ZPRÁVA o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizování příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních

15.12.2016 - (2016/2148(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Lambert van Nistelrooij
Navrhovatel (*):
Georgi Pirinski, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

Postup : 2016/2148(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A8-0385/2016

Předložené texty :

A8-0385/2016

Rozpravy :

PV 15/02/2017 - 17
CRE 15/02/2017 - 17

Hlasování :

PV 16/02/2017 - 6.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0053

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
STANOVISKO Rozpočtového výboru
STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizování příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních

(2016/2148(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 174 Smlouvy o fungování EU,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)[1],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006[2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005[4],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení[6],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011[7],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice[8],

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2016 o urychlení provádění politiky soudržnosti[9],

– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o součinnosti v oblasti inovací: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 s názvem „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“[11],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 26. února 2016 týkající se investic do zaměstnanosti a růstu a maximalizace příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016 týkající se sdělení Komise s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dnů 8. a 9. července 2015 s názvem „Výsledek jednání o dohodách o partnerství a operačních programech“,

– s ohledem na šestou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (COM(2014)0473),

– s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti) v červnu 2016, s názvem „Maximalizace synergií mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a dalšími nástroji EU v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020“,

– s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti) v září 2016, s názvem „Hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních“,

– s ohledem na analýzu, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti) v září 2016, s názvem „Finanční nástroje v programovém období 2014–2020: první zkušenosti členských států“,

– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0385/2016),

A. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti představuje významnou část rozpočtu EU, přičemž dosahuje téměř jedné třetiny všech výdajů;

B. vzhledem k tomu, že Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) jsou s rozpočtem 454 miliard EUR na období 2014–2020 hlavním nástrojem investiční politiky EU a v mnoha členských státech jsou zásadním zdrojem veřejných investic, přičemž vedou k vytvoření více pracovních míst, ke zvýšení růstu a investic na celém území EU a rovněž ke snížení rozdílů na regionální a místní úrovni, což podporuje hospodářství a sociální a územní soudržnost;

C. vzhledem k tomu, že dohody o partnerství tvoří základ zprávy předložené podle čl. 16 odst. 3 Komisí;

D. vzhledem k tomu, že jednání ohledně dohod o partnerství a operačních programů pro období 2014–2020 jsou modernizovaným, zvláštně upraveným a intenzivním procesem s novým rámcem pro výkonost, s předběžnými podmínkami a tematickým zaměřením, zároveň však způsobila vážná zpoždění v současném provádění politiky soudržnosti, za která mohou rovněž nedostatky ve správní kapacitě několika regionů a členských států a jež dále zpomalil postup jmenování řídicích orgánů;

E. vzhledem k tomu, že operační programy nesporně nemohly být přijaty včas kvůli pozdnímu přijetí regulačního rámce na konci roku 2013 v důsledku dlouhých jednání a pozdní dohody o víceletém finančním rámci; vzhledem k tomu, že provádění operačních programů mělo v důsledku toho pomalý start, což ovlivnilo uplatňování této politiky v praxi;

F. vzhledem k tomu, že pro všech pět ESI fondů byla zavedena společná ustanovení, a tím se posílily vztahy mezi nimi;

G. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti se v současné době potýká s mnoha politickými a hospodářskými problémy plynoucími z uprchlické krize i z finanční krize, což vede k poklesu veřejných investic v mnoha členských státech a činí z ESI fondů a spolufinancování členskými státy hlavní nástroj pro veřejné investice v mnoha členských státech;

H. vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 dosáhla politika soudržnosti prostřednictvím tematického zaměření a podpořením priorit a cílů Junckerovy Komise cílenějšího politického přístupu;

I. vzhledem k tomu, že ESI fondy jsou v tomto finančním období důrazněji zaměřené na výsledky a jsou založené na investičním prostředí, což přispívá k vyšší účinnosti;

J. vzhledem k nutnosti většího sladění investic v rámci politiky soudržnosti s prioritami strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a rovněž s evropským semestrem;

K. vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro lepší provádění pomohla odstranit slabiny a nevyřešené případy přidělování finančních prostředků;

Sdílení výsledků, komunikace a viditelnost

1. konstatuje, že Evropa prochází jak z hospodářského, tak i ze sociálního a politického hlediska těžkým obdobím, a proto je víc než kdy předtím nutná účinná investiční politika zaměřená na hospodářský růst a zaměstnanost, blízká občanům a lépe vyhovující daným územním celkům, která by se měla snažit bojovat s nezaměstnaností a sociální nerovností v rámci Unie a přitom vytvářet evropskou přidanou hodnotu; domnívá se, že aby EU znovu získala důvěru svých občanů, musí zahájit postupy úpravy, aby byly splněny požadavky, které stanoví článek 9 Smlouvy o fungování EU;

2. konstatuje, že politika soudržnosti pro období 2014–2020 byla důkladně revidována, což si vyžádalo změnu mentality a pracovních metod na všech úrovních správy včetně horizontální koordinace a zapojení zainteresovaných subjektů a v co největší míře rovněž komunitně vedeného místního rozvoje; poukazuje na to, že nedávné výhledové a příkladné reformy jsou často přehlíženy a na politiku soudržnosti je nadále často pohlíženo spíše jako na tradiční výdajovou politiku než na rozvojovou a investiční politiku s hmatatelnými výsledky;

3. domnívá se, že klíčová komunikace o projektech politiky soudržnosti by se měla zaměřit na evropskou přidanou hodnotu, solidaritu a na viditelnost úspěšných příkladů a současně by měla zdůrazňovat, že je důležité se z projektů, které nedosáhnou svých cílů, poučit; trvá na tom, že komunikace na téma ESI fondů by se měla zmodernizovat a zintenzivnit; zdůrazňuje, že je třeba identifikovat a uplatnit nové nástroje pro sdělování výsledků politiky soudržnosti; považuje za nezbytné investovat do regionálního zpravodajství a do sběru dat, jež jsou součástí nepřetržitého úsilí o vytvoření a aktualizování databází, které by jako v případě již existující platformy S3 zohledňovaly místní a regionální potřeby, zvláštnosti a priority a umožňovaly by zainteresované veřejnosti účinně ověřovat evropskou přidanou hodnotu jednotlivých projektů;

4. zdůrazňuje, že za účelem zlepšení a zviditelnění ESI fondů se musí věnovat větší pozornost účasti zainteresovaných subjektů a příjemců a zapojení občanů do vytváření a provádění politiky soudržnosti smysluplným způsobem; kromě toho vybízí Komisi, členské státy, regiony a města k větší komunikaci jak o dosažených úspěších politiky soudržnosti, tak i o náležitých poučeních, a rovněž k předložení koordinovaného cíleného akčního plánu;

Tematické zaměření

5. vítá tematické zaměření, jež se projevilo jako nástroj nápomocný k vytvoření cílené politiky a ke zvýšení účinnosti, pokud jde o priority EU a strategii Evropa 2020, a posilující proces přeměny znalostí na inovace, zaměstnanost a růst; vyzývá proto členské státy a regionální i místní orgány, aby přijímaly jednoznačná rozhodnutí o investičních prioritách, vybíraly projekty na základě priorit stanovených pro ESI fondy a využívaly rychlých a účinných prováděcích postupů;

6. bere na vědomí, že analýza tematického zaměření by měla poukázat na to, jak strategická rozhodnutí členských států a přidělování zdrojů podle tematických cílů splňují konkrétní potřeby těchto území; lituje, že je tento aspekt ze zprávy Komise podle článku 16 méně patrný;

7. domnívá se, že výsledky a přínosy politiky soudržnosti je třeba vykládat účinněji, a to v neposlední řadě proto, aby došlo k obnovení důvěry v evropský projekt;

8. trvá na tom, že politika soudržnosti by měla být i nadále tematicky zaměřená, přičemž by si měla zachovat takový stupeň flexibility, který je dostačující k zohlednění zvláštních potřeb každého regionu, zejména zvláštních potřeb nejméně rozvinutých regionů, jak stanovují nařízení; požaduje, aby se z ESI fondů nadále investovalo do přechodových regionů tak, aby byly zachovány účinky již přijatých opatření a vynaložených zdrojů a snah;

9. zdůrazňuje především, že by se měla zohlednit situace městských a venkovských regionů, tzv. „zaostávajících regionů“, přechodných regionů a regionů s trvalým přírodním či geografickým znevýhodněním a že by se měly vypracovat odpovídající politiky na podporu rozvoje těchto oblastí, kterým by politika soudržnosti mohla pomoci dohnat rozvinutější regiony; vyzývá Komisi, aby prováděla a rozšiřovala strategie provádění městské agendy společně s místními orgány a metropolitními oblastmi koncipovanými jako centra růstu EU; v této souvislosti připomíná, že je důležité ponechat členským státům a regionům dostatečnou flexibilitu, aby se mohly vypořádat s novými politickými výzvami, jako jsou ty, které s sebou přináší přistěhovalectví (a zároveň mít na paměti původní a stále aktuální cíle politiky soudržnosti a konkrétní potřeby regionů), a rovněž se všeobecně známým digitálním rozměrem politiky soudržnosti (včetně problémů s přístupem k IKT a s širokopásmovým přístupem, které úzce souvisejí s dokončením jednotného digitálního trhu); poukazuje na strategii energetické unie, na strategii pro oběhové hospodářství a na závazky EU v rámci Pařížské dohody o klimatu, při jejichž provádění hrají ESI fondy důležitou roli;

10. domnívá se, že větší pozornost by se měla věnovat subregionálním oblastem, které se potýkají se značným množstvím nahromaděných problémů, které jdou často ruku v ruce s chudobou, segregovanými komunitami a sociálně slabým prostředím s nadměrným zastoupením skupin na okraji společnosti, jako jsou Romové;

11. podporuje postupný přesun pozornosti od velkých projektů v oblasti infrastruktury k rozvoji znalostní ekonomiky, inovací a sociálního začleňování a rovněž k budování kapacit a posilování postavení aktérů, a to i z řad občanské společnosti, v rámci politiky soudržnosti, přičemž zohledňuje zvláštnosti méně rozvinutých regionů, které ještě stále potřebují podporu, pokud jde o rozvoj infrastruktury, a pro které nejsou tržně orientovaná řešení vždy proveditelná, a také bere v úvahu, že je zapotřebí jistá flexibilita, aby mohl každý členský stát investovat podle svých priorit, jak stanovují dohody o partnerství, aby podpořil svůj hospodářský, sociální a územní rozvoj;

12. je toho názoru, že ESI fondy, včetně programů Evropské územní spolupráce, by se měly využívat na tvorbu a podporu kvalitních pracovních míst a rovněž systémů kvalitního celoživotního učení, odborného vzdělávání a rekvalifikace, včetně školní infrastruktury, které umožní pracovníkům přizpůsobit se za dobrých podmínek změnám ve světě práce a povzbudí udržitelný růst, konkurenceschopnost, rozvoj a sdílenou prosperitu usilující o sociálně spravedlivou a udržitelnou Evropu podporující začlenění, se zvláštním zaměřením na nejméně rozvinuté oblasti a odvětví, jež mají strukturální problémy, na podporu nejzranitelnějších a nejméně chráněných skupin společnosti, zejména mladých lidí (ve spojení s programy, jako je ERASMUS+) a lidí s minimálními dovednostmi a kvalifikacemi, na prosazování větší zaměstnanosti prostřednictvím oběhového hospodářství a na prevenci předčasného ukončování školní docházky; upozorňuje na skutečnost, že ESF je nástroj, který podporuje provádění politik veřejného zájmu;

13. vyjadřuje znepokojení nad tím, že nezaměstnanost, zejména nezaměstnanost mladých lidí a žen a nezaměstnanost ve venkovských oblastech, zůstává v mnoha členských státech i přes veškeré snahy velmi vysoká a že politika soudržnosti musí reagovat i v této oblasti; doporučuje Komisi, aby věnovala více pozornosti dopadu politiky soudržnosti na podporu zaměstnanosti a na snižování nezaměstnanosti; v této souvislosti konstatuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) byla integrována do 34 programů ESF ve 20 způsobilých členských státech, což má přínos pro nezaměstnané mladé lidi, kterým pomůže najít vhodné dovednosti a kvalifikace; je však znepokojen opožděným zahájením provádění této iniciativy a způsobem, jakým se v určitých regionech provádějí záruky pro mladé lidi; naléhavě žádá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí s cílem získat z investovaných prostředků rychle a úspěšně podstatné a hmatatelné účinky, a to především v souvislosti s prostředky uvolněnými v podobě předběžných plateb, aby YEI prováděly řádně a aby zajistily důstojné pracovní podmínky pro mladé pracovníky; vyzývá především k tomu, aby se při využívání ESI fondů zohledňovaly skutečné potřeby obchodního společenství, aby bylo možné splnit požadavky na odbornou přípravu, a tak vytvořit skutečné pracovní příležitosti a dosáhnout dlouhodobé zaměstnanosti; domnívá se, že hlavními oblastmi, na které by se měla politika soudržnosti zaměřit, by měly být boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, sociální začleňování a budoucí demografické výzvy, kterým Evropa v současné době i ve střednědobém horizontu čelí; požaduje, aby YEI pokračovala i po roce 2016, čímž se udrží snahy o boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, a aby zároveň podstoupila hloubkovou analýzu, která odhalí její případné nedostatky a pomůže posílit její účinnost;

14. je vážně znepokojen, že v případě systému záruk pro mladé lidi, který v období 2014–2020 obdrží celkem 12,7 miliardy EUR z ESF a z YEI a na který se kvůli tomuto financování již nyní nahlíží jako na hybnou sílu veškerých snah o podporu zaměstnanosti mladých lidí, Komise neprovedla analýzu nákladů a přínosů, což je u všech jejích hlavních iniciativ standardní postup; v důsledku toho chybí informace o přibližných celkových nákladech, které si provádění těchto záruk v celé EU vyžádá, a existuje riziko, jak zdůraznil Evropský účetní dvůr, že celková částka financování nebude stačit;

15. zdůrazňuje význam komunikace, především té digitální, prostřednictvím které se mohou informace o případné pomoci při hledání odborné přípravy, stáže či zaměstnání spolufinancovaných z fondů EU dostat k co největšímu počtu mladých lidí; vyzývá k větší komunikaci, která podpoří takové portály, jako jsou DROP’PIN a EURES, a zvýší počet příležitostí pro mladé lidi v rámci mobility na vnitřním trhu, jež se považuje za největší a nevyužitý potenciál v boji proti nezaměstnanosti v EU;

16. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy při realizaci projektů podporovaných z ESI fondů dodržovaly Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a podporovaly přechod od ústavní péče o osoby s postižením k péči komunitní;

17. připomíná, že dokončení základní sítě TEN-T je prioritou evropské dopravní politiky a že ESI fondy jsou velmi důležitým nástrojem při uskutečňování tohoto projektu; zdůrazňuje, že je třeba využít potenciál ESI fondů k propojení potenciálu základních a doplňkových sítí TEN-T s regionální a místní dopravní infrastrukturou; uznává důležitost Fondu soudržnosti pro zlepšení infrastruktury a propojenosti v rámci Evropy a trvá na tom, aby byl v novém finančním rámci na období po roce 2020 tento fond zachován;

18. zdůrazňuje, že zásadním faktorem při hodnocení infrastrukturních projektů financovaných z ESI fondů by měla být multimodalita dopravy, ale že by nicméně neměla být jediným kritériem pro hodnocení navrhovaných projektů, a to zejména jedná-li se o členské státy, v nichž je přítomna silná potřeba investovat do dopravní infrastruktury;

19. zdůrazňuje, že je nutné zachovat tradiční obchodní činnosti a rovněž i řemeslnou tradici a s ní spjaté dovednosti, a zavést strategie na podporu rozvoje tradičního podnikání v obchodě za účelem zachování kulturní identity tradičních obchodních odvětví; poukazuje na to, že je důležité podporovat práci spojenou s odbornou přípravou a mobilitou mladých řemeslníků a řemeslnic;

Předběžné podmínky

20. zdůrazňuje, že je nutné účinně sledovat předběžné podmínky, aby bylo možné zaznamenávat snahy a úspěchy; domnívá se, že předběžné podmínky, zejména podmínka týkající se strategie výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3), se prokázaly jako užitečné a navrhuje jejich další zlepšování; poukazuje na to, že větší pozornost by se měla věnovat posilování mikropodniků a malých a středních podniků;

21. upozorňuje na skutečnost, že značná část předběžných podmínek nebyla dosud splněna; vyzývá proto, aby se vyhodnotila současná situace a podnikly cílené kroky k urychlené nápravě, přičemž by se nemělo narušit optimální čerpání z fondů ani by se neměla snížit účinnost politiky soudržnosti;

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti

22. zdůrazňuje, že regulační rámec na období 2014–2020 a dohody o partnerství vedly v programech soudržnosti ke striktnímu zaměření na výsledky a že tento přístup může rovněž sloužit jako příklad pro ostatní části rozpočtových výdajů EU; vítá zavedení společných ukazatelů, které umožní měření a porovnávání výsledků; domnívá se, že práce na ukazatelích musí pokračovat, aby bylo možné zlepšit záznamy o výdajích ESI fondů a optimalizovat výběr projektů;

23. poukazuje na významnou inovaci, kterou bylo zavedení tematického zaměření, v jehož rámci se investice orientují na konkrétní cíle a priority v souladu s ukazateli výkonnosti a cílovými hodnotami dohodnutými speciálně ke každému tématu;

24. připomíná, že výkonnostní rezerva 6 % z prostředků přidělených ESI fondům byla zavedena pro každý z členských států; připomíná, že na základě zpráv z členských států z roku 2017 a přezkumu výkonnosti z roku 2019 bude tato rezerva rozdělena pouze mezi ty programy a priority, které dosáhly svých milníků; vyzývá k pružnosti při zavádění nových závazků z výkonnostní rezervy poté, co tyto programy v nadcházejících letech dosáhnou svých cílů a milníků; žádá Komisi, aby provedla hodnocení, zda výkonnostní rezerva skutečně přináší přidanou hodnotu, nebo způsobuje další byrokracii;

Evropský semestr

25. bere na vědomí, že v průběhu procesu programování členské státy shledaly, že více než dvě třetiny doporučení pro jednotlivé země přijatých v roce 2014 jsou ve vztahu k investicím v rámci politiky soudržnosti relevantní, a oceňuje, že tuto skutečnost zohlednily ve svých programových prioritách; uznává, že v blízké budoucnosti by mohla doporučení pro jednotlivé země vyvolat změny programů ESI fondů, čímž zajistí podporu strukturálním reformám v členských státech; poukazuje na to, že doporučení pro jednotlivé země a národní programy reforem (NPR) představují jasnou vazbu mezi ESI fondy a postupy evropského semestru;

26. zdůrazňuje, že je důležité vyváženě propojit politiku soudržnosti s evropským semestrem, jelikož v rámci strategie Evropa 2020 usilují o stejné cíle, aniž by bylo dotčeno dosažení cílů sociální, hospodářské a územní soudržnosti zaměřených na snížení rozdílů, jak se stanoví ve Smlouvách; je toho názoru, že bychom měli znovu zvážit, zda je opodstatněné pozastavit čerpání z ESI fondů v případě, že dojde k odchylce od cílů evropského semestru, protože by to mohlo být pro podporu růstu a zaměstnanosti kontraproduktivní;

Synergie a finanční nástroje

27. konstatuje, že regulační rámec pro ESI fondy na období 2014–2020 podporuje finanční nástroje; zdůrazňuje však, že využití grantů je stále nezbytné; všímá si, že zřejmě existuje orientace na postupný přesun z grantů k úvěrům a zárukám; zdůrazňuje, že tento trend byl posílen investičním plánem pro Evropu a nově vzniklým Evropským fondem pro strategické investice (EFSI); konstatuje také, že využívání přístupu založeného na financování z několika fondů se zdá být stále problematické; vzhledem ke složitosti těchto nástrojů zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby byla poskytnuta odpovídající podpora místním a regionálním institucím, pokud jde o odbornou přípravu úředníků odpovědných za jejich správu; zdůrazňuje, že finanční nástroje by mohly nabídnout řešení k účinnějšímu využívání rozpočtu EU, a mohly by tak spolu s granty přispívat k přílivu investic na stimulaci hospodářského růstu a tvorbu udržitelných pracovních míst;

28. poukazuje na to, že pomocí EFSI se sleduje samostatný plán, což slouží jako vzorný příklad rychlé realizace a dosažení výsledků v podobě skutečných operací, a to navzdory značným nedostatkům, jako je nedostatek doplňkovosti; v této souvislosti žádá Komisi, aby poskytla konkrétní údaje o dopadu EFSI na růst a zaměstnanost a aby po jejich posouzení předložila vodítka, která umožní, aby byly ESI fondy v novém programovém období počínaje rokem 2021 využívány úspěšněji; požaduje, vedle stanoviska Evropského účetního dvora č. 2/2016[12], aby se vyhodnotilo, jak EFSI přispívá k cílům ESI fondů a jaké jsou jeho výsledky, pokud jde o jeho vlastní priority;

29. poukazuje nicméně na nedostatek průkazných údajů o výstupech a výsledcích finančních nástrojů a na velmi volnou vazbu těchto finančních nástrojů na zastřešující cíle a priority EU;

30. konstatuje, že zpráva Komise podle článku 16 neobsahuje mnoho informací o koordinaci a součinnosti mezi různými programy a s nástroji jiných oblastí politiky a především ne vždy předložila spolehlivé údaje o očekávaných výsledcích programů ESF a YEI; zdůrazňuje, že společné nařízení pro pět ESI fondů zvýšilo jejich vzájemnou součinnost, a to i v druhém pilíři společné zemědělské politiky; je přesvědčen, že by se měla posílit součinnost s ostatními politikami a nástroji, včetně EFSI a dalších finančních nástrojů, aby se maximalizoval dopad investic; zdůrazňuje, že pravidla státní podpory se uplatňují u ESI fondů, ale nikoli u EFSI či Horizontu 2020, a že tím se posilování součinnosti mezi těmito fondy, programy a nástroji komplikuje; podotýká, že v zájmu zajištění nezbytné doplňkovosti a součinnosti mezi EFSI, finančními nástroji a ESI fondy je třeba otázku pravidel státní podpory dále zkoumat, aby ji bylo možné náležitě ujasnit, zjednodušit a upravit; vyzývá Komisi, aby řídicím orgánům předložila souhrnné pokyny pro spojení EFSI se sdílenými a přímými nástroji řízení, včetně ESI fondů, Nástrojem pro propojení Evropy a programu Horizont 2020;

31. je zastáncem pokračujícího vyváženého využívání finančních nástrojů, pokud mají přidanou hodnotu a neohrožují tradiční podporu v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje však, že k tomu by mělo dojít teprve poté, co se pečlivě posoudí přínos finančních nástrojů k cílům politiky soudržnosti; upozorňuje na to, že všechny regiony musí udržovat rozmanitou škálu zdrojů financování, přičemž v určitých odvětvích zůstávají nejvhodnějším nástrojem k dosažení cílů spojených s růstem a zaměstnaností dotace; žádá Komisi, aby předložila pobídky, které zajistí, aby měly řídicí orgány veškeré informace o příležitostech k využívání finančních nástrojů a o jejich rozsahu, a aby prozkoumala náklady na řízení grantů a na návratnou pomoc prováděnou v rámci sdílených a centrálně řízených programů; zdůrazňuje, že klíčem ke zlepšení účinného provádění finančních nástrojů jsou jasná, důsledná a cílená pravidla, která správcům fondů a příjemcům pomohou zjednodušit přípravu a proces provádění; upozorňuje na zprávu z vlastního podnětu s názvem „Správná skladba financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU“;

Zjednodušení

32. konstatuje, že zjednodušení pro příjemce ESI fondů je jedním z hlavních cílů v programovém období 2014–2020, a uznává, že zjednodušení je jedním ze zásadních faktorů pro zlepšení přístupu k financování;

33. vítá skutečnost, že současný modernizovaný regulační rámec pro ESI fondy nabízí nové možnosti zjednodušení, pokud jde o společná pravidla způsobilosti, zjednodušené vykazování nákladů a elektronickou správu; lituje však, že sdělení Komise týkající se čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních neobsahuje z hlediska zjednodušeného vykazování nákladů žádné konkrétní informace; zdůrazňuje, že v zájmu zmírnění administrativní zátěže je nutné vyvinout další úsilí o rozvoj plného potenciálu zjednodušeného vykazování nákladů; konstatuje, že jsou stále zapotřebí významná zjednodušující opatření jak pro příjemce, tak pro řídicí orgány, která se zaměří na zadávání veřejných zakázek, správu projektů a audity během i po těchto činnostech;

34. vyzývá Komisi, aby poskytla průběžné posouzení administrativní zátěže, které bude zahrnovat především takové složky, jako je čas, náklady a administrativní formality ve financování z EU v podobě grantů i finančních nástrojů, a bude založené na zaznamenaných výsledcích z let 2007–2013 a z počátku nového období počínaje rokem 2014;

35. doporučuje, aby se v programovém období počínaje rokem 2021 směřovalo na všech úrovních správy k systému jednotného auditu, který eliminuje duplikace kontrol mezi různými úrovněmi veřejné správy; vyzývá Komisi, aby objasnila rozsah a právní status stávajících pokynů pro různé ESI fondy a zároveň aby v úzké spolupráci s řídicími orgány a všemi auditními orgány na příslušných úrovních vypracovala společný výklad pro otázky auditu; opakuje, že v oblasti zjednodušení je třeba podniknout další kroky, především v programech věnovaných mladým lidem, a zavést mimo jiné dostatečnou proporcionalitu do kontrol; oceňuje předběžné výsledky skupiny na vysoké úrovni pro zjednodušení, kterou založila Evropská komise;

36. doporučuje, aby byly pro navrhování a řízení operačních programů zavedeny standardní postupy, a to zejména pokud jde o řadu programů územní spolupráce;

Správní kapacita

37. konstatuje, že členské státy mají ve svých politických rámcích odlišné správní kultury a úrovně výkonnosti, k jejichž překonání by měly napomoci předběžné podmínky; zdůrazňuje, že je třeba posílit správní kapacitu, která je v souvislosti s politikou soudržnosti a prováděním evropského semestru prioritou, a to zejména v členských státech s nízkou mírou čerpání finančních prostředků; konstatuje, že je třeba zajistit technickou, odbornou a praktickou podporu členským státům, regionům a oblastem při podávání žádostí o dotace; oceňuje dopad nástroje Jaspers a opakuje, že špatné plánování investic má za důsledek značná zpoždění při dokončování projektů a neefektivní vynakládání finančních prostředků;

38. zdůrazňuje, že hlavními překážkami při provádění politiky soudržnosti jsou pomalý start některých programů, nedostatečné řídicí schopnosti pro složité projekty, zpoždění zaznamenaná při dokončování projektů, administrativní zátěž v členských státech, nadměrná regulace a chyby v zadávacích řízeních; považuje za zásadní odhalit a zjednodušit zbytečně složité procesy a postupy ve sdíleném řízení, které pro orgány a příjemce vytvářejí zátěž navíc; poukazuje na to, že správní kapacita se musí neustále zkvalitňovat, sledovat a posilovat; zastává proto názor, že se v tomto ohledu musí využít funkční a pružná řešení elektronické veřejné správy a rovněž kvalitnější informace a koordinace mezi členskými státy; navíc zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se více na odbornou přípravu správy;

39. poukazuje na to, že co se týče správní kapacity, potřebám a problémům různých regionů se mohou účinněji věnovat přizpůsobené regulační rámce, podmínky a řešení zaměřené na zjednodušení (jako mechanismus vzájemné výměny zkušeností Taiex Regio Peer 2 Peer mezi různými oblastmi);

Evropská územní spolupráce

40. vyzdvihuje – zejména z hlediska snižování rozdílů mezi příhraničními regiony – evropskou přidanou hodnotu Evropské územní spolupráce, jež by se měla odrazit v navýšení prostředků pro tento cíl politiky soudržnosti a měla by se co nejdříve zavést; zároveň vyzývá členské státy, aby poskytly potřebné prostředky na spolufinancování; zdůrazňuje nutnost zachovat tento nástroj jako jeden ze základních prvků politiky soudržnosti po roce 2020;

41. zdůrazňuje význam makroregionálních strategií, jelikož tyto nástroje se ukázaly jako užitečné pro rozvoj územní spolupráce a hospodářský rozvoj dotčených oblastí; připomíná, že při dosahování úspěchu iniciativ, které jsou v rámci těchto strategií stanoveny, mají rozhodující úlohu místní a regionální orgány;

42. doporučuje intenzivněji využívat jako právní základ územní spolupráce upravený a rozšířený právní nástroj ESÚS;

43. navrhuje trvalé propojení strategie RIS3 s mezinárodní spoluprací na úrovni celé EU, nejlépe jako nedílné součásti programu INTERREG;

44. zdůrazňuje, že zaměření na výsledky vyžaduje, aby programy INTERREG zajišťovaly vysokou kvalitu spolupráce na úrovni projektu a přizpůsobily metody a kritéria hodnocení specifické povaze jednotlivých programů; vyzývá Komisi, členské státy a řídicí orgány, aby spolupracovaly a vyměňovaly si informace a osvědčené postupy, aby se zajistilo, že orientace na výsledky bude s ohledem na zvláštnosti Evropské územní spolupráce provedena a zacílena co nejúčinněji;

45. zdůrazňuje potenciál využívání finančních nástrojů v rámci programů INTERREG, které doplní granty, a přispějí tak k podpoře malých a středních podniků a k rozvoji výzkumu a inovací, navýší investice, vytvoří nová pracovní místa a umožní dosáhnout lepších výsledků a zvýšit účinnost projektů;

46. vyjadřuje politování nad nízkým povědomím veřejnosti a nedostatečnou viditelností programů Evropské územní spolupráce a požaduje, aby byla veřejnost účinněji informována o výsledcích dokončených projektů; vyzývá Komisi, členské státy a řídicí orgány, aby zavedly mechanismy a široké institucionalizované platformy pro spolupráci, a zajistily tak lepší viditelnost a zvyšování povědomí; vyzývá Komisi, aby zmapovala dosavadní úspěchy programů a projektů Evropské územní spolupráce;

Zásada partnerství a víceúrovňová správa

47. vítá kodex chování dohodnutý během jednání o současném období financování, který stanovuje minimální normy pro dobře fungující partnerství; konstatuje, že kodex zlepšil uplatňování zásady partnerství ve většině členských států, avšak vyjadřuje politování nad tím, že pro mnohé členské státy jsou jednání o dohodách o partnerství a operačních programech a jejich uplatňování bohužel z velké části centralizované; zdůrazňuje, že je zapotřebí aktivně zapojit místní a regionální orgány i další zúčastněné strany do všech fází, a vyzývá proto k tomu, aby se do budoucna zaručila jejich skutečná účast na procesu vyjednávání a provádění s ohledem na konkrétní strukturu jednotlivých zemí; je přesvědčen, že nadměrná centralizace a nedostatek důvěry mohou rovněž přispět ke zpoždění při provádění ESI fondů, přičemž některé členské státy a řídicí orgány se zdráhají vložit větší odpovědnost za správu finančních prostředků EU do rukou místních a regionálních orgánů;

48. zdůrazňuje, že Komise musí objasnit, jak členské státy a regiony plní zásady uvedené v článku 5 nařízení o společných ustanoveních, přičemž by měla klást důraz na způsob, jakým by bylo možné podpořit vlády, aby zásadu partnerství plně uplatňovaly; zdůrazňuje, že předpokladem pro větší uznání politiky soudržnosti EU je sdílená odpovědnost;

49. podporuje nový přístup Komise spočívající v zakládání zvláštních pracovních skupin, tedy projektových týmů, jejichž úkolem je zajišťovat lepší řízení ESI fondů v členských státech, a vyzývá k tomu, aby byl tento přístup dále rozvíjen;

50. zdůrazňuje, že budoucí politika soudržnosti musí začlenit podpůrná opatření, která uprchlíkům pomohou úspěšně se začlenit na trhu práce EU, čímž se podpoří hospodářský růst a pomůže se zajistit obecná bezpečnost v EU;

Budoucí politika soudržnosti

51. zdůrazňuje, že ESI fondy se podílejí na DPH, zaměstnanosti a růstu v členských státech, což jsou zásadní prvky, které by se měly vzít v potaz v 7. zprávě o soudržnosti chystané na rok 2017; dále poukazuje na to, že k HDP v rozvinutějších členských státech přispívají také značné investice do méně rozvinutých regionů; domnívá se, že pokud vláda Spojeného království formálně uplatní článek 50 Smlouvy o EU, měla by 7. zpráva o soudržnosti vzít v potaz také případné důsledky brexitu na strukturální politiku;

52. domnívá se, že HDP by nemuselo být jediným legitimním ukazatelem k zajištění spravedlivého přidělování financí a že při rozhodování o budoucím rozdělování prostředků by měly být zohledněny specifické územní potřeby a význam dohodnutých programových priorit pro rozvoj programových oblastí; považuje za důležité, aby se v budoucnu zvážila možnost zavést vedle HDP nové dynamické ukazatele; konstatuje, že řada regionů v Evropě se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti a s poklesem počtu obyvatel; vybízí proto Komisi, aby uvažovala o případném vypracování a zavedení „demografického ukazatele“;

53. připomíná, že podstatný objem veřejných investic se uskutečňuje na místní a regionální úrovni; zdůrazňuje, že evropský systém účtů (ESA) nesmí omezovat schopnost místních a regionálních orgánů provádět potřebné investice, jelikož to by členským státům zabránilo navýšit svůj podíl na spolufinancování strukturálních fondů a následně využívat tento důležitý zdroj finančních prostředků k překonání hospodářské krize a na obnovu růstu a zaměstnanosti; důrazně doporučuje Komisi, aby přehodnotila striktně roční přístup evropského systému účtů tak, aby byly veřejné výdaje financované z ESI fondů považovány za kapitálové investice, nikoli pouze za dluhové nebo provozní náklady;

54. zdůrazňuje, že Evropská územní spolupráce, která slouží širší zásadě územní soudržnosti zavedené Lisabonskou smlouvou, by mohla být zlepšena; vybízí proto všechny zúčastněné subjekty, které se podílejí na jednání o budoucí politice, aby posílily tento rozměr územní spolupráce; vyzývá Komisi, aby evropské územní spolupráci přisoudila v 7. zprávě o soudržnosti náležitý význam;

55. domnívá se, že tematické zaměření se musí vzhledem ke své prokázané životaschopnosti zachovat i v budoucnu; očekává, že Komise vypracuje přehled výsledků, kterými tematické zaměření do politiky soudržnosti přispělo;

56. je přesvědčen, že budoucí, na výsledky zaměřená politika soudržnosti se musí zakládat na údajích a ukazatelích vhodných k měření vynaloženého úsilí a dosažených výsledků a dopadů a rovněž na předchozích zkušenostech v této oblasti na regionální a místní úrovni (na sestavování rozpočtu podle výkonnosti, předběžných podmínkách a tematickém zaměření), jelikož právě ty poskytují místním a regionálním orgánům – včetně těch, které se dosud o uplatnění tohoto přístupu nepokusily – jasné praktické pokyny k zavedení těchto zásad;

57. zdůrazňuje, že do budoucna je zapotřebí zrychlit využívání dostupných finančních prostředků a zajistit vyváženější rozvržení výdajů v průběhu programového cyklu, a to také proto, aby se zabránilo častému využívání „projektů se zpětnou platností“, jejichž cílem je často zabránit automatickému zrušení závazku na konci programového období; je toho názoru, že realizaci operačních programů v nadcházejícím období financování počínaje rokem 2021 bude po přijetí všeobecného nařízení a rovněž nařízení týkajících se jednotlivých fondů možné zahájit rychleji, jelikož členské státy budou mít po úsilí vynaloženém na politiku soudržnosti v období 2014–2020 již zkušenosti s politikou zaměřenou na výsledky; v této souvislosti upozorňuje na to, že členské státy by se při jmenování řídicích orgánů operačních programů měly vyvarovat zpožděním;

58. trvá na tom, že legislativní proces pro přijetí příštího víceletého finančního rámce (VFR) by měl být uzavřen do konce roku 2018, aby bylo možné urychleně přijmout regulační rámec pro budoucí politiku soudržnosti, který by mohl začít platit bez odkladu od 1. ledna 2021;

59. je toho názoru, že politika soudržnosti musí nadále zahrnovat všechny členské státy a všechny evropské regiony a že nezbytnou podmínkou úspěchu politiky soudržnosti v budoucnosti je zjednodušení přístupu k evropským fondům;

60. je přesvědčen, že inovativní myšlení a inteligentní specializace po boku udržitelného rozvoje musí zůstat i nadále důležitým faktorem politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že inteligentní specializace by měla být hlavním mechanismem pro budoucí politiku soudržnosti;

61. zdůrazňuje velké riziko plynoucí z nahromadění žádostí o platby v rámci okruhu 1b ve druhé polovině stávajícího VFR a vyzývá k tomu, aby až do konce stávajícího finančního výhledu byly na platby každoročně uvolňovány dostatečné prostředky, čímž se předejde opakovanému hromadění nevyřízených neuhrazených plateb; podtrhuje, že za tímto účelem je nutné, aby všechny tři orgány EU vypracovaly a dohodly nový společný platební plán na období 2016–2020, který by měl stanovit jasnou strategii plnění všech potřeb, pokud jde o prostředky na platby, až do konce stávajícího VFR;

62. doporučuje Komisi, aby provedla analýzu skutečného dopadu investic z ESI fondů v průběhu předchozího programového období a rovněž míry, do jaké byly díky investovaným finančním prostředkům dosaženy evropské cíle, a aby pro začátek učinila závěry ohledně pozitivních a negativních zkušeností, čímž se investičnímu procesu dodá přidaná hodnota;

63. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, jakož i vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
[2] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
[3] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
[4] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
[5] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
[6] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
[7] Úř. věst. L 149, 20.05.2014, s. 1.
[8] Úř. věst. L 169, 01.07.2015, s. 1.
[9] Přijaté texty, P8_TA(2016)0217.
[10] Přijaté texty, P8_TA(2016)0311.
[11] Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.
[12] Stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2016 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, a k připojenému hodnocení Komise v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1017.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropa prochází jak z hospodářského, tak i z politického hlediska těžkým obdobím, a proto je víc než kdy předtím nutná důstojná investiční politika blízká občanům. Dne 14. prosince 2015 Komise předložila sdělení COM(2015)0639 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“. Sdělení plní požadavek uvedený v čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních.

Evropský parlament sdělení Komise v této zprávě o plnění v současné době hodnotí.

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) jsou s rozpočtem 454 miliard EUR na období 2014–2020 hlavním nástrojem investiční politiky Evropské unie (EU). V důsledku finanční krize výrazně poklesly veřejné investice, což činí z ESI fondů a spolufinancování členských států hlavní nástroje pro veřejné investice v mnoha členských státech. Podíl finančních prostředků z ESI fondů tvoří v některých členských státech 60 až 80 procent celkových veřejných investic. V tomto ohledu se maximalizování dopadu tohoto zásadního investičního nástroje stává nepostradatelným.

Zpravodaj podotýká, že klíčová komunikace o našich projektech by se neměla týkat pouze výdajů a účetnictví, ale měla by se zaměřit na evropskou přidanou hodnotu a zviditelnění úspěchů Evropy. Dále trvá na tom, že komunikace na téma ESI fondů by se měla zmodernizovat a zintenzivnit.

Evropští občané by se měli dozvědět o každém zajímavém a inovativním projektu, který ke své realizaci obdržel finanční prostředky ze strany Evropské unie. Právě proto by se měla komunikace na téma ESI fondů zmodernizovat a zintenzivnit.

Důležitým prvkem pro budoucí politiku soudržnosti je rovnováha mezi cíli evropského semestru a doporučení pro jednotlivé země a cíli politiky soudržnosti (hospodářské, sociální a územní soudržnosti), přičemž jejich doplňkovost je třeba dále analyzovat.

Jednou z novinek začleněných do nařízení o společných ustanoveních pro programové období 2014–2020 jsou předběžné podmínky. Předběžné podmínky vznikly za účelem zlepšení investičních podmínek v Evropské unii a v jejích regionech. Komise ve svém sdělení tvrdí, že v době, kdy byly programy schváleny, bylo splněno 75 % předběžných podmínek, což znamená, že 750 z nich splněno nebylo. Tohle číslo se do poloviny července snížilo na 500.

Zpravodaj očekává, že v roce 2017 obdrží zprávy o pokroku členských států, včetně kvalitativních podrobností/analýz k celkovému pokroku v plnění cílů strategie Evropa 2020, a to zejména milníků, jako i o fungování předběžných podmínek.

Významným zlepšením v souvislosti s širší myšlenkou politiky orientované na výsledky bylo zavedení tematického zaměření, v jehož rámci se investice soustředí na konkrétní cíle a priority, jež odpovídají ukazatelům a cílovým hodnotám určeným speciálně ke každému tématu. Tematické zaměření jasně přispívá k 10 prioritám Evropské komise.

Politika soudržnosti by měla být tudíž i nadále tematicky zaměřená, přičemž by si měla zachovat určitý stupeň flexibility nutný k zohlednění zvláštních potřeb každého regionu. Zpravodaj v této souvislosti především zdůrazňuje, že by se měly zvážit okolnosti zcela městských nebo venkovských regionů, tzv. „zaostávajících regionů“ i regionů s trvalým přírodním či geografickým znevýhodněním (nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, přeshraniční, ostrovní, horské nebo nejodlehlejší regiony). Připomíná také, že je důležité pamatovat na nové politické výzvy, jako je přistěhovalectví a rovněž všeobecně známý digitální rozměr politiky soudržnosti (včetně problémů s přístupem k IKT a s širokopásmovým přístupem, které úzce souvisejí s dokončením jednotného digitálního trhu). V tomto ohledu je důležité vyzdvihnout strategii energetické unie, při jejímž provádění hrají ESI fondy v mnoha směrech důležitou roli.

V problematice přístupu k financování má velký význam zjednodušení. Nicméně pokud jde o tuto otázku, je politováníhodné, že příjemci stále narážejí na mnoho překážek a pořád existuje velká spousta složitých postupů.

Přestože nařízení o společných ustanoveních nabízejí více možností k využívání finančních nástrojů a také financování z několika fondů, je zapotřebí dále rozvíjet zjednodušení a rovněž součinnost s podobně zaměřenými nástroji politiky EU. Zvýšené využívání finančních nástrojů podporuje regulační rámec pro ESI fondy na programové období 2014–2020. Tento trend byl posílen investičním plánem pro Evropu a zejména nově zavedeným Evropským fondem pro strategické investice (EFSI). V současnosti je zřejmá orientace na postupný přesun z grantů k úvěrům a zárukám, zatímco přístupu z několika fondů se využívá stále s obtížemi.

Evropský fond pro strategické investice (EFSI), ale také nástroje pro malé a střední podniky (MSP) byly v jednáních dohodnuty velmi pozdě, což způsobilo, že členské státy je dostatečně nezačlenily do svých programů. V rámci EFSI, na který bylo vynaloženo 12 miliard EUR aktivujících nové investice ve výši 100 miliard EUR, bylo dosud zahájeno 64 investičních projektů a podepsáno 185 smluv se zprostředkovateli o financování MSP.

Pokud jde Evropskou územní spolupráci (ETC), je třeba zdůraznit, že ji ohrožuje přinejmenším jeden důležitý faktor, který nemá zcela politický, právní či ekonomický charakter. Mnohé regiony v Evropě čelí demografické změně a rovněž poklesu počtu obyvatel ve venkovských oblastech vyplývajícího ze stěhování mladých lidí z venkova do měst, která jim ve srovnání s venkovem nabízejí více příležitostí.

Členské státy by měly zavést nástroje potřebné k nepřetržitému budování správní kapacity, např. zdokonalením funkčních a flexibilních systémů elektronické správy.

V neposlední řadě je důležité upozornit na skutečnost, že vysoké procento pochybení v rámci politiky soudržnosti je částečně způsobeno dopadem jiných politik, jako je zadávání veřejných zakázek, státní podpora apod.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (17.10.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

ke sdělení Komise Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních
(2016/2148(INI))

Navrhovatel (*): Georgi Pirinski

(*) Přidružené výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. je překvapen a znepokojen tím, že Komise místo zprávy požadované čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních předložila pouze sdělení týkající se dohod o partnerství a operačních programech, které nemá žádný podstatný účinek, postrádá analýzu a nesplňuje požadavky čl. 16 odst. 3;

2. je toho názoru, že evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) je třeba využívat na tvorbu a podporu kvalitních pracovních míst, propagaci systémů kvalitního celoživotního učení a odborného vzdělávání včetně rekvalifikace, které pracovníkům umožní přizpůsobit se za dobrých podmínek změnám ve světě práce, na povzbuzování udržitelného růstu, konkurenceschopnosti, rozvoje a sdílené prosperity zacílené na sociálně spravedlivou, udržitelnou Evropu podporující začlenění, se zvláštním zaměřením na nejméně rozvinuté oblasti a odvětví se strukturálními problémy a podporu nejzranitelnějších a nejméně chráněných skupin společnosti, zejména mladých lidí a lidí nejméně kvalifikovaných, jakož i na prosazování větší zaměstnanosti prostřednictvím oběhového hospodářství a obnovitelných zdrojů energie; upozorňuje na skutečnost, že Evropský sociální fond není zcela investičním nástrojem, ale spíše nástrojem, který podporuje provádění politik veřejného zájmu, jakož i posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejné správy;

3. bere na vědomí cíle sledované dohodami o partnerství a operačními programy, ale lituje, že Komise ve svém sdělení (COM(2015)0639) ne vždy předložila spolehlivé údaje o očekávaných výsledcích programů ESF a YEI a podrobné údaje o plnění požadavku na minimální podíl ESF (čl. 92 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních) a minimální příděl pro sociální začleňování; vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby se vydaly správnou cestou, pokud jde o rozhodování o investičních prioritách a výběru projektů založených pouze na jasných prioritách daných pro ESI fondy, a využívaly rychlých a účinných prováděcích postupů k dosažení cílů politiky soudržnosti, jelikož výsledky až příliš často nenaplnily očekávání; připomíná, že k tomuto cíli by mohl přispět přístup zdola nahoru; připomíná, že jsou zapotřebí efektivnější a účinnější politiky, aby se zabránilo překrývání, nadbytečnosti, destruktivní administrativní zátěži a nesoudržnostem;

4. je vážně znepokojen a zklamán pozdním přijetím operačních programů ESF a naléhá na členské státy i na Komisi, aby urychlily provádění operačních programů; zastává názor, že množství novinek zavedených na období 2014–2020 vede i přes snahy o zjednodušení k administrativním obtížím; předpokládá, že se z toho Komise poučila, aby se tak v budoucnu podobným prodlevám předešlo a aby se posílilo monitorování způsobu, jakým se ESI fondy provádějí, s cílem zajistit jejich efektivnost a transparentnost;

5. zdůrazňuje prioritní povahu problémů, jež mají být řešeny prostřednictvím ESF, což se promítá i v částce 86,4 miliardy EUR, která byla na opatření ESF v rámci příslušných tematických cílů vyčleněna v souladu se strategií Evropa 2020;

6. konstatuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) byla integrována do 34 programů ESF ve 20 způsobilých členských státech, což má přínos pro nezaměstnané mladé lidi, kterým pomůže najít pracovní místo nebo zlepšit dovednosti a kvalifikaci; je však znepokojen opožděným zahájením provádění této iniciativy a způsobem, jakým se v určitých regionech provádějí záruky pro mladé lidi; naléhavě žádá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí s cílem získat z investovaných prostředků rychle a úspěšně podstatné a hmatatelné účinky, a to především v souvislosti s prostředky uvolněnými v podobě předběžných plateb, aby YEI prováděly řádně a aby zajistily důstojné pracovní podmínky pro mladé pracovníky; vyzývá především k tomu, aby se při využívání ESI fondů zohledňovaly skutečné potřeby obchodního společenství, aby bylo možné splnit požadavky na odbornou přípravu, a tak vytvořit skutečné pracovní příležitosti a dosáhnout dlouhodobé zaměstnanosti;

7. je vážně znepokojen, že v případě systému záruk pro mladé lidi, který v období 2014–2020 obdrží celkem 12,7 miliardy EUR z Evropského sociálního fondu a z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a na který se kvůli tomuto financování již nyní nahlíží jako na hybnou sílu veškerých snah o podporu zaměstnanosti mladých lidí, Komise neprovedla analýzu nákladů a přínosů, což je u všech jejích hlavních iniciativ standardní postup; v důsledku toho chybí informace o přibližných celkových nákladech, které si provádění těchto záruk v celé EU vyžádá, a existuje riziko, jak zdůraznil Evropský účetní dvůr, že celková částka financování nebude stačit;

8. vyzývá Komisi, aby postupy k čerpání z fondů na podporu zaměstnanosti mladých lidí zjednodušila tak, aby se jich dalo využít k vytváření nových struktur a aby jich mohlo využívat co největší množství lidí;

9. zdůrazňuje význam komunikace, především té digitální, prostřednictvím které se mohou informace o případné pomoci při hledání odborné přípravy, stáže či zaměstnání spolufinancovaných z fondů EU dostat k co největšímu počtu mladých lidí; vyzývá k větší komunikaci, která podpoří takové portály, jako jsou DROP’PIN a EURES, a zvýší počet příležitostí pro mladé lidi v rámci mobility na vnitřním trhu, jež se považuje za největší a nevyužitý potenciál v boji proti nezaměstnanosti v EU;

10. požaduje, aby YEI pokračovala i po roce 2016, čímž se udrží snahy pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, a aby zároveň podstoupila hloubkovou analýzu, která odhalí její případné nedostatky a pomůže posílit její účinnost;

11. žádá Komisi, aby zajistila plné dosažení specifických cílů programů fondu ESF, které souvisejí s hlavními cíli strategie Evropa 2020 a s 20 % z rozpočtu ESF vyhrazenými na sociální začlenění, tím, že bude bedlivě sledovat řádné provádění plánovaných akcí;

12. zdůrazňuje, že je třeba, aby v doporučeních pro jednotlivé země byla věnována větší pozornost takovým otázkám, jako je zaměstnanost, sociální problematika, odborná příprava a veřejná správa, a naléhavě žádá členské státy, aby investice z ESF a dalších ESI fondů lépe zaměřily na řešení těchto otázek;

13. lituje, že v dosahování cílů strategie EU 2020, zejména v oblasti zaměstnanosti a boje proti chudobě, dosud nedošlo k pokroku; je znepokojen především tím, že nejhorších výsledků dosahují méně rozvinuté regiony či přechodové regiony;

14. zdůrazňuje, že finanční prostředky EU by neměly být využívány pouze na dosažení cílů strategie Evropa 2020, ale rovněž na další strukturální zlepšení a investice do reálné ekonomiky; poukazuje na to, že je třeba zhodnotit efektivnost a účinnost již investovaných prostředků z kvantitativního hlediska a posoudit zejména jejich dopad na vytváření pracovních míst;

15. trvá na tom, že ESI fondy nabízejí EU velkou příležitost financovat větší počet projektů výzkumu a vývoje, což je oblast, v níž výrazně zaostáváme, a že by mohly mít dopad na vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst; žádá Komisi, aby se zasadila o to, že ESI fondy podpoří výzkum a inovace v mikropodnicích a malých a středních podnicích;

16. doporučuje Komisi, aby prostřednictvím ESI fondů podpořila tvorbu pracovních míst v rámci nízkouhlíkové ekonomiky a nižších znečišťujících emisí;

17. požaduje, aby se nadále investovalo ze strukturálních fondů do přechodových regionů tak, aby nebyly přerušeny účinky dosažené již vynaloženými zdroji a úsilím;

18. zdůrazňuje, že úspěšné dosažení cílů dohod o partnerství a operačních programů se značně usnadní aktivním zapojením sociálních partnerů a ostatních příslušných aktérů občanské společnosti jak v rozvojovém procesu, tak i při provádění projektů, které je třeba uskutečnit; vyzývá k většímu zapojení sociálních partnerů do činnosti skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni, jejímž úkolem je dohlížet na zjednodušení evropských strukturálních a investičních fondů pro jejich příjemce;

19. je spokojen s tím, že dohody o partnerství vymezují koordinaci a součinnost mezi ESF a dalšími ESI fondy, dalšími programy EU (EaSI, FEAD, EFG, Erasmus+, Life+ a Horizont 2020) a vnitrostátními nástroji; podotýká, že ESF nemůže sám o sobě vyřešit složité problémy, s nimiž se potýkají trh práce, politika v oblasti vzdělání a sociální politika, a zdůrazňuje, že navzdory očekávání růstu ekonomiky se předpokládá, že úroveň zaměstnanosti v Evropě bude i nadále nižší než v roce 2008; trvá tudíž na tom, aby Komise a členské státy zajistily skutečnou ucelenou koordinaci a doplňkovost mezi jednotlivými nástroji s cílem zabránit jejich překrývání a dosáhnout efektivních a účinných investic a lepších výsledků;

20. dále vyzývá Komisi, aby usilovala o harmonizaci definic a pravidel s cílem dosáhnout větší soudržnosti mezi jednotlivými fondy a nástroji.

21. konstatuje, že opatření podporovaná fondem ESF jen málokdy vytvářejí přímé zisky, a že granty jsou tudíž vhodným nástrojem pro jejich provádění, zatímco některé finanční nástroje, jako jsou úvěry a úvěrové záruky, mohou být užitečným doplňkovým nástrojem pro určité intervence z ESF s možným pákovým efektem;

22. zdůrazňuje, že je důležité zatraktivnit příjemcům investice z ESF využíváním zjednodušeného vykazování nákladů, a vítá, že se objem zjednodušeně vykazovaných nákladů předpokládaný pro období 2014–2020 zvyšuje ze 7 % na 35 %; vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o širší využívání zjednodušených možností; vyzývá členské státy, aby snížily byrokratické překážky v zájmu dosažení účinnějšího provádění ESF;

23. vyzývá Komisi, aby zdokonalila zjednodušení pro příjemce a pro přesnější plnění jejich cílů, přičemž nesmí zapomínat na specifické potřeby a jiné zvláštnosti jednotlivých členských států; kromě toho vyzývá členské státy, aby se v této oblasti také snažily;

24. zdůrazňuje, že před vynaložením investic je třeba zajistit dostatečnou administrativní kapacitu, vzhledem k tomu, že větší množství prostředků EU není zárukou většího růstu; dosáhli jsme bodu, kdy se začíná snižovat návratnost a dodatečné prostředky nevedou k většímu růstu;

25. doporučuje Komisi, aby vytvořila a zavedla uživatelsky vstřícný portál, který bude poskytovat stručný popis všech možností financování na úrovni EU a uvádět odkazy na internetové stránky všech jednotlivých programů;

26. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se zdroje určené na technickou pomoc z podnětu Komise soustředily výhradně na podporu pro překonávání různých překážek při provádění ESF/YEI a na zvyšování efektivnosti a účinnosti, pokud jde o využívání investic z ESI fondů, k čemuž by mělo mimo jiné přispět zlepšení míry čerpání, jakož i na úspěšné splnění zbývajících předběžných podmínek; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se problematikou plýtvání při využívání finančních prostředků EU, a očekává výsledky reformy strukturálních a investičních fondů, zejména pokud jde o předběžné podmínky;

27. vyzývá Komisi, aby provedla pečlivou analýzu skutečného dopadu investování fondů EU během předchozího programového období a vyvodila závěry ohledně pozitivních a negativních výstupů dohod o partnerství a operačních programů; totéž by se mělo provést pro budoucí programové období; je nutné zřídit portál shrnující statistiky o projektech, který zabrání roztříštěnosti informací.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	12.10.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	43 2 7
Členové přítomní při konečném hlasování	Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Morten Løkkegaard, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Deirdre Clune, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Neoklis Sylikiotis, Flavio Zanonato
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Raymond Finch

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

ALDE

EFDD

GUE/NGL

Green/EFA

PPE

S&D

Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Morten Løkkegaard, Yana Toom, Renate Weber

Laura Agea

Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, João Pimenta Lopes, Neoklis Sylikiotis

Jean Lambert, Terry Reintke, Tatjana Zdanoka

David Casa, Deirdre Clune, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc

Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

EFDD

Raymond Finch

Lampros Fountoulis

ECR

ENF

Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská, Mara Bizzotto

Dominique Martin

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

STANOVISKO Rozpočtového výboru (11.10.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k tématu investic do zaměstnanosti a růstu a maximalizace příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních
(2016/2148(INI))

Navrhovatel: Daniele Viotti

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. je znepokojen prodlevami při přijímání operačních programů a stanovování řídících, platebních a certifikačních orgánů na základě politiky soudržnosti, neboť tyto prodlevy vedly v prvních třech letech programového období k pomalému zahajování projektů a mimořádně nízkému čerpání z prostředků poskytovaných v rámci politiky soudržnosti; domnívá se, že je nutné maximálně se vynasnažit o to, aby nové programy začínaly na začátku každého programového období bez zpoždění, a v této souvislosti vyzývá k včasné dohodě ohledně příštího víceletého finančního rámce (VFR);

2. zdůrazňuje velké riziko plynoucí z nahromadění žádostí o platby v rámci okruhu 1b ve druhé polovině stávajícího VFR a vyzývá k tomu, aby až do konce stávajícího finančního výhledu byly každoročně uvolňovány dostatečné prostředky na platby s cílem předejít opakovanému hromadění nevyřízených neuhrazených plateb; podtrhuje, že za tímto účelem je nutné, aby všechny tři orgány EU vypracovaly a dohodly nový společný platební plán na období 2016–2020, který by měl stanovit jasnou strategii plnění všech potřeb, pokud jde o prostředky na platby, až do konce stávajícího VFR;

3. bere na vědomí, že evropské strukturální a investiční fondy přispívají k podpoře uplatňování doporučení pro jednotlivé země; zdůrazňuje, že článek 23 nařízení o společných ustanoveních je třeba využít pouze jako poslední možnost a že Parlament musí být do daného postupu od počátku plně zapojen; v této souvislosti bere na vědomí návrh Komise vytvořit program na podporu strukturální reformy, který bude částečně financován z převodu prostředků vyhrazených na technickou pomoc v rámci politiky soudržnosti do dotyčného programu;

4. zdůrazňuje, že stávající VFR je více zaměřen na výkonnost evropských strukturálních a investičních fondů; je přesvědčen, že budoucí rámec výkonnosti by měl v příštím výhledu vycházet z výsledků důkladného zhodnocení fungování stávajícího nastavení;

5. dochází k závěru, že úspěšného plnění rozpočtu EU a úspor z důvodu zvýšení efektivity lze dosáhnout tehdy, pokud evropské strukturální a investiční fondy budou zjednodušeny jak z hlediska příjemců, tak z hlediska řídících orgánů, a to včetně zjednodušení podávání žádostí (veřejné zakázky), provádění (řízení projektů) a kontrol (audity v průběhu realizace projektů i po jejich ukončení); vyzývá Komisi, aby odbornou skupinu na vysoké úrovni vybízela k tomu, aby zkoumala a hledala nekonvenční řešení a nenechala se ve své činnosti omezovat;

6. konstatuje, že finanční nástroje hrají v současném VFR podstatnější úlohu jakožto formy financování, které doplňují dotace a granty; je nicméně toho názoru, že by neměly nahradit granty jako klíčový nástroj evropských strukturálních a investičních fondů; klade důraz na to, že jejich uplatňování musí být efektivní, transparentní a vždy podléhat plné parlamentní kontrole, aniž by tím byla jakkoli narušena celistvost rozpočtu EU;

7. očekává, že Komise při nejbližší příležitosti Parlamentu předloží podrobné hodnocení komplementarity, adicionality a synergií, jichž bylo dosud dosaženo mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), a vyzývá k opatřením zajišťujícím soudržnost a propojenost mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a dalšími nástroji EU;

8. vítá značný pokrok a výsledky, kterých dosáhly stávající operace financované z EFSI; domnívá se, že revize nařízení o EFSI bude příležitostí k dalším zlepšením ve využívání EFSI, mimo jiné: zajištěním technické pomoci poskytované přímo v místě nezapojeným regionům, která povede k regionálně vyvážené poptávce a regionálně vyváženým projektovým operacím; poskytnutím komplexních pokynů řídicím orgánům, pokud jde o kombinování EFSI s nástroji sdíleného a přímého řízení; rychlejším vytvářením investičních platforem v členských státech – styčných míst pro veřejné finanční prostředky a soukromé financování; nastolením opětovné rovnováhy v odvětvových investicích, zejména s ohledem na největší investiční nedostatky; povolením rizikovějšího profilu u schvalovaných investičních projektů a poskytováním kompletních údajů a informací o pokroku ve využívání složky určené malým a středním podnikům, včetně využívání finančních produktů těmito podniky;

9. zdůrazňuje, že jedním z hlavních úkolů Evropy se stalo hledání vhodné odpovědi na migraci; podtrhuje potenciální přínos, který by v tomto kontextu mohly mít evropské strukturální a investiční fondy, a to zejména s přihlédnutím k obecně omezeným finančním zdrojům v rozpočtu EU; vybízí členské státy, aby využívaly finanční zdroje politiky soudržnosti k podpoře integrace žadatelů o azyl a uprchlíků do společnosti; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby za tímto účelem umožnila rychlou změnu operačních programů;

10. vyzývá Komisi, aby rozpočtový orgán průběžně informovala o možných rozpočtových důsledcích Brexitu v tomto programovém období, pokud jde o evropské strukturální a investiční fondy v rámci EU-27.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.10.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	29 5 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Auke Zijlstra
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Derek Vaughan
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Edouard Ferrand, Afzal Khan

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (12.10.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

Navrhovatel: Kosma Złotowski

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí významný příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů k budování moderní, účinné, nízkoemisní a bezpečné evropské dopravní sítě; zdůrazňuje, že je zapotřebí doplňkovosti a efektivnější součinnosti při čerpání fondů EU za účelem prosazování kombinovaného financování a posílení pákového efektu finančních nástrojů EU v odvětví dopravy; poznamenává, že je nutné vystupňovat úsilí a vytvořit společné monitorovací výbory s cílem posílit vzájemnou součinnost mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, Nástrojem pro propojení Evropy, Evropským fondem pro strategické investice a programem Horizont 2020 v odvětví dopravy; podotýká, že je nutné, aby byly v rámci různých fondů a sítí brány v úvahu různé potřeby jednotlivých členských států;

2. zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy se staly hlavním, a v zemích těžce zasažených krizí důležitým, zdrojem investic a že se také tyto fondy stávají nejen klíčovým nástrojem k odstranění rozdílů v dopravní infrastruktuře na regionální a vnitrostátní úrovni za účelem podpory sociální a územní soudržnosti, ale také zásadní hybnou pákou, pokud jde o udržení podniků a pracovních míst v odvětvích dopravy

a cestovního ruchu; zdůrazňuje, že spolufinancování projektů dopravní infrastruktury by mělo být zaměřeno na snižování počtu dopravních nehod a minimalizaci externích nákladů;

3. vyzdvihuje význam zapojení občanů, transparentnosti, udržitelnosti dopravních plánů členských států a rovněž plánů udržitelné městské mobility spolu s jejich koordinací na vnitrostátní úrovni a úrovni EU, zejména mezi sousedícími členskými státy, při dotváření plánů přeshraniční dopravy a chybějících přeshraničních úseků a vytvoření ucelené vize rozvoje jednotlivých způsobů dopravy; vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci mezi svými dopravními plány a cíli a termíny stanovenými pro síť TEN-T; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla zvláštní mechanismus ke zlepšení koordinace mezi plánováním na úrovni EU a plány členských států;

4. vyzdvihuje, že je nutné využívat evropské strukturální a investiční fondy v součinnosti s Nástrojem pro propojení Evropy a Evropským fondem pro strategické investice s cílem zacelit mezery a odstranit regulační překážky, které se týkají dokončených infrastrukturních projektů a které stojí v cestě zvyšování míry hospodářské a sociální soudržnosti, zvláště v přeshraničních a nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 SFEU, a to včetně přeshraničních regionálních železničních spojení, která byla zrušena nebo vyřazena z provozu (chybějící spoje); připomíná, že ESI fondy lze využívat k investicím do inteligentní mobility, inteligentních dopravních systémů a zejména do udržitelné veřejné dopravy ve městech a regionech;

5. poukazuje na to, že je obzvláště třeba maximalizovat příspěvek strukturálních fondů ve vztahu k dosahování cílů městské agendy EU; vyzývá Komisi, aby vyčlenila odpovídající prostředky na podporu plánů udržitelné městské mobility a projektů udržitelné, dostupné, bezpečné a intermodální veřejné dopravy a dopravních terminálů; zdůrazňuje důležitost integrovaných územních investic pro vybudování komplexní, energeticky úsporné sítě veřejné dopravy, která by byla zároveň vstřícná k cestujícím;

6. konstatuje, že je třeba zajistit technickou, odbornou a praktickou podporu členským státům, regionům a oblastem při podávání žádostí o dotace a plánování a provádění většiny kapitálově náročných infrastrukturních projektů, aby tak byla zaručena optimální kvalita a výše nákladů ve snaze napravit nedostatek odborných znalostí v členských státech; konstatuje, že znalosti unijních nástrojů financování a s nimi spojených postupů podávání žádostí by se měly v členských státech za pomoci Komise zlepšit, aby bylo možno toto financování rovnoměrně a efektivně rozložit; oceňuje dopad nástroje Jaspers a opakuje, že špatné plánování investic má za důsledek značná zpoždění při dokončování projektů a neefektivní vynakládání finančních prostředků;

7. připomíná, že dokončení základní sítě TEN-T je prioritou evropské dopravní politiky a že strukturální a investiční fondy jsou velmi důležitým nástrojem při uskutečňování tohoto projektu; zdůrazňuje, že je třeba využít potenciál evropských strukturálních a investičních fondů k propojení potenciálu základních a doplňkových sítí TEN-T s regionální a místní dopravní infrastrukturou; uznává důležitost Fondu soudržnosti pro zlepšení infrastruktury a propojenosti v rámci Evropy a trvá na tom, aby byl v novém finančním rámci na období po roce 2020 tento fond zachován;

8. vyzývá Komisi, aby vzala v potaz hlavní rysy dlouhodobých investic do dopravní infrastruktury; zdůrazňuje, že investice do udržitelné dopravní infrastruktury vyžadují značné zásahy veřejných orgánů a že mohou být pro soukromý sektor méně atraktivní, neboť návratnost těchto investic je příliš nízká nebo nejistá.

9. připomíná, že prostředky přidělené na financování Nástroje pro propojení Evropy byly značně sníženy a že část z nich byla přesunuta na rekapitalizaci Evropského fondu pro strategické investice; připomíná, že doprava zůstává nejvyšší prioritou Evropského fondu pro strategické investice, a požaduje, aby tyto fondy byly použity k financování projektů udržitelné dopravní infrastruktury, a to se zvláštním zřetelem na železniční infrastrukturu; důrazně požaduje, aby v rámci revize víceletého finančního rámce byly na Nástroj pro propojení Evropy (CEF) vráceny prostředky, které mu byly odebrány a přiděleny na financování programu EFSI; upozorňuje na možnost kombinovat u jednoho projektu finanční nástroje EFSI s prostředky ESI fondů.

10. zdůrazňuje, že zásadním faktorem při hodnocení infrastrukturních projektů financovaných z ESI fondů by měla být multimodalita dopravy, ale že by nicméně neměla být jediným kritériem pro hodnocení navrhovaných projektů, a to zejména jedná-li se o členské státy, v nichž je přítomna silná potřeba investovat do dopravní infrastruktury;

11. zdůrazňuje, že financování v rámci politiky soudržnosti, vytváření pracovních míst, udržitelného rozvoje a zavádění inovativních technologií je mimořádně důležité pro budování a rozvoj dopravní infrastruktury v zemích střední a východní Evropy, ale také v ostatních zemích, zejména v méně rozvinutých regionech Evropy; požaduje zajištění nezbytných zdrojů a zachování výše financování v následujícím víceletém finančním rámci a rovněž požaduje, aby pokračovala podpora investičních projektů a projektů zaměřených na propojování v oblasti výstavby a modernizace silnic, železnic a splavných vodních cest;

12. připomíná, že evropské strukturální a investiční fondy spolu s Nástrojem pro propojení Evropy mají klíčový význam pro rozvoj infrastruktury regionální námořní dopravy, zejména v nejvzdálenějších regionech, a to s cílem vyvážit nedostatek lodních spojů mezi ostrovními regiony a vnitřním trhem; poznamenává proto, že je důležité zajistit zdroje pro rozvoj mořských dálnic a námořní infrastruktury;

13. vyzývá k intenzivnějším snahám o omezení plýtvání a o účinnější využívání prostředků z ESI fondů v oblasti letištní infrastruktury;

14. konstatuje, že mezi členskými státy panují velké rozdíly, pokud jde o úroveň rozvoje a využívání vnitrozemské vodní dopravy; zdůrazňuje, že prostředky ESI fondů je třeba využít k odstranění těchto rozdílů;

15. konstatuje, že stále existují značné administrativní překážky pro přístup k evropským strukturálním a investičním fondům, zvláště v případě malých a středních podniků; zdůrazňuje, že vynětí ESI fondů z pravidel státní podpory značně usnadní přístup k těmto fondům ze strany malých a středních podniků a místních podnikatelů, kteří čelí značným administrativním překážkám; zdůrazňuje, že strukturální a investiční fondy jsou obzvláště důležité pro usnadnění investic do infrastruktury malého a středního objemu na místní a regionální úrovni, neboť tyto investice jsou významné pro každodenní život obyvatel; vyzývá k pružnějšímu postupu při přípravě pokynů a hodnocení dokončených infrastrukturních projektů, které z tohoto zdroje získaly finanční prostředky; požaduje vyšší míru pružnosti ve vztahu k tematickému zaměření, na jehož základě jsou stanovovány investiční priority ESI fondů, přičemž je třeba přihlížet ke skutečnosti, že by takové tematické zaměření nemělo omezovat místní orgány v investování do dopravní infrastruktury; zdůrazňuje, že je nutné zavést zvláštní opatření, která by zjednodušila administrativní požadavky;

16. zdůrazňuje, že je nutné podporovat digitalizaci dopravního systému, a v této souvislosti upozorňuje na to, že je důležité zajistit finanční prostředky pro malé a střední podniky;

17. zdůrazňuje, že tematické zaměření stanovící investiční priority ESI fondů by mohlo omezit schopnost místních orgánů investovat do dopravní infrastruktury, zejména v rozvinutějších regionech, v nichž alespoň 80 % prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) má být na vnitrostátní úrovni přiděleno na dva či více tematických cílů 1, 2, 3 a 4 uvedených ve společném strategickém rámci (SSR); vyzývá proto Komisi, aby poskytla regionům více prostoru při rozhodování o tom, na jaké priority se chtějí zaměřit; podtrhuje, že cíl č. 7 „Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“ stanovený ve SSR by měl být považován za klíčové opatření v rámci EFRR;

18. domnívá se, že pro země potýkající se s hospodářskými problémy je velmi obtížné spolufinancovat evropské projekty s ohledem na přísné uplatňování Paktu o stabilitě a růstu při stanovování výše schodku veřejných financí; naléhavě žádá Komisi, aby byla pružnější při posuzování vnitrostátních investic do spolufinancování závazků souvisejících s dopravními projekty sítě TEN-T ve vztahu k výpočtu schodku veřejných financí;

19. vyzývá k lepšímu informování členských států a účinnější spolupráci s nimi za účelem posílení administrativních kapacit evropských strukturálních a investičních fondů, a to s cílem zajistit co nejvyšší míru efektivity místních a celostátních orgánů spravujících tyto fondy;

20. vyzývá k širšímu zapojení místních a regionálních samospráv a rovněž sociálních partnerů v dopravním odvětví do vypracovávání vnitrostátních obecných a hlavních dopravních plánů a do přidělování prostředků na infrastrukturní projekty, zejména v přeshraničních regionech;

21. navrhuje, aby byla do evropského semestru zařazena kapitola o sledování soudržnosti mezi vnitrostátními investicemi do dopravní infrastruktury a cíli stanovenými pro síť TEN-T;

22. domnívá se, že by měly být stanoveny ukazatele, které by zaručily spravedlivé rozdělování evropských finančních prostředků a současně braly v potaz zvláštní územní potřeby; poukazuje na to, že účinnějšího rozvoje odvětví dopravy lze dosáhnout pouze prostřednictvím evropské územní spolupráce a účelného rozdělování prostředků.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.10.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 4 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Knut Fleckenstein, Maria Grapini
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Olle Ludvigsson

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (14.10.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

Navrhovatelka: Viorica Dăncilă

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí sdělení Komise týkající se jednání o partnerských dohodách a operačních programech, jehož předložení vyžaduje čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních;

2. zastává názor, že evropské strukturální a investiční fondy, k nimž patří Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), jsou klíčovými investičními nástroji a že by měly být hlavním finančním nástrojem na podporu rozvoje venkova v mnoha členských státech; připomíná, že doplňkovost a adicionalita těchto fondů mají zásadní význam pro vytváření podmínek příznivých pro tvorbu pracovních míst a růst ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že hlavní odpovědnost za vytváření přímých i nepřímých pracovních míst v zemědělství v nejvzdálenějších regionech nese program POSEI, a je rozhodně pro to, aby se upravil jeho rozpočet, a to tak, aby odpovídal zvláštní povaze a omezením těchto regionů, v souladu s ustanoveními obsaženými v článku 349 SFEU;

3. zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby bylo v dohodách o partnerství náležitě přihlíženo k rozvojovým potřebám venkovských oblastí a aby ustanovení těchto dohod v této oblasti byla převedena do rozličných operačních programů politiky soudržnosti;

4. zastává názor, že venkovské oblasti, zejména ty nejméně rozvinuté, mohou významně přispívat ke zvyšování zaměstnanosti a snižování chudoby, podpoří-li se v nich investice do inovací a vzdělávání a zvýší-li se jejich konkurenceschopnost, v důsledku čehož se zaručí generační obměna; zastává proto názor, že v zájmu zaručení hospodářského růstu ve venkovských oblastech je nutné zabránit veškerému snižování či zmrazování finančních prostředků přidělovaných těmto oblastem; odmítá jakékoli zmrazení nebo omezení pomoci z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) jakožto donucovací opatření při nesplnění cílových hodnot v oblasti schodku, aniž by se vzal v potaz socioekonomický dopad těchto opatření;

5. zdůrazňuje, že ESI fondy by měly přispívat k rozvoji infrastruktury ve venkovských oblastech, a zejména k podpoře rozšiřování širokopásmového připojení, rozvoje a modernizace zemědělsko-potravinářského odvětví a zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky v tomto odvětví; zastává názor, že mnoho nástrojů současné SZP je třeba používat k úspěšnému a účinnému provádění cílených investic;

6. zdůrazňuje význam zemědělství pro zajišťování pracovních míst a ochranu venkovské krajiny;

7. podtrhuje skutečnost, že nový EZFRV navazuje na předchozí programová období tím, že poskytuje flexibilitu potřebnou k lepšímu uspokojování zvláštních územních potřeb a rozšiřuje cíle na šest priorit EU pro rozvoj venkova rozdělených do 18 oblastí zájmu, přičemž každá z nich přispívá k třem průřezovým cílům týkajícím se inovací a životního prostředí / zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; zdůrazňuje, že klíčem k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému zemědělství je podpora technologických a sociálních inovací v příštích finančních obdobích; dále zdůrazňuje, že ESI fondy by se měly v první řadě zaměřovat na investice, u nichž je pravděpodobné, že podpoří hospodářské cykly;

8. připomíná důležitý přínos EZFRV pro ochranu klimatu a cíl vynakládat alespoň 20 % rozpočtu EU na opatření v oblasti klimatu;

9. upozorňuje na význam EZFRV pro malé a střední podniky a mikropodniky;

10. vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet, který byl pro stávající programové období původně přidělen v rámci 2. pilíře, činil 99,6 miliardy EUR, což ve srovnání s předchozím obdobím představuje velmi výrazné snížení; zdůrazňuje přidanou hodnotu financování z více fondů a trvá na tom, že je třeba harmonizovat pravidla pro součinnost fondů;

11. je znepokojen dlouhým procesem přijímání programů rozvoje venkova; očekává, že Komise a členské státy i regiony se z toho procesu poučily a v budoucnu podobným prodlevám zabrání; zdůrazňuje, že zpoždění při přijímání programů rozvoje venkova a přidělování plateb zemědělcům přispívá ke zhoršení krize v zemědělském odvětví, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly přechodná opatření zaručující přístup zemědělců k financování;

12. zdůrazňuje, že pozdní přijetí programů rozvoje venkova nevyhnutelně zpožďuje zveřejnění oznámení ohledně konkrétních opatření a jejich složek, což zemědělcům způsobuje značné obtíže;

13. domnívá se, že jedním z důvodů prodlev je skutečnost, že programy pro rozvoj venkova musí obsáhnout několik úrovní informací, které jsou v různé míře podrobné, a jsou proto vypracovávány do podoby, která je příliš roztříštěná, čímž se zvyšuje objem práce spojené s praktickým řízením pomoci a to je v rozporu s kýženým zjednodušením a vyjasněním pravidel;

14. domnívá se, že v rámci programů rozvoje venkova je třeba upřednostnit navrhované projekty, které mají přímý vliv na zemědělský rozvoj, přičemž je nutno zajistit, aby tyto programy nezahrnovaly projekty, které – i když se zaměřují na zemědělské oblasti – by mohly být zahrnuty v jiných evropských programech;

15. opětovně zdůrazňuje významnou úlohu mladých lidí a žen v zemědělských oblastech; vyjadřuje politování nad tím, že ženami je v průměru vedeno pouze 28 % zemědělských podniků v Evropě, ačkoli podnikatelky představují v sociálním, hospodářském a ekologickém ohledu významný pilíř udržitelného rozvoje venkovských oblastí; poznamenává, že zejména ve venkovských oblastech patří ženy a mladí lidé ke skupinám v nejtíživější situaci, které se vyznačují vysokou mírou nezaměstnanosti; zdůrazňuje význam programů rozvoje venkova, které podporují zaměstnanost v zemědělství, zejména co se týče vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi a ženy; vyzývá proto Komisi, aby v rámci své budoucí politiky pro rozvoj přednostně podpořila přístup žen na trh práce v zemědělských oblastech; vyzývá členské státy, aby při provádění programů rozvoje venkova posílily a plně podporovaly genderové hledisko a aby mimořádnou pozornost věnovaly projektům zaměřeným na začleňování mladých lidí, a podporovaly je tak v tom, aby si vybírali práci v zemědělství, a umožnily výměnu generací;

16. připomíná, že venkovské oblasti v EU čelí celé řadě dlouhodobých problémů - vylidňování, stárnutí populace, která zde zůstává, nedostatku sociálních služeb a jiným socioekonomickým problémům, jež by měly být řešeny jako klíčová priorita evropské politiky soudržnosti financované ESI fondy;

17. vítá, že členské státy a regiony vyčlenily větší finanční prostředky na opatření v oblasti životního prostředí a na fyzické investice zaměřené na posílení konkurenceschopnosti a udržitelný rozvoj venkovských oblastí; očekává, že tato opatření, společně se službami, které poskytují subjekty spravující krajinu ve prospěch politiky v oblasti klimatu a strategie biologické rozmanitosti, budou mít dlouhodobý dopad a vysokou ekonomickou účinnost, a posílí tak účinnou adicionalitu různých fondů; zdůrazňuje význam zavedení nástroje pro řízení rizik v rámci EZFRV a vyzývá členské státy, aby podpořily zavedení vzájemných fondů a pojistného na odstranění slabých míst v odvětví zemědělství; dále podotýká, že zajištění produktivity a následně i konkurenceschopnosti z dlouhodobého hlediska záleží do značné míry na investicích do environmentálních aspektů zemědělství a udržitelného hospodaření s půdou, vodního hospodářství a biologické rozmanitosti, jako je předcházení erozi půdy, efektivní koloběh živin, optimální opylení, tvorba orné půdy a začlenění agrolesnictví a udržitelného obhospodařování lesů do plánů boje se změnou klimatu a dalšího rozvíjení silného biohospodářství; poznamenává, že pro zemědělce je obtížnější investovat do tohoto druhu opatření samostatně, jelikož jejich příjmy jsou podmíněny stávající hospodářskou situací, což činí financování ze strany EU a členských států zásadním pro zajištění schopnosti reagovat na rostoucí výzvy, jako je budoucí produktivita, prosperita, zabezpečení potravin a změna klimatu;

18. vyzývá Komisi, aby zajistila přístupnější a geograficky vyváženější přístup k finančním prostředkům, přičemž významnou prioritou by měly být podniky a družstva ve venkovských oblastech, jakož i strukturálně slabších a znevýhodněných místech, i projekty podporující regionální soudržnost a propojení zemědělských oblastí;

19. zdůrazňuje, že je třeba podstatně posílit opatření na financování rozvoje venkova, jež jsou zaměřena na zvýšení inovací a investic do vznikajících technologií a přesného zemědělství, aby se tak posílila konkurenceschopnost evropských podniků ve venkovských oblastech;

20. je pevně přesvědčen, že projekty financované v rámci programů rozvoje venkova musí ze své povahy reagovat na potřebu vytvářet růst a pracovní místa, a vyzývá Komisi i příslušné orgány k vypracování ex ante i ex post hodnocení přidané hodnoty a hospodářského a sociálního dopadu financovaných projektů a operací;

21. vyzývá Komisi k zajištění toho, že budou k dispozici mechanismy, které sladí výrobní a prodejní ceny, čímž se zaručí, že z financování společné zemědělské politiky budou mít největší prospěch zemědělští výrobci;

22. domnívá se, že některé členské státy a regiony plně nevyužily flexibilnější strukturu EZFRV v důsledku větší složitosti a požadavků kontroly uložených Komisí, a vyzývá proto, aby byl na evropské úrovni zaveden centralizovaný digitální systém, což umožní identifikovat problémy v oblasti účetnictví; žádá Komisi o zajištění toho, aby všechny strany byly v řádné lhůtě informovány o obnovené struktuře EZFRV, i o to, aby aktivně přispívala k využívání a viditelnosti těchto fondů;

23. zdůrazňuje, že je důležité upravit ESI fondy tak, aby byly lépe použitelné pro nejodlehlejší oblasti, a podporovaly tak místní hospodářství a zaměstnanost v těchto oblastech, jež se vyznačují velkou vzdáleností, odlehlostí, rozptýleností a malou rozlohou, a vyžadují proto obzvláštní pozornost ve vztahu k vytváření a zachovávání pracovních příležitostí;

24. podotýká, že některé členské státy či regiony, mnohdy ty, které mají rozvoje venkova nejvíce zapotřebí, nepropagují účast v daných systémech, a v některých případech dokonce ani nenabízejí systémy, jež jsou na jejich území potřebné;

25. vyzývá Komisi, aby posílila svou úlohu, pokud jde o výměnu a šíření osvědčených postupů mezi členskými státy a regiony týkajících se využívání EZFRV;

26. žádá členské státy, regiony a Komisi, aby účinně a plně prováděly EZFRV a aby se vyvarovaly ukládání dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. „gold-plating“) nebo přidávání zbytečných postupů; zdůrazňuje, že mají-li být zemědělci, držitelé lesů a venkovské komunity podporováni v účinném a transparentním provádění operačních programů, musí být k dispozici specializované poradenské služby a probíhat neustálé monitorování a poskytování podpory; žádá Komisi, aby i nadále zjednodušovala SZP, aniž by omezovala rámec působnosti programů pro rozvoj venkova, a snižovala tak zbytečnou administrativní zátěž a byrokracii, aniž by ohrozila dosažení politických cílů, a aby v tomto smyslu, bude-li to možné a nezbytné, přizpůsobovala základní právní předpisy, a v zájmu dosažení cílů SZP tak umožnila rychlý a snadný přístup k evropskému financování, zejména pro malé zemědělské podniky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přidělení dostatečných finančních prostředků, které umožní úspěšné splnění zbývajících předběžných podmínek; je znepokojen tím, že nadměrná byrokracie a složitá pravidla ubírají financování založenému na SZP na atraktivitě; doufá, že bude bezodkladně dosaženo zjednodušení;

27. vítá, že Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro otázky monitorování zjednodušení pro příjemce evropských strukturálních a investičních fondů s cílem snížit administrativní zátěž příjemců prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů včetně EZFRV; doufá, že zprávy této skupiny umožní určit konkrétní způsoby, jak evropské fondy dále zjednodušit a usnadnit k nim přístup;

28. zdůrazňuje, že pro zlepšení investičního prostředí v EU je třeba provést nezbytné strukturální reformy a snížit míru byrokracie;

29. vyjadřuje znepokojení nad tím, že do mnoha programů, které by zemědělce mohly podpořit v tom, aby byli schopni lépe reagovat na zvýšenou kolísavost trhů, nebyla zahrnuta opatření, jež by jim pomohla s řízením rizik a zřizováním seskupení producentů;

30. domnívá se, že Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova disponuje odborníky s nezbytnou úrovní znalostí problematiky venkova a zemědělství a má o této oblasti přehled, a je tudíž logicky subjektem, který by měl programy rozvoje venkova řídit, a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila odpovídající počet zaměstnanců s cílem zajistit řádné provádění a kontrolu SZP;

31. zdůrazňuje, že úspěšné dosažení cílů dohod o partnerství a operačních programů se značně usnadní aktivním zapojením místní a regionální úrovně, místních akčních skupin a dalších příslušných aktérů působících na místě, jako jsou družstva, obchodní sdružení a organizace producentů, neboť zajišťují úspěšné začlenění projektů v místních lokalitách a jejich účinné fungování; vítá úspěšnost nástrojů komunitně vedeného místního rozvoje i odborné znalosti místních akčních skupin v oblasti projektového řízení na místní úrovni; vyzývá Komisi a orgány spravující programy rozvoje venkova, aby pravidelně v každé fázi od plánování programů rozvoje venkova až po jejich provádění konzultovaly se zainteresovanými stranami;

32. vyzývá Komisi, aby přijala soubor pokynů s cílem seznámit zemědělsko-potravinářské odvětví s tím, jaké možnosti financování jim skýtají ESI fondy společně s novým Evropským fondem pro strategické investice;

33. kromě toho vyzývá Komisi, aby usilovala o harmonizaci definic a pravidel s cílem zajistit lepší koherenci mezi fondy a nástroji;

34. žádá, aby byla přijata opatření na zlepšení povědomí členských států o potřebě posílit mechanismy pro počáteční i další odborné vzdělávání v zemědělství, a s to s pomocí prostředků Evropského sociálního fondu a také s využitím programů, jako jsou např. záruky pro mladé lidi.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	13.10.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	36 3 0
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Nicola Caputo, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Elisabeth Köstinger, Urszula Krupa, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Jens Rohde, Bronis Ropė, Jasenko Selimovic, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Angélique Delahaye, Karin Kadenbach, Hannu Takkula, Estefanía Torres Martínez, Ramón Luis Valcárcel Siso, Miguel Viegas

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (14.10.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

Navrhovatel: Nikolaos Chountis

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESIF) jsou hlavními finančními nástroji politiky soudržnosti EU k dosahování cíle více prosperující, vyvážené a solidární Unie a také hlavních cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění zlepšením hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU; zdůrazňuje, že cílem fondů ESIF je podporovat strategické investice v klíčových oblastech, jako je infrastruktura, vzdělávání, výzkum a inovace; zdůrazňuje, že potenciál efektivního využívání fondů ESIF, zejména Evropského sociálního fondu (ESF), k řešení problému strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti, k podpoře sociálního začleňování a prosazování lepšího vzdělání pro všechny, zvláště pro mladé lidi s nízkou kvalifikací, lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy a lidí ze znevýhodněných prostředí; vítá v tomto ohledu posílenou roli ESF v období 2014–2020 protože rovný přístup ke kvalitnímu formálnímu a neformálnímu vzdělávání, odborné přípravě a příležitostem celoživotního vzdělávání je jednou z klíčových priorit při realizaci skutečného sbližování a snižování rozdílů a socioekonomických nerovností mezi členskými státy, regiony a územími v EU; zdůrazňuje, že za tímto účelem jsou efektivní, řádně financované a velmi dobře přístupné veřejné vzdělávací systémy a udržitelná, vysoce kvalitní pracovní místa pro mladé lidi nezbytné pro oslovení všech vrstev evropské společnosti;

2. vyjadřuje politování nad tím, že celková výše VFR na období 2014–2020 je v porovnání s VFR na období 2007–2013 nižší; zdůrazňuje, že v období úsporných opatření a mimořádných fiskálních korekcí jsou rozpočty členských států pod narůstajícím tlakem; zdůrazňuje skutečnost, že tento tlak vede v některých členských státech ke snižování veřejných finančních prostředků na vzdělávání a způsobil vysokou a trvalou nezaměstnanost, zejména mladých lidí;

3. vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily větší flexibility v současném programovém období politiky soudržnosti a její zaměření na výsledky, aby se zvýšila její přidaná hodnota; zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout opatření k optimalizaci využívání fondů ESIF prostřednictvím investic do důležité infrastruktury s cílem podporovat solidaritu, vytváření pracovních míst a dlouhodobou zaměstnanost, vzdělávání, kulturu a sport, poskytování kvalitních veřejných služeb, environmentální spravedlnost a snižování nezaměstnanosti a sociálního vyloučení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že možné pozastavení plateb z fondů ESIF se negativně dotkne členských států, které se potýkají s obtížemi a s výraznými škrty v oblasti kultury a vzdělávání;

4. konstatuje, že fondy ESIF se zaměřují na oblasti, jako jsou např. vzdělávání, odborná příprava a kulturní a tvůrčí odvětví, které vytvářejí příznivé prostředí pro vytváření pracovních míst tím, že doplňují vnitrostátní rozpočty a vyrovnávají pokles celkové výše investic;

5. vyzývá členské státy, aby využily plný potenciál, který nabízí evropské strukturální a investiční fondy, a to posílením přidané hodnoty svých projektů a jejich zaměření na výsledky a poskytováním dostatečných a odpovídajících informací potencionálním příjemcům, včetně příjemců z odvětví vzdělávání, kultury a sportu;

6. zdůrazňuje, že podle zjištění Monitoru vzdělávání a odborné přípravy za rok 2015 existuje naléhavá potřeba zvýšit inkluzivnost, kvalitu a význam vzdělávání v EU s cílem zajistit udržitelný růst, zvýšit produktivitu, řešit strukturální a dlouhodobou nezaměstnanost, podporovat spravedlivou mobilitu a posilovat sociální začleňování; vyzývá členské státy, aby prosazovaly a podporovaly projekty zaměřené na systémy vzdělávání pro učitele, školitele a studenty všech věkových kategorií, zejména těch ze zranitelných a znevýhodněných skupin, a sice účinnějším využíváním finančních prostředků, jež jsou k dispozici v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, zejména fondu ESF, ve spojení s dalšími nástroji EU, jako jsou Erasmus+ a programy evropské územní spolupráce;

7. připomíná, že dva miliony podniků obdrží z ESI fondů přímou podporu s cílem posílit jejich konkurenceschopnost a zvýšit jejich výzkumnou a inovační kapacitu; vítá skutečnost, že takřka 15 milionů domácností bude mít díky Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR) přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení, zatímco prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) bude mít k dispozici nové či dokonalejší služby a infrastrukturu v oblasti IKT téměř 20 milionů osob ve venkovských oblastech;

8. zdůrazňuje význam strukturálních a investičních fondů pro zlepšení předškolních, vzdělávacích a univerzitních infrastruktur v zájmu zlepšení kvality odborné přípravy a modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby mladým lidem nabízely dovednosti a kvalifikace, které jim umožní nalézt zaměstnání, a pracovníkům pomáhaly jejich dovednosti a kvalifikaci zlepšit;

9. zdůrazňuje velký potenciál obnovitelných zdrojů energie v oblasti inovací a zaměstnanosti vzhledem ke snaze o efektivnější využívání zdrojů a energetickou účinnost; vyzývá Komisi, aby vytvořila specifickou energetickou a environmentální strategii regionálního rozvoje s cílem rovněž podnítit vzdělávání a zaměstnanost;

10. je toho názoru, že je třeba vypracovat širší investiční strategii, která by pokrývala celý cyklus vzdělávání a odborné přípravy a zahrnovala všechna odvětví celoživotního učení, učení se prací a formálního a neformálního vzdělávání; vzhledem k tomu, že „lepší vzdělávání“ je jednou z hlavních priorit Evropského sociálního fondu, vybízí členské státy, aby jej v plné míře využívaly nasměrováním investic do inkluzivního vzdělávání, které reaguje na společenské výzvy, pokud jde o zajištění rovného přístupu a příležitostí pro všechny;

11. uznává, že mikropodniky a malé a střední podniky působící v kulturním a tvůrčím odvětví mají stále větší význam pro investice, růst, inovace a zaměstnanost, ale bere na vědomí i jejich klíčovou úlohu – společně s kulturními nevládními organizacemi, sítěmi a platformami – při udržování a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti a široké škály tradičních umění a řemesel; uznává, že kultura a inovace jsou klíčovými faktory napomáhajícími regionům přilákat investice, podpořit kreativní talent a posílit sociální soudržnost, čímž podporují místní rozvoj, pro jehož podporu mají ideální postavení místní a regionální orgány;

12. žádá o zvýšení investic v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování, odborné přípravy a celoživotního učení s cílem zvýšit relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy, usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu a zkvalitnit celoživotní učení; zdůrazňuje, že je třeba soustředit finanční prostředky, aby se zabránilo předčasnému ukončování školní docházky a zajistil rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání;

13. vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily větší flexibility v rámci stávající politiky soudržnosti s cílem lépe reagovat na místní a regionální potřeby a specifika, mj. v oblasti vzdělávání, kultury a sportu;

14. zdůrazňuje, že je důležité přistupovat ke kultuře širším a uceleným způsobem, a brát tak v potaz značný přínos, který má kultura v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, inovativního sociálního a hospodářského rozvoje a sociálního začleňování; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí o potenciálu kultury přispívat k inteligentnímu a udržitelnému hospodářskému růstu podporujícímu začlenění a stimulovat kulturní projekty, včetně přeshraničních projektů, které mohou napomáhat k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

15. poukazuje na význam Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), jež může vyřešit přetrvávající problém vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí, která v několika členských státech zůstává nad hodnotou 40 %; žádá Komisi, aby podporovala infrastrukturu, která na základě evropských strukturálních a investičních fondů vytváří pro mladé lidi nová kvalitní pracovní místa a sociální ochranu; naléhavě vyzývá členské státy, aby plně prováděly systém záruk pro mladé lidi na základě těsné spolupráce mezi službami pro zaměstnanost a vzdělávacím systémem;

16. zdůrazňuje potenciál kulturních a kreativních odvětví, pokud jde o zaměstnanost mladých lidí; zdůrazňuje, že další podpora a investice v oblasti kulturních a kreativních odvětví mohou významně přispívat k investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti; vyzývá proto Komisi, aby zvážila zvláštní příležitosti, které nabízí celé kulturní a kreativní odvětví, včetně nevládních organizací a malých sdružení, například v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

17. konstatuje, že jsou, jak se zdá, stále větší potíže s obsazováním volných pracovních míst v důsledku nesouladu mezi tím, jaké dovednosti jsou na trhu práce nabízeny a po jakých je poptávka; zdůrazňuje, že problém nesouladu nabízených a požadovaných dovedností, omezené geografické mobility a praktik nejistých pracovních míst je třeba řešit prostřednictvím fondů ESIF a vyzývá instituce vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy a malé a střední podniky, aby úžeji spolupracovaly v otázkách přístupu k fondům ESIF;

18. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy při realizaci projektů podporovaných z evropských strukturálních a investičních fondů dodržovaly Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením;

19. souhlasně konstatuje, že mezi cíli legislativního balíčku evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 je i podpora přechodu od ústavní péče o osoby s postižením k péči komunitní, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy při provádění fondů ESIF v tomto ohledu dodržovaly ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením;

20. zdůrazňuje, že členské státy by se měly zavázat k poskytnutí lepšího přístupu k vysoce kvalitnímu širokopásmovému připojení k internetu, zejména k veřejným sítím wi-fi, které má klíčový význam pro venkovské a řídce osídlené oblasti; vyzývá členské státy a regiony, si určily své investiční priority u informačních a komunikačních technologií; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístupnost a transparentnost a urychlily zjednodušení postupů v souvislosti s využíváním fondů ESIF v oblasti informačních a komunikačních technologií;

21. zdůrazňuje, že je nutné zachovat tradiční obchodní činnosti, jakož i řemeslnou tradici a s ní spjaté dovednosti, a zavést strategie na podporu rozvoje tradičního podnikání v obchodě za účelem zachování kulturní identity tradičních obchodních odvětví; poukazuje na to, že je důležité podporovat odbornou přípravu spojenou se zaměstnáním a mobilitu mladých řemeslníků;

22. zdůrazňuje, že současná migrační krize přináší celou řadu výzev v oblasti systémů vzdělávání a odborné přípravy hostitelských členských států; žádá orgány EU, aby prostřednictvím fondů ESIF a dalších unijních fondů a programů zajistily členským státům nezbytnou flexibilitu a odpovídající finanční prostředky, a žádá členské státy, aby plně využily příležitostí, které se nabízejí, a stávajících prostředků na projekty, které výrazně podporují integraci uprchlíků, migrantů a žadatelů o azyl do systémů vzdělávání a odborné přípravy; domnívá se, že přístup k celoživotnímu učení, včetně neformálního učení a profesionální odborné přípravy, má potenciál být účinným nástrojem pro aktivní začleňování uprchlíků, migrantů a žadatelů o azyl a pro jejich integraci na evropském trhu práce a do evropské společnosti; v tomto ohledu zdůrazňuje důležitou úlohu místních a regionálních orgánů;

23. zdůrazňuje skutečnost, že kulturní infrastruktura má značný vliv na hospodářský a sociální rozvoj a soudržnost na místní, regionální a celostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby při příležitosti přijímání „souhrnného nařízení“, včetně nařízení o EFRR, přehodnotila limit pro kulturní infrastrukturu stanovený na 5 milionů EUR, a zvýšila maximální náklady na kulturní projekty na 10 milionů EUR u všech projektů (nikoliv pouze u projektů spojených s památkami chráněnými organizací UNESCO) a spíše než celkové náklady zohledňovala způsobilé náklady na projekty;

24. zdůrazňuje potřebu posílit koordinaci a umožnit a optimalizovat součinnost mezi fondy ESIF a jinými unijními fondy programy s cílem dosáhnout většího dopadu a účinnosti a podpořit udržitelný růst a pracovní místa v EU; žádá, aby pokračovaly investice ze strukturálních fondů v přechodových regionech, aby nebylo přerušeno jejich pozitivní působení, kterého již bylo dosaženo.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.10.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	26 2 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Jill Evans, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Therese Comodini Cachia, Ilhan Kyuchyuk, Emma McClarkin, Hannu Takkula
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Marco Affronte

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	29.11.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 5 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Franc Bogovič, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Olaf Stuger, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Daniel Buda, James Carver, Elena Gentile, Ivana Maletić, Dan Nica, James Nicholson, Bronis Ropė
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Vladimir Urutchev, Boris Zala

Právní upozornění - Ochrana soukromí