Postup : 2016/2072(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0357/2016

Předložené texty :

A8-0357/2016

Rozpravy :

PV 12/12/2016 - 16
CRE 12/12/2016 - 16

Hlasování :

PV 13/12/2016 - 5.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0486

ZPRÁVA     
PDF 809kWORD 88k
30.11.2016
PE 583.957v01-00 A8-00357/2016

o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví

(2016/2072(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajové: Christian Ehler, Luigi Morgano

(Společné schůze výborů – článek 55 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví

(2016/2072(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381/2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. ledna 2013 nazvané „Akční plán podnikání 2020: Opětovné probouzení podnikatelského ducha v Evropě“ (COM(2012)0795),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. září 2012 nazvaný „Konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví produkujících luxusní zboží“ (SWD(2012)0286),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–  s ohledem na studii Komise z června 2016 nazvanou „Posilování konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví pro růst a zaměstnanost“ (EASME/COSME/2016/003),

-  s ohledem na studii Komise z června 2009 „Vliv kultury na tvořivost“,

–  s ohledem na sdělení Výboru regionů ze dne 30. května 2013 o podpoře kulturních a kreativních odvětví,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Kulturní a tvůrčí odvětví – evropská výhoda, kterou je třeba využít v celosvětové hospodářské soutěži“ (1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a kreativních přesazích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2012 nazvané „Aktualizace sdělení o průmyslové politice: silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o kultuře jako katalyzátoru tvořivosti a inovací,

–  s ohledem na společné sdělení Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na zvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(16),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na zprávu OECD a EUIPO ze dne 18. dubna 2016 nazvanou „Obchod s padělaným a pirátským zbožím – mapování ekonomického dopadu“(17),

–   s ohledem na studii UNESCO nazvanou „Cultural times: the first global map of cultural and creative industries“ (Čas kultury: první celosvětová mapa kulturních a kreativních odvětví) z prosince 2015;

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států EU z listopadu 2015 nazvanou „Směřování k účinnějšímu finančnímu ekosystému: inovativní nástroje usnadňující přístup k financování pro kulturní a kreativní odvětví“,

–  s ohledem na články 167 a 173 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0357/2016),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném sdělení nazvaném „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ Komise uznává klíčovou úlohu kulturních a kreativních odvětví(18) pro sociální a ekonomický rozvoj EU a jejích členských států;

B.  vzhledem k tomu, že EU by měla povzbudit nové zdroje pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a investovat do nich; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba uvolnit povětšinou nevyužitý potenciál kreativních a kulturních odvětví, pokud jde o vytváření růstu a pracovních míst, a to z důvodu jejich významného vlivu v oblastech, jako jsou nové obchodní modely, kreativita a inovace, digitalizace a získávání dovedností;

C.   vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví mají dvojí a skutečnou hodnotu, jelikož prostřednictvím přímých vazeb na umělce a tvůrce uchovávají a podporují kulturní a jazykovou rozmanitost a posilují evropskou, národní, regionální a místní identitu, přičemž podporují sociální soudržnost a společně s různými modely vytváření hodnoty významně přispívají k tvořivosti, investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti a jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu v EU a jejích členských státech;

D.  vzhledem k tomu, že evropská kultura a umění odkazují na 3 000 let společného kulturního dědictví, předávají znalosti a hodnoty a přispívají k ochraně hmotných a nehmotných důkazů o světě vytvořeném člověkem a světě přírodním pro současné a budoucí generace;

E.   vzhledem k tomu, že kulturní diplomacie, která je založena na vzájemné úctě k hodnotám a specifickým rysům, posiluje dvoustranné a mnohostranné vztahy mezi evropskými a třetími zeměmi, staví mosty mezi společnostmi prostřednictvím mezilidských kontaktů a spolupráce ve všech kulturních a kreativních oblastech a přispívá k lepšímu vzájemnému porozumění a ke společným projektům, přičemž působí jako hnací síla hospodářského a sociálního růstu;

F.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví přispívají k „měkké síle“ Evropy na světové scéně tím, že působí jako vyslanci evropských hodnot, jako je kultura, kreativita, kvalita, excelence a řemeslné dovednosti;

G.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou jádrem dvojího a delikátního ekosystému mezi velkými skupinami mezinárodně konkurenceschopných a inovativních malých a středních podniků a začínajících podniků, které neustále obnovují tuto oblast, chrání a podporují rozmanitost, vytvářejí pracovní místa, ale jsou někdy křehké, a to zejména ve svém přístupu k trhům a k financím;

H.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví v Evropě zajišťují více než 12 milionů plných pracovních úvazků, což odpovídá 7,5 % pracovní síly EU, a generují přibližně 509 miliard EUR v přidané hodnotě k HDP (5,3 % celkové hrubé přidané hodnoty EU); vzhledem k tomu, že v určitých regionech se kulturní a  kreativní odvětví výrazně více podílejí na HDP a zaměstnávají větší procentní podíl místní pracovní síly;

I.  vzhledem k tomu, že podle studie Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu představují odvětví hojně využívající práv duševního vlastnictví více než jednu čtvrtinu pracovních míst a více než jednu třetinu hospodářské činnosti EU;

J.  vzhledem k tomu, že odvětví hojně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí téměř 39 % HDP Unie, přičemž odvětví intenzivně využívající ochranné známky vytvářejí 34 % celkového objemu, odvětví využívající design 13 %, patenty 14 % a autorská práva 4,2 %(19);

K.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví v EU zaměstnává 2,5krát více lidí než výrobci automobilů a pětkrát více než chemický průmysl;

L.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví hrají důležitou roli při vytváření živých a osobitých regionů, které mohou přispět ke zlepšení kvality života občanů a být důležitým faktorem pro příliv investic;

M.  vzhledem k tomu, že autoři a výkonní umělci stojí u základu a samotného zdroje kulturních a kreativních odvětví;

N.  vzhledem k tomu, že neexistuje příliš velká pravděpodobnost, že by zaměstnání v odvětví kultury byla přesunuta do zahraničí, neboť jsou vázána na specifické kompetence z oblasti kultury, často na regionální úrovni, a historie; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví přispívají výraznou měrou a více než jakékoli jiné odvětví k zaměstnanosti mladých lidí a v období hospodářské krize po roce 2008 prokázala největší odolnost; vzhledem k tomu, že zaměstnanost v kulturních a kreativních odvětvích mezi lety 2008 a 2014 v celé Unii vzrostla; uznává významnou úlohu Evropského sociálního fondu při podpoře zaměstnanosti mladých lidí a rozvoje dovedností;

O.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví mají atraktivní vlastnosti z hlediska místního rozvoje: využívají celé řady dovedností na mnoha různých úrovních, bývají sociálně odpovědná a inkluzivní a vytvářejí pozitivní externality v oblastech, kde se nacházejí; vzhledem k tomu, že jejich otevřenost a interakce s jinými aktivitami vyvolává aglomerační a klastrové účinky a má tendenci generovat vysoký podíl celkové hodnoty z místních zdrojů;

P.  vzhledem k tomu, že flexibilita a mobilita jsou spolu v souvislosti s výkonem profesionálních uměleckých činností nerozlučně spjaty, a proto je důležité, aby byla nepředvídatelná a někdy i nejistá povaha uměleckého povolání vyvážena zárukou skutečné sociální ochrany;

Q.   vzhledem k tomu, že v kulturních a kreativních odvětvích působí většinou malé firmy a mikropodniky a že firmy v těchto odvětvích s méně než 10 zaměstnanci zaměstnávají více než 95 %(20) pracovní síly;

R.  vzhledem k tomu, že dochází k chybnému vnímání toho, že u investic do kulturních a kreativních odvětví existuje větší riziko než u jiných druhů podnikání, mimo jiné proto, že se jedná o odvětví využívající duševní vlastnictví, a z důvodu problémů při využívání nehmotných statků jako záruk financování;

S.  vzhledem k tomu, že je čím dál méně obvyklé, aby umělci v kulturních a kreativních odvětvích měli stálý zaměstnanecký poměr; vzhledem k tomu, že tito umělci stále častěji vykonávají svobodné povolání, střídají samostatně výdělečnou a závislou pracovní činnost, jsou zaměstnáváni na částečný úvazek nebo mají nestálé zaměstnání;

T.  vzhledem k tomu, že iniciativy a odvětví založené na kultuře hrají vícenásobnou úlohu v místním a regionálním rozvoji a tradičně zvyšují atraktivitu regionů, zajišťují sociálně-ekonomické začlenění a rozvoj venkovských a izolovaných oblastí, ale umožňují i integrovanou udržitelnou obnovu měst;

U.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví hrají klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnacím motorem růstu a jejich strategická pozice jim umožňuje šíření inovací do dalších odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod a digitální technologie;

V.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou hnací silou inovací a rozvoje informačních a komunikačních technologií v Evropě; vzhledem k tomu, že digitální transformace odvětví nabízí nové možnosti pro vývoj nových obchodních modelů a rozšíření trhu, ale zároveň představuje i výzvu pro tradiční oblast kulturních a kreativních odvětví;

W.  vzhledem k tomu, že kreativní odvětví patří mezi nejvýznamnější podnikatelská odvětví, která rozvíjejí přenositelné dovednosti, jako je kreativní myšlení, řešení problémů, týmová práce a vynalézavost;

X.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch zaměřený na průmyslové dědictví a průmyslová muzea mohou nabídnout nové kulturní a hospodářské vyhlídky především v postindustriálních oblastech a zachovat tradiční evropské know-how;

Y.  vzhledem k tomu, že z řady různých zdrojů financování EU pouze program Kreativní Evropa a Evropský fond pro strategické investice pokládají kulturní a kreativní odvětví za specifickou prioritu;

Z.  vzhledem k tomu, že se vstupem nařízení Komise (EU) č. 651/2014 v platnost by mohla být některá opatření v oblasti kulturního dědictví (zejména obnova a zachování) a v některých případech i v oblasti kulturních činností podporovaných z prostředků EU a dalších regionálních fondů považována za státní podporu, a to i přes jejich místní význam, neekonomickou povahu a nekomerční organizaci těchto činností a kulturních institucí, což vede ke značným překážkám pro příslušné regionální orgány a ke zpoždění při provádění těchto opatření;

AA.  vzhledem k tomu, že na dnešním sbližujícím se a globalizovaném trhu jsou inovativní a na výzkum zaměřená evropská kulturní a kreativní odvětví životně důležitá pro zajištění jazykové a kulturní rozmanitosti, plurality a nabídky inovativních a vysoce kvalitních služeb;

AB.  vzhledem k tomu, že ačkoli dnes se kulturní a kreativní obsah spotřebovává a sdílí více než kdykoli předtím, zejména pokud jde o služby, jako jsou platformy shromažďující uživateli umístěný obsah nebo služby pro agregaci obsahu, a přestože výrobní náklady díky technologickému vývoji výrazně poklesly, kulturní a kreativní odvětví nezaznamenala v souvislosti s tímto nárůstem spotřeby srovnatelný nárůst příjmů, a to z velké části pro nedostatečnou transparentnost hodnotového řetězce a právní nesrozumitelnost, ale i z důvodu problémů tradičních odvětví s přizpůsobením se digitální transformaci;

AC.   vzhledem k tomu, že Komise se naléhavě vyzývá, aby přijala vhodná opatření umožňující vznik atraktivních legálních nabídek a přeshraniční dostupnosti s cílem snížit hodnotovou propast a zabezpečit, aby autoři, tvůrci, výkonní umělci a nositelé práv byli za svá díla spravedlivě odměňováni;

AD.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví procházejí v důsledku rozšíření digitálních technologií značnými změnami, které vedou ke změnám podmínek umělecké tvorby a ovlivňují práva duševního vlastnictví;

AE.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou stále podhodnocená a nedoceněná, zejména pokud jde o jejich schopnost získat přístup k počátečnímu kapitálu a financování;

AF.  vzhledem k tomu, že nejnovější studie, kterou nechala Komise vypracovat(21), zohledňuje ve své definici kulturních a kreativních odvětví i kreativně orientovaná odvětví produkující luxusní zboží; vzhledem k tomu, že módní odvětví a odvětví produkující luxusní zboží jsou závislá na kulturních a kreativních vstupech, přispívají k udržení po staletí používaného evropského know-how a čerpají z kulturního dědictví a tradic, které nelze nahradit; vzhledem k tomu, že by měla být posílena spolupráce s cílem zohlednit změny v zaměstnanosti a potřebu konkrétních dovedností;

AG.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní odhady týkající se kulturních a kreativních odvětví jsou zřídkakdy srovnatelné, jelikož členské státy stále používají pro tato odvětví různé definice; bere na vědomí, že tyto definice zároveň zahrnují široké kategorie kulturních a kreativních odvětví, jako jsou software, reklama a marketing, které jsou velmi úspěšné jak z hlediska ekonomického, tak i jako příklady evropské kreativity a podnikavosti;

AH.  vzhledem k tomu, že v roce 2013 dosahoval mezinárodní obchod s padělaným a pirátským zbožím 2,5 % světového obchodu a 5 % dovozu do EU, což představuje 85 miliard EUR;

AI.  vzhledem k tomu, že v průmyslovém hospodářství se investice většinou soustředily do hmotných statků, které tvořily hlavní hybnou sílu růstu, zatímco v dnešním kreativním hospodářství jsou hlavním cílem investic, zdrojem hodnoty a hybnou silou růstu statky nehmotné; vzhledem k tomu, že na financování kulturních a kreativních odvětví je nutné nahlížet v těchto souvislostech;

AJ.  vzhledem k tomu, že ačkoli vývoj digitálních technologií a infrastruktury je evropskou politickou prioritou, šíření kulturního a kreativního zboží a služeb na internetu prostřednictvím kulturních institucí je stále nutné zlepšit;

AK.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví přispívají k zachování a rozvoji ohromného evropského kulturního, historického a architektonického dědictví; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou důležitá pro rozvoj kulturní diplomacie, odvětví cestovního ruchu a propagaci národních a místních kultur a zároveň jsou hybnou silou úsilí o pokrok a rozvoj měst a regionů;

Definice a statistiky

1.  vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní, koherentní a dlouhodobý rámec pro politiku v kulturních a kreativních odvětvích, a vyzývá EU, aby zařadila rozvoj, účinnou podporu a ochranu a dostatečné financování těchto odvětví mezi své strategické cíle a obecné priority s cílem posílit jejich konkurenceschopnost a umožnit jim dosáhnout svého potenciálu z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a růstu;

2.  vyzývá Komisi, aby budoucí politiky koncipovala na základě této definice kulturních a kreativních odvětví: „kulturní a kreativní odvětví jsou ta odvětví, která se zakládají na kulturních hodnotách, kulturní diverzitě, individuální a/nebo kolektivní kreativitě, dovednostech a talentu s potenciálem generovat inovace, bohatství a pracovní místa vytvářením sociální a hospodářské hodnoty, zejména na základě duševního vlastnictví; patří mezi ně následující odvětví, která se zakládají na kulturních a kreativních vstupech: architektura, archivy a knihovny, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (kinematografie, televize, software, videohry, multimédia a hudební nahrávky), kulturní dědictví, design, kreativně orientovaná výroba luxusního zboží a módní návrhářství, festivaly, živá hudba, scénické umění, knihy a ediční činnost (noviny a časopisy), rozhlasové vysílání, vizuální umění a reklama;

3.  vyzývá Komisi, aby – s přihlédnutím k tomu, že členské státy využívají vnitrostátní systémy klasifikace pro činnosti, které patří do kulturních a kreativních odvětví – stanovila konkrétní ukazatele pro monitorování a analýzu kulturního, ekonomického a společenského dopadu a dynamiky svých politik a návrhů právních předpisů souvisejících s kulturními a kreativními odvětvími, ale i úlohy těchto odvětví jako hybné síly inovací a růstu ve všech ostatních oblastech činnosti EU a v propojených třetích zemích; zdůrazňuje proto, že je nezbytné, aby Komise nalezla alternativní zdroje údajů pro doplnění a zkvalitnění oficiálních statistik; zdůrazňuje, že v kulturních a kreativních odvětvích se často vyskytují složité obchodní modely, které mohou představovat pro tradiční formy financování výzvu, a podtrhuje, že je důležité zajistit, aby byly pozitivní účinky veřejných investic lépe pochopeny, a poskytnout takovou úroveň analýzy, která je nezbytná pro přilákání dalších soukromých investic; dále vyzývá Komisi, aby vyvinula koordinační úsilí ve snaze usnadnit nadnárodní synergie, jako jsou projekty spolupráce, možnosti mobility nebo společné podniky v této oblasti,

4.  zdůrazňuje, že potřeba získávat statistické údaje o kulturních a kreativních odvětvích rovněž přispívá do diskuse o kulturní politice, a vybízí Komisi a Eurostat, aby ve svém úsilí o pravidelnou analýzu a měření dopadu politik v oblasti kultury na kulturní a kreativní odvětví jako celek zahrnuly tato odvětví do svých ročních statistik, a to na základě analýzy hodnoty a přesahů vytvořených kulturními a kreativními odvětvími v digitálním věku, a aby každé dva zveřejňovaly zprávu o vývoji těchto odvětví v Evropě; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu Eurostatu a Společného výzkumného střediska;

Rámcové podmínky a podpora inovací

5.  vyzývá Komisi, aby zavedla zastřešující systém, který překlene propast mezi výzkumem a vývojem, evropskou produkcí kreativního obsahu a technologickými inovacemi v oblasti sdělovacích prostředků i mimo ni; konstatuje, že takovýto zastřešující systém by podpořil tvorbu kreativních a konkurenceschopných služeb v EU a obchodních a pracovních příležitostí, zlepšil by přístup na trh pro malé a střední podniky a začínající podniky a zároveň by podpořil pluralitní a různorodé evropské prostředí založené na silných synergiích mezi kulturními a kreativními odvětvími a technologickými inovacemi, čímž by se posílil jednotný evropský digitální trh;

6.  zdůrazňuje, že digitální technologie a infrastruktura se opírají o obsah dodaný příslušnými tvůrci; konstatuje, že přímý přístup k celosvětovému publiku dal vznik novým formám uměleckého a kreativního obsahu; vyzývá proto Komisi, aby po zvážení potřeb všech relevantních aktérů stanovila vhodný právní rámec pro hodnotový řetězec v digitálním věku zahrnující autorská práva, který zohlední specifika odvětví, umožní další inovace, bude prosazovat transparentní smluvní vztahy a povede k zavedení práva na spravedlivou odměnu a právní ochranu autorů, tvůrců a všech stran zapojených do kreativního procesu a jejich děl, čímž zajistí prosperující digitální ekonomiku;

7.  zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat a neustále sdílet znalosti a osvědčené postupy mezi členskými státy, které usilují o podporu a stimulaci kreativních odvětví a prosazování kreativity a produktivity na všech úrovních;

8.  domnívá se, že ochrana autorských práv a práv s ním souvisejících má pro kulturní a kreativní odvětví zásadní význam; naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s probíhající reformou ochrany autorských práv vypracovala, a to i ve spolupráci se skupinami zástupců odvětví a spotřebitelů, vyvážená právní řešení přizpůsobená digitálnímu věku, která budou podporovat malé a střední podniky, velmi malé podniky a mikropodniky, tvůrce, držitele práv, uživatele práv, osoby samostatně výdělečně činné, stejně jako spotřebitele, a plnit jejich zájmy, aby bylo zjevné, že výjimky z odpovědnosti se mohou vztahovat výhradně na poskytovatele skutečně neutrálních a pasivních služeb on-line, jak jsou definovány ve směrnici o elektronickém obchodu a judikatuře Soudního dvora Evropské unie, a nikoli na služby, které hrají aktivní roli v distribuci, propagaci a zpeněžování obsahu na úkor tvůrců; domnívá se, že vzhledem k tomu, že digitální prostředí je bez hranic, je třeba zajistit jednotný postup regulačních orgánů, donucovacích orgánů a soudního systému v rámci EU;

9.  zdůrazňuje skutečnost, že výzkum zaměřený na držitele práv a netransparentní pravidla v oblasti autorských práv představují administrativní zátěž, která s sebou nese vysoké náklady a značné úsilí, zejména pro malé a střední podniky s přeshraniční působností; proto doporučuje, aby byla v zájmu snazšího získávání autorských práv zavedena společná celoevropská databáze se všemi dostupnými informacemi o držitelích práv v každém odvětví;

10.  zdůrazňuje, že směrnice 2014/26/EU vedla ke zlepšení systému udílení práv v případě hudebních děl v on-line prostředí; žádá Komisi, aby zároveň zlepšila řádnou správu, účinnost, transparentnost a odpovědnost organizací pro řízení kolektivních práv i v dalších odvětvích;

11.  poukazuje na skutečnost, že pirátství a padělatelství vzbuzuje v kulturních a kreativních odvětvích i u občanů stále vážné obavy; zdůrazňuje, že tyto nezákonné aktivity způsobují závažné ztráty z hlediska příjmů a pracovních míst a mohou přivodit bezpečnostní a zdravotní rizika, kterými je třeba se zabývat; vítá, že se odvětví podílí na hledání řešení v boji proti pirátství a padělatelství, a podtrhuje nutnost posílit boj proti těmto nezákonným činnostem;

12.   zdůrazňuje, že je třeba sledovat a posilovat používání stávajících donucovacích předpisů napříč EU; doporučuje, aby se uvažovalo o přísnějších sankcích a podpoře systému záruk sledovatelnosti jakožto opatření na odrazování padělatelů, zejména pracujících ve velkém měřítku a pro komerční účely, a aby se zvýšila míra odškodnění a kompenzací vyplácených držitelům práv; vyzývá EU a členské státy, aby proti pirátství a padělatelství zahájily informační kampaně a aby určily, jaké v této oblasti panují tendence, a účinněji se na ně zaměřily a zároveň aby podpořily držitele práv a poskytovatele služeb v umožňování snadných cest pro přístup k zákonnému obsahu, a odrazovaly tak od pirátství; poukazuje rovněž na to, že do boje proti internetovému padělatelství je třeba zapojit všechny digitální aktéry;

13.  vyzývá Komisi, aby navrhla účinná opatření pro boj proti internetovému pirátství zejména s cílem zajistit, aby internetové služby hostující obsah používaly účinné prostředky za účelem odstranění nelicencovaného obsahu ze svých služeb a aby přijaly kroky, které zabrání tomu, aby se tento obsah po odstranění znovu objevil;

14.  má za to, že je třeba překonat uvažování v izolovaných kategoriích tradičních oblastí politiky a podporovat kulturní a tvůrčí přesahy;

15.   vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých příslušných pravomocí prosazovaly spolupráci napříč odvětvími a zřídily za tímto účelem „studijní laboratoře“, kreativní střediska, prostory pro spolupráci, programy pro utváření sítí a kulturní a kreativní klastry a sítě na regionální, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni s cílem podporovat interakci mezi mikropodniky, malými, středními a velkými podniky a mezi neziskovými organizacemi a komerčními společnostmi v rámci kulturních a kreativních odvětví, tradičními řemesly, organizacemi kulturního dědictví, cestovním ruchem, výzkumnými středisky, univerzitami, investory a tvůrci politik; dále žádá o podporu rozvoje podpůrného právního prostředí přátelského k inovacím za účelem vytváření a zkoušení nových modelů podnikání, produktů a služeb prostřednictvím strategických partnerství mezi producenty, distributory a promotéry a o podporu činnosti podnikatelských inkubátorů;

16.   domnívá se, že je zásadní, aby si EU a její členské státy zachovaly možnost chránit a rozvíjet své kulturní a audiovizuální politiky a aby tak činily v rámci svých stávajících právních přepisů, norem a dohod, včetně Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů; žádá proto, aby bylo vyloučení kulturních a audiovizuálních služeb, včetně služeb poskytovaných on-line, jasně uvedeno v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi; v této souvislosti podtrhuje nutnost nezahrnovat oblast kulturních a audiovizuálních služeb do mandátu k jednání o všeobecných dohodách o volném obchodu a zároveň zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí díla mají dvojí a neodmyslitelnou hodnotu;

17.  vyzývá Komisi, aby prosazovala a podporovala vytváření, zlepšování a rozšiřování infrastruktury, což je klíčem k podpoře kreativních odvětví v Evropě, a to zejména zajištěním rozšíření vysokorychlostního širokopásmového připojení ve venkovských a odlehlých oblastech;

18.  bere na vědomí, že mnoho měst a regionů v Evropě vypracovalo zásadní plány pro svá místní kulturní a kreativní odvětví; žádá Komisi, aby čerpala z osvědčených postupů těchto strategií;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o Evropském roce kulturního dědictví 2018 jako o mimořádné příležitosti k posílení evropské excelence v kulturních a kreativních odvětvích a k vyzdvihnutí potřeby náležitého programování a financování;

20.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby využila potenciál kulturní diplomacie tím, že bude podporovat a zlepšovat konkurenční sílu evropského kulturního a kreativního odvětví;

Digitalizace kulturních a kreativních odvětví

21.   zdůrazňuje, že kulturní a kreativní odvětví, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky, fungují v neustále se vyvíjejícím prostředí, a že tato odvětví jsou tudíž nucena přehodnocovat a přetvářet své obchodní modely a vytvářet nová, tržně orientovaná řešení, aby přilákala nové příznivce; zdůrazňuje možnosti, které mohou nové informační a komunikační technologie, jako je zpracování velkých objemů dat, cloud computing či internet věcí, nabídnout ekonomice a společnosti, a to zejména v případě jejich propojení s ostatními odvětvími, jako jsou například kulturní a kreativní odvětví, a obzvláště pokud jde o distribuci, využívání a výrobu tvůrčích děl; zdůrazňuje však, že aby kulturní a kreativní odvětví mohla plně využít potenciál nových technologií pro růst a vytváření pracovních míst, musí být dokončení jednotného digitálního trhu prioritou; zdůrazňuje dále potřebu zvýšit právní jistotu a snížit administrativní zátěž; vyzývá členské státy a Komisi, aby podpořily digitalizaci kulturního obsahu; zdůrazňuje v této souvislosti, že plán Komise na digitalizaci průmyslu a rámec pro prosazování práva EU by měly plně zohlednit zvláštnosti kulturních a kreativních odvětví;

22.  domnívá se, že digitální platformy jsou prostředkem zajišťujícím širší přístup ke kulturním a tvůrčím dílům a že kulturním a kreativním odvětvím nabízejí vynikající příležitosti pro vývoj nových obchodních modelů; zdůrazňuje, že je třeba uvažovat o tom, jak by tento proces mohl fungovat s větší právní jistotou a dodržováním práv nositelů; zdůrazňuje důležitost transparentnosti a zajištění rovných podmínek; domnívá se v této souvislosti, že ochrana nositelů práv v souvislosti s rámcem autorských práv a práv duševního vlastnictví je potřebná pro to, aby se zajistilo uznání hodnot a podpora inovace, kreativity, investic a tvorby obsahu;

23.  zdůrazňuje, že sbližování digitalizace a médií vytváří nové příležitosti pro přístup k evropským dílům, jejich distribuci a propagaci, a vyzdvihuje, že je důležité zajistit financování digitalizace, zachování a dostupnosti evropského kulturního dědictví on-line;

Pracovní podmínky v kulturním a kreativním sektoru

24.   upozorňuje na to, že pracovníci v kulturním a kreativním sektoru, zejména v odvětví médií a kultury, jsou běžně zaměstnáváni v atypických pracovních poměrech (částečné úvazky a úvazky na dobu určitou, příležitostná činnost a ekonomicky závislá samostatně výdělečná činnost); zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky pro mobilitu umělců a kulturních pracovníků, a podporuje požadavek Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby Komise předložila vhodné řešení pro zlepšení mobility v rámci EU pro pracovníky v kulturním a kreativním odvětví a usnadnila vízová řízení pro výměny s třetími zeměmi;

25.   vyzývá členské státy, aby prostřednictvím přijetí či uplatnění řady ucelených a komplexních opatření v oblasti smluv, prostředků kolektivního zastupování, sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění, přímého a nepřímého zdanění a souladu s evropskými předpisy vytvořily nebo provedly právní a institucionální rámec pro tvůrčí uměleckou činnost s cílem zlepšit mobilitu umělců v celé EU;

26.  poukazuje na velký podíl žen v kreativním odvětví a zdůrazňuje zejména situaci samostatně výdělečně činných matek a matek, které se vracejí do pracovního života („mompreneurs“);

27.  poukazuje na stávající průměrný rozdíl v odměňování a důchodech žen a mužů (16,1 %, respektive 40,2 % v roce 2014) a zdůrazňuje, že ženy čelí v kulturních a kreativních odvětvích podobným překážkám jako v jiných ekonomických odvětvích: kromě rozdílu v odměňování a důchodech žen a mužů také pokud jde o přístup k financím, stereotypy, odbornou přípravu a celoživotní učení;

Vzdělávání, dovednosti a odborná příprava

28.   zdůrazňuje, že každý člověk v sobě má puzení k tvorbě a že tvůrčí dovednosti je třeba rozvíjet od raného věku, aby se položily základy soustavnému obnovování tvůrčího nadání; poukazuje nicméně na to, že tyto dovednosti lze podporovat ve všech etapách života, zejména prostřednictvím dostupných programů celoživotního učení; vyzývá členské státy, aby podporovaly větší znalosti z kulturních a kreativních odvětví v programech vzdělávání a odborné přípravy, rozvíjely výuku mediální gramotnosti a digitálních schopností a zlepšily své systémy odborné přípravy, vzdělávání a kvalifikací a umožnily studentům všech věkových skupin získat komplexní vzdělání v tvůrčích a uměleckých oborech;

29.   poukazuje na to, že podle řady zpráv vykazují absolventi kulturních a uměleckých oborů nedostatek průřezových dovedností, zejména v oblasti podnikání, a také nedostatečné znalosti autorských práv a prostředků k jejich ochraně; domnívá se proto, že je důležité pobízet členské státy a vzdělávací instituce, aby tento nedostatek řešily uzpůsobením výukových programů s cílem zajistit pokračující odbornou přípravu a lépe propojit výuku tvůrčích oborů s podnikatelským vzděláním a posílit tak obchodní, finanční, marketingové a řídicí dovednosti tvůrčích podnikatelů;

30.   vyzývá členské státy, aby zvýšily podporu pro učitele, pokud jde o rozvíjení tvůrčích a inovativních schopností mladých lidí, a to prostřednictvím modernizace výukových postupů a zařazením mediální gramotnosti, umění, hudby, divadla a filmu do programů vzdělávání a odborné přípravy; naléhavě vyzývá členské státy, aby rozvíjely znalosti o kulturním dědictví, umělecké tvorbě a uměleckém vyjádření a také měkké dovednosti zaměřené na tvořivost a inovace; vyzývá členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi školami za účelem výměny těch nejúčinnějších metod a postupů k podněcování kreativity a inovací, což by pomohlo lidem ocenit produkty a služby kreativního odvětví;

31.   připomíná, že partnerství se vzděláváním může přispět také k rozvoji prostředí učení a k začlenění znevýhodněných a marginalizovaných komunit a zároveň poskytnout příležitosti lidem ze sociálně slabého prostředí;

32.   zdůrazňuje potenciál kulturních a kreativních odvětví, pokud jde o zaměstnanost mladých a reindustrializaci, a zejména poukazuje na rostoucí počet příležitostí pro mladé lidi v kulturním a kreativním odvětví díky digitálnímu prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby kulturní a kreativní odvětví zahrnuly do Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a aby poskytly finanční prostředky na podporu profesního uplatnění, podnikání a vzdělávání v těchto odvětvích, a to vytvořením systémů učňovské přípravy a usnadněním mobility a výměn prostřednictvím programů odborného vedení a stáží; vyzývá proto, aby se účinněji využívaly prostředky poskytované v rámci systému záruk pro mladé lidi;

33.  připomíná, že jedním z hlavních problémů v odvětví kulturního dědictví je postupný zánik tradičních dovedností a řemesel; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zachování dědictví, kulturní a jazykové rozmanitosti, tradičních dovedností a evropského národního, regionálního a místního know-how a aby zachovaly a podporovaly řemeslné živnosti související s kulturními a kreativními odvětvími, podporovaly a usnadnily přenos znalostí a kladly větší důraz na odborné vzdělávání a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu v zájmu přilákání talentovaných jedinců, mj. mimořádný řemeslný um ve stavebnictví a v památkové péči a restaurování; za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba budovat silné strategické vazby mezi kulturními politikami a sociálními a produktivními zdroji;

34.   vyzývá Komisi, aby zvýšila povědomí o profesních příležitostech v řemeslných a výrobních pozicích souvisejících s kulturními a kreativními odvětvími prostřednictvím informačních kampaní a politik na podporu předávání znalostí s cílem zachovat řemeslný um a odborné dovednosti v těchto odvětvích;

35.   vybízí členské státy, aby navázaly na pobídky v rámci Erasmus+ a podporovaly meziodvětvové přístupy mezi různými oblastmi formálního, neformálního a informálního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení; vybízí zařízení vysokoškolského a odborného vzdělávání, aby vytvořila programy propojující oblasti umění, kultury, vědy, inženýrství, technologií, obchodu a další relevantní obory; žádá zejména přijetí opatření, která by překlenula propast mezi předměty STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) a IKT (informační a komunikační technologie) a předměty z oblasti umění a designu, s cílem podpořit rozvoj technických pracovních míst v kreativních odvětvích a tvůrčích pracovních míst v odvětví STEM, které jsou pro růst evropských kulturních a kreativních odvětví klíčové; zdůrazňuje nutnost podporovat střediska excelence a prosazovat výměny mezi profesemi v odvětví včetně třetích zemí a přilákat a rozvíjet tvůrčí talenty;

36.   vybízí členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi uměleckými školami, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, univerzitami a podniky v kulturních a kreativních odvětvích, a to i formou rezidenčních stáží umělců v podnikatelském a vzdělávacím prostředí, a zajistily tak lepší sladění nabízených a poptávaných dovedností na pracovním trhu a posílily konkurenční potenciál odvětví; doporučuje rozvíjet možnosti kombinace učení a práce, jako jsou systémy duálního vzdělávání;

37.  doporučuje, aby byly navrhovány a přijímány politiky zaměřené na zvýšení míry účasti občanů EU na kulturním životě, která je v mnoha členských státech EU stále na kriticky nízké úrovni; zdůrazňuje, že by to přineslo výhody jednak z hlediska péče o větší počet tvůrčích talentů, jednak pro zajištění větší a silnější poptávky po kulturních a kreativních produktech v EU;

38.  požaduje vytvoření evropského ocenění pro kreativní a kulturní odvětví po vzoru francouzsko-německého ocenění pro kreativní a kulturní odvětví;

39.   zdůrazňuje nesmírný potenciál žen inovátorek a podnikatelek a poukazuje na to, že v kulturních a kreativních odvětvích hrají důležitou roli; vybízí členské státy, aby pro tyto účely zajistily odpovídající finanční podporu a odbornou přípravu, a podtrhuje význam vytváření sítí a sdílení osvědčených postupů;

40.  žádá, aby byla prověřena možnost zavedení programů mobility pro „mladé inovátory“ na podporu výměn a inovací v oblasti kultury a tvorby;

41.  bere na vědomí sdělení Komise s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ a sdílí názor, že „v rychle se měnícím světovém hospodářství budou dovednosti do značné míry určovat konkurenceschopnost a kapacitu stimulovat inovace“, že jsou „významným motorem pro investice a působí jako katalyzátor v pozitivním cyklu vytváření pracovních míst a růstu“ a že jsou „klíčové pro sociální soudržnost“; považuje za nezbytné věnovat tvůrčím dovednostem zvláštní pozornost při revizi rámce pro klíčové dovednosti a evropského rámce kvalifikací;

42.  vybízí členské státy, aby přijaly iniciativy, jako je iniciativa „kulturní bonus“ italské vlády, která všem osmnáctiletým lidem, kteří legálně pobývají v Itálii, poskytne 500 EUR výhradně na „kulturně obohacující činnosti“, například návštěvy muzeí, galerií, archeologických nalezišť a míst kulturního dědictví, nákup knih a filmů;

Financování

43.  poukazuje na to, že kulturní a kreativní odvětví těží do značné míry z veřejného financování kultury, čímž také výrazně napomáhají kulturní rozmanitosti Evropské unie; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby ve svých oblastech působnosti dávaly i nadále dostatečnou část svých rozpočtů k dispozici na veřejnou podporu kultury;

44.  zdůrazňuje nutnost posílit vládní politiky na podporu kulturních a kreativních odvětví a zlepšit rozpočty na kulturu; poukazuje na to, že veřejné financování v členských státech poznamenaly značné rozpočtové škrty, což závažným způsobem ohrožuje kulturní a tvůrčí práci v Evropě;

45.  poukazuje na úspěšné režimy daňových úlev pro kulturní a kreativní odvětví, které fungují v některých členských státech; vybízí proto všechny členské státy, aby takové režimy zavedly, a současně odsuzuje zvláštní daňová ujednání, tzv. daňová rozhodnutí, která některým společnostem umožnila nepřiměřeně snížit odváděné daně na minimum;

46.   poukazuje na to, že kulturním a kreativním odvětvím je otevřena účast na všech programech financovaných EU, nicméně je zjevné, že tato účast nedosahuje svého potenciálu; žádá Komisi, aby v prvé řadě vytvořila jednotné kontaktní místo, např. internetové stránky, pro vzájemnou interakci mezi jednotlivými generálními ředitelstvími, jichž se to týká, které by upozorňovaly na různé možnosti financování pro kulturní a kreativní odvětví, šířily informace s využitím celoevropských kulturních a kreativních sítí a vnitrostátních organizací, shromažďovaly a propagovaly příklady osvědčených postupů a zvyšovaly povědomí o specifičnosti kulturních a kreativních odvětví a nejrůznějších výzvách, jimž čelí, u finančních investorů a institucí, protože by to zajistilo větší informovanost i dostupnost financování pro tato odvětví;

47.   vyzývá Komisi, aby zapracovala na začlenění podpory EU pro kulturní a kreativní odvětví, včetně financování, do svých politik přijetím zastřešující a průřezové strategie EU; zdůrazňuje však, že je důležité mít na paměti rozmanitost kulturních a kreativních odvětví a také jejich specifické odvětvové potřeby, pokud jde o financování a inovační prostředí, a tudíž i specifické prováděcí plány, jako je společný rámcový systém pro programy Horizont 2020 a Kreativní Evropa; uznává, že financování EU má na kulturní a kreativní odvětví, zejména v určitých regionech, multiplikační efekt;

48.  uznává, že neziskové, družstevní a sociální podniky v kulturních a kreativních odvětvích hrají významnou úlohu, a vyzývá proto, aby se zabránilo jakémukoliv rozlišování ve strukturálním a sociálním financování EU, které by mohlo omezit způsobilost těchto subjektů;

49.  poukazuje na to, že přezkum VFR v polovině období a zprávy o provádění programů EU je třeba pojímat jako dvě provázané složky téhož procesu; upozorňuje na to, že především u programů Kreativní Evropa, Horizont 2020 a u strukturálních fondů (EFRR a ESF) je třeba konkrétně vyhodnotit úlohu kulturních a kreativních odvětví a jejich dopad na růst, zaměstnanost a územní soudržnost a dále je propagovat; zdůrazňuje, že tento proces by měl poskytnout solidní a jednotný základ pro přezkum VFR a pro budoucí strukturu programů EU po roce 2020;

50.  vyzývá Komisi, aby se řídila čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a stanovila kulturní a kreativní odvětví jakožto součást kulturního a kreativního sektoru horizontální prioritou programů a režimů financování EU, zejména v rámci programu Horizont 2020, programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a evropských strukturálních a investičních fondů;

51.  vyzývá Komisi, aby v plné míře využívala potenciálu synergií mezi politikami EU za účelem efektivního využití finančních prostředků dostupných v rámci programů EU, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+, program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Kreativní Evropa a COSME, a evropských strukturálních a investičních fondů na podporu většího množství projektů v rámci kulturních a kreativních odvětví;

52.  konstatuje, že je stále možné výrazně optimalizovat spolupůsobení evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s dalšími evropskými programy stanovenými v programovém období 2014–2020, které je v případě programu ERASMUS+ a Kreativní Evropa upřesněno v bodech 4.6 a 6.4 přílohy 1 „nařízení o společných ustanoveních“, a to jednak lepším poskytováním informací o něm v celé Unii, jednak jeho mnohem důraznějším prosazováním v členských státech a jejich regionech;

53.  vyzývá Komisi, aby upravila nebo interpretovala část nařízení Komise (EU) č. 651/2014, která se týká státní podpory pro kulturu a zachování kulturního dědictví, s ohledem na 72. bod odůvodnění nařízení a na sdělení Evropské komise ze dne 19. května 2016, aby určitá opatření v odvětví kulturního dědictví (zejména obnova a zachování) a v některých případech kulturní činnosti podporované fondy EU a dalšími regionálními fondy nespadaly pod pojem státní podpora;

54.   poukazuje na to, že záruční mechanismus programu Kreativní Evropa je jedním z nástrojů k řešení naléhavé potřeby přístupu k úvěrům na financování inovativních a udržitelných projektů v kulturních a kreativních odvětvích; připomíná, že spuštění záručního mechanismu poznamenala prodleva; zdůrazňuje, že je třeba navýšit rozpočet programu Kreativní Evropa a jeho záručního mechanismu s cílem účinně podporovat evropské kulturní a kreativní projevy, diverzifikovat příjemce financování, zaručit rovný přístup kulturních subjektů ze všech členských států k záručnímu mechanismu a zlepšit jejich účast na něm;

55.   poukazuje na to, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by měl pomáhat malým a středním podnikům překonávat nedostatek kapitálu a měl by se typicky zaměřovat na projekty s vyšším rizikovým profilem, než mají projekty podporované běžnými operacemi Evropské investiční banky (EIB)(22); konstatuje, že do září 2016 byla podpora poskytnuta pouze několika projektům v rámci kulturního a kreativního sektoru, který sestává zejména z malých a středních podniků s vyšším stupněm rizika, a v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a zdůrazňuje, že je třeba učinit vše pro zlepšení jejich účasti na EFSI;

56.  vyzývá EIB, aby řešila nedostatek financování kulturních a kreativních odvětví z EFSI na základě prozkoumání možné interakce s programem Kreativní Evropa a záručním mechanismem s cílem poskytnout kulturním a kreativním odvětvím půjčky odpovídající jejich účelu;

57.  vyzývá Komisi, členské státy a EIB, aby podporovaly smíšené formy financování, zejména v podobě partnerství veřejného a soukromého sektoru, s cílem řešit a napravit malou dostupnost financování vlastním kapitálem v kulturních a kreativních odvětvích;

58.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily investiční prostředí a rozšířily škálu finančních nástrojů, které jsou k dispozici mikropodnikům a malým a středním podnikům v kulturním a kreativním odvětví, o nové a inovativní režimy financování, jako jsou mikroúvěry, splatné příspěvky, skupinové financování, financování rizikovým kapitálem, počátečním kapitálem a rozvojovým kapitálem; konstatuje, že různé modely skupinového financování a skupinového investování pro kulturní a kreativní odvětví se mohou stát spolehlivým nástrojem financování kulturních a kreativních projektů a jako takové mohou být vítaným doplňkem tradičních zdrojů finanční podpory pro kulturní a kreativní odvětví jako celek; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby nadále sledovaly a podporovaly vývoj trhu se skupinovým financováním, zapojily veřejné instituce, lépe využívaly možnosti institucionálního skupinového financování, koordinovaly různé regulační přístupy, zajistily příslušnou srozumitelnost uplatňování předpisů EU, vypracovaly osvědčené postupy a odstraněním zátěže zdokonalily regulační rámec či v případě potřeby zvážily návrh nového regulačního nástroje; poukazuje však na skutečnost, že tento způsob financování nemůže nahradit udržitelné financování kulturních a kreativních odvětví z veřejných a soukromých zdrojů;

59.  považuje za nutné zlepšit úlohu, kterou v kulturních a kreativních odvětvích hrají veřejné investiční banky, a to tak, aby více zpřístupnily úvěry pro malé a střední podniky a pomohly podnikům rozšířit jejich tržní a vývozní aktivity;

60.  domnívá se, že má-li se zlepšit přístup k financování v rámci kulturních a kreativních odvětví, je nutné rozvíjet odborné znalosti v oblasti určování a posuzování hodnoty nehmotného majetku, který by mohl být použit jako zajištění; zdůrazňuje nutnost zvýšit mezi finančními investory a institucemi znalosti o zvláštnostech kulturních a kreativních odvětví a různých výzvách, jimž čelí, vzhledem k tomu, že je těmto odvětvím připisován vyšší stupeň rizika; vítá, že Komise v této souvislosti zahrnula do záručního mechanismu programu Kreativní Evropa systém odborné přípravy pro finanční zprostředkovatele, protože se tím rovněž může zlepšit schopnost těchto odvětví oslovit a přesvědčit externí investory; považuje nicméně za užitečné prosazovat úspěch tohoto systému, a pokud se osvědčí, rozšířit ho na různé oblasti politik;

61.  vybízí za tímto účelem k prosazování systému protokolů týkajících se aktiv duševního vlastnictví, který by umožnil ocenění práv duševního vlastnictví, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly potřebné mechanismy s cílem zvýšit „obchodovatelnost“ práv duševního vlastnictví a zajistit uznání jejich plné hodnoty jako aktiv;

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 83.

(2)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(6)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(7)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(8)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0293.

(11)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.

(12)

Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 40.

(13)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.

(14)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142.

(15)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.

(16)

Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223.

(17)

OECD/EUIPO (2016), Obchod s padělaným a pirátským zbožím – mapování ekonomického dopadu, OECD Publishing, Paříž.

(18)

Ve sdělení Komise se v této souvislosti mluví o odvětvích, jako je: architektura, archivy a knihovny, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, výtvarné a scénické umění, ediční činnost a rozhlasové vysílání.

(19)

Zpráva s názvem „Industry-Level Analysis Report, (2013), Intellectual property rights intensive industries: contribution to economic performance and employment in the European Union“, s. 8 https://euipo.europa.eu/ohimportal/documents/11370/80606/IP+Contribution+study.

(20)

Studie Evropské komise EASME/COSME/2015/003.

(21)

Referenční údaje ke studii budou doplněny po zveřejnění. Všechny údaje uvedené v této zprávě vycházejí z této studie.

(22)

Nařízení (EU) č. 2015/1017.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Kultura, umění a tvořivost – to je ten skutečný obraz a devíza Evropy ve světě!

V Evropě 21. století při přechodu na digitální ekonomiku nahrazují kulturní a kreativní odvětví ve stále větší míře tradiční výrobní procesy a tradiční hodnotové řetězce. Výroba kvalitního obsahu a schopnost inovovat, vyprávět, vymýšlet a vzbuzovat emoce jsou dnes naší nejcennější surovinou. Surovinou, kterou je nutno kultivovat, podporovat, propagovat a bránit.

Kulturní a kreativní odvětví jsou ta odvětví, která se zakládají na kulturních hodnotách, tvořivosti, dovednostech a talentu jednotlivců s potenciálem vytvářet bohatství a pracovní místa prostřednictvím generování hodnoty z duševního vlastnictví. Podle spoluzpravodajů zahrnuje tato oblast následující segmenty, které se opírají o kulturní a kreativní vstupy: architektura, archivy a knihovny, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (kinematografie, televize, videohry a multimédia), kulturní dědictví, design, kreativně orientované módní návrhářství a výroba luxusního zboží, festivaly, hudba, výtvarné a scénické umění, knihy a ediční činnost, rozhlasové vysílání a vizuální umění.

Evropská kulturní a kreativní odvětví mají své kořeny a čerpají svou podstatu z jedinečnosti evropské kultury a umění, která je spojena s 3 000 let společného kulturního dědictví. Na rozdíl od jiných odvětví charakterizuje kulturní a kreativní odvětví jejich duální hodnota: hrají klíčovou roli při zachovávání a prosazování evropské kulturní a jazykové rozmanitosti, posilují smysl sounáležitosti k evropské a regionální identitě, přispívají k předávání znalostí a hodnot a ochraňují hmotné i nehmotné evropské dědictví pro současné a budoucí generace. Zároveň představují konkrétní nástroj pro sociální soudržnost, poněvadž významným způsobem přispívají k ekonomice EU z hlediska zaměstnanosti, investic, růstu a inovací a výrazně přispívají ke konkurenceschopnosti Evropy v globálním měřítku.

Začíná být tedy strategicky důležité podporovat evropská kulturní a kreativní odvětví zaměřená na inovace a výzkum, jelikož jsou schopna zachovat jazykovou a kulturní rozmanitost, pluralitu a nabídku inovativních a vysoce kvalitních služeb, zejména v kontextu konvergentního a globalizovaného trhu.

Na základě zelené knihy Evropské komise z roku 2010(1) proběhla v posledních letech řada studií a konferencí a byla vypracována řada sdělení Komise a usnesení Evropského parlamentu, v nichž se vždy zdůrazňovalo, že kulturní a tvůrčí produkce tvoří výchozí bod dnešního hodnotového řetězce. Tato zpráva je první společnou zprávou výborů CULT a ITRE, která hodnotí současně kulturní a ekonomický potenciál těchto odvětví s poukazem na to, co by mělo být pilířem příslušné evropské odvětvové politiky.

Budoucnost kulturních a kreativních odvětví je obzvlášť důležitá jak pro Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT), který na toto téma posledních letech navrhl několik zpráv(2), tak i pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který je příslušný pro průmyslovou politiku Unie a s ní související opatření a pro používání nových technologií, včetně opatření týkajících se malých a středních podniků. Tato odvětví spojuje to, že všechna obchodují s tvůrčími statky ve formě duševního vlastnictví. Využití plného potenciálu kulturních a kreativních odvětví je vzhledem k nesourodosti a komplexitě tohoto sektoru skutečnou výzvou.

Spoluzpravodajové se domnívají, že má-li být zrealizován plný potenciál odvětví, je třeba zaujmout koordinovaný přístup, a to na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, ale i na úrovni EU. Spoluzpravodajové na základě důkladné analýzy sektoru a s ním souvisejících výzev navrhují několik opatření a strategií, které jsou v krátkodobém a dlouhodobějším horizontu zaměřeny na čtyři klíčové politické oblasti, jež jsou jádrem této zprávy:

  shromáždění spolehlivých údajů a sestavení statistik na základě široké definice, aby se zvýšilo povědomí o charakteristických rysech a potřebách sektoru,

  sledování vývoje v sektoru s cílem vytvářet odpovídající řešení pro kulturní a kreativní odvětví,

  podpora inovací a podnikání v kulturním a kreativním sektoru usnadněním spolupráce s jinými sektory a politikami (součinnost s ostatními odvětvími),

  zlepšení přístupu k financování a podpora nových podnikatelských modelů,

  využití již existujícího souboru nástrojů na evropské úrovni a sdružení všech stávajících nástrojů a iniciativ uceleným způsobem,

  rozvoj dovedností, včetně podnikatelských dovedností,

  opatření zaměřená na měnící se potřeby v oblasti dovedností a překonávání nedostatku kvalifikované pracovní síly.

Hospodářský a sociální význam kulturních a kreativních odvětví

Kulturní a kreativní odvětví jsou na celém světě pokládána za podstatnou a stále významnější součást globální ekonomiky. Jejich význam z hlediska tvorby pracovních míst a bohatství je stále více uznáván, a to především v EU. Podle nedávné studie zadané Evropskou komisí tvoří firmy působící v kulturních a kreativních odvětvích (s výjimkou výroby luxusního zboží) 11,2 % všech soukromých podniků a jejich pracovníci představují 7,5 % všech osob zaměstnaných v rámci celého hospodářství. V kulturních a kreativních odvětvích (vyjma výroby luxusního zboží) působí celkem přes tři miliony podniků zaměstnávajících více než 12 milionů osob. Co se týče přidané hodnoty, vytvářejí kulturní a kreativní odvětví (vyjma výroby luxusního zboží) 5,3 % celkové hrubé přidané hodnoty EU(3). Výroba luxusního zboží naproti tomu zaměstnává přibližně 1,7 milionu osob. Jejich hodnota, pokud jde o prodej zboží a služeb, činí 547 miliard EUR, což odpovídá přibližně 4 % nominálního HDP EU.

Zvláštním rysem kulturních a kreativních odvětví je, že stavějí most mezi uměním, kulturou, podnikáním a technologií. Pro kulturní a kreativní odvětví je navíc charakteristické, že zajišťují pracovní místa, která nezle snadno přesunout jinam, neboť souvisejí se specifickými kulturními a historickými dovednostmi, které se vážou k určité oblasti a tradicím a jsou na nich závislé. Významná je také skutečnost, že kulturní a kreativní odvětví přispívají více než jakékoli jiné odvětví k zaměstnanosti mladých lidí a žen. Kulturní a kreativní odvětví rovněž prokázala větší odolnost než jiná odvětví v období po krizi z roku 2008, jak doložila jejich schopnost spustit pozitivní změny i v dalších hospodářských sektorech, jako je cestovní ruch, maloobchod a digitální technologie.

Přes všechny tyto skutečnosti však pro tato odvětví dosud nebyla vytvořena reálná a soudržná politika na úrovni EU. Potřebujeme komplexní evropskou strategii pro tato odvětví, která bude zohledňovat všechny specifické rysy kulturních a kreativních odvětví a promění výzvy, jakými jsou digitalizace a přezkum pravidel o autorských právech, v nové příležitosti v oblasti růstu a zaměstnanosti vytvořením vyváženého právního rámce. Potřebujeme závazek k dlouhodobému rozvoji kulturních a kreativních odvětví vycházející z integrovaného přístupu, který bude moci zajistit udržitelné politické a regulační prostředí pro tato odvětví nyní i v budoucnu a který bude mít na zřeteli rozvoj, podporu a ochranu kulturních a kreativních odvětví coby strategický cíl a celkovou politickou prioritu EU.

Definice kulturních a kreativních odvětví a statistika pro skutečně evropskou politiku rozvoje

Jedním z faktorů, které určitě přispívají k nedostatečnému povědomí o reálném hospodářském potenciálu těchto odvětví, a tudíž i k nedostatku specifických strategií na podporu kulturních a kreativních odvětví, je skutečnost, že nám chybí jasná definice, co vlastně „kulturní a kreativní odvětví“ jsou.

Zatímco většina oblastí kulturních odvětví tvoří jednoznačný pilíř tohoto sektoru a jako takové jsou tyto oblasti v jeho rámci snadno klasifikovatelné (umělecké a kulturní dědictví, archivy, knihovny, knihy, vydavatelská činnost a tisk, výtvarné umění, architektura, scénická umění, multimediální a audiovizuální služby), v případě kreativních odvětví je to méně zřejmé, neboť jakákoli inovační činnost má vlastně tvůrčí charakter a jejím nezbytným předpokladem je kreativita.

S ohledem na sdělení Evropské komise z roku 2012(4), v němž jsou kreativní odvětví označena za „odvětví, která mají kulturní rozměr a používají kulturu jako vstupní hodnotu, přičemž jejich výstupní hodnota je především funkční. Patří sem architektura a design”(5), a na nejnovější studii vypracovanou výkonným orgánem(6), jejíž definice kulturních a kreativních odvětví rovněž zahrnuje výrobu luxusního zboží, módu a návrhářství, navrhují spoluzpravodajové novou, rozšířenou a obsáhlejší definici kulturních a kreativních odvětví. Spoluzpravodajové se domnívají, že standardizovaná definice pomůže lépe sledovat vývoj v tomto sektoru a následně nalézt politická řešení, která budou kulturním a kreativním odvětvím přímo uzpůsobená. Definice, kterou navrhují zpravodajové, zahrnuje výše uvedená tradiční odvětví, ale i kreativně orientovanou výrobu luxusního zboží a módní návrhářství, a to na základě jejich typického kulturního vstupu, kreativního impulsu, který je charakteristický pro počáteční fáze výroby, a jejich schopnost vytvářet hodnotu.

Odvětví módy a luxusního zboží nepřispívají jen k propagaci a šíření evropské expertizy, ale vzhledem k tomu, že z velké míry závisí na kulturních a tvůrčích vstupech, rovněž významně přispívají k zachování evropského know-how, jedinečné pokladnice znalostí a po staletí předávaných dovedností, které nelze snadno napodobit a jež skutečně charakterizují evropskou přidanou hodnotu.

Kulturní a kreativní odvětví jako vyslanci evropanství

To však není vše. Kultura může hrát zásadní úlohu v mezinárodních partnerstvích, a to nejen ve své tradiční podobě, ale i prostřednictvím kulturních a kreativních odvětví. Tato odvětví přispívají k „měkké síle“ Evropy tím, že působí jako vyslanci evropských hodnot (jako je kvalita, excelence, řemeslné dovednosti, kreativita a kultura) na světové scéně. Je třeba podotknout, že podle Eurostatu činila v roce 2014 celková hodnota vývozů z EU (u všech produktů) 1 703 miliard EUR, což představuje 15,9 % celkového světového obchodu. 1,6 % z této sumy, tedy 27,3 miliard EUR, lze přičíst vývozu kulturních statků a 209,1 miliard EUR (12,3 %) zboží souvisejícímu s módou. Výroba luxusního zboží tvoří 18 % evropských vývozů v hodnotě přibližně 308 miliard EUR.

Z těchto důvodů již EU financovala nebo financuje řadu projektů v kulturních a kreativních odvětvích, jako jsou sítě kreativních středisek, program Kultura plus pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří či programy na podporu správy kulturních záležitostí a mezikulturního dialogu. Další podpora přichází rovněž z programů Kreativní Evropa a Horizont 2020, které podporují výzkum kulturní diplomacie a činnosti související s kulturním dědictvím, zejména s podporou kulturních a kreativních odvětví a mezikulturního dialogu.

Vědomí významu tohoto nástroje nedávno přimělo Evropskou komisi vydat sdělení o strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy, v němž vybízí ke kulturní spolupráci mezi EU a jejími partnerskými zeměmi a propaguje dialog a vzájemné porozumění za účelem budování dlouhodobých vztahů se zeměmi po celém světě.

Vzdělávání a odborná příprava

Kreativita, inspirace a představivost vycházejí z kultury a umění ve všech jejich podobách a měly by být také nedílnou součástí vzdělávání.

Proto je zásadně důležité připomenout členským státům, aby do školních osnov zahrnuly nauku o umění, hudbě, divadle a filmu jakožto klíčový faktor rozvoje znalostí o kulturním bohatství, umělecké tvorbě a uměleckém vyjádření, ale i sociálních dovedností orientovaných na inovace. Vzdělávání začíná v rodině, ale poté probíhá především ve školském systému, přičemž jej ovlivňují i hromadné sdělovací prostředky. Formální a neformální vzdělávání a odborná příprava jsou proto nejen dvěma nezbytnými podmínkami pro pěstování kreativity, která je mízou kulturních a kreativních odvětví, ale stimulují i poptávku po kvalitním obsahu a kreativních výrobcích.

Ucelená strategie pro kulturní a kreativní odvětví se proto opírá o rozvoj úzké spolupráce mezi kulturními a kreativními odvětvími a sociálními partnery v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Musíme podporovat meziodvětvové přístupy mezi jednotlivými oblastmi formálního a neformálního učení. To vyžaduje větší součinnost mezi vysokoškolskými institucemi, například prostřednictvím společných programů spojujících umění a kulturu, vědu, inženýrství a techniku, a podporou středisek excelence, jež vytvářejí pracovní profily udržující toto odvětví v chodu a která jsou schopna přilákat studenty z různých členských států a vytvářet mezinárodní projekty. A konečně, osvědčené postupy zavedené v některých členských státech ukazují, že je důležité podporovat rozvoj kombinací učení a práce.

Co se týče odvětví módy a luxusního zboží, je třeba poznamenat, že jsou pro ně typické nejen velké průmyslové skupiny, ale i skutečnost, že se opírají o spolupráci s MSP, mikropodniky a tradičními řemesly. V rámci kulturních a kreativních odvětví existuje řada oblastí, kterým by nepochybně přinesla užitek finanční podpora a vyhrazené prostředky Evropské unie na podporu jejich rozvoje.

Na druhou stranu, jak rovněž zdůrazňují různí evropští aktéři, je třeba řešit mezeru mezi potřebami odvětví a dostupností vysoce kvalifikované pracovní síly na úrovni EU(7). Pro módní průmysl a výrobu luxusního zboží to znamená, že prioritou je stanovit nové politiky k zajištění ochrany a podpory tradičního evropského know-how a uměleckých řemesel souvisejících s kulturními a kreativními odvětvími, a to posílením a podporou odborné přípravy a vysoce kvalifikované pracovní síly. Cílem je přilákat schopnosti a nové dovednosti, například vynikající řemeslné dovednosti nebo „dočasné pracovní profily“ ve stavebnictví k provádění konzervačních a restauratérských prací.

Oba zpravodajové dále zdůrazňují, že spolupráce mezi sektorem vzdělávání a kulturním a kreativním sektorem může přispět k regeneraci měst a k zajištění evropské konkurenceschopnosti v budoucnu. To zlepší atraktivitu regionů a měst, ale napomůže i vytvoření stimulujícího vzdělávacího prostředí, které bude zvláště vhodné k tomu, aby pomohlo nezaměstnaným lidem – zejména z marginalizovaných skupin a chudých čtvrtí, ale nejen jim – při nabývání profesních dovedností, čímž se zvýší jejich šance na zaměstnání v odvětvích, která hledají kvalifikovanou pracovní sílu.

Tento sektor jako celek je skutečně velmi cenný, pokud jde o řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí: podle nedávné studie zaměstnávají kulturní a kreativní odvětví více lidí ve věku 15–29 let než jakékoli jiné odvětví ekonomiky (19,1 % celkové zaměstnanosti těchto osob v těchto odvětvích, přičemž ve zbytku ekonomiky toto číslo činí 18,6 %)(8). Vzhledem k odlivu mozků, kterému Evropa v posledních desetiletích čelí, by další investice do kulturních a kreativních odvětví a jejich podpora přispěly k vytvoření nových pracovních míst a k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, neboť velký počet mladých lidí studuje obory související s touto oblastí. Pokud jde o zaměstnanost mladých lidí a reindustrializaci, mají tedy kulturní a kreativní odvětví potenciál zabezpečit předávání znalostí a tradičních řemeslných dovedností a zachovat hospodářskou, historickou a sociální strukturu, na níž kulturní a kreativní odvětví spočívají.

Spoluzpravodajové tedy zastávají názor, že Komise a členské státy by měly kulturním a kreativním odvětvím věnovat zvláštní pozornost v rámci programů EU pro zaměstnanost a růst (jako je např. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí a nedávno předložená Agenda pro nové dovednosti) a poskytnout finanční prostředky pro usnadnění pracovního uplatnění a odborné přípravy v tomto sektoru. Komise a členské státy by dále měly podporovat kampaně ke zvýšení povědomí o kariérních možnostech v těchto odvětvích, v nichž se vytvářejí evropská pracovní místa a podporuje se přenos znalostí, s cílem zachovat v těchto strategických odvětvích řemeslné dovednosti.

Autorská práva a padělání v kulturních a kreativních odvětvích

Autorská práva znamenají pro kulturní a kreativní odvětví to, co patenty pro průmysl a technologie. Ochrana autorských práv je prvek, který je pro přežití kreativních odvětví naprosto nezbytný.

Ačkoli spotřebitelé dnes vyhledávají tvůrčí obsah více než kdykoli dříve (vzpomeňme si například na rekordní spotřebu produkce hudby), pokud jde o služby, jako jsou platformy shromažďující uživateli umístěný obsah nebo služby pro agregaci obsahu, kreativní odvětví (držitelé práv, umělci, producenti a další) nezaznamenala v souvislosti s tímto nárůstem spotřeby srovnatelný nárůst příjmů.

To vedlo ke vzniku tzv. „hodnotové propasti“, kdy si služby platforem ponechávají hodnotu kulturních a tvůrčích děl, která je tak odebrána tvůrcům. Přenos hodnoty vedl k vytvoření neefektivního a nespravedlivého trh a ohrožuje dlouhodobé zdraví kulturních a kreativních odvětví EU a úspěch digitálního jednotného trhu.

Spoluzpravodajové proto vyzývají Komisi, aby v souvislosti s navrhovanou reformou ochrany autorských práv nalezla právní řešení použitelná u služeb poskytovaných online, která toto narušení trhu vyřeší a budou vyhovovat tvůrcům, držitelům práv i spotřebitelům. Výjimky z odpovědnosti se mohou vztahovat výhradně na poskytovatele skutečně neutrálních a pasivních služeb on-line, a ne na služby, které hrají aktivní roli v distribuci, propagaci a zpeněžování obsahu na úkor tvůrců.

Odvětví módy a výroby luxusního zboží navíc trpí stále rozšířenějším intenzivním paděláním, které dosahuje alarmujících rozměrů v podobě ušlých zisků v odvětví a následných ztrát pracovních míst, nemluvě o problémech souvisejících se zdravím a ochranou spotřebitelů. Závažnost tohoto problému ilustrují statistické údaje, podle nichž v roce 2013 představoval mezinárodní obchod s padělaným a pirátským zbožím až 2,5 % světového obchodu a až 5 % dovozu do EU, což odpovídá částce 85 miliard EUR.

Spoluzpravodajové se domnívají, že kromě jednoznačné definice beroucí v potaz všechny sektory související s kulturními a kreativními odvětvími je třeba mít i srovnatelné a spolehlivé statistické údaje. Každý členský stát má totiž vlastní definici kulturních a kreativních odvětví. Je proto zásadní přijmout aktualizovaný rámec pro tato odvětví na úrovni EU a postupem času mapovat jeho změny. Cílem by mělo být stanovení specifických ukazatelů k měření výsledků politik na podporu toto odvětví.

Kulturní a kreativní odvětví: přístup k financování a prostředkům z EU

Tato odvětví potřebují na míru uzpůsobená řešení v oblasti financování a přístupu k prostředkům: v rámci kulturních a kreativních odvětví existuje řada oblastí, které by rozhodně měly a mohly mít větší užitek z finanční podpory a prostředků Evropské unie věnovaných podpoře jejich rozvoje a inovačních výstupů.

Přestože regiony jsou velmi dobré ve vytváření klastrů a rozvíjení regionální a přeshraniční spolupráce v oblasti kulturních a kreativních odvětví a tato odvětví jsou zvažována nejinovativnějšími společnostmi, které se podílejí na programech výzkumu a inovací, stále nemáme dostatek údajů o tom, kolik projektů je financováno a o jaké projekty se jedná. Potřebujeme stanovit konkrétní ukazatele pro monitorování a analýzu kulturního, ekonomického a společenského dopadu politik a návrhů právních předpisů souvisejících s kulturními a kreativními odvětvími.

Ačkoli jsou žádostem z kulturních a kreativních odvětví otevřeny všechny programy, míra účasti by se mohla a měla zvýšit. Podpora kulturních a kreativních odvětví by se měla stát politickou prioritou v rámci ESI fondů, programu Horizont 2020 a VFR jako celku. Měli bychom v plné míře využít potenciálních synergií, které existují mezi politikami EU, a to zejména v rámci výzkumného programu Horizont 2020 a strukturálních fondů. To by umožnilo účinné využívání finančních prostředků dostupných v rámci programů EU a dosažení cílů, na které byly určeny.

V tomto ohledu je třeba přezkum VFR v polovině období a zprávy o provádění evropských programů pojímat jako dvě vzájemně provázané složky téhož procesu. Režimy financování by měly být lépe sladěny s evropskými politickými prioritami, jako je podpora udržitelného růstu založeného na inovacích a kvalitních pracovních míst. Hodnocení současného stavu programů a jejich rozpočtových potřeb musí poskytnout solidní a jednotný základ pro přezkum VFR a pro budoucí strukturu programů EU po roce 2020.

Tento přístup se nesmí omezovat jen na programy, které jsou přímo spravovány Evropskou komisí, ale měl by být širší: Evropský fond pro strategické investice byl vytvořen, aby pomáhal malým a středním podnikům překonávat nedostatek kapitálu, a měl by se typicky zaměřovat na projekty s vyšším rizikovým profilem, než v případě projektů podporovaných běžnými operacemi EIB(9). Financování kulturních a kreativních odvětví je uvedeno na seznamu priorit nařízení o Evropském fondu pro strategické investice. Přesto však nebyla do května 2016, tedy po více než roce trvání plánu, poskytnuta podpora žádným projektům v rámci kulturních a kreativních odvětví, ani v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, na nichž se podílejí zejména malé a střední podniky s vyšším stupněm rizika. Evropské instituce včetně Evropské investiční banky by měly prozkoumat možné interakce mezi Evropským fondem pro strategické investice a programem Kreativní Evropa (včetně záručního mechanismu) s cílem poskytnout kulturním a kreativním odvětvím vhodné půjčky.

Význam Evropského fondu pro strategické investice pro kulturní a kreativní odvětví rozhodně spočívá v jeho schopnosti přilákat do odvětví soukromé investory a rizikový kapitál a rizikové financování. Podle průzkumu, který v roce 2013 provedla Komise, však kulturní a kreativní odvětví narážejí na specifické překážky v přístupu financování, jako jsou mj. problémy při posuzování rizik a oceňování nehmotného majetku, např. práv duševního vlastnictví.

Má-li se tedy zlepšit přístup k financování v rámci kulturních a kreativních odvětví, je nutné zajistit režimy rizikového financování, ale také rozvíjet odborné znalosti související s posuzováním hodnoty nehmotného majetku, který by mohl být použit jako záruka. Tyto odborné znalosti musí mít jak mikropodniky a malé a střední podniky, tak finanční instituce. Komise a členské státy by měly přijmout potřebné mechanismy s cílem zvýšit tuto „obchodovatelnost“ práv duševního vlastnictví a zajistit uznání jejich plné hodnoty jako aktiv.

Úspěch jako takový je v pořádku a měl by být ceněn. Evropští podnikatelé a finančníci by však měli upustit od negativních asociací spojených s neúspěchem a přijmout riziko neúspěchu jako důležitý krok v procesu podnikatelského učení.

Závěr

Spoluzpravodajové jsou přesvědčeni, že kulturní a kreativní odvětví mohou sehrát klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnacím motorem růstu a jejich strategická pozice jim umožňuje šíření inovací do dalších odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod a digitální technologie. Spoluzpravodajové se domnívají, že EU by mohla zaujmout vedoucí úlohu při propagaci významného pozitivního vlivu, který mají kreativní odvětví v Evropě, a rovněž podporovat politiky, které posílí nejunikátnější hodnotu Evropy: její kulturu.

(1)

COM(2010)0183.

(2)

Viz např. usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví a usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti (T7-0368/2013).

(3)

Studie s názvem „Boosting the competitiveness of cultural and creative industries for growth and jobs“ („Podpora konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví ve prospěch růstu a zaměstnanosti“). Referenční údaje ke studii budou doplněny po zveřejnění.

(4)

COM (2012) 537.

(5)

COM(2010)0183 final, s. 6.

(6)

Studie s názvem „Boosting the competitiveness of cultural and creative industries for growth and jobs“ („Podpora konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví ve prospěch růstu a zaměstnanosti“). Referenční údaje ke studii budou doplněny po zveřejnění.

(7)

ECCIA (2014) „The contribution of the high-end cultural and creative industries to the European economy” („Přínos kulturních a kreativních odvětví vyrábějících luxusní výrobky pro evropské hospodářství”).

(8)

Cultural times - the first global map of cultural and creative industries, prosinec 2015.

(9)

Nařízení (EU) č. 2015/1017.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (14.10.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro kulturu a vzdělávání

o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví

(2016/2072(INI))

Navrhovatelka: Therese Comodini Cachia

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušné výbory podle článku 55 jednacího řádu, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že kulturní a kreativní odvětví fungují v neustále se vyvíjejícím prostředí, kterému dominuje rozvoj a využívání digitálních informačních a komunikačních technologií v globálním měřítku;

2.  opětovně zdůrazňuje, že kulturní a kreativní odvětví jsou založena na kulturních hodnotách, tvořivosti, dovednostech a talentu jednotlivců a podporují je, jelikož mají potenciál vytvářet bohatství a pracovní místa prostřednictvím generování hodnot z duševního vlastnictví;

3.  poukazuje na to, že kulturní a kreativní odvětví, která mají obrat 535,9 miliardy EUR a vytvářejí 7,1 milionu pracovních míst, jsou zásadní pro stabilitu a dlouhodobou konkurenceschopnost evropské ekonomiky;

4.  poukazuje na to, že kulturní a kreativní odvětví zaručují nejen kulturní rozmanitost, ale také pluralitu sdělovacích prostředků a hospodářskou ekonomickou Evropské unie;

5.  konstatuje, že kulturní a kreativní odvětví mají strategický význam pro hospodářský rozvoj a vytváření kvalitních pracovních míst v EU;

6.  zdůrazňuje, že při formulování právní definice „kulturních a kreativních odvětví“ napříč Evropou by měly být brány v potaz nové kulturní a kreativní tendence dnešní společnosti a nepřetržité změny a příležitosti, které mohou digitální technologie i nadále přinášet, a že taková definice by se měla vztahovat k dílům, včetně zboží a služeb, které jsou produkty uměleckého, kulturního nebo tvůrčího procesu a které podléhají ochraně jakožto práva duševního vlastnictví, aniž by omezovaly procesy, jimiž byla taková díla vytvořena nebo vyrobena;

7.  domnívá se proto, že ochrana nositelů práv v souvislosti s legislativními rámci autorských práv a práv duševního vlastnictví je potřebná, a to způsobem, který uznává hodnoty a podporuje inovaci, kreativitu, investice a tvorbu obsahu a současně se přizpůsobuje neustálému technologickému rozvoji a budoucím digitálním platformám;

8.  zdůrazňuje, že EU by neměla uvažovat o kultuře pouze z hlediska vnitřního trhu, tzn. z hlediska hospodářské soutěže, nebo obchodní politiky, ale měla by z ní učinit součást evropské politiky v oblasti spolupráce a rozvoje a současně vzít v potaz zvláštní charakter kulturního spektra EU; vyzývá Komisi, aby upevnila vazbu mezi kulturním odvětvím, odborným vzděláváním a kulturními a tvůrčími odvětvími, zvážila stanovení evropského právního rámce pro rozvoj učňovského vzdělávání v souvislosti s kulturními a kreativními odvětvími ve všech členských státech EU a maximalizovala potenciál malých a středních podniků v kulturních a kreativních odvětvích;

9.  domnívá se, že digitální prostředí skýtá nové příležitosti pro tvorbu a výrobu kulturních a kreativních děl a pro jejich distribuci, zužitkování a dostupnost širší veřejnosti, bez ohledu na fyzická a zeměpisná omezení a často s nižšími náklady a menšími překážkami pro vstup na trh; konstatuje však, že na stále propojenějším a digitalizovanějším fóru by mohli být autoři a tvůrci s omezenými zdroji při práci v prostředí s větší konkurencí finančně znevýhodněni;

10.  domnívá se, že digitální technologie znamenaly také příležitosti vytvořit různé druhy uměleckých děl nebo postupů, u nichž digitální technologie představují zásadní součást tvůrčího procesu;

11.  v této souvislosti připomíná, že kulturní a kreativní odvětví se skládají převážně z nesčetného množství mikropodniků, malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných, které mají omezený přístup k infrastruktuře, zdrojům a financování a které mají omezenou vyjednávací sílu při jednání s poskytovateli digitálních produktů a dalšími zprostředkovateli, kteří mají dominantní postavení na trhu, jako je tomu konkrétně v případě umělců a tvůrců pocházejících z kulturních a jazykových oblastí mimo většinovou společnost; v tomto ohledu podporuje potřebu vytvořit vyvážený právní rámec, který přihlíží k určitým zvláštnostem odvětví a poskytuje vhodná nápravná právní řešení s cílem umožnit tvůrcům, aby získaly lepší vyjednávací sílu;

12.  zdůrazňuje, že neustálá digitální inovace vytváří tlak na kulturní a kreativní odvětví, aby přehodnotila a přetvořila své obchodní modely; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v nejběžnějších obchodních modelech se hospodářská hodnota obsahu, kterou je třeba znovu definovat, vyskytuje v různých částech hodnotového řetězce, ale může být přesunuta na konec hodnotového řetězce, čímž bude systém, jehož prostřednictvím čerpají kreativní společenství hodnotu z obsahu, včetně spravedlivého odměňování autorů a tvůrců, stále složitější; zároveň konstatuje, že kreativní společenství čelí ztrátám vyplývajícím rovněž z porušování autorských práv, jako je např. pirátství, a z různých problémů vznikajících v důsledku neustálých změn internetového prostředí a v souvislosti s problémy současných obchodních modelů;

13.  zdůrazňuje význam nového digitálního prostředí pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví při zajišťování větší viditelnosti pro tvůrce a možnosti být neustále v kontaktu s publikem a spotřebiteli; domnívá se proto, že k vytvoření právního rámce, který definuje digitalizaci kulturních a kreativních odvětví, by tedy mělo dojít až po rozsáhlé konzultaci se všemi zúčastněnými stranami v hodnotovém řetězci;

14.  domnívá se, že digitální platformy jsou prostředkem zajišťujícím širší přístup ke kulturním a kreativním dílům a je třeba uvažovat o tom, jak tento proces může fungovat s větší právní jistotou a dodržováním práv nositelů;

15.  vyzývá Komisi, aby řešila záležitost přesunu hodnoty v souvislosti s probíhající debatou o autorských právech;

16.  vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou kulturní strategii v digitálním věku v souladu se všemi politikami EU, včetně daňové politiky;

17.  vyzývá Komisi, aby efektivně řešila problém šíření nezákonného digitálního obsahu úměrně k různým právům, o která jde, a to tak, že mimo jiné podnítí lepší spolupráci mezi orgány členských států a daným odvětvím a podpoří vznik atraktivních legálních nabídek, které budou dostupné v rozsáhlém katalogu přeshraničně, a současně bude respektována zásada teritoriality; vyzývá rovněž Komisi, aby prozkoumala různé možnosti, jak zlepšit spravedlivé odměňování autorů a tvůrců, čímž bude oceněna kreativita a inovace a zároveň se zvýší transparentnost hodnotového řetězce autorského práva v digitálním prostředí, a zachovat národní kulturní a jazyková specifika a podnítit ekonomickou aktivitu; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby i nadále zjišťovala, jaké mechanismy jsou účinné při postupu proti porušování autorských práv, a zvyšovala informovanost veřejnosti v této oblasti;

18.  připomíná závěr veřejné konzultace, kterou zahájila Komise, o právním prostředí pro platformy a internetové zprostředkovatele; zdůrazňuje skutečnost, že účastníci spatřují výhody online platforem v tom, že se kreativní obsah stává přístupnějším a komunikace je snazší, a zároveň se zabývají nedostatečnou transparentností a právní jistotou v tomto procesu, pokud jde o dodržování autorských práv;

19.  domnívá se, že dostatečná a účinná ochrana autorských a souvisejících práv je zásadní pro zajištění spravedlivého odměňování tvůrců.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

13.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Enrico Gasbarra, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Constance Le Grip, Victor Negrescu, Virginie Rozière


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

57

4

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, José Blanco López, Andrea Bocskor, Louise Bours, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, David Coburn, Silvia Costa, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Jaromír Kohlíček, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Florent Marcellesi, Edouard Martin, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Angelika Niebler, Carolina Punset, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Michaela Šojdrová, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Helga Trüpel, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Bogdan Brunon Wenta, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Carlos Zorrinho, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Pervenche Berès, Miriam Dalli, Francesc Gambús, Gunnar Hökmark, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Barbara Kudrycka, Olle Ludvigsson, Monika Smolková, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Steeve Briois, Doru-Claudian Frunzulică, Michael Theurer, Martina Werner

Právní upozornění - Ochrana soukromí