Postup : 2016/2034(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0339/2016

Předložené texty :

A8-0339/2016

Rozpravy :

PV 13/12/2016 - 17
CRE 13/12/2016 - 17

Hlasování :

PV 14/12/2016 - 9.17
CRE 14/12/2016 - 9.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0504

ZPRÁVA     
PDF 679kWORD 70k
16.11.2016
PE 580.784v02-00 A8-0339/2016

o nástrojích SZP určených ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích

(2016/2034(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodajka: Angélique Delahaye

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nástrojích SZP určených ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích

(2016/2034(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, 1306/2013, 1307/2013 a 1308/2013, která stanoví společnou zemědělskou politiku Evropské unie,

–  s ohledem na studii z března 2016 vypracovanou pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu pod názvem „Současný stav nástrojů pro řízení rizik zavedených členskými státy na období 2014–2020: vnitrostátní a evropské rámce“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0339/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nestabilita a kolísavost cen byly pro zemědělské trhy vždy typické a že se v posledních několika letech staly kvůli rychlému sledu otřesů doléhajících na poptávku, nabídku i ceny strukturálním rysem zemědělství jak na evropské, tak na světové úrovni;

B.  vzhledem k tomu, že zemědělství musí reagovat na zásadní výzvu, kterou představuje růst světové populace, zatímco velká část obyvatel planety i nadále trpí podvýživou, a že bude nadále narůstat nestabilita zemědělských trhů v závislosti na kolísání produkce a nesouladu mezi nabídkou a poptávkou;

C.  vzhledem k tomu, že změna klimatu a zemědělští škůdci mají negativní vliv na úroveň zemědělské produkce a že projevy této změny, jako jsou sucha a záplavy, přispívají ke kolísavosti cen;

D.  vzhledem k tomu, že na kolísavost cen mohou mít klíčový vliv makroekonomické okolnosti, včetně strukturálních faktorů, jako jsou směnné kurzy, ceny energií a hnojiv, úrokové sazby a spekulace na zemědělských trzích;

E.  vzhledem k tomu, že mimo EU zavádějí hlavní světoví aktéři zemědělských trhů politiky, jejichž cílem je zmírnění kolísavosti, a že se tuto otázku zavázala řešit také skupina G20 ve složení ministrů zemědělství s cílem potírat v kontextu udržitelného rozvoje nepříznivý dopad nadměrné kolísavosti cen zemědělských surovin na zabezpečení potravin;

F.  vzhledem k tomu, že každý region na světě má vlastní modely produkce i různá opatření týkající se životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, jež mohou mít značný vliv na výrobní náklady produkce, a vzhledem k tomu, že evropští zemědělci by měli být schopni konkurovat na světovém trhu;

G.  vzhledem k tomu, že větší kolísavost cen zemědělských produktů může být způsobena i politickými rozhodnutími, jako je zavádění různých druhů obchodního embarga;

H.  vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá v současné době k dispozici skutečnou záchrannou síť, kterou by mírnila kolísavost trhu, jež zemědělce značně odrazuje od další činnosti na území EU;

I.  vzhledem k tomu, že otevření trhů a rozhodnutí vedoucí ke globalizaci ekonomiky, zejména na popud dohod WTO či dvoustranných obchodních dohod, umožnily v posledních desetiletích hladší fungování trhu, ale přispěly i ke zvýraznění fenoménu kolísavosti cen v zemědělství;

J.  vzhledem k tomu, že zemědělci čelí nárůstu výrobních nákladů a zadlužení zemědělských podniků, a vzhledem k tomu, že v období let 2005 až 2010 zaniklo v EU 2,4 milionu zemědělských podniků, což vedlo ke ztrátě velkého počtu pracovních míst ve venkovských oblastech;

K.  vzhledem k tomu, že zemědělské trhy jsou coby styčný bod nabídky a poptávky již ze své podstaty nestabilní, a vzhledem k tomu, že přítomnost finančních subjektů má tendenci tuto nestabilitu prohlubovat a že omezená pružnost celosvětové poptávky po potravinách a nabídky zemědělských produktů přispívá k nárůstu vlivu skutečné nebo domnělé nerovnováhy na účastníky trhu a má občas dramatický dopad na ceny zemědělských produktů;

L.  vzhledem k tomu, že financializace globální ekonomiky a s ní spojené spekulace mohou ovlivňovat zemědělské trhy a přispívat k jejich rostoucím výkyvům a ke kolísavosti cen, neboť zemědělské suroviny jsou využívány jednoduše jako finanční aktiva; hrozné nepokoje vyvolané v roce 2008 nedostatkem potravin poukázaly na to, že tato nadměrná financializace může mít ničivé následky a být morálně nepřijatelná, jestliže ohrožuje zabezpečení potravin pro nejchudší a nejhůře se stravující obyvatelstvo na světě;

M.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má povinnost přispívat k zabezpečení potravin v Evropě a ke konkurenceschopnému postavení evropských zemědělců a pěstitelů na světovém trhu;

N.  vzhledem k tomu, že zemědělské a zemědělsko-potravinářské odvětví je významné pro ekonomiku EU a má potenciál přispívat k udržitelnému růstu;

O.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen vytváří mezi producenty a spotřebiteli velkou míru nejistoty, neboť při nízkých cenách mají producenti pocit, že jsou ohroženy jejich příjmy, investiční kapacita, a tedy i dlouhodobá životaschopnost jejich činností, zatímco při vysokých cenách potravin může být ohrožena schopnost spotřebitelů zajistit si obživu a přístup k základním potravinám, z čehož pramení krizové situace;

P.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen poškozuje zemědělskou činnost a zemědělsko-potravinářská odvětví, což má neblahý vliv na investice, růst a zaměstnanost a může mít rovněž vážné dopady na zásobování spotřebitelů, zabezpečení potravin a hladké fungování SZP;

Q.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen postihuje kapacitu zemědělců investovat a vytvářet pracovní místa, což brání modernizaci, inovacím i generační obměně, neboť tato situace odrazuje mladé zemědělce;

R.  vzhledem k tomu, že udržitelné zemědělství lze coby zdroj vysoce kvalitních potravin zajistit pouze tehdy, pokud zemědělci budou moci účtovat přiměřené výkupní ceny, které pokryjí všechny náklady na udržitelnou produkci;

S.  vzhledem k tomu, že v kontextu „digitální revoluce“ může kromě jiných nástrojů zvýšená transparentnost na evropských trzích a včasný přístup k informacím přispět k omezení kolísavosti trhů a cen prostřednictvím lepšího a objektivnějšího přístupu hospodářských subjektů k vývojovým tendencím na zemědělských trzích, což napomůže větší ochraně příjmů zemědělců a bude bránit spekulacím na zemědělském trhu;

T.  vzhledem k tomu, že SZP disponuje po reformě z roku 2013 nástroji pro řízení rizik v rámci politiky rozvoje venkova, a vzhledem k tomu, že se na tyto nástroje v současné době vynakládají pouze 2 % rozpočtu druhého pilíře a 0,4 % rozpočtu SZP;

Současná situace a cíle

1.  domnívá se, že zemědělci budou stále více vystaveni kolísavosti cen, a to v důsledku různých příčin, jako je nestabilita a nedokonalost zemědělských trhů, jejich globalizace a komplikovanost, větší proměnlivost nabídky pramenící z nestability klimatu, větší zdravotní rizika a nejistá rovnováha, pokud jde o dodávky potravin;

2.  považuje za nutné, aby byla přijata ráznější a soudržnější politika obsahující cílené nástroje na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni za účelem zajištění multifunkční a udržitelné zemědělské produkce v celé Unii, jež bude spojena se spravedlivými a rentabilními cenami, a to prostřednictvím zmírnění negativních dopadů na ty subjekty, které jsou nejvíce vystaveny zejména kolísavosti cen;

3.  konstatuje, že ne všechna zemědělská odvětví jsou vystavena kolísavosti cen stejným způsobem a že nástroje veřejné politiky nebo strategie pro zmírňování dopadů přijímané zúčastněnými subjekty musí být přizpůsobeny jednotlivým odvětvím a skutečným, stávajícím i budoucím rizikům, jimž zemědělci čelí;

4.  konstatuje, že zatímco Evropská unie snižuje v zemědělství svou strategickou podporu, její konkurenti na světových trzích, zejména Spojené státy, Brazílie a Čína, uvolňují velmi značné a stále rostoucí veřejné prostředky na vytváření nových modelů politiky řízení rizik a poskytování potřebných nástrojů, aby své zemědělce chránili před dopady kolísavosti cen;

5.  poukazuje na skutečnost, že Evropská unie je jediným zemědělským aktérem, který ve své zemědělské politice vychází z plateb oddělených od produkce, přičemž zemědělskému odvětví zároveň v průběhu let postupně přestává poskytovat svou strategickou podporu;

6.  poznamenává, že Spojené státy vytvořily ve svém návrhu zákona o zemědělství (Farm Bill) z roku 2014 zvláštní pojišťovací politiky pro různá zemědělská odvětví;

7.  upozorňuje, že SZP prochází v posledních desetiletích neustálým vývojem, zatímco její hlavní cíle, jimiž je zajištění důstojné životní úrovně zemědělců, jakož i stabilních a bezpečných dodávek cenově dostupných potravin pro spotřebitele, zůstávají v platnosti;

8.  zdůrazňuje v této souvislosti, že pro odvětví, které je odpovědné za zajišťování dodávek potravin a jejich bezpečnost a jež hraje klíčovou úlohu ve využívání přírodních zdrojů a v udržitelném ekonomickém i environmentálním rozvoji venkovských oblastí, je klíčová společná evropská politika;

9.  zdůrazňuje, že je důležité využívat součinnost mezi SZP a jinými politikami EU;

10.  konstatuje, že poslední reformy SZP téměř zcela oddělily přímé podpory od produkce, pokračovaly v procesu konvergence přímých plateb a více zohlednily společenská a zejména environmentální hlediska;

11.  se znepokojením si všímá snižování zdrojů SZP, k němuž postupně v průběhu let dochází, zejména těch, jež jsou vyhrazeny na opatření pro společnou organizaci trhů, čímž se otevírá možnost opětovného znárodnění SZP a dochází k ohrožení spravedlivých a rovných podmínek na jednotném trhu EU;

12.  zdůrazňuje, že průměrné roční příjmy zemědělců v EU v posledních deseti letech stagnují či dokonce poklesly, zatímco výrobní náklady neustále rostou, což vede ke značnému poklesu počtu zemědělských podniků spojenému s hrozbou ztráty mnoha pracovních míst ve venkovských oblastech;

13.  domnívá se, že by Komise měla využít všechny finanční manévrovací možnosti, které má v rámci jednotné společné organizace trhů k dispozici;

14.  vyjadřuje politování nad velmi pomalou mírou uplatňování nástrojů společné organizace trhů za účelem zmírnění negativních dopadů kolísavosti cen a řízení narušení trhu;

15.  upozorňuje, že většina nástrojů pro řízení rizik, podílových fondů, nástrojů pro stabilizaci příjmů a pojistných nástrojů, jež jsou poskytovány v rámci programů pro rozvoj venkova, je uplatňována nerovnoměrně a s omezenými rozpočtovými prostředky;

16.  doporučuje proto, aby byla posílena stávající opatření druhého pilíře s cílem podpořit konkurenceschopnost evropského zemědělství a úzce do procesu uplatňování zapojit organizace producentů;

17.  žádá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu důvodů, které vedou k nedostatečnému využívání nástrojů, jež jsou v rámci druhého pilíře SZP k dispozici, a neoptimálnímu provádění jednotné společné organizace trhů s cílem odpovídajícím způsobem přezkoumat příslušná ustanovení;

18.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat v rámci stávající SZP přímé podpory oddělené od produkce spolu s režimem jednotné platby na plochu, které představují kompenzaci za veřejné služby a jsou klíčovým prvkem ve snaze zajistit zemědělcům příjem a poskytnout jim určitou míru finanční stability;

19.  zdůrazňuje však, že stávající SZP, jíž chybí efektivní nástroje pro pohotovou reakci, ani odpovídajícím způsobem neřešila větší kolísavost na zemědělských trzích, ani zemědělcům neumožnila, aby reagovali na tržní signály či hledali řešení, díky nimž by se mohli vypořádat se změnami cen;

20.  vyzývá Komisi, aby přijala bezodkladná opatření na podporu odvětví zemědělství v nejvzdálenějších, horských a znevýhodněných regionech, kde jsou náklady na produkci, sklizeň a uvádění produktů na trh mimo oblasti jejich produkce mnohem vyšší než v jiných oblastech, a aby pro účely zemědělských trhů v těchto regionech zavedla specifické ukazatele sloužící k aktivaci bezpečnostních sítí;

21.  domnívá se, že potravinová nezávislost EU a zabezpečení potravin v EU, jakož i rozvoj konkurenceschopného a udržitelného zemědělského odvětví v celé Unii, které odpovídá potřebám občanů, musí zůstat strategickými cíli budoucí SZP, přičemž je naléhavě nutné zaručit zemědělcům odpovídající životní úroveň;

22.  domnívá se, že životaschopná produkce potravin není možná bez evropských zemědělců, kteří jsou soustavně vystavováni kolísavosti cen a jsou velmi závislí na stabilních trzích a cenách, jakož i na odpovídajícím veřejném financování a na opatřeních pro zachování konkurenceschopnosti zemědělských podniků a rodinných zemědělských podniků;

23.  zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu mladých zemědělců a nově příchozích, pokud jde o zaručení budoucnosti evropského zemědělství;

Návrhy

Organizace odvětví a uzavírání smluv

24.  domnívá se, že primární producenti jsou nejslabším článkem potravinového dodavatelského řetězce, zejména s ohledem na rozsáhlé maloobchodní odvětví na evropské a vnitrostátní úrovni, jež je stále více koncentrováno, a musí jim být povoleno, aby se sdružovali v rámci subjektů, jako jsou družstva, organizace producentů či jejich vlastní sdružení nebo mezioborové organizace;

25.  žádá Komisi, aby usnadnila uzavírání smluv tím, že v souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) přizpůsobí politiku EU v oblasti hospodářské soutěže konkrétním potřebám zemědělského odvětví, s jednotnými předpisy a prováděním ve všech členských státech;

26.  zdůrazňuje, že je třeba posílit vyjednávací pozice producentů v potravinovém řetězci, a to prostřednictvím standardních, transparentních, vyvážených a kolektivně vyjednávaných smluv, aby byli zemědělci schopni bojovat proti nekalým obchodním praktikám, posílit svou konkurenceschopnost, zlepšit stabilitu svých příjmů, vytvářet přidanou hodnotu a investovat do inovací;

27.  zdůrazňuje, že tyto smlouvy by měly mít dostatečně dlouhou dobu trvání a měly by v nich být stanoveny ceny, lhůty splatnosti a další podmínky dodávek zemědělských produktů;

28.  domnívá se, že by zemědělci v jednotlivých zemědělských odvětvích měli mít možnost jednat o smluvních podmínkách kolektivně prostřednictvím organizací producentů, které velikostí odpovídají odvětvovým nebo distribučním skupinám, s nimiž jednají;

29.  konstatuje, že potenciál, který představují dlouhodobější smlouvy v rámci integrovaného dodavatelského řetězce, forwardy, smlouvy o pevné marži a možnost „zmrazit“ po stanovenou dobu cenu odvozenou od výrobních nákladů, by mohl producentům poskytnout nástroj ke zvládání dopadu kolísavosti cen na jejich marže;

30.  domnívá se, že by měla existovat možnost využívat ve smluvních vztazích nové nástroje a že musí být rovněž k dispozici nástroje pro zprostředkování smluv;

31.  konstatuje, že mezioborové organizace přispívají k atmosféře důvěry a dialogu mezi různými zúčastněnými subjekty (producenti, zpracovatelé a distributoři) a usnadňují vytváření přidané hodnoty prostřednictvím společných iniciativ, které zemědělcům napomáhají lépe porozumět trhům a produkci, prosazovat osvědčené postupy a transparentnost trhu, předvídat potenciál produkce, napomáhat lepšímu řízení nabídky a vypracovávat standardní smlouvy, které jsou slučitelné s pravidly a předpisy EU;

32.  vyzývá Komisi, aby mezioborové organizace na úrovni EU povzbuzovala k tomu, aby společně hájily zájmy producentů v odvětvích, která jsou nejvíce orientována na přeshraniční trhy, jako je např. odvětví ovoce a zeleniny;

33.  oceňuje úsilí evropských družstev, pokud jde o sdružování producentů a napomáhání jim při zlepšování jejich postavení v hodnotovém řetězci, a domnívá se, že je nezbytné tato družstva vybízet, aby hrála větší úlohu v zemědělských odvětvích, a zmírňovala tak dopady nadměrné kolísavosti trhů;

Nástroje pro řízení rizik

34.  doporučuje, aby byly v tržně orientované SZP dále rozvíjeny nástroje v oblasti klimatu, zdraví a řízení ekonomických rizik, zejména různé druhy pojištění proti rizikům v zemědělské výrobě, nástroje pro stabilizaci příjmů, mechanismy pro jednotlivě poskytované služby a podílové fondy, a to s cílem omezit dopady kolísavosti cen a podpořit řízení zemědělských podniků zaměřené na budoucnost;

35.  vybízí Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a vyvíjela nové nástroje, které by neměly být pouze spravedlivé, účinné a schopné reakce, ale rovněž dostupné a cenově dosažitelné pro zemědělce, s cílem bránit rizikům spojeným s kolísavostí cen a řídit je, a tak položit základy pro diskusi o budoucích reformách SZP;

36.  zdůrazňuje, že těmto nástrojům, jež budou využívány společně se systémem přímých plateb, musí být poskytnuty dostatečné zdroje, aby byla posílena odolnost zemědělství a zároveň omezena potřeba následného řízení krizí;

37.  domnívá se, že podílové fondy řízené v rámci odvětví a zřizované z popudu zemědělců mohou do určité míry stabilizovat jejich příjmy, když kolísají marže z jejich produkce;

38.  dále se domnívá, že by tyto podílové fondy neměly nahrazovat podporu poskytovanou Unií a měly by být kombinovány s podporou poskytovanou na vnitrostátní úrovni;

39.  vyzývá rovněž Komisi, aby zřizování těchto fondů podpořila poskytováním pobídek a zároveň zaručila, že jakýkoli budoucí systém řízení rizik bude dodržovat a případně doplňovat systémy pojištění přijaté členskými státy na vnitrostátní úrovni;

40.  domnívá se, že problém kolísání cen je možné řešit také na úrovni členských států, a vyzývá je, aby v rámci svých daňových předpisů přihlédly k nestálosti trhů a umožnily zemědělcům vytvářet mechanismy pro jednotlivé služby, jež by mohly být osvobozeny od daně;

41.  domnívá se, že zemědělci, zejména ti, kteří investovali do rozvoje svých podniků, patří z ekonomického hlediska k nejzranitelnějším subjektům na trhu;

42.  domnívá se dále, že chceme-li zabránit ztrátě dynamiky investic, měly by být zavedeny další nástroje SZP, jako např. účinná pomoc zaměřená na peněžní toky nebo systém preventivních úspor;

43.  upozorňuje na skutečnost, že zemědělské podniky si mohou dovolit inovovat pouze tehdy, jsou-li kapitálové náklady nízké a existuje-li určitý stupeň likvidity; v této souvislosti zdůrazňuje, že jednou ze základních podmínek, kterou musí zemědělec splnit pro získání úvěru, je stabilní příjem;

44.  konstatuje, že role a činnosti bankovního sektoru mají vážný dopad na producenty a že zvyšující se míra zadlužení zemědělských podniků představuje pro odvětví v době nestability další zátěž;

45.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byli zemědělci lépe informováni o klíčové úloze Evropské investiční banky při podpoře a rozvoji venkovského hospodářství, jakož i o tom, jak využívat inovačních finančních nástrojů;

46.  domnívá se, že zemědělcům a jejich organizacím musí být poskytovány lepší informace o modernizaci, udržitelnosti a konkurenceschopnosti podniků, přičemž je zároveň nutné nabízet školení o řízení rizik, údajích o trhu, maržích a volatilitě;

47.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány a zemědělskými uskupeními přijala plán pro zvyšování povědomí o nástrojích pro řízení rizik, jež jsou k dispozici v rámci druhého pilíře SZP a jednotné společné organizace trhů;

48.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby výše uvedené aspekty posílily ve svých programech zemědělského a odborného vzdělávání;

49.  domnívá se, že jedním ze způsobů, jak stabilizovat trhy a omezit kolísání cen, je zajistit větší rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou;

Střediska pro sledování trhů se zemědělskými produkty a jejich cen

50.  domnívá se, že zemědělské trhy musí být transparentní, čehož lze především dosáhnout tím, že se existující informace o cenách a nákladech budou zveřejňovat včasněji a budou snadněji přístupné a užitečnější pro všechny zúčastněné strany v dodavatelském řetězci, od produkce po distribuci, což omezí spekulace s cenami a jejich kolísavost;

51.  podotýká však, že samotná transparentnost cen nijak nezvýší odolnost zemědělců vůči kolísání cen, ani neodstraní strukturální nedostatky organizace trhu, jako je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou; 

52.  vybízí k vytvoření evropské mapy, která by v reálném čase prezentovala disponibilitu zemědělských produktů;

53.  vítá rozšíření dodatečných nástrojů pro sledování trhu na další odvětví;

54.  zdůrazňuje, že znalost tvorby a vývoje cen i trendů v oblasti nabídky představuje pro zemědělce důležitou výhodu při jednáních o smlouvách se všemi ostatními zúčastněnými subjekty;

55.  doporučuje vytvoření evropských středisek pro sledování cen zemědělských produktů, která by sledovala celý řetězec – od cen producenta až po konečné prodejní ceny – s cílem provádět nepřetržitou analýzu zemědělských trhů po jednotlivých segmentech;

56.  doporučuje zapojení hospodářských subjektů do poskytování aktuálních a relevantních údajů o vývoji, jakož i krátkodobých a střednědobých výhledech, a to jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce v závislosti na konkrétních potřebách příslušného odvětví;

57.  naléhavě vyzývá Komisi, aby střediskům poskytla nezbytné zdroje, jež by jim umožňovaly předkládat doporučení, nikoli pouze monitorovat případy narušení trhu;

Nástroje pro předcházení krizím a jejich řešení

58.  je toho názoru, že tradiční nástroje v rámci SZP určené k řešení krizí (veřejné intervence a soukromé skladování zemědělských produktů) již nejsou v globalizované ekonomice dostatečně účinné;

59.  vyzývá proto Komisi, aby za účelem zajištění řádného fungování trhů a řešení krizí na trhu vypracovala vzájemně kombinovatelné a doplňující se nástroje ve veřejném i soukromém sektoru spolu se závazným mechanismem včasného varování, jenž bude uzpůsoben daným potřebám;

60.  domnívá se, že by Komise měla k boji proti krizím využívat všechny nástroje, které již má k dispozici v rámci jednotné společné organizace trhů;

61.  vyjadřuje politování nad malým využíváním krizové rezervy, jež je převážně způsobeno rozpočtovými pravidly, zvláště zásadou ročního rozpočtu, i právem Komise jednat v případě uvolňování prostředků z této rezervy dle vlastního uvážení;

62.  požaduje proto, aby byla krizová rezerva ustavena mimo rozpočet EU a aby sloužila jako zdroj financování nástrojů pro řešení krizí;

63.  považuje proticyklická opatření za nástroje, jež jsou v kombinaci s nástroji pro řízení rizik využitelné k prevenci a řízení krizí a jejichž prostřednictvím může EU v případech krizí způsobených „vyšší mocí“ zasahovat na zemědělských trzích s cílem zabránit velkému snižování cen;

64.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii zkoumající otázku, jakým způsobem vytvořit mechanismy pro prevenci a řešení krizí způsobených kolísavostí cen s využitím proticyklické podpory, a aby v každoročních rozpočtech počítala v rámci finančních prostředků přidělených na víceleté období s větší flexibilitou, aby bylo možné tuto proticyklickou podporu zohlednit;

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropští zemědělci jsou stále více vystaveni rizikům

Zemědělská činnost závisí na biologických procesech. Je tudíž velmi závislá na klimatických podmínkách a na chorobách rostlin a zvířat(1). Tyto přírodní faktory jsou mimo kontrolu zemědělců. Vývoj výkonnosti zemědělských podniků je tudíž mnohem více nejistý než u podniků v jiných hospodářských odvětvích. Nejistota příjmu poškozuje zejména investice a inovace a může ohrozit ekonomickou životaschopnost těchto podniků. Proměny zemědělské produkce s sebou navíc nesou skutečnost, že zemědělské trhy mají ze své podstaty tendenci ke kolísavosti. Obecně se přijímá, že přílišná kolísavost neprospívá ani producentům (neboť narušuje signály trhu a přináší nejistotu příjmů) ani spotřebitelům (neboť narušuje přístup k výběru jejich potravin).

Kolísavost je komplexním jevem, jehož původ je různorodý a někdy i kontroverzní. Od dramatického nárůstu cen zemědělských produktů na světových trzích, k němuž došlo v letech 2007 až 2008, a výrazné kolísavosti, která poté následovala, se tento jev dostal do centra mezinárodní politické agendy(2), zejména z důvodu svého potenciálního dopadu na světové zabezpečení potravin(3). Skupina G-20 proto v roce 2011 schválila Akční plán týkající se kolísavosti cen v oblasti potravin a zemědělství, který poté vedl k Informačnímu systému pro trh se zemědělskými produkty (AMIS), jehož cílem je zvýšit transparentnost na trzích se zemědělskými produkty(4).

Je pravděpodobné, že v nadcházejících letech budeme svědky větší nejistoty na trzích a závažnějších hospodářských a klimatických rizik. Zvyšující se globalizace obchodu se zemědělskými produkty s sebou nese sanitární rizika (šíření chorob) nebo rizika vnějších šoků v oblasti nabídky či poptávky související s vnější politikou Evropské unie v obchodní a diplomatické oblasti nebo v oblasti rozvojové spolupráce.

V důsledku toho se znovu věnuje pozornost nástrojům pro řízení rizik v zemědělství. Tento zvýšený zájem se potvrzuje progresivním šířením těchto nástrojů v zemědělských politikách, zejména v rámci zemědělské politiky Spojených států Farm Bill 2014, a v nové SZP na období 2014–2020.

SZP a kolísavost cen

Původně se SZP vyznačovala silnou regulací trhů. V centru původního nástroje byly garantované ceny. S těmito cenami měli zemědělci jistotu, že v případě krize dostanou za své produkty minimální cenu.

Postupem času prošla SZP významnými reformami v několika na sebe navazujících cyklech, které toto fungování výrazně narušily.

První cyklus (zahrnující McSharryho reformu v roce 1992 a reformu Agendy 2000) nahradil garantované ceny přímými podporami vázanými na produkci jakožto hlavním mechanismem SZP.

Druhý cyklus zahrnuje Fischlerovu reformu z roku 2003, jíž byl zahájen proces oddělení přímých podpor od produkce (režim jednotné platby). Kontrola stavu reformy SZP v roce 2009 tento postup prodloužila a vedla k několika úpravám SZP, které souvisely zejména s narůstající kolísavostí cen a nákladů na zemědělské produkty. Tato kontrola zejména poprvé zavedla soubor opatření zaměřených na řízení rizik v rámci prvního pilíře (pojištění a vzájemné fondy na úhradu škod při sklizních, škod způsobených vlivem špatných klimatických podmínek a v důsledku chorob zvířat – článek 68 nařízení (ES) č. 73/2009.

Třetí cyklus zahájila reforma v roce 2013, která stanovila SZP na období 2014–2020. Současná SZP si zachovala strukturu v podobě dvou pilířů. Konkrétněji bylo zavedeno nové uspořádání systému přímých plateb (cílenější, spravedlivější a ekologičtější), bylo obnoveno jištění v rámci společné organizace trhu a provedena revize politiky rozvoje venkova.

Vlivem těchto reforem se SZP postupně orientovala na trhy. V této souvislosti se objevily první úvahy o potenciální úloze nástrojů pro řízení rizik s cílem bojovat proti kolísavosti a stabilizovat příjmy.

Nástroje pro řízení rizik v současné SZP

SZP tak jak byla reformována v roce 2013, poskytuje nový soubor opatření pro řízení rizik v rámci druhého pilíře (rozvoj venkova)(5). Členské státy mají k dispozici škálu opatření zaměřených na rizika produkce, trhu nebo na stabilizaci příjmů, a to pomocí různých nástrojů (pojištění a vzájemné fondy – článek 36 nařízení (EU) č. 1305/2013). Členské státy si mohou zvolit, zda je začlení či nezačlení do svých programů rozvoje venkova (celostátních nebo regionálních). Předmětem článků 37 až 39 je pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin, vzájemné fondy a nový nástroj ke stabilizaci příjmů (v podobě finančních příspěvků do vzájemných fondů).

Podpora podle článků 37 (pojištění) a 38 (vzájemné fondy) se poskytuje pouze na náhradu škod výskytu nepříznivých klimatických jevů nebo vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie nebo pomocí opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám. Nástroj ke stabilizaci příjmu (článek 39) představuje první proniknutí SZP do oblasti pojištění příjmu, podobně jako v přístupu, který uplatňuje americká zemědělská politika. Podpora se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

Je třeba poznamenat, že k počátečnímu kapitálu vzájemných fondů nemohou přispět veřejné prostředky. Zajištění pojištění nebo vzájemných fondů není mimoto způsobilé pro fondy rozvoje venkova.

Zavádění opatření pro řízení rizik ze strany členských států

Vzhledem k tomu, že se nová opatření pro řízení rizik nacházejí ve druhém pilíři, jsou pro členské státy nadále nepovinná. První opatření řízení rizik zavedená při kontrole stavu reformy SZP se setkala s omezeným úspěchem – v období 2007–2013 využilo těchto nových nástrojů jen málo členských států.

Pokud jde o nástroje současné SZP, z posledních dostupných údajů vyplývá, že jich využilo dvanáct členských států (devět na celostátní úrovni a tři na regionální úrovni). Celkem na ně bylo vynaloženo 2,7 miliardy EUR veřejných výdajů (z čehož 1,7 miliardy pocházelo z fondů na rozvoj venkova).

Ačkoli se tyto výdaje v porovnání s fondy poskytnutými na bývalou SZP zvýšily, stále představují pouze 0,4 % výdajů SZP (a méně než 2 % výdajů druhého pilíře).

Postoj zpravodajky

Zpravodajka se domnívá, že nástroje pro řízení rizik z druhého pilíře současné SZP jsou všeobecně nevhodné k tomu, aby omezovaly důsledky kolísavosti cen pro příjem zemědělců.

Zpravodajka má za to, že kolísavost cen zemědělských produktů je jedním z hlavních faktorů dramatické situace, již v současnosti prožívá mnoho evropských zemědělců. Zpravodajka se domnívá, že nalézat řešení tohoto jevu je úkolem Evropské unie, a to zejména pomocí SZP.

Záměrem zpravodajky je vypracovat dokument srozumitelný pro všechny zemědělce, který by mohl přinést náměty k úvahám v souvislosti s příští reformou SZP. V tomto duchu si zpravodajka přála přijmout pragmatický postoj a navrhnout krátký, jasný a stručný text, který zdůrazní tři hlavní myšlenky:

•  posílení uspořádání jednotlivých odvětví a uzavírání smluv,

•  lepší ochranu příjmu zemědělců pomocí zavedení nástrojů pro řízení rizik přizpůsobených kolísavosti cen,

•  posílení transparentnosti trhů zřízením středisek pro sledování cen.

Zpravodajka je přesvědčena, že je vhodné přijmout pragmatický přístup s cílem předat jasné poselství nejen Evropské komisi a Radě, ale především občanům obecně a zemědělcům zvláště, a omezit se na jediné téma: nástroje umožňující bojovat proti kolísavosti cen.

Zpravodajka má totiž v úmyslu co nejvíce zabránit rozptýlení tématu kolísavosti cen do mnoha dalších témat souvisejících s trhy se zemědělskými produkty. Zpravodajka se proto rozhodla zpracovat téma zprávy co nejpřesněji, aby výsledná informace Evropského parlamentu byla efektivní a jasná.

Zpravodajka proto nenavrhuje opatření pro řešení krize. Jedná se o odlišné téma, které lze otevřít v rámci jiných parlamentních činností. V této souvislosti se zpravodajka rozhodla neotvírat téma proticyklických podpor, které jsou chápány jako opatření k řešení krize.

Zpravodajka se také domnívá, že vytváření a stanovování úrovně cen představuje odlišné téma, a proto se nezabývá otázkou trendu poklesu cen na trzích se zemědělskými produkty.

(1)

pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, GIEC 2014

(2)

How to tackle price and income volatility for farmers? (Jak řešit kolísavost cen a příjmu zemědělců?) An overview of international agricultural policies and instruments (Přehled mezinárodních zemědělských politik a nástrojů) (Farm Europe, 2016)

(3)

The 2024 prospects for EU agricultural markets (Výhledy pro zemědělské trhy EU do roku 2024): drivers and uncertainties (hnací síly a nejistoty) (Haniotis, 2014)

(4)

Prohlášení ministrů G20, 2011.

(5)

Články 37, 38, 39, 40 a 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005,


STANOVISKO Rozpočtového výboru (7.9.2016)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k nástrojům SZP určeným ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích

(2016/2034(INI))

Navrhovatel: Nedzhmi Ali

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že nedávné vlny extrémní kolísavosti cen na světových zemědělských trzích jsou předzvěstí rostoucích a častějších hrozeb pro zajišťování potravin ve světě a také zvýšené zranitelnosti trhů, brzdí investice a modernizaci a omezují příchod nových pracovníků a obnovu generací v zemědělském odvětví;

B.  vzhledem k tomu, že vysoká míra kolísavosti cen a příjmů zemědělců souvisí s tržními zásadami nabídky a poptávky, jejichž účinky jsou citelné od 90. let 20. století z důvodu sbližování zemědělství s trhy, a to jak vlivem deregulace společných organizací trhu v rámci SZP, tak vlivem větší ochoty k otevření mezinárodních trhů, k níž vedla obchodní politika EU; avšak vzhledem k tomu, že by k ještě větší nestabilitě cen a příjmů mohly vést další makroekonomické proměnné, široké politické a legislativní prostředí, geopolitika, embarga a spekulace se zemědělskými produkty, které, pokud se prodávají jako finanční aktiva, jsou vystaveny otřesům na příbuzných komoditních trzích (jako jsou trhy s energií a kovy);

C.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen zvyšuje nepředvídatelnost příjmů zemědělců a způsobuje potíže zemědělcům v Evropě, jejichž náklady zůstávají vysoké;

D.  vzhledem k tomu, že zvýšená zranitelnost je zapříčiněna častějším výskytem extrémních výkyvů počasí, vlivem změny klimatu na úroveň zemědělské výroby a strukturálními faktory, jakými jsou ceny energie a hnojiv, směnné kurzy nebo úrokové sazby; vzhledem k tomu, že by zemědělci měli být vybízeni k tomu, aby ve svých podnicích lépe kontrolovali využívání vstupů, jejichž nákup je drahý a jež mohou mít důsledky pro životní prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že producenti mléka utrpěli výrazné ztráty zapříčiněné ruským embargem a katastrofickým suchem v roce 2015;

F.  vzhledem k tomu, že velkému počtu zemědělských podniků byly uděleny vysoké pokuty za překročení kvót na mléko v letech 2014–2015;

G.  vzhledem k tomu, že producenti vepřového masa jsou již řadu měsíců konfrontováni s nízkými výkupními cenami, jejichž příčinou je ruské embargo a především africký mor prasat (AMP);

1.  zdůrazňuje, že EU je největším světovým dovozcem i vývozcem zemědělsko-potravinářských výrobků, ale možnosti využívání programů rozvoje venkova v rámci SZP k tomu, aby přispěly k pojištění, vzájemným fondům a systémům stabilizace příjmů zemědělců, se ukázaly jako málo úspěšné;

2.  konstatuje, že přímé platby nadále zajišťují zemědělcům určitý stupeň finanční stability, zvláště během dlouhých období nízkých cen; domnívá se, že přímé platby prokázaly lepší poměr nákladů a užitku než předchozí praxe přímého zásahu na trhu; zdůrazňuje navíc, že by přímé platby měly zůstat nástrojem SZP i po roce 2020 s cílem podporovat a stabilizovat příjmy v zemědělství, kompenzovat náklady související s dodržováním vysokých standardů EU (pokud jde o výrobní metody, zejména environmentální požadavky) a zachovat zemědělskou produkci v nejvíce znevýhodněných regionech; zdůrazňuje, že přímé platby by tak měly sloužit k zajištění hospodářské stability zemědělského odvětví, jakož i k zabezpečení potravin a ochraně životního prostředí; poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že vyrovnání míry přímých plateb je zásadní k zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže na jednotném trhu EU, jakož i k udržitelnému využívání zdrojů;

3.  požaduje lepší součinnost mezi SZP a ostatními politikami EU, zejména pokud jde o energetiku, zásobování vodou, využívání půdy, biologickou rozmanitost a ekosystémy a rozvoj odlehlých a horských oblastí;

4.  požaduje větší transparentnost zemědělských trhů, aby byly informace o cenách dostupné všem zúčastněným subjektům, včetně spotřebitelů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posoudila proveditelnost zavedení transparentního systému monitorování vývoje cen zemědělských produktů od produkce až po distribuci;

5.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s vnitrostátními orgány a se zemědělskými uskupeními na vytvoření systému na ochranu příjmů zemědělců prostřednictvím většího povědomí o „nástrojích řízení rizik“ (jako je pojištění či vzájemné fondy doplňující nástroje pro řízení a prevenci krize), porozumění těmto nástrojům a jejich využívání, čímž by došlo ke změně úsilí, jež bylo dosud vyvinuto v rámci reformy SZP na období 2014–2020; domnívá se, že jakýkoli budoucí systém řízení rizik musí dodržovat a případně doplňovat systémy pojištění přijaté členskými státy na vnitrostátní úrovni, aby nebyl ohrožen veškerý dosud dosažený pokrok;

6.  domnívá se, že boj proti přílišné kolísavosti cen vyžaduje nová řešení využívající opatření zaměřená na lepší fungování trhů a založená na využití souboru nástrojů z veřejného i soukromého sektoru, které se mohou vzájemně kombinovat nebo doplňovat; konstatuje, že jak ukázaly velmi závažné zemědělské krize, které prožíváme, je nezbytné zapracovat do příští SZP nové mechanismy prevence krizí a přizpůsobení trhů, které by odpovídaly specifikům těchto druhů produkce, byly by pružné, účinné a rychle použitelné a mohly působit ve chvíli, kdy je to nezbytné s cílem řešit závažné případy narušení trhů;

7.  žádá, aby se zvážilo využívání finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu (tzv. krizových rezerv) jakožto zdrojů financování těchto i jiných opatření Komise, jejichž cílem je zlepšit situaci na zemědělských trzích;

8.  požaduje vytvoření evropské mapy, která by v reálném čase prezentovala dostupnost zemědělských produktů na trhu, od produkce až po distribuci;

9.  domnívá se, že by měl být zaveden povinný systém preventivních úspor pro zemědělce nahrazující současnou evropskou krizovou rezervu, a to s cílem pokrýt různé druhy rizik, z části i s využitím přímé podpory, za účelem vyhrazení určitých rezerv z dobrých let pro případné použití v těžších obdobích;

10.  zdůrazňuje, že je nezbytné vyrovnat míry přímých plateb mezi členskými státy, aby mohly být zaručeny stejné podmínky hospodářské soutěže na jednotném trhu EU, jakož i udržitelné využívání zemědělských zdrojů na úrovni Evropské unie;

11.  domnívá se, že potravinová humanitární pomoc může producentům sloužit jako užitečná bezpečnostní síť;

12.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby monitorovaly výrazné kolísání cen zemědělských produktů vytvořením středisek pro sledování evropských cen zemědělských produktů v různých odvětvích, dále zdokonalením evropského nástroje pro sledování cen potravin (FPMT) a bojem proti spekulacím s cenami zemědělských produktů; domnívá se, že včasné informace o trhu mohou zlepšit schopnost zemědělců reagovat na volatilitu trhu a přijímat vhodná opatření;

13.  požaduje posílení nástrojů intervence na podporu příjmů zemědělců a jejich rychlejší uplatňování na územích postižených závažnými přírodními katastrofami;

14.  domnívá se, že by finanční podpora z programu rozvoje venkova měla být zaměřena tak, aby zemědělci absolvovali nezbytnou odbornou přípravu a vzdělávání nutné k tomu, aby mohli odpovídajícím způsobem využívat nástroje řízení rizik; domnívá se, že by to zemědělcům umožnilo lépe předvídat a zvládat kolísání cen;

15.  požaduje konkrétní nástroje ke snížení negativních sociálních dopadů kolísání cen na evropské zemědělce;

16.  vyzývá Komisi, aby analyzovala a posoudila, jakou zajišťovací funkci mají evropské trhy s deriváty zemědělských komodit a jejich související infrastruktura pro fyzické zemědělské trhy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

31.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Isabelle Thomas, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Giovanni La Via, Stanisław Ożóg, Pavel Poc, Ivan Štefanec, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Coburn, Estefanía Torres Martínez


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

8.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

11

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Elisabeth Köstinger, Urszula Krupa, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Florent Marcellesi, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angélique Delahaye, Jean-Paul Denanot, Jørn Dohrmann, Ivan Jakovčić, Norbert Lins, Gabriel Mato, Stanislav Polčák, Annie Schreijer-Pierik, Vladimir Urutchev

Právní upozornění - Ochrana soukromí