ZPRÁVA o uplatňování nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020

1.2.2017 - (2015/2329(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: María Teresa Giménez Barbat

Pozměňovací návrhy

Postup : 2015/2329(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A8-0017/2017

Předložené texty :

A8-0017/2017

Rozpravy :

PV 02/03/2017 - 3
CRE 02/03/2017 - 3

Hlasování :

PV 02/03/2017 - 6.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0063

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
STANOVISKO Rozpočtového výboru
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Postup a zdroje

Dne 14. září 2015 byla zpravodajka pověřena přípravou zprávy o uplatňování nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020.

Tato zpráva posuzuje první zkušenosti s programem Evropa pro občany 2014–2020 (dále jen „program EPO“), který probíhá již dva roky. Zpráva by měla poslancům poskytnout přehled o současném stavu provádění programu a pomoci jim utvořit si lepší představu o tom, co v nynějším cyklu programu EPO funguje dobře a ve kterých oblastech se žadatelé a příjemci setkávají s největšími problémy. Závěry této zprávy pak poslouží jako východisko pro posouzení průběžného hodnocení programu, které má Komise předložit v roce 2017, a přispěje také k projednávání sdělení o pokračování programu, které by Komise měla zveřejnit v roce 2018.

Před formulací závěrů a vypracováním návrhů doporučení se zpravodajka setkala se zástupci Evropské komise a Výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Získala také cenné podněty z rozboru rozhovorů s pracovníky národních kontaktních míst, která odpovídají za provádění programu na vnitrostátní úrovni. Tyto rozhovory prováděla od března do května 2016 společnost Coffey na základě zakázky tematické sekce ředitelství B. Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) vypracovala „posouzení uplatňování v Evropské unii“ (european implementation assessment), v němž je jeden oddíl věnován programu EPO.

Zpravodajka se také zúčastnila setkání zainteresovaných stran, které dne 30. května 2016 uspořádala v Barceloně informační kancelář EP. Tato akce poskytla zpravodajce příležitost setkat se s mnoha španělskými příjemci prostředků z programu a se zástupci kontaktního místa ve Španělsku. Byla též přítomna na schůzi skupiny pro občanský dialog, který se uskutečnil v Barceloně ve dnech 31. května a 1. června 2016.

Za dobu, která uběhla od jejího jmenování, se zpravodajce podařilo shromáždit informace od různých organizací:

- ALDA European Association for Local Democracy

- Friends of Europe

- Fundació Solidaritat UB - Universitat de Barcelona

– ECAS (European Citizen Action Service)

- European Policy Center

- Café Babel

- The Council of European Municipalities and Regions (CEMR)

- Social Platform

Předkládaná zpráva vychází ze všech podnětů a informací, které byly shromážděny na základě různých studií, setkání a diskusí s příjemci, zúčastněnými stranami a institucemi.

Původ, struktura a účel programu[1]

O přiblížení Evropské unie jejím občanům usilují evropští činitelé a Evropský parlament dlouhodobě, avšak nikdy nebyly tyto snahy tak důležité jako v dnešní situaci.

Program EPO vznikl na základě zkušeností z předchozího programu Aktivní občanství, který probíhal od roku 2004 do 2006, a byl původně plánován na období 2007 až 2013[2]. Jeho cílem bylo dosáhnout toho, aby občané více podporovali evropskou integraci.

V letech 2007 až 2013 měl program EPO na sedm milionů přímých účastníků, podílelo se na něm téměř 25 000 evropských měst a za účelem řešení společných témat vzniklo 350 sítí měst. Bylo mobilizováno 4 250 organizací občanské společnosti, aby reagovaly na obavy občanů[3]. Po úspěchu programu v jeho prvním období byla v dubnu 2014 přijata jeho nová verze.

Ačkoli program zůstal v jádru stejný, zjednodušila se při revizi jeho struktura a byl upraven tak, aby byl pro žadatele přístupnější. Byly také nově formulovány cíle programu: byly použity jednodušší formulace a jednotlivé cíle se nyní soustředí na všeobecný cíl, kterým je prohloubit vazby mezi Unií a jejími občany. V nařízení, kterým byl program zřízen, je kladen důraz na to, že cílem program má „přispívat k tomu, aby občané chápali Unii, její dějiny a rozmanitost, podporovat evropské občanství a zlepšovat podmínky aktivního občanství a demokratické angažovanosti“[4].

V novém programovém období došlo ke změně struktury programu, který je nyní rozdělen do dvou oddílů a jedné horizontální akce:

 Oddíl 1: Evropské historické povědomí: zvyšovat historické povědomí, povědomí o společných dějinách a hodnotách a o cíli Unie,

 Oddíl 2: Demokratická angažovanost a aktivní občanství: podporovat demokratickou angažovanost a aktivní občanství na úrovni Unie. Oddíl 2 obsahuje tato opatření:

• partnerství měst

• sítě měst

• projekty občanské společnosti

 Horizontální akce Zhodnocování: Analýza, šíření a využívání výsledků projektů

Tato opatření byla upravena tak, aby bylo snazší pochopit logiku programu. Program EPO doposud stanovoval každý pro oba oddíly konkrétní priority, ale od roku 2015 však byly priority stanoveny pro zbytek období 2016–2020. Díky tomu mohou žadatele lépe plánovat svou činnost a připravovat své projekty. Komise si nicméně vyhradila právo podrobit seznam priorit přezkumu a změnit jej či přijmout seznam nový. Na období 2016–2020 byly stanoveny tyto priority[5]:

 Evropské historické povědomí (oddíl 1):

1. Připomínání významných milníků v nedávné historii Evropy;

2. Občanská společnost a občanská angažovanost za totalitních režimů;

3. Ostrakizace a ztráta občanství za totalitních režimů: poučení z minulosti:

4. Demokratická transformace a přistoupení k Evropské unii.

 Demokratická angažovanost a aktivní občanství (oddíl 2):

1. Pochopení euroskepticismu a diskuse o něm;

2. Solidarity v době krize

3. Boj proti stigmatizaci „přistěhovalců“ a vytváření opačných diskurzů na podporu mezikulturního dialogu a vzájemného porozumění;

4. Diskuse o budoucnosti Evropy.

Rozpočet programu EPO na sedmileté období 2014–2020 byl stanoven ve výši 185 486 000 EUR. Rozpočet nynějšího programu byl tedy výrazně snížen – na předchozí program bylo totiž přiděleno 215 000 000 EUR. Rozdělení rozpočtu je specifikováno v příloze nařízení Rady (EU) č. 390/2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020: přibližně 20 % celkového rozpočtu je věnováno na oddíl 1; přibližně 60 % směřuje na oddíl 2; přibližně 10 % je určeno na horizontální akce (zhodnocování); a konečně asi 10 % půjde na řízení programu.

Financování na základě rozpočtu, což byl systém použitý v minulosti, bylo nahrazeno systémem paušálních částek. Paušální částky zahrnují veškeré způsobilé náklady akcí, přičemž pro všechny zúčastněné země platí stejné parametry.

Je třeba zdůraznit, že v rámci programu lze udělovat jak granty na akce, tak i provozní granty. Tzv. granty na akce jsou udělovány projektům (akce omezeného trvání, při nichž jsou prováděny navržené specifické činnosti) v obou oddílech. Provozní granty se liší od grantů na akce v tom, že poskytují finanční podporu na náklady nezbytné pro řádné provádění běžných trvalých činností organizace (nájem prostor, mzdové náklady)[6].

Program EPO je otevřen všem zúčastněným subjektům podporujícím evropské občanství a integraci, zejména místním a regionálním orgánům a organizacím, výborům v rámci partnerství měst, organizacím zabývajícím se výzkumem v oblasti evropské veřejné politiky (nezávislým skupinám odborníků), organizacím občanské společnosti (včetně sdružení přeživších holokaustu) a kulturním, mládežnickým, vzdělávacím a výzkumným organizacím. Poskytuje finanční podporu na širokou škálu projektů a činností. O granty z programu se mohou ucházet organizace, místní orgány a instituce ze všech 28 členských států, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé hory a bývalé Jugoslávské republiky Makedonie.

Program sehrál pozitivní úlohu v různých oblastech, mimo jiné v oblasti práva, svobody a bezpečnosti, migrace, zaměstnanosti a sociální politiky, vzdělávání a odborné přípravy a mládeže. Podněcování občanů k tomu, aby se angažovali, má zásadní význam zvláště v době, kdy v Evropě sílí euroskeptické nálady. Programu EPO tudíž nabízí jedinečnou evropskou platformu pro zvyšování angažovanosti evropských občanů, ať už přímo, nebo prostřednictvím organizací, které program podporuje. Komise ve své závěrečné zprávě o následném hodnocení programu EPO 2007–2013 potvrdila, že cíle a činnosti programu byly relevantní, doplňovaly ostatní iniciativy a měly jednoznačný evropský přínos, protože program umožnil provádět činnosti, které by jinak financovány být nemohly[7].

Program společně řídilo GŘ pro migraci a vnitřní věci (DG HOME) Evropské komise, Výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA) a programový výbor tvořený zástupci jmenovanými členskými státy. Národní kontaktní místa programu EPA fungují jako spojovací můstky mezi realizátory programu (Evropskou komisí a EACEA) na jedné straně a potenciálními příjemci, multiplikátory a veřejností na straně druhé.

V souladu s čl. 11 odst. 2 SEU a článkem 10 nařízení o zřízení programu EPO na období 2014–2020 byla zřízena skupina pro občanský dialog (dříve nazývaná „skupina pro strukturovaný dialog“). Jejími hlavními úkoly:

 pořádat pravidelný dialog o všech záležitostech týkajících se programu EPO, zejména oddílů Evropské historické povědomí a Demokratická angažovanost a aktivní občanství, a o jejich provádění;

 vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy v těchto oblastech;

 přispívat k šíření výsledků programu;

 přispívat k přípravě a plnění veškerých akcí a činností v rámci programu Evropa pro občany;

 sledovat vývoj politik v souvisejících oblastech a diskutovat o něm.

Programová skupina by se měla scházet dvakrát za rok, zejména v závislosti na plánu činnosti programu EPO a na všeobecném programu činnosti EU, včetně jejích ročních priorit. Ve skupině jsou zastoupeny tyto organizace:

 organizace, které byly vybrány jako příjemci provozního grantu z programu EPO 2014–2020 v rámci oddílu 1 „Evropské historické povědomí“ a oddílu 2 „Demokratická angažovanost a aktivní občanství“;

 organizace, které obdržely provozní grant v rámci předchozího programu EPO (2007–2013) a projevily zájem o další účast na dialogu;

 některé z organizací / think tanků, které projevily zájem o program EPO či působí ve stejné oblasti, ale nedostávají přímou podporu z programu.

Jak již bylo řečeno výše, zpravodajka měla příležitost vystoupit na zasedání skupiny pro občanský dialog, která se uskutečnila v Barceloně ve dnech 31. května a 1. června 2016.

Zlepšení oproti přechozímu programu[8]

Především se změnila struktura programu. Jedním z hlavních rozdílů mezi programovými obdobími 2007–2014 a 2014–2020 je to, že program, který původně zahrnoval čtyři obecné akce (Aktivní občané pro Evropu; Aktivní občanská společnost v Evropě, Spolu pro Evropu a Aktivní evropská paměť), je nyní rozdělen jen do dvou oddílů zaměřených na „evropské historické povědomí“ a „demokratickou angažovanost a aktivní občanství“. Díky tomuto zjednodušení se zúžil záběr programu, takže program se nyní může více soustředit na své hlavní úkoly. Je důležité zmínit, že vybrané projekty se většinou věnují otázkám migrace, sociálního začlenění a mezikulturních vztahů a jsou proto vhodné k tomu, aby vytvářely vazby mezi místním a evropským rozměrem. Oddíl „Evropské historické povědomí“ je nyní více zaměřen na budoucnost – jeho cílem je propojovat minulost a přítomnost. Dalším důležitým rysem programu je to, že ve velké většině případů jsou vybírány „malé projekty“ (tj. projekty žádající o nejvýše 60 000 EUR).

Proces podávání žádostí se výrazně zdokonalil; díky digitální aplikaci eForm totiž mohou uchazeči vyplnit žádost v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU. „Bezpapírový“ způsob podávání žádostí je jednodušší a rychlejší jak z pohledu uchazečů, tak Komise a EACEA. Díky novému postupu se také výrazně snížil počet nezpůsobilých žádostí a zrychlil se proces výběru projektů. To se týká nejen přijímání rozhodnutí o udělení grantu, ale také doby přípravy smlouvy, která se z dřívějších asi pěti měsíců zkrátila na méně než tři a půl měsíce). Příjemcům jsou mimo jiné rychleji poukazovány platby předběžného financování i řádné platby.

Zlepšila se geografická vyváženost projektů, jak je patrné z toho, že v roce 2015 směřovala podpora do všech členských států kromě jediného (Estonska). Největší počet vybraných žádostí připadá na Maďarsko (17 %), za ním následuje Slovensko (13 %), Itálie a Německo (11 %). Projekty mají průměrně osm partnerů, kteří z téměř 30 % pocházejí ze zemí východní Evropy. Je potěšitelné, že omezeného výběrového řízení v roce 2015 se mohly zúčastnit i balkánské státy, které podepsaly mezinárodní dohodu s GŘ HOME. V období 2015–2017 obdržely provozní granty dvě organizace – jedna srbská a jedna makedonská.

Organizační změna v Komisi, kde úkoly spojené s programem EPO přešly z GŘ COMM na GŘ HOME, proběhly hladce.

Hlavní problematické body

Hlavním zdrojem obav je nepochybně to, že v období 2014–2020 se rozpočet programu snížil ve srovnání s předchozím obdobím o 14 %. Finanční příděl na program 2014–2020 činí 185,47 milionů EUR (v období 2007–2013 215 milionů EUR), což odpovídá 0,0171 % víceletého finančního rámce EUR, a je tedy hluboko pod symbolickým „eurem na každého občana“, o které žádala mimo jiné Rada evropských obcí a regionů (CEMR) v roce 2011. Konkrétně to znamená, že na tento program, který je jediným programem, v jehož centru stojí evropští občané, směřuje jen jedno euro z 4281 eur vynaložených na úrovni EU. To je podle názoru zpravodajky hlavním problémem programu.

Snížení finančního přídělu má bezesporu závažné důsledky pro fungování programu EPO jako celku, protože snížená celková částka se přiděluje stejnému počtu projektů. Počet pracovníků zabývajících se programem se v EACEA i v Komisi snížil, což způsobilo zvýšenou pracovní zátěž zbylých zaměstnanců. Projekty podporované z programu EPO se proto musí vypořádat zejména s problémem, jak s omezeným rozpočtem dosahovat reálných výsledků. Mezi vysokými ambicemi programu a výší prostředků k jejich uskutečnění panuje vskutku značný nesoulad. Příkladem je nízký počet vybraných projektů: v roce 2015 bylo z celkových 538 žádostí v oddíle Evropské historické povědomí vybráno jen 33 projektů, tedy 6 %. Stejný poměr je i u projektů občanské společnosti (27 ze 440 žádostí v roce 2015). V oblasti partnerství činí tento poměr 18 %. Z celkových 2791 žádostí podaných v roce 2015 bylo vybráno 408 projektů, což odpovídá přibližně 15% míře úspěšnosti. Z celkového hlediska je třeba poznamenat, že nízká míra úspěšnosti žádostí je způsobena spíše nedostatkem financování než kvalitou projektů, takže mezi neúspěšnými uchazeči vzniká určitý pocit frustrace.

Jak bylo uvedeno výše, zdá se, že postup založený na paušálních částkách představuje výrazné zlepšení oproti předchozímu programovému období. Systém funguje dobře a žadatelé jej snadno chápou. Podle informací, které máme od národních kontaktních míst, se však při financování v novém programovém období objevují některé nedostatky. Je tomu tak zejména v případě menších organizací, které často nemají nezbytné finanční zdroje k tomu, aby mohly pokrýt své výdaje až do okamžiku, kdy obdrží konečnou platbu. Snížená míra předběžného financování (nyní je to nejvýše 50 %) vytváří pro tyto organizace výraznou zátěž. Pokud by se zvýšila míra předběžného financování, mohlo by v rámci programu EPO vznikat více projektových partnerství, protože program by mohl podporovat účast vyššího počtu menších organizací. V zásadě platí, že předběžné financování nelze použít v případě projektů partnerství měst.

Několik národních kontaktních míst dále uvedlo, že potenciální žadatelé z některých členských států mají problémy také s výpočtem grantu. Grant se vypočítává na základě paušální částky stanovené podle „tranší“, u nichž je maximální částka uplatňována na různé projektové náklady.

U partnerství měst vychází paušální částka pouze z počtu pozvaných účastníků, u ostatních oddílů či opatření se však vypočítává na základě tří parametrů, které představují podstatné prvky všech akcí v oblasti občanství: počet účastníků, počet zúčastněných zemí a počet připravovaných akcí. Z toho plyne, že financování v rámci programu EPO nebere v potaz geografické rozdíly a rozdíly v životních nákladech mezi zúčastněnými zeměmi. Jak víme od národních kontaktních míst, tato skutečnost představuje problém pro země s vyššími životními náklady (Švédsko, Irsko) a pro země, které jsou geograficky izolované (Irsko, Portugalsko, Finsko).

Národní kontaktní místa obecně uvádějí, že jejich potenciál jako aktérů v programu EPO není plně využit. To zaznělo především od kontaktních míst, která jsou nevládními organizacemi nebo mají s programem EPO rozsáhlé zkušenosti. Třetina národních kontaktních míst, s nimiž proběhly rozhovory, uvedla, že Komise a EACEA si neuvědomují, že kontaktní místa mají s uchazeči dobré vztahy a mohou působit jako multiplikátoři programu, zejména mezi organizacemi občanské společnosti na místní úrovni. Tato kontaktní místa jsou totiž vnímána spíše jako „helpdesk“, který se omezuje na poskytování technické a administrativní podpory. Zástupci kontaktních míst se však domnívá, že tím zůstává nevyužita příležitost k budování kapacity na vnitrostátní úrovni.

Z rozhovorů s kontaktními místy rovněž vyplynulo, že existuje určitá poptávka po formálních postupech, jak vytvořit vazby mezi příjemci a kontaktními místy po schválení žádosti. Některá kontaktní místa rovněž uvedla, že by měl existovat formální postup pro sdílení informací o hodnocení žádostí, který být obrovským způsobem usnadnil budování znalostí a výměnu osvědčených postupů.

Doporučení zpravodajky

Zpravodajka se domnívá, že vzhledem k velkému zájmu, který tento program vyvolal, a k nízké míře úspěšnosti projektů se jeví klíčovým navýšit rozpočet. Snahy Evropského parlamentu předejít škrtům ve financování stávajícího programu, jak je odráží jeho usnesení ze dne 23. října 2012 o víceletém finančním rámci na období 2014–2020[9] a zpráva ze dne 12. prosince 2012 o návrhu nařízení Rady, kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“ (zpravodaj: pan Takkula)[10], kterou přijal výbor CULT, zůstaly neúspěšné. Zpravodajka nicméně doporučuje, abychom se v průběhu jednání o příštím víceletém finančním rámci vrátili přinejmenším na předcházející úroveň financování původního programu / zdvojnásobili rozpočet.

Mezi důvody pro nárůst zájmu o tento program patří mj. zvýšené povědomí cílové skupiny vyplývající z propagace prováděné v průběhu posledního programového období (2007–2013). Abychom v tomto trendu pokračovali, zpravodajka doporučuje, aby vnitrostátní kontaktní místa (VKO), jež byla obzvláště úspěšná při propagování programu ve své zemi, sdílela osvědčené postupy v oblasti komunikace (jako jsou např. užitečné nástroje a techniky) s VKO, který se program propagovat dařilo méně. Abychom tohoto cíle dosáhli, zpravodajka doporučuje zavedení účinnějšího sdílení informací mezi VKO.

Aby byly dále omezeny negativní dopady výše popsaného systému financování, zpravodajka navrhuje zvážit zavedení dodatečného parametru do výpočtu paušální částky určené na cestovní výdaje, který by zohledňoval zeměpisné rozdíly a rozdílné životní náklady ve zúčastněných zemích. Tato možnost by mohla podpořit projekty spolupráce z širší zeměpisné oblasti. Stávající projekty jsou totiž často regionální povahy a žadatelé obvykle uzavírají partnerství se sousedními zeměmi s cílem šetřit zdroje. Takováto změna by mohla posílit účast organizací s omezenými finančními zdroji nebo skupin, které je obtížné zapojit.

Jako je tomu i v mnoha členských státech, potenciálním žadatelům se nedaří předkládat soudržné návrhy projektů kvůli jejich nedostatečným kapacitám, pokud se jedná o mezinárodní partnerství, nebo nedostatečné prezentaci evropského rozměru daného projektu. V tomto ohledu je možné zvážit řešení spočívající v posilování kapacit zainteresovaných stran, pro něž je obtížné navázat mezinárodní partnerství, potenciálně díky pořádání školení a pracovních seminářů na toto téma ze strany VKO, kterým by pro tyto účely mohlo být poskytnuto dodatečné financování.

Z provedeného výzkumu vyplývá, že metoda poskytování zpětné vazby odmítnutým žadatelům v rámci stávajícího programu by mohla být zdokonalena. Potenciální řešení by mohlo spočívat v aktivnějším zapojení VKO do tohoto procesu. Toto poskytování zpětné vazby by mohlo být formalizováno, pokud by EACEA sdělovala VKO výsledky předtím, než je zveřejní, a umožňovala jim přístup k dokumentaci neúspěšných žadatelů, což by jim umožnilo vysvětlit, které aspekty by mohly být zdokonaleny, a zvýšit kvalitu zpětné vazby, která je v současnosti považována za nedostatečnou.

Několik VKO se zmínilo o účasti na pracovních schůzkách s národními zastoupeními v Bruselu, které jim umožnily dosáhnout lepší koordinace se zástupcem členského státu ve výboru programu. Zpravodajka je přesvědčena, že tato iniciativa poskytující dodatečnou soudržnost mezi jednotlivými aktéry programu je bezpochyby užitečná.

Domnívá se dále, že existuje i nadále prostor pro zlepšení centralizovaných komunikačních kanálů a nástrojů poskytovaných EK a EACEA. Ačkoli představuje portál projektu EACEA velký krok správným směrem, je třeba vyvinout ještě více úsilí. Kanály a nástroje musí být přitažlivější, zajímavější a interaktivnější (mohlo by být např. poskytováno více příkladů, příběhů, obrázků a podrobných popisů projektů). Obsah by měl být také pravidelněji aktualizován.

Otázka právního základu

Program EPO na období 2014–2020 byl zaveden k 1. lednu 2014, ale nařízení Rady (EU) č. 390/2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020, bylo přijato až 14. dubna 2014. Přijetí tohoto nařízení se opozdilo kvůli prodlouženému jednání o legislativním návrhu, které bylo způsobeno nesouhlasem ohledně právního základu mezi Evropským parlamentem na jedné straně a Radou a Komisí na straně druhé. Návrh programu Evropa pro občany na období 2014–2020 byl založen výhradně na článku 352 SFEU, což důrazně zpochybňoval výbor CULT, který byl příslušným výborem pro tento návrh. Tento článek Smlouvy, který implikuje postup souhlasu, totiž Radě svěřuje hlavní normotvůrnou úlohu, přičemž Parlament může s návrhem pouze souhlasit, nebo jej odmítnout, což je v příkrém rozporu s demokratickou povahou tohoto programu.

Právní služba EP a Výbor pro právní záležitosti (JURI) byly ohledně této otázky konzultovány a dospěly k témuž závěru, a totiž, že právní základ návrhu programu Evropa pro občany na období 2014–2020 by měl tvořit článek 352 SFEU v kombinaci s článkem 167 SFEU, které již tvořily právní základ předchozího programu Evropa pro občany.

Komise a Rada s názorem Parlamentu ohledně právního základu nesouhlasily a tvrdily, že obě složky cíle tohoto předpisu nemají tentýž význam a že navíc článek 352 SFEU není možné kombinovat s článkem 167 SFEU, neboť každý z nich implikuje jiný postup. Nakonec byl Parlament nucen přijmout článek 352 SFEU jakožto jediný právní základ.

Vzhledem k volbě právního základu pro toto nařízení o programu Evropa pro občany na období 2014–2020 jsou oficiální úloha Evropského parlamentu a jeho zapojení do legislativního procesu stávajícího programu omezené.

Parlament přijal omezenou úlohu s cílem zabránit procesnímu zablokování postupu, ve svém usnesení však jednoznačně uvedl, že pro příští program musí být nalezeno řešení, které řádně zohlední demokratický rozměr programu[11] a úlohu EP jakožto společného normotvůrce. V příloze ke svému legislativnímu rozhodnutí Evropský parlament uvedl, že:

„znovu opakuje svůj názor, že toto nařízení usiluje také o plnění cílů spojených s kulturou a dějinami ve smyslu článku 167 SFEU. Proto měl být na tento akt aplikován dvojí právní základ ukládající běžný legislativní postup. Jediným důvodem, proč ze svojí pozice Evropský parlament v této věci ustoupil, čímž se zároveň vzdal svého nároku na spolurozhodování, a přijal v souladu s návrhem Komise na základě článku 352 SFEU postup souhlasu, bylo jeho úsilí o vyhnutí se patové situaci ve schvalovacím procesu a následnému zpoždění vstupu programu v platnost. Evropský parlament zdůrazňuje, že je odhodlán opětovnému vzniku takové situace v budoucnu zabránit.“

Zpravodajka si dovoluje zdůraznit, že jakožto jediný přímo zvolený orgán reprezentující v současnosti přibližně 508 milionů obyvatel musí Evropský parlament hrát svou úlohu společného normotvůrce při přijímání programu, který byl specificky vytvořen s cílem podněcovat zapojení občanů a zlepšovat jejich znalosti EU, jejích dějin a její rozmanitosti, a v důsledku tedy i zájem o EU. Je pevně přesvědčena, že EU, která prostřednictvím tohoto jedinečného programu skutečně usiluje o kontakt se svými občany, se může široké veřejnosti jevit méně důvěryhodnou, nezapojí-li Parlament v plné míře do legislativního procesu[12]. Naléhavě tudíž vybízí EK, aby pro příští generaci tohoto programu nalezla vhodný právní základ, který umožní plnohodnotnou účast EP v procesu jeho přijímání a provádění.

[1] Faktické údaje obsažené v této části zprávy pocházejí převážně z dokumentu „European Implementation Assessment“ (posouzení uplatňování v Evropské unii), který v červnu 2016 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) (PE581.418).
[2] Rozhodnutí č. 1904/2006/ES, kterým se pro období 2007 až 2013 stanoví program „Evropa pro občany“ na podporu aktivního evropského občanství (OJ L 378/32, 27.12.2006).
[3] Evropská komise, zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení programu „Evropa pro občany“ na období 2007–2013 (COM(2015) 652, 16.12.2015).
[4] Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (OJ L 115/3, 17.4.2014).
[5] Viz oddíl věnovaný programu EPO na stránkách EACEA: http://eacea.ec.europa.eu/europe-for-citizens_en.
[6] Viz Průvodce programem Evropa pro občany (veze platná od ledna 2014); https://eacea.ec.europa.eu/sites/eacea-site/files/documents/comm2013003670000cs.pdf
[7] Coffey International a Deloitte, Ex-post evaluation of the Europe for Citizens Programme 2013-2007 – Final Report, zpracováno pro Evropskou komisi, září 2015.
[8] Viz European Implementation Assessment zpracovaný EPRS.
[9] Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020, P7_TA(2012)0360.
[10] Zpráva Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2012 o návrhu nařízení Rady, kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“(zpravodaj: pan Takkula), A7-0424/2012.
[11] Zpráva Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2012 o návrhu nařízení Rady, kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“ (zpravodaj: pan Takkula), A7-0424/2012.
[12] Viz Posouzení uplatňování v EU vypracované službou EPRS.

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uplatňování nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020

(2015/2329(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU), které stanoví, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“, že „orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie“ a že „udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“,

– s ohledem na Protokol (č. 1) ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

– s ohledem na protokol (č. 2) ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020[1],

– s ohledem na své snesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie[2],

– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení programu „Evropa pro občany“ na období 2007–2013 (COM(2015)0652),

– s ohledem na článek 52 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e), přílohu 3 a přílohu XVII jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0017/2017),

A. vzhledem k tomu, že program Evropa pro občany je jedinečným a vysoce symbolickým programem, neboť se jedná o úsilí naslouchat diskusi občanské společnosti a kriticky přemýšlet o evropském projektu, jeho historii a o historii směrů a myšlenek, které jej podporovaly, a protože rovněž šíří povědomí o evropském rozhodovacím procesu a zlepšuje podmínky občanské a demokratické účasti na unijní úrovni;

B. vzhledem k tomu, že program Evropa pro občany si klade za cíl posilovat smysl pro evropské občanství a sounáležitost, rozvíjet solidaritu, vzájemnou toleranci a respekt, podporovat lepší pochopení EU, jejích počátků a rozvoje a také jejích hodnot, orgánů a pravomocí a podporovat aktivní dialog mezi občany EU; vzhledem k tomu, že aktivity v rámci programu lze chápat jako součást neformálního a celoživotního vzdělávání v oblasti výchovy k občanství;

C. vzhledem k tomu, že kampaň „euro na každého občana“ ve prospěch programu Evropa pro občany si klade za cíl vyslat jasnou symbolickou zprávu ohledně naslouchání hlasu občanů v Evropě;

D. vzhledem k tomu, že současný nárůst „euroskepticismu“ (který odrážejí protievropské síly zpochybňující samu existenci evropského projektu a který nedávno vyvrcholil hlasováním ve prospěch brexitu) dále podtrhuje význam takovýchto programů a posiluje potřebu napomáhat rozvoji společného smyslu evropské identity, přemýšlet nad důvody ztráty důvěryhodnosti Evropské unie, podněcovat účast občanů a zahájit důkladnou diskusi o evropských hodnotách, která by měla zapojit celou občanskou společnost a samotné orgány (a měla by zahrnovat také vzdělávací kampaň o fungování orgánů EU) a současně poukázal na příležitosti, které s sebou přináší členství v EU;

E. vzhledem k tomu, že předtím, než země přistoupí k Evropské unii, je nezbytná důkladná a ucelená příprava týkající se otázek paměti, vyrovnání se s minulostí a zajištění aktivní účasti občanů dané země v občanském životě;

F. vzhledem k tomu, že podle článku 11 SEU mají orgány EU povinnost poskytovat občanům a sdružením, která je zastupují, příležitost veřejně si vyměňovat názory ve všech oblastech činnosti Unie; vzhledem k tomu, že toto ustanovení rovněž orgánům EU ukládá povinnost vést otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a Komisi svěřuje úkol provádět široké konzultace se všemi zúčastněnými stranami;

G. vzhledem k tomu, že článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí základní status občanství Unie a uvádí konkrétní práva, která jsou s tímto statusem spojena, a vzhledem dále k tomu, že pochopení EU a jejích hodnot je důležitým předpokladem pro to, aby byli občané skutečně schopni tato práva plně uplatňovat;

H. vzhledem k tomu, že aktivní občanství, občanská výchova a mezikulturní dialog jsou klíčové pro budování otevřené a odolné společnosti podporující začlenění;

I. vzhledem k tomu, že stávající program je založen na článku 352 SFEU, který dává Parlamentu pouze právo vyjádřit svůj postoj v rámci postupu souhlasu, což Parlament důrazně kritizoval v době, kdy Komise příslušný návrh předložila, protože je to jednoznačně v rozporu s demokratickou povahou tohoto programu;

J. vzhledem k tomu, že hodnocení ex post vypracované Komisí potvrdilo relevantnost cílů programu a také skutečnost, že díky tomu, že se od ostatních programů odlišuje svou oblastí působnosti, svými cíli, aktivitami a cílovými skupinami, umožňuje iniciativy, které by nemohly být financovány z jiného zdroje;

K. vzhledem k tomu, že kvůli rozpočtovým škrtům vyplývajícím z jednání o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020 byla celková výše finančních prostředků vyčleněných na program Evropa pro občany snížena přibližně o 29,5 milionu EUR, a vzhledem dále k tomu, že omezené finanční prostředky vyčleněné na tento program (185,47 milionu EUR) představují pouhých 0,0171 % VFR;

L. vzhledem k tomu, že lze konstatovat, že členské státy mají tendenci odstoupit od spolufinancování těchto projektů a že se místní orgány potýkají s potížemi, pokud jde o evropské projekty s vysokou mírou spolufinancování;

M. vzhledem k tomu, že v důsledku snížení objemu finančních prostředků poklesl počet projektů, které bylo možné z programu financovat v roce 2014 o téměř 25 % ve srovnání s předchozím programem;

N. vzhledem k tomu, že neformální a informální učení i dobrovolnictví, sport, umění a kultura poskytují mnoho příležitostí k občanské výchově a aktivnímu občanství;

O. vzhledem k tomu, že aby se omezilo překrývání činností a posílily se dopady programu, je třeba dosáhnout větší součinnosti s ostatními programy a zlepšit komunikaci s ostatními GŘ;

P. vzhledem k tomu, že se osvědčilo stávající mezinárodní partnerství měst a obcí („town twinning“ a síť měst „network of towns“), které mezi občany prohlubuje vzájemné pochopení a podporuje navazování přátelství a spolupráce;

Hlavní závěry

1. zdůrazňuje, že celkový objem prostředků (185,47 milionu EUR) vyčleněný na jediný program, který je určen výhradně na evropské občanství (tj. program Evropa pro občany), je zanedbatelný ve srovnání s jinými programy v oblasti vzdělávání a kultury, jako jsou např. Kreativní Evropa (1,46 miliardy EUR) a Erasmus+ (14,7 miliardy EUR), a bude tudíž zklamáním pro žadatele s vysokými očekáváními;

2. vítá skutečnost, že během prvních dvou let nového cyklu financování funguje program Evropa pro občany, jehož cílem je překlenout propast mezi orgány EU a evropskými občany, podle všeho dobře, počet žadatelů se zvyšuje, kvalita projektů je vysoká a jejich provádění probíhá dobře;

3. uznává, že hlavní překážkou účinného provádění tohoto programu je nedostatečný objem prostředků, které jsou na něj vyčleněny, a hluboce lituje, že byly tyto prostředky ve VFR na období 2014–2020 sníženy o 13,7 %, což dramaticky snížilo počet projektů, které je z něj možné financovat, a znamená také, že nelze čelit vysoké poptávce, což u uchazečů s hodnotnými projekty způsobuje frustraci;

4. konstatuje, že kvůli rozpočtovým omezením je celkový počet financovaných projektů příliš malý na dosažení ctižádostivých cílů programu a že bylo v roce 2015 možné financovat přibližně pouhých 6 % projektů v oblastech evropského historického povědomí a občanské společnosti, což je velmi málo ve srovnání s výsledky programu Kreativní Evropa v tomtéž roce (19,64 % u programu Kultura a 45,6 % u programu MEDIA); uvádí, že financování těchto dvou oblastí programu Evropa pro občany by mělo být výrazně navýšeno v souladu s ambicemi tohoto programu;

5. uznává úspěch, který mají projekty partnerství měst v celé EU, a vyzývá členské státy, aby tyto projekty mezi městy propagovaly a usnadňovaly spolupráci;

6. vítá skutečnost, že Komise začala vydávat informační bulletin Evropa pro občany a zahájila provoz databáze financovaných projektů;

7. zdůrazňuje skutečnost, že národní kontaktní místa programu Evropa pro občany i evropská a vnitrostátní sdružení místních a regionálních orgánů a organizací občanské společnosti plní důležitou úlohu při zvyšování povědomí a poskytování podpory a pomoci potenciálním žadatelům (především žadatelům v cílových zemích, kteří žádost předkládají poprvé);

8. vítá multidisciplinární přístup programu, jeho jasný a jednoduchý formulář žádosti a informační požadavky a jeho zaměření na konkrétní činnosti;

9. vítá skutečnost, že priority stanovené pro obě oblasti programu („Evropské historické povědomí“ a „Demokratická angažovanost a aktivní občanství“), které byly dříve měněny každoročně, se nyní staly víceletými a budou se uplatňovat v průběhu celého zbývajícího období trvání programu (2016–2020);

10. uznává, že dopady programu jsou i nadále vysoké ve srovnání s jeho rozsahem, jak ukazuje skutečnost, že v roce 2015 se na vybraných 408 projektech podílelo odhadem 1 100 000 účastníků; domnívá se rovněž, že vysoký počet žádostí (2 087 v roce 2014 a 2 791 v roce 2015) a kvalita projektů ukazují na to, že tento program vzbuzuje vysoký zájem a že je třeba věnovat více lidských a finančních zdrojů na tento program s cílem zvýšit počet podpořených projektů;

Doporučení

Právní aspekty provádění

11. doporučuje, aby byla příští generace programu „Evropa pro občany“ přijímána na základě právního základu, který Evropskému parlamentu umožní zapojit se do přijímání programu jako společný normotvůrce v rámci řádného legislativního postupu, a to v rovnocenném postavení s Radou; vybízí Komisi, aby přemýšlela o možných řešeních pro dosažení tohoto cíle;

Finanční aspekty provádění

12. domnívá se, že vysoce kvalitní projekty byly odmítnuty z důvodu nedostatečných finančních prostředků v rámci programu Evropa pro občany (6% výše úspěšnosti, kterou je třeba srovnat s výsledky programu Kreativní Evropa v tomtéž roce: 19,64 % u dílčího programu Kultura a 45,6 % u dílčího programu MEDIA); pokud jde o rozhodující úlohu tohoto programu jako předpokladu pro účast občanů v demokratickém životě Unie, domnívá se, že by bylo nezbytné podstatně navýšit stávající rozpočet, pokud bychom chtěli dosáhnout vyšší cílové míry úspěšnosti; vyzývá tudíž Komisi, Radu a členské státy, aby v rámci příštího VFR zvážily pro program Evropa pro občany celkové finanční krytí ve výši přibližně 500 milionů EUR, což představuje pouze 1 euro na občana;

13. uznává společný cíl evropské občanské iniciativy (ECI) a programu Evropa pro občany (EPO) umožnit občanům podílet se přímo na vývoji politik EU a také potenciál pro součinnost mezi nimi; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila, že nebude evropská občanská iniciativa financována z omezeného rozpočtu programu EPO, jako je tomu v současnosti, a naléhavě vyzývá členské státy, aby se více zapojovaly do finanční podpory obou opatření;

14. konstatuje, že paušální částka nebo systém jednotné sazby by měly zohledňovat rozdíly v cenových hladinách napříč EU závisející na životních nákladech v jednotlivých členských státech; doporučuje revizi tohoto systému, jakož i snížení předběžného financovaní s cílem zajistit udržitelnost financovaných projektů a lépe podporovat spolupráci mezi místními orgány či organizacemi na větší vzdálenosti s cílem usnadnit především zapojení menších organizací s omezenou finanční kapacitou a účastníků se zvláštními potřebami;

15. žádá Komisi a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), aby pravidelně vyhodnocovaly dopad, který má řada rozpočtových ujednání na žadatele a potenciální způsobilé žadatele; zejména žádá, aby bylo posouzeno, zda snížení úrovně předběžného financování (z 50 % na 40 % u projektů a z 80 % na 50 % u grantů na provozní náklady a vnitrostátních kontaktních míst), k němuž došlo v roce 2015 kvůli akutnímu nedostatku prostředků na platby, spolu s nutností zajistit spolufinancování a uplatňováním stejných parametrů bez ohledu na skutečné životní náklady a geografickou odlehlost nemohlo – a stále ještě nemůže – znevýhodňovat některé typy organizací a jednotlivé členské státy; dále žádá, aby byly vytvořeny další strategie pro sbližování evropských institucí a občanů a pro informování občanů o rozličných politikách EU;

16. konstatuje, že do systému paušálních částek či jednotné sazby by měl být přidán další parametr, aby bylo možné lépe začlenit osoby se zvláštními potřebami, neboť právě pro účast osob se zdravotním postižením je nutné přidělit mnohem více personálu a často též přijmout dodatečná opatření, která jsou spojena s vyššími náklady;

17. zdůrazňuje, že granty na provozní náklady příjemcům (tj. think tankům) zaručují nezávislost a umožňují dlouhodobé plánování s cílem realizovat aktivity orientované na vizi a rozvíjet odborné zázemí; doporučuje uplatňování specifických kritérií, ukazatelů a výročního podávání zpráv s cílem monitorovat pokrok na cestě k jejich cílům a zaručit, aby tyto systémy financování nevedly k závislosti příjemců na Komisi;

18. vyzývá Komisi a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), aby veřejně zdůvodňovaly výdaje vynaložené prostřednictvím oddílu 3 na horizontální akce – zhodnocování – analýzy, šíření a využití výsledků projektu;

19. vyzývá Komisi a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby do průběžné hodnotící zprávy, která má být vypracována do 31. prosince 2017, zahrnuly důkladné vyhodnocení provádění programu z finančního a rozpočtového hlediska a aby z tohoto hodnocení vyvodily závěry s cílem nově vymezit budoucí cíle a rozpočtové požadavky programu v nadcházejícím víceletém finančním rámci;

Koordinační a komunikační aspekty

20. vyzývá Komisi, aby shromáždila veškeré užitečné informace ohledně programu Evropa pro občany (průvodce programem, priority, výzvy k předkládání návrhů, probíhající a minulé projekty, výsledky a poučení, informační bulletin) společně s informacemi o všech programech, akcích, grantech a strukturálních fondech, které spadají do působnosti Evropského občanství (jako jsou např. evropská občanská iniciativa a Evropská dobrovolná služba) na jednotném a uživatelsky přátelském komunikačním portálu (jednotné kontaktní místa v podobě on-line platformy), který bude zároveň přístupný i pro osoby se zdravotním postižením; doporučuje, aby byla tato platforma využívána jakožto veřejný rejstřík kontaktních údajů příjemců a nástroj pro přístup k popisům projektů umožňující nalézt partnery v dalších zemích;

21. zdůrazňuje, že na zamítnuté žádosti by se mělo uspokojivým způsobem odpovědět a měly by být uvedeny důvody jejich zamítnutí, zejména v případě, pokud subjekt, který žádost podal, žádá o vysvětlení důvodů tohoto zamítnutí; navrhuje případně zvážit, zda by bylo možné identifikovat prioritní otázky obsažené v podobných žádostech, které byly zamítnuty;

22. zdůrazňuje, že některé cíle programu „Evropa pro občany“ se podobají cílům evropské občanské iniciativy nebo je doplňují, především pokud jde o snahu zapojit občany na úrovni EU; domnívá se proto, že je třeba usilovat o společný přístup při tvorbě politik EU týkajících se občanské angažovanosti a participativní demokracie, který by se opíral o jednotnou komunikační strategii, s cílem podřadit všechny programy Komise týkající se evropského občanství pod jedinou kategorii, např. na základě propagace a podpory přímých zkušeností a zapojení na lokální úrovni;

23. zdůrazňuje potřebu zřídit otevřený seznam potenciálních partnerů v každém členském státě s cílem usnadnit partnerství mezi těmi, kteří by se chtěli programu „Evropa pro občany“ účastnit;

24. doporučuje rovněž vytvoření on-line platformy pro hlavní organizace, které působí v oblasti občanství a jsou příjemci programu, s cílem sdílet osvědčené postupy, zvýšit kapacity a více zviditelnit projekty, jakmile jsou dokončeny;

25. vyzývá Komisi, aby realizovala přitažlivou komunikační strategii pro evropské občanství za použití sociálních sítí, rozhlasu, televizní reklamy a billboardů s cílem zvýšit povědomí o tomto programu a posílit informovanost veřejnosti o jeho cílech díky posílení místní angažovanosti s aktivním zapojením vnitrostátních kontaktních míst, setrvalé aktualizaci obsahu a obracení se na nové publikum ve zúčastněných zemích, obzvláště těch z nich, ve kterých panuje nižší míra účasti, a se zvláštním důrazem na mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a zranitelné osoby;

26. domnívá se, že tento program by měl rovněž sloužit jakožto nástroj propagující stávající kanály přímého zapojení do práce Evropské unie, jako jsou evropská občanská iniciativa, občanská fóra a veřejné konzultace, a zvyšovat tak povědomí o příležitostech pro přímou účast, které nabízí institucionální rámec EU;

27. naléhavě vybízí zúčastněné země, které tak doposud neučinily, aby určily národní kontaktní místo; doporučuje posílení koordinace a součinnosti mezi těmito zeměmi, členskými státy a Komisí;

28. uznává, že největší výzvou je dosáhnout současných ambiciózních cílů s pomocí omezených dostupných finančních prostředků; zdůrazňuje význam, který mají členské státy a regionální a místní samosprávy při zvyšování účinnosti a popularity programu, mimo jiné prostřednictvím maximalizace potenciálu vnitrostátních kontaktních míst (NCP) prostřednictvím výměny zkušeností s jinými subjekty odpovědnými za podobné programy, jako je např. Erasmus+ nebo Kreativní Evropa; vybízí Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby hledala potenciální synergie ve všech možných programech EU, jako jsou např. Kreativní Evropa, Erasmus+ a Evropský sociální fond, s cílem posílit dopady programu;

29. vyzývá Komisi, aby ještě více zvýšila své úsilí o zjednodušení administrativy s ohledem na to, že pro obzvlášť malé organizace, které by neměly být diskriminovány z byrokratických důvodů, je někdy obtížné překonat formální požadavky;

30. doporučuje, aby prostředky vyčleněné na komunikaci nebyly využívány pro institucionální komunikaci priorit Unie, jak v současnosti uvádí článek 12 stávajícího programu, a byly naopak vynakládány na propagaci samotného programu ve zúčastněných zemích, především těch z nich, ve kterých panuje nižší míra účasti;

Zaměření a cíle programu

31. doporučuje, aby byl v programu příští generace formálně stanoven víceletý přístup při definování priorit a posilování součinnosti mezi oblastmi a částmi programu; zdůrazňuje, že případné změny struktury programu by se musely provést tak, aby se předešlo možnému zmatku mezi jeho konečnými příjemci, a tím i omezení jeho účinků;

32. vítá silné zaměření na občany a společenské aspekty EU, které orgánům EU umožňuje zapojit se do přímého dialogu s místní občanskou společností; v rámci priorit programu zdůrazňuje význam projektů zaměřených na stávající výzvy pro Evropu např. v oblastech, jako jsou rozmanitost, migrace, uprchlíci, předcházení radikalizaci, posilování sociálního začleňování, mezikulturní dialog, řešení finančních problémů a vymezení společného evropského kulturního dědictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily vazby mezi prioritami programu a politikami spojenými s evropským občanstvím i každodenním životem evropských občanů;

33. zastává názor, že by tento program měl oslovit širší škálu účastníků, zaručit účast osob se zvláštními potřebami a podporovat účast marginalizovaných osob a osob bez volebního práva, včetně migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl;

34. je toho názoru, že v případě potřeby by měl tento program vycházet ze stávajících úspěšných občanských iniciativ na lokální úrovni, jako je například partnerství měst;

35. zdůrazňuje, že v oblasti „Evropské historické povědomí“ je třeba rozvíjet evropskou identitu, která by měla být zaměřena směrem do budoucnosti a nikoli jen do minulosti, měla by být pluralitní, čerpat z mnoha kultur a být otevřená migračním tokům a vlivům ze zbytku světa, s cílem dosáhnout společné integrace založené na evropských hodnotách a evropském sekulárním a duchovním dědictví; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby dějiny nesloužily jako rozdělující nástroj, ale jako příležitost zabývat se současnými problémy prostřednictvím citlivého výkladu a kvalifikovaných a cílených vzdělávacích programů; zdůrazňuje, že je důležité podporovat mezigenerační projekty, které umožňují výměnu zkušeností mezi staršími a mladšími generacemi;

36. zdůrazňuje, že je třeba podporovat projekty, které představují nové formáty diskuse s občany, a to v atraktivním formátu a stylu, a uplatňují vícerozměrný přístup;

37. navrhuje, aby Komise každoročně zveřejňovala souhrnnou zprávu obsahující hlavní návrhy na zdokonalení evropského projektu, které vznesou účastníci projektů financovaných z programu „Evropa pro občany“;

38. zdůrazňuje, že je třeba obohatit program návrhy týkajícími se účasti občanů na demokratickém procesu a rozhodování EU způsobem, který by občanům pomáhal uplatňovat svá práva, např. prostřednictvím zavedení systému e-demokracie; vyzývá Unii a její členské státy, aby k tomuto účelu rozvíjely činnosti a politiky pro posílení schopnosti převoditelného, kritického a kreativního myšlení a digitální a mediální gramotnosti, začleňování svých občanů a podporování jejich zvídavosti, zejména dětí a mládeže tak, aby byli schopni činit informovaná rozhodnutí a pozitivně přispívat k demokratickým procesům;

39. domnívá se, že skutečnost, že se programu účastní také země, které se chtějí stát členskými státy EU, vede k lepšímu vzájemnému porozumění a přispívá k prohloubení spolupráce; doporučuje, aby se posílil mezinárodní rozměr programu, a to zejména prostřednictvím výzvy zemím Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), Evropského hospodářského prostoru (EHP) a přistupujícím a kandidátským zemím, aby při podávání žádostí o účast na projektech spolupracovaly s členskými státy EU, a vyzývá k posílení spolupráce nevládních organizací z EU, ze zemí Východního a Jižního partnerství a z potenciálních kandidátských zemí s cílem přiblížit EU občanům; navrhuje podporovat spolupráci mezi organizacemi v EU a v sousedních zemích ohledně evropských hodnot;

40. zdůrazňuje potřebu rozvíjet program partnerství měst a obcí se zaměřením na možnost většího využití tohoto programu, jeho propagace a výsledků, včetně přidělení odpovídajících finančních prostředků;

° °

41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3.
[2] Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (9.12.2016)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k provádění nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020
(2015/2329(INI))

Navrhovatel: Lefteris Christoforou

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá skutečnost, že během prvních dvou let nového cyklu financování funguje program Evropa pro občany, jehož cílem je překlenout propast mezi institucemi EU a evropskými občany, podle všeho dobře, počet žadatelů se zvyšuje, kvalita projektů je vysoká a jejich provádění probíhá dobře;

2. zdůrazňuje význam takových programů v dobách permanentních krizí, kdy protievropské síly soustavně zpochybňují samotnou existenci evropského projektu;

3. vítá zjednodušení struktury programu, např. stanovováním priorit na více let, které zainteresovaným občanům a organizacím celkově zjednodušilo podávání žádostí, a řadou nových finančních ujednání, mezi něž patří např. systém jednorázových plateb, které snížily administrativní zátěž příjemců pomoci;

4. žádá Komisi a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), aby pravidelně vyhodnocovaly dopad, který měla řada rozpočtových ujednání na žadatele a potenciální vhodné žadatele; zejména žádá, aby bylo posouzeno, zda snížení úrovně předběžného financování (z 50 % na 40 % u projektů a z 80 % na 50 % u grantů na provozní náklady a vnitrostátních kontaktních míst), k němuž došlo v roce 2015 kvůli akutnímu nedostatku prostředků na platby, spolu s nutností zajistit spolufinancování a uplatňováním stejných parametrů bez ohledu na skutečné životní náklady a geografickou odlehlost nemohlo – a stále ještě nemůže – znevýhodňovat některé typy organizací a jednotlivé členské státy; dále žádá, aby byly vytvořeny další strategie pro sbližování evropských institucí a evropských občanů a pro informování občanů o rozličných politikách EU;

5. uznává, že největší výzvou je dosáhnout současných ambiciózních cílů s pomocí omezených dostupných finančních prostředků; vybízí proto vnitrostátní kontaktní místa spolu s místními a oblastními orgány, jež jsou s nimi sdruženy, a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby všemožně usnadňovaly a podporovaly synergie v programech EU, např. Kreativní Evropa, Erasmus+ a Evropský sociální fond, aby byly generovány úspory z rozsahu a byl maximalizován dopad;

6. vyzývá Komisi a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby do průběžné hodnotící zprávy, která má být vypracována do 31. prosince 2017, zahrnuly důkladné vyhodnocení provádění programu z finančního a rozpočtového hlediska a aby z tohoto hodnocení vyvodily závěry s cílem nově vymezit budoucí cíle a rozpočtové požadavky programu na nadcházející víceletý finanční rámec;

7. zdůrazňuje význam zachování grantů na provozní náklady pro udržení strukturální podpory organizací a příjemců a pro umožnění jejich dlouhodobého plánování;

8. vyzývá Komisi, Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, vnitrostátní kontaktní místa a jejich místní a regionální partnerské orgány a příjemce pomoci v rámci programu, aby se snažili co nejefektivněji využívat dostupné finanční prostředky a zlepšovali tak viditelnost a komunikaci, aby se zvýšilo povědomí o programu a mohli být lépe osloveni občané v účastnických zemích, a to i prostřednictvím lepší komunikace a většího využívání sociálních sítí a diskusí o tématech, která nyní občany velmi zajímají, např. pracovní místa, růst a migrace;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	8.12.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	21 5 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Nedzhmi Ali, Richard Ashworth, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Clare Moody, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Monika Vana, Marco Zanni
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Bill Etheridge, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Nils Torvalds, Derek Vaughan
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Clara Eugenia Aguilera García, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Edouard Ferrand, Valentinas Mazuronis

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (9.11.2016)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k uplatňování nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020
(2015/2329(INI))

Navrhovatel: Kazimierz Michał Ujazdowski

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. s velkým potěšením vítá žádosti předložené v rámci programu „Evropa pro občany“ v roce 2015 a úroveň projektů; připomíná nicméně, že v roce 2015 bude možné financovat pouze přibližně 6 % projektů „Evropské dějiny“ a „Občanská společnost“, což znamená, že je třeba podstatně zvýšit finanční prostředky určené těmto dvěma oblastem; navrhuje v souladu s článkem 11 Smlouvy o Evropské unii, kterým se zavádí důležitý aspekt participativní demokracie, aby se v nadcházejících letech zvýšila účast prostřednictvím propagačních kampaní a přijetím jednotného uživatelsky vstřícného komunikačního portálu jak pro evropské, tak pro vnitrostátní sdělovací prostředky, který by obsahoval jasné informace o prioritách a dostupnosti programu a informoval evropské občany o existenci programu „Evropa pro občany“ s cílem přispět k tomu, aby občané zvážili přínosy tohoto programu a aby se více zapojili; navrhuje, aby účastníci mohli využívat elektronické nástroje účasti;

2. opakovaně vyzývá k posílení úlohy při stanovování priorit a cílů programu; doporučuje, aby nová generace programu „Evropa pro občany“ obsahovala právní základ, který by umožňoval Evropskému parlamentu plně se zapojit do legislativního procesu v rámci řádného legislativního postupu a podílet se na definování priorit programu jako spoluzákonodárce v rámci řádného legislativního postupu, a to v rovnocenném postavení s Radou; doporučuje, aby se dále zjednodušoval používaný jazyk a program se tak stal srozumitelným pro širokou veřejnost;

3. zdůrazňuje, že program by měl přispět k tomu, aby občané porozuměli Unii, její historii a rozmanitosti, a rovněž k podpoře evropského občanství a ke zlepšení podmínek občanské a demokratické účasti na unijní úrovni; program by rovněž měl zvyšovat historické povědomí, povědomí o společných dějinách a hodnotách a o cíli Unie, jímž je podpora míru, a obecně umožnit širší pochopení historie Unie a jejích kořenů, včetně období po dvou světových válkách; zdůrazňuje, že by měl rovněž podporovat demokratickou a občanskou angažovanost občanů na úrovni Unie, a to rozvíjením jejich povědomí o procesu tvorby politik Unie a podporováním příležitostí ke společenské a mezikulturní angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie; tohoto cíle by mohlo být dosaženo například pořádáním propagačních informačních kampaní s cílem podněcovat diskuse, úvahy a vytváření sítí;

4. zdůrazňuje význam, který mají členské státy, regionální a místní samosprávy při zvyšování účinnosti a popularity programu, mimo jiné prostřednictvím posilování jejich úlohy při stanovování priorit programu nebo zvyšování potenciálu vnitrostátních kontaktních míst (NCP), čímž napomáhají jejich činnosti a výměně zkušeností s jinými subjekty odpovědnými za podobné programy, jako např. Erasmus + nebo Kreativní Evropa; vyzývá dále k většímu zapojení Evropského parlamentu, například ve formě ročního veřejného hodnocení monitorování programu ve Výboru pro kulturu;

5. uznává úspěch, který mají projekty partnerství měst v celé EU, a vyzývá členské státy, aby tyto projekty mezi městy propagovaly a usnadňovaly spolupráci;

6. zdůrazňuje, že zamítnuté žádosti by měly být zodpovězeny uspokojivým způsobem a měly by být uvedeny důvody jejich zamítnutí, zejména v případě, pokud subjekt, který žádost podal, žádá o vysvětlení důvodů tohoto zamítnutí; navrhuje případně zvážit, zda by bylo možné identifikovat prioritní otázky obsažené v podobných žádostech, které byly zamítnuty;

7. zdůrazňuje, že některé cíle programu „Evropa pro občany“ se podobají cílům evropské občanské iniciativy a doplňují je, především pokud jde o angažovanost občanů na úrovni EU; domnívá se proto, že je třeba usilovat o společný přístup při tvorbě politik EU týkajících se občanské angažovanosti a participativní demokracie, který by se opíral o jednotnou komunikační strategii, s cílem sloučit všechny programy Komise týkající se evropského občanství do jedné kategorie na základě případného zhodnocení a posílení přímých zkušeností a zapojení na nejnižší úrovni;

8. zdůrazňuje potřebu vytvoření otevřeného seznamu případných partnerů v každém členském státě s cílem usnadnit partnerství mezi těmi, kteří by se chtěli programu „Evropa pro občany“ účastnit;

9. vyzývá k odstranění jazykových bariér při podávání žádostí o účast v programu a zdůrazňuje, že navzdory úsilí Unie poskytovat informace ve všech úředních jazycích EU je většina informací poskytována v angličtině, ve francouzštině a v němčině;

10. domnívá se, že skutečnost, že se programu účastní občané států, které se chtějí stát členskými státy EU, vede k lepšímu vzájemnému porozumění a přispívá k prohloubení spolupráce; doporučuje, aby se posílil mezinárodní rozměr programu, a to zejména prostřednictvím výzvy zemím ESVO, EHP a přistupujícím a kandidátským zemím, aby při podávání žádostí o účast na projektech spolupracovaly s členskými státy EU; vyzývá k lepší spolupráci nevládních organizací z EU, ze zemí Východního partnerství a z potenciálních kandidátských zemí s cílem přiblížit EU občanům;

11. domnívá se, že program by měl rovněž propagovat nástroje přímé účasti, které již v Evropské unii existují, jako jsou evropská občanská iniciativa, občanská fóra a veřejné konzultace, a zvyšovat tak povědomí o možnostech přímě účasti, které nabízí institucionální rámec EU;

12. zdůrazňuje skutečnost, že předtím, než země přistoupí k Evropské unii, je nezbytná důkladná a ucelená příprava týkající se otázek dosavadního vývoje, vyrovnání se s minulostí a zajištění aktivní účasti občanů dané země v občanském životě;

13. s ohledem na současnou situaci, kdy je euroskepticismus na vzestupu, vyzývá ke zjednodušení přístupu k programu a zvýšení finančních prostředků s cílem zajistit lepší výsledky;

14. zdůrazňuje značný potenciál sociálních sítí a sociálních médií a vyzývá k tomu, aby byly lépe využívány k podpoře hodnot a dějin EU v rámci programu „Evropa pro občany“.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	8.11.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	18 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Mercedes Bresso, Richard Corbett, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, György Schöpflin, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Max Andersson, Gerolf Annemans, Ashley Fox, Charles Goerens, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jérôme Lavrilleux, Helmut Scholz
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Pilar Ayuso, Gabriel Mato, Wim van de Camp

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	24.1.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 5 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Therese Comodini Cachia, Sylvie Guillaume, Emma McClarkin

Právní upozornění - Ochrana soukromí