ZPRÁVA o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU
12.1.2017 - (2016/2100(INI))
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Tibor Szanyi
- NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
- VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
- STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
- STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
- STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
- STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
- VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. června 2016 o politice hospodářské soutěže v roce 2015 (COM(2016)0393) a na pracovní dokument útvarů Komise zveřejněný téhož dne jako průvodní dokument,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 39, 42 a 101 až 109 této smlouvy,
– s ohledem na protokol č. 26 SFEU o službách obecného zájmu,
– s ohledem na protokol č. 2 SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality,
– s ohledem na univerzální rámec pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému (SAFA), který vytvořila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),
– s ohledem na příslušné právní předpisy, pokyny, rozhodnutí, sdělení a dokumenty Komise týkající se hospodářské soutěže,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2016 o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU za rok 2014[4] a na své usnesení ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU za rok 2013[5],
– s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 6. května 2015 o zahájení zkoumání elektronického obchodu podle článku 17 nařízení Rady (ES) č. 1/2003, (C(2015)3026),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. květne 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce[6],
– s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem[7],
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků[8],
– s ohledem na bílou knihu o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU ze dne 9. července 2014 (COM(2014)0449),
– s ohledem na odpovědi Komise na otázky Parlamentu k písemnému zodpovězení E-000344/2016, E-002666/2016 a E-002112/2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o letectví[9], zejména na body 6, 7 a 11 tohoto usnesení týkající se revize nařízení (ES) č. 868/2004 za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v zahraničních vztazích odvětví letecké dopravy EU a posílení jeho postavení v rámci hospodářské soutěže, účinnějšího předcházení nekalé hospodářské soutěži, zaručení reciprocity a zamezení nekalým praktikám včetně poskytování dotací a státní podpory leteckým společnostem z určitých třetích zemí, které narušují trh, přičemž zásadním prvkem pro zajištění těchto rovných podmínek je finanční transparentnost v ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007[10],
– s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod[11],
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0001/2017),
A. vzhledem k tomu, že silná a efektivní politika EU v oblasti hospodářské soutěže byla vždy jedním z pilířů vnitřního trhu, neboť podporuje ekonomickou efektivitu a vytváří příznivé podmínky pro růst, inovace a technologický pokrok a zároveň stlačuje ceny;
B. vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže je základním předpokladem boje proti tříštění vnitřního trhu, a tudíž vytváří a udržuje rovné podmínky pro podniky v celé EU;
C. vzhledem k tomu, že Evropská unie by pod vedením Komise měla prosazovat „kulturu hospodářské soutěže“ v EU a na celém světě;
D. vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže je sama o sobě prostředkem ochrany evropské demokracie, neboť brání přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika jedinců, která by narušila schopnost politických orgánů Evropy jednat nezávisle na velkých průmyslových a bankovních skupinách;
E. vzhledem k tomu, že řádné uplatňování pravidel hospodářské soutěže (včetně antimonopolních pravidel) v souladu se sociálně tržním hospodářstvím by mělo zabránit přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika soukromých společností a rovněž podněcovat hospodářské subjekty tím, že jim poskytuje motivaci být dynamické a inovativní a na trzích se odlišovat;
F. vzhledem k tomu, že spravedlivá hospodářská soutěž zajišťuje účinnost a otevřenost trhů, což vede k nižším cenám, vzniku nových subjektů, vyšší kvalitě výrobků a služeb a většímu výběru pro spotřebitele a zároveň podporuje výzkum a inovace, hospodářský růst a odolnější společnosti;
G. vzhledem k tomu, že politika v oblasti hospodářské soutěže může a měla by významným dílem přispívat ke klíčovým politickým prioritám, jako je podpora inovací, kvalitních pracovních míst, boj proti změně klimatu, udržitelný růst a udržitelný rozvoj, investice, účinné využívání zdrojů, ochrana spotřebitelů a lidského zdraví, a současně posilovat jednotný trh, zejména pokud jde o jednotný digitální trh a energetickou unii;
H. vzhledem k tomu, že úspěšná politika hospodářské soutěže nesmí směřovat výhradně ke snižování cen pro spotřebitele, ale musí mít na paměti i inovativnost a investiční aktivitu evropského průmyslu a zvláštní podmínky hospodářské soutěže pro malé a střední podniky;
I. vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže je rovněž založena na hodnotách sociální spravedlnosti, politické nezávislosti, transparentnosti a řádného řízení;
J. vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže je vzájemně provázaná s dalšími zásadními politikami EU včetně daňové, průmyslové a digitální politiky, jejichž koordinace má zajistit soulad se základními zásadami, které jsou zakotveny ve Smlouvách, zejména se zásadou transparentnosti a loajality;
K. vzhledem k tomu, že daňové úniky, daňové podvody a daňové ráje stojí daňové poplatníky v EU miliardy eur ročně (některé odhady uvádějí až jeden bilion eur) v podobě ušlých výnosů a narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu mezi společnostmi, které platí svůj spravedlivý díl daní, a těmi, které tak nečiní;
L. vzhledem k tomu, že celosvětová spolupráce v oblasti prosazování hospodářské soutěže pomáhá předcházet rozdílům, pokud jde o opravné prostředky a výstupy donucovacích opatření, a pomáhá podnikům snižovat náklady na dodržování předpisů;
M. vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropské unie a rozhodovací praxe Komise poskytují rozdílný výklad pojmu „hospodářská činnost“ v závislosti na tom, zda jde o pravidla vnitřního trhu, nebo pravidla hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že tato matoucí praxe již nyní problematický pojem „hospodářská činnost“ dále komplikuje;
N. vzhledem k tomu, že k posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci může přispět jasné, srozumitelné a realizovatelné regulační prostředí přizpůsobující politiku hospodářské soutěže specifičnosti zemědělského odvětví, a to řešením nerovností ve vyjednávací síle mezi jednotlivými subjekty tohoto řetězce, zvýšením efektivity trhu a zajištěním právní jistoty a rovných podmínek na jednotném trhu;
O. vzhledem k tomu, že je obtížené předvídat výskyt ekonomických rizik a odhadovat, jakou formu a sílu budou mít, a vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby v případě závažných nerovností na trhu tržně orientovaná SZP podpořila zemědělce a umožnila dodatečné časově omezené výjimky z pravidel hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že Komise během krize v odvětví mléka a mléčných výrobků přijala jako krajní opatření rozhodnutí aktivovat článek 222 nařízení o společné organizaci trhů za účelem vyjmutí uznávaných zemědělských uskupení, která produkci mléka plánují společně, z povinnosti uplatňovat právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže;
P. vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci nelze vyřešit jen prostřednictvím politiky hospodářské soutěže;
Q. vzhledem k tomu, že z článku 102 SFEU jasně vyplývá, že přímé nebo nepřímé zavádění nekalých obchodních praktik v ostatních odvětvích potravinářského dodavatelského řetězce představuje porušení této smlouvy;
R. vzhledem k tomu, že s cílem zlepšit postavení zemědělců v potravinovém řetězci byla založena pracovní skupina pro zemědělské trhy, která by měla prozkoumat možnosti posílení jejich postavení, včetně zákonných možností navázání smluvních vztahů a pořádání společných akcí zemědělců; vzhledem k tomu, že závěry pracovní skupiny pro zemědělské trhy by měly být zohledněny v rámci případných budoucích debat a opatření, která mají být přijata;
1. vítá výroční zprávu Komise o politice v oblasti hospodářské soutěže, která prokazuje, že řádná politika EU v oblasti hospodářské soutěže může vytvořením spravedlivého konkurenčního prostředí napomoci opětovnému dosažení dostatečné míry investic a inovací; vítá, že se zpráva zaměřila na přínos politiky hospodářské soutěže pro odstranění překážek a opatření státní podpory narušujících hospodářskou soutěž ve prospěch vnitřního trhu; dále připomíná, že budoucnost Evropy by měla být založena na inovacích, sociálně tržním hospodářství a účinném využívání zdrojů, které vytvářejí vysokou životní úroveň pro všechny občany EU;
Integrace jednotného trhu
2. vítá skutečnost, že Komise si jako cíl vytýčila otevření nových možností pro občany a podniky, a připomíná, že volný pohyb zboží, kapitálu, služeb, zboží a osob představuje čtyři svobody jednotného trhu a že jejich provádění je klíčové pro přiblížení EU jejím občanům; zdůrazňuje, že bez účinné politiky EU v oblasti hospodářské soutěže nemůže vnitřní trh dosáhnout svého plného potenciálu; vítá, že Komise využívá nejrůznější nástroje, které má k dispozici, včetně kontroly spojování podniků, boje proti zneužívání dominantního postavení a postupům odporujícím pravidlům hospodářské soutěže, boje proti kartelům, kontroly státní podpory, koordinace se státními a případně i regionálními orgány pro hospodářskou soutěž a také odvětvových šetření;
3. trvá na tom, že účinná politika hospodářské soutěže musí umožňovat zvláštní podmínky trhu pro malé a střední podniky, mikropodniky a začínající podniky a musí chránit práva pracovníků a zajišťovat spravedlivé zdanění;
4. vyzývá členské státy a orgány EU, aby upřednostnily posílení jednotného trhu v období po brexitu zajištěním plného souladu s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a dalším posílením spolupráce mezi členskými státy v daňových záležitostech; dále upozorňuje na to, že brexit by mohl mít na politiku EU v oblasti hospodářské soutěže negativní dopad; upozorňuje zejména na riziko zdvojování řízení, jež by mohlo zvýšit administrativní náklady a způsobovat prodlení ve vyšetřování;
5. připomíná, že spravedlivá hospodářská soutěž je nezbytným předpokladem integrity vnitřního trhu EU a že všechny tržní subjekty by proto měly přispívat k placení daní spravedlivým dílem a že daně musí být placeny v místě, kde jsou generovány zisky; zdůrazňuje, že po odhaleních spojených s aférou „Lux Leaks“ EU uznala, že v zájmu posílení spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu je zapotřebí jednoduché a transparentní daňové politiky a regulace a že je nezbytné učinit přítrž nekalé daňové soutěži (včetně nelegálních daňových zvýhodnění), které se dopouštějí členské státy a která vystavuje poctivé daňové poplatníky morálnímu hazardu a další daňové zátěži a brání rozvoji MSP, včetně případů, kdy nové subjekty a MSP působící pouze v jedné zemi byly znevýhodňovány ve srovnání s nadnárodními korporacemi, které mohou přesouvat zisky nebo uplatňovat jiné formy agresivního daňového plánování prostřednictvím nejrůznějších rozhodnutí a nástrojů, které jsou k dispozici pouze těmto společnostem; zdůrazňuje, že je nezbytné důkladně vyšetřit všechny případy, kdy existuje podezření, že cílem je daňová optimalizace nadnárodních společností; zároveň vítá hloubková šetření Komise zaměřená na postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou selektivní daňové výhody, které mohou zahrnovat systémy zdaňování nadměrného zisku založeného na daňových rozhodnutích, a vítá rovněž nedávné výsledky šetření, které prokázaly, že selektivní daňové výhody představují podle právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže nezákonnou státní podporu; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby měla Komise široký přístup k informacím, a mohla tak zahájit další šetření podezřelých případů; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh jasných pokynů týkajících se státní podpory v oblasti daní, aby byly pokryty případy nekalé soutěže, a aby rovněž plně využila svých pravomocí podle práva hospodářské soutěže a pomohla členským státům účinně řešit škodlivé daňové praktiky; trvá na tom, že je zapotřebí větší úsilí i v postupu proti agresivním daňovým praktikám; zdůrazňuje, že rozhodující jsou zejména informace o daňových rozhodnutích a režimech převodních cen, které si vyměňují daňové orgány členských států; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy odmítají poskytnout GŘ pro hospodářskou soutěž přístup k uvedeným informacím; doporučuje, aby si daňové orgány členských států tyto vyměňovaly ve větší míře, a dále vyzývá členské státy, aby zveřejňovaly informace o svých daňových rozhodnutích, a navrhuje, aby tyto informace byly případně předkládány odděleně pro jednotlivé regiony; je přesvědčen, že rozhodnutí Komise, jež stanovila jasnou metodiku výpočtu hodnoty a nepatřičných konkurenčních výhod pro společnosti, jichž se týkají nesprávná rozhodnutí, poskytují dobrý právní základ pro další konvergenci;
6. zdůrazňuje, že korupce v oblasti zadávání veřejných zakázek má z hlediska narušování trhu závažné důsledky pro evropskou konkurenceschopnost; znovu opakuje, že zadávání veřejných zakázek je jednou z činností státní správy, které jsou vůči korupci nejzranitelnější; upozorňuje, že v některých členských státech jsou veřejné zakázky financované z EU spojeny s vyšším rizikem korupce než veřejné zakázky financované členským státem; připomíná, že k omezení hospodářské soutěže na trhu jsou široce využívány na míru upravené výzvy k předkládání nabídek; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí s cílem předcházet zneužívání fondů EU a podněcovat odpovědnost v oblasti zadávání veřejných zakázek; naléhavě žádá, aby byl zřízen Úřad evropského veřejného žalobce s potřebnými právy, aby bylo možné lépe vyšetřovat údajné trestné činy týkající se zneužívání finančních prostředků EU;
7. zdůrazňuje, že pouze řízením o státní podpoře nelze v členských státech trvale ukončit nekalou daňovou soutěž; doporučuje proto zřízení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob („full CCCTB“), který by měl pomoci odstranit narušení hospodářské soutěže a poskytnout záruku toho, že žádný zisk neopustí EU bez zdanění, zveřejňování relevantních informací o daňových rozhodnutích, přezkum směrnice o DPH za účelem předcházení podvodům a stanovení povinnosti velkých mezinárodních společností veřejně vykazovat svůj obrat a zisk odděleně pro jednotlivé země, a vyzývá členské státy, aby zvýšily transparentnost ve svých daňových postupech a zavedly vzájemnou ohlašovací povinnost; znovu opakuje, že pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže je nutné provést balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem a zavést pravidla výměny informací mezi zeměmi EU a mechanismus rychlé reakce v rámci boje s podvody v oblasti DPH;
8. zastává názor, že daňové plánování může narušit spravedlivou hospodářskou soutěž; vítá doporučení Komise upravit definici „stálé provozovny“ tak, aby se společnosti nemohly uměle obcházet daňové povinnosti v členských státech, v nichž vykonávají hospodářskou činnost; zdůrazňuje, že tato definice by měla řešit také specifickou situaci v digitálním odvětví a zajistit, aby společnost zapojená do plně nemateriálních činností byla považována za společnost se stálou provozovnou v členském státě, pokud si v ekonomice dané země udržuje výraznou digitální přítomnost;
9. zdůrazňuje, že v zájmu řešení roztříštěnosti jednotného trhu je nutné vymáhat pravidla jednotného trhu i na úrovni členských států a zabývat se případy porušení předpisů;
10. žádá, aby se jednotné kontaktní místo zdokonalilo na základě současných zkušeností se zjednodušenými správními místy pro digitální produkty; upozorňuje, že i se zjednodušenými jednotnými správními místy se mohou malé podniky a mikropodniky potýkat s významnou administrativní zátěží;
11. zdůrazňuje, že jednotný trh je třeba nadále posilovat odstraněním zbývajících bariér a překážek; je přesvědčen o tom, že spolehlivý rámec pro rozpočtovou a fiskální konvergenci by posílil hospodářskou soudržnost a konkurenceschopnost EU a zlepšil její schopnost čelit celosvětové konkurenci;
12. připomíná Komisi, že pro bezproblémové fungování jednotného trhu EU je naprosto nezbytné umožnit celostátním a regionálním orgánům, aby zasahovaly v situacích, jež vyplývají ze zeměpisného znevýhodnění a narušují schopnost úspěšného rozvoje trhu z hlediska hospodářského i sociálního;
13. trvá na tom, že je nutné bojovat proti fiskálnímu a sociálnímu dumpingu, nepatřičnému daňovému plánování a daňovým únikům, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž na celém jednotném trhu;
14. naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila provádění jednotného evropského železničního prostoru, zajistila úplnou transparentnost toků peněz mezi provozovateli infrastruktury a železničními podniky a ověřila, zda každý členský stát má silné a nezávislé vnitrostátní regulační orgány;
15. naléhavě žádá Radu, aby neprodleně přijala opatření za účelem přijetí návrhu Komise týkajícího se harmonizace společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob;
16. zastává názor, že přijetí eura těmi členskými státy, které se k jednotné měně dosud nepřipojily, by posílilo volnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;
Jednotný digitální trh
17. vítá strategii Komise pro jednotný digitální trh a zdůrazňuje zásadní roli, kterou má pro dokončení vnitřního digitálního trhu politika hospodářské soutěže; podporuje rovněž snahy Komise zajistit, aby politika EU v oblasti hospodářské soutěže v plném rozsahu platila i pro digitální jednotný trh, neboť hospodářská soutěž nejen nabízí spotřebitelům větší výběr, ale také poskytuje rovné podmínky, a vyjadřuje politování nad tím, že chybějící evropský digitální rámec jen potvrzuje skutečnost, že se nedaří sladit zájmy velkých a malých poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že tradiční tržní modely politiky hospodářské soutěže často nejsou pro vnitřní digitální trh dostatečně relevantní; požaduje, aby byla věnována větší pozornost novým obchodním modelům, které používají digitální společnosti; připomíná, že jednotný digitální trh by mohl vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst a mohl by ekonomice EU přinášet 415 miliard EUR ročně;
18. zdůrazňuje, že má-li být zachována důvěryhodnost strategie jednotného digitálního trhu, měla by Komise všechna další zahájená kartelová šetření pečlivě dokončit, aniž by byla ohrožena kvalita; požaduje, aby se řízení urychlila, a bylo tak možné co nejdříve dospět k výsledkům; vítá proto dodatečné prohlášení o námitkách, které Komise zaslala ve věci služby nakupování na základě porovnávání nabídek a prohlášení o námitkách ve věci Android; vyzývá Komisi, aby nadále rozhodným způsobem zkoumala všechny problémy odhalené při svých šetřeních, včetně dalších oblastí zkreslování vyhledávání (hotely, lokální vyhledávání, lety) s cílem zaručit rovné podmínky pro všechny účastníky digitálního trhu; žádá prošetření dominantních platforem pro rezervace hotelů; vítá odvětvové šetření Komise v oblasti elektronického obchodu, jehož předběžné výsledky odhalily některé obchodní praktiky v tomto odvětví, které by mohly omezit hospodářskou soutěž v online prostředí; vítá závazek Komise k evropskému jednotnému digitálnímu trhu a její návrh týkající se zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na základě státní příslušnosti a místa pobytu zákazníků; vyzývá Komisi, aby podnikla ambiciózní kroky směřující k odstranění nelegálních překážek bránících hospodářské soutěži v online prostředí, aby zajistila neomezené online obchodování pro spotřebitele EU, kteří nakupují u prodejců, kteří jsou usazeni v jiném členském státě; zastává proto názor, že jsou zapotřebí cílená opatření za účelem zlepšení přístupu ke zboží a službám, zejména ukončení neodůvodněných praktik zeměpisného blokování a nekalé cenové diskriminace na základě zeměpisné polohy nebo státní příslušnosti, které často vedou k budování monopolů a k tomu, že se někteří zákazníci uchýlí k využívání nelegálního obsahu; dále vyzývá k označování internetových stránek na úrovni EU, které by zaručilo existenci a kvalitu nabízených služeb nebo výrobků, čímž by se zajistila ještě vyšší úroveň spravedlivé hospodářské soutěže a také posílila ochrana spotřebitelů;
20. zastává názor, že posílení účasti malých a středních podniků by mělo hrát zásadní úlohu v prosazování jednotného digitálního trhu, a zdůrazňuje, že je nutné posoudit potenciální dopad každé iniciativy na schopnost malých a středních podniků těžit z jednotného digitálního trhu, zejména jde-li o iniciativy, jejichž cílem je prosazovat elektronický obchod a vyjasnit status stálé provozovny pro digitální odvětví;
21. připomíná, že neutralita sítě má mimořádný význam pro zajištění toho, aby mezi službami na internetu neexistovala žádná diskriminace a byla plně zaručena hospodářská soutěž (přičemž „neutralita sítě“ zde znamená zásadu, podle níž se s veškerým provozem nakládá stejně, bez diskriminace, omezení či narušování, nezávisle na odesílateli, příjemci, druhu, obsahu, zařízení, službě nebo aplikaci);
22. upozorňuje, že zvýšená přítomnost nových podniků, které se opírají o digitální prostředí, například aplikace pro internet a mobilní telefony, spolu se stávajícími subjekty trhu otevřela spotřebitelům nové cesty, jimiž mohou vyhledávat, porovnávat a vybírat zboží a služby na celém jednotném trhu, díky čemuž se stávají informovanými spotřebiteli, kteří se snaží přijímat informovaná rozhodnutí na základě svých osobních potřeb a cílů;
23. zdůrazňuje, že ekonomika sdílení nabízí spotřebitelům četné inovativní produkty a služby; zdůrazňuje, že platformy ekonomiky sdílení přinesly myšlenku revize postavení stávajících tradičních, dominantních aktérů a vytvoření více konkurenčního prostředí pro spotřebitele i podniky; připomíná, že vedle otázek zdanění, správního rámce a bezpečnosti by se Komise měla zaměřit také na otázky související s hospodářskou soutěží a odstranit překážky bránící vstupu podniků na trh, aby vytvořila rovné podmínky; zdůrazňuje, že tento druh ekonomiky vznikl již před několika lety a že by z důvodu právní jednotnosti měly být veškeré nesrovnalosti vyřešeny na úrovni EU v souladu se zásadou subsidiarity; upozorňuje, že je nezbytné zaručit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a osobních údajů v souvislosti s jednotným digitálním trhem; naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila soubor nástrojů, který je nepostradatelný k tomu, aby četné formy a varianty ekonomiky sdílení získaly podporu na úrovni EU i v jednotlivých členských státech a aby tak dosáhly důvěryhodnosti a získaly důvěru, a je si vědom toho, že tento liberální a podporu přinášející regulační rámec nepovede k narušování soutěže; vyzývá Komisi, aby se uvedenými problémy znovu zabývala, aby přínosy těchto obchodních modelů pro společnost díky tomu začaly být na pozadí právních rámců reálně viditelné;
24. vyzývá Komisi, aby provedla rozsáhlý přezkum účinnosti stávajících nástrojů v oblasti práva hospodářské soutěže v digitálním věku a v případě potřeby je dále rozvíjela;
25. zdůrazňuje, že zvláště v dynamickém odvětví, jakým je digitální ekonomika, je naprosto zásadní, aby byla řízení týkající se hospodářské soutěže uzavírána rychle a zneužívání dominantního postavení na trhu tak nemohlo vést k otřesům trhu;
26. vyzývá Komisi, aby přihlédla k narůstajícímu sbližování na digitálních trzích a porovnávala srovnatelné služby, například aplikace pro výměnu rychlých zpráv, s rovnocennými službami, které poskytuje odvětví telekomunikací obecně:
27. vítá skutečnost, že Komise prošetřuje některé postupy, které se neslučují s pravidly hospodářské soutěže, u řady společností, jako jsou zejména velké internetové a telekomunikační společnosti a jiné mediální společnosti, filmová studia a distributoři televizního vysílání; vyzývá Komisi k urychlení všech postupů zamezujících jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, které porušuje antimonopolní pravidla EU;
28. vítá rozhodnutí Komise ohledně zpětného získání ve věci státní podpory přidělené firmě Apple, které znamená klíčový mezník v řešení problému nezákonné státní podpory formou daňového zvýhodnění; upozorňuje však, že EU potřebuje přísnější právní předpisy v oblasti daňových rozhodnutí, které by také zavedly účinný systém a postup pro vymáhání pohledávek ve prospěch vlastních rozpočtových prostředků EU; vyzývá Komisi, aby v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu napravila všechna porušení předpisů;
29. vyzývá Komisi, aby předložila strategii regulace, která bude zohledňovat sbližování technologií, zejména multiplikaci platforem; připomíná, že za tímto účelem musí odvětvové předpisy pro regulaci ex ante vyvážit ochranu pluralismu, svobodu projevu, ochranu osobních údajů, ochranu nezávislosti spotřebitele a svobodu volby a rovné prosazování konkurenčních nabídek v Evropě a konvergentních nabídek pro nejlepší evropské aktéry v mezinárodní hospodářské soutěži; žádá, aby byly odstraněny rozdíly v rovnováze sil a aby byla zmírněna závislost mezi hospodářskými subjekty s cílem dosáhnout spravedlivého sdílení hodnoty;
30. vítá, že je věnována větší pozornost síťovým účinkům a shromažďování a analýze dat při určování tržní síly na digitálních trzích; zastává názor, že data hrají v digitální ekonomice zásadní úlohu, a měla by tudíž být v posouzeních podle pravidel hospodářské soutěže zohledňována;
31. domnívá se, že hospodářská soutěž v odvětví vyhledávání a telekomunikací je zásadní nejen pro rozvoj inovací a investic do sítí a digitální ekonomiky, ale také pro zajištění cenové dostupnosti a výběru služeb pro spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby chránila hospodářskou soutěž v těchto odvětvích, a to i pokud jde o internetové služby a přidělování spektra; v této souvislosti vítá záměr Komise soustředit se při uplatňování pokynů v oblasti státní podpory pro širokopásmové sítě i na strategické cíle balíčku opatření v oblasti telekomunikací; vítá rozhodnutí Komise zastavit spojování poskytovatelů mobilních telefonních služeb O2 a Three ve Spojeném království ve prospěch evropských spotřebitelů; připomíná význam uplatňování evropského kodexu pro elektronické komunikace a posílení konektivity napříč EU;
32. domnívá se, že zrušení poplatků za roaming v EU není dostatečné řešení a že volání v rámci EU se musí rovněž regulovat na stejné úrovni jako místní hovory; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který upraví zpoplatňování hovorů v rámci EU;
33. domnívá se, že kroky ke zrušení spotřebitelských poplatků za roaming v EU nejsou v dlouhodobém výhledu dostačující, má-li být jednotný trh prohlouben, a že je třeba vytvořit pobídky, aby se hovory v rámci EU dostaly na stejnou úroveň s místními hovory, a to prostřednictvím usnadňování investic do plně evropské nebo sdílené sítě; vyzývá Komisi, aby vedla důkladné konzultace s operátory sítí a příslušnými zúčastněnými stranami ohledně toho, jak co nejefektivněji snížit poplatky za hovory v rámci EU na úroveň místních hovorů a současně podněcovat investice a zajišťovat celosvětovou konkurenceschopnost a inovace;
34. vyzývá Komisi, aby využila své politické a finanční nástroje a prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit investice do různých tradičních odvětví a malých a středních podniků, které za digitální průmyslovou revolucí zaostávají;
35. zdůrazňuje, že Evropská unie by měla povzbuzovat všechny podniky (například podniky s dominantním podílem na trhu i začínající podniky) k inovacím;
36. vyzývá Komisi, aby stejnou rozhodnost prokázala i při provádění a uzavírání probíhajícího šetření vedeného proti společnosti McDonald’s;
Státní podpora
37. vítá přepracování pravidel udělování státní podpory a navrhuje, aby byla Parlamentu zasílána zvláštní výroční zpráva; připomíná členským státům, že záměrem bylo zacílit opatření na podporu tak, aby posilovala dlouhodobý, udržitelný ekonomický růst, kvalitní pracovní místa a sociální soudržnost a současně zajišťovala rovné podmínky a volné fungování sociálně tržního hospodářství; připomíná, že členské státy nesou větší odpovědnost, poskytují-li podporu bez předchozího oznámení Komisi; zdůrazňuje, že Komise by měla v oblasti práva hospodářské soutěže poskytovat dostatečný právní základ s cílem podpořit v Evropě cestovní ruch jakožto důležitý hospodářský faktor a že je tudíž nezbytné, aby se na financování státních organizací cestovního ruchu vztahovala výjimka v rámci obecného nařízení o blokových výjimkách; vyzývá Komisi, aby přezkoumala každou transakci členského státu provedenou na poslední chvíli, bez ohledu na politický tlak, který může stát vyvíjet; dále připomíná Komisi, že je třeba bránit některým vládám v tom, aby jednaly se zlým úmyslem, čehož se dopouštějí při nesprávném vynakládání finančních prostředků EU;
38. zdůrazňuje, že státní nebo regionální intervence je jedním z politických nástrojů k zajištění služeb, které mají klíčový význam pro zlepšení hospodářské a sociální situace v izolovaných, odlehlých a okrajových regionech a na ostrovech v Unii, avšak že je třeba vzít v potaz také zkušenosti získané v minulosti a že tyto intervence by neměly být v rozporu se zásadami jednotného trhu; zdůrazňuje, že zásadní význam má rovněž konektivita okrajových ostrovních regionů, a vítá zařazení sociální podpory pro dopravu rezidentů z odlehlých regionů do obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), v němž je k problematice konektivity přihlíženo; žádá Komisi, aby v průběhu probíhající revize obecného nařízení o blokových výjimkách plně zohlednila zvláštnosti evropských nejvzdálenějších regionů, jak je stanoveno v článku 349 SFEU, neboť pro místní malé a střední podniky v těchto regionech je konektivita naprosto nezbytná a je velmi málo pravděpodobné, že ovlivní hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;
39. vítá sdělení Komise ohledně pojmu státní podpory v rámci iniciativy pro modernizaci státní podpory; uznává výhody jednodušších pravidel, která poskytují jistotu orgánům veřejné moci i společnostem; vyzývá Komisi, aby současně důkladněji přezkoumala zakázanou státní podporu, jež má značný negativní dopad na jednotný trh;
40. vyzývá Komisi, aby s ohledem na důležité změny v judikatuře a prosazování v praxi co nejdříve vypracovala pokyny k pojmu státní podpory, aby zajistila právní jistotu a předvídatelnost;
41. vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro nižší, avšak lépe cílenou státní podporu, jehož cílem bude otevřít možnost snížení státní podpory prostřednictvím nižšího zdanění, a tedy stimulovat nové podniky a spravedlivou hospodářskou soutěž namísto podpory starých struktur a zavedených subjektů;
42. žádá Komisi, aby k problematice státní podpory zaujala konstruktivní stanovisko s vědomím, že různé členské státy musí na základě své situace, velikosti, fyzických i jiných charakteristik, jakož i stavu svého hospodářského a sociálního rozvoje reagovat na různé politické požadavky;
43. zdůrazňuje, že pro využívání státní podpory za účelem podpory služeb obecného zájmu má rozhodující význam prospěch spotřebitelů a občanů, nikoli jednotlivých společností nebo veřejných subjektů;
44. vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala opětovné zestátňování veřejných služeb v členských státech EU a zamezila poskytování nezákonné státní podpory ve formě vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby;
45. vyzývá Komisi, aby v rámci mezinárodních organizací pro hospodářskou soutěž, např. Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž, prosazovala harmonizovanou definici státní podpory;
46. zdůrazňuje, že je nutné důsledně monitorovat a pečlivě prošetřit všechny případy státní podpory a nesrovnalosti týkající se veřejných zakázek spojených s investicemi v oblasti energetiky a životního prostředí, jako byl např. případ kontroverzního projektu rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks, aby bylo zajištěno řádné fungování energetické unie a zamezilo se nedodržování pravidel státní podpory a nesprávnému používání finančních prostředků EU;
47. zdůrazňuje, že – jak již po šesté po sobě uvedla Komise ve své výroční zprávě o hospodářské soutěži – dočasná státní podpora ve finančním sektoru byla pro stabilizaci celosvětového finančního systému považována za nezbytnou, avšak musí být urychleně snížena nebo zcela zrušena a přehodnocena, jakmile bude dokončena bankovní unie; vyzývá Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby zajistily, že všechny právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele, např. směrnice o trzích finančních nástrojů či směrnice o distribuci pojištění, budou na jednotném trhu uplatňovány jednotně, a žádá Komisi a orgán ESMA k zajištění toho, aby při provádění těchto právních předpisů nedocházelo k žádné regulatorní arbitráži; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost navázání státní podpory pro banky na podmínky poskytování úvěrů malým a středním podnikům;
48. připomíná své stanovisko k současnému šetření Komise týkajícímu se odložených daňových pohledávek a závazků ve prospěch bankovního sektoru v několika členských státech; je toho názoru, že odložené daňové pohledávky a závazky by měly být se zpětnou účinností povoleny dle ustanovení o státní podpoře, pokud jsou spojeny s konkrétními podmínkami týkajícími se finančních cílů pro reálnou ekonomiku;
49. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepodnikla žádné kroky proti případům zneužití, k nimž došlo v rámci restrukturalizace soukromých bank, včetně případů, které měly dopad na drobné vkladatele a drobné vlastníky finančních nástrojů, jako např. preferenčních akcií, které byly v mnoha případech uvedeny na trh, aniž by přitom byly plně dodrženy právní předpisy EU; vyzývá Komisi, aby řešila dalekosáhlé důsledky nesprávného prodeje finančních produktů nekrytých v rámci restrukturalizace bank dotčených hospodářskou krizí;
50. opakuje svůj požadavek, aby Komise prověřila, zda bankovní odvětví od počátku krize obdrželo nepřímé dotace a státní podporu v podobě poskytování nekonvenční podpory likvidity;
51. konstatuje, že Evropský účetní dvůr odhalil v kontrolovaném období 2010–2014[12] chyby v oblasti státní podpory u přibližně pětiny kontrolovaných projektů spolufinancovaných z programů soudržnosti a považovaných za projekty mající význam s ohledem na státní podporu; konstatuje, že u třetiny těchto chyb bylo vyhodnoceno, že měly finanční dopad a že přispěly k míře chyb v politice soudržnosti; domnívá se proto, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o řešení případů nedodržování pravidel státní podpory v politice soudržnosti; domnívá se, že je obzvláště nezbytné zlepšit znalost pravidel státní podpory v přijímajících zemích, aby se předešlo chybám učiněným v dobré víře a zlepšilo se zaznamenávání nesrovnalostí, aby bylo možné získat lepší přehled o této problematice;
52. je toho názoru, že na místní a vnitrostátní úrovni je zapotřebí lépe porozumět klasifikaci nezákonné státní podpory; vítá poslední rozhodnutí Komise, jež upřesňují, která veřejná podpůrná opatření mohou členské státy provést, aniž by Komise musela státní podporu posuzovat; považuje tato rozhodnutí za užitečná vodítka pro místní a obecní projekty, která snižují administrativní zátěž a současně zvyšují právní jistotu;
53. vyzývá Komisi, aby přezkoumala výklad příslušných ustanovení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže s ohledem na směrnici o systémech pojištění vkladů, aby bylo možné skutečně účinně používat nástroje ke včasné stabilizaci, jež zřídil evropský legislativní orgán;
54. zdůrazňuje význam šetření zaměřených na státní podpory fiskální povahy, prováděných Komisí, neboť představují potřebnou podporu pro evropskou a mezinárodní daňovou agendu, zejména v boji proti agresivnímu daňovému plánování;
55. vyzývá Komisi, aby vyčlenila více prostředků na šetření daňových rozhodnutí, jež v oblasti státní podpory vzbuzují obavy, a aby k těmto šetřením přistupovala systematicky; vítá skutečnost, že Komise považuje neprůhledná daňová rozhodnutí přijatá některými členskými státy o poskytnutí pomoci určitým nadnárodním podnikům za nezákonnou státní podporu, a to z toho důvodu, že narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; dále vítá větší povědomí o provázanosti mezi daňovými politikami a správními postupy v oblasti daní na straně jedné a politikou v oblasti hospodářské soutěže na straně druhé; vyzývá Komisi, aby zveřejnila shrnutí hlavních daňových rozhodnutí přijatých v předchozím roce, a to na základě informací uvedených v zabezpečeném centrálním rejstříku, mimo jiné alespoň popis záležitostí, jež daňové rozhodnutí řeší, a popis kritérií, jež se používají k určení předběžného posouzení převodních cen a členského státu (členských států), který bude (které budou) nejpravděpodobněji dotčen(y);
56. vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení sankcí pro případ poskytování nezákonné státní podpory, jež by doplnily povinnost vrátit původní státní podporu; domnívá se, že tyto sankce by se měly vztahovat buď na dotyčný stát, nebo společnost, nebo na oba, aby se zamezilo situaci, kdy je členský stát usvědčený z porušení pravidel státní podpory sankcionován pouhou povinností vrátit původní částku;
Antimonopolní, kartelová řízení a kontrola spojování podniků
57. vítá snahu Komise o vypracování pokynů, které objasní její postupy a průběžné hodnocení právního rámce EU;
58. zdůrazňuje, že je třeba v zájmu evropských občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, rozbít kartely; vybízí Komisi, aby v tomto ohledu zjednodušila správní postupy, a zrychlila tak řízení;
59. je toho názoru, že navrhovaná spojení agrochemických podniků a podniků produkujících osivo, které jsou největší na světě, by s sebou nesla riziko růstu cen osiva a menšího výběru odrůd adaptovaných na agroekologické podmínky; zdůrazňuje, že pokud k těmto spojením dojde, budou pouze tři podniky kontrolovat 61 % celosvětového trhu s osivem a 65 % celosvětového trhu s pesticidy;
60. vyzývá Komisi, aby intenzivněji jednala na světové úrovni a zajistila, aby pravidla třetích zemí v oblasti hospodářské soutěže nebyla v rozporu s ustanoveními EU ke škodě evropských podniků;
61. vyzývá Komisi, aby v otázkách kartelů postupovala i nadále rázně a účinně ve všech případech, kdy získá dostatečně jasné důkazy o porušování antimonopolních pravidel; upozorňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže umožňuje konkurentům spolupracovat na inovacích, aniž by taková spolupráce byla zneužita k protisoutěžním účelům; bere na vědomí pět rozhodnutí z minulého roku týkajících se pokut v celkové přibližné výši 365 milionů EUR, jak dokládá pracovní dokument útvarů Komise doprovázející její zprávu o politice v oblasti hospodářské soutěže v roce 2015;
62. domnívá se, že platná ustanovení pro pokuty za porušení pravidel by bylo možné doplnit o přísnější postihy zodpovědných subjektů; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost, že pokuty za kartelové dohody doplní osobními sankcemi zaměřenými na řídící pracovníky daných společností a také individuálními pokutami pro zaměstnance odpovědné za to, že svou společnost fakticky přiměli k porušení práva hospodářské soutěže; Komise by tak měla mít možnost přijmout v případě nutnosti opatření, jako je zákaz činnosti vedoucích pracovníků nebo osobní peněžité sankce;
63. domnívá se, že uplatňování stále vyšších pokut jako jediného antimonopolního nástroje se nejeví jako nejvhodnější řešení; zdůrazňuje, že politika ukládání vysokých pokut by neměla sloužit jako alternativní způsob financování rozpočtu; upřednostňuje přístup založený na metodě „cukru a biče“, který používá pokuty jako účinný prostředek odrazování, a to zejména v případě opakovaných přestupků, jenž však zároveň motivuje k dodržování předpisů;
64. konstatuje, že se v roce 2015 výrazně zvýšil počet upozornění na spojování podniků; žádá proto, aby byly příslušným útvarům poskytnuty nezbytné zdroje (prostřednictvím interního přerozdělení personálních zdrojů), které jim umožní pracovat v této situaci i nadále efektivním způsobem;
65. vítá konzultace, které Komise nedávno zahájila k určitým procesním a právním aspektům kontroly spojování podniků na úrovni EU; v rámci plánované reformy nařízení o kontrole spojování podniků vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala, zda současné postupy pro vyhodnocování v dostatečné míře zohledňují situaci na digitálních trzích a internacionalizaci trhů; je toho názoru, že kritéria pro hodnocení spojení podniků musí být přizpůsobena především v digitální ekonomice;
66. sdílí obavy z nynějších jednání o spojení podniků Bayer AG a Monsanto Company Inc.; upozorňuje na skutečnost, že pokud by plánované spojení těchto podniků dostalo zelenou, vznikl by potencionální evropský i světový oligopol; zdůrazňuje, že toto spojení by mohlo vést k monopolnímu postavení na trzích s osivem a pesticidy, které jsou důležité pro odvětví zemědělství; žádá proto Komisi, aby vypracovala předběžné posouzení dopadu tohoto spojení, a žádá o jasné vyjádření ohledně časového plánu Komise;
67. je toho názoru, že v rámci evropské kontroly spojování podniků musí být kritériem zohlednění kupní ceny, neboť spojování podniků na digitálních trzích poukázalo na to, že prahové hodnoty orientované na obrat nejsou dostačující;
68. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na vytvoření rámce pro koordinaci vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž na úrovni EU v oblasti kontroly spojování podniků;
69. znovu vyzývá Komisi, aby pečlivě kontrolovala, jak členské státy provádějí směrnici 2014/104/EU o náhradě škody v případě porušení právních předpisů o hospodářské soutěži; dále upozorňuje, že tato směrnice musí být řádně provedena do 27. prosince 2016; vyjadřuje politování nad tím, že provádění směrnice zatím pokračuje velmi pomalu a že řada členských států dosud nepředložila žádný návrh zákona; vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smluv, aby členským státům jejich povinnost připomněla;
Odvětvové aspekty
70. vítá sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ a souhlasí s jeho pěti propojenými dimenzemi; zdůrazňuje, že přijetí rozhodnutí o skladbě zdrojů energie přísluší členským státům;
71. vítá různá antimonopolní šetření, zejména ta, jež jsou zaměřená na Gazprom a Bulgargaz, jejichž cílem je zajistit integraci trhu v rámci energetické unie; vyjadřuje však politování nad tím, že některé členské státy nakupují plyn u offshore společností, což je typickým příkladem vyhýbání se daňovým povinnostem a postupem, jenž je v rozporu s řádným fungováním energetické unie; zdůrazňuje také, že je důležité předcházet vzniku takových tržních struktur, které by mohly bránit efektivní hospodářské soutěži v odvětví energetiky;
72. bere na vědomí úsilí Komise vynakládané za účelem podpory integrace trhu s obnovitelnými zdroji energie, která by měla zabránit narušování hospodářské soutěže; připomíná však právně závazné závazky přijaté členskými státy na konferenci o změně klimatu COP21, jež nelze splnit bez konkrétních (státních) opatření na podporu a financování výroby a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů;
73. zdůrazňuje, že evropská politika v oblasti hospodářské soutěže má velký potenciál, pokud jde o podporu přísných ekologických a sociálních norem; s politováním konstatuje, že maďarská vláda narušuje hospodářskou soutěž v odvětví obnovitelných zdrojů energie tím, že zavedla vysoké daně a brání zavádění technologií v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala využívání obnovitelných zdrojů energie v Evropě, aby bylo možné splnit environmentální cíle stanovené v desetileté prorůstové strategii Evropské unie Evropa 2020; žádá Komisi, aby i nadále podporovala začleňování environmentálních, sociálních a pracovních požadavků do zadávacích řízení;
74. vyzývá Komisi, aby přepracovala nařízení Komise (EU) č. 267/2010 o vynětí určitých dohod v odvětví pojišťovnictví, neboť výměna informací požadovaných pro účely výpočtu rizika a společného krytí rizika zvyšují právní jistotu a konkurenceschopnost v tomto odvětví, což novým podnikům usnadňuje vstup na trh, rozšiřuje výběr spotřebitelů a zlepšuje ekonomické podmínky;
75. poukazuje na to, že je třeba koncepčně a politicky uvážlivě rozlišovat mezi předpisy v oblasti hospodářské soutěže a sociální politikou daného členského státu; uznává, že je povinností každé vlády intervenovat s cílem zabránit energetické chudobě svých občanů;
76. vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily daně na energetické produkty a přijaly účinná opatření k boji proti energetické chudobě;
77. upozorňuje, že energetická síť je síťovou infrastrukturou, která vyžaduje zvláštní zacházení, které umožní a posílí vlastní spotřebu;
78. konstatuje, že stávající státní monopoly, např. na hazardní hry, mohou vést k nekalým praktikám odporujícím hospodářské soutěži; upozorňuje na riziko, že poskytováním licencí bez nabídkových řízení na udělení koncese nebo na základě netransparentních a sporných nabídkových řízení na udělení koncese mají vlády členských států možnost upřednostňovat určité podniky před jinými, a vytvářet tak velmi protisoutěžní prostředí; vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala stávající státní monopoly a zákonnost nabídkových řízení na udělení koncese, a zamezila tak jakémukoli nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže;
79. vyzývá Komisi, aby navrhla změny nařízení (ES) č. 261/2004, s cílem zajistit rovnocennou ochranu pro cestující v letecké dopravě přilétajících ze třetích zemí, bez ohledu na to, zda se jedná o přepravce ze země EU nebo ze třetí země;
80. připomíná, že článek 42 SFEU přiznává zemědělství zvláštní status, pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, který byl během poslední reformy společné zemědělské politiky (SZP) potvrzen tím, že umožňuje řadu odchylek a výjimek z ustanovení článku 101 SFEU; domnívá se, že stávající krize v zemědělství zhoršuje již tak špatné postavení zemědělců v potravinovém řetězci;
81. domnívá se, že společný postup organizací producentů a jejich sdružení, jako je plánování výroby a jednání o prodeji a případně i o smluvních podmínkách, je pro zemědělské odvětví nezbytný k dosažení cílů SZP vymezených v článku 39 SFEU, a proto by se na něj v zásadě měla vztahovat domněnka o souladu podle článku 101 SFEU; konstatuje, že stávající odchylky nejsou využívány v plné míře, jsou nejednoznačné, existují problémy s jejich prováděním a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž je neuplatňují jednotným způsobem, takže zemědělci ani jejich organizace nemají dostatečnou právní jistotu, což jim brání v samostatné organizaci a ohrožuje to dobré fungování vnitřního trhu; vyzývá tedy Komisi, aby dostupné nástroje zlepšila tím, že zajistí, aby politika v oblasti hospodářské soutěže lépe zohledňovala specifika zemědělského odvětví a vhodným způsobem vyjasnila rozsah obecné odchylky pro zemědělství, zvláštních pravidel pro odvětví mléka a mléčných výrobků, olivového oleje, hovězího a telecího masa a plodin na orné půdě i individuálních výjimek podle čl. 101 odst. 3 SFEU;
82. vyzývá Komisi, aby úrovni EU bojovala a přijala závazná regulační opatření proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci, které mají negativní dopady jak na zemědělce, tak na spotřebitele; vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby reagovaly na obavy, které vzbudil kumulativní dopad jednak rychlé koncentrace v oblasti distribuce na vnitrostátní úrovni, jednak tendence spojování velkých distributorů na mezinárodní a evropské úrovni, a to jak na horní část potravinového řetězce, tak na maloobchodníky a spotřebitele; konstatuje, že tento strukturální vývoj by mohl vést k volatilitě cen a snižujícím se příjmům pro zemědělce a vzbuzuje obavy, pokud jde o možná strategická spojenectví, omezení hospodářské soutěže a menší prostor pro investice do inovací v rámci potravinového řetězce;
83. zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže hájí zájmy spotřebitelů, ale nebere v potaz zájmy zemědělských výrobců; zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže musí stavět ochranu zájmů zemědělských výrobců na stejnou úroveň jako ochranu zájmů spotřebitelů, a zajistit tedy rovné podmínky hospodářské soutěže a rovný přístup na vnitřní trh v zájmu posílení investic, zaměstnanosti, inovací, životaschopnosti zemědělských podniků a vyváženého rozvoje venkovských oblastí v EU;
84. trvá na tom, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech stran potravinového řetězce;
85. vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu a Radě přehled využívání stávajících odchylek zemědělci v různých členských státech na základě článku 225 nařízení o jednotné společné organizaci trhů a aby náležitě objasnila rozsah těchto odchylek, jakož i rozsah individuálních odchylek z pravidel hospodářské soutěže podle čl. 101 odst. 3 SFEU; vyzývá Komisi, aby objasnila zejména to, zda smlouvy o udržitelnosti, které byly uzavřeny v rámci potravinového řetězce s cílem uspokojit společenskou poptávku a jejichž opatření jdou nad rámec povinných požadavků, mohou být vyňaty z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, pokud přispívají ke zlepšování produkce a podporují inovace, a to ve prospěch spotřebitelů;
86. vyzývá Komisi, aby zaujala širší přístup k definici „dominantního postavení“ a ke zneužívání tohoto postavení jedním nebo více zemědělskými podniky spojenými horizontální dohodou, přičemž by měla vzít v úvahu míru koncentrace a omezení, které vyplývají z vyjednávací síly vstupního, zpracovatelského a maloobchodního odvětví;
87. zastává názor, že na jednotném zemědělském trhu je třeba dále rozvíjet koncepci „relevantního trhu“, na níž by mělo být nahlíženo zejména z perspektivy EU, než se přihlédne k nižším úrovním, aby se přílišným škatulkováním aktivit, jimiž se zemědělský podnik může zabývat, neohrozilo úsilí o soustřeďování zemědělské nabídky;
88. je přesvědčen, že zemědělcům by mělo být ve všech odvětvích produkce zajištěno právo na kolektivní vyjednávání, včetně práva dohodnout minimální ceny;
89. domnívá se, že zemědělci by měli naplno spolupracovat s organizacemi producentů, včetně družstev, sdružení a mezioborových subjektů, a využívat jejich potenciál; vyzývá Komisi, aby podporovala zvyšování pravomocí a účinnosti takovýchto kolektivních svépomocných nástrojů tím, že zprůhlední a zjednoduší pravidla, jež se na ně vztahují, aby se posílily jejich vyjednávací pravomoci a jejich konkurenceschopnost a současně se zajistilo dodržování zásad stanovených v článku 39 SFEU;
90. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byla v obdobích, která se vyznačují závažnou nerovnováhou na trhu, rychle aktivována ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, a k tomu, aby dále vyhodnocovala účinnost tohoto opatření v případech, kdy je použito na trh s mlékem a mléčnými výrobky, a mohla tak navrhnout další dočasné úpravy právní předpisů v oblasti hospodářské soutěže a příslušných postupů, které by platily v době závažné nerovnováhy na trhu;
91. v této souvislosti vítá skutečnost, že byly nedávno vydány pokyny pro uplatňování těchto zvláštních pravidel; domnívá se však, že právní dosah těchto pokynů je příliš omezen a kritéria, jež je nutno splnit, příliš přísná a lišící se pro jednotlivá odvětví, než aby mohly zemědělcům, kteří by chtěli těchto odchylek využít, poskytovat dostatečnou právní jistotu;
92. je přesvědčen, že kategorizace relevantního trhu není pro současnou situaci na trhu s olivovým olejem zcela vhodná, a proto navrhuje, aby byl spotřebitelský trh s olivovým olejem považován za jednotný trh, s cílem zlepšit provádění pravidel článku 169 nařízení o společné organizaci trhů;
93. je přesvědčen, že vzhledem k rozdílům ve výrobě olivového oleje zejména v důsledku klimatických podmínek, a za účelem zaručení cílů sledovaných členy organizací producentů a sdružení těchto organizací, je třeba vzít v potaz případy, kdy jsou organizace producentů nuceny k nákupu olivového oleje od nečlenů, a zároveň zajistit, aby tato opatření pouze doplňovala uvádění na trh produktů vyrobených vlastními členy;
94. navrhuje rozšířit oblast působnosti pravidel obsažených v článku 170 týkajících se produkce hovězího a telecího masa také na odvětví výkrmu skotu, aby bylo zajištěno jejich účinnější uplatňování;
95. v souvislosti se zrušením kvót v odvětví cukru vítá zachování smluvního rámce[13] mezi pěstiteli cukrové řepy, jejich organizacemi a cukrovarnickými podniky, který jim umožňuje zejména jednat o podmínkách pro sdílení hodnot na základě vývoje na trhu s cukrem nebo jinými surovinami; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby se tato možnost nabízela všem subjektům v tomto odvětví, a mohly tak být naplněny cíle stanovené v nařízení o společné organizaci trhů, a dosáhlo se tak spravedlivé rovnováhy práv a povinností mezi cukrovarnickými podniky a pěstiteli cukrové řepy;
96. vyzývá Komisi, aby posoudila vliv maloobchodníků na firmy vyrábějící produkty vlastní značky;
97. připomíná stanovisko Parlamentu[14] ve prospěch přijetí rámcové právní úpravy na úrovni EU, jež by řešila problém nekalých obchodních praktik v rámci potravinového řetězce; zdůrazňuje, že tato rámcová právní úprava musí zajistit, aby měli zemědělci a spotřebitelé v EU možnost využívat spravedlivých podmínek při prodeji a nákupu.
98. domnívá se, že pro posílení odvětví mléka a mléčných výrobků je zásadní plné a uspokojivé provádění balíčku předpisů týkajících se mléka[15], a žádá Evropskou komisi, aby navrhla prodloužení tohoto balíčku předpisů na období po polovině roku 2020 a aby přezkoumala možnost rozšíření těchto pravidel i na jiná zemědělská odvětví;
99. bere na vědomí závěry studie Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž nazvané „Hospodářský dopad moderního maloobchodu na volby a inovace v potravinářském odvětví EU“, včetně negativní vazby, jež může existovat mezi inovacemi a pronikáním výrobků se soukromými značkami na trh s potravinami; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o rozsahu probíhajících jednání, aby mohl posoudit, zda tato negativní vazba omezuje inovace a rozmanitost výrobků dostupných spotřebitelům a jaké by to mohlo mít dlouhodobé důsledky pro dodavatelský řetězec a situaci zemědělců;
100. opakuje, že je třeba, aby byl rámec hospodářské soutěže EU postupně rozvíjen tak, aby do sledování potravinářského dodavatelského řetězce v Evropě zahrnul ukazatele SAFA (rámce pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému), které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), včetně ukazatelů uvedených v hlavách Spravedlivé stanovení cen a transparentní smlouvy (S.2.1.1) a Práva dodavatelů (S.2.2.1);
101. zdůrazňuje, že nadměrné zdanění jakéhokoli odvětví by mohlo hospodářskou soutěž snadno zničit a bylo by v rozporu se zájmy spotřebitelů;
102. vyzývá k dalšímu rozvoji evropského nástroje pro monitorování cen potravin s cílem zlepšit odhalování krizí v zemědělsko-potravinářském odvětví prostřednictvím kvalitnějších a rozčleněnějších údajů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že do definování a shromažďování údajů je nutné zapojit organizace zemědělců;
103. vyzývá Komisi, aby plně zohlednila dopad případných narušení trhu, která mohou vyplývat z obchodních dohod se třetími zeměmi, na zemědělské producenty v Evropě, jejichž finanční situace je křehká a kteří hrají v naší společnosti zásadní úlohu; domnívá se, že Komise by měla věnovat zvláštní pozornost dohodám se zeměmi, které oblast zemědělství a zdraví regulují výrazně méně než EU;
104. vyzývá Komisi, aby prošetřila povahu a podstatu narušení na maloobchodním trhu a aby se zaměřila také na potenciální dopad územního omezení dodávek na maloobchodníky, vzhledem k tomu, že takové narušení vede ke fragmentaci trhu a zvyšuje potenciál velkých supermarketů dominovat na trhu a narušovat hospodářskou soutěž v dodavatelských řetězcích; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny zúčastněné strany zveřejňovaly relevantní informace; naléhavě vyzývá Komisi, aby znovu zahájila šetření problematiky udržování maloobchodních cen;
105. je přesvědčen, že Komise by měla dále posílit vazby mezi politikou v oblasti hospodářské soutěže a politikou v oblasti dopravy; připomíná, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 21/2014 uvádí, že kromě zvláštních případů regionálních letišť nebo letišť v odlehlých oblastech by konektivita v Evropě měla být založena na hospodářské udržitelnosti; lituje skutečnosti, že investice do letišť nepřinesly vždy očekávané výsledky. vyzývá proto Komisi, aby identifikovala úspěšné i neúspěšné projekty na rozvoj letišť; vyzývá Komisi k revizi nařízení (ES) č. 868/2004, tak aby posilovalo konkurenční postavení leteckého odvětví EU, účinněji předcházelo nekalé hospodářské soutěži, zaručovalo reciprocitu a zamezovalo nekalým praktikám včetně poskytování dotací a státní podpory leteckým společnostem z určitých třetích zemí; vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda některé postupy založené na stávajících dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi mají negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dopravci a letišti a zda poškozují zájmy evropských spotřebitelů; dále vyzývá Komisi, aby účinně řešila praktiky, které jsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a mohou narušit možnost evropských spotřebitelů využívat různé online kanály včetně srovnávacích služeb s meta vyhledáváním a online cestovních kanceláří;
106. vyzývá Komisi a členské státy, aby projevily větší politickou vůli k dalšímu prohloubení a posílení jednotného trhu v oblasti dopravy a k vytvoření rovných podmínek s cílem zajistit otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi veřejnými a soukromými provozovateli v odvětví dopravy, poštovních služeb a cestovního ruchu při současném dodržování ostatních politik, cílů a zásad EU, a to včetně sociálního rozměru, který je pro hladké fungování vnitřního trhu v oblasti dopravy důležitý;
107. zdůrazňuje význam konektivity a dopravní infrastruktury pro zachování, hospodářský rozvoj a poskytování veřejných a soukromých služeb v regionálních a odlehlých oblastech;
108. doufá proto, že bude dokončena globální síť TEN-T;
109. zdůrazňuje, že nutnost zajistit účinnější ochranu práv pracovníků v odvětví dopravy před zneužíváním by neměla být záminkou pro omezení volné hospodářské soutěže mezi subjekty z různých členských států; vyzývá Komisi, aby při navrhování právních předpisů, které mají významný dopad na fungování jednotného dopravního trhu, dodržovala zásadu proporcionality a subsidiarity;
110. upozorňuje na problémy, kterým čelí provozovatelé poštovních služeb v důsledku vytvoření jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že úspěch tohoto ambiciózního projektu, zejména v oblasti internetového prodeje, do značné míry závisí na podobě trhu v oblasti doručování poštovních balíkových zásilek; zdůrazňuje potřebu zajistit spravedlivé a rovné přeshraniční podmínky hospodářské soutěže pro soukromé a veřejné poskytovatele komerčních služeb;
111. zdůrazňuje, že jakákoli politika v oblasti hospodářské soutěže by měla dodržovat sociální práva všech pracovníků v dotčených odvětvích;
112. zdůrazňuje skutečnost, že členské státy často nesprávně provádějí právní předpisy EU v oblasti dopravy a nedodržují zásady Smlouvy, zejména v případech, kdy je doprava řízena jako monopol ústředními vládními orgány; vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy EU, které jsou klíčové pro řádné fungování vnitřního trhu, s cílem poskytnout další výhody pro podniky, průmysl, spotřebitele, zlepšit sociální podmínky pracovníků a životní prostředí;
113. zdůrazňuje, že je důležité odstranit fyzické, technické a regulační překážky mezi členskými státy s cílem zamezit roztříštěnosti jednotného trhu a usnadnit přeshraniční mobilitu a územní spolupráci, a podnítit tak hospodářskou soutěž;
114. upozorňuje Komisi na nepřímé překážky pro hospodářskou soutěž vyplývající z rozdílných předpisů v oblasti zdanění a bezpečnosti i z rozdílů, pokud jde o dobu řízení a dobu odpočinku, schvalování typu a práva cestujících;
115. vítá pokrok digitálních technologií v odvětví dopravy a cestovního ruchu, který podporuje hospodářskou soutěž, vede k tvorbě pracovních míst, usnadňuje přístup malých a středních podniků na větší trhy a přináší spotřebitelům hmatatelné výhody; poukazuje na to, že digitalizace a vítaný vývoj kolaborativní ekonomiky přinese významné změny do provozního prostředí těchto odvětví a že pro využití výhod procesu digitalizace je nutný vhodný a jasný právní rámec;
116. zdůrazňuje, že subjekty působící na základě nových obchodních modelů pozitivním způsobem ovlivňují trh v oblasti dopravy a cestovního ruchu EU, zejména tím, že zlepšují dostupnost a kvalitu služeb;
117. vítá záměr Komise sjednat s několika klíčovými zeměmi a regiony ve světě dohody o vnější letecké dopravě; je přesvědčen, že dohody nejen zlepší přístup na trh, ale také zajistí nové obchodní příležitosti pro celosvětově úspěšné evropské letecké odvětví, povedou k tvorbě kvalitních pracovních míst, zachovají přísné bezpečnostní normy, vezmou v úvahu práva pracovníků v tomto odvětví a přinesou výhody spotřebitelům; zdůrazňuje, že Parlament hraje v těchto jednáních důležitou roli;
118. vyzývá Komisi, aby při sjednávání dohod o vnější letecké dopravě do nich zařadila doložku o spravedlivé hospodářské soutěži, aby by byly zajištěny rovné podmínky;
119. domnívá se, že v případě přístavních služeb je nutné vytvořit ještě otevřenější, konkurenčnější a transparentnější regulační rámec pro veřejné přístavy v Evropě i nové pracovní příležitosti;
120. je přesvědčen, že větší hospodářská soutěž vyplývající z postupného otevírání trhu silniční nákladní dopravy EU může spotřebitelům přinést výhody, důrazně avšak odsuzuje skutečnost, že jistá opatření uplatňovaná některými členskými státy narušují integritu jednotného trhu v této oblasti; podporuje snahu Komise takovým ochranářským opatřením čelit;
121. doufá, že toto otevření trhu silniční nákladní dopravy nepovede k dalšímu sociálnímu dumpingu, a vyjadřuje dále politování nad jevem tzv. společností typu poštovní schránka;
122. lituje dále toho, že politika EU náležitě neřeší menší nákladní vozy, a to navzdory skutečnosti, že jsou stále více využívány k obcházení správného uplatňování právních předpisů o zaměstnávání, bezpečnosti a ochraně životního prostředí;
123. vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala oligopolní tendence cenového dumpingu zejména v letectví a v odvětvích dálkových / linkových autobusů, a trvá na správném uplatňování práva EU a spravedlivém intermodálním konkurenčním prostředí;
124. vyzývá k urychlenému uzavření jednání o čtvrtém železničním balíčku a je přesvědčen, že tento soubor předpisů by měl železniční osobní dopravu dále otevřít hospodářské soutěži a zlepšit účinnost odvětví železniční dopravy a zároveň zajistit kvalitu a kontinuitu závazků veřejné služby;
125. vítá přijetí technického pilíře čtvrtého železničního balíčku a je přesvědčen, že jeho přijetí posílí bezpečnost železnic a současně díky interoperabilitě odstraní technické překážky hospodářské soutěže;
126. zdůrazňuje význam cestovního ruchu coby hnacího motoru hospodářského růstu a tvorby pracovních míst a vyzývá Komisi, aby zaujala proaktivní přístup s cílem podpořit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu a vytvořit příznivé prostředí pro jeho růst a vývoj;
127. zdůrazňuje, že pro rozvoj odvětví elektronického obchodování v celé EU mají zásadní význam poštovní služby, a zejména přeshraniční dodávky balíků; vítá antimonopolní šetření Komise v odvětví elektronického obchodování a vyzývá ji, aby i nadále sledovala vývoj trhu s balíky a poštovními službami;
128. zdůrazňuje, že je potřeba financovat projekty udržitelné, přístupné a bezpečné dopravy, které mohou přispět k lepšímu fungování celého evropského dopravního systému;
129. vyzývá k využívání fondů EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy (CEF), Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Horizont 2020, k rozvoji evropské dopravní infrastruktury a zvýšení kvantity a kvality služeb;
130. vyzývá členské státy, aby věnovaly dostatečnou pozornost dokončení přeshraničních projektů v oblasti infrastruktury a aby své nejdůležitější dopravní plány koordinovaly se sousedními členskými státy;
131. domnívá se, že je důležité plně využít inovativní finanční nástroje, jako je Evropský fond pro strategické investice, které jsou určeny k financování projektů v odvětví dopravy, s cílem podpořit růst a konkurenceschopnost; zdůrazňuje však, že prostředky vyčleněné pro záruční fond EFSI nemohou být na úkor Nástroje pro propojení Evropy nebo programu Horizont 2020, což jsou klíčové nástroje pro rozvoj společného trhu v odvětví dopravy;
132. zdůrazňuje, že úplné otevření trhu železniční dopravy by mohlo provozovatelům a cestujícím ze všech členských států přinést řadu výhod; konstatuje však, že je v tomto procesu třeba vzít v úvahu rozdíly v úrovni rozvoje železniční infrastruktury v členských státech; zdůrazňuje, že je v příštím víceletém finančním rámci potřeba zachovat současnou úroveň investic do vyrovnávání rozdílů v železniční infrastruktuře;
133. zdůrazňuje, že nutnost zajistit účinnější ochranu práv pracovníků v odvětví dopravy před zneužíváním by neměla být záminkou pro omezení volné hospodářské soutěže mezi subjekty z různých členských států; vyzývá Komisi, aby při navrhování právních předpisů, které mají významný dopad na fungování jednotného dopravního trhu, dodržovala zásady proporcionality a subsidiarity;
134. vybízí Komisi, aby předložila analytické metody pro vymezení nových relevantních trhů, kde dochází k digitalizaci hospodářství a zejména ke sbližování technologií a komerčnímu využívání osobních údajů ve velkém rozsahu;
135. vyzývá členské státy, aby za účelem zajištění skutečné hospodářské soutěže mezi podniky v oblasti silniční přepravy zboží v EU přestaly udělovat koncese na silnice v okolí městských oblastí, které vedou k vybírání mýtného;
136. žádá Komisi, aby prošetřila údajné případy podvodů v oblasti DPH v odvětví produkce vepřového; lituje, že Komise dosud nezahájila v této věci šetření, přestože obdržela stížnosti od sdružení zemědělců;
137. zastává názor, že za běžné a spořicí účty by uživatelé neměli platit poplatky, pokud s nimi nejsou spojeny žádné zvláštní služby;
138. opakovaně v této souvislosti upozorňuje na své obavy (vyjádřené v jeho usnesení o sociálním bydlení v Evropské unii ze dne 11. června 2013) z restriktivní definice sociálního bydlení, kterou vydala Komise v oblasti politiky konkurenceschopnosti; vyzývá Komisi, aby na základě výměny osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy tuto definici upřesnila a přihlédla ke skutečnosti, že různé členské státy, regiony a místní komunity sociální bydlení formulují a řídí různými způsoby;
139. vyjadřuje politování nad skutečností, že se Komisi nepodařilo rychle a rozhodně reagovat na pokusy některých členských států omezit volnou hospodářskou soutěž v odvětví dopravy; žádá, aby se s těmito praktikami skoncovalo a byla přijata veškerá vhodná opatření k zajištění rovného přístupu k jednotnému trhu za rovných podmínek pro subjekty působící v tomto odvětví ze všech členských států;
140. domnívá se, že je důležité zajistit hospodářskou soutěž na evropském vnitřním trhu s finančními službami, včetně pojišťovnictví, což znamená zaručit možnost přeshraniční akceptace;
141. opět vyzývá Komisi, aby zveřejnila výsledky stávajících šetření konkurenčních praktik v potravinářském průmyslu, energetice, dopravě a ve sdělovacích prostředcích;
142. vyjadřuje znepokojení nad tím, jaký dopad by mohly na odvětví silniční dopravy mít změny směrnice 96/71/ES navržené Komisí; zdůrazňuje, že pokusy harmonizovat právní předpisy o minimální mzdě jsou v rozporu se zásadou subsidiarity, vedly by k diskriminaci subjektů z určitých členských států na jednotném trhu a mohly by vážně ohrozit volný pohyb služeb v rámci EU;
143. odmítá požadavek, aby uživatelé museli být pro účely poskytování služeb usazeni v členském státě, v němž má finanční instituce nebo pojišťovna své sídlo, neboť je neslučitelný s cílem vytvořit vnitřní trh s maloobchodními finančními službami;
144. žádá, aby byly ihned prošetřeny obavy z narušení hospodářské soutěže v oblasti motorsportu Formule 1;
145. vyzývá Komisi, aby při rozvoji a provádění politiky v oblasti hospodářské soutěže přihlédla ke skutečnosti, že mikropodniky a malé a střední podniky tvoří naprostou většinu podniků v EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že pro menší podniky, které na jednotném trhu chtějí působit on-line a přeshraničně, je třeba přijmout uživatelsky vstřícné předpisy v oblasti hospodářské soutěže;
146. připomíná také Komisi, že finanční ústavy i nadále ruší platební karty, jejichž držitel se přestěhuje do jiného členského státu, a vyzývá v tomto ohledu k přijetí opatření včetně informování vnitrostátních orgánů;
147. zdůrazňuje, že je nutné potírat zneužívání ze strany farmaceutického průmyslu a zajistit přístup k léčivým přípravkům; konstatuje, že ve zdravotnictví členských států je nutné podporovat používání generických léčivých přípravků, jsou-li dostupné;
148. zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních, protisoutěžních či nekalých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;
149. zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti nespravedlivým kolektivním bojkotům, což jsou situace, kdy se skupina konkurentů domluví na vyloučení stávajícího nebo potenciálního konkurenta, protože ze své podstaty omezují hospodářskou soutěž;
150. vyjadřuje znepokojení nad skandály typu tzv. „otáčivých dveří“ týkajících se orgánů EU pro hospodářskou soutěž, a zejména nad případem bývalé komisařky pro hospodářskou soutěž Nellie Kroesové, která nejenže bude lobbovat za Uber, ale dotýkají se jí také tzv. Bahamas Leaks;
Úsilí o větší efektivitu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž
151. vítá decentralizovaný systém prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže v Evropě, domnívá se však, že efektivita ochrany občanů a společností před postupy odporujícími pravidlům hospodářské soutěže by neměla záviset pouze na členském státu, v němž mají bydliště nebo sídlo; je toho názoru, že nařízení o kartelových řízeních č. 1/2003 představuje zásadní přínos k vytváření rovných podmínek pro podniky na celém vnitřním trhu; zdůrazňuje však, že mezi vnitrostátními systémy a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž dosud přetrvávají rozdíly, zejména pokud jde o jejich nezávislost, stanovování výše pokut a programy shovívavosti; je toho názoru, že k prosazování kartelového práva a zajištění právní jistoty pro spotřebitele a podniky jsou nezbytná účinná a jednotná procesní ustanovení; vyzývá orgány členských států pro hospodářskou soutěž, aby plně využívaly možností evropské spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN);
152. domnívá se, že je proto zásadní, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v EU měly k dispozici prostředky a nástroje, které potřebují k účinnému prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže, včetně nástrojů k odhalování, posuzování a postihování porušování tohoto práva a programů shovívavosti, které budou mít zásadní význam pro přiznávání kartelů mezi společnostmi v Evropě;
153. znovu připomíná mimořádný význam nezávislosti vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, což znamená, že je nutné zajistit, aby měly zdroje potřebné k plnění svých úkolů;
154. vítá v této souvislosti postup konzultací vedený Komisí, který snad vyústí v legislativní návrh, jenž posílí nástroje prosazování práva a sankční nástroje vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, tzv. ECN+; opakuje, že pokud v jedné záležitosti nebo v propojených záležitostech vymáhá právo více orgánů najednou, vzniká tak riziko překrývání a možných nejednotných kroků, což snižuje právní jistotu a vede ke zbytečným nákladům pro podniky; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh proaktivního opatření EU s cílem dosáhnout větší efektivity vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž při vymáhání práva a jejich jednotný postup směřující ke společnému cíli, aby mohl být využíván plný potenciál decentralizovaného systému prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže; požaduje plné zapojení Parlamentu do postupu spolurozhodování;
155. zdůrazňuje, že v globalizovaném světě je mezinárodní spolupráce orgánů pro hospodářskou soutěž bezpodmínečně nutná; podporuje proto aktivní účast Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost uzavřít s dalšími třetími státy dohody v oblasti hospodářské soutěže, které by umožňovaly výměnu údajů mezi vyšetřujícími orgány; zdůrazňuje, že dohody v oblasti hospodářské soutěže uzavřené se Švýcarskem a Kanadou mohou v této souvislosti sloužit jako vzor pro další dohody tohoto druhu; dále se domnívá, že mezinárodní obchodní dohody a dohody o investicích by měly mít významný oddíl věnovaný hospodářské soutěži;
156. vybízí Komisi, aby, aniž by byla dotčena nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, posoudila různé úrovně vnitrostátních sankcí, které členské státy ukládají za porušování právních předpisů, a aby přezkoumala možnost a vhodnost zmírnění těchto rozdílů;
157. domnívá se, že je naprosto zásadní, aby Komise nadále prosazovala lepší spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v EU;
158. vítá ekonomičtější přístup Komise k právním předpisům v oblasti hospodářské soutěže, a to i v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu; sdílí názor Komise, že zásadní podmínkou pro existenci služeb obecného hospodářského zájmu je selhání trhu; připomíná však probíhající diskusi vedenou v akademických kruzích o tom, jaké selhání trhu může být důvodem pro existenci takových služeb;
159. zdůrazňuje, že nezávislost GŘ pro hospodářskou soutěž má mimořádný význam pro úspěšné dosahování jeho cílů; opět požaduje, aby útvary, které vypracovávají pokyny, byly přísně odděleny od útvarů odpovědných za jejich uplatňování; vyzývá Komisi k přidělení dostatečných finančních a lidských zdrojů ve prospěch GŘ pro hospodářskou soutěž; žádá, aby Komise měla dostatek technicky kvalifikovaných inženýrů k prošetřování technologicky vyspělých podniků; naléhavě žádá Komisi, aby uvedla do souladu etická pravidla pro útvar hlavního ekonoma GŘ pro hospodářskou soutěž s postupy pro ostatní úředníky Komise;
Demokratické posílení politiky v oblasti hospodářské soutěže
160. vítá úsilí paní Vestagerové, stávající komisařky odpovědné za hospodářskou soutěž, o vedení pravidelného strukturovaného dialogu s Parlamentem, zejména pak s Hospodářským a měnovým výborem a pracovní skupinou pro politiku hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby ke konkrétním požadavkům učiněným ve výroční zprávě Parlamentu o hospodářské soutěži poskytla ucelenější zpětnou vazbu; domnívá se, že k provádění důkladnějšího procesu navazujícího na příslušné výroční zprávy o hospodářské soutěži by mohl být přínosný specifický strukturovaný dialog;
161. vítá podněty Komise k veřejné konzultaci při provádění kontroly spojování podniků a vybízí ji, aby výsledky projednávala s Parlamentem;
162. vyzývá k rozšíření dialogu mezi evropskými orgány a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, zejména o výměny názorů s parlamentními výbory Evropského parlamentu;
163. znovu žádá Komisi, aby pokyny pro určování výše pokut začlenila do závazných právních předpisů;
Mezinárodní rozměr politiky v oblasti hospodářské soutěže
164. vítá skutečnost, že je Komise odhodlána přistoupit k otevřené a konstruktivní výměně názorů týkajících se hospodářské soutěže z globálního pohledu; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s ustanoveními o hospodářské soutěži v některých dohodách o volném obchodu, naléhavě však vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své snaze o zařazování ustanovení o hospodářské soutěži a státní podpoře do jednání o všech dohodách o volném obchodu;
165. zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž v oblasti obchodu, služeb a investic má pozitivní dopad na sociální a hospodářský rozvoj EU a jejích obchodních partnerů; vyzývá Komisi a Radu, aby rychle dokončily práci na modernizaci nástrojů na ochranu trhu, kterých je zapotřebí k zabezpečení spravedlivé soutěže na trhu EU, a je toho názoru, že obchodní dohody by se měly systematicky zabývat problémem nekalých obchodních praktik třetích zemí;
166. vyzývá Komisi, aby společně s obchodními partnery usilovala o zajištění větší otevřenosti jejich trhů pro podniky EU, zejména v oblasti energetiky, dopravy, telekomunikací, veřejných zakázek a služeb, včetně služeb poskytovaných v souvislosti s výkonem regulovaných povolání;
167. vyzývá Komisi, aby do všech obchodních dohod začleňovala ambiciózní ustanovení o hospodářské soutěži a aby prováděla účinné monitorování s cílem zjistit, zda smluvní strany tato ustanovení řádně provádějí, pokud jde o všechna pravidla, k nimž patří ustanovení o státní pomoci, a všechny hospodářské subjekty, tj. i státem vlastněné podniky;
168. zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvojové země v jejich úsilí o prosazování a provádění pravidel hospodářské soutěže v praxi;
169. vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o vytvoření komplexní, uživatelsky vstřícné databáze obsahující souhrnná ustanovení o hospodářské soutěži získaná z dohod o volném obchodu, již by mohl spravovat sekretariát WTO;
170. vítá pokrok, k němuž došlo na ministerské konferenci WTO v Nairobi ve věci snížení vývozních subvencí, jehož cílem je zaručit nepokřivenou hospodářskou soutěž na mezinárodních trzích se zemědělskými produkty; v této souvislosti zdůrazňuje citlivou povahu zemědělství a upozorňuje, že je třeba podniknout zřetelné a účinné kroky, mj. v rámci dohod WTO, které evropským výrobcům umožní, aby si zachovali konkurenceschopnost na světových trzích;
171. opakuje, že rovný přístup k přírodním zdrojům, a to i ke zdrojům energie, má zásadní dopad na spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž na světovém trhu, a vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod začleňovala ustanovení, která zlepší přístup k těmto zdrojům, včetně ustanovení o praktikách státem vlastněných podniků, které narušují hospodářskou soutěž, o zákazu diskriminace a o tranzitu;
172. zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže je důležitou součástí vnitřního trhu, jak stanoví Smlouva; připomíná, že pro posílení udržitelného růstu, zaměstnanosti a inovací v EU je potřeba konkurenceschopný a plně fungující jednotný trh a že úsilí o zachování spravedlivé hospodářské soutěže v celé EU je vyvíjeno v zájmu spotřebitelů, startupů a malých a středních podniků; domnívá se, že prosazování evropských právních předpisů by nemělo být oslabeno využíváním projektu EU pilot namísto formálního řízení o nesplnění povinnosti a že je třeba usilovat o zachování hospodářské soutěže;
173. vyzývá Komisi, aby nezaměřovala veškerou snahu o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže jen na bedlivě sledované případy vedené proti velkým, známým podnikům; připomíná Komisi, že prosazování spravedlivé hospodářské soutěže je důležité i v případě malých a středních podniků;
174. vyzývá k posílení svobodné volby pro spotřebitele; domnívá se, že právo na přenositelnost údajů obsažené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů je správný přístup k posílení práv spotřebitelů i hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je nutné přezkoumat, jakým způsobem lze zajistit interoperabilitu mezi digitálními sítěmi prostřednictvím otevřených standardů a rozhraní;
175. vyzývá Komisi, aby přezkoumala a napravila situaci nezávislých maloobchodníků, kteří jsou podle právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže oprávněni spolupracovat prostřednictvím svých kamenných obchodů, ale jsou obviňováni z nekalé soutěže tehdy, pokud poskytují společné nabídky prostřednictvím elektronického obchodu;
176. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o zavedení elektronického zadávání zakázek a nová ustanovení podporující dělení zakázek na části, byla prováděna včas, což je nezbytné pro podporu inovací a hospodářské soutěže a pro podporu malých a středních podniků na trzích s veřejnými zakázkami;
177. vyzývá Komisi, aby bránila vytváření monopolů nebo uzavřených hodnotových řetězců prostřednictvím normalizace; je přesvědčen, že by se měl zavést odvolací proces, který by přezkoumával normy, jež by mohly mít dopad na konkurenceschopnost;
178. vyjadřuje znepokojení nad mírou koncentrace v některých odvětvích, například v chemickém průmyslu, v souvislosti s nedávnými fúzemi; žádá Komisi, aby objasnila, jak zajišťuje možnost přístupu na trh, zejména pro startupy; žádá Komisi, aby přezkoumala, zda by se tržní síla podniku plynoucí z informací a údajů a využívání těchto informací a údajů nebo počet uživatelů měly zohledňovat jako testovací kritéria pro kontrolu slučování podniků; vyzývá k posouzení toho, zda by slučování údajů a informací, zejména údajů a informací o zákaznících, mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže;
179. považuje hospodářskou soutěž v odvětví telekomunikací za rozhodující faktor pro inovace a investice do sítí i pro výběr služeb pro spotřebitele; považuje rychlé rozšíření širokopásmových sítí za klíč k dokončení jednotného digitálního trhu; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise při uplatňování pokynů ke státní podpoře pro širokopásmové připojení zváží strategické cíle konektivity stanovené v telekomunikačním balíčku;
180. odkazuje na nejnovější zprávu Evropského účetního dvora o nesouladu s pravidly státní podpory v rámci politiky soudržnosti, která konstatuje značný stupeň nesouladu a vyzývá k provedení řady doporučení; vyjadřuje znepokojení nad tímto zjištěním, jelikož tento nesoulad je na úkor dobře fungujícího vnitřního trhu, a žádá proto Komisi, aby zvážila doporučení, která vydal Účetní dvůr, a zvýšila své úsilí s cílem zamezit dalším chybám;
181. podporuje jednání Komise v oblasti vymáhání protikartelových předpisů, jako byly nedávné zásahy v odvětví maloobchodního prodeje potravin a optických diskových mechanik, s cílem zaručit spravedlivé ceny pro spotřebitele;
182. poukazuje na to, že se spotřebitelům na jednotném trhu prodávají výrobky, jejichž přísady se v jednotlivých zásilkách liší, přestože značka a balení jsou shodné; vyzývá Komisi, aby určila, zda má tato praxe negativní dopady na místní výrobce, zejména malé a střední podniky, a zda vede k diskriminaci mezi spotřebiteli v důsledku dodávání výrobků nižší kvality;
183. konstatuje, že ve svém usnesení o výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže za rok 2014 Parlament vyzval Komisi, aby pozorně sledovala aliance mezi hlavními distributory v Evropě, a vítá ochotu Komise jednat o dopadu těchto aliancí na výrobce a spotřebitele v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž;
°
° °
184. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním a případně regionálním orgánům pro hospodářskou soutěž.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2016)0292.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2016)0346.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2016)0004.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2015)0051.
- [6] Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1.
- [7] Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.
- [8] Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
- [9] Přijaté texty, P8_TA(2015)0394.
- [10] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
- [11] Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 43.
- [12] Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 24/2016: „Je potřeba většího úsilí ke zvyšování povědomí o pravidlech státní podpory v politice soudržnosti a k zajištění jejich dodržování“ http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_24/SR_STATE_AIDS_CS.pdf
- [13] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1166 ze dne 17. května 2016, kterým se mění příloha X nařízení (EU) č. 1308/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podmínky nákupu cukrové řepy v odvětví cukru od 1. října 2017.
- [14] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci (P8_TA(2016)0250).
- [15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 261/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Politika v oblasti hospodářské soutěže vždy tvořila jeden ze základních pilířů politiky EU, které jsou zásadní pro řádné fungování jednotného trhu. Dnes Evropská unie potřebuje silnou a důsledně prosazovanou politiku v oblasti hospodářské soutěže více než kdy předtím.
Přísně dodržovaná pravidla hospodářské soutěže přináší evropským občanům nespočet výhod. Umožňuje evropským spotřebitelům přístup k široké škále kvalitních produktů a služeb. Vytváří rovnější podmínky pro podniky působící v EU a brání přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika jedinců. Podporuje tvorbu kvalitních pracovních míst, růst, inovace a investice. Zajišťuje, aby všechny společnosti dostály svým povinnostem a platily daně a aby se žádným podnikům nedostávalo preferenčního zacházení. Tento proces nicméně funguje i opačně. Čím více podniků a členských států tato pravidla úmyslně porušuje, tím více jsou poškozování spotřebitelé, podniky a celý jednotný trh. Každé daňové zvýhodnění či jiný druh státní podpory, každý postup v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a každé protekcionistické vládní rozhodnutí bránící inovacím má vážný dopad na život evropských občanů.
Obzvláště dnes, kdy největší nebezpečí pro evropskou integraci přichází z vnitra samotné EU v podobě populismu euroskeptiků, mohou přetrvávající nekalé daňové praktiky zvýhodňující velké korporace vést k prohloubení nedůvěry veřejnosti k EU.
Politika EU v oblasti hospodářské soutěže nemůže vyřešit všechny problémy Unie a ani se to od ní neočekává, avšak má velký potenciál dosáhnout v mnoha oblastech značných zlepšení. Tato zlepšení se naštěstí již daří realizovat. Hloubková šetření Komise zaměřená na postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou preferenční daňové výhody, svědčí o odhodlání a efektivnosti EU.
Komise nedávno odhalila několik případů nadnárodních společností, které s pomocí členských států připravily státní rozpočty o miliardy eur na daních. Tyto velmi alarmující případy ukazují na nutnost pečlivějšího zkoumání podezřelých případů státní podpory a okamžitého ukončení daňových řešení na míru, jako jsou růstové daňové úlevy nebo daňové režimy při nadměrném zisku. K posílení jednotného trhu a větší fiskální kázni bude navíc nezbytné přijetí fiskální unie.
Zde je třeba zmínit činnost zvláštních výborů TAXE a TAXE II, jejichž úsilí o odhalení postupů vydávání rozhodnutí o daňových režimech uplatňovaných členskými státy a prověření způsobů, jimiž by bylo možné bojovat proti nekalé hospodářské soutěži a daňovým únikům v EU, bylo zcela v souladu s činností Komise. Tyto zvláštní výbory aktivně bojovaly proti daňovým únikům a daňovým podvodům, odhalily několik skutečností, které budou mít široký dopad, a vydaly doporučení ohledně způsobů opětovného dosažení daňové spravedlnosti. Důležitým partnerem Parlamentu při této práci byla Komise a právě aktivní spolupráce mezi Komisí a Evropským parlamentem v oblasti hospodářské soutěže a daní je nezbytná k tomu, aby se i nadále dosahovalo pozitivních výsledků.
Politika v oblasti hospodářské soutěže významným způsobem přispívá rovněž k současným klíčovým politickým prioritám EU a posiluje jednotný trh, zejména pokud jde o jednotný digitální trh a energetickou unii.
Vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh by mohl vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst a přispívat do naší ekonomiky částkou 415 miliard EUR ročně, je nezbytné, aby členské státy odstranily překážky, jako jsou například problémy s přístupem k širokopásmovému připojení či s infrastrukturou. Členské státy musí zajistit, aby se evropští občané a podniky, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, nesetkávali v online prostředí s žádnými překážkami, které by jim bránily plně využívat online služeb a digitálních technologií.
Stejně tak i vnitrostátní regulační orgány musí najít řešení, která by zbytečně neomezovala online platformy a inovativní podniky, které spadají do kategorie ekonomiky sdílení a které by mohly zaměstnávat stovky tisíc pracovníků a poskytovat spotřebitelům dostupné služby. Místo částečného nebo úplného zákazu online platforem (jak tomu bylo v Belgii, Německu, Maďarsku a Nizozemsku v případě americké společnosti Uber zajišťující přepravní služby na internetu) by členské státy měly následovat pozitivních příkladů a zvažovat jiné formy regulace.
Komise by měla rovněž pokračovat v šetřeních zaměřených na postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže v odvětví digitálních a online služeb a značně urychlit všechny stávající postupy související s antimonopolními opatřeními a daněmi, a zajistit tak vyváženější a spravedlivější hospodářskou soutěž pro malé a střední podniky a začínající podniky na trhu, kterému často vévodí obrovské nadnárodní technologické společnosti.
Zpravodaj vyzývá Komisi, aby chránila hospodářskou soutěž v telekomunikačním odvětví, zejména pokud jde o přidělování spektra, a to v zájmu zajištění cenové dostupnosti a výběru služeb pro spotřebitele. Tomu by odpovídala také regulace vysokých cen za volání v rámci EU, což by měl být další nezbytný krok po zrušení poplatků za roaming v EU.
Také energetická unie, další prioritní projekt EU, závisí na schopnosti Komise zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, a zaručit tak cenovou dostupnost, udržitelnost a splnění cílů Unie stanovených pro rok 2020 v oblasti energetiky a životního prostředí. Proto je nutné důsledně monitorovat a pečlivě prošetřit případy státní podpory a nesrovnalosti týkající se veřejných zakázek spojených s investicemi v oblasti energetiky a životního prostředí (jako byl např. případ kontroverzního projektu rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks).
Úsilí Komise vynakládané v oblasti předcházení a nápravy jednání, které narušuje hospodářskou soutěž, je celkově vnímáno pozitivně. Jeho výsledkem je nedávné přepracování pravidel pro poskytování státní podpory. Členským státům je však nutné připomenout, že záměrem bylo zacílit opatření na podporu tak, aby posilovala ekonomický růst, kvalitní pracovní místa a sociální soudržnost. Dále je třeba si uvědomit, že dočasná státní podpora ve finančním sektoru byla pro stabilizaci celosvětového finančního systému nezbytná, avšak nyní musí být urychleně snížena nebo zcela zrušena, má-li být dokončena bankovní unie. Z tohoto hlediska je nezbytné, aby Komise objasnila pravidla a postupy, které se uplatňují při udělování státní podpory ve finančním sektoru.
Ostře sledovaná probíhající šetření a uložené sankce svědčí o efektivitě práce Komise. Má-li se však zabránit protisoutěžnímu jednání a porušování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, musí větší roli hrát také vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže. Proto je důležité, aby vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže byly mnohem více nezávislé a disponovaly nezbytnými prostředky a nástroji, aby mohly účinně prosazovat právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže.
Přes hmatatelné výsledky, kterých se již podařilo dosáhnout, jsou evropští spotřebitelé bohužel i nadále do značné míry vystavováni postupům odporujícím pravidlům hospodářské soutěže, a to jak ze strany soukromého, tak veřejného sektoru. Tyto postupy mají přímý negativní dopad na míru inovací a navíc narušují důvěru v Unii a jednotný trh. Poté, co se Spojené království ve veřejném hlasování rozhodlo odejít z Evropské unie, je naším úkolem posílit důvěru evropských občanů, podniků a investorů v jednotný trh a jedním z hlavních způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout, je dodržování zásad spravedlivé hospodářské soutěže. K tomu je však nezbytné pokračovat v úzké spolupráci mezi Komisí, nezávislými vnitrostátními orgány pro ochranu hospodářské soutěže a Parlamentem, a tuto spolupráci dále prohlubovat.
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (10.11.2016)
pro Hospodářský a měnový výbor
k výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže
(2016/2100(INI))
Navrhovatel: Adam Szejnfeld
NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž v oblasti obchodu, služeb a investic má pozitivní dopad na sociální a hospodářský rozvoj EU a jejích obchodních partnerů; vyzývá Komisi a Radu, aby rychle dokončily práci na modernizaci nástrojů na ochranu trhu, kterých je zapotřebí k zabezpečení spravedlivé soutěže na trhu EU, a je toho názoru, že obchodní dohody by se měly systematicky zabývat problémem nekalých obchodních praktik třetích zemí;
2. vyzývá Komisi, aby společně s obchodními partnery usilovala o zajištění větší otevřenosti jejich trhů pro podniky EU, zejména v oblasti energetiky, dopravy, telekomunikací, veřejných zakázek a služeb, včetně služeb poskytovaných v souvislosti s výkonem regulovaných povolání;
3. vyzývá Komisi, aby do všech obchodních dohod začleňovala ambiciózní ustanovení o hospodářské soutěži a aby prováděla účinné monitorování s cílem zjistit, zda smluvní strany tato ustanovení řádně provádějí, pokud jde o všechna pravidla, k nimž patří ustanovení o státní pomoci, a všechny hospodářské subjekty, tj. i státem vlastněné podniky;
4. zdůrazňuje, že účinné provádění politiky EU v oblasti hospodářské soutěže vyžaduje spolupráci s orgány pro hospodářskou soutěž v zemích mimo EU, zvláště v rozvíjejících se ekonomikách;
5. zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvojové země v jejich úsilí o prosazování a provádění pravidel hospodářské soutěže v praxi;
6. vítá aktivní účast Komise v mnohostranných organizacích pro hospodářskou soutěž, jako jsou Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a Světová obchodní organizace (WTO); zdůrazňuje, že globální spolupráce v oblasti vymáhání předpisů hospodářské soutěže napomáhá řešení nesrovnalostí a zlepšování výsledků vymáhání předpisů a současně pomáhá podnikům snížit náklady na jejich dodržování;
7. vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o vytvoření komplexní, uživatelsky vstřícné databáze obsahující souhrnná ustanovení o hospodářské soutěži získaná z dohod o volném obchodu, již by mohl provozovat sekretariát WTO;
8. vítá pokrok, který přinesla Konference ministrů WTO v Nairobi ve věci snížení vývozních subvencí, jehož cílem je zaručit nepokřivenou hospodářskou soutěž na mezinárodních trzích se zemědělskými produkty; v této souvislosti zdůrazňuje citlivou povahu zemědělství a upozorňuje, že je třeba podniknout zřetelné a účinné kroky, mj. v rámci dohod WTO, které umožní evropským výrobcům, aby si zachovali konkurenceschopnost na světových trzích;
9. opakuje, že rovný přístup k přírodním zdrojům, a to i ke zdrojům energie, má zásadní dopad na spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž na světovém trhu, a vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod začleňovala ustanovení, která zlepší přístup k těmto zdrojům, včetně ustanovení o praktikách státem vlastněných podniků, které narušují hospodářskou soutěž, o zákazu diskriminace a o tranzitu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
10.11.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
31 5 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler, Jan Zahradil |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Klaus Buchner, Nicola Danti, Syed Kamall, Frédérique Ries, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Philippe Loiseau |
||||
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (29.11.2016)
pro Hospodářský a měnový výbor
k výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU
(2016/2100(INI))
Navrhovatel: Andreas Schwab
NÁVRHY
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže je důležitou součástí vnitřního trhu, jak stanoví Smlouva; připomíná, že pro posílení udržitelného růstu, zaměstnanosti a inovací v EU je potřeba konkurenceschopný a plně fungující jednotný trh a že úsilí o zachování spravedlivé hospodářské soutěže v celé EU je vyvíjeno v zájmu spotřebitelů, začínajících podniků a malých a středních podniků; domnívá se, že prosazování evropských právních předpisů by nemělo být oslabeno využíváním projektu EU pilot namísto formálního řízení o nesplnění povinnosti a že je třeba usilovat o zachování hospodářské soutěže;
2. domnívá se, že je třeba v plné míře dodržovat nezávislost Komise v otázce rozhodování o hospodářské soutěži na jednotném trhu a rozdělení pravomocí mezi orgány a instituce EU; zdůrazňuje, že rozhodnutí by měla být založena na skutkovém stavu a vymezena prostřednictvím cílů EU v oblasti hospodářské soutěže;
3. vyzývá Komisi, aby nezaměřovala veškeré své úsilí o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže jen na bedlivě sledované případy vedené proti velkým známým podnikům; připomíná Komisi, že prosazování spravedlivé hospodářské soutěže je důležité i v případě malých a středních podniků;
4. zdůrazňuje, že právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a orgány pro hospodářskou soutěž musí na jednotném digitálním trhu zajistit podnikům rovné podmínky a spotřebitelům možnost výběru; vítá skutečnost, že Komise prošetřuje u řady společností některé postupy, které se neslučují s pravidly hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby zahájila diskusi o tom, jak přizpůsobit tradiční odůvodnění práva hospodářské soutěže konkrétním podmínkám a novým výzvám digitálního světa, a žádá ji, aby v zájmu boje proti zneužívání dominantního postavení uplatňovala politiku aktivního, účinného a urychleného prosazování pravidel hospodářské soutěže, a podporovala tak inovace a inovativní obchodní modely, čímž spotřebitelům EU umožní využívat všech příležitostí, které skutečný jednotný digitální trh může nabídnout; vyzývá Komisi, aby uzavřela dlouhotrvající stěžejní řízení v co nejbližší době;
5. vyzývá k posílení svobodné volby pro spotřebitele; domnívá se, že právo na přenositelnost údajů obsažené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů je správný přístup k posílení práv spotřebitelů i hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je nutné prozkoumat, jak lze zajistit interoperabilitu mezi digitálními sítěmi prostřednictvím otevřených standardů a rozhraní;
6. žádá aktivní sledování všech možných problémů v oblasti hospodářské soutěže týkajících se neoprávněného zeměpisného blokování a jiných omezení prodeje přes internet; vyjadřuje politování nad tím, že se většina elektronického obchodu odehrává na vnitrostátní úrovni a že skutečný vnitřní trh bez vnitrostátních překážek v tomto odvětví neexistuje; vítá probíhající šetření v odvětví elektronického obchodování, které je třeba provést důkladně a poté jej co nejrychleji uzavřít; toto šetření může poskytnout užitečné informace pro další opatření v rámci strategie pro jednotný digitální trh a přeshraniční obchod; vybízí Komisi k vytvoření podnikatelského prostředí, které zajistí rozvoj inovačních myšlenek;
7. vyzývá Komisi, aby přezkoumala a napravila situaci nezávislých maloobchodníků, kteří jsou podle práva hospodářské soutěže oprávněni spolupracovat prostřednictvím svých kamenných obchodů, ale jsou obviňováni z nekalé soutěže tehdy, pokud poskytují společné nabídky prostřednictvím elektronického obchodu;
8. konstatuje, že on-line platformy umožňují milionům podniků, včetně mnoha evropských malých a středních podniků, využívat výhod elektronického obchodu; domnívá se, že je pro vytvoření spravedlivých podmínek hospodářské soutěže nutné zajistit srovnatelná pravidla pro srovnatelné digitální služby; zastává názor, že nové obchodní modely reprezentované platformami a zprostředkovateli ekonomiky sdílení vyvolávají naléhavé otázky týkající se mimo jiné provádění právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, vztahů mezi podniky, zajištění hrazení příslušných daní a uznání zaměstnaneckých práv; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se těmto problémům věnovaly;
9. je přesvědčen, že Komise by měla prošetřit jednání odporující hospodářské soutěži, jehož se dopouštějí členské státy a regionální a místní orgány vůči zprostředkovatelům ekonomiky sdílení; zdůrazňuje, že by se měla věnovat zvláštní pozornost nadměrné regulační zátěži, nepřiměřenému uplatňování stávajících pravidel na neodpovídající obchodní modely, jakož i zákonnosti přímých zákazů;
10. opakuje, že je třeba urychleně a řádně provádět směrnici 2014/104/EU o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel podle vnitrostátních právních předpisů týkajících se porušování pravidel hospodářské soutěže v členských státech; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že provádění vnitrostátních právních předpisů pokračuje velmi pomalu a mnohé z členských států ještě nepřijaly dokonce ani návrh na provádění právních předpisů; co nejdůrazněji proto vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala uplatňování směrnice a věnovala se této otázce spolu s členskými státy a předložila výroční zprávy týkající se opatření, která spadají do oblasti působnosti této směrnice; zdůrazňuje, že přístup ke spravedlnosti, která může zahrnovat možnost hromadné žaloby, je pro dosažení cílů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže nezbytný;
11. vítá úvahy Komise o potřebě většího množství nástrojů k posílení úsilí ve prospěch spravedlivé hospodářské soutěže; se zájmem očekává návrh Komise týkající se ECN+ (Evropské sítě pro hospodářskou soutěž) a vyzývá k plnému zapojení Parlamentu prostřednictvím řádného legislativního postupu; domnívá se, že účinné nástroje k boji proti narušení hospodářské soutěže jsou pro fungování jednotného trhu zásadní a že je nezbytné zajistit, aby se spotřebitelé a podniky mohli spolehnout na jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže EU v celé Unii; zdůrazňuje, že právní předpisy EU by se měly prosazovat ve všech členských státech stejným způsobem; domnívá se, že jsou zapotřebí celoevropské minimální normy, zejména pokud jde o programy shovívavosti, sankce a nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž; odkazuje na možnost zřídit vyšetřovací nástroje, pomocí nichž by Komise nezávisle na informacích členských států vyšetřovala případy podezření na poskytování nezákonné státní podpory;
12. zdůrazňuje, že daňová koordinace je jedním z klíčových prvků konkurenceschopnosti na jednotném trhu, a připomíná, že všechny tržní subjekty by měly přispívat k placení daní spravedlivým dílem; vítá hloubková šetření Komise zaměřená na postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou selektivní daňové výhody nebo systémy zdaňování nadměrného zisku založeného na daňových rozhodnutích v některých členských státech, která jsou podle pravidel EU pro státní podporu potenciálně nezákonná, a vítá nedávné rozhodnutí Komise, které se těchto otázek týká; zdůrazňuje však, že tato rozhodnutí nebyla namířena proti podnikům jako takovým, ale proti podmínkám, které nabízí členské státy a které se údajně neslučují s pravidly EU pro poskytování státní podpory; vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila a aby v podobných případech postupovala stejným způsobem;
13. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o zavedení elektronického zadávání zakázek a nová ustanovení podporující dělení zakázek na části, byla prováděna včas, což je nezbytné pro podporu inovací a hospodářské soutěže a pro podporu malých a středních podniků na trzích s veřejnými zakázkami;
14. vyzývá Komisi, aby zabránila vytváření monopolů nebo uzavřených hodnotových řetězců prostřednictvím normalizace; je přesvědčen, že by se měl zavést odvolací proces, jehož cílem by bylo přezkoumat normy, pokud s sebou mohou nést riziko dopadu na konkurenceschopnost;
15. vyjadřuje znepokojení nad mírou koncentrace v některých odvětvích, například v chemickém průmyslu, v souvislosti s nedávnými fúzemi; žádá Komisi, aby objasnila, jak umožní přístup na trh, zejména začínajícím podnikům; žádá Komisi, aby provedla přezkum toho, zda by se tržní síla podniku plynoucí z informací a údajů a využívání těchto informací a údajů nebo počet uživatelů měly zohlednit jako testovací kritéria pro kontrolu slučování podniků; vyzývá k posouzení toho, zda by slučování údajů a informací, zejména údajů a informací o zákaznících, mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže;
16. považuje hospodářskou soutěž v odvětví telekomunikací za rozhodující faktor pro inovace a investice do sítí i pro výběr služeb pro spotřebitele; považuje rychlé rozšíření širokopásmových sítí za klíč k dokončení jednotného digitálního trhu; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise při uplatňování pokynů pro státní podporu pro širokopásmové připojení zváží strategické cíle konektivity, jak je stanoveno v telekomunikačním balíčku;
17. odkazuje na nejnovější zprávu Evropského účetního dvora o nesouladu s pravidly státní podpory v rámci politiky soudržnosti, která konstatuje značný stupeň nesouladu a vyzývá k provedení řady doporučení; vyjadřuje znepokojení nad tímto zjištěním, jelikož tento nesoulad je na úkor dobře fungujícího vnitřního trhu, a žádá proto Komisi, aby zvážila doporučení, která učinil Účetní dvůr, a zvýšila své úsilí s cílem zamezit dalším chybám;
18. naléhavě žádá Komisi, aby v této souvislosti zajistila správné prosazování nařízení (EU) č. 651/2014 o blokových výjimkách, které vstoupilo v platnost v červenci 2014; vítá současnou revizi obecného nařízení o blokových výjimkách; připomíná, že existuje právní nejistota v otázce, zda je přidělování veřejných finančních prostředků organizacím v oblasti cestovního ruchu ve své současné podobě v souladu s pravidly EU o státní podpoře, či nikoliv; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny týkající se uplatňování pravidel pro státní podporu s cílem podpořit cestovní ruch coby důležitý hospodářský faktor na vnitřním trhu; zdůrazňuje proto, že je nutné projednat novou výjimku v rámci obecného nařízení o blokových výjimkách;
19. podporuje jednání Komise v oblasti vymáhání protikartelových předpisů, jako byly nedávné zásahy v případě odvětví maloobchodního prodeje potravin a optických diskových mechanik, s cílem zaručit spravedlivé ceny pro spotřebitele;
20. poukazuje na to, že se spotřebitelům na jednotném trhu prodávají výrobky, jejichž přísady se liší zásilka od zásilky, přestože značka a balení jsou shodné; vyzývá Komisi, aby určila, zda má tato praxe negativní dopady na místní výrobce, zejména malé a střední podniky, a zda to vede k diskriminaci mezi spotřebiteli v důsledku dodávání výrobků nižší kvality;
21. konstatuje, že ve svém usnesení o výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže za rok 2014 Parlament vyzval Komisi, aby pozorně sledovala aliance mezi hlavními distributory v Evropě, a vítá ochotu Komise jednat o dopadu těchto aliancí na výrobce a spotřebitele v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž;
22. vítá kroky, které dosud Komise a Parlament učinily v boji proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci; souhlasí s probíhající analýzou Komise zaměřenou na zjištění toho, zda značky distributorů mohou vytvářet výhody na trhu odporující hospodářské soutěži, a vyzývá Komisi, aby Evropský parlament informovala o výsledcích tohoto šetření; domnívá se, že nejlepší pokrok v této oblasti představuje možnost stanovit rámec na úrovni EU, který bude upravovat obecné zásady a zohledňovat osvědčené postupy a dobrovolné systémy, jako je například iniciativa v oblasti dodavatelského řetězce;
23. vyzývá Komisi, aby v rámci svých politik hospodářské soutěže umožnila určité formy spolupráce mezi nezávislými dodavateli potravin s cílem vyhnout se a zabránit jakýmkoliv nekalým obchodním praktikám ze strany supermarketů.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
29.11.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
29 2 3 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Morten Løkkegaard, Marlene Mizzi, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Marco Zullo |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Lucy Anderson, Anna Hedh, Kaja Kallas, Roberta Metsola, Dariusz Rosati, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella, Theodoros Zagorakis |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Bill Etheridge, Andrey Kovatchev |
||||
STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (14.11.2016)
pro Hospodářský a měnový výbor
k výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU
(2016/2100(INI))
Navrhovatelka: Jacqueline Foster
NÁVRHY
Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vyzývá Komisi a členské státy, aby projevily větší politickou vůli k dalšímu prohloubení a posílení jednotného trhu v oblasti dopravy a k vytvoření rovných podmínek s cílem zajistit otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi veřejnými a soukromými provozovateli v odvětví dopravy, poštovních služeb a cestovního ruchu při současném dodržování ostatních politik, cílů a zásad EU, a to včetně sociálního rozměru, což je důležité pro hladké fungování vnitřního trhu v oblasti dopravy;
2. zdůrazňuje význam konektivity a dopravní infrastruktury pro zachování, hospodářský rozvoj a poskytování veřejných a soukromých služeb v regionálních a odlehlých oblastech;
3. doufá proto, že bude dokončena globální síť TEN-T;
4. zdůrazňuje, že nutnost zajistit účinnější ochranu práv pracovníků v odvětví dopravy před zneužíváním by neměla být záminkou pro omezení volné hospodářské soutěže mezi subjekty z různých členských států; vyzývá Komisi, aby při navrhování právních předpisů, které mají významný dopad na fungování jednotného dopravního trhu, dodržovala zásadu proporcionality a subsidiarity;
5. upozorňuje na problémy, kterým čelí provozovatelé poštovních služeb v důsledku vytvoření jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že úspěch tohoto ambiciózního projektu, zejména v oblasti internetového prodeje, do značné míry závisí na podobě trhu v oblasti doručování poštovních balíkových zásilek; zdůrazňuje potřebu zajistit spravedlivé a rovné přeshraniční podmínky hospodářské soutěže pro soukromé a veřejné poskytovatele komerčních služeb;
6. zdůrazňuje, že jakákoli politika v oblasti hospodářské soutěže by měla respektovat sociální práva všech pracovníků v dotčených odvětvích;
7. zdůrazňuje skutečnost, že členské státy často nesprávně provádějí právní předpisy EU v oblasti dopravy a nedodržují zásady Smlouvy, zejména v případě, kdy je doprava řízena jako monopol ústředními vládními institucemi; vyzývá Komisi (na úrovni Unie) a členské státy (na vnitrostátní úrovni), aby náležitě prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy EU, které jsou klíčové pro řádné fungování vnitřního trhu, s cílem poskytnout další výhody pro podniky, průmysl, spotřebitele, sociální podmínky pracovníků a životní prostředí;
8. zdůrazňuje, že je důležité odstranit fyzické, technické a regulační překážky mezi členskými státy s cílem zamezit roztříštěnosti jednotného trhu a usnadnit přeshraniční mobilitu a územní spolupráci, a podnítit tak hospodářskou soutěž;
9. upozorňuje Komisi na nepřímé překážky pro hospodářskou soutěž vyplývající z rozdílností v pravidlech pro zdanění, bezpečnost, z rozdílů v době řízení a době odpočinku, schvalování typu a právech cestujících;
10. uznává pokrok digitálních technologií v odvětví dopravy a cestovního ruchu, který podporuje hospodářskou soutěž, zvyšuje zaměstnanost, usnadňuje přístup malých a středních podniků k větším trhům a přináší spotřebitelům výhody; poukazuje na to, že digitalizace a vítaný vývoj kolaborativní ekonomiky přinese významné změny do provozního prostředí těchto odvětví a že pro využití výhod procesu digitalizace je nutný vhodný a jasný právní rámec;
11. zdůrazňuje, že subjekty působící na základě nových obchodních modelů ovlivňují pozitivním způsobem trh dopravy a cestovního ruchu EU, zejména tím, že zlepšují dostupnost a kvalitu služeb;
12. vítá záměr Komise sjednat s několika klíčovými zeměmi a regiony ve světě dohody v rámci vnější politiky v oblasti letecké dopravy; je přesvědčen, že dohody nejen zlepší přístup na trh, ale také zajistí nové obchodní příležitosti pro celosvětově úspěšné evropské odvětví letectví, vytvoří kvalitní pracovní místa, zachovají přísné bezpečnostní standardy, vezmou v úvahu práva pracovníků v tomto odvětví a přinesou spotřebitelům výhody; zdůrazňuje, že Parlament hraje v těchto jednáních důležitou roli;
13. vyzývá Komisi, aby při sjednávání těchto dohod v rámci vnější politiky v oblasti letecké dopravy do nich zařadila doložku o spravedlivé hospodářské soutěži, aby byly zajištěny rovné podmínky;
14. vybízí Komisi, aby podporovala soudržnost mezi letišti, která leží zeměpisně blízko sebe, ale na různých stranách státních hranic, a to včetně poskytnutí dotací EU;
15. domnívá se, že v případě přístavních služeb je nutné vytvořit ještě otevřenější, konkurenčnější a transparentnější regulační rámec pro veřejné přístavy v Evropě a současně nové pracovní příležitosti;
16. je přesvědčen, že větší hospodářská soutěž vyplývající z postupného otevírání trhu silniční nákladní dopravy EU může spotřebitelům přinést výhody, důrazně avšak odsuzuje skutečnost, že jistá opatření uplatňovaná některými členskými státy narušují integritu jednotného trhu v této oblasti; podporuje postoj Komise takovým ochranářským opatřením čelit;
17. doufá, že toto otevření trhu silniční nákladní dopravy nepovede k dalšímu sociálnímu dumpingu, a vyjadřuje dále politování nad jevem tzv. společností typu poštovní schránka;
18. lituje dále toho, že politika EU náležitě neřeší menší nákladní vozy, a to navzdory skutečnosti, že jsou stále více využívány k obcházení správného uplatňování právních předpisů o zaměstnávání, bezpečnosti a ochraně životního prostředí;
19. vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala oligopolní tendence cenového dumpingu zejména v letectví a v odvětvích dálkových / linkových autobusů, a trvá na správném uplatňování práva EU a spravedlivém intermodálním konkurenčním prostředí;
20. vyzývá k urychlenému uzavření jednání o čtvrtém železničním balíčku a je přesvědčen, že tento soubor předpisů by měl železniční osobní dopravu dále otevřít hospodářské soutěži a zlepšit účinnost odvětví železniční dopravy a zároveň zajistit kvalitu a kontinuitu závazků veřejné služby;
21. vítá přijetí technického pilíře čtvrtého železničního balíčku a je přesvědčen, že jeho přijetí posílí bezpečnost železnic a současně díky interoperabilitě odstraní technické překážky hospodářské soutěže;
22. zdůrazňuje význam cestovního ruchu coby podstatného faktoru hospodářského růstu a vytváření pracovních míst a vyzývá Komisi, aby zaujala proaktivní přístup s cílem podpořit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu a vytvořit příznivé prostředí pro jeho růst a vývoj;
23. zdůrazňuje, že pro rozvoj odvětví elektronického obchodování v celé EU mají zásadní význam poštovní služby, a zejména přeshraniční dodávky balíků; vítá antimonopolní šetření Komise v odvětví elektronického obchodování a vyzývá ji, aby i nadále sledovala vývoj trhu s balíky a poštovními službami;
24. zdůrazňuje, že je potřeba financovat projekty udržitelné, přístupné a bezpečné dopravy, které mohou přispět k lepšímu fungování celého evropského dopravního systému;
25. vyzývá k využívání fondů EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy (CEF), Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Horizont 2020, k rozvoji evropské dopravní infrastruktury a zvýšení kvantity a kvality služeb;
26. vyzývá členské státy, aby věnovaly dostatečnou pozornost dokončení přeshraničních projektů v oblasti infrastruktury a aby své hlavní dopravní plány koordinovaly se sousedními členskými státy;
27. domnívá se, že je důležité plně využít inovativní finanční nástroje, jako je Evropský fond pro strategické investice, které jsou určeny k financování projektů v odvětví dopravy, s cílem podpořit růst a konkurenceschopnost; zdůrazňuje však, že prostředky vyčleněné pro záruční fond EFSI nemohou jít na úkor Nástroje pro propojení Evropy nebo programu Horizont 2020, což jsou klíčové nástroje pro rozvoj společného trhu v odvětví dopravy;
28. zdůrazňuje, že úplné otevření trhu železniční dopravy by mohlo provozovatelům a cestujícím ze všech členských států přinést řadu výhod; konstatuje však, že je v tomto procesu třeba vzít v úvahu rozdíly v úrovni rozvoje železniční infrastruktury v členských státech; zdůrazňuje, že je v příštím víceletém finančním rámci potřeba zachovat současnou úroveň investic do vyrovnávání rozdílů v železniční infrastruktuře.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
10.11.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
29 10 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Maria Grapini, Ramona Nicole Mănescu, Matthijs van Miltenburg |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Virginie Rozière |
||||
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (29.11.2016)
pro Hospodářský a měnový výbor
k výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže
(2016/2100(INI))
Navrhovatel: Michel Dantin
NÁVRHY
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
– s ohledem na články 39 a 42 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)[1],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007[2],[3],
– s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod[4],[5].
A. vzhledem k tomu, že článek 42 SFEU přiznává zemědělskému odvětví zvláštní postavení, pokud jde o uplatňování pravidel hospodářské soutěže;
B. vzhledem k tomu, že jedním z cílů společné zemědělské politiky (SZP) stanovených v čl. 39 odst. 1 písm. b) SFEU je zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství;
C. vzhledem k tomu, že zemědělské odvětví sestává hlavně z malých rodinných zemědělských podniků, které jen s obtížemi odolávají otřesům a změnám na trhu; vzhledem k tomu, že zemědělské odvětví v důsledku délky produkčních cyklů charakterizuje nedostatečná flexibilita, pokud jde o řízení nabídky, což zemědělce staví do strukturálně slabé pozice v rámci potravinového řetězce;
D. vzhledem k tomu, že zemědělské trhy se vyznačují zvýšenou kolísavostí zemědělských cen a že se potýkají s bezprecedentní krizí, zejména v odvětví mléka a mléčných výrobků, kterou ještě zhoršuje slabé postavení zemědělců v potravinovém řetězci;
E. vzhledem k tomu, že příjmy zemědělců stále více určuje jejich postavení v potravinovém řetězci a že země, v nichž je zemědělské odvětví lépe organizováno, jsou zemědělskou krizí postiženy nejméně;
F. vzhledem k tomu, že spolupráce mezi zemědělci usiluje o posílení jejich vyjednávací pozice, umožňuje jim získat vyšší podíl na přidané hodnotě jejich produktů, přispívá k větší konkurenceschopnosti, viditelnosti a ochraně zemědělců a pomáhá jim také odpovídat na zvyšující se poptávku společnosti;
G. vzhledem k tomu, že cílem poslední reformy SZP bylo posílit vliv zemědělců v rámci potravinového řetězce řadou odchylek a výjimek z článku 101 SFEU; vzhledem k tomu, že Parlament předložil v rámci poslední reformy SZP inovativní a ambiciózní návrhy opatření týkající se přizpůsobení zákona o hospodářské soutěži zemědělským trhům;
H. vzhledem k tomu, že k posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci může přispět jasné, srozumitelné a realizovatelné regulační prostředí přizpůsobující politiku hospodářské soutěže specifičnosti zemědělského odvětví, a to řešením nerovností ve vyjednávací síle mezi jednotlivými subjekty tohoto řetězce, zvýšením efektivity trhu a zajištěním právní jistoty a rovných podmínek na jednotném trhu;
I. vzhledem k tomu, že je obtížené předvídat výskyt ekonomických rizik a odhadovat, jakou formu a sílu budou mít, a vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby v případě závažných nerovností na trhu tržně orientovaná SZP podpořila zemědělce a umožnila dodatečné časově omezené výjimky z pravidel hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že Komise během krize v odvětví mléka a mléčných výrobků přijala jako krajní opatření rozhodnutí aktivovat článek 222 nařízení o společné organizaci trhů za účelem vyjmutí uznávaných zemědělských uskupení, které produkci mléka plánují společně, z povinnosti uplatňovat právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže;
J. vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci nelze vyřešit jen prostřednictvím politiky hospodářské soutěže;
K. vzhledem k tomu, že s cílem zlepšit postavení zemědělců v potravinovém řetězci byla založena pracovní skupina pro zemědělské trhy, která by měla prozkoumat možnosti posílení jejich postavení, včetně zákonných možností navázání smluvních vztahů a pořádání společných akcí zemědělců; vzhledem k tomu, že závěry pracovní skupiny pro zemědělské trhy by měly být zohledněny v rámci případných budoucích debat a opatření, která mají být přijata;
Obecné poznámky
1. zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže hájí zájmy spotřebitelů, ale nebere v potaz zájmy zemědělských výrobců; zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže musí stavět ochranu zájmů zemědělských výrobců na stejnou úroveň jako ochranu zájmů spotřebitelů, a zajistit tedy rovné podmínky hospodářské soutěže a rovný přístup na vnitřní trh v zájmu posílení investic, zaměstnanosti, inovací, životaschopnosti zemědělských podniků a vyváženého rozvoje zemědělských oblastí v EU;
2. trvá na tom, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech stran potravinového řetězce;
3. domnívá se, že současná krize v zemědělství vyžaduje nové iniciativy, které budou zlepšovat dostupné nástroje a zajistí, aby byla v oblasti politiky hospodářské soutěže lépe zohledňována specifika zemědělství a různorodost zemědělských odvětví v souladu s článkem 39 SFEU;
4. vyjadřuje politování nad tím, že stávající odchylky nejsou využívány v plné míře, a domnívá se, že jsou i nadále nejasné a nejednoznačné a není snadné je použít a že vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž je uplatňují odlišným způsobem, což zemědělcům brání v tom, aby se samostatně organizovali, a ohrožuje dobré fungování vnitřního trhu;
5. vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu a Radě přehled použití stávajících výjimek ze strany zemědělců v různých členských státech při uplatňování článku 225 nařízení o jednotné společné organizaci trhů a aby náležitě objasnila rozsah těchto výjimek, jakož i rozsah individuálních výjimek z pravidel hospodářské soutěže podle čl. 101 odst. 3 SFEU; vyzývá Komisi, aby objasnila zejména to, zda se na smlouvy o udržitelnosti, které byly uzavřeny v rámci potravinového řetězce s cílem uspokojit poptávku společnosti a jejichž opatření jdou nad rámec povinných požadavků, vztahuje výjimka z uplatňování práva hospodářské soutěže, pokud tyto smlouvy přispívají ke zlepšení produkce a podporují inovace, a to ve prospěch spotřebitelů;
6. vyzývá Komisi, aby přijala širší přístup při definování „dominantního postavení“ a zneužití tohoto postavení ze strany jednoho nebo více zemědělských podniků spojených horizontální dohodou, přičemž by měla vzít v úvahu míru koncentrace a omezení vyplývající z vyjednávací síly vstupního, zpracovatelského a maloobchodního sektoru;
7. zastává názor, že na jednotném zemědělském trhu je třeba dále rozvíjet koncepci „relevantního trhu“, která by se měla analyzovat v první řadě na úrovni Unie, než se přihlédne k nižším úrovním, aby se přílišným škatulkováním aktivit, jimiž se zemědělský podnik může zabývat, neohrozilo úsilí o soustředění zemědělské nabídky;
8. domnívá se, že společný postup organizací producentů a jejich sdružení, jako je plánování výroby a jednání o prodeji a případně i o smluvních podmínkách, je pro zemědělské odvětví příznivý, pokud se zaměří na dosažení cílů SZP vymezených v článku 39 SFEU, a proto by se na něj v zásadě měla vztahovat domněnka souladu s článkem 101 SFEU;
9. je přesvědčen, že zemědělcům by mělo být ve všech odvětvích produkce zajištěno právo na kolektivní vyjednávání, včetně práva dohodnout minimální ceny;
10. domnívá se, že zemědělci by měli naplno spolupracovat s organizacemi producentů, včetně družstev, sdružení a mezioborových subjektů, a využívat možností s nimi spojených; vyzývá Komisi, aby podporovala zvyšování pravomocí a účinnosti takovýchto kolektivních svépomocných nástrojů tím, že zprůhlední a zjednoduší pravidla, jež se na ně vztahují, aby se posílily jejich vyjednávací pravomoci a jejich konkurenceschopnost a současně se zajistilo dodržování zásad stanovených v článku 39 SFEU;
11. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byla v obdobích, která se vyznačují závažnou nerovnováhou na trhu, rychle aktivována ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, a k tomu, aby dále vyhodnocovala účinnost tohoto opatření v případech, kdy je použito na trh s mlékem a mléčnými výrobky, a mohla tak navrhnout další dočasné úpravy práva hospodářské soutěže a příslušných postupů, které by platily v době závažné nerovnováhy na trhu;
Analýzy podle odvětví
12. upozorňuje na možnosti vyplývající z článků 169, 170 a 171 nařízení o společné organizaci trhů týkající se smluvních jednání v odvětví olivového oleje, hovězího a telecího masa a plodin na orné půdě;
13. v této souvislosti vítá skutečnost, že byly nedávno vydány pokyny týkající se uplatňování těchto zvláštních pravidel; domnívá se však, že právní dosah těchto pokynů je příliš omezen a kritéria, jež je nutno splnit, příliš přísná a lišící se od jednoho odvětví k druhému, aby mohly zemědělcům, kteří by chtěli těchto odchylek využít, poskytovat dostatečnou právní jistotu;
14. je přesvědčen, že kategorizace relevantního trhu není pro současnou situaci na trhu s olivovým olejem zcela vhodná, a proto navrhuje, aby byl spotřebitelský trh s olivovým olejem považován za jednotný trh, čímž by se mohlo zlepšit provádění pravidel článku 169 nařízení o společné organizaci trhů;
15. je přesvědčen, že vzhledem k rozdílům ve výrobě olivového oleje, zejména v důsledku klimatických podmínek, a za účelem zaručení cílů sledovaných členy organizací producentů a sdružení těchto organizací, je třeba vzít v potaz případy, kdy jsou organizace producentů nuceny k nákupu olivového oleje od nečlenů, a zároveň zajistit, aby tato opatření měla doplňující charakter, pokud jde o uvádění produktů vyrobených vlastními členy na trh;
16. navrhuje rozšířit oblast působnosti pravidel obsažených v článku 170 a týkajících se oblasti produkce hovězího a telecího masa na odvětví výkrmu skotu, aby bylo zajištěno účinnější uplatňování;
17. je obzvláště znepokojen situací v odvětví mléka a mléčných výrobků a domnívá se, že je nezbytné tomuto odvětví pomoci s reorganizací po skončení režimu kvót na mléko a mléčné výrobky a že je nutné je vybízet k tomu, aby reagovalo účinněji na pohyby na trhu a kolísání cen; domnívá se proto, že pro posílení odvětví mléka a mléčných výrobků a především pro zajištění kolektivního vyjednávání smluvních podmínek je zásadní plné a uspokojivé provádění balíčku předpisů týkajících se mléka[6]; vyzývá Komisi, aby navrhla prodloužení balíčku předpisů týkajících se mléka na období po polovině roku 2020 a aby prozkoumala možnost rozšíření těchto pravidel i na jiná zemědělská odvětví;
18. v souvislosti se zrušením kvót v odvětví cukru vítá ponechání smluvního rámce[7] mezi pěstiteli cukrové řepy, jejich organizacemi a cukrovarnickými podniky, který jim umožňuje zejména jednat o podmínkách pro sdílení hodnot na základě vývoje na trhu s cukrem nebo jinými surovinami; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby se tato možnost nabízela všem subjektům v tomto odvětví, a mohly tak být naplněny cíle stanovené v nařízení o společné organizaci trhů, a dosáhlo se tak spravedlivé rovnováhy práv a povinností mezi cukrovarnickými podniky a pěstiteli cukrové řepy;
Vztahy v rámci potravinového řetězce
19. žádá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby účinně reagovaly na obavy, které vzbudil kumulativní dopad jednak náhlé koncentrace v oblasti distribuce na vnitrostátní úrovni, jednak tendence spojování velkých distributorů na mezinárodní a evropské úrovni, a to jak na horní část potravinového řetězce, tak na maloobchodníky a spotřebitele; domnívá se, že tento strukturální vývoj vzbuzuje obavy, pokud jde o možná strategická spojenectví, omezení hospodářské soutěže a menší prostor pro investice do inovací v rámci potravinového řetězce;
20. bere na vědomí závěry studie Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž nazvané „Hospodářský dopad moderního maloobchodu na výběr a inovace v potravinářském odvětví EU“, včetně zjištění, že mezi inovacemi, výběrem pro spotřebitele a pronikáním výrobků se soukromými značkami na trh mohou existovat negativní vazby;
21. vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o rozsahu opatření, které zvažuje přijmout v návaznosti na závěry této studie, a zejména o dlouhodobých důsledcích, které by tento vývoj měl pro celý potravinový řetězec a pro situaci zemědělců v rámci tohoto řetězce;
22. vyzývá Komisi, aby posoudila vliv maloobchodníků na firmy vyrábějící produkty vlastní značky;
23. připomíná, že Parlament je pro přijetí rámcového právního předpisu na úrovni EU[8], který by řešil problém nekalých obchodních praktik v rámci potravinového řetězce; zdůrazňuje, že tato rámcová právní úprava musí zajistit, aby měli zemědělci a spotřebitelé v EU možnost využívat spravedlivých podmínek při prodeji a nákupu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
29.11.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
37 4 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Elisabeth Köstinger, Urszula Krupa, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Florent Marcellesi, Mairead McGuinness, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Jens Rohde, Bronis Ropė, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Bas Belder, Franc Bogovič, Jakop Dalunde, Anthea McIntyre, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Ricardo Serrão Santos, Miguel Viegas |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Carlos Iturgaiz |
||||
- [1] Tento návrh by měl být zahrnut do návrhu usnesení jako citace, bude-li být návrh přijat příslušným výborem.
- [2] Tento návrh by měl být zahrnut do návrhu usnesení jako citace, bude-li být návrh přijat příslušným výborem.
- [3] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
- [4] Tento návrh by měl být zahrnut do návrhu usnesení jako citace, bude-li být návrh přijat příslušným výborem.
- [5] Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 43.
- [6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 261/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků.
- [7] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1166 ze dne 17. května 2016, kterým se mění příloha X nařízení (EU) č. 1308/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podmínky nákupu cukrové řepy v odvětví cukru od 1. října 2017.
- [8] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci (P8_TA(2016)0250).
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
8.12.2016 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
33 6 5 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Petr Ježek, Othmar Karas, Alain Lamassoure, Werner Langen, Sander Loones, Fulvio Martusciello, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Jakob von Weizsäcker |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
David Coburn, Ildikó Gáll-Pelcz, Eva Joly, Joachim Starbatty, Tibor Szanyi |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Salvatore Cicu, Jan Huitema, Seán Kelly, Mairead McGuinness, Jens Nilsson |
||||