicky efektivním pořadí, mohou sehrát cennou úlohu při zaručení energetické bezpečnosti, pokud je lze uplatnit rychle, a mohou výrazně snížit poptávku v reakci na přerušení dodávek. Je třeba vyvinout větší úsilí o propagaci účinného využívání energie, a to zejména v případech, kdy je třeba přijmout opatření na straně poptávky. Musí se zohlednit dopad všech navržených opatření na straně poptávky a nabídky na životní prostředí, přičemž se pokud možno upřednostní opatření, která mají na životní prostředí nejmenší dopad. Zároveň se musí zohlednit aspekty týkající se bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti. |
(28) Opatření na straně poptávky, např. přechod na jiné palivo nebo omezení dodávky plynu velkým průmyslovým spotřebitelům v ekonomicky efektivním pořadí, mohou sehrát cennou úlohu při zaručení energetické bezpečnosti, pokud je lze uplatnit rychle, a mohou výrazně snížit poptávku v reakci na přerušení dodávek. Je třeba vyvinout větší úsilí o propagaci účinného využívání energie, a to zejména v případech, kdy je třeba přijmout opatření na straně poptávky. Měly by být upřednostněny investice zaměřené na využití potenciálu pro zdroje udržitelné energie na místní úrovni. Musí se zohlednit dopad všech navržených opatření na straně poptávky a nabídky na životní prostředí, přičemž se pokud možno upřednostní opatření, která mají na životní prostředí nejmenší dopad. Zároveň se musí zohlednit aspekty týkající se bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(32) Plány preventivních opatření a plány pro stav nouze by měly být pravidelně aktualizovány a zveřejňovány. Měly by být předmětem vzájemného hodnocení. Vzájemné hodnocení umožňuje včas určit případy nesouladu a opatření, která by mohla ohrozit bezpečnost dodávek v jiných členských státech, a tím zaručuje, že jsou plány z různých regionů navzájem soudržné. Rovněž členským státům umožňuje sdílet osvědčené postupy. |
(32) Regionální plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, ve vzájemné korelaci s plány na vnitrostátní úrovni, musí být pravidelně aktualizovány a zveřejňovány. Měly by být předmětem vzájemného hodnocení. Vzájemné hodnocení umožňuje včas určit případy nesouladu a opatření, která by mohla ohrozit bezpečnost dodávek v jiných členských státech, a tím zaručuje, že jsou plány z různých regionů navzájem soudržné. Rovněž členským státům umožňuje sdílet osvědčené postupy. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(36) Aby se zabezpečily dodávky plynu v Unii a aby byly celkové náklady co nejnižší, je nutná solidarita, jak prokázal zátěžový test v říjnu 2014. Pokud kterýkoli členský stát vyhlásí stav nouze, měl by být uplatněn přístup o dvou krocích, aby se posílila solidarita. Zaprvé, všechny členské státy, které zavedly vyšší standard pro dodávky, by tento standard měly snížit na standardní hodnoty, aby se zvýšila likvidita trhu s plynem. Zadruhé, pokud první krok nezajistí nezbytné dodávky, měly by sousední členské státy zahájit další opatření, a to i v případě, že se nenachází ve stavu nouze, aby se zaručily dodávky plynu domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v členském státě, v němž stav nouze nastal. Členské státy by měly ve svých plánech pro stav nouze určit a podrobně popsat opatření k zajištění solidarity, a tím zaručit spravedlivou kompenzaci pro plynárenské podniky. |
(36) Aby se zabezpečily dodávky plynu v Unii a aby byly celkové náklady co nejnižší, je nutná solidarita založená na mezinárodní spolupráci, jak prokázal zátěžový test v říjnu 2014. Solidarita by měla být definována na třech úrovních činnosti – dvoustranné nebo regionální, meziregionální a unijní – a neměla by být ponechána pouze na jednotlivé regionální skupině, je-li nutný soudržný a jednotný přístup na úrovni Unie. Pokud kterýkoli členský stát vyhlásí stav nouze, měl by být uplatněn přístup o dvou krocích, aby se posílila solidarita. Zaprvé, všechny členské státy, které zavedly vyšší standard pro dodávky, by tento standard měly snížit na standardní hodnoty, aby se zvýšila likvidita trhu s plynem. Zadruhé, pokud první krok nezajistí nezbytné dodávky, měly by sousední členské státy zahájit další opatření, a to i v případě, že se nenachází ve stavu nouze, aby se zaručily dodávky plynu domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění v členském státě, v němž stav nouze nastal. Členské státy by měly ve svých plánech pro stav nouze určit a podrobně popsat opatření k zajištění solidarity, a tím zaručit spravedlivou kompenzaci pro plynárenské podniky. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(41) Jedním z cílů Unie je posílit Energetické společenství, které by zajistilo účinné provedení acquis Unie týkající se energetiky, reformy trhu s energií a motivaci investic v odvětví energetiky těsnější integrací trhů s energií Unie a Energetického společenství. To zahrnuje rovněž zavedení společného řešení krizí tím, že se navrhnou plány preventivních opatření a plány pro stav nouze na regionální úrovni včetně smluvních stran Energetického společenství. Sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 2014 dále uvádí, že je třeba na toky energie mezi členskými státy Unie a smluvními stranami Energetického společenství použít pravidla vnitřního trhu s energií. Aby v tomto ohledu bylo zajištěno účinné řešení krizí na hranicích členských států Unie a smluvních stran, nezbytná opatření po přijetí společného aktu by měla být zavedena tak, aby po řádném provedení vzájemných ustanovení mohlo docházet ke spolupráci s jakoukoli konkrétní smluvní stranou Energetického společenství. |
(41) Jedním z cílů Unie je posílit Energetické společenství, které by zajistilo účinné provedení acquis Unie týkající se energetiky, reformy trhu s energií a motivaci investic v odvětví energetiky těsnější integrací trhů s energií Unie a Energetického společenství. To zahrnuje rovněž zavedení společného řešení krizí tím, že se navrhnou plány preventivních opatření a plány pro stav nouze na regionální úrovni včetně smluvních stran Energetického společenství. Za tím účelem by měly být vypracovány předpovědi spotřeby na regionální úrovni a dostupných rezerv, které by umožnily posílení schopnosti reagovat v případě krize. Sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek z října 2014 dále uvádí, že je třeba na toky energie mezi členskými státy Unie a smluvními stranami Energetického společenství použít pravidla vnitřního trhu s energií. Aby v tomto ohledu bylo zajištěno účinné řešení krizí na hranicích členských států Unie a smluvních stran, nezbytná opatření po přijetí společného aktu by měla být zavedena tak, aby po řádném provedení vzájemných ustanovení mohlo docházet ke spolupráci s jakoukoli konkrétní smluvní stranou Energetického společenství. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(43) Pokud existují důvěryhodné informace o situaci vně Unie, která ohrožuje zabezpečení dodávek jednomu nebo více členským státům a mohla by spustit mechanismus včasného varování mezi Unií a třetí zemí, měla by Komise neprodleně informovat Koordinační skupinu pro otázky plynu, a Unie by měla přijmout vhodná opatření s cílem zmírnit následky této situace. |
(43) Pokud existují důvěryhodné informace o situaci vně Unie, která ohrožuje zabezpečení dodávek jednomu nebo více členským státům a mohla by spustit mechanismus včasného varování mezi Unií a třetí zemí, měla by Komise neprodleně informovat Koordinační skupinu pro otázky plynu, a Unie by měla přijmout vhodná opatření s cílem zmírnit následky této situace. Tam, kde to situace umožňuje a existuje odpovídající infrastruktura, by Komise a členské státy mohly poskytnout dočasnou pomoc třetím zemím v krizi. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) „chráněnými zákazníky“ se rozumějí všichni zákazníci z domácností, kteří jsou připojeni k plynárenské distribuční soustavě, a pokud tak dotyčný členský stát rozhodne, mohou jimi být i: |
(1) „chráněnými zákazníky“ se rozumějí všichni zákazníci z domácností, kteří jsou připojeni k plynárenské distribuční soustavě, a v případě, že tak příslušné orgány v jednotlivých regionech rozhodnou, mohou jimi být i: |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) malé a střední podniky, jsou-li připojeny k některé plynárenské distribuční soustavě, nebo klíčové sociální služby, jsou-li připojeny k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě, za předpokladu, že všechny tyto podniky či služby nepředstavují více než 20 % celkové konečné roční spotřeby plynu v daném členském státě; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) „klíčovou sociální službou“ se rozumí zdravotní péče a nouzové nebo bezpečnostní služby; |
(2) „klíčovou sociální službou“ se rozumí zdravotní péče, vzdělávání, péče o děti, a nouzové nebo bezpečnostní a obranné služby; |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3a) „malým a středním podnikem“ se rozumí subjekt napojený na distribuční či přepravní soustavu s dostupnou nebo plánovanou kapacitou, která nepřesahuje 5 MWh/h; |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 3 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3b) „příslušným orgánem“ se rozumí ústřední orgán státní správy nebo národní regulační orgán jakožto příslušný orgán, který zajišťuje provádění opatření stanovených tímto nařízením; |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – bod 3 c (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3c) „dovozy ze třetích zemí“ se rozumí dovozy plynu ze třetích zemí, které nejsou stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru; |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Komise bude aktivně podporovat diverzifikaci dodávek z třetích zemí z hlediska zdrojů energií, dodavatelů plynu i tras přepravy plynu. Za tím účelem Komise vytvoří podmínky pro zlepšení propojování energetické infrastruktury mezi členskými státy a pro dokončení tras přepravy plynu definovaných dle prioritních koridorů uvedených v nařízení (EU) č. 347/20131a (nařízení o transevropské energetické síti (TEN-E)). „Koridory pro dodávku plynu pro stav nouze“ jsou konceptem, který doplňuje a posiluje regionální přístup popsaný v příloze I k tomuto nařízení a zajišťuje, aby dodavatelské trasy zemního plynu v Unii vybrané na pomoc členským státům lépe zmírňovaly dopady potenciálního narušení dodávek nebo infrastruktury. |
|
_________________ |
|
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39). |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Je-li to vhodné, koordinuje Komise v souladu s tímto nařízením opatření příslušných orgánů na regionální úrovni a na úrovni Unie, mimo jiné prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky plynu uvedené v článku 14 nebo skupiny pro krizové řízení podle čl. 11 odst. 4, a to zejména v případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie, jak jej definuje čl. 11 odst. 1. |
5. Komise koordinuje v souladu s tímto nařízením opatření příslušných orgánů na regionální úrovni a na úrovni Unie, mimo jiné prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky plynu uvedené v článku 14 nebo skupiny pro krizové řízení podle čl. 11 odst. 4, a to zejména v případě stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie, jak jej definuje čl. 11 odst. 1. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 3 – odstavec 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Opatření k bezpečnosti dodávek plynu obsažená v plánech preventivních opatření a plánech pro stav nouze musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující a ověřitelná, nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s plynem a nesmějí ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiným členským státům či Unii jako celku. |
6. Regionální plány preventivních opatření a krizové plány by se měly odvíjet od vnitrostátních plánů pro bezpečnost dodávek plynu. Opatření k bezpečnosti dodávek plynu obsažená v regionálních plánech preventivních opatření harmonizovaných s plány na vnitrostátní úrovni a v plánech pro stav nouze musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující, ověřitelná, udržitelná a v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s plynem a nesmějí ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiným členským státům, regionům či Unii jako celku. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(ca) schopnosti pokrýt poptávku po plynu ze strany chráněných spotřebitelů v případě přerušení dodávek od jediného největšího dodavatele plynu; |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 s cílem změnit přílohu I na základě kritérií vymezených v prvním pododstavci tohoto odstavce, jestliže je vzhledem k okolnostem nutné změnit region. |
Složení regionů je možné přehodnotit po dokončení regionálního posouzení rizik, plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, a to nejdříve v roce 2022. Každá změna ve složení regionů musí být provedena prostřednictvím přezkumu tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 4 – odstavec 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
7. Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu na základě rozvoje důkladně propojené sítě, případně včetně dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů, a to v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích. Příslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda se vyskytují problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktury jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu, které byly určeny v posouzení rizik. |
7 Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu na základě rozvoje důkladně propojené sítě, případně včetně dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů, a to v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích. Příslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda se vyskytují problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktury jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu, které byly určeny v posouzení rizik. V případě nouzové situace na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni má tok plynu prostřednictvím permanentní obousměrné kapacity postavené za účelem zabezpečení dodávek v členském státě přednost před ostatními body v systému. Příslušné orgány prozkoumají možnost využití příležitostí, které nabízí Nástroj pro propojení Evropy „Energie“ a evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) obecně k rozvíjení energetické infrastruktury v regionech a vhodných propojení mezi těmito regiony. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Příslušný orgán uloží plynárenským podnikům, které určí, povinnost přijmout opatření pro zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v těchto případech: |
1. Příslušný orgán uloží plynárenským podnikům, které dodávají zemní plyn chráněným spotřebitelům členského státu, aby přijaly opatření pro zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v těchto případech: |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Nejpozději do 31. března 2017 oznámí členské státy Komisi svoji definici chráněných zákazníků, roční objemy plynu spotřebované chráněnými zákazníky a procentní podíl, který tito zákazníci představují na celkové roční konečné spotřebě plynu v daném členském státě. Pokud členský stát do své definice chráněných zákazníků zahrne kategorie uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo b), v oznámení Komisi uvede objemy plynu spotřebovaného zákazníky, kteří patří do těchto kategorií, a procentní podíl, který každá z těchto skupin zákazníků představuje z hlediska roční konečné spotřeby plynu. |
Nejpozději do 31. března 2017 oznámí příslušné orgány v jednotlivých regionech Komisi definici chráněných spotřebitelů v tomto regionu, roční a denní objemy plynu spotřebované chráněnými zákazníky a procentní podíl, který tito zákazníci představují na celkové roční konečné spotřebě plynu v daných členských státech, a rovněž jak to může ovlivnit přeshraniční toky v regionu. Pokud členský stát do své definice chráněných zákazníků zahrne kategorie uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo b), v oznámení Komisi uvede objemy plynu spotřebovaného zákazníky, kteří patří do těchto kategorií, a procentní podíl, který každá z těchto skupin zákazníků představuje z hlediska roční konečné spotřeby plynu. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Příslušné orgány v každém z regionů uvedených v příloze I společně na regionální úrovni posuzují všechna rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu. Při posouzení se zohlední všechna relevantní rizika, např. přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická a jiná rizika. Posouzení rizik se provede: |
1. Příslušné orgány v každém z regionů uvedených v příloze I společně na regionální úrovni posuzují na základě posouzení rizik pro jednotlivé členské státy v jednotlivých regionech všechna rizika, která mají vliv na bezpečnost dodávek plynu včetně posouzení rizik každého členského státu v regionu. Při posouzení se zohlední všechna relevantní rizika, např. přírodní pohromy, technologická, obchodní, sociální, politická a jiná rizika. Posouzení rizik se provede zejména: |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. c – bod ii a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(iia) neschopnost pokrýt odhadovanou nebo vypočtenou poptávku chráněných zákazníků v daném regionu během přerušení dodávek od jediného největšího dodavatele; |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Příslušné orgány v každém regionu se ve lhůtě stanovené v odstavci 5 tohoto článku dohodnou na mechanismu spolupráce při posuzování rizik. Příslušné orgány podávají Koordinační skupině pro otázky plynu zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce při posuzování rizik se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí posouzení rizik a aktualizací posouzení rizik. Komise může celkově přípravu posouzení rizik usnadňovat, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, může vhodný mechanismus spolupráce pro tento region navrhnout Komise. |
Příslušné orgány v každém regionu se ve lhůtě stanovené v odstavci 5 tohoto článku dohodnou na mechanismu spolupráce při posuzování rizik. Příslušné orgány podávají Koordinační skupině pro otázky plynu zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce při posuzování rizik se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí posouzení rizik a aktualizací posouzení rizik. Komise celkově přípravu posouzení rizik usnadňuje, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, vytvoří vhodný mechanismus spolupráce pro tento region Komise. |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 6 – odstavec 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Plynárenské podniky, průmysloví odběratelé plynu, příslušné organizace zastupující zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu, členské státy a národní regulační orgán, není-li příslušným orgánem, spolupracují s příslušným orgánem a poskytují mu na požádání veškeré nezbytné informace pro posouzení rizik. |
4. Plynárenské podniky, průmysloví odběratelé plynu, příslušné organizace zastupující zájmy domácností, chráněných osob a průmyslových odběratelů plynu, členské státy a národní regulační orgán, není-li příslušným orgánem, spolupracují s příslušným orgánem a poskytují mu na požádání veškeré nezbytné informace pro posouzení rizik. |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 6 – bod 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Jakmile se na posouzení rizik shodnou všechny členské státy v regionu, oznámí se posouzení Komisi, a to poprvé nejpozději do 1. září 2018. Posouzení rizik se každé čtyři roky aktualizuje, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. Posouzení rizik přihlíží k pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti investic nutných ke splnění standardu pro infrastrukturu uvedeného v článku 4, a též přihlíží k obtížím, s nimiž se jednotlivé členské státy setkaly při zavádění nových alternativních řešení. Rovněž vychází ze zkušeností získaných prostřednictvím simulace plánů pro stav nouze, které jsou zmíněny v čl. 9 odst. 2. |
5. Jakmile se na posouzení rizik shodnou všechny členské státy v regionu, oznámí se posouzení Komisi, a to poprvé nejpozději do 1. září 2018. Posouzení rizik se každé čtyři roky aktualizuje, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. Posouzení rizik přihlíží k pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti investic nutných ke splnění standardu pro infrastrukturu uvedeného v článku 4, a též přihlíží k obtížím, s nimiž se jednotlivé členské státy setkaly při zavádění nových alternativních řešení. Rovněž vychází ze zkušeností získaných prostřednictvím simulace plánů pro stav nouze, které jsou zmíněny v čl. 9 odst. 2. V případě, že příslušné orgány v regionu s posouzením rizik nesouhlasí, předloží Komise posouzení rizik pro tento region ve spolupráci s příslušnými orgány. |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Příslušné orgány členských států v každém z regionů uvedených v příloze I po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny a národní regulační orgány, nejsou-li příslušnými orgány, společně vypracují: |
1. Příslušné orgány členských států v každém z regionů uvedených v příloze I po konzultaci s plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy domácností, chráněných a průmyslových odběratelů plynu včetně výrobců elektřiny a národní regulační orgány, nejsou-li příslušnými orgány, společně vypracují soudržný rámec na úrovni Unie: |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) ujednání pro sdílení nákladů mezi členskými státy v případě, že je zákazník v jednom členském státě negativně zasažen přerušenou dodávkou plynu a je nucen přejít na jiná paliva (z plynu na ropu v případě elektráren), z důvodu chráněných dodávek zákazníkům v jiném členském státě. |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Na základě sloučení regionálních plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze připraví Komise v konzultaci s příslušnými orgány, agenturou ACER a sítí Entso-g plán preventivních opatření a plán pro stav nouze na úrovni Unie. |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Účelem tohoto preventivního akčního plánu a plánu pro stav nouze je pomoci zmapovat v Unii rizika a potenciál ke zmírnění rizik, rozlišit opatření podle jednotlivých regionů a posoudit specifické potřeby každého regionu ve srovnání s ostatními regiony. |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Příslušné orgány v každém regionu se s dostatečným předstihem dohodnou na mechanismu spolupráce, aby bylo možné vypracovat plány a umožnit jejich oznámení a oznámení aktualizovaných plánů. |
Příslušné orgány v každém regionu se s dostatečným předstihem dohodnou na mechanismu spolupráce, maje přitom na paměti zásadu územní spolupráce Unie, aby bylo možné vypracovat plány a umožnit jejich oznámení a oznámení aktualizovaných plánů. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu pravidelně podávají zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě a přijímání plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu podávají zejména zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí plánů a aktualizací plánů. Komise může celkově přípravu plánů usnadňovat, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, může vhodný mechanismus spolupráce pro tento region navrhnout Komise. Příslušné orgány zajistí pravidelné sledování provádění těchto plánů. |
Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu pravidelně podávají zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě a přijímání plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. Příslušné orgány Koordinační skupině pro otázky plynu podávají zejména zprávu o tom, na jakých mechanismech spolupráce se dohodly, a to 18 měsíců před lhůtou pro přijetí plánů a aktualizací plánů. Komise celkově přípravu plánů usnadňuje, a to zejména pro účely zřízení mechanismu spolupráce. Pokud se příslušné orgány v regionu na mechanismu spolupráce nedohodnou, vytvoří vhodný mechanismus spolupráce pro tento region Komise. Příslušné orgány zajistí pravidelné sledování provádění těchto plánů. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Na žádost příslušného orgánu nemusí být určité části plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze zveřejněny. V takovém případě poskytne dotčený příslušný orgán Komisi pouze komplexní souhrn plánů s cílem veřejně jej zpřístupnit. Komplexní souhrn bude uvádět přinejmenším veškeré hlavní prvky plánů v souladu s přílohou V tak, aby aktérům na trhu poskytl dostatečné informace, aby mohli vyhovět požadavkům tohoto nařízení. Úplná znění plánů budou zpřístupněna příslušným orgánům ostatních regionů, Komisi a Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 8 – odstavec 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Plán preventivních opatření se po 1. březnu 2019 aktualizuje každé čtyři roky, pokud okolnosti nevyžadují častější aktualizaci nebo pokud o aktualizaci nepožádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a výsledky zkoušek provedených v souladu s čl. 9 odst. 2. Na aktualizovaný plán se použije čl. 7 odst. 3 až 7. |
6. Plán preventivních opatření se po 1. březnu 2019 aktualizuje nejméně každé čtyři roky, pokud okolnosti nevyžadují častější aktualizaci nebo pokud o aktualizaci nepožádá Komise. Aktualizovaný plán odráží aktualizované posouzení rizik a výsledky zkoušek provedených v souladu s čl. 9 odst. 2. Na aktualizovaný plán se použije čl. 7 odst. 3 až 7. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. h | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
h) stanoví podíl tržních opatření na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze; |
h) stanoví podíl tržních opatření, jako je zahájení kolektivního nákupu nebo aktivace společných virtuálních zásob plynu, na řešení situace na úrovni výstrahy a zmírňování situace ve stavu nouze; |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. j a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ja) stanoví postupy uplatňované v případě neplnění dodávek plynu v několika členských státech současně, a postupy v případě, že se sníží skladované zásoby v členském státě v důsledku jejich použití jako vyrovnání podle zásady solidarity; |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 2 – odstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Pokud příslušný orgán vyhlásí kteroukoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, okamžitě o tom uvědomí Komisi a poskytne jí veškeré nezbytné informace, zejména informace o opatřeních, která hodlá přijmout. V případě stavu nouze, který může vést k žádosti o pomoc od Unie a jejích členských států, to příslušný orgán dotyčného členského státu neprodleně oznámí středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události. |
2. Pokud příslušný orgán vyhlásí kteroukoli z krizových úrovní uvedených v odstavci 1, okamžitě o tom uvědomí Komisi a příslušné orgány v daném regionu a poskytne jim veškeré nezbytné informace, zejména informace o opatřeních, která hodlá přijmout. V případě stavu nouze, který může vést k žádosti o pomoc od Unie a jejích členských států, to příslušný orgán dotyčného členského státu neprodleně oznámí středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události. |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 5 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5a. Pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že může v třetí zemi dojít k situaci, která pravděpodobně povede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu (včasné varování), Komise přijme ve spolupráci s třetími zeměmi vnější akci v souladu se souborem priorit vymezených v závěrech Rady ze dne 20. července 2015 k energetické diplomacii, mimo jiné zapojení do procesu konzultací, poskytování zprostředkovatelských služeb a v případě potřeby zřízení pracovních skupin. |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Článek 10 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 10a |
|
Koridory pro dodávky plynu pro stav nouze |
|
1. Do 1. listopadu 2017 provede síť ENTSO pro zemní plyn úkoly stanovené v tomto článku. |
|
2. Provede simulaci scénářů narušení dodávek a infrastruktury pro celou Unii. Scénáře vymezí síť ENTSO pro zemní plyn po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu. Příslušné orgány poskytnou síti ENTSO pro zemní plyn údaje nezbytné pro simulace, např. hodnoty poptávky v době denní špičky, údaje o výrobní kapacitě a opatření na straně poptávky. |
|
Stanoví a vyhodnotí koridory pro dodávku plynu pro stav nouze, doplňkové k regionálnímu přístupu uvedenému v příloze I, které zajistí volný tok plynu mezi regiony, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu se zemním plynem. Výsledky tohoto posouzení a návrh koridorů pro dodávky plynu pro stav nouze se projednají v Koordinační skupině pro otázky plynu. |
|
Simulace scénářů a koridory pro dodávky plynu pro stav nouze pro celou Unii se aktualizují každé tři roky, pokud není vzhledem k okolnostem nutné provádět aktualizace častěji. |
|
3. V případě stavu nouze vyhlášeného jedním nebo více příslušnými orgány členské státy na koridoru pro dodávky plynu pro stav nouze zajistí, aby byly poskytovány veškeré podstatné informace, pokud jde o dodávky plynu, zejména dostupná množství plynu, možné podmínky dodávání a zdroje pro směrování plynu do členských států, které vyhlásily stav nouze. Členské státy na koridoru pro dodávky plynu pro stav nouze zajistí, aby nebyla zavedena žádná opatření, která by mohla zabraňovat dodávce plynu členským státům, které vyhlásily stav nouze. |
|
4. Komise je zmocněna ke zřízení koridorů pro dodávky plynu pro stav nouze k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18. |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 11 – odstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Komise může na žádost příslušného orgánu, který vyhlásil stav nouze, a na základě ověření podle čl. 10 odst. 5 vyhlásit stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Na žádost nejméně dvou příslušných orgánů, které vyhlásily stav nouze, a na základě ověření podle čl. 10 odst. 5, a pokud důvody pro tento stav nouze spolu souvisejí, Komise podle potřeby vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Ve všech případech zjistí Komise za použití nejvhodnějších prostředků komunikace pro danou situaci názory ostatních příslušných orgánů a náležitě zohlední všechny relevantní informace, které od nich získá. Když Komise usoudí, že důvody pro stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie vyhlášení stavu nouze již neopodstatňují, vyhlásí konec stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Ve všech případech Komise uvede důvody svého rozhodnutí a uvědomí o něm Radu. |
1. Komise může na žádost příslušného orgánu, který vyhlásil stav nouze, a na základě ověření podle čl. 10 odst. 5 vyhlásit stav nouze na úrovni specificky dotčené oblasti nebo na úrovni Unie. Na žádost nejméně dvou příslušných orgánů, které vyhlásily stav nouze, a na základě ověření podle čl. 10 odst. 5, a pokud důvody pro tento stav nouze spolu souvisejí, Komise podle potřeby vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Ve všech případech zjistí Komise za použití nejvhodnějších prostředků komunikace pro danou situaci názory ostatních příslušných orgánů a náležitě zohlední všechny relevantní informace, které od nich získá. Když Komise usoudí, že důvody pro stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie vyhlášení stavu nouze již neopodstatňují, vyhlásí konec stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. Ve všech případech Komise uvede důvody svého rozhodnutí a uvědomí o něm Radu. |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. -1 (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
-1. V kontextu budoucí energetické unie má zabezpečení dodávek energie mimořádný význam. Členské státy přípravu svých politik v oblasti energetiky koordinují se svými sousedy a spolupracují s nimi. Komise za tímto účelem posoudí, jak by bylo možné zjednodušit stávající struktury vnitrostátních preventivních opatření a opatření v reakci na mimořádné události na regionální i unijní úrovni. |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
První pododstavec se vztahuje na klíčové sociální služby a zařízení dálkového vytápění v rozsahu, v němž v příslušném členském státě spadají do definice chráněných zákazníků. |
První pododstavec se vztahuje na klíčové sociální služby a zařízení dálkového vytápění v rozsahu, v němž v příslušném regionu spadají do definice chráněných zákazníků. |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Pokud se dotčené státy nejsou schopny dohodnout na okolnostech, které zaručí obnovení dodávek plynu jiným zákazníkům než domácnostem, klíčovým sociálním službám a zařízením dálkového vytápění, Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu a v souladu s čl. 10 odst. 1 předloží posouzení standardu pro dodávky v členských státech, které vyhlásily krizovou úroveň stavu nouze. |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 12 – odstavec 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Členské státy, které jsou navzájem přímo propojeny, se dohodnou na technických, právních a finančních ujednáních pro provedení odstavce 3 a tato ujednání popíší v plánech pro stav nouze pro své příslušné regiony. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat ceny plynu, které se mají použít, použití propojovacích vedení včetně obousměrné kapacity, objemů plynu a úhrady nákladů na vyrovnání. Při plnění povinností stanovených v odstavci 3 se upřednostní tržní opatření, jako dražby. Pokud se změní technická, právní a finanční ujednání nutná k uplatnění odstavce 3, příslušný plán pro stav nouze se změní odpovídajícím způsobem. |
4. Členské státy, které jsou navzájem přímo propojeny, se dohodnou na technických, právních a finančních ujednáních pro provedení odstavce 3 a tato ujednání popíší v plánech pro stav nouze pro své příslušné regiony. Pro každé regionální uskupení Komise vypracuje minimální rámec navrhovaných mechanismů, který bude mimo jiné zahrnovat ceny plynu, které se mají použít, použití propojovacích vedení včetně zajištěné dostupnosti obousměrné kapacity, objemů plynu a úhrady nákladů na vyrovnání. Při plnění povinností stanovených v odstavci 3 se upřednostní tržní opatření, jako dražby. Pokud se změní technická, právní a finanční ujednání nutná k uplatnění odstavce 3, příslušný plán pro stav nouze se změní odpovídajícím způsobem. Komise připraví šablony pro ujednání v oblasti solidarity, včetně vzorových doložek, a zveřejní je. |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 12 – odstavec 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Odstavec 2 se použije od 1. března 2019. |
5. Odstavec 2 se použije od 1. října 2018. |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 12 – odstavec 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Pokud se členské státy na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních nedohodnou, může Komise navrhnout rámec pro takováto opatření prostřednictvím stanoviska a rozhodnutí k plánům. |
6. Pokud se členské státy na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních nedohodnou, Komise připraví rámec pro takováto opatření prostřednictvím stanoviska a rozhodnutí k plánům. |
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. a – bod vi | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(vi) podmínky pro pozastavení dodávek plynu; |
(vi) podmínky pro nové vyjednání a pozastavení dodávek plynu. |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 6 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) příslušnému orgánu a Komisi bezprostředně poté, co byly uzavřeny nebo změněny, smlouvy o dodávkách plynu, jejichž doba trvání přesahuje jeden rok a které byly uzavřeny nebo změněny po [OP: Vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost] a které samostatně nebo kumulativně s jinými smlouvami se stejným dodavatelem nebo jeho přidruženou společností zajišťují více než 40 % roční spotřeby zemního plynu v dotčeném členském státě. Oznamovací povinnost se nevztahuje na změny, které se týkají výhradně ceny plynu. Oznamovací povinnost se rovněž vztahuje na všechny obchodní dohody, které jsou důležité pro plnění smlouvy o dodávkách plynu. |
b) příslušnému orgánu a Komisi bezprostředně poté, co byly uzavřeny nebo změněny smlouvy o dodávkách plynu se stejným dodavatelem ze třetí země nebo jeho přidruženou společností, jejichž doba trvání přesahuje jeden rok a které byly uzavřeny nebo změněny po [Úř. věst.: Vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost] a které samostatně nebo kumulativně se smlouvami jiných plynárenských podniků na témže trhu se stejným dodavatelem nebo jeho přidruženou společností přesahují prahovou hodnotu 8 miliard kubických metrů nebo zajišťují více než 40 % celkového ročního dovozu plynu z třetích zemí do dotčeného členského státu. Oznamovací povinnost se nevztahuje na ceny plynu. Oznamovací povinnost se rovněž vztahuje na všechny obchodní dohody, které jsou důležité pro plnění smlouvy o dodávkách plynu. Za tím účelem budou vnitrostátní regulační orgány ročně sledovat strukturu trhu dodávek a informovat relevantní plynárenské podniky, že byla překročena hranice 40 %. Tato informace bude sdělena nejpozději 1. června příslušného roku za rok předcházející roku, pro který byla prahová hodnota vypočtena. |
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 8 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
8a. V případě, že budou při posuzování smluv o dodávkách plynu předložených dle odst. 6 písm. b) a odstavce 7 odhalena jakákoli ustanovení v rozporu s právními předpisy Unie, Komise informuje subjekt a dotčený příslušný orgán a vyzve je k provedení změn spočívajících v odstranění ustanovení v rozporu s právními předpisy Unie. Subjekt nebo příslušný orgán mohou Komisi vyzvat, aby se zapojila do jednání, jejichž cílem je odstranění nesouladu s právními předpisy Unie. |
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 9 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
9a. Komise zohlední informace, které obdrží podle tohoto článku, při přípravě seznamu osvědčených postupů, včetně výčtu nepřiměřených podmínek, aby vytvořila vodítko pro příslušné orgány a vnitrostátní podniky. |
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 14– odstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu. Skupina se skládá ze zástupců členských států, zejména jejich příslušných orgánů, a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSO pro zemní plyn a subjektů zastupujících dotyčné odvětví a ze zástupců příslušných odběratelů. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině předsedá Komise. Skupina přijme svůj jednací řád. |
1. Zřizuje se Koordinační skupina pro otázky plynu s cílem usnadnit koordinaci opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu. Skupina se skládá ze zástupců členských států, zejména jejich příslušných orgánů, místních a regionálních orgánů a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“), sítě ENTSO pro zemní plyn a subjektů zastupujících dotyčné odvětví a ze zástupců příslušných odběratelů. Komise po konzultaci s členskými státy rozhodne o složení skupiny tak, aby byla zaručena její plná reprezentativnost. Skupině předsedá Komise. Skupina přijme svůj jednací řád. |
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Ustanovení čl. 3 odst. 2 druhé věty, čl. 3 odst. 6, čl. 4 odst. 3, 4 a 6, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 písm. d), čl. 7 odst. 5 písm. b) a e), čl. 8 odst. 1 písm. e), g), i), čl. 8 odst. 4 písm. b) a c), čl. 9 odst. 1 písm. j) a m), čl. 9 odst. 4, čl. 10 odst. 4, čl. 11 odst. 5 a článek 12 vymezují povinnosti členských států vůči smluvní straně energetického společenství, na kterou se vztahuje následující postup: |
1. Ustanovení čl. 3 odst. 2 druhé věty, čl. 3 odst. 6, čl. 4 odst. 3, 4 a 6, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 písm. d), čl. 7 odst. 5 písm. b) a e), čl. 8 odst. 1 písm. e), g), i), čl. 8 odst. 4 písm. b) a c), čl. 9 odst. 1 písm. j), ja) a m), čl. 9 odst. 4, čl. 10 odst. 4, čl. 11 odst. 5 a článek 12 vymezují povinnosti členských států vůči smluvní straně energetického společenství, na kterou se vztahuje následující postup: |
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. V případě uplatnění zásady solidarity uvedené v článku 12 poskytnou smluvní strany Energetického společenství orgánům sousedních členských států dostatečné informace v souladu s článkem 13. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu |
||||
Referenční údaje |
COM(2016)0052 – C8-0035/2016 – 2016/0030(COD) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 7.3.2016 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
REGI 7.3.2016 |
||||
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Tomasz Piotr Poręba 17.3.2016 |
||||
Projednání ve výboru |
16.6.2016 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
8.9.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
17 9 6 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Czesław Hoc, Karol Karski, Julia Reda, Tatjana Ždanoka |
||||
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Název |
Opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu |
||||
Referenční údaje |
COM(2016)0052 – C8-0035/2016 – 2016/0030(COD) |
||||
Datum předložení EP |
10.2.2016 |
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 7.3.2016 |
|
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 7.3.2016 |
ECON 7.3.2016 |
ENVI 7.3.2016 |
IMCO 7.3.2016 |
|
|
TRAN 7.3.2016 |
REGI 7.3.2016 |
|
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
ECON 12.5.2016 |
ENVI 21.3.2016 |
IMCO 15.3.2016 |
TRAN 14.3.2016 |
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Jerzy Buzek 23.2.2016 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
20.4.2016 |
14.6.2016 |
12.7.2016 |
|
|
Datum přijetí |
13.10.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
55 5 2 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nikolay Barekov, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Nadine Morano, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Pilar Ayuso, Michał Boni, Rosa D’Amato, Esther de Lange, Cornelia Ernst, Francesc Gambús, Jens Geier, Olle Ludvigsson, Vladimír Maňka, Marian-Jean Marinescu, Clare Moody, Maria Spyraki |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Michael Cramer, Maria Grapini |
||||
Datum předložení |
20.10.2016 |
||||