Postup : 2015/0226(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0387/2016

Předložené texty :

A8-0387/2016

Rozpravy :

PV 25/10/2017 - 14
CRE 25/10/2017 - 14

Hlasování :

PV 26/10/2017 - 10.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0415

ZPRÁVA     ***I
PDF 1211kWORD 165k
19.12.2016
PE 583.961v02-00 A8-0387/2016

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizaci a vytváří se evropský rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012

(COM(2015)0472 – C8-0288/2015 – 2015/0226(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Paul Tang

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 ANNEX: LIST OF ENTITIES OR PERSONSFROM WHOM THE RAPPORTEUR HAS RECEIVED INPUT
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizaci a vytváří se evropský rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012

(COM(2015)0472 – C8-0288/2015 – 2015/0226(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0472),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0288/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. února 2016

(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. března 2016,(2)

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0387/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(3)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizaci a vytváří se evropský rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(5),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Sekuritizace zahrnuje transakce, které umožňují věřiteli – obvykle úvěrové instituci – refinancovat soubor úvěrů nebo expozic, jako jsou úvěry na nemovitosti, úvěry na automobily, spotřebitelské úvěry nebo kreditní karty, a to prostřednictvím jejich transformace na obchodovatelné cenné papíry. Věřitel portfolio svých úvěrů seskupí a přeorganizuje je do různých kategorií rizika pro různé investory, čímž investoři získají přístup k investicím do úvěrů a jiných expozic, k nimž by obvykle neměli přímý přístup. Příjmem investorů jsou peněžní toky plynoucí z podkladových úvěrů.

(2)  V investičním plánu pro Evropu předloženém dne 26. listopadu 2014 Komise oznámila svůj záměr znovu nastartovat kvalitní sekuritizační trhy, aniž by se opakovaly chyby, k nimž došlo před finanční krizí v roce 2008. Rozvoj jednoduchého, transparentního a standardizovaného sekuritizačního trhu je stavebním kamenem unie kapitálových trhů a přispívá k prioritnímu cíli Komise podpořit tvorbu pracovních míst a návrat k udržitelnému růstu.

(3)  Cílem Evropské unie je posílit právní rámec zavedený v reakci na finanční krizi, řešící rizika spojená s velmi složitou, neprůhlednou a rizikovou sekuritizací. Za tímto účelem zavádí toto nařízení zákaz resekuritizace a posiluje podmínky pro plnění povinností ponechávání si rizika. Je velmi důležité zajistit přijetí předpisů, které budou lépe rozlišovat mezi jednoduchými, transparentními a standardizovanými produkty na jedné straně a složitými, neprůhlednými a riskantními finančními nástroji na straně druhé a které budou uplatňovat obezřetnostní rámec citlivější vůči riziku.

(4)  Sekuritizace je významným prvkem dobře fungujících finančních trhů. Náležitě strukturovaná sekuritizace je prostředkem širší diverzifikace zdrojů financování a širšího přidělování rizik v rámci finančního systému Unie. Umožňuje širší rozložení rizika finančního sektoru a může pomoci uvolnit rozvahu původce sekuritizace, takže je schopen dále poskytovat úvěry ve prospěch reálné ekonomiky. ▌Sekuritizace může vytvořit most mezi úvěrovými institucemi a kapitálovými trhy přinášející nepřímo výhody pro podniky i občany (například zlevnění úvěrů a podnikového financování, úvěrů na nemovitosti a kreditních karet). Toto nařízení však uznává rizika zvýšené propojenosti a nadměrného pákového efektu, který sekuritizace přináší, a posiluje mikroobezřetnostní dohled příslušných orgánů nad účastí finanční instituce na tomto trhu a také makroobezřetnostní dohled Evropské rady pro systémová rizika nad tímto trhem a vnitrostátní příslušné a určené orgány pro makroobezřetnostní nástroje.

(5)  Vytvoření obezřetnostního rámce pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace („JTS sekuritizace“), jenž bude citlivější vůči riziku, vyžaduje, aby Unie jasně definovala, co je to JTS sekuritizace, protože jinak by bylo regulační zacházení citlivější vůči riziku pro úvěrové instituce a pojišťovny dostupné pro různé typy sekuritizací v různých členských státech. To by vedlo k nerovným podmínkám a k regulatorní arbitráži, přičemž je naopak důležité zajistit, aby Unie fungovala jako jednotný trh JTS sekuritizací a usnadňovala přeshraniční transakce.

(6)  Je na místě stanovit v souladu se stávajícími odvětvovými právními předpisy Unie definice všech klíčových pojmů sekuritizace. Zejména je třeba vytvořit jasnou a ucelenou definici sekuritizace, která by zachytila každou transakci nebo systém transakcí, jimiž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do jednotlivých tranší. Expozice, která vytváří přímou platební povinnost v rámci transakce nebo systému transakcí používaných k financování nebo řízení hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém transakcí mají platební povinnosti s různou nadřízeností.

(7)  Na mezinárodní i evropské úrovni již bylo odvedeno mnoho práce na identifikaci JTS sekuritizace a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61(6) a (EU) 2015/35(7) již byla stanovena kritéria pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci pro specifické účely, s níž je spojeno obezřetné zacházení citlivější vůči riziku.

(8)  Na základě stávajících kritérií, kritérií Basilejského výboru pro bankovní dohled a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry přijatých dne 23. července 2015 k identifikaci jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizací v rámci kapitálové přiměřenosti pro sekuritizace, a zejména doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví ohledně kvalifikované sekuritizace zveřejněných dne 7. července 2015 je nezbytné stanovit obecnou definici JTS sekuritizace platnou pro všechna odvětví.

(9)  Implementace „JTS kritérií“ v celé EU by neměla vést k rozdílným přístupům. Rozdílné přístupy by vytvářely potenciální překážky pro přeshraniční investory tím, že by je nutily přijmout podrobnosti regulačních rámců daných členských států, čímž by se oslabila důvěra investorů v kritéria JTS. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) by proto měl společně s vnitrostátními orgány odpovídajícími za trhy s cennými papíry dohlížet na dodržování souladu s JTS kritérii a vypracovat pokyny, které zajistí všeobecné a konzistentní chápání požadavků JTS v celé Unii, s cílem řešit potenciální problémy s výkladem. Cílem takového jediného zdroje výkladu je podpořit přijetí JTS kritérií původci, sponzory a investory. Při řešení potenciálních problémů s výkladem by měl aktivní úlohu hrát také Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(10)  ▌S ohledem na tento cíl by měly příslušné tři evropské orgány dohledu v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu sdílet informace, pokud jde o praktické otázky, které mohou ve vztahu k JTS sekuritizacím vzniknout. Přitom by měly být rovněž vyžádány názory účastníků trhu a v co největším rozsahu zohledněny. Výsledky těchto diskusí by měly být zveřejněny na internetových stránkách ▌orgánu ESMA, aby původcům, sponzorům, sekuritizačním jednotkám pro speciální účel a investorům pomáhaly v posuzování JTS sekuritizací, než takové pozice emitují nebo do nich investují. ▌

(11)  Investice do sekuritizací nebo expozice vůči nim vystaví investora nejen úvěrovému riziku podkladových úvěrů nebo expozic: proces strukturování sekuritizací by také mohl vést k dalším rizikům, jako jsou riziko agentury, riziko modelu, právní a operační riziko, riziko protistrany, riziko obsluhy, riziko likvidity, riziko koncentrace a rizika provozní povahy. Proto je nezbytné, aby se na institucionální investory, včetně správců aktiv, vztahovaly přiměřené požadavky na náležitou péči (due diligence) zajišťující, že budou v zájmu koncových investorů náležitě posuzovat rizika vyplývající ze všech druhů sekuritizací. Náležitá péče tak může rovněž posílit důvěru v trh a mezi jednotlivými původci, sponzory a investory navzájem. Je nezbytné, aby ve vztahu k JTS sekuritizacím investoři rovněž jednali s náležitou péčí. Mohou se informovat prostřednictvím informací poskytnutých stranami sekuritizace, především oznámení o JTS kritériích a souvisejících informací poskytnutých v tomto kontextu, jež by měly investorům dát veškeré relevantní informace o tom, jak jsou kritéria JTS splněna. Institucionální investoři by z oznámení o JTS kritériích a informací poskytnutých původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel měli získat přiměřenou jistotu ohledně toho, zda určitá sekuritizace splňuje požadavky JTS.

(12)  Je zásadní, aby byly sladěny zájmy původců, sponzorů, ▌ původních věřitelů, kteří se na sekuritizaci podílejí, a investorů. Za tímto účelem by si původce, sponzor nebo původní věřitel měl ponechat významný podíl v podkladových expozicích dané sekuritizace, a to na úrovni 5 % nebo 10 % v závislosti na způsobu ponechání. Sekuritizované expozice by mimoto neměly vykazovat výkonnost, která by byla výrazně odlišná od expozic, jež nebyly sekuritizovány. Je tedy důležité, aby si původci nebo sponzoři ponechali podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči dotyčným podkladovým rizikům. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) by podle zprávy Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) měl každé dva roky přezkoumat míru ponechání si rizika mezi 5 % a 20 % pro sekuritizační trh jako celek nebo pro některé segmenty tohoto trhu tím, že navrhne regulačních technické standardy. Sekuritizační transakce by obecně neměly být strukturovány způsobem, který se vyhýbá uplatnění požadavku na ponechání. Tento požadavek by se měl uplatnit ve všech situacích, kdy existuje ekonomická podstata sekuritizace, bez ohledu na použité právní struktury nebo nástroje. Není třeba, aby byly požadavky na ponechání expozice uplatňovány vícenásobně. U kterékoli sekuritizace postačuje, aby se požadavek vztahoval pouze na původce nebo na sponzora nebo na původního věřitele. Podobně pokud sekuritizační transakce obsahuje jako podkladové expozice jiné sekuritizační pozice, požadavek na zachování by se měl uplatnit pouze na sekuritizaci, která je předmětem investice. Oznámení o JTS kritériích informuje investory o tom, že si původci ponechávají podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči podkladovým rizikům. Určité výjimky by měly být stanoveny v případech, kdy jsou sekuritizované expozice plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručeny zejména orgány veřejné správy. V případě podpory z veřejných zdrojů poskytnuté v podobě záruk nebo jinými prostředky nejsou ustanoveními tohoto nařízení dotčena pravidla pro státní podporu.

(13)  Schopnost investorů jednat s náležitou péčí, a učinit tak informované posouzení úvěruschopnosti daného sekuritizačního nástroje závisí na jejich přístupu k informacím o těchto nástrojích. Je důležité vytvořit na základě stávajícího acquis komplexní systém, v jehož rámci budou mít investoři přístup ke všem relevantním informacím během celé doby životnosti transakcí; rovněž tak je důležité omezit pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel povinnosti vykazování a usnadnit investorům nepřetržitý, snadný a bezplatný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účely by měly také zveřejnit informace o dlouhodobém udržitelném charakteru sekuritizace, o tom, jak to přispívá k plnění dohody z konference OSN o klimatu COP 21, a jak jsou zohledněny environmentální, sociální a správní faktory, na něž se odkazuje v zásadách OSN pro odpovědné investování. Aby se zvýšila transparentnost trhu, měl by být zaveden rámec pro úložiště údajů, kde by se shromažďovaly příslušné zprávy týkající se primárně podkladových expozic v sekuritizacích. Tato úložiště údajů by měl povolovat a měl by na ně dohlížet orgán ESMA a musí být v souladu s přísnými požadavky. Při konkretizaci podrobností uvedené zprávy by měl orgán ESMA vzít v úvahu, že informace, které musí být do těchto úložišť předávány, by měly vyházet ze stávajících šablon pro zpřístupňování takovýchto informací.

(13a)  Povinnosti zavedené a posílené tímto nařízením, pokud jde o nutnost, aby účastníci sekuritizace zpřístupňovali veřejné informace, by neměla bránit neveřejným sekuritizacím, v nichž původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účely alespoň zpřístupní veškerou podkladovou dokumentaci, která je nezbytná pro pochopení transakcí a dostatečně informuje investory.

(14)  Ve zprávě pro investory by měli původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel uvést veškeré podstatné údaje o úvěrové kvalitě a výsledcích podkladových expozic, včetně údajů, které investorům umožní jasně identifikovat prodlení a selhání podkladových dlužníků, restrukturalizaci dluhu, odpuštění dluhu, úlevu, zpětné odkupy, platební prázdniny, ztráty, odpisy, zpětně získané prostředky a jiná opatření napravující výsledky aktiv v seskupení podkladových expozic. Rovněž by ve zprávě pro investory měly být uvedeny údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a závazky z emise sekuritizace včetně samostatného uvedení příjmů a výplat ze sekuritizované pozice, tj. plánované jistiny, plánovaných úroků, předplacené jistiny, úroků a poplatků po splatnosti a údajů o tom, že případně nastala rozhodná událost, která má za následek změny v přednosti plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany, a údajů o výši a formě úvěrového posílení dostupného pro každou tranši. I když jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace vykazovaly v minulosti dobré výsledky, splnění požadavků JTS neznamená, že je určitá sekuritizovaná pozice bez rizika, a nevypovídá nic o úvěrové kvalitě podkladového nástroje sekuritizace. Namísto toho by měly být chápány jako informace o tom, že obezřetný a pečlivý investor bude moci provést analýzu rizik vyplývajících ze sekuritizace. Měly by existovat dva druhy požadavků JTS: jeden pro dlouhodobé a jeden pro krátkodobé sekuritizace (ABCP), přičemž by se na ně měly do značné míry vztahovat podobné požadavky, avšak s konkrétními úpravami odrážejícími strukturální vlastnosti těchto dvou segmentů trhu. Tyto trhy fungují odlišným způsobem: programy ABCP spočívají v řadě transakcí ABCP složených z krátkodobých expozic, které je třeba nahradit, když nastane splatnost. Kritéria JTS kromě toho musí odrážet zvláštní úlohu sponzora poskytujícího likviditní podporu conduitům ABCP. Vzhledem k potenciální koncentraci rizika likvidity na úrovni sponzorské banky by to mohlo zvýšit systémová rizika. Toto nařízení proto požaduje pravidelné zátěžové testování finančních institucí, které chtějí podpořit program ABCP.

(15)  Tento návrh umožňuje, aby se jako JTS označovaly pouze sekuritizace, u nichž dochází ke „skutečnému prodeji“. V případě sekuritizace, u níž dochází ke skutečnému prodeji, se vlastnictví podkladových expozic převádí nebo fakticky připisuje na emitující subjekt, jímž je sekuritizační jednotka pro speciální účel. V případě platební neschopnosti prodávajícího by převod podkladových expozic na sekuritizační jednotku pro speciální účel neměl podléhat přísným ustanovením o zpětném vyžádání (clawback). Mezi tato přísná ustanovení o zpětném vyžádání patří mimo jiné ustanovení, podle kterých může likvidátor prodávajícího rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před úpadkem prodávajícího, nebo ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka pro speciální účel může takovému zneplatnění zabránit, jen prokáže-li, že jí úpadek prodávajícího nebyl v okamžiku prodeje znám.

(16)  V případě sekuritizací, u nichž nedochází ke skutečnému prodeji, nejsou podkladové expozice na takovýto emitující subjekt převedeny a úvěrové riziko související s podkladovými expozicemi je namísto toho převedeno prostřednictvím derivátové smlouvy nebo záruk. Vzniká tak dodatečné úvěrové riziko protistrany a potenciální složitost související zejména s obsahem derivátové smlouvy. Z toho důvodu neumožňují JTS kritéria syntetickou sekuritizaci.

Měl by být uznán pokrok, který učinil orgán EBA ve své zprávě z prosince 2015, v níž určil možný soubor JTS kritérií pro syntetickou sekuritizaci. Jakmile orgán EBA jasně určí soubor JTS kritérií, která by se konkrétně uplatňovala na rozvahové syntetické sekuritizace, a za účelem prosazování financování reálné ekonomiky a zvláště MSP, jimž tyto sekuritizace přinášejí největší prospěch, je Komise oprávněna vypracovat návrh zprávy a tam, kde je to vhodné, legislativní návrh s cílem rozšířit rámec JTS na tyto sekuritizace vzhledem k tomu, že Komise nezískala žádné podobné oprávnění, pokud jde o arbitrážní syntetické sekuritizace.

(17)  Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku pro speciální účel by měly splňovat předem stanovená a jasně definovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic. Substituce expozic, které nejsou v souladu s prohlášeními a zárukami, by se v zásadě neměla považovat za aktivní správu portfolia.

(18)  Aby se zajistilo, že investoři budou důsledně vykonávat náležitou péči, a aby se usnadnilo posouzení souvisejících rizik, je důležité, aby sekuritizační transakce byly zajištěny seskupeními expozic, které jsou homogenní, pokud jde o druh aktiv, je orgán ESMA pověřen vypracováním regulačních technických norem s cílem dále objasnit kritéria pro homogenitu v rámci požadavků na jednoduchost.

(19)  Je nezbytné zabránit novému výskytu čistých modelů „originate-and-distribute“. Označují se tak situace, kdy věřitelé poskytují úvěry za uplatnění nekvalitních a nedostatečných postupů upisování, protože předem vědí, že související rizika budou nakonec prodána třetím stranám. Proto by expozice, jež mají být sekuritizovány, měly vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které by neměly být méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňuje na vytváření podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. Podstatné změny standardů pro upisování by měly být kompletně oznámeny potenciálním investorům. Původce nebo původní věřitel by měl mít dostatečné zkušenosti s vytvářením expozic podobného charakteru, jako jsou ty, které byly sekuritizovány. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti, by soubor úvěrů neměl obsahovat žádný úvěr, který byl nabízen a uzavřen s tím, že žadatel o úvěr nebo případně zprostředkovatelé byli uvědoměni, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřovány. Pokud je to na místě, mělo by posouzení úvěruschopnosti dlužníka také splňovat požadavky stanovené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU nebo 2008/48/ES nebo rovnocenné požadavky třetích zemí.

(20)  Pokud si původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel přejí používat pro své sekuritizace označení JTS, měli by informovat investory, příslušné orgány a orgán ESMA, že daná sekuritizace splňuje požadavky JTS. ESMA by ji měl následně zveřejnit na seznamu transakcí publikovaném pro informační účely na jeho internetových stránkách. Uvedení emise sekuritizace na seznamu oznámených JTS sekuritizací vedeném orgánem ESMA neznamená, že ESMA nebo jiné příslušné orgány potvrdily, že daná sekuritizace splňuje požadavky JTS. Dodržování požadavků JTS zůstává výhradní odpovědností původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek pro speciální účel. Tím bude zajištěno, že původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel převezmou odpovědnost za své tvrzení, že daná sekuritizace splňuje požadavky JTS, a že bude na trhu panovat transparentnost.

(21)  Pokud daná sekuritizace již požadavky JTS nesplňuje, původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel by to měli neprodleně oznámit orgánu ESMA. Kromě toho, pokud příslušný orgán uložil ve vztahu k sekuritizaci oznámené jako JTS správní sankce nebo nápravná opatření, měl by to tento příslušný orgán neprodleně sdělit orgánu ESMA, aby tato informace byla uvedena na seznamu oznámení JTS a investoři tak byli informováni o uvedených sankcích a o spolehlivosti oznámení JTS. Je tedy v zájmu původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek pro speciální účel, aby s ohledem na reputační následky svá oznámení dobře zvažovali.

(22)  Investoři by měli provádět vlastní hloubkovou kontrolu investic odpovídající souvisejícím rizikům, měli by však mít možnost spolehnout se na oznámení JTS a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel, pokud jde o dodržování kritérií JTS.

(23)  Pro investory, původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel může být užitečné zapojení třetích stran pomáhajících při kontrole souladu sekuritizace s požadavky JTS, jež může přispět ke zvýšení důvěry na trhu s JTS sekuritizacemi. Je však nezbytné, aby investoři provedli vlastní posouzení, převzali odpovědnost za svá investiční rozhodnutí a nespoléhali se mechanicky na takové třetí strany.

(24)  Členské státy by měly určit příslušné orgány a poskytnout jim nezbytné pravomoci v oblasti dohledu, vyšetřování a ukládání sankcí. Správní sankce a nápravná opatření by v zásadě měly být zveřejňovány. Jelikož investoři, původci, sponzoři, původní věřitelé a sekuritizační jednotky pro speciální účel mohou být usazeni v různých členských státech a podléhat dohledu různých odvětvových příslušných orgánů, měla by být zajištěna úzká spolupráce mezi relevantními příslušnými orgány včetně Evropské centrální banky (ECB) v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013(8) a evropskými orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací a pomoci při činnostech dohledu.

(25)  Příslušné orgány by měly těsně koordinovat svůj dohled a zajistit jednotná rozhodnutí, zejména v případech porušení tohoto nařízení. Pokud se takové porušení týká nesprávného nebo zavádějícího oznámení, příslušný orgán, který porušení konstatoval, by měl rovněž informovat evropské orgány dohledu a relevantní příslušné orgány dotčených členských států. ESMA a případně Společný výbor evropských orgánů dohledu by měly mít možnost vykonávat své pravomoci týkající se závazné mediace.

(25a)  S cílem uplatňovat schopnost ukládat pokuty nebo penále by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o doplnění/změnu tohoto nařízení stanovením prováděcích pravidel pro ukládání pokut nebo penále a také veškerých typů poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, a výši těchto poplatků.

Za účelem plnění povinnosti určit v Unii původce, sponzora a původního věřitele JTS sekuritizace a s ohledem na potenciální vývoj ve třetích zemích, pokud jde o rámce založené na kritériích Basilejského výboru pro bankovní dohled / Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry pro určení jednoduché, transparentní a porovnatelné sekuritizace, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o doplnění tohoto nařízení určením rovnocennosti právních, dohledových a vynucovacích předpisů třetích zemí k rámci JTS Unie.

Je zvláště důležité, aby Komise prováděla během své přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to také na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace prováděny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zlepšení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména s cílem zajistit rovnou účast při přípravě aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise zabývajících se přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(26)  Toto nařízení prosazuje harmonizaci řady klíčových prvků sekuritizačního trhu, aniž je dotčena další doplňková harmonizace procesů a postupů na sekuritizačních trzích, kterou iniciují účastníci trhu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby účastníci trhu a jejich profesní sdružení pokračovali v práci na další standardizaci tržních postupů, a zejména na standardizaci sekuritizační dokumentace. Komise bude pečlivě sledovat úsilí účastníků trhu o standardizaci a bude o něm podávat zprávy.

(27)  Směrnice o SKIPCP, směrnice Solventnost II, nařízení o ratingových agenturách, směrnice o správcích alternativních investičních fondů a nařízení o infrastruktuře evropských trhů se odpovídajícím způsobem mění, aby byl zajištěn soulad právního rámce EU s tímto nařízením, pokud jde o ustanovení týkající se sekuritizace, jejichž hlavním předmětem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zejména zajištěním rovných podmínek na vnitřním trhu pro všechny institucionální investory.

(28)  Pokud se jedná o změny nařízení (EU) č. 648/2012, budou-li splněny určité podmínky, neměla by se na mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy uzavřené sekuritizačními jednotkami pro speciální účel vztahovat povinnost clearingu. Důvodem je to, že smluvní strany OTC derivátových smluv uzavřených se sekuritizačními jednotkami pro speciální účel jsou na základě sekuritizačních ujednání zajištěnými věřiteli a zpravidla je stanovena adekvátní ochrana proti úvěrovému riziku protistrany. Ve vztahu k derivátům, u nichž není prováděn clearing ústřední protistranou, by měla požadovaná úroveň kolaterálu rovněž zohlednit zvláštní strukturu sekuritizačních ujednání a v nich již stanovenou ochranu.

(29)  Mezi krytými dluhopisy a sekuritizacemi existuje určitá míra zastupitelnosti. Aby se proto zamezilo možnosti zkreslení nebo arbitráže mezi využíváním sekuritizací a krytých dluhopisů vzhledem k odlišnému zacházení s OTC derivátovými smlouvami uzavřenými subjekty krytého dluhopisu nebo sekuritizačními jednotkami pro speciální účel, nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo být rovněž změněno, aby byly subjekty krytého dluhopisu osvobozeny od povinnosti clearingu a aby bylo zajištěno, že se na subjekty krytého dluhopisu budou vztahovat stejná dvoustranná rozpětí.

(30)  Za účelem specifikace požadavku na ponechání rizika by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přijímání regulačních technických norem, které stanoví způsob ponechání rizika, měření míry ponechání, některé zákazy týkající se ponechaného rizika, ponechání na konsolidovaném základě a osvobození některých transakcí. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu EBA. EBA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(31)  S cílem usnadnit investorům nepřetržitý, snadný a bezplatný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích by měla být na Komisi přenesena tatáž pravomoc přijímat akty, pokud jde o přijímání regulačních technických norem pro porovnatelné informace o podkladových expozicích a pravidelných zprávách pro investory a pro požadavky, které mají splňovat internetové stránky, na nichž jsou informace zpřístupněny držitelům sekuritizovaných pozic. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu ESMA. ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(32)  S cílem usnadnit postup pro investory, původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel by měla být na Komisi přenesena tatáž pravomoc přijímat akty, pokud jde o přijímání regulačních technických norem pro vzor oznámení JTS, které investorům a příslušným orgánům poskytne dostatečné informace pro posouzení, zda jsou dodrženy požadavky JTS. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu ESMA. ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(33)  S cílem upřesnit podmínky spolupráce a povinnost výměny informací příslušných orgánů by měla být na Komisi přenesena tatáž pravomoc přijímat akty, pokud jde o přijímání regulačních technických norem, které stanoví informace, jež mají být vyměňovány, a obsah a rozsah oznamovacích povinností. Při vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla využít odborné znalosti orgánu ESMA. ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(34)  Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(35)  Vzhledem k tomu, že sekuritizační trhy fungují v globálním měřítku a že by měly být pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do sekuritizace zajištěny rovné podmínky na vnitřním trhu, nemůže být cílů tohoto nařízení uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a z důvodu jejich rozsahu a účinků jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)  Toto nařízení by se mělo použít na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebo po tomto datu.

(37)  Pro sekuritizační pozice, které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nejsou uzavřené, smějí původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel používat označení „JTS“, pokud daná sekuritizace splňuje požadavky JTS, pokud jde o některé požadavky v době oznámení a o další požadavky v době vytváření. Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel by proto měli být schopni předložit orgánu ESMA oznámení JTS podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení. Jakákoli následná úprava sekuritizace by měla být přijata za předpokladu, že sekuritizace nadále plní všechny stanovené požadavky JTS.

(38)  Požadavky týkající se náležité péče, které se uplatňují v souladu se stávajícími právními předpisy Unie před vstupem tohoto nařízení v platnost, by se měly nadále používat na sekuritizace emitované ke dni 1. ledna 2011 nebo po uvedeném datu a na sekuritizace emitované před uvedeným datem, pokud byly po dni 31. prosince 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice. Příslušné články nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, které upřesňují požadavky na ponechání si rizika pro úvěrové instituce a investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 2013/575, by měly zůstat použitelné až do okamžiku, kdy nastane použitelnost regulačních technických norem pro ponechání si rizika podle tohoto nařízení. Z důvodů právní jistoty by se na úvěrové instituce nebo investiční podniky, pojišťovny, zajišťovny a správce alternativních investičních fondů měly ve vztahu k sekuritizovaným pozicím, které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nejsou uzavřené, nadále vztahovat článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly 1, 2 a 3 a článek 22 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, respektive článek 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. S cílem zajistit, aby původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel plnili své povinnosti týkající se transparentnosti až do okamžiku, kdy se použijí regulační technické normy, jež má Komise přijmout podle tohoto nařízení, zpřístupní uvedené subjekty informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení v přenesené pravomoci 2015/3/EU na internetové stránce uvedené v čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví obecný rámec pro sekuritizaci. Definuje sekuritizaci a pro strany účastnící se sekuritizací ▌stanoví požadavky na náležitou péči, ponechání si rizika a na transparentnost. Stanoví rovněž rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci („JTS sekuritizace“).

2.  Toto nařízení se vztahuje na institucionální investory ▌a na původce, původní věřitele, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „sekuritizací“ transakce nebo systém transakcí, jímž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do jednotlivých tranší, přičemž:

a)  finanční toky v rámci této transakce nebo systému transakcí závisejí na výkonnosti expozic či seskupení expozic;

b)  podřízenost tranší určuje rozložení ztrát v průběhu transakce nebo systému transakcí.

2)  „sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ obchodní společnost, svěřenský fond nebo jiný právní subjekt, který není původcem nebo sponzorem a je zřízen za účelem provedení jedné či více sekuritizací, jeho činnost je omezena na úkony, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle, jeho struktura je navržena tak, aby zajistila oddělení závazků tohoto subjektu od závazků původce, a držitelé účasti v tomto subjektu ji mohou volně vyměňovat nebo zastavovat;

3)  „původcem“ subjekt, který:

a)  byl ať již samostatně nebo prostřednictvím spřízněných subjektů přímo či nepřímo subjektem původní smlouvy zakládající závazky nebo potenciální závazky dlužníka či potenciálního dlužníka, čímž došlo k sekuritizaci expozic; nebo

b)  na vlastní účet nakupuje expozice od třetí strany a pak je sekuritizuje;

4)  „resekuritizací“ sekuritizace, v níž alespoň jedna z podkladových expozic je sekuritizovanou pozicí;

5)  „sponzorem“ úvěrová instituce nebo investiční podnik podle definice v čl. 4 odst. 1 bodech 1 a 2 nařízení (EU) č. 2013/575, jež nejsou původcem a jež vytvářejí a spravují program obchodních cenných papírů zajištěných aktivy nebo jinou sekuritizační transakci nebo systém, jenž nakupuje expozice od třetích stran;

6)  „tranší“ smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s expozicí nebo seskupením expozic, přičemž pozice v tomto segmentu představuje větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jiném segmentu, aniž by se přihlíželo k zajištění úvěrového rizika, které držitelům pozic v daném segmentu nebo v jiných segmentech přímo poskytly třetí strany;

7)  „programem obchodních cenných papírů zajištěných aktivy“ nebo „programem ABCP“ sekuritizační program, ve kterém vydané cenné papíry mají převážně formu krátkodobých cenných papírů (commercial papers) zajištěných aktivy s původní splatností maximálně jeden rok;

8)  „transakcí obchodních cenných papírů zajištěných aktivy“ nebo „transakcí ABCP“ sekuritizace v rámci programu ABCP;

9)  „tradiční sekuritizací“ sekuritizace, ve které dochází k ekonomickému převodu sekuritizovaných expozic. Tento převod je doprovázen buď převodem vlastnictví k převáděným sekuritizovaným expozicím z instituce, která je původcem, na sekuritizační jednotku pro speciální účel nebo subparticipací sekuritizační jednotky pro speciální účel k pohledávce. Vydané cenné papíry nepředstavují platební závazky instituce, která je původcem;

10)  „syntetickou sekuritizací“ sekuritizace, při níž k přenesení rizika dochází použitím úvěrových derivátů nebo záruk, a expozice, které jsou předmětem sekuritizace, zůstávají expozicemi původce;

11)  „investorem“ osoba, která drží sekuritizovanou pozici;

12)  „institucionálními investory“ všichni následující:

i)  pojišťovna ve smyslu čl. 13 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (Solventnost II);

ii)  a zajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;

iii)  instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění spadající do oblasti působnosti článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES, ledaže by se členský stát rozhodl uvedenou směrnici v souladu s jejím článkem 5 zcela nebo částečně neuplatňovat;

iv)  správce alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU;

v)  subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(9);

vi)  interně spravovaný SKIPCP, jenž je investiční společností povolenou v souladu se směrnicí 2009/65/ES a jenž pro účely své správy neustanovil správcovskou společnost povolenou podle uvedené směrnice;

vii)  fond peněžního trhu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady .../... o fondech peněžního trhu;

viii)  úvěrová instituce nebo investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013;

ix)  mezinárodní rozvojová banka ve smyslu čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, mezinárodní organizace nebo podpůrný subjekt.

13)  „obsluhovatelem“ subjekt ve smyslu čl. 142 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

14)  „likviditním příslibem“ sekuritizovaná pozice vyplývající ze smluvních ujednání o poskytnutí peněžních prostředků na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům;

15)  „revolvingovou expozicí“ jakákoli expozice, kdy může zůstatek zákazníka kolísat na základě jeho rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh, a to až do dohodnutého limitu;

16)  „revolvingovou sekuritizací“ sekuritizace, u níž se obměňuje samotná struktura sekuritizace tím, že jsou expozice do seskupení expozic přidávány nebo jsou z něj odebírány bez ohledu na to, zda u expozic dochází k revolvingu, či nikoli;

17)  „doložkou o předčasném umoření“ smluvní ustanovení v sekuritizaci revolvingových expozic nebo v revolvingové sekuritizaci, která vyžadují, aby při definovaných událostech byly pozice investorů splaceny dříve, než bylo u vydaných cenných papírů původně uvedeno;

18)  „tranší první ztráty“ nejvíce podřízená tranše v sekuritizaci, která je první tranší, jež nese ztráty na sekuritizovaných expozicích, a tím poskytuje ochranu tranším druhé ztráty a případně tranším s vyšším pořadím.

18a)  „sekuritizovanou pozicí“ expozice vůči sekuritizaci;

18b)  „původním věřitelem“ subjekt, který buď samostatně nebo prostřednictvím spřízněných subjektů uzavřel původní smlouvu zakládající závazky nebo potenciální závazky dlužníka či potenciálního dlužníka, čímž došlo k sekuritizaci expozice;

18c)  „rozvahovou syntetickou sekuritizací“ sekuritizaci ve smyslu čl. 242 odst. 11 nařízení 575/2013, kde instituce, která je původcem, je úvěrová instituce nebo přidružený podnik úvěrové instituce, sekuritizované expozice jsou součástí investičního portfolia instituce, která je původcem, nebo jedním z jejích přidružených podniků, a podkladové expozice nezahrnují převoditelné cenné papíry ve smyslu směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů (MiFID).

18d)  „plně podporovaným programem ABCP“ program ABCP, který jeho sponzor přímo a plně podporuje tím, že sekuritizační jednotce pro speciální účel poskytuje likviditní příslib pokrývající veškeré tyto záležitosti:

a)  veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika programu;

b)  veškerá podstatná rizika rozmělnění sekuritizovaných expozic;

c)  veškeré ostatní podstatné náklady na úrovni transakcí ABCP a programu ABCP.

18e)  „nefinanční společností“ nefinanční smluvní strana ve smyslu čl. 2 odst. 9 nařízení 648/2012;

18f)  „skutečným majitelem“ jakákoli fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje určitý subjekt ve smyslu čl. 3 odst. 6 směrnice (EU) 2015/849.

Článek 2a

Strany sekuritizačního trhu

1.  Investoři v sekuritizaci jsou institucionální investoři jiní než původce, sponzor nebo původní věřitel sekuritizace, nebo instituce třetích zemí a území, jejichž požadavky na dohled a regulaci se považují za rovnocenné požadavkům Unie v rámci aktů, na něž se odkazuje v čl. 2 odst. 12 písm. i) až čl. 2 odst. 12 písm. ix).

2.  V oblasti sekuritizace nejméně jeden původce, sponzor nebo původní věřitel bude:

a) regulovaným podnikem ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2002/87/ES(10);

b) věřitelem ve smyslu čl. 4 bodu 2 směrnice 2014/17/EU;

c) finanční institucí, jejímž hlavním podnikovým cílem je poskytovat finanční pomoc, jako jsou půjčky, leasing, koupě na splátky nebo podobná pomoc spadající do oblasti působnosti čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013, která provádí úvěrové obchody nebo poskytuje finanční leasing ve smyslu bodů 2 a 3 přílohy I směrnice 2013/36/ EU; nebo

d) mezinárodní rozvojová banka ve smyslu čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 2b

Požadavky na sekuritizační jednotky pro speciální účel

V rámci tohoto nařízení se sekuritizační jednotky pro speciální účel nebudou zřizovat ve třetí zemi, pro niž platí některý z následujících bodů:

a)  třetí země se prezentuje jako offshore finanční centrum nebo jako země, jež neukládá žádné nebo jen nominální daně;

b)  nefunguje účinná výměna informací se zahraničními daňovými orgány;

c)  chybí transparentnost, pokud jde o právní, soudní či správní předpisy;

d)  není vyžadována významná přítomnost v daném místě,

e)  třetí země je uvedena na seznamu Finančního akčního výboru pro boj proti praní peněz a financování terorismu nespolupracujících jurisdikcí nebo je na seznamu Unie nespolupracujících jurisdikcí s nulovým zdaněním;

f)  třetí země nepodepsala s domovským členským státem emitenta, původce či původního věřitele dohodu, která zajišťuje, že třetí země plně splňuje normy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v daňových otázkách, včetně případných mnohostranných daňových dohod.

Kapitola 2

Ustanovení použitelná na všechny sekuritizace

Článek 3

Požadavky na náležitou péči pro institucionální investory

1.  Než dojde k jeho expozici na sekuritizovanou pozici, ověří institucionální investor, jiný než původce, sponzor nebo původní věřitel sekuritizace, že:

a)  pokud původce nebo původní věřitel není úvěrovou institucí nebo investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, poskytuje původce nebo původní věřitel veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů, a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů;

  Podle článku 5 tohoto nařízení původce, sponzor nebo původní věřitel oznámí institucionálnímu investorovi, že si trvale ponechávají podstatný čistý ekonomický podíl v souladu s článkem 4 tohoto nařízení;

b)  původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel případně zpřístupnili informace požadované v článku 5 tohoto nařízení podle četnosti a způsobem stanoveným v uvedeném článku;

2.  Než dojde k jejich expozici na sekuritizovanou pozici, institucionální investoři, jimiž nejsou původce, sponzor ani původní věřitel sekuritizace, provedou hloubkovou prověrku přiměřenou příslušným rizikům. Toto posouzení se zaměří přinejmenším na:

a)  rizikové charakteristiky individuální sekuritizované pozice a jejích podkladových expozic;

b)  všechny strukturální rysy sekuritizace, které mohou podstatně ovlivnit výkonnost sekuritizované pozice, včetně smluvních priorit platby a priority s nimi souvisejících spouštěcích mechanismů, úvěrových posílení, posílení likvidity, spouštěcích mechanismů založených na tržní ceně a definice selhání specifické pro danou transakci;

c)  s ohledem na sekuritizaci oznámenou jako JTS, v souladu s článkem 14, soulad této sekuritizace s požadavky stanovenými v článcích 7 až 10, pokud tato sekuritizace není sekuritizací obchodních cenných papírů zajištěných aktivy, nebo v článcích 11 až 14, pokud tato sekuritizace je sekuritizací obchodních cenných papírů zajištěných aktivy. Institucionální investoři smějí přiměřeně spoléhat na oznámení JTS podle čl. 14 odst. 1 a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel ohledně splnění kritérií JTS.

Institucionální investoři investující do příslušných komerčních cenných papírů zváží odchylně od písmene a) a b) v případě plně podporovaného programu ABCP rysy programu ABCP a likviditní podporu poskytovanou sponzorem.

3.  Institucionální investoři, jimiž není původce, sponzor nebo původní věřitel sekuritizace, s expozicí vůči sekuritizované pozici musí alespoň:

a)  zavést písemné postupy přiměřené rizikovému profilu sekuritizované pozice, a je-li to na místě, vhodné pro jejich obchodní i neobchodní portfolio, s cílem průběžně monitorovat, zda jsou dodržovány odstavce 1 a 2, a sledovat výkonnost sekuritizované pozice a podkladových expozic. Je-li to na místě, uvedené písemné postupy zahrnují monitorování druhu expozice, procenta úvěrů po splatnosti více než 30, 60 a 90 dní, měr selhání, sazeb u předčasného splacení, úvěrů, u nichž bylo zahájeno vymáhání zajištění, měr zpětného získání, zpětných odkoupení, změn úvěru, platebních prázdnin, druhů a využití zajištění, distribuce četnosti úvěrového hodnocení nebo jiných měření úvěruschopnosti v rámci podkladových expozic, odvětvové a geografické diverzifikace a distribuce četnosti poměrů úvěru k hodnotě v rozpětích, která umožňují příslušnou analýzu citlivosti. ▌

b)  pravidelně provádět zátěžové testy peněžních toků a hodnot zajištění podporujícího podkladové expozice, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizika dané sekuritizační pozice; odchylně, v případě plně podporovaných transakcí ABCP, pravidelně provádět zátěžové testy na úvěruschopnost poskytovatele likviditního příslibu také na sekuritizace, které jsou označené jako JTS;

c)  zajistit přiměřenou úroveň interních zpráv pro svůj řídící orgán, aby si byli vědomi podstatného rizika vyplývajícího ze sekuritizačních pozic, a zajistit, aby rizika z těchto investic byla náležitě řízena;

d)  být schopni prokázat na požádání svým příslušným orgánům, že pro každou svou sekuritizační pozici disponují komplexním a důkladným porozuměním dané pozici a jejích podkladových expozic a že zavedli písemné postupy a procedury pro řízení svých rizik a zaznamenávání relevantních informací.

da)  informovat orgán ESMA o svých investicích v souladu s článkem 5.

3a.  Aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 1 až 3 tohoto článku, pokud institucionální investor pověří dané investiční podniky nebo regulované správce aktiv rozhodováním o správě investic, na jehož základě mu může vzniknout expozice vůči sekuritizaci, může institucionální investor dát pokyn těmto investičním podnikům nebo regulovaným správcům aktiv, aby splnili jeho povinnosti vyplývající z tohoto článku v případě jakékoliv expozice vůči sekuritizaci vyplývající z těchto rozhodnutí. Členské státy zajistí, že pokud je institucionální investor pověřen podle tohoto odstavce splněním povinností jiného institucionálního investora a neučiní tak, budou veškeré sankce, které mohou být uloženy podle článků 17 a 18, uloženy správcovskému institucionálnímu investorovi, a nikoliv institucionálnímu investorovi, kterému vznikla expozice vůči sekuritizaci.

3b.  Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 přijmout pokyny s cílem dále specifikovat podmínky, za nichž sekuritizované expozice nepředstavují expozice s podstatným rizikem v souladu s odstavcem 2 a v nichž se soulad s požadavky pod písmeny a) až c) tohoto odstavce jeví jako dostatečný.

Článek 4

Ponechání si rizika

1.  Původce, sponzor nebo původní věřitel sekuritizace si v této sekuritizaci nepřetržitě ponechává podstatný čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 % nebo 10 % v závislosti na způsobu ponechání v souladu s odstavcem 2. Jako součást mandátu svěřeného podle článku 16a tohoto nařízení přijme Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v úzké spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika odůvodněné rozhodnutí o požadovaných mírách ponechání si rizika až do 20 % podle podmínek na trhu. Podstatný čistý ekonomický podíl se měří v době vzniku a stanoví se podle pomyslné hodnoty podrozvahových položek. Pokud se původce, sponzor nebo původní věřitel mezi sebou nedohodli, kdo si podstatný čistý ekonomický podíl ponechá, ponechá si podstatný čistý ekonomický podíl původce. Požadavky na ponechání nesmí být pro žádnou sekuritizaci uplatňovány vícenásobně. Podstatný čistý ekonomický podíl se měří při vzniku a stanoví se podle pomyslné hodnoty podrozvahových položek. Podstatný čistý ekonomický podíl se nedělí mezi různé druhy ponechávajících subjektů a není předmětem žádného zmírňování úvěrového rizika nebo zajištění.

1a.  Ztráty nebo sekuritizovaná aktiva měřené za rok nebudou významně vyšší než ztráty za stejné období u homogenních aktiv, podle čl. 8 odst. 4, která jsou náhodně zvolena z rozvahy původce nebo původního věřitele sekuritizace. Není-li tato podmínka splněna, vyšetří příslušný orgán potenciální nevhodnou volbu aktiv původcem, sponzorem nebo původním věřitelem sekuritizace, a hrozí pokuta v souladu s článkem 17.

2.  Ponecháním podstatného čistého ekonomického podílu nejméně ve výši, na niž se odkazuje v odstavci 1:

a)  ponechání nejméně 10% nominální hodnoty každé tranše prodané investorům či na ně převedené; alternativně ponechání nejméně 10 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic za předpokladu, že úvěrové riziko těchto expozic je rovno úvěrovému riziku, jež bylo sekuritizováno pro tytéž expozice, nebo je mu podřízeno.

b)  v případě revolvingových sekuritizací nebo sekuritizací revolvingových expozic ponechání podílu původce ve výši nejméně 10% nominální hodnoty každé ze sekuritizovaných expozic;

c)  ponechání náhodně zvolených expozic, odpovídajících nejméně 10% nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, pokud by tyto nesekuritizované expozice jinak byly sekuritizovány v rámci sekuritizace, za předpokladu, že počet expozic určených k potenciální sekuritizaci činí při vzniku nejméně 100;

d)  ponechání tranše první ztráty, a pokud takové ponechání nedosahuje 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, případně jiných tranší, které mají stejný nebo horší profil rizika než tranše převedené na investory nebo jim prodané a nejsou splatné dříve než tyto tranše, tak aby ponechané expozice v celkovém součtu činily nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic;

e)  ponechání první ztrátové expozice v hodnotě nejméně 7,5% z každé sekuritizované expozice v rámci sekuritizace3.  Pokud smíšená finanční holdingová společnost usazená v Unii ve smyslu směrnice 2002/87/ES, mateřská úvěrová instituce nebo finanční holdingová společnost usazená v Unii nebo některý z jejích dceřiných podniků ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013 sekuritizuje jakožto původce či sponzor expozice od jedné nebo více úvěrových institucí, investičních podniků nebo jiných finančních institucí, jež spadají do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě, lze požadavky uvedené v odstavci 1 splnit na základě konsolidované situace dotčené mateřské úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud úvěrové instituce, investiční podniky nebo finanční instituce, které vytvořily sekuritizované expozice, dodržují požadavky stanovené v článku 79 směrnice 2013/36/EU a poskytují informace nezbytné ke splnění požadavků stanovených v článku 5 tohoto nařízení včas původci nebo sponzorovi a mateřské úvěrové instituci v EU, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

4.  Odstavec 1 se nepoužije, pokud sekuritizované expozice představují expozice vůči níže uvedeným subjektům nebo jsou jimi plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené:

a)  ústřední vlády nebo centrální banky;

b)  regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru členských států ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)  národní podpůrné banky nebo instituce ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) 2015/1017;

d)  mezinárodní rozvojové banky uvedené v článku 117 nařízení (EU) č. 575/2013.

6.  Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem změnit úroveň ponechání si rizika podle článku 16a a pro upřesnění požadavku na ponechání si rizika, zejména pokud jde o:

a)  způsoby ponechání si rizika podle odstavce 2 a minimální míra ponechání první ztrátové expozice podle odst. 2 písm. e);

b)  měření míry ponechání podle odstavce 1;

c)  zákaz zajištění nebo prodeje ponechaného podílu;

d)  podmínky pro ponechání na konsolidovaném základě v souladu s odstavcem 3;

e)  podmínky pro osvobození transakcí založené na jasném, transparentním a dostupném indexu uvedeném v odstavci 5;

ea)  povinnosti původce, sponzora nebo původního věřitele sekuritizace poskytovat orgánům dohledu každoročně zprávy o ztrátách v oblasti sekuritizovaných aktiv v porovnání s ponechanými aktivy, které jsou zapotřebí po posouzení povinnosti stanovené v odstavci 1a;

eb)  postup náhodného výběru homogenních aktiv z rozvahy původce nebo původního věřitele, měření použité ke zjištění toho, zda je rozdíl ve ztrátách značný a jak lze vypočítat výhodu získanou porušením požadavků stanovených v odstavci 1a;

ec)  vhodné minimální ponechání první ztrátové expozice každého sekuritizovaného aktiva je hodnota mezi 5 % a 10 %

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šest měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Příslušné orgány uplatní uvedené regulační technické normy.

Na základě uvedených regulačních technických norem příslušné orgány vedou tabulku míry ponechání si rizika pro různé typy sekuritizace. EBA zajistí konzistentnost v provádění uvedených regulačních technických norem příslušnými orgány.

Článek 5

Požadavky na transparentnost pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky pro speciální účel a investory

1.  Původce nebo sponzor sekuritizace nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souladu s odstavcem 2 zpřístupní držitelům sekuritizované pozice, investorům před jejich expozicí na sekuritizovanou pozici a příslušným orgánům uvedeným v článku 15 tohoto nařízení alespoň tyto informace:

a)  informace o podkladových expozicích sekuritizace se čtvrtletní frekvencí, nebo v případě obchodních cenných papírů zajištěných aktivy informace o podkladových pohledávkách nebo pohledávkách z úvěru s měsíční frekvencí;

b)  veškerou podkladovou dokumentaci nezbytnou pro pochopení dané transakce, která v míře, v níž jsou dostupné, zahrne alespoň:

i)  konečný nabídkový dokument nebo prospekt spolu s doklady o uzavření transakce, vyjma právních posudků;

ii)  u tradiční sekuritizace smlouvu o prodeji aktiv, smlouvu o postoupení, novaci nebo převodu a relevantní prohlášení o svěřenství,

iii)  dohody o derivátech a zárukách a veškeré příslušné dokumenty týkající se ujednání o zajištění, pokud sekuritizované expozice zůstávají expozicemi původce;

iiia)   podrobný popis priority plateb;

iv)  smlouvy o obsluze, náhradní obsluze, správě a řízení hotovosti,

v)  svěřeneckou listinu, zajišťovací listinu, dohodu o zastoupení, smlouvu s bankou o vedení účtu, smlouvu o zaručené investici a smlouvu o podmínkách či o rámci hlavního trustu či o použití hlavních definic, nebo právní dokumentaci s rovnocennou právní hodnotou;

vi)  relevantní dohody mezi věřiteli, dokumentaci derivátů, smlouvy o podřízených úvěrech, smlouvy o úvěrech pro začínající podniky a dohody o likviditním příslibu,

vii)  jakoukoli další podkladovou dokumentaci nezbytnou pro pochopení dané transakce;

viia)  informace o poskytování úvěru a procesu úvěrového bodování spolu s podkladovými aktivy v sekuritizaci a historickým vývojem úvěrů v selhání, které původce podepsal;

c)  jestliže prospekt není vypracován v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES(11), shrnutí transakce nebo přehled hlavních prvků sekuritizace, je-li to na místě, včetně:

i)  údajů o struktuře transakce;

ii)  údajů o charakteristikách expozice, peněžních tocích, rozložení ztráty, prvcích úvěrového posílení a podpory likvidity;

iii)  údajů o hlasovacích právech držitelů sekuritizační pozice a o jejich vztahu k jiným zajištěným věřitelům;

iv)  seznamu všech rozhodných hodnot a událostí uvedených v dokumentech předložených v souladu s písmenem b), které by mohly mít významný dopad na výkonnost sekuritizované pozice;

v)  strukturních diagramů obsahujících přehled transakce, peněžních toků a vlastnické struktury;

d)  v případě JTS sekuritizací oznámení JTS podle článku 14;

e)  čtvrtletní zprávy pro investory, nebo v případě obchodních cenných papírů zajištěných aktivy měsíční zprávy pro investory, obsahující:

i)  veškeré podstatné relevantní údaje o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic;

ii)  údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a závazky ze sekuritizace a informace o tom, že případně nastala rozhodná událost, která má za následek změny v přednosti plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany;

iii)  informace o ponechaném riziku, včetně toho, kdo je ponechává a jak je ponecháno, v souladu s článkem 4 a informace požadované podle odstavce 3.

f)  je-li to na místě, informace podle článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014(12) o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem;

g)  pokud se písmeno f) nepoužije, jakoukoli významnou událost, jako je:

i)  závažné porušení povinností stanovených v dokumentech poskytovaných podle písmene b), včetně jakéhokoli nápravného prostředku, zproštění povinnosti nebo souhlasu následně poskytnutých v souvislosti s takovým porušením;

ii)  změna strukturálních rysů, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizace;

iii)  významná změna rizikových charakteristik sekuritizace nebo podkladových expozic;

iv)  v případě JTS sekuritizací, pokud daná sekuritizace přestane splňovat požadavky JTS nebo pokud příslušné orgány přijaly nápravná nebo správní opatření;

v)  jakákoli podstatná změna transakčních dokumentů.

Informace uvedené v písmenech b), c) a d) se zpřístupní neprodleně a nejpozději po uzavření transakce.

Informace uvedené v písmenech a) a e) se zpřístupní ve stejný okamžik každé čtvrtletí nejpozději jeden měsíc po dni splatnosti úroku. Ve vztahu k obchodním cenným papírům zajištěným aktivy se informace uvedené v písmenech a) a e) zpřístupní ve stejný okamžik každý měsíc nejpozději jeden měsíc po dni splatnosti úroku.

Informace uvedené v písmenech f) a g) se zpřístupní neprodleně.

V případě obchodních cenných papírů zajištěných aktivy jsou informace uvedené v písmeni a), písm. c) bodu ii) a písm. e) bodu i) držitelům sekuritizované pozice zpřístupněny v souhrnné podobě.

1a.  Investor v sekuritizované pozici na sekundárním trhu by měl, v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, zpřístupnit příslušným orgánům uvedeným v článku 15 tohoto nařízení alespoň tyto informace:

a)  svého skutečného vlastníka, včetně země usazení a odvětví podnikání; a

b)  objem investic a tranše, jichž se sekuritizace týká;

ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určí způsob, jakým mají investoři informovat své příslušné orgány.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [XXX] from the date of entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.  Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel mezi sebou určí jeden subjekt, který bude plnit informační požadavky podle odstavce 1. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel zajistí, aby informace byly držiteli sekuritizované pozice a příslušným orgánům dostupné bezplatně, včas a srozumitelně. Subjekt, který má splnit požadavky podle odstavce 1 a 1a, zpřístupní informace týkající se sekuritizační transakce prostřednictvím úložiště pro sekuritizace, nad kterým je prováděn dohled a které splňuje požadavky uvedené v článcích 22a až 22d tohoto nařízení.

Subjekt odpovědný za podávání informací podle tohoto článku a úložiště pro sekuritizace, nad kterým je prováděn dohled a kde jsou informace zpřístupněny, jsou uvedeny v sekuritizační dokumentaci.

3.  ESMA musí zajistit transparentnost sekuritizačního trhu ve prospěch účastníků trhu a orgánů dohledu vytvořením alespoň přehledu o trhu, který bude obsahovat alespoň sekuritizovaná aktiva, emitenty a investiční pozice, na základě informací od emitentů, investorů a úložišť podle odstavce 1, 1a a 2 tohoto článku a čl. 22d odst. 3 tohoto nařízení.

Kapitola 2a

Podmínky a postupy pro registraci úložišť pro sekuritizace

Článek 5a

Registrace úložišť pro sekuritizace

1.  Pro účely čl. 5 odst. 2. se úložiště pro sekuritizace zaregistruje u ESMA.

2.  Úložiště pro sekuritizace musí být právnickou osobou usazenou v Unii a splňovat požadavky stanovené v článcích 22a až 22d, aby bylo způsobilé k registraci podle tohoto článku.

3.  Registrace úložiště pro sekuritizace je účinná pro celé území Unie.

4.  Registrované úložiště pro sekuritizace musí trvale splňovat podmínky pro registraci. Úložiště pro sekuritizace informuje bez zbytečného odkladu orgán ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro registraci.

ESMA má právo vznést námitky proti zásadním změnám podmínek pro registraci, které ohlásilo úložiště pro sekuritizace.

Článek 5b

Žádost o registraci

1.  Úložiště pro sekuritizace podá žádost o registraci orgánu ESMA.

2.  ESMA do dvaceti pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž má úložiště pro sekuritizace poskytnout doplňující informace.

Posoudí-li ESMA žádost jako úplnou, oznámí to úložišti pro sekuritizace.

3.  ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují náležitosti a formát žádosti o registraci uvedené v odstavci 1.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [one year from the date of entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 5c

Posouzení žádosti

1.  Do 40 pracovních dnů od oznámení podle čl. 5b odst. 2 třetího pododstavce posoudí ESMA žádost o registraci v závislosti na tom, zda úložiště pro sekuritizace splňuje články 22a až 22d, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí či zrušení registrace.

2.  Rozhodnutí, které ESMA přijme podle odstavce 1, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem od přijetí nebo později, pokud to ESMA uzná za nutné, včetně případů, kdy rozhodnutí nabývá účinnosti, pouze pokud jsou splněny zvláštní podmínky rozhodnutí ESMA.

Článek 5d

Oznámení rozhodnutí ESMA týkajících se registrace

1.  Přijme-li ESMA rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci nebo o zrušení registrace, oznámí to do pěti pracovních dnů od data rozhodnutí úložišti pro sekuritizace. Toto oznámení musí obsahovat řádné odůvodnění tohoto rozhodnutí.

2.  ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam úložišť pro sekuritizace registrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dní od data přijetí rozhodnutí podle odstavce 1.

Článek 5e

Výkon pravomocí uvedených v článcích 5f až 5h

Pravomoci svěřené podle článků 5f až 5h orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 5f

Žádost o informace

1.  ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od úložiště pro sekuritizace a spřízněných třetích osob, které úložiště pro sekuritizace využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činnosti, poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení.

2.  V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 ESMA:

a)  odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)  uvede účel žádosti;

c)  upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d)  stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)  upozorní osobu, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící; a

f)  upozorní na pokutu stanovenou v článku 5j ve spojení s oddílem IV písm. a) přílohy I, která bude uložena, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3.  V případě žádosti o poskytnutí informací na základě rozhodnutí podle odstavce 1 ESMA:

a)  odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)  uvede účel žádosti;

c)  upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d)  stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)  upozorní na penále stanovené v článku 5k, které bude uloženo, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f)  upozorní na pokutu stanovenou v článku 5j ve spojení s oddílem IV písm. a) přílohy I, která bude uložena, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící; a

g)  upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen Soudní dvůr) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.  Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však zůstávají plně odpovědni, pokud jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.  ESMA zašle neprodleně kopii svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 5g

Obecná ustanovení

1.  V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět nezbytná šetření osob uvedených v čl. 5f odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a)  zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b)  pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c)  předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 5f odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d)  vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e)  požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2.  Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. Toto pověření upozorní také na pokuty stanovené v článku 5j ve spojení s oddílem IV písm. b) přílohy I, které budou uloženy, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 5f odst. 1 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

3.  Osoby uvedené v čl. 5f odst. 1 spolupracují, pokud jde o šetření zahájená na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovené v článku 5k, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4.  Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů a datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze také žádat jako o předběžné opatření.

5.  Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 4, vnitrostátní justiční orgán přezkoumá, zda je rozhodnutí ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu šetření svévolná ani nepřiměřená. Při přezkoumávání přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu ESMA. Zákonnost rozhodnutí ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 5h

Kontroly na místě

1.  ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách či na pozemcích právnických osob uvedených v čl. 5f odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.

2.  Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor či na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 5g odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.  Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného povolení, v němž je uveden předmět a účel šetření.

4.  Osoby uvedené v čl. 5f odst. 1 spolupracují, pokud jde o kontroly na místě nařízené na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 5k, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. ESMA přijímá taková rozhodnutí po konzultaci s příslušným orgánem členského státu, na jehož území má kontrola probíhat.

5.  Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Za tímto účelem vykonávají pravomoci stanovené v odstavci 2. Na požádání se mohou kontrol na místě také účastnit úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu.

6.  Orgán ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 5g odst. 1. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako ESMA, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 5g odst. 1.

7.  Pokud úředníci ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim nabídne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

8.  Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze také žádat jako o předběžné opatření.

9.  Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 8, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkoumávání přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat ESMA o podrobné vysvětlení. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu ESMA. Zákonnost rozhodnutí ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 5i

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.  Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v příloze I, určí ve svém rámci nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí nyní ani v minulosti účastnit ani se přímo či nepřímo účastnit dohledu nad dotyčným úložištěm pro sekuritizace ani postupu registrace tohoto úložiště a své funkce plní nezávisle na ESMA.

2.  Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní zprávu se svým nálezem předá ESMA.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník vykonávat svou pravomoc žádat o informace podle článku 5f a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 5g a 5h. Při uplatňování těchto pravomocí dodržuje vyšetřující úředník článek 5e.

Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

3.  Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než zprávu se svým nálezem předá ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování podle tohoto článku jsou plně respektována práva dotčených osob na obhajobu.

4.  Předává-li vyšetřující úředník zprávu se svým nálezem ESMA, uvědomí o tom vyšetřované osoby. Ty mají právo do zprávy nahlížet, aniž je dotčen oprávněný zájem jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo na přístup ke zprávě se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.

5.  Na základě zprávy obsahující nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s článkem 51, ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti uvedených v příloze I, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 5p a uloží pokutu podle článku 5j.

6.  Vyšetřující úředník se jednání ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

7.  Komise přijme další procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty a penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, přechodných ustanovení a ustanovení o výběru pokut a penále, a přijme podrobná pravidla o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání sankcí.

Komisi přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22e, které doplní/mění toto nařízení tím, že upřesní procesní pravidla uvedená v prvním pododstavci.

8.  Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. ESMA dále neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 5j

Pokuty

1.  Pokud v souladu s čl. 5i odst. 5 ESMA zjistí, že se úložiště pro sekuritizace úmyslně nebo z nedbalosti dopustilo některého z porušení povinnosti uvedených v příloze I, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku.

Porušení povinnosti úložištěm pro sekuritizace se považuje za úmyslné, pokud ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že úložiště pro sekuritizace či jeho vrcholné vedení jednaly s cílem porušit povinnost.

2.  Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 se stanoví v těchto rozmezích:

a)  v případech porušení povinnosti uvedených v oddíle I písm. c), oddíle II písm. c) až g) a oddíle III písm. c) a f) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně [100 000 EUR], přičemž nepřesáhne [200 000 EUR];

b)  v případech porušení povinnosti uvedených v oddíle I písm. a), b) a d) až h) a oddíle II písm. a), b) a g) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně [50 000 EUR], přičemž nepřesáhne [100 000 EUR].

c)  v případech porušení povinnosti uvedených v oddíle IV přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.

Při rozhodování o tom, zda by základní výše pokuty měla být stanovena u dolní hranice, uprostřed či u horní hranice rozmezí stanovených v prvním pododstavci, ESMA přihlédne k ročnímu obratu dotyčného úložiště pro sekuritizace za předcházející hospodářský rok. V případě úložišť pro sekuritizace, jejichž roční obrat nedosahuje [1 milionu EUR], se základní výše pokuty stanovuje u dolní hranice stanovených rozmezí, v případě úložišť pro sekuritizace, jejichž roční obrat činí [1 až 5 milionů EUR], se základní výše pokuty stanovuje uprostřed stanovených rozmezí a v případě úložišť pro sekuritizace, jejichž roční obrat přesahuje [5 milionů EUR], se základní výše pokuty stanovuje u horní hranice stanovených rozmezí.

3.  Základní výše pokuty stanovené v odstavci 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v příloze II.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, přičte se k základní výši pokuty postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, odečte se od základní výše pokuty postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

4.  Bez ohledu na odstavce 2 a 3 výše pokuty není nižší než 2 % nepřekročí 20 % ročního obratu dotyčného úložiště pro sekuritizace za předchozí hospodářský rok, a pokud úložiště pro sekuritizace získalo přímo či nepřímo z porušení povinností finanční prospěch, je výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Jestliže se úložiště pro sekuritizace svým jednáním nebo opominutím dopustilo více než jednoho z porušení povinnosti uvedených v příloze I, uplatní se pouze vyšší z pokut vypočtených podle odstavců 2 a 3 vztahující se k jednomu z těchto porušení.

Článek 5k

Penále

1.  ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem donutit:

a)  úložiště pro sekuritizace, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 5p odst. 1 písm. a) porušování právních předpisů ukončilo; nebo

b)  osobu uvedenou v čl. 5f odst. 1, aby:

i)  poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 5f;

ii)  spolupracovala při šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 5g; nebo

iii)  spolupracovala při kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 5h.

2.  Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3.  Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.  Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Na konci této doby ESMA opatření přezkoumá.

Článek 5l

Vyjádření účastníků řízení

1.  Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále podle článků 5j a 5k poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

2.  Při řízení musí být plně dodržováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.

První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému nebo významnému a bezprostřednímu narušení integrity, transparentnosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, včetně stability a přesnosti údajů nahlášených registru obchodních údajů. V uvedeném případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

Článek 5m

Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

1.  ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 5j a 5k s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001.

2.  Pokuty a penále uložené podle článků 5j a 5k jsou správní povahy.

3.  Rozhodne-li se ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

4.  Pokuty a penále uložené podle článku 5j a 5k by měly být vymahatelné v souladu s platnými předpisy občanského procesního práva členského státu, na jehož území byla pokuta nebo penále uloženy.

Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí orgánu ESMA a Soudnímu dvoru.

Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.

Výkon rozhodnutí lze zastavit pouze rozhodnutím Soudního dvora. Rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

5.  Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 5n

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uložené pokuty nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 5o

Zrušení registrace

1.  Aniž je dotčen článek 5q, zruší ESMA registraci úložiště pro sekuritizace, jestliže úložiště pro sekuritizace:

a)  se registrace výslovně vzdá nebo za šest měsíců předcháázejících datu zrušení rozhodnutí neposkytuje služby;

b)  získalo registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýmikoli jinými nedovolenými prostředky;

c)  již nesplňuje podmínky, za nichž bylo registrováno.

2.  ESMA o svém rozhodnutí zrušit registraci úložiště pro sekuritizace uvědomí bez zbytečného odkladu dotčený příslušný orgán uvedený v článku 15.

3.  Příslušný orgán členského státu, ve kterém úložiště pro sekuritizace vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro zrušení registrace dotyčného úložiště pro sekuritizace. Pokud ESMA rozhodne o zamítnutí zrušení registrace dotčeného úložiště pro sekuritizace, musí své rozhodnutí řádně odůvodnit.

4.  Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 3 je orgán určený podle článku 15.

Článek 5p

Poplatky za dohled

1.  ESMA účtuje úložišti pro sekuritizace poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto poplatky plně pokrývají nutné výdaje ESMA spojené s registrací úložiště pro sekuritizace a dohledem nad ním.

2.  Výše poplatku účtovaného úložišti pro sekuritizace pokrývá veškeré správní náklady vzniklé ESMA na jeho registraci i na činnosti dohledu nad ním a je přiměřená obratu dotyčného úložiště pro sekuritizace.

3.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22e, které doplní/mění toto nařízení tím, že dále stanoví typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

Článek 5q

Opatření v oblasti dohledu přijímaná ESMA

1.  Pokud v souladu s čl. 5i odst. 5 ESMA zjistí, že se úložiště pro sekuritizace dopustilo některého z případů porušení povinnosti uvedených v příloze I, přijme jedno nebo více z těchto rozhodnutí, kterým:

a)  požaduje, aby úložiště pro sekuritizace porušování povinnosti ukončilo;

b)  uloží pokuty podle článku 5j;

c)  vydá veřejná oznámení;

.

e)  požaduje dočasné zastavení veškerých postupů, které jsou v rozporu s tímto nařízením;

f)  přijímá veškerá opatření k zajištění toho, aby úložiště pro sekuritizace nadále splňovalo zákonné požadavky podle tohoto nařízení;

g)  ukládá dočasný zákaz přijímat nové původce, sponzory nebo sekuritizační jednotky pro speciální účel nebo rozšiřovat služby, které úložiště pro sekuritizace nabízí, pokud zmíněné subjekty ohrozí stabilitu nebo přesnost dat;

h)  požaduje odchod fyzické osoby z řidicích orgánů úložiště pro sekuritizace;

d)  jako krajní řešení zruší registraci úložiště pro sekuritizace.

2.  Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, která by měla být posouzena na základě těchto kritérií:

a)  trvání a četnost porušení povinnosti;

b)  zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech podniku nebo v jeho systémech řízení či vnitřních kontrolách;

c)  zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

d)   zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti.

3.  ESMA bez zbytečného odkladu oznámí veškerá rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 dotyčnému úložišti pro sekuritizace a sdělí je příslušným orgánům, které jsou určeny podle článku 15, a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Při zveřejnění svého rozhodnutí podle prvního pododstavce ESMA rovněž zveřejní, že dotyčné úložiště pro sekuritizace má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat, případně skutečnost, že takové odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek, jakož i skutečnost, že odvolací orgán ESMA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 5r

Zákaz resekuritizace

Podkladové expozice použité v sekuritizaci nezahrnují sekuritizace.

Kapitola 3

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace

Článek 6

Používání označení „jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace“

Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel mohou pro své sekuritizace používat pouze označení „JTS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud daná sekuritizace splňuje veškeré požadavky oddílu 1 nebo oddílu 2 tohoto nařízení ▌a pokud podali orgánu ESMA oznámení podle čl. 14 odst. 1 a příslušná sekuritizace je na seznamu uvedeném v čl. 14 odst. 4.

Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel zapojení do sekuritizace považované za JTS musí být usazeni v Unii, pokud nejsou usazení ve třetí zemi, pro kterou Komise přijala akt v přenesené pravomoci podle článku 22f.

Oddíl 1

Obecné požadavky na JTS sekuritizace

Článek 7

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace

1.  Sekuritizace, s výjimkou programů a transakcí sekuritizací ABCP, které splňují požadavky článků 8, 9 a 10 tohoto nařízení, se považují za „JTS“ sekuritizace.

1a.  Sekuritizace, s výjimkou programů a transakcí ABCP, které byly prodány investorům po 1. lednu 2011 a před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, budou od okamžiku, kdy jsou předmětem oznámení podle čl. 14 odst. 1, považovány za JTS sekuritizace za předpokladu, že:

a)  v době emise splňovaly požadavky stanovené v čl. 8 odst. 1 až 5 a 7 až 9 a v čl. 9 odst. 1 a 3;

b)  ode dne oznámení podle čl. 14 odst. 1 splňovaly požadavky stanovené v čl. 8 odst. 2, 6, v čl. 9 odst. 2, 4 až 8 a v čl. 10 odst. 1 až 4.

1b.  ESMA podle článku 16 nařízení 1095/2010 přijme pokyny a doporučení pro harmonizovaný výklad a uplatňování požadavků stanovených v článcích 8, 9 a 10.

Článek 8

Požadavek na jednoduchost

1.  Sekuritizační jednotka pro speciální účel nabývá podkladové expozice prodejem nebo postoupením takovým způsobem, jenž je vymahatelný vůči prodávajícímu nebo jakékoli jiné třetí straně, a to i v případě platební neschopnosti prodávajícího. V případě platební neschopnosti prodávajícího převod podkladových expozic na sekuritizační jednotku pro speciální účel nepodléhá přísným ustanovením o zpětném vyžádání (clawback). Pokud se převod podkladových expozic provádí postoupením a finalizuje se později než při uzavření transakce, měly by rozhodné události pro provedení takové finalizace zahrnovat minimálně tyto události:

a)  závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

b)  selhání nebo platební neschopnost prodávajícího; a

c)  nenapravené porušení smluvních závazků prodávajícím.

2.  Prodávající poskytne prohlášení a záruky, že podle jeho nejlepších znalostí podkladové expozice zahrnuté v dané sekuritizaci nejsou zatíženy ani nejsou v jiném stavu, od něhož lze očekávat, že nepříznivě ovlivní vykonatelnost prodeje či postoupení.

3.  Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku pro speciální účel splňují předem stanovená a jasně definovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic.

4.  Sekuritizace je kryta seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní. Seskupení podkladových expozic je považováno za homogenní, pokud náleží ke stejnému typu aktiva a pokud jsou jejich smluvní charakteristiky, charakteristiky úvěrového rizika a další charakteristiky, které určují peněžní tok těchto aktiv, dostatečně podobné. Seskupení úvěrů na obytné nemovitosti, seskupení podnikových úvěrů, úvěru na obchodní majetek, leasingů a úvěrových příslibů téže kategorie, seskupení automobilových úvěrů či leasingů a seskupení úvěrových příslibů pro fyzické osoby pro účely osobní a rodinné spotřeby a spotřeby domácností jsou považována za jednotný druh aktiva. Podkladové expozice jsou smluvně závaznými a vymahatelnými závazky s právem plného postihu dlužníka, s definovanými pravidelnými platebními toky, přičemž splátky se mohou lišit z hlediska výše, souvisejícími s pronájmem, jistinou, platbou úroků nebo jiným právem na příjem z aktiv odůvodňujících takové platby. Podkladové expozice nezahrnují převoditelné cenné papíry ve smyslu směrnice 2014/65/EU.

5.  Podkladové expozice nezahrnují sekuritizace.

6.  Podkladové expozice vznikají v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňuje na vytváření podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou, a jsou z hlediska ekonomické podstaty a tříd věřitelů srovnatelné s expozicemi vytvořenými v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele, které nejsou sekuritizovány. Podstatné změny standardů pro upisování se kompletně oznamují potenciálním investorům. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti, soubor úvěrů neobsahuje žádný úvěr, který byl nabízen a uzavřen s tím, že žadatel o úvěr nebo případně zprostředkovatelé byli uvědoměni, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřovány. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka splňuje požadavky stanovené v čl. 18 odst. 1 až 4, odst. 5 písm. a) a odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU nebo v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES nebo rovnocenné požadavky ve třetích zemích. Původce nebo původní věřitel má odborné znalosti ve vytváření expozic podobného charakteru, jako jsou sekuritizované expozice.

7.  Podkladové expozice, které jsou bez zbytečného odkladu převáděny na sekuritizační jednotku pro speciální účel, neobsahují v době výběru expozice v selhání ve smyslu čl. 178 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli, který při podpisu úvěrové smlouvy podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele:

a)  vyhlásil platební neschopnost, dohodl se se svými věřiteli na odepsání nebo restrukturalizaci dluhu nebo soud udělil jeho věřitelům právo vymáhat hmotné škody vzniklé v důsledku neprovedení splátky, a to v době tří let před datem vzniku dluhu;

b)  je veden v úředním rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií;

c)  má rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně dohodnuté splátky, je podstatně vyšší než u průměrného dlužníka u úvěrů tohoto druhu v příslušné jurisdikci.

8.  V době převodu expozic musí mít dlužníci nebo ručitelé uhrazenou alespoň jednu splátku, s výjimkou případu revolvingových sekuritizací zajištěných ▌ expozicemi splatnými v jediné splátce nebo mající splatnost kratší než jeden rok, včetně neomezených měsíčních splátek revolvingových úvěrů.

9.  Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic nemělo být strukturováno tak, aby záviselo především na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice. Podkladové expozice, které jsou zajištěny aktivy, jejichž hodnota je zaručena nebo zcela omezena povinností zpětného odkupu ze strany prodávajícího aktiv zajišťujících podkladové expozice, nebo jinou třetí stranou, která není závislá na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice. To však nebrání následnému obnovování nebo refinancování těchto aktiv.

9a.  Arbitrážní syntetické sekuritizace, při nichž aktiva nejsou převáděna ve prospěch sekuritizační jednotky pro speciální účel v rámci sekuritizace, u níž dochází ke skutečnému prodeji, nebo jsou uchována v rozvaze původce, jako je tomu v případě rozvahových syntetických sekuritizací, nejsou součástí jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace a neměly by za ně být ani považovány.

9b.  ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních norem upřesňujících:

a)  charakteristiky podkladových expozic, o kterých se zmiňuje odstavec 4 tohoto článku, a kritéria, která určují, že jsou tyto charakteristiky dostatečně podobné; a

b)  další druhy aktiv považovaná za jednotlivá aktiva pro účely odstavce 4 tohoto článku a čl. 12 odst. 2.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních norem Komisi do ... [six months from the date of entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 9

Požadavky na standardizaci

1.  Původce, sponzor nebo původní věřitel splňuje požadavek na ponechání si rizika v souladu s článkem 4 tohoto nařízení.

2.  Úroková sazba a měnová rizika vyplývající ze sekuritizace se zmírňují a opatření přijatá za tímto účelem se zveřejňují. Podkladové expozice nezahrnují deriváty, leda pro účely zajištění měnového a úrokového rizika. Uvedené deriváty se uzavírají a dokumentují v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

3.  Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci sekuritizovaných aktiv a závazků vycházejí z obecně používaných tržních úrokových sazeb a neodkazují na vzorce nebo deriváty.

4.  Pokud byla sekuritizace vytvořena bez revolvingového období, nebo pokud bylo revolvingové období ukončeno a byla doručena výzva k předčasnému splacení („enforcement notice“) nebo výzva k urychlenému splacení („acceleration notice“), nesmí být v sekuritizační jednotce pro speciální účel zablokována žádná významná částka a hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům prostřednictvím postupné amortizace sekuritizovaných pozic podle seniority sekuritizované pozice. U splácení sekuritizovaných pozic nesmí být změněno pořadí s ohledem na jejich senioritu a v transakcích s nonsekvenční předností plateb musí být stanoveny rozhodné události spojené s výkonem, zahrnující přinejmenším zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic pod předem stanovenou prahovou hodnotu. Nesmí existovat ustanovení požadující automatickou likvidaci podkladových expozic v tržní hodnotě.

5.  Pokud byla sekuritizace vytvořena s revolvingovým obdobím, zahrnuje transakční dokumentace vhodné rozhodné události pro předčasné splacení nebo pro ukončení revolvingového období, zahrnující přinejmenším:

a)  zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod tuto hodnotu;

b)  událost související s platební neschopností u původce nebo obsluhovatele;

c)  hodnota podkladových expozic v držení sekuritizační jednotky pro speciální účel poklesne pod předem stanovenou prahovou hodnotu (rozhodná událost pro předčasné splacení);

d)  situaci, kdy nebyl vytvořen dostatečný objem nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality (rozhodná událost pro ukončení revolvingového období).

6.  Transakční dokumentace jasně uvádí:

a)  smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost obsluhovatele a jeho řídícího týmu, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti obsluhy podkladových expozic, a případně svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)  postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, že selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nepovede k ukončení obsluhy, jako například smluvní ujednání o nahrazení, které umožňuje nahrazení obsluhovatele v případě selhání nebo platební neschopnosti;

c)  ustanovení zajišťující nahrazení protistran derivátů, poskytovatelů likvidity a banky vedoucí účet v případě jejich selhání, platební neschopnosti, popřípadě jiných specifikovaných událostí.

Pokyny, postupy a kontrola řízení rizik jsou řádně zdokumentovány a jsou zavedeny účinné systémy.

7.  Transakční dokumentace obsahuje jasně a jednotně formulované definice, nápravná opatření a kroky v souvislosti s prodlením a selháním dlužníků, restrukturalizací dluhu, odpuštěním dluhu, úlevou, platebními prázdninami, ztrátami, odpisy, zpětně získanými prostředky a jinými opatřeními napravujícími výsledky aktiv. Tato dokumentace jasně určuje přednost plateb, rozhodné události, změny v přednosti plateb v případě rozhodných událostí a také povinnost takové události vykazovat. Změny v takových podmínkách a postupech lze provádět za předpokladu, že významně nepříznivě neovlivní splácení sekuritizovaných pozic. Jakákoli změna v přednosti plateb se vykazuje v době, kdy k ní došlo.

8.  Transakční dokumentace obsahuje jasná ustanovení usnadňující včasné řešení konfliktů mezi různými kategoriemi investorů, hlasovací práva jsou jasně vymezena a přidělena držitelům a jsou jasně určeny odpovědnosti svěřenského správce a dalších subjektů, které mají fiduciární povinnost vůči investorům.

Článek 10

Požadavky na transparentnost

1.  Původce a sponzor ▌poskytnou investorovi před provedením investice přístup k údajům o statické a dynamické historické výkonnosti v oblasti selhání a ztráty, jako jsou údaje o prodlení a selhání, k v zásadě podobným expozicím. Tyto údaje zahrnují dobu nejméně sedmi let u jiných než retailových expozic a pět let u retailových expozic. Uvedou se důvody tvrzené podobnosti.

2.  Před emisí cenných papírů vzniklých sekuritizací se vzorek podkladových expozic podrobí vnějšímu ověření vhodnou a nezávislou osobou, včetně ověření toho, že údaje poskytnuté ve vztahu k podkladovým expozicím jsou přesné, s 95% mírou spolehlivosti.

3.  Původce nebo sponzor zpřístupní investorům jasně zdokumentovaný model peněžních toků ze závazků, a to jak před oceněním sekuritizace, tak průběžně, který přesně odpovídá smluvnímu vztahu mezi podkladovými expozicemi a toky plateb mezi původcem, sponzorem, investory, ostatními třetími stranami a sekuritizační jednotkou pro speciální účel.

3a.  Původce a sponzor zveřejní informace o dlouhodobé, udržitelné povaze sekuritizace pro investory a pomocí environmentálních a sociálních kritérií a kritérií řádné správy upřesní, jak sekuritizace přispěla k investicím do reálné ekonomiky a jakým způsobem původní věřitel využil uvolněný kapitál.

4.  Původce a sponzor ▌společně odpovídají za dodržení článku 5 tohoto nařízení a za zajištění, že veškeré informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. a) budou před oceněním poskytnuty potenciálním investorům. Původce a sponzor odpovídají za zajištění, že informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. b) až e) budou před oceněním poskytnuty alespoň v pracovní nebo počáteční podobě, je-li to přípustné podle článku 3 směrnice 2003/71/ES. Původce a sponzor ▌ navíc odpovídají za zajištění, že konečná dokumentace bude poskytnuta investorům nejpozději 15 dnů po uzavření transakce.

Oddíl 2

Požadavky na sekuritizaci obchodních cenných papírů zajištěných aktivy

Článek 11

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace obchodních cenných papírů zajištěných aktivy

Transakce ABCP se považuje za JTS, pokud splňuje požadavky na úroveň transakce článku 12. Program ABCP se považuje za JTS, pokud splňuje požadavky článku 13.

Článek 12

Požadavky na úrovni transakce

1.  Aby mohla být transakce v rámci programu ABCP považována za JTS, musí splňovat požadavky tohoto článku. Pro účely tohoto oddílu se pojmy „původce“ a „původní věřitel“ podle čl. 8 odst. 7 rozumí prodávající.

1a.  Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic nesmí záviset na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice. Tento požadavek se nevztahuje na aktiva, jejichž hodnota je zaručena nebo zcela omezena účinným závazkem ze strany prodávajícího nebo jiné třetí osoby, že za pevnou částku zpětně odkoupí či refinancuje aktivum zajišťující podkladové expozice, ani nebrání následnému obnovování nebo refinancování těchto aktiv.

2.  Transakce v rámci programu ABCP jsou kryty seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiva a mají zbytkovou váženou průměrnou životnost nejvýše jeden rok a žádná nemá zbytkovou splatnost delší než tři roky, a to s výjimkou seskupení automobilových úvěrů, automobilového leasingu a transakcí leasingu zařízení, u nichž je zbytková vážená průměrná životnost expozice nejvýše čtyři a půl roku a žádná podkladová expozice nemá zbytkovou splatnost delší než šest let. Podkladové expozice neobsahují žádné úvěry zajištěné hypotečními úvěry na obytné nemovitosti nebo komerčními hypotečními úvěry nebo plně zajištěnými úvěry na obytné nemovitosti uvedenými v čl. 129 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013. Podkladové expozice obsahují smluvně závazné a vymahatelné závazky s právem plného postihu dlužníka, s definovanými platebními toky souvisejícími s pronájmem, jistinou, úroky nebo jiným právem na příjem z aktiv odůvodňujících takové platby. Podkladové expozice nezahrnují převoditelné cenné papíry ve smyslu směrnice 2014/65/EU.

3.  Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci aktiv a závazků sekuritizační transakce vycházejí z obecně používaných tržních úrokových sazeb, ale neodkazují na komplexní vzorce nebo deriváty.

4.  Po selhání prodávajícího nebo po doručení výzvy k urychlenému splacení nesmí být v sekuritizační jednotce pro speciální účel zablokována žádná významná částka a hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům držícím sekuritizovanou pozici prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle seniority sekuritizované pozice. Nesmí existovat ustanovení požadující automatickou likvidaci podkladových expozic v tržní hodnotě.

5.  Podkladové expozice vznikají v rámci běžné podnikatelské činnosti prodávajícího podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které prodávající uplatňuje na vytváření podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. Podstatné změny standardů pro upisování se kompletně oznamují potenciálním investorům. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti, soubor úvěrů neobsahuje žádný úvěr, který byl nabízen a uzavřen s tím, že žadatel o úvěr nebo případně zprostředkovatelé byli uvědoměni, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřovány. Prodávající má odborné znalosti ve vytváření expozic podobného charakteru, jako jsou sekuritizované expozice.

6.  Transakční dokumentace obsahuje rozhodné události pro ukončení revolvingového období, včetně přinejmenším:

a)  zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod tuto hodnotu;

b)  události související s platební neschopností u prodávajícího nebo obsluhovatele;

c)  situace, kdy nebyl vytvořen dostatečný objem nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality.

7.  Transakční dokumentace jasně uvádí:

a)  smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, obsluhovatele a jeho řídícího týmu, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti obsluhy podkladových expozic, a případně svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)  postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, že selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nepovede k ukončení obsluhy;

c)  ustanovení zajišťující nahrazení protistran derivátů a banky vedoucí účet v případě jejich selhání, platební neschopnosti, popřípadě jiných specifikovaných událostí.

Pokyny, postupy a kontrola řízení rizik jsou řádně zdokumentovány a jsou zavedeny účinné systémy.

Článek 12 a

Role sponzora programu ABCP

1.  Sponzorem programu ABCP je úvěrová instituce, která je předmětem dohledu podle směrnice 2013/36/EU nebo regulovaný fond nebo správce aktiv.

2.  Sponzor programu ABCP je poskytovatelem likviditního příslibu a podporuje veškeré sekuritizované pozice na úrovni programu ABCP tím, že touto podporou kryje veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika a veškerá podstatná rizika rozmělnění sekuritizovaných expozic, stejně jako veškeré ostatní transakční náklady a náklady v rámci celého programu. Sponzor sděluje popis podpory poskytované na úrovni transakce investorům, a to včetně popisu poskytovaných likviditních příslibů.

3.  Aby úvěrová instituce mohla sponzorovat JTS program ABCP, musí svému orgánu dohledu v rámci zátěžového testu prokázat, že její úloha podle odstavce 2 neohrožuje její finanční stabilitu, a dokonce ani v mimořádně zátěžových situacích na trhu, při nichž dojde k vyčerpání trhu s krátkodobým financováním určeným pro všechny programy ABCP, pro něž plní tuto funkci. Za tímto účelem předkládá sponzor svému orgánu dohledu pravidelně konkrétní informace týkající se jeho kumulativních závazků spojených s rizikem likvidity a způsobu, jakým mohou být tyto závazky kryty rezervami v oblasti likvidity.

4.  Před přijetím expozice v transakci ABCP sponzor programu ABCP ověří, že prodávající poskytuje veškeré své úvěry na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů. Sponzor provádí vlastní hloubkovou prověrku podle článku 3 tohoto nařízení a ověřuje, zda prodávající splňuje řádné standardy pro upisování a zda má kapacity pro obsluhování a postupy inkasa, jež splňují požadavky uvedené v čl. 259 odst. 3 písm. i) až m) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo rovnocenné požadavky ve třetích zemích. Pokyny, postupy a kontrola řízení rizik jsou řádně zdokumentovány a jsou zavedeny účinné systémy.

5.  Původní věřitel nebo emitent na úrovni transakce nebo sponzor na úrovni programu ABCP splňuje požadavek na ponechání si rizika v souladu s článkem 4.

6.  Na programy ABCP se vztahuje článek 5. Sponzor programu ABCP nese odpovědnost za dodržování ustanovení článku 5, přičemž musí:

a)  zpřístupnit investorům veškeré souhrnné informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. a), přičemž tyto informace jsou aktualizovány na čtvrtletním základě; a

b)  zpřístupnit informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. b) až e) tohoto nařízení.

7.  V případě, že sponzor neobnoví závazek financování likviditního příslibu do uplynutí doby jeho platnosti, likviditní příslib se vyčerpá a cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí.

Článek 13

Požadavky na úrovni programu

1.  Všechny transakce v rámci programu ABCP musí splňovat požadavky článku 12 ▌. Jednotlivé transakce v maximální výši 5 % z celkové částky podkladových expozic programu ABCP mohou být, s výjimkou čl. 12 odst. 2, dočasně v nesouladu s článkem 12, aniž ovlivní postavení JTS programu.

2.  Původce, sponzor nebo původní věřitel splňuje požadavek na ponechání si rizika v souladu s článkem 4▌.

3.  Úvěrové ▌posílení nezavádí druhou vrstvu tranší na úrovni programu.

4.  Sponzorem programu ABCP je úvěrová instituce, která je předmětem dohledu podle směrnice 2013/36/EU. Sponzor je poskytovatelem likviditního příslibu, podporuje veškeré sekuritizované pozice na úrovni transakce v rámci programu ABCP a kryje veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika a veškerá podstatná rizika rozmělnění sekuritizovaných expozic, stejně jako veškeré ostatní transakční náklady a náklady v rámci celého programu.

5.  Sekuritizace emitované programem ABCP a ty, které zahrnují kupní opce, doložky o rozšíření nebo jiná ustanovení a které mají vliv na jejich konečnou splatnost, se nepovažují za JTS.

6.  Úroková sazba a měnová rizika vznikající na úrovni programu ABCP se zmírňují a opatření přijatá za tímto účelem se zveřejňují. Deriváty se na úrovni programu používají pouze pro účely zajištění měnového a úrokového rizika. Takové deriváty se dokumentují v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

7.  Dokumentace související s programem jasně uvádí:

a)  odpovědnost svěřenského správce a dalších subjektů s případnou fiduciární povinností vůči investorům;

▌ c)  smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora a jeho řídícího týmu, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti upisování úvěrů, případně svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

▌ e)  ustanovení pro nahrazení protistran derivátů a banky vedoucí účet na úrovni programu ABCP v případě jejich selhání, platební neschopnosti, popřípadě jiných specifikovaných událostí, které nejsou zahrnuty v likviditním příslibu;

f)  že v případě specifikovaných událostí, selhání nebo platební neschopnosti sponzora budou podniknuta nápravná opatření za účelem zajištění závazku financování nebo nahrazení poskytovatele likviditního příslibu. Pokud poskytovatel likviditního příslibu neobnoví závazek financování do 30 dnů po skončení doby jeho platnosti, likvidní facilita se vyčerpá, cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí a transakce přestanou kupovat expozice za současného splácení stávajících podkladových expozic.

Pokyny, postupy a kontrola řízení rizik jsou řádně zdokumentovány a jsou zavedeny účinné systémy.

8.  Původce a sponzor ▌ společně i jednotlivě odpovídají za dodržení článku 5 na úrovni programu ABCP a zajistí, aby byly následující informace poskytnuty před oceněním potenciálním investorům.

a)  všechny souhrnné informace požadované podle v čl. 5 odst. 1 písm. a);

b)  informace požadované v čl. 5 odst. 1 písm. b) až e).

8a.  V prospektu, nebo v případě, že prospekt nebyl vydán, v dokumentaci týkající se programu je uvedeno, zda a jakým způsobem byla splněna JTS kritéria podle článků 11 až 13.

Článek 14

Oznámení JTS a náležitá péče

1.  Původci a sponzoři pomocí vzoru uvedeného v odstavci 5 tohoto článku společně oznámí orgánu ESMA, že daná sekuritizace splňuje požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 tohoto nařízení (dále jen „oznámení JTS“). V případě programu ABCP s více původci oznámí každý původce orgánu ESMA informace související s požadavky uvedenými v článku 12 pouze ohledně vlastních transakcí. ESMA oznámení JTS zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách podle odstavce 4. Uvedené subjekty rovněž informují svůj příslušný orgán. Původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel mezi sebou určí jeden subjekt, který bude plnit funkci prvního kontaktního místa pro investory a příslušné orgány. Pokud původce a sponzor mezi sebou neurčí subjekt, který bude plnit požadavky podle tohoto článku, plní tyto požadavky původce.

1a.  Původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel mohou využít služeb třetí strany pro posouzení, zda sekuritizace splňuje kritéria JTS. Nicméně poradenská služba této třetí strany však nemá žádný dopad na odpovědnost původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky za splnění právních závazků vyplývajících z tohoto nařízení.

Pokud původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel využívají služeb třetí strany pro posouzení, zda je sekuritizace v souladu s články 7 až 10 nebo články 11 až 13, obsahuje oznámení JTS prohlášení, že dodržování kritérií JTS tato třetí strana potvrdila. Toto oznámení zahrnuje rovněž název oprávněné třetí strany a její místo usazení.

2.  Není-li původce nebo původní věřitel úvěrovou institucí nebo investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení č. 575/2013, k oznámení podle odstavce 1 tohoto článku se připojí:

a)  potvrzení původce nebo původního věřitele, že úvěry poskytuje na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování úvěrů a že má původce nebo původní věřitel zavedeny účinné systémy uplatňování těchto postupů.

b)  prohlášení ohledně toho, zda jsou prvky uvedené v písmeni a) předmětem dohledu.

3.  Původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel neprodleně oznámí orgánu ESMA a svému příslušnému orgánu, přestane-li sekuritizace splňovat požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 ▌.

4.  ESMA neprodleně zveřejní v příslušné části svých internetových stránek seznam všech sekuritizací, ve vztahu k nimž původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel oznámili, že splňují požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 ▌. ESMA tento seznam aktualizuje, pokud dané sekuritizace na základě rozhodnutí příslušných orgánů nebo oznámení původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky pro speciální účel již nejsou považovány za JTS sekuritizace. Pokud příslušný orgán uložil správní sankce nebo nápravná opatření v souladu s článkem 17, ihned to oznámí orgánu ESMA. ESMA ve svém seznamu ihned uvede, že příslušný orgán ve vztahu k dané sekuritizaci uložil správní sankce nebo nápravná opatření.

5.  ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace, které mají původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnout, aby splnili své povinnosti podle odstavce 1, a prostřednictvím standardizovaných vzorů stanoví jejich formát.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [twelve months from the date of entry into force of this Regulation].

▌Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 4

Dohled

Článek 15

Určení příslušných orgánů

1.  Dodržování povinností uvedených v článku 3 tohoto nařízení zajišťují následující příslušné orgány v souladu s pravomocemi udělenými příslušnými právními akty:

a)  pro pojišťovny a zajišťovny příslušný orgán určený v souladu s čl. 13 bodem 10 směrnice 2009/138/ES;

b)  pro správce alternativních investičních fondů odpovědný příslušný orgán určený v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU;

c)  pro SKIPCP a jejich správcovské společnosti příslušný orgán určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

d)  pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění příslušný orgán určený v souladu s čl. 6 písm. g) směrnice 2003/41/ES;

e)  pro úvěrové instituce nebo investiční podniky příslušný orgán určený v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013.

2.  Příslušné orgány odpovědné za dohled nad sponzory v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, zajistí, aby sponzoři dodržovali povinnosti stanovené v článcích 4 až 14 tohoto nařízení.

3.  Pokud jsou původci, původní věřitelé a sekuritizační jednotky pro speciální účel subjekty podléhajícími dohledu v souladu se směrnicí 2013/36/EU, nařízením (EU) č. 1024/2013, směrnicí 2009/138/ES, směrnicí 2003/41/ES, směrnicí 2011/61/EU nebo směrnicí 2009/65/ES, zajistí relevantní příslušné orgány určené v souladu s uvedenými akty, včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, dodržování povinností stanovených v článcích 4 až 5 tohoto nařízení.

4.  Pro subjekty, na něž se nevztahují legislativní akty Unie uvedené v odstavci 3, členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů za účelem zajištění souladu s články 4 až 5 tohoto nařízení. Členské státy informují Komisi, orgány ESMA, EBA a EIOPA a příslušné orgány ostatních členských států o určení příslušných orgánů podle tohoto odstavce. Tato povinnost neplatí pro nefinanční společnosti prodávající expozice v rámci programu ABCP nebo jiné sekuritizační transakce nebo systémy transakcí.

4a.  ESMA spolu s vnitrostátními příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad trhy s cennými papíry zajistí dohled nad dodržováním povinností stanovených v článcích 6 až 14 a jejich vymáhání.

5.  ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam příslušných orgánů uvedených v tomto článku.

Článek 16

Pravomoci příslušných orgánů

1.  Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán určený v souladu s čl. 15 odst. 2 až 4a měl dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci nezbytné k plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

2.  Příslušný orgán určený v souladu s čl. 15 odst. 2 až 4a pravidelně přezkoumává ujednání, postupy a mechanismy zavedené původci, sponzory, sekuritizačními jednotkami pro speciální účel a původními věřiteli pro dosažení souladu s tímto nařízením.

2a.  Příslušný orgán sleduje, a to i prostřednictvím pravidelných kontrol na místě, nové emise, zejména sekuritizací, s nimiž má trh jen málo zkušeností, za účelem odhalení porušení uvedených v čl. 17 odst. 1 nebo prvků, pro které neexistuje žádné zjevné odůvodnění jiné než obcházení ustanovení tohoto nařízení.

3.  Příslušné orgány vyžadují, aby rizika plynoucí ze sekuritizačních transakcí, včetně reputačních rizik, byla hodnocena a řešena prostřednictvím vhodných politik a postupů původců, sponzorů, sekuritizačních jednotek pro speciální účel a původních věřitelů.

3a.  Příslušný orgán případně sleduje konkrétní dopady účasti na sekuritizačním trhu na stabilitu finanční instituce, jež působí jako původní věřitel, původce, sponzor nebo investor, a to v rámci obezřetnostního dohledu, jejž vykonává v oblasti sekuritizace, a aniž by tím byla dotčena přísnější odvětvová regulace, zohledňuje:

a)  velikost kapitálových rezerv s cílem v zájmu oslabení procykličnosti sekuritizačního trhu;

b)  velikost rezerv v oblasti likvidity s cílem vyvážit případnou koncentraci podpory finančních institucí pro programy ABCP;

c)  riziko likvidity pro investory v důsledku nesouladu mezi splatností jejich financování a investicemi;

V případě, kdy příslušný orgán odhalí riziko ohrožující finanční stabilitu finanční instituce nebo finančního systému jako celku, přijme bez ohledu na své povinnosti vyplývající z článku 21 opatření ke zmírnění těchto rizik, podá zprávu o svých zjištěních určenému orgánu příslušnému k uplatnění makroobezřetnostních nástrojů podle nařízení (EU) č. 575/2013 a Evropské radě pro systémová rizika a uvědomí o nich Komisi a Evropský parlament.

3b.  Příslušný orgán spolu s orgánem ESMA sleduje každé případné obcházení povinností podle čl. 4 odst. 1a tohoto nařízení, kdy dochází k tomu, že sekuritizace jsou konkrétně vytvářeny a uváděny na trh tak, aby nespadaly do působnosti těchto povinností. Příslušný orgán monitoruje a podá zprávu orgánu ESMA, přičemž orgán ESMA informace poskytnuté příslušným orgánem posoudí a podá v této věci zprávu Komisi, Parlamentu a Radě o veškerých klíčových událostech v rámci vývoje tržních postupů.

Článek 16 a

Obezřetnostní dohled nad sekuritizačním trhem

1.  V rámci svých příslušných úkol je Evropská rada pro systémová rizika odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad sekuritizačním trhem Evropské unie a orgán EBA je odpovědný za mikroobezřetnostní dohled, přičemž jsou zohledněna specifika tržních segmentů a tříd aktiv.

2.  V návaznosti na zveřejnění zprávy o sekuritizačním trhu předkládané každé dva roky podle článku 29 a s cílem zohlednit změny na trhu, předcházet vzniku bublin aktiv v různých tržních segmentech nebo třídách aktiv a zabránit tomu, aby došlo v době krize k uzavření některých částí sekuritizačního trhu Unie, předloží orgán EBA v úzké spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika do šesti měsíců od zveřejnění této zprávy návrh regulačních technických norem do a poté každé dva roky vypracuje revidované regulační technické normy, a to s cílem upřesnit následující:

a)  míru ponechání si rizika uvedenou v čl. 4 odst. 1 v maximálním rozmezí 5 až 20 % vztahující se na modality ponechání si rizika uvedené v čl. 4 odst. 2 při zohlednění specifik tržních segmentů;

b)   míru, do které se záruky vztahují na sekuritizovaná aktiva;

c)   zda si původce ponechal expozice ve své rozvaze po určitou dobu jejich původní splatnosti při stanovování požadované míry ponechání si rizika;

d)  zda je požadovaná míry ponechání si rizika využita v maximální výši 20 % nebo motivaci pro její snížení při zohlednění specifik tržních segmentů; a

e)  zda se záruky vztahují na sekuritizovaná aktiva.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být vypracovány do .... [two years from the date of entry into force of this Regulation] nebo případně do dvou let od data, kdy byl podle tohoto odstavce vypracován poslední návrh regulačních technických norem. Úprava míry ponechání si rizika uvedená v návrhu regulačních technických norem vstoupí v platnost v případě sekuritizací, které nebyly oznámeny ECB v souladu s články 243 a 244 nařízení (EU) č. 575/2013, předtím, než tyto regulační technické normy vstoupí v platnost.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [two years from the date of entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

3.  Po zveřejnění zprávy uvedené v článku 29 tohoto nařízení vydá Evropská rada pro systémová rizika doporučení pro členské státy, v nichž upřesní, zda je nutné znovu posoudit opatření založená na dlužníkovi včetně úpravy maximálního poměru úvěru k hodnotě nemovitosti, úvěru k příjmu nebo nákladů na obsluhu dluhu vůči příjmům v případě aktiv, která mají být sekuritizována.

4.  Při každém předložení návrhu regulačních technických norem podle odstavce 2 tohoto článku musí Komise také posoudit, zda je nutné v souladu článkem 270f nařízení (EU) č. 575/2013 změnit úrovně rizika pro sekuritizace stanovené v článcích 259, 260, 261, 263 a 264 nařízení (EU) č. 575/2013, a případně přijmout akty v přenesené pravomoci.

Článek 17

Správní sankce a nápravná opatření

1.  Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a uložit trestněprávní sankce podle článku 19 tohoto nařízení, stanoví členské státy pravidla pro ukládání přiměřených správních sankcí a nápravných opatření pro situace, kdy:

a)  původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnil požadavky článku 4;

b)  původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel nesplnili požadavky článku 5;

c)  sekuritizace je označena jako JTS a původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel této sekuritizace nesplnili požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 ▌;

ca)  původce či sponzor používá v rozporu s článkem 6 tohoto nařízení pro své sekuritizace označení „JTS“, i když sekuritizace nesplňuje všechny požadavky buď článků 7 až 10, nebo článků 11 až 13 tohoto nařízení;

cb)  původce nebo sponzor poskytl zavádějící oznámení podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení.

Členské státy rovněž zajistí, aby byly správní sankce a/nebo nápravná opatření účinně prováděny.

2.  Uvedené sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí mezi ně patřit alespoň:

a)  veřejné oznámení, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha daného porušení předpisu v souladu s článkem 22;

b)  příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

c)  ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky pro speciální účel nebo jakékoli jiné odpovědné fyzické osobě uložení dočasného zákazu vykonávat řídící funkce v uvedených subjektech;

d)  v případě porušení uvedeného v odst. 1 písm. c) tohoto článku ve vztahu k původci, sponzorovi a sekuritizační jednotce pro speciální účel dočasný zákaz oznamovat, že sekuritizace splňuje požadavky stanovené v článcích 7 až 10 nebo článcích 11 až 13 tohoto nařízení;

e)  v případě fyzické osoby maximální správní pokuta ve výši nejméně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní ke dni... [the date of entry into force of this Regulation].

f)  nebo v případě právnické osoby maximální správní pokuta uvedená v písmeni e) nebo až do výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle nejnovější dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními legislativními akty podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku;

g)  maximální správní pokuta ve výši nejméně trojnásobku výhody, která byla porušením předpisů získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky v písmenech e) a f).

ga)  minimální správní pokuta nejméně ve výši výhody, která byla porušením předpisů získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že částka převyšuje maximální částky uvedené v písmenech e) a f) tohoto odstavce.

3.  Pokud se ustanovení odstavce 1 použijí na právnické osoby, členské státy rovněž zajistí, aby příslušné orgány uplatnily správní sankce a nápravná opatření stanovená v odstavci 2 na členy řídícího orgánu a na další osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení předpisů.

4.  Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo nápravných opatření uvedených v odstavci 2 byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek k soudu.

Článek 18

Výkon pravomoci ukládat správní sankce a nápravná opatření

1.  Příslušné orgány vykonávají pravomoc ukládat správní sankce a nápravná opatření podle článku 17 tohoto nařízení v souladu se svým vnitrostátním právním řádem:

a)  přímo;

b)  ve spolupráci s jinými orgány;

c)  podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

2.  Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo nápravného opatření uloženého podle článku 17 tohoto nařízení zohledňují veškeré relevantní okolnosti, včetně toho, do jaké míry je porušení úmyslné nebo vyplývá z faktické chyby, a je-li to na místě:

a)  významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

b)  stupně odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení a toho, zda bylo při zajištění dodržení podmínek JTS využito poradenství poskytnuté třetí stranou;

c)  finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává zejména celkový roční obrat odpovědné právnické osoby nebo celkový roční příjem a čistá aktiva odpovědné fyzické osoby;

d)  výše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba vytvořila nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)  ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze stanovit;

f)  úrovně spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku či zamezené ztráty;

g)  předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

Článek 19

Stanovení trestních sankcí

1.  Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo nápravná opatření za ta porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce.

2.  Pokud se členské státy rozhodly v souladu s odstavcem 1 stanovit za porušení předpisů uvedená v čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení trestní sankce, zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci se soudními orgány, orgány trestního stíhání nebo orgány kriminální policie v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení předpisů uvedená v čl. 17 odst. 1 a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům a orgánům ESMA, EBA a EIOPA, aby splnily svou povinnost spolupráce pro účely tohoto nařízení.

Článek 20

Oznamovací povinnosti

Členské státy oznámí Komisi právní a správní předpisy k provedení této kapitoly včetně jakýchkoli relevantních trestněprávních ustanovení Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA do [one year from the date of entry into force of this Regulation]. Dále Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA bez zbytečného prodlení oznámí všechny následné změny těchto předpisů.

Článek 21

Spolupráce mezi příslušnými orgány a evropskými orgány dohledu

1.  Příslušné orgány uvedené v článku 15 tohoto nařízení a orgány ESMA, EBA a EIOPA vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem plnění svých úkolů podle článků 16 až 19, zejména za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy.

1a.  V rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu je vytvořen zvláštní sekuritizační výbor, v jehož rámci příslušné orgány úzce spolupracují, aby mohly plnit své povinnosti podle článků 16 až 19 tohoto nařízení.

2.  Příslušné orgány mohou v rámci výkonu své sankční pravomoci a v zájmu snazšího vymáhání peněžních sankcí rovněž spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí.

3.  Pokud příslušný orgán zjistí, že toto nařízení bylo porušeno, nebo má-li důvod se tak domnívat, informuje o svých zjištěních s dostatečnou podrobností příslušný orgán původce, sponzora, původního věřitele, sekuritizační jednotky pro speciální účel nebo investora. Dotčené příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled, aby zajistily jednotnost svých rozhodnutí, a příslušný orgán o porušení, který zjistí porušení, okamžitě uvědomí orgán ESMA.

4.  Pokud se porušení uvedené v odstavci 3 týká zejména nesprávného nebo zavádějícího oznámení podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení, příslušný orgán, jenž takové porušení zjistil, o svých zjištěních rovněž neprodleně informuje orgány ESMA, EBA a EIOPA.

5.  Po obdržení informací uvedených v odstavci 3 provede příslušný orgán veškerá nezbytná opatření pro řešení zjištěného porušení a oznámí je ostatním dotčeným příslušným orgánům, zejména příslušným orgánům původce, sponzora, sekuritizační jednotky pro speciální účel a příslušným orgánům držitele sekuritizační pozice, je-li znám. V případě neshody mezi příslušnými orgány je věc postoupena orgánu ESMA a použije se postup podle článku 19, popřípadě podle článku 20 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.  ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících obecnou povinnost spolupráce a informace, jež mají být vyměňovány podle odstavce 1 a oznamovací povinnosti podle odstavců 3 a 4.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do... [twelve months from the date of entry into force of this Regulation].

Komise pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 22

Zveřejnění správních sankcí a nápravných opatření

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečného odkladu zveřejnily na svých oficiálních internetových stránkách jakékoli rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření za porušení článků 4, 5 nebo čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení poté, co bylo uvedené rozhodnutí oznámeno adresátovi sankce nebo opatření.

2.  Zveřejnění uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o druhu a povaze porušení, totožnosti odpovědné osoby a uložených sankcích nebo opatřeních.

3.  Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti v případě právnických osob nebo totožnosti a osobních údajů v případě fyzických osob bylo nepřiměřené, nebo pokud má příslušný orgán za to, že by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, zajistí členské státy, aby příslušné orgány učinily jedno z následujících opatření:

a)  zveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou; nebo

b)  zveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření, přičemž po přiměřenou dobu vynechají totožnost a osobní údaje příjemce, pokud se předpokládá, že během této doby důvody pro anonymní zveřejnění pominou, a pokud takové anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotčených osobních údajů; nebo

c)   rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření nezveřejní vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)  že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii)  přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.

4.  V případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně lze zveřejnění příslušných údajů odložit. Pokud je proti rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření podán opravný prostředek k příslušným soudním orgánům, příslušné orgány tuto informaci ihned uvedou na svých oficiálních internetových stránkách spolu s případnými následnými informacemi o výsledku tohoto opravného prostředku. Jakékoli soudní rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření, se rovněž zveřejní.

5.  Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění podle odstavců 1 až 4 zůstalo na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

6.  Příslušné orgány informují orgány ESMA, EBA a EIOPA o veškerých uložených správních sankcích a nápravných opatřeních, a je-li to na místě, včetně veškerých opravných prostředků proti nim a jejich výsledků. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je orgánům ESMA, EBA nebo EIOPA.

7.  ESMA, EBA a EIOPA společně vedou centrální databázi správních sankcí a nápravných opatření, které jim byly oznámeny. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány v souladu s odstavcem 6.

Kapitola 4a

Požadavky týkající se uložišť pro sekuritizace

Článek 22a

Obecné požadavky

1.  Uložiště pro sekuritizace:

a)   musí mít spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními povinnostmi a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání jakémukoli vyzrazení důvěrných informací;

  b)  musí uplatňovat účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů týkajících se jeho řídicích pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s ním přímo či nepřímo úzce propojena;

c)  musí přijmout adekvátní strategie a postupy dostatečné k zajištění toho, aby on sám i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení; a

d)  musí mít a provozovat adekvátní organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jeho služeb a činností. Musí využívat vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

2.  Pokud uložiště pro sekuritizace nabízejí doplňkové služby, jako jsou analýzy, prognózy trhu, odhady ekonomického vývoje, stanovování cen a další analýzy obecných údajů, a související distribuční služby, oddělí v rámci provozu tyto doplňkové služby od úlohy uložiště, kterým je centrální sběr informací o sekuritizaci uvedených v čl. 5 odst. 1 a vedení záznamů o těchto informací.

3.  Vrcholné vedení a členové rady uložiště pro sekuritizaci musí mít dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení registru obchodních údajů.

4.  Uložiště pro sekuritizace musí mít objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek pro speciální účely podléhajících povinnosti v oblasti transparentnosti stanovené v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení. Uložiště pro sekuritizace musí poskytovatelům služeb zajistit nediskriminační přístup k informacím jím uchovávaným za podmínky, že k tomu příslušné protistrany dají souhlas. Omezení přístupu jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro údaje uchovávané uložištěm pro sekuritizace.

5.  Uložiště pro sekuritizace zveřejní ceny a poplatky spojené se službami poskytovanými podle tohoto nařízení. Zveřejní ceny a poplatky jednotlivých služeb poskytovaných samostatně, včetně slev a rabatů a podmínek, které je musí být splněny pro využití uvedených snížení. Umožní původcům, sponzorům a sekuritizačním jednotkám pro speciální účel plnit požadavky týkající se informací, pokud jde o samostatný přístup ke zvláštním službám. Ceny a poplatky účtované uložištěm pro sekuritizace musí být vztaženy k nákladům.

6.  Uložiště pro sekuritizace uplatňuje odpovídající postupy k zajištění kvality zveřejňovaných informací.

7.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování požadavků v oblasti transparentnosti a správnost informací, vypracuje orgán ESMA návrh regulačních norem, jež detailně popíší postupy, které má uložiště pro sekuritizace používat za účelem ověřování úplnosti a správnosti informací, které poskytují původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účely podle čl. 5 odst. 2.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [one year from the date of entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 22b

Funkční spolehlivost

1.  Uložiště pro sekuritizace určí zdroje operačního rizika a minimalizuje je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů. Tyto systémy musí být spolehlivé a bezpečné a mít dostatečnou kapacitu pro nakládání s obdrženými informacemi.

2.  Uložiště pro sekuritizace stanoví, provádí a dodržuje odpovídající politiku pro zajištění kontinuity provozu a krizový plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení činností a plnění svých povinností. Tento plán stanoví alespoň vytvoření záložních zařízení.

3.  Uložiště pro sekuritizace, jehož registrace byla zrušena, zajistí plynulou náhradu, včetně přenesení údajů do jiného uložiště.

Článek 22c

Zabezpečení a záznamy

1.  Uložiště pro sekuritizace zajistí důvěrnost, neporušenost a ochranu informací obdržených podle čl. 5 odst. 1.

2.  Uložiště pro sekuritizace smí informace, které obdrží v souladu s tímto nařízením, používat pro obchodní účely pouze v případě, že obdrží souhlas původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky pro speciální účely.

3.  Uložiště pro sekuritizace informace obdržené podle čl. 5 odst. 1 neprodleně zaznamená a uchová je po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv. K dokumentaci změn zaznamenaných informací používá uložiště včasné a účinné evidenční postupy.

4.  Uložiště pro sekuritizace původci, sponzorovi nebo sekuritizační jednotce pro speciální účely včas umožňuje přístup k informacím o dotčené smlouvě a jejich opravu.

5.  Uložiště pro sekuritizace přijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránilo jakémukoli zneužití informací uchovávaných jeho systémech.

Fyzická osoba, která má s uložištěm pro sekuritizace úzké propojení, nebo právnická osoba, která je s ním ve vztahu mateřského či dceřiného podniku, nesmí využít důvěrné informace zaznamenané v uložišti pro sekuritizace k obchodním účelům.

Článek 22d

Transparentnost a dostupnost údajů

1.  Uložiště pro sekuritizace pravidelně a ve snadno přístupné formě zveřejňuje informace podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení týkající se standardizovaných vzorů, které mu byly oznámeny.

2.  Uložiště pro sekuritizace shromažďuje a uchovává údaje a zajišťuje, aby subjekty uvedené v odstavci 3 měly přímý a bezprostřední přístup k informacím, na které odkazuje čl. 5 odst. 1 písm. a) až d) tohoto nařízení a umožnilo se jim plnit jejich příslušné povinnosti a mandáty.

3.  Uložiště pro sekuritizace podává souhrnné údaje podle standardizovaného vzoru poskytnutého orgánem ESMA. Tyto informace orgán ESMA zveřejňuje v souladu s čl. 5 odst. 2a tohoto nařízení.

4.  Uložiště pro sekuritizace poskytuje potřebné informace těmto subjektům, aby jim umožnilo plnit jejich příslušné povinnosti a mandáty:

a)  orgánu ESMA;

b)  příslušnému orgánu určenému podle článku 15 tohoto nařízení;

5.  Orgán ESMA sdílí s dalšími příslušnými orgány Unie informace potřebné k výkonu jejich povinností.

6.  Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem, včetně standardizovaných vzorů, upřesňujících informace, které mají původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel poskytnout, aby splnili své povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. a) až d) tohoto nařízení.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [one year from the date of entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 22e

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5i odst. 7, čl. 5p odst. 3 a v čl. 22f odst. 1 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou od ...[the date of entry into force of this Regulation].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5i odst. 7, čl. 5p odst. 3 a v čl. 22f odst. 1 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, které je v něm stanoveno. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s orgánem ESMA.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5i odst. 7, čl. 5p odst. 3 a čl. 22f odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament či Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Kapitola 4b (nová)

Režim ve vztahu ke třetím zemím

Článek 22f

Rovnocennost a uznávání regulačních rámce

1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22a za účelem doplnění tohoto nařízení prostřednictvím stanovení toho, že právní, dohledové a vynucovací předpisy určité třetí země:

a)  jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článcích 7 až 10 pro sekuritizaci jinou, než je sekuritizace obchodních cenných papírů zajištěných aktivy, požadavkům stanoveným v článcích 11 až 13 pro sekuritizaci obchodních cenných papírů zajištěných aktivy a pravomocím v oblasti dohledu a sankcím stanoveným v kapitole 4; a

b)  jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi.

2.  Pokud Komise přijala akt v přenesené pravomoci týkající se rovnocennosti v souvislosti se třetí zemí, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, má se za to, že sekuritizace splnila požadavky stanovené v článcích 7 až 10 pro sekuritizaci jinou, než je sekuritizace obchodních cenných papírů zajištěných aktivy, a požadavky stanovené v článcích 11 a 13 pro sekuritizaci obchodních cenných papírů zajištěných aktivy v případě, že je původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel usazena v dané třetí zemi a jestliže tento původce, sponzor a sekuritizační jednotka pro speciální účel splnili příslušné povinnosti, které v souvislosti s touto sekuritizací dotčena třetí země stanovila.

3.  Komise sleduje ve spolupráci s orgánem ESMA účinné provádění požadavků rovnocenných požadavkům, které jsou stanoveny v článcích 6 a 14, třetími zeměmi, v jejichž případě byl přijat akt v přenesené pravomoci týkající se rovnocennosti, a pravidelně v této věci podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V případě, že zpráva odhalí nedostatečné nebo nedůsledné uplatňování rovnocenných požadavků orgány třetí země, zváží Komise do 30 kalendářních dnů po předložení zprávy, zda uznání rovnocennosti právního rámce dotyčné třetí země nezruší.

HLAVA III

ZMĚNY

Článek 23

Změna směrnice 2009/65/ES

Článek 50a směrnice 2009/65/EU se vypouští.

Článek 24

Změna směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

1)  v článku 135 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých stanoví okolnosti, za nichž lze uložit přiměřený dodatečný kapitálový požadavek, pokud byly porušeny požadavky stanovené v článcích 3 a 4 nařízení [the securitisation Regulation], aniž je dotčen čl. 101 odst. 3.

3. Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s odstavcem 2 vypracuje EIOPA, při dodržení článku 301b, návrh regulačních technických norem, ve kterých vymezí metody pro výpočet zmíněného přiměřeného dodatečného kapitálového požadavku.

Komise pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

2)  Článek 308b se vypouští.

Článek 25

Změna nařízení (ES) č. 1060/2009

Nařízení (ES) č. 1060/2009 se mění takto:

1)  Ve 22. a 41. bodě odůvodnění, v článku 8c a v příloze II bodě 1 se slova „strukturovaný finanční nástroj“ nahrazují slovy „sekuritizační nástroj“ v odpovídajícím pádě.

2)  V 34. a 40. bodě odůvodnění, v čl. 8 odst. 4, v článku 8c, v čl. 10 odst. 3, v čl. 39 odst. 4 a v příloze I oddílu A bodu 2 odst. 5, příloze I oddílu B bodu 5, příloze II (v názvu a v bodě 2), příloze III, části I, bodech 8, 24 a 45, příloze III části III bodu 8 se slova „strukturované finanční nástroje“ nahrazují slovy „sekuritizační nástroje“ v odpovídajícím pádě.

3)  V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto nařízení také stanoví emitentům a spřízněným třetím stranám usazeným v Unii povinnosti ve vztahu k sekuritizačním nástrojům.“

4)  V článku 3 se písmeno l) nahrazuje tímto:

„sekuritizačním nástrojem“ finanční nástroj nebo jiná aktiva vyplývající ze sekuritizační transakce nebo systému transakcí ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení [this Regulation];

5)  článek 8b se zrušuje.“

Článek 26

Změna směrnice 2011/61/EU

Článek 17 směrnice 2011/61/EU se vypouští.

Článek 27

Změna nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)  V článku 2 se doplňují nové body 30 a 31, které znějí:

„krytým dluhopisem“ dluhopis splňující požadavky článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013.

(31) „subjektem krytého dluhopisu“ emitent krytého dluhopisu nebo krycí portfolio krytého dluhopisu.“

2)  V článku 4 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Ustanovení čl. 4 odst. 1 se nepoužije na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení [the Securitisation Regulation], pokud:

a) v případě sekuritizačních jednotek pro speciální účel daná sekuritizační jednotka pro speciální účel emituje výhradně sekuritizace, které splňují požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 a článku 6 nařízení [the Securitisation Regulation];

b) daná OTC derivátová smlouva je použita pouze pro účely zajištění úrokové sazby nebo nesouladu měn v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace; a

c) ujednání v rámci daného krytého dluhopisu nebo sekuritizace náležitě zmírňují úvěrové riziko protistrany ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám uzavřeným subjektem krytého dluhopisu nebo sekuritizační jednotkou pro speciální účel v souvislosti s daným krytým dluhopisem nebo sekuritizací.

6. S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku a s ohledem na potřebu předcházet regulatorní arbitráži vypracují evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem upřesňujících kritéria pro stanovení toho, která ujednání v rámci krytých dluhopisů nebo sekuritizací náležitě zmírňují úvěrové riziko protistrany ve smyslu odstavce 5.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [six months from the date of entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

3)  V článku 11 se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu společné návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a) postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení požadovaného ke splnění odstavce 3;

b) postupy, jimiž se mají řídit smluvní strany a relevantní příslušné orgány při uplatňování osvobození podle odstavců 6 až 10;

c) použitelná kritéria podle odstavců 5 až 10, zejména včetně toho, co by mělo být považováno za věcnou nebo právní překážku bránící okamžitému převodu kapitálu a splacení závazků mezi smluvními stranami.

Úroveň a typ kolaterálu požadovaného ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení [this Regulation] a které splňují podmínky čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení a požadavky článků 7 až 10 nebo článků 11 až 13 a článku 6 [the Securitisation Regulation], se stanoví s přihlédnutím k případným překážkám vznikajícím při výměně kolaterálu ve vztahu ke stávajícím ujednáním o kolaterálu v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace. Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [six months from the date of entry into force of this Regulation].

V závislosti na právní povaze smluvní strany Komise ▌ pravomoc k přijetí regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.

Článek 28

Přechodná ustanovení

1.  Toto nařízení se použije na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni [date of entry into force of this Regulation] nebo po tomto datu, při dodržení odstavců 2 až 6.

2.  Ve vztahu k sekuritizačním pozicím, které nejsou ke dni [date of entry into force of this Regulation] uzavřeny, smějí původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel používat označení „JTS“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v článku 6 tohoto nařízení.

3.  Na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni 1. ledna 2011 nebo po tomto datu, avšak před ... [date of entry into force of this Regulation], a na sekuritizace emitované před uvedeným datem, pokud byly po dni 31. prosince 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice, se požadavky týkající se náležité péče stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/35 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 nadále použijí ve znění použitelném ke dni... [day before date of entry into force of this Regulation].

4.  Ve vztahu k sekuritizačním pozicím, které nejsou ke dni [date of entry into force of this Regulation] uzavřeny, uplatňují úvěrové instituce nebo investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 2013/575, pojišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice 2009/138/ES, zajišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES a správci alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU nadále článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly 1, 2 a 3 a článek 22 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, respektive článek 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, ve znění použitelném ke dni [day before date of entry into force of this Regulation].

5.  Do doby, než budou použitelné regulační technické normy, jež má Komise přijmout podle čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení, uplatňují původci, sponzoři nebo původní věřitelé pro účely povinností stanovených v článku 4 tohoto nařízení na sekuritizace těch cenných papírů, které byly emitovány ke dni [date of entry into force of this Regulation] nebo po tomto datu, ustanovení kapitol 1, 2 a 3 a článku 22 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014.

6.  Do doby, než budou použitelné regulační technické normy, jež má Komise přijmout podle čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení, zpřístupňují původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro speciální účel pro účely povinností stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a e) tohoto nařízení informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 na internetových stránkách uvedených v čl. 5 odst. 2.

Článek 29

Zprávy

1.  Do ... [two years after the date of entry into force of this Regulation] a poté každé tři roky zveřejní orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA zprávu o provádění požadavků JTS stanovených v článcích 6 až 14 tohoto nařízení.

2.  Do ... [two years from the date of entry into force of this Regulation] Komise po konzultaci s evropskými orgány dohledu a ESRB zveřejní zprávu o dopadech tohoto nařízení na sekuritizační trh v Unii. Součástí zprávy je zejména posouzení veškerých následujících aspektů:

a)  dopadů zavedení označení JTS sekuritizace, a to i na reálnou ekonomiku a zejména na přístup MSP k úvěrům;

b)  fungování tohoto trhu;

c)  dopady na propojenost mezi finančními institucemi a stabilitu finančního sektoru.

2a.  Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA zveřejní nejméně každé dva roky od data vstupu tohoto nařízení v platnost zprávu o plnění požadavků tohoto nařízení a zejména požadavků na ponechání si rizika a způsoby ponechání si rizika podle čl. 4 odst. 2 ze strany účastníků trhu.

3.  Do [three years from the date of entry into force of this Regulation] zveřejní orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA zprávu o fungování požadavků na transparentnost uvedených v článku 5 tohoto nařízení a o transparentnosti sekuritizačního trhu v Unii.

3a.  Do [three years after entry into force of this Regulation] zveřejní orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA zprávu o proveditelnosti regulačního rámce doplňujícího nový rámec pro sekuritizaci ve smyslu tohoto nařízení, kterým se stanoví systém omezených licencovaných bank zajišťujících funkce sekuritizačních jednotek pro speciální účel s výhradním právem nakupovat expozice od původců a prodávat investorům pohledávky papírů krytých odkoupenými pohledávkami. Tato zpráva se z pohledu veřejné politiky a reálné ekonomiky podrobně zabývá výhodami a nevýhodami jasně určených subjektů, na něž se vztahuje zvláštní režim dozoru a insolvenční režim pokrývající základní zprostředkovatelské činnosti mezi původci a investory, ve srovnání se stávající velmi heterogenní situací.

3b.  Do ... [one year from the date of entry into force of this Regulation] zveřejní orgán EBA v úzké spolupráci s ESMA a EIOPA zprávu o proveditelnosti rámce pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou syntetickou sekuritizaci, týkající se pouze rozvahové sekuritizace a obsahující návrhy na přiměřené kapitálové požadavky uplatňované u této sekuritizace.

3c.  Do ... [18 months from the date of entry into force of this Regulation] předloží Komise na základě zprávy orgánu EBA uvedené v odstavci 3b zprávu Evropskému parlamentu a Radě o vytvoření rámce pro návrhy jednoduché, transparentní a standardizované syntetické sekuritizace, týkající se pouze rozvahové sekuritizace a obsahující návrhy na přiměřené kapitálové požadavky uplatňované u této sekuritizace, kterou případně doprovodí legislativními návrhy.

Článek 30

Přezkum

Do [three years after entry into force of this Regulation] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, kterou případně doprovodí legislativním návrhem

V této zprávě zohlední především zjištění obsažená ve zprávách uvedených v čl. 29 odst. 1 až 3c.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament  Za Radu

Předseda  Předseda

PŘÍLOHA I

Seznam porušení povinností, na něž odkazuje článek 5j

I  Porušení povinnosti související s organizačními požadavky nebo se střetem zájmů:

a)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22a odst. 1 tím, že nemá spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními povinnostmi a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání vyzrazení důvěrných informací;

b)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22a odst. 2 tím, že nemá ani neuplatňuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů týkajících se jeho řídicích pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo úzce propojena;

c)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22a odst. 3 tím, že nestanoví přiměřené strategie a postupy dostatečné k zajištění toho, aby on sám i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení;

d)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22a odst. 4 tím, že nemá nebo neprovozuje přiměřenou organizační strukturu, která zajišťuje souvislý a řádný výkon jeho služeb a činností registru;

e)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22a odst. 5 tím, že z provozního hlediska neodděluje doplňkové služby od funkce centrálního shromažďování a vedení záznamů o derivátech;

f)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22a odst. 6 tím, že nezajišťuje, aby vrcholné vedení a členové rady měli dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení uložiště pro sekuritizace;

g)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22a odst. 7 tím, že neuplatňuje objektivní nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek pro speciální účely podléhajících povinnosti v oblasti podávání zpráv stanovené v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení;

h)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22b odst. 8 tím, že nezveřejňuje ceny a poplatky spojené se službami poskytovanými podle tohoto nařízení, neumožňuje vykazujícím jednotkám samostatný přístup ke zvláštním službám nebo účtuje ceny a poplatky, které nejsou vztažené k nákladům;

II  Porušení povinnosti související s provozními požadavky:

a)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22b odst. 1 tím, že nestanoví zdroje operačního rizika nebo nezajišťuje jejich minimalizaci vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů;

b)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22b odst. 2 tím, že nestanoví, neprovádí nebo nedodržuje adekvátní politiku pro zachování provozu a krizový plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování jeho funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností uložiště pro sekuritizace;

c)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22d odst. 1 tím, že nezajišťuje důvěrnost, neporušenost nebo ochranu informací obdržených podle čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení;

d)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22c odst. 2 tím, že používá údaje, které obdrží v souladu s tímto nařízením, k obchodním účelům bez souhlasu příslušných smluvních stran;

e)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22c odst. 3 tím, že nezaznamená neprodleně informace obdržené podle článku 5 nebo je neuchovává po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv, nebo tím, že nezavedlo včasné a účinné evidenční postupy k dokumentování změn zaznamenaných informací;

f)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22c odst. 5 tím, že smluvním stranám neumožňuje včas přístup k informacím o uvedené smlouvě a jejich opravu;

h)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 22c odst. 6 tím, že nepříjímá veškeré přiměřené kroky, aby zabránilo jakémukoli zneužití informací uchovávaných v jeho systémech;

III  Porušení povinnosti související s transparentností a dostupností údajů:

a)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 5d odst. 1 tím, že nezveřejňuje pravidelně a ve snadno dostupné formě souhrnné údaje o informacích, které mu byly předány;

b)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 5d odst. 2 tím, že subjektům uvedeným v čl. 5d odst. 3 neumožňuje přímý a bezprostřední přístup k informacím, na které odkazuje článek 5, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.

IV  Porušení povinnosti týkající se překážek, jež brání výkonu dohledu:

a)  uložiště pro sekuritizace porušuje čl. 5f odst. 1 tím, že v reakci na prostou žádost o informace podanou orgánem ESMA podle čl. 5f odst. 2 nebo na rozhodnutí orgánu ESMA o žádosti o informace podle čl. 5f odst. 3 poskytuje nepravdivé nebo zavádějící informace;

b)  uložiště pro sekuritizace poskytuje nepravdivé nebo zavádějící odpovědi na otázky položené podle čl. 5g odst. 1 písm. c);

c)  uložiště pro sekuritizace neplní včas požadavky opatření, které v oblasti dohledu přijal orgán ESMA podle článku 5q.

d)  uložiště pro sekuritizace neoznamuje orgánu ESMA včas zásadní změny podmínek pro registraci.

PŘÍLOHA II

Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi pro účely použití čl. 22j odst. 3

Na základní výši pokuty podle čl. 5j odst. 2 se použijí kumulativně níže uvedené koeficienty:

I  Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:

a)  pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ jejich porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;

b)  pokud docházelo k porušování povinností po dobu delší než jeden měsíc, použije se koeficient ve výši 1,5;

c)  pokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci uložiště pro sekuritizace, zejména v jeho postupech, řídicích systémech či vnitřní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2;

d)  pokud má porušení povinnosti negativní vliv na kvalitu uchovávaných údajů, použije se koeficient ve výši 1,5;

e)  pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

f)  pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7;

g)  pokud vrcholné vedení ruložiště pro sekuritizace nespolupracuje s orgánem ESMA při výkonu jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5.

II  Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:

a)  pokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než 24 hodin, použije se koeficient ve výši 0,9;

b)  pokud může vrcholné vedení uložiště pro sekuritizace prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušení povinnosti, použije se koeficient ve výši 0,7;

c)  pokud uložiště pro sekuritizace upozornilo rychle, účinně a v plném rozsahu na porušení povinnosti orgán ESMA, použije se koeficient ve výši 0,4;

d)  pokud uložiště pro sekuritizace přijalo dobrovolně opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušení povinnosti nemohlo v budoucnu dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.

(1)

Úř. věst. C 82, 3.3.2016, s.1.

(2)

Úř. věst. C 219, 17.6.2016, s.2.

(3)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(4)

  Úř. věst. C 82, 3.3.2016, s.1.

(5)

  Úř. věst. C 219, 17.6.2016, s.2.

(6)

  Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(7)

  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

(8)

  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 263).

(9)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(10)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s.1)

(11)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(12)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).


ANNEX: LIST OF ENTITIES OR PERSONSFROM WHOM THE RAPPORTEUR HAS RECEIVED INPUT

The following list is drawn up on a purely voluntary basis under the exclusive responsibility of the rapporteur. The rapporteur has received input from the following entities or persons in the preparation of the report:

At the first stakeholders meeting on 25 January 2016:

Entity and/or person

AFME, Richard Hopkin

AIMA, Jane Moran

APG, Johan Banard

Bank of America Merill Lynch, Alexander Batchvarov

Blackrock, Carey Evans

Deutsche Bank, Stephanie Schneider

European Association of Public Banks, Thorsten Guthke

European Banking Federation, Enrique Velazquez

Financing and Leasing Association, Edward Simpson

French Banking Federation, Antoine Garnier

HSBC, Constance Usherwood

ING, Johanneke Weitjens

Intesa Sanpaolo, Francesca Passamonti

Lease Europe, Ingrid Vermeersch

Nederlandse Vereniging van Banken, Martijn Vliegenthart

NN Investment Partners, Emanuel van Praag

PGGM, Michel De Jonge

Prime Collateralised Securities, Ian Bell

At the second stakeholders meeting on 21 June 2016:

Entity and/or person

AFME, Richard Hopkin

AIMA, Jane Moran

AmCham, Cameron Morrisy

APG, Johan Banard

Association of British Insurers, Julie Shah

Association of Danish Mortgage Banks, Jens Valdemar Krenchel

Association of German Banks, Kolja Gabriel

Autorité des Marchés Financiers, Veronique Cerneau

AXA Group, Emmanuelle Nasse-Bridier

Bank of America Merill Lynch, Alexander Batchvarov

Banking & Payments Federation Ireland, Niamh O'Donnellan

Blackrock, Carey Evans

BMW, Maurus Unsoeld

British Banking Association, Ashley Dorrington

CreditUtility, Casey Campbell & Tamar Joulia-Paris

CREFC Europe, Peter Cosmetatos

Dutch Securitisation Association, Rob Koning

EuroABS, Ben Bates

European Association of Public Banks, Thorsten Guthke

European Banking Federation, Enrique Velazquez

European Financial Services Round Table, Rémi Haumonté

European Fund and Asset Management Association, Vincent Dessard

European Investment Fund, George Passaris

Finance Watch, Frederic Hache

Financing and Leasing Association, Edward Simpson

Fleishman Hillard, Chiara Sandon

Ford Credit Europe, Eugene Scales

French Asset Management Association, Maria Goncalves

French Banking Federation, Antoine Garnier

HSBC, Constance Usherwood

ING, Johanneke Weitjens

Insurance Europe, Alois Thiant

International Capital Market Association, Patrik Karlsson

Italian banking association, Emanuela Farris

KfW Bankengruppe, Helmut von Glasenapp

Lease Europe, Ingrid Vermeersch

Loan Market Association, Nicholas Voisey

McGraw Hill Financial, David Henry Doyle

Moody’s Investors Service, Winifred Alexander-Tate

NN Investment Partners, Emanuel van Praag

PGGM, Michel De Jonge

Prime Collateralised Securities, Ian Bell

Prudential M&G, Branimira Radoslavova

Société Générale, Hugues Saillard

Standard Life Investment, Anne Schneider

The Investment Association, Pamela Gachara

TwentyFour Asset Management, Rob Ford

Verband der Automobilindustrie, Ralf Diemer

Webers Handwick, Katie LaZelle

Other persons, who were not present at one of the two stakeholders meetings:

Entity and/or person

Bundesverband der Deutschen Industrie e.V., Reinhard Kudiß

CEPS, Karel Lannoo

CFA Institute, Josina Kamerling

De Argumentenfabriek, Robin Fransman

Deutsche Bank, Stephanie Schneider

Deutscher Industrie- und Handelskammertag e.V., Susanne Lechner

Deutsches Aktieninstitut e.V., Norbert Kuhn

EURONEXT, Daphne van der Stam

European Central Bank, Vítor Constâncio

European Court of Auditors, Baudilio Tomé Muguruza

European Investment Bank, Susanne Fuhrmann

ESMA, Steven Maijoor

FESSUD, Marie Lepretre

Financial Conduct Authority, Nicholas Herbert-Young

French Association of Specialised Finance Companies, Louis-Marie Durand

Intesa Sanpaolo, Francesca Passamonti

Investment Association, Pamela Gachara

Nederlandse Vereniging van Banken, Martijn Vliegenthart

Rabobank, Bas Brouwers

Santander, Andrew Scourse

Scope Ratings AG, Torsten Hinrichs

U.S. Treasury Representative, Lawrence Norton

University of Amsterdam, Ewald Engelen

University of the West of England, Daniela Gabor

VNO-NCW, Winand Quaedvlieg


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Společná pravidla pro sekuritizaci a vytvoření evropského rámce pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci

Referenční údaje

COM(2015)0472 – C8-0288/2015 – 2015/0226(COD)

Datum předložení EP

30.9.2015

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

14.10.2015

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

14.10.2015

IMCO

14.10.2015

JURI

14.10.2015

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ITRE

13.10.2015

IMCO

10.11.2015

JURI

13.10.2015

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Paul Tang

26.11.2015

 

 

 

Projednání ve výboru

24.5.2016

13.6.2016

21.6.2016

11.10.2016

Datum přijetí

8.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Petr Ježek, Othmar Karas, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

David Coburn, Fabio De Masi, Ildikó Gáll-Pelcz, Eva Joly, Siegfried Mureşan, Joachim Starbatty, Tibor Szanyi

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Salvatore Cicu, Jan Huitema, Seán Kelly, Mairead McGuinness, Jens Nilsson

Datum předložení

19.12.2016

Právní upozornění - Ochrana soukromí