Postup : 2016/2094(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0020/2017

Předložené texty :

A8-0020/2017

Rozpravy :

PV 13/02/2017 - 12
CRE 13/02/2017 - 12

Hlasování :

PV 14/02/2017 - 8.8
CRE 14/02/2017 - 8.8

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0026

ZPRÁVA     
PDF 688kWORD 76k
1.2.2017
PE 594.010v02-00 A8-0020/2017

o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji

(2016/2094(INI))

Výbor pro rozvoj

Zpravodaj: Bogdan Brunon Wenta, Norbert Neuser

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji

(2016/2094(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji z prosince 2005(1),

–  s ohledem na Pusanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci(2) a společný postoj EU pro druhé zasedání na vysoké úrovni v rámci globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (Nairobi, 29. listopadu až 1. prosince 2016)(3),

–  s ohledem na výsledný dokument čtvrtého fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci z prosince 2011, které zahájilo globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci,

–  s ohledem na Agendu 2030 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku(4),

–  s ohledem na akční program z Addis Abeby o financování rozvoje(5),

–  s ohledem na prohlášení z Dillí ze dne 10. dubna 2010 o posílení míru a upevňování právního státu, a na „Novou dohodu o angažovanosti v nestabilních zemích“ uzavřenou dne 30. listopadu 2011(6),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu z 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu přijatou dne 12. prosince 2015(7),

–  s ohledem na sdělení Komise „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637),

–  s ohledem na Světový humanitární summit konaný ve dnech 23.–24. května 2016 v Istanbulu a na jeho závazky k činnosti(8),

–  s ohledem na novou městskou agendu přijatou na konferenci OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III), která se konala od 17. do 20. října 2016 v Quitu v Ekvádoru(9),

–  s ohledem na zprávu o pokroku za rok 2014, kterou připravily OECD a Rozvojový program OSN pod názvem „Posilování účinnosti rozvojové spolupráce“(10),

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie o rozvojové spolupráci, který uvádí, že „politika rozvojové spolupráce Unie a politika, kterou v této oblasti vedou členské státy, se navzájem doplňují a posilují“, a definuje snížení a vymýcení chudoby jako hlavní cíl rozvojové politiky EU(11),

–  s ohledem na závěry Rady z října 2012 o kořenech demokracie a udržitelném rozvoji: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů,

–  s ohledem na Kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky(12),

–  s ohledem na závěry Rady EU ze dne 19. května 2014 o přístupu k rozvojové spolupráci založeném na právech, který zahrnuje všechna lidská práva(13),

–  s ohledem na Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016(14),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU podepsala a ratifikovala v roce 2011, a na závěrečné připomínky OSN k provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na sdělení Komise „Obchod pro všechny: cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů (2016–2020) a akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o návrhu společného prohlášení Rady, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie „Evropský konsensus“(15), ze dne 5. července 2011 o zvyšování dopadu rozvojové politiky EU(16), ze dne 11. prosince 2013 o koordinaci dárců EU v oblasti rozvojové pomoci(17), ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(18), ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje(19), ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích(20), ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji(21), ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030(22), ze dne 7. června 2016 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015(23) a ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce(24),

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů o rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU v období let 2016–2020 (SWD(2015) 0182) a na závěry Rady ze dne 26. října 2015, v nichž je schválen příslušný akční plán pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020,

–  s ohledem na nový rámec pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(25),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a její čtyři základní zásady: zásadu nediskriminace (článek 2), zásadu nejlepšího zájmu dítěte (článek 3), zásadu práva na život, zachování života a rozvoje dítěte (článek 6) a zásadu účasti v řízení, které se jej týká (článek 12),

–  s ohledem na svá připravovaná usnesení o řešení pohybu uprchlíků a migrantů: úloha vnější činnosti EU, a o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0020/2017),

A.  vzhledem k tomu, že přezkum Evropského konsensu o rozvoji je příhodný a nezbytný s ohledem na změněný vnější rámec, který zahrnuje přijetí Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu z 21. zasedání konference smluvních stran o změně klimatu, sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, akční program z Addis Abeby o financování rozvoje a globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci, nové nebo rostoucí globální výzvy, jako jsou změna klimatu, kontext migrace, rozrůzněnější rozvojové země s rozdílnými a specifickými rozvojovými potřebami, nově se objevující dárci a nové globální subjekty, zúžení prostoru pro organizace občanské společnosti a vnitřní změny v EU, k nimž patří změny vyplývající z Lisabonské smlouvy, Agendy pro změnu a globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že univerzální Agenda 2030 a navzájem související cíle udržitelného rozvoje stanoví za cíl dosáhnout udržitelného rozvoje v mezích naší planety, budovat partnerství, jejichž středem zájmu budou lidé, poskytovat jim životně důležité zdroje, jako jsou potraviny, voda a hygiena, zdravotnictví, energie, vzdělání a pracovní příležitosti, a prosazovat mír, spravedlnost a prosperitu pro všechny; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout opatření v souladu se zásadami odpovědnosti jednotlivých zemí, inkluzivních rozvojových partnerství, se zaměřením na výsledky, transparentnost a odpovědnost; vzhledem k tomu, že přístup založený na právech je předpokladem pro udržitelný rozvoj v souladu s rezolucí OSN č. 41/128, v níž je definováno právo na rozvoj jakožto nezcizitelné lidské právo;

C.  vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU uvádí, že „politika rozvojové spolupráce Unie a politika, kterou v této oblasti vedou členské státy, se navzájem doplňují a posilují“;

D.  vzhledem k tomu, že změna klimatu je jev, který je třeba naléhavě řešit, protože ve větší míře postihuje chudé a nejzranitelnější země;

E.  vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny chudých obyvatel na světě žijí v zemích se středními příjmy; vzhledem k tomu, že země se středními příjmy nejsou homogenní skupinou, ale mají velmi různorodé potřeby a problémy, a rozvojová spolupráce EU proto musí být dostatečně diferencovaná;

F.  vzhledem k tomu, že přístup založený na soudržnosti politik ve prospěch rozvoje vyplývající ze Smlouvy vyžaduje, aby EU přihlížela k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země; vzhledem k tomu, že úzce spjaté oblasti politiky, jako je obchod, bezpečnost, migrace, humanitární pomoc a rozvoj, proto musí být formulovány a prováděny tak, aby se vzájemně posilovaly;

G.  vzhledem k tomu, že migrace se stala s více než 65 miliony násilně přesídlených lidí po celém světě ještě naléhavějším problémem; vzhledem k tomu, že drtivá většina uprchlíků žije v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že mezi hlavními důvody, proč lidé opouštějí své domovy, jsou zranitelnost státu, nestabilita a války, porušování lidských práv, velká chudoba i nedostatečné vyhlídky; vzhledem k tomu, že v posledních letech migrovaly nebo uprchly do EU miliony lidí;

H.  vzhledem k tomu, že některé nedávné návrhy Komise lze vnímat jako změnu orientace rozvojové politiky s ohledem na nové hledisko řízení migrace, jejímž cílem je splnit priority EU, které jsou často krátkodobé; vzhledem k tomu, že by neměla být žádná podmíněnost rozvojové pomoci spoluprací ze strany přijímajících zemí v oblasti migrace; vzhledem k tomu, že fondy, například nouzový svěřenský fond EU pro Afriku a plán vnějších investic EU, byly zřízeny s cílem reagovat na nedávnou migrační krizi v EU; vzhledem k tomu, že politika rozvojové spolupráce EU musí mít za svůj hlavní cíl snížení a výhledově i vymýcení chudoby a musí být založena na zásadách účinnosti z hlediska rozvoje;

I.  vzhledem k tomu, že zdravotnictví a školství jsou pro zajištění udržitelného rozvoje klíčové; vzhledem k tomu, že investice k zajištění všeobecného přístupu v těchto oblastech proto v Agendě 2030 a mezi cíli udržitelného rozvoje zastávají významné místo a měly by na ně být věnovány dostatečné zdroje, aby bylo dosaženo účinků v dalších odvětvích;

J.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky jsou páteří ekonomiky po celém světě, jsou základní součástí hospodářství rozvojových zemí a spolu s dobře fungujícím veřejným sektorem jsou klíčovým faktorem při posilování hospodářského, sociálního a kulturního růstu; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky zejména v rozvojových zemích často čelí omezenému přístupu ke kapitálu;

K.  vzhledem k tomu, že dnes více než polovina světové populace žije ve městech a předpokládá se, že tento poměr do roku 2050 dosáhne dvou třetin, přičemž k 90 % městského růstu dochází v Africe a Asii; vzhledem k tomu, že tento trend zvyšuje nutnost udržitelného rozvoje měst; vzhledem k tomu, že se v mnoha rozvojových zemích bezpečnost ve městech stává stále větším problémem;

L.  vzhledem k tomu, že oceány hrají důležitou úlohu v oblasti biologické rozmanitosti, zabezpečení potravin, energie, zaměstnanosti a růstu, avšak mořské zdroje jsou ohroženy v důsledku změny klimatu i jejich nadměrného využívání a neudržitelného čerpání;

M.  vzhledem k tomu, že odlesňování a znehodnocování lesů vyčerpává ekosystémy a významně přispívá ke změně klimatu;

N.  vzhledem k tomu, že rozvojová politika EU je důležitým doplňkem rozvojové politiky členských států a měla by se zaměřit na oblasti, kde má EU komparativní výhodu, a na způsoby, jakými může globální úloha EU coby organizace podpořit cíle její rozvojové politiky;

O.  vzhledem k tomu, že rozvojová politika je klíčovým aspektem vnější politiky EU; vzhledem k tomu, že Unie je největším dárcem rozvojové pomoci na světě a že společně se svými členskými státy poskytuje celosvětově více než polovinu oficiální rozvojové pomoci;

P.  vzhledem k tomu, že nerovnosti v bohatství a příjmech rostou na celém světě; vzhledem k tomu, že tento trend ohrožuje sociální soudržnost a zvyšuje diskriminaci, politickou nestabilitu a nepokoje; vzhledem k tomu, že využívání domácích zdrojů je proto klíčem k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v dlouhodobém horizontu představuje životaschopnou strategii pro překonání závislosti na zahraniční pomoci;

1.  zdůrazňuje význam Evropského konsensu o rozvoji při zajišťování společného a uceleného postoje na úrovni EU i členských států ohledně cílů, hodnot, zásad a hlavních aspektů rozvojové politiky včetně jejího provádění; domnívá se, že při jeho přezkumu musí být zachováno acquis konsensu a zejména jeho celostní přístup a jasný prvořadý cíl v podobě boje proti chudobě a výhledově i jejího vymýcení; domnívá se proto, že cílem musí být také boj s nerovnostmi, jak jej uznávají cíle udržitelného rozvoje; připomíná, že rozvojové politiky na úrovni členských států a EU by se měly vzájemně posilovat a doplňovat;

2.  varuje před rozšířením kritérií oficiální rozvojové pomoci s cílem pokrýt jiné výdaje než ty, které přímo souvisí s výše uvedenými cíli; zdůrazňuje, že cílem každé reformy oficiální rozvojové pomoci musí být zvýšení dopadu na rozvoj;

3.  uznává význam jasné evropské vnější strategie, která vyžaduje soudržnost politik, zejména v oblasti míru a bezpečnosti, migrace, obchodu, životního prostředí a změny klimatu, humanitární pomoci a rozvojové spolupráce; opakuje však, že rozvojové cíle představují cíle samy o sobě; připomíná povinnost zakotvenou v článku 208 SFEU přihlížet „k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“; důrazně upozorňuje, že Parlament může akceptovat pouze přesvědčivé pojetí rozvojové politiky zakotvené v povinnostech vyplývajících z SFEU a zaměřené zejména na boj proti chudobě; připomíná zásady vnější činnosti EU v souladu s čl. 21 odst. 1 SFEU, tj. demokracii, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úctu k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva;

4.  v souladu s Lisabonskou smlouvou popisuje rozvojovou spolupráci následovně: boj za DŮSTOJNOST prostřednictvím vymýcení CHUDOBY;

Rozvojové cíle, hodnoty a zásady EU

5.  požaduje, aby se cíle udržitelného rozvoje, Agenda 2030 a hospodářský, sociální a environmentální rozměr udržitelného rozvoje dotýkaly všech vnitřních a vnějších politik EU a staly se jádrem konsensu s přihlédnutím k důležitým vzájemným vazbám mezi jejich cíli a plány; požaduje, aby boj proti chudobě a výhledově i její vymýcení zůstaly jednotícím a prvořadým cílem rozvojové politiky EU se zvláštním důrazem na nejvíce opomíjené skupiny a s cílem nikoho neopomenout;

6.  zdůrazňuje univerzální a transformační povahu Agendy 2030; proto zdůrazňuje, že rozvinuté i rozvojové země mají společnou odpovědnost za dosažení cílů udržitelného rozvoje a že se strategie cílů udržitelného rozvoje EU musí skládat z uceleného souboru vnitřních i vnějších politik a závazků a z plného souboru nástrojů rozvojové politiky;

7.  trvá na tom, že rozvojová politika musí důsledněji odrážet zaměření Unie na nestabilní státy, nezaměstnanost mladých lidí, ženy a dívky, které čelí násilí založenému na pohlaví a škodlivým praktikám, i ženy a dívky v konfliktních situacích, a připomíná závazek EU vyčlenit alespoň 20 % rozvojové pomoci na sociální začleněné a lidský rozvoj;

8.  zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčem k rozvoji samoudržitelné společnosti; vyzývá EU, aby propojila kvalitní vzdělávání, technickou a odbornou přípravu a spolupráci s průmyslovými odvětvími jako nezbytný předpoklad pro zaměstnatelnost mladých lidí a přístup ke kvalifikovaným pracovním místům; je přesvědčen, že zejména řešení otázky přístupu ke vzdělání v nouzových a krizových situacích má zásadní význam jak pro rozvoj, tak pro ochranu dětí;

9.  zdůrazňuje, že systémové faktory, včetně nerovnosti žen a mužů, politických překážek a nerovnováhy sil, mají vliv na zdraví a že zajištění rovného přístupu ke kvalitním zdravotnickým službám poskytovaným zkušeným, kvalifikovaným a kompetentním zdravotnickým personálem má klíčový význam; zdůrazňuje, že nový konsensus by proto měl podporovat investice a posílení postavení předních zdravotnických pracovníků, kteří hrají klíčovou úlohu při zajišťování pokrytí zdravotnických služeb v odlehlých nebo chudých oblastech, v oblastech s nedostatečnou dostupností a v oblastech konfliktů; zdůrazňuje, že podpora výzkumu a rozvoje nových zdravotnických technologií s cílem řešit nové zdravotní hrozby, jako jsou epidemie a antimikrobiální rezistence, má zásadní význam pro dosažení cílů udržitelného rozvoje;

10.  požaduje nepřetržitý silný závazek EU vůči globální správě založené na pravidlech, zejména vůči globálnímu partnerství pro udržitelný rozvoj, a jejich podporu;

11.  zdůrazňuje, že cílem dotýkajícím se všech oblastí rozvojové politiky EU musí být boj proti nerovnostem mezi zeměmi a v rámci jednotlivých zemí, proti diskriminaci, a to především diskriminaci na základě pohlaví, proti nespravedlnosti a konfliktům a podpora míru, participativní demokracie, řádné správy, právního státu a lidských práv, inkluzivních společností a udržitelného růstu a řešení problémů souvisejících s přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním; vyzývá k uplatňování celé Agendy 2030 koordinovaně a v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu, včetně nutnosti urychleně překlenout propast mezi tím, co je potřeba k omezení globálního oteplování, a intenzivnější činností v oblasti přizpůsobení a jejím financováním; připomíná závazek EU věnovat 20 % svých rozpočtových prostředků pro období 2014–2020 (přibližně 180 miliard EUR) na boj proti změně klimatu, a to i v rámci svých vnějších politik a politik rozvojové spolupráce;

12.  zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce může vycházet ze začlenění, důvěry a inovací zakládajících se na dodržování vnitrostátních strategií a rámců jednotlivých zemí pro dosahování výsledků všemi partnery;

13.  uznává zvláštní úlohu, kterou má rozměr řádné správy udržitelného rozvoje; vyzývá EU, aby posílila rovnováhu mezi hospodářskou, sociální a environmentální oblastí tím, že bude podporovat komplexní vnitrostátní strategie udržitelného rozvoje a správné mechanismy a postupy řádné správy se zaměřením na zapojení občanské společnosti; zdůrazňuje význam správních reforem a reforem fiskální decentralizace jako prostředků na podporu řádné správy na místní úrovni v souladu se zásadou subsidiarity;

14.  požaduje, aby rozvojová spolupráce EU podporovala partnerské země v „globální lokalizaci“ cílů udržitelného rozvoje s cílem převést je po konzultaci s občanskou společností na vnitrostátní a místní úrovni do kontextově vhodných národních i územních cílů zakotvených ve vnitrostátních rozvojových strategiích, programech a rozpočtech; vyzývá EU a její členské státy, aby nabádaly své partnerské země k tomu, aby v souladu se zásadou „nikoho neopomenout“ zahrnuly do sledování cílů udržitelného rozvoje hlasy marginalizovaných skupin obyvatel a podporovaly konkrétní mechanismy, které to umožní;

15.  požaduje, aby rozvojová politika EU v souladu s akčním programem z Addis Abeby a při plném dodržování zásady diferenciace nadále upřednostňovala podporu nejméně rozvinutých zemí a zemí s nízkými příjmy a malých ostrovních rozvojových států a současně řešila rozmanité a specifické potřeby zemí se středními příjmy, ve kterých žije většina chudého obyvatelstva ve světě; vyzývá k tomu, aby se začlenil územní přístup k rozvoji s cílem posílit místní a regionální samosprávy a lépe řešit nerovnosti v jednotlivých zemích;

16.  zdůrazňuje význam zásady demokratické odpovědnosti, podle které mají rozvojové země hlavní odpovědnost za svůj vlastní rozvoj, ale jež také umožňuje vnitrostátním parlamentům a politickým stranám, regionálním a místním orgánům, občanské společnosti a dalším zúčastněným stranám, aby se plně ujaly své úlohy po boku vnitrostátních vlád a aktivně se zapojily do rozhodovacího procesu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zlepšit odpovědnost v obou směrech s cílem lépe reagovat na místní potřeby a rozvíjet demokratickou odpovědnost občanů;

17.  vyzývá EU, aby pokračovala a posilovala svou podporu místního a regionálního budování kapacit a decentralizovala postupy s cílem posílit místní a regionální samosprávy a učinit je transparentnějšími a odpovědnějšími, aby mohly lépe plnit potřeby a požadavky občanů;

18.  v souladu se zásadou partnerství vyzývá ke sdílení odpovědnosti za všechny společné akce podporující nejvyšší možnou míru transparentnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly posílenou úlohu vnitrostátních parlamentů, místních a regionálních samospráv a občanské společnosti v politickém a rozpočtovém dohledu a demokratické kontrole; vyzývá ke společnému boji proti korupci a beztrestnosti všemi prostředky a na všech úrovních politiky;

19.  požaduje, aby byl politický dialog mezi EU a partnerskými zeměmi/regiony ústředním prvkem veškeré rozvojové spolupráce EU a aby se tyto dialogy zaměřily na společné hodnoty a na to, jak je podporovat; požaduje větší zapojení parlamentů a občanské společnosti do politických dialogů;

20.  zdůrazňuje význam pluralitní a inkluzivní demokracie a vyzývá EU, aby ve všech svých opatřeních podporovala rovné podmínky pro politické strany a dynamickou občanskou společnost, mimo jiné pomocí budování kapacit a dialogu s partnerskými zeměmi, aby se vytvořil dostatečný prostor pro občanskou společnost, participativní dohled a mechanismy odpovědnosti na úrovni územních celků, na celostátní a regionální úrovni a aby se zajistilo zapojení organizací občanské společnosti do navrhování a provádění rozvojových politik, dohled nad nimi, jejich přezkum a odpovědnost za ně; vyzývá EU, aby s cílem dosáhnout inkluzivní správy uznala, že konzultace s občanskou společností je jedním z rozhodujících faktorů pro úspěch ve všech oblastech plánování;

21.  uznává úlohu občanské společnosti při zvyšování povědomí veřejnosti a při řešení cílů udržitelného rozvoje na vnitrostátní i celosvětové úrovni prostřednictvím vzdělávání pro globální občanství a zvyšování informovanosti;

22.  vyzývá k tomu, aby byly podpora rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen a dívek a jejich práva v rámci rozvojové politiky EU průřezovým cílem v souladu s akčním plánem EU pro rovnost žen a mužů a Agendou 2030, jak připomínají závěry Rady ze dne 26. května 2015 o problematice rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce; vyzývá k zavedení zvláštních opatření vyplývajících z politik za účelem zaměření se na problémy v této oblasti; požaduje větší úsilí EU na podporu důležité úlohy žen a mladých lidí coby hybné síly rozvoje a změny; zdůrazňuje v tomto směru, že rovnost žen a mužů zahrnuje dívky a chlapce a ženy a muže jakéhokoli věku a že programy by měly podpořit rovnou spoluúčast a prosazování práv a služeb, jako je tomu zejména u přístupu ke vzdělání a reprodukční a zdravotní péči, bez diskriminace na základě pohlaví nebo sexuální orientace;

23.  připomíná, že je třeba prosazovat a chránit veškerá lidská práva a zajistit jejich dodržování; zdůrazňuje, že prosazování práv žen a dívek a jejich sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a odstranění všech forem sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví a diskriminace, včetně praktik způsobujících újmu dětem, jako jsou sňatky v raném věku a nucené sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů, je nezbytné k naplňování lidských práv; zdůrazňuje, že je třeba zajistit všeobecný přístup k dostupným, komplexním a kvalitním informacím a vzdělávání o sexuálním a reprodukčním zdraví a o službách rodinného plánování; vyzývá k dalším opatřením s cílem urychlit úsilí o dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen prostřednictvím prohloubení partnerství různých zúčastněných stran, posílení kapacit pro sestavování a plánování rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů a zajištění účasti ženských organizací;

24.  požaduje, aby se zvláštní rozvojové strategie EU lépe zaměřily na zranitelné a marginalizované skupiny, jako jsou ženy a děti, osoby LGTBI, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, malí výrobci, družstva, jazykové a etnické menšiny a původní obyvatelstvo, a lépe je chránily a podporovaly, a poskytly jim tak stejné příležitosti a práva jako ostatním v souladu se zásadou „nenechat nikoho pozadu“;

25.  znovu opakuje závazek EU investovat do vývoje dětí a mladých lidí tím, že zlepší podávání zpráv o rozvojové spolupráci zaměřené na děti a o domácích zdrojích a posílí kapacity, aby se mladí lidé mohli uplatnit při přebírání odpovědnosti;

26.  vyzývá k podpoře nestabilních a konfliktem postižených zemí v přístupu ke zdrojům a partnerstvím potřebným pro dosažení rozvojových priorit i podpoře vzájemného učení mezi nimi a vyššího zapojení partnerů do rozvoje, budování míru, bezpečnosti a humanitární pomoci;

27.  poukazuje na trvalý význam cílů stanovených v kapitole současného Evropského konsensu věnované lidskému rozvoji; zdůrazňuje, že je třeba propojit tyto cíle s cíli udržitelného rozvoje a učinit horizontální posílení systému zdravotní péče (jiné, než je podpora vertikálních programů pro konkrétní nemoci) jádrem rozvojových programů v oblasti zdraví, což rovněž posílí odolnost v případě výskytu krizové zdravotní situace, jako byla epidemie eboly v Západní Africe v letech 2013–2014, a zajistit základní právo na univerzální zdravotní péči, jak je uvedeno v článku 25 Všeobecné deklarace lidských práv a v Ústavě Světové zdravotnické organizace (WHO); připomíná, že článek 168 SFEU uvádí, že při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je třeba zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví; v tomto ohledu vyzývá k ucelenějším inovacím a rozvoji zdravotních politik, které všem zaručí přístup k lékům;

28.  navrhuje, aby s ohledem na demografický růst, zejména v Africe a v nejméně rozvinutých zemích, a vzhledem ke skutečnosti, že 19 z 21 zemí s nejvyšší plodností se nachází v Africe, že Nigérie je zemí s nejrychleji rostoucí populací na světě a že do roku 2050 se více než polovina růstu světové populace předpokládá v Africe, což je problém pro udržitelný rozvoj, rozvojová pomoc EU kladla větší důraz na programy, které řeší tuto otázku;

29.  vítá skutečnost, že zabezpečení potravin a výživy se ukázalo jako prioritní oblast pro nové globální rámce rozvoje a vítá začlenění samostatného cíle pro vymýcení hladu, dosažení bezpečnosti potravin a lepší výživy a podporu udržitelného zemědělství; uznává, že hlad a chudoba nejsou nehody, ale jsou výsledkem sociální a hospodářské nespravedlnosti a nerovnosti na všech úrovních; opakuje, že tento konsensus by měl zdůraznit trvalou podporu EU pro integrované, průřezové přístupy posilující kapacity pro diverzifikovanou místní produkci potravin a zahrnují konkrétní výživové i výživově citlivé zásahy, které se výslovně zaměřují na nerovnost žen a mužů;

30.  trvá na potřebě mechanismů odpovědnosti, pokud jde o sledování a provádění cílů udržitelného rozvoje a dosažení 0,7 % podílu oficiální rozvojové pomoci na HDP; vyzývá EU a její členské státy, aby předložily časový harmonogram, jak postupně dosáhnout těchto cílů a záměrů a každoročně předkládaly Evropském parlamentu zprávu o výsledcích;

31.  zdůrazňuje potřebu víceodvětvového integrovaného přístupu s cílem účinně upevňovat odolnost, což znamená usilovat o lepší integraci humanitární pomoci, snižování rizika katastrof, sociální ochrany, přizpůsobení se změně klimatu, hospodaření s přírodními zdroji, zmírňování konfliktů a dalších opatření pro rozvoj; vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly inkluzivní správu, která řeší důvody zranitelnosti spočívající v marginalizaci a nerovnostech; uznává, že zranitelné skupiny obyvatel musí mít moc řídit rizika a získat přístup k rozhodovacím procesům, které ovlivňují jejich budoucnost;

32.  zdůrazňuje přínos kultury pro udržitelný lidský, sociální a hospodářský rozvoj a trvá na zohlednění kulturního rozměru jakožto zásadního faktoru politiky Unie v oblasti solidarity, spolupráce a rozvojové pomoci; vyzývá k prosazování kulturní rozmanitosti, podpoře kulturních politik a zohlednění místních souvislostí, jelikož přispívají k prosazování udržitelného rozvoje;

33.  poukazuje na to, že do roku 2050 se očekává nárůst obyvatel ve městech o 2,5 miliardy s téměř 90 % nárůstu soustředěného v Asii a Africe; bere na vědomí problémy vyplývající z explozivního růstu velkoměst a výzvy, které z tohoto jevu vyplývají pro společenskou a environmentální udržitelnost; vyzývá k vyváženému regionálnímu rozvoji a připomíná, že posílení hospodářské aktivity ve venkovských oblastech a menších městech a obcích sníží tlak na migraci do velkých městských center, čímž se zmírní problémy nekontrolované urbanizace a migrace;

Diferenciace

34.  zdůrazňuje, že má-li být rozvojová strategie EU účinná, musí EU podporovat spravedlivé přerozdělení bohatství mezi rozvojové země prostřednictvím vnitrostátních rozpočtů, tj. v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi; zdůrazňuje, že evropská rozvojová pomoc by měla především rozlišovat mezi situací a rozvojovými potřebami jednotlivých zemí a neměla by být založena výhradně na mikroekonomických ukazatelích nebo politických úvahách;

35.  zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce EU by měly být zavedena s cílem řešit nejdůležitější potřeby a usilovat o co největší dopad jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém výhledu; zdůrazňuje potřebu individualizovaných rozvojových strategií, které budou navrženy a za něž bude odpovědnost nesena v místě, s cílem zohlednit konkrétní problémy, jimž čelí jednotlivé země nebo skupiny zemí, jako jsou například malé ostrovní rozvojové státy, nestabilní státy a enklávní rozvojové země;

36.  požaduje, aby byly vytvořeny zvláštní strategie pro spolupráci se zeměmi se středními příjmy s cílem konsolidovat jejich pokrok a bojovat proti nerovnosti, vyloučení, diskriminaci a chudobě, zejména prostřednictvím podpory spravedlivých a progresivních daňových systémů, a současně zdůrazňuje, že země se středními příjmy nejsou homogenní skupinou, a každá z nich má tedy zvláštní potřeby, které by měly být splněny pomocí individuálně přizpůsobených politik; zdůrazňuje, že je třeba zodpovědně a postupně ukončovat finanční pomoc určenou zemím se středními příjmy a zaměřit se na jiné formy spolupráce, jako je technická pomoc, předávání průmyslového know-how a průmyslových znalostí, partnerství mezi veřejnými subjekty, která mohou podporovat globální veřejné statky, jako jsou věda, technika a inovace, výměna osvědčených postupů a podpora regionální spolupráce, spolupráce jižních zemí a třístranné spolupráce; poukazuje na význam alternativních zdrojů financování, jako je využívání domácích příjmů, půjčky za tržních nebo zmírněných tržních podmínek, spolupráce v technických a daňových otázkách a v otázkách týkajících se obchodu a výzkumu a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

Účinnost a financování rozvoje

Účinnost v oblasti rozvoje

37.  vyzývá EU a její členské státy, aby zaujaly vedoucí pozici mezi rozvojovými subjekty a opětovně se zavázaly k bezvýhradnému uplatňování zásad účinné rozvojové spolupráce a preferovaly přitom mechanismy, nástroje a prostředky, které konečným příjemcům umožní získat více prostředků, konkrétně odpovědnost země za priority v oblasti rozvoje, sladění s vnitrostátními rozvojovými strategiemi partnerských zemí, důraz na výsledky, transparentnost, vzájemnou odpovědnost a demokratické začlenění všech zúčastněných stran; zdůrazňuje, že je důležité posílit snahy EU o co nejúčinnější rozvojovou spolupráci, a přispět tak k plnění ambiciózních cílů a záměrů stanovených v Agendě 2030 a co nejlépe využívat veřejné a soukromé zdroje v oblasti rozvoje; žádá, aby v novém Evropském konsensu o rozvoji byly jasně zmíněny zásady účinnosti z hlediska rozvoje;

38.  opakuje, že je důležité zvýšit porozumění a aktivní zapojení evropské veřejnosti do významných diskusí o rozvoji a do snah o vymýcení celosvětové chudoby a prosazení udržitelného rozvoje; za tímto účelem zdůrazňuje, že neformální vzdělávání v oblasti rozvoje a zvyšování povědomí, čehož se dosahuje mimo jiné pokračováním a rozšiřováním programu poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice (programu DEAR), musí zůstat nedílnou součástí rozvojové politiky EU a členských států;

39.  je přesvědčen, že zjednodušení financování a byrokratických postupů může pomoci při zlepšování účinnosti; vyzývá EU k reformě, která by urychlila provádění (jak bylo uvedeno již v odstavci 122 Evropského konsensu o rozvoji z roku 2005) a jež by řešila potřebu revidovat výběrová řízení a zaměřit je více na uchazeče: na jeho identitu, odbornost, zkušenosti, výkonnost a spolehlivost v dané oblasti (nejen na formální náležitosti způsobilosti);

40.  opět zdůrazňuje význam budování kapacit s cílem zlepšit schopnost občanů, organizací, vlád a společností zcela plnit svoji úlohu při navrhování, provádění, monitorování a vyhodnocování strategií udržitelného rozvoje;

41.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo, ale požaduje, aby EU a její členské státy zintenzívnily a rozšířily společné plánování a snahy o společné provádění za účelem sdílení zdrojů, zlepšení dělby práce v rámci země, snížení transakčních nákladů, zabránění roztříštěnosti pomoci a jejímu překrývání, zlepšení viditelnosti EU na místní úrovni, prosazování odpovědnosti zemí za rozvojové strategie a sladění s prioritami partnerských zemí; zdůrazňuje, že je důležité, aby společné plánování prováděly evropské subjekty a aby dalším dárcovským subjektům bylo zpřístupněno pouze v případech, kdy to vyžaduje místní situace a aniž by to oslabilo evropský charakter procesu; vyzývá EU a její členské státy, aby více koordinovaly svá opatření s ostatními dárci a organizacemi, jako jsou noví dárci, organizace občanské společnosti, soukromí mecenáši, finanční instituce a společnosti ze soukromého sektoru; se znepokojením konstatuje, že od poloviny roku 2015 zveřejnilo pouze pět členských států EU prováděcí plány podle Pusanského partnerství; naléhavě vyzývá členské státy, aby zveřejnily své plány provádění a ročně podávaly zprávy o svých krocích, pokud jde o účinnost v oblasti rozvoje;

42.  připomíná, že požádal(26) o kodifikaci a posílení mechanismů a postupů pro zajištění lepší doplňkovosti a účinnější koordinace rozvojové pomoci mezi členskými státy a orgány EU prostřednictvím jasných a vymahatelných pravidel pro zabezpečení demokratické vnitrostátní odpovědnosti, harmonizace, sladění se strategiemi a systémy jednotlivých zemí, předvídatelnosti finančních prostředků, transparentnosti a vzájemné odpovědnosti;

43.  zdůrazňuje, že účinnost rozvoje by měla být jedním z hlavních hnacích motorů nové rozvojové politiky EU; připomíná, že to nezávisí pouze na dárcích pomoci, ale také na existenci účinných a vnímavých institucí, solidní politiky, právního státu, inkluzivní demokratické správy věcí veřejných a pojistných mechanismů bránících korupci v rozvojových zemích a mechanismů bránících na mezinárodní úrovni nezákonným finančním tokům;

44.  uznává úlohu místních a regionálních samospráv v oblasti rozvoje, zejména decentralizovanou spolupráci mezi evropskými a místními a regionálními samosprávami partnerských zemí jako účinného prostředku ke vzájemnému posilování kapacit a provádění cílů udržitelného rozvoje na místní úrovni;

Financování rozvoje

45.  opakuje, že oficiální rozvojová pomoc by měla i nadále být páteří rozvojové politiky EU; připomíná závazek EU dosáhnout do roku 2030 oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7 % HND; zdůrazňuje, že je důležité, aby ostatní země, rozvinuté a rozvíjející se, také zvýšily svou oficiální rozvojovou pomoc; vyzdvihuje důležitou úlohu oficiální rozvojové pomoci jako katalyzátoru změny a páky pro aktivaci dalších zdrojů; připomíná závazek EU aktivovat zdroje pro boj proti změně klimatu v rozvojových zemích, přispět k plnění cíle rozvinutých zemí, tj. aktivovat 100 miliard USD ročně a udržovat zdvojnásobování finančních prostředků vyčleněných na otázky biologické rozmanitosti v rozvojových zemích;

46.  požaduje objektivní a transparentní kritéria pro přidělování zdrojů z rozvojové pomoci na úrovni členských států a na úrovni EU; požaduje, aby tato kritéria byla založena na potřebách, posouzení dopadu a na politické, sociální a hospodářské výkonnosti, tak aby tyto finanční prostředky byly co nejúčinněji využity; zdůrazňuje však, že toto přidělování prostředků by nikdy nemělo být podmíněno výkonností v oblastech, jež nejsou přímo spojeny s rozvojovými cíli; zdůrazňuje, že by měly být podpořeny a odměněny dobré výsledky směřující k vzájemně dohodnutým cílům; zdůrazňuje význam rozčleněných údajů na územní úrovni s cílem lépe posoudit dopad ODA;

47.  uznává, že obecná rozpočtová podpora napomáhá vnitrostátní odpovědnosti, sladění s vnitrostátními rozvojovými strategiemi partnerských zemí, většímu důrazu na výsledky, transparentnost a vzájemnou odpovědnost, ale poukazuje na to, že by se o ní mělo uvažovat pouze tehdy a tam, kde existují správné podmínky a jsou zavedeny účinné kontrolní systémy; připomíná, že rozpočtová podpora je nejvhodnějším nástrojem k podpoře skutečného politického dialogu, který by umožnil posílení postavení i odpovědnosti;

48.  domnívá se, že řešení cílů udržitelného rozvoje bude vyžadovat finanční prostředky a opatření pro rozvoj, které přesáhnou oficiální rozvojovou pomoc a veřejné politiky; zdůrazňuje, že je nutné domácí i mezinárodní a soukromé i veřejné financování a že je zapotřebí, aby politiky spojovaly veřejná a soukromá opatření ve prospěch rozvoje a zaváděly prostředí podporující růst a jeho spravedlivé rozprostření prostřednictvím vnitrostátních rozpočtů;

49.  připomíná, že rozvojové země čelí velkým omezením, pokud jde o zvyšování daňových příjmů, a že obzvlášť velký dopad na ně mají daňové úniky podniků a nezákonné finanční toky; vyzývá EU a její členské státy, aby v této oblasti posílily soudržnost politik ve prospěch rozvoje, prozkoumaly, jaké vedlejší účinky mají na rozvojové země jejich vlastní daňové úpravy a zákony, a prosazovaly větší zastoupení rozvojových zemí na mezinárodních fórech zřizovaných s cílem reformovat celosvětové daňové politiky;

50.  vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly země s nízkými a středními příjmy při vytváření spravedlivých, pokrokových, transparentních a účinných daňových systémů a dalších způsobů využití domácích příjmů, a dosáhly tak větší předvídatelnosti a stability tohoto financování a snížily závislost na pomoci; požaduje takovouto podporu v oblastech, jako je daňová správa a řízení veřejných financí, spravedlivé systémy přerozdělování, boj proti korupci, proti stanovování nesprávných cen při převodech prostředků, daňovým únikům a dalším formám nezákonných finančních toků; zdůrazňuje význam fiskální decentralizace a potřebu vytvářet kapacity s cílem podporovat při navrhování místních daňových systémů a výběru daní správu na nižší než celostátní úrovni;

51.  vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly povinné podávání zpráv jednotlivých zemí o nadnárodních společnostech spolu s povinným zveřejňováním souhrnných a srovnatelných údajů o činnostech společností s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost; vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily, jaké vedlejší účinky má na rozvojové země jejich vlastní daňová politika, jejich daňové úpravy a zákony, provedly nutné reformy s cílem zajistit, aby evropské společnosti, kterým v rozvojových zemích vzniká nějaký zisk, v těchto zemích platily svůj spravedlivý díl na daních;

52.  zdůrazňuje, že je nutné kombinovat zdroje financování a že jsou nutná partnerství veřejného a soukromého sektoru, aby bylo možné získat finanční prostředky i mimo oficiální rozvojovou pomoc a byly účinně dodržovány zásady účinnosti rozvoje, ale současně podtrhuje, že je třeba, aby tyto prostředky byly založeny na transparentních kritériích, aby byla jasně prokázána jejich adicionalita a jejich příznivý dopad na rozvoj, aby nebyl narušen všeobecný přístup ke kvalitním základním veřejným službám a aby všechny platby probíhaly transparentně; zdůrazňuje, že financované projekty musí povinně respektovat vnitrostátní rozvojové cíle, mezinárodně uznávané lidskoprávní, sociální a environmentální normy, potřeby a práva místního obyvatelstva a zásady účinnosti rozvoje; v tomto ohledu uznává, že tradiční využívání půdy, například drobnými zemědělci a pastevci, obvykle není zdokumentováno, ale musí být respektováno a chráněno; opakuje, že podniky zapojené do rozvojových partnerství by měly dodržovat zásady sociální odpovědnosti podniků a obecné zásady OSN a pokyny OECD po celou dobu své činnosti a měly by podporovat etické podnikatelské postupy; konstatuje, že rozvojové politiky a programy se vyplatí dvojnásobně, pokud se dosáhne účinnosti rozvoje; vyzývá všechny aktéry v oblasti rozvoje, aby s těmito zásadami plně sladili všechny své kroky;

53.  vyzývá EU, aby podporovala investice, které vytváří důstojná pracovní místa v souladu s normami Mezinárodní organizace práce a s Agendou 2030; v této souvislosti zdůrazňuje význam sociálního dialogu a nutnost transparentnosti a odpovědnosti soukromého sektoru v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru a v případě, kdy se finanční prostředky určené na rozvoj využívají ke kombinování zdrojů financování;

54.  zdůrazňuje, že rozvojové fondy využité pro navrhovaný plán vnějších investic a pro stávající svěřenské fondy musí splňovat rozvojové cíle slučitelné s oficiální rozvojovou pomocí a nové cíle udržitelného rozvoje; požaduje, aby byly vytvořeny mechanismy, které Parlamentu umožní plnit jeho úlohu dohledu, pokud budou rozvojové fondy EU používány mimo běžné rozpočtové postupy EU, a to zejména tím, že Parlamentu bude zajištěn status pozorovatele, pokud jde o plán vnějších investic, svěřenský fond a další strategické rady, které rozhodují o prioritách a oblasti působnosti programů a projektů;

55.  uznává úlohu místních mikropodniků, malých a středních podniků, družstev, podnikatelských modelů podporujících začlenění a výzkumných ústavů coby hnací síly růstu, zaměstnanosti a inovací na místní úrovni, která přispěje ke splnění cílů udržitelného rozvoje; požaduje, aby byl podporován prostředí, které je příznivé pro investice, industrializaci, podnikání, vědu, technologie a inovace, a jež by tak stimulovalo a urychlilo domácí hospodářský a lidský rozvoj, programy odborné přípravy a pravidelné dialogy veřejných a soukromých subjektů; oceňuje úlohu EIB v plánu vnějších investic EU a zdůrazňuje, že její iniciativy by měly být zaměřeny především na mladé lidi a ženy a v souladu se zásadami účinnosti rozvoje by měly přispívat k investicím do společensky významných oblastí, jako je vodohospodářství, zdravotní péče a vzdělávání, jakož i do podpory podnikání a místního soukromého sektoru; žádá EIB, aby více prostředků směřovala na mikrofinancování projektů s důrazem na genderové hledisko; dále EIB vyzývá, aby společně s Africkou rozvojovou bankou financovala dlouhodobé investice v zájmu udržitelného rozvoje, a ostatní rozvojové banky vyzývá, aby navrhly mikroúvěrový nástroj, jímž by dotovaly půjčky pro rodinné zemědělské podniky;

56.  považuje za nezbytné, aby tento nový konsensus odkazoval na pevné odhodlání EU zavést právně závazný mezinárodní rámec, který by podniky přiměl k odpovědnosti za nekalé podnikatelské praktiky v zemích, ve kterých působí, protože ovlivňují všechny oblasti společnosti – od využívání dětské práce po absenci životního minima, od ropných skvrn po masové odlesňování, od pronásledování ochránců lidských práv po zabírání půdy;

57.  vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby podporovaly závazná opatření, která by zajistila, že by nadnárodní korporace platily daně v zemích, v nichž se získává nebo vytváří hodnota, a aby prosazovaly povinné podávání zpráv soukromého sektoru za jednotlivé země, čímž by se posílila schopnost zemí využívat domácí zdroje; vyzývá k zanalyzování vedlejších účinků případných praktik, při nichž dochází k přesouvání zisků;

58.  požaduje, aby se k udržitelnosti dluhu přistupovalo na základě lidských potřeb prostřednictvím souboru závazných norem, které by definovaly odpovědné poskytování a čerpání úvěrů, audity dluhů a spravedlivý mechanismus splácení dluhů, který by měl posoudit legitimitu a udržitelnost dluhové zátěže zemí;

Soudržnost politik ve prospěch rozvoje

59.  vyzývá k celounijní diskusi o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za účelem objasnění vazby mezi soudržností těchto politik a soudržností politik ve prospěch udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité uplatňovat zásady soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje ve všech politikách EU; zdůrazňuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje by měla být hlavním prvkem strategie EU při plnění cílů udržitelného rozvoje; opakuje, že je třeba, aby orgány EU a členské státy vyvinuly další úsilí, pokud jde o zohlednění cílů rozvojové spolupráce ve všech vnitřních a vnějších politikách, u kterých je pravděpodobné, že ovlivní rozvojové země, aby zavedly účinné mechanismy a využívaly stávající osvědčené postupy na úrovni členských států za účelem provádění a hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, aby zajistily, že se soudržnost politik ve prospěch rozvoje uplatňuje s citlivým zohledněním genderové problematiky a aby do tohoto procesu zahrnuly všechny zainteresované strany, včetně organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů;

60.  navrhuje, aby byl v zájmu zajištění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zřízen systém rozhodčích řízení, na který by podléhal pravomocem předsedy Evropské komise, a aby v případě rozporů mezi jednotlivými politikami Unie předseda Komise přijal plnou politickou odpovědnost za obecný politický postoj a měl za úkol rozhodnout o něm na základě závazků, které Unie v této oblasti přijala; je toho názoru, že jakmile budou zjištěny problémy, mohlo by se zvážit, zda nezměnit rozhodovací postupy v rámci Komise i postupy v rámci spolupráce mezi útvary;

61.  vyzývá k intenzivnějšímu dialogu mezi EU a rozvojovými zeměmi, pokud jde o prosazování a provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje Evropskou unií; je přesvědčen, že zpětná vazba od partnerů EU týkající se pokroku v soudržnosti politik ve prospěch rozvoje může hrát klíčovou úlohu při přesném vyhodnocování jejího dopadu;

62.  opakuje svůj požadavek, aby byly vytvořeny správní procesy podporující soudržnost politik ve prospěch rozvoje na globální úrovni, a aby se EU ujala vedení při prosazování konceptu této soudržnosti na mezinárodní scéně;

Obchod a rozvoj

63.  poukazuje na to, že pro podporu regionální integrace a udržitelného růstu a pro boj proti chudobě je důležitý spravedlivý a náležitě regulovaný obchod; zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí být součástí agendy pro udržitelný rozvoj a musí odrážet cíle rozvojové politiky EU;

64.  zdůrazňuje, že jednostranné obchodní preference ve prospěch rozvojových zemí, které nepatří mezi nejméně rozvinuté země, stále existují a jejich cílem je usnadnit rozvoj; domnívá se rovněž, že tento nový konsensus by měl odkazovat na závazek EU prosazovat v rozvojových zemích spravedlivé a etické obchodní systémy pro drobné výrobce;

65.  vítá skutečnost, že byl oceněn značný přínos spravedlivého obchodu k realizaci Agendy 2030 OSN; vyzývá EU, aby zavedla a dále rozvíjela svůj závazek podporovat zavádění spravedlivých obchodních systémů v EU a partnerských zemích v zájmu prosazování udržitelných vzorců spotřeby a výroby prostřednictvím svých obchodních politik;

66.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU dále podporovala rozvojové země za účelem budování kapacit v oblasti obchodu a rozvoje infrastruktury a domácího soukromého sektoru, aby se těmto zemím umožnilo dosáhnout diverzifikované produkce s přidanou hodnotou a zvýšit objem obchodu;

67.  opakuje, že zdravé životní prostředí, včetně stabilního klimatu, je pro vymýcení chudoby nepostradatelné; podporuje úsilí EU o zvýšení transparentnosti a odpovědnosti v oblasti hospodaření s přírodními zdroji, jejich těžby a obchodu s nimi, o prosazování udržitelné spotřeby a výroby a o zamezení nezákonnému obchodu v odvětvích, jako jsou minerály, dřevo a planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové; je pevně přesvědčen, že je zapotřebí dalšího globálního úsilí za účelem vytvoření regulatorních rámců pro dodavatelské řetězce a pro dosažení větší odpovědnosti soukromého sektoru, aby bylo zajištěno udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a obchod s nimi a aby země bohaté na zdroje a jejich obyvatelstvo ochraňující práva místních a domorodých komunit mohlo více profitovat z tohoto obchodu a z udržitelného řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů; vítá pokrok, kterého bylo dosaženo od zavedení bangladéšského paktu udržitelnosti, a vyzývá Komisi, aby tyto rámce rozšířila i do dalších odvětví; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila sociální odpovědnost podniků a aby iniciativy v oblasti náležité péče doplňující stávající nařízení EU o těžbě dřeva a týkající se navrhovaného nařízení EU o konfliktních minerálech posílila i pro potřeby jiných odvětví;

68.  považuje za politováníhodné, že dosud schází regulační rámec týkající se toho, jakým způsobem společnosti dodržují lidská práva a povinnosti s ohledem na sociální a environmentální normy, což určitým státům a společnostem umožňuje jejich beztrestné obcházení; vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivně zapojovaly do činnosti Rady OSN pro lidská práva a programu OSN pro životní prostředí, pokud jde o mezinárodní úmluvu zakládající odpovědnost nadnárodních podniků za porušování lidských práv a norem týkajících se životního prostředí;

69.  znovu potvrzuje význam koordinovaných a urychlených opatření k řešení podvýživy s cílem splnit Agendu 2030 a dosáhnout cíle udržitelného rozvoje č. 2, tj. vymýcení hladu;

70.  připomíná zásadní úlohu, kterou hrají lesy při zmírňování změny klimatu, zachovávání biologické rozmanitosti a snižování chudoby, a vyzývá EU, aby přispěla k zastavení a zvrácení trendu odlesňování a znehodnocování lesů a aby v rozvojových zemích prosazovala udržitelné obhospodařování lesů;

Bezpečnost a rozvoj

71.  připomíná přímou spojitost mezi bezpečností a rozvojem, ale zdůrazňuje, že je nutné striktně se držet nedávné reformy oficiální rozvojové pomoci týkající se použití rozvojových nástrojů pro účely bezpečnostní politiky, tedy sledovat jasný cíl spočívající ve vymýcení chudoby a v podpoře udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že cíl vytvořit mírové a inkluzivní společnosti s přístupem všech občanů ke spravedlnosti by se měl promítnout do vnější činnosti EU, tedy činnosti, jež prostřednictvím podpory všech místních subjektů, které mohou přispět k dosažení tohoto cíle, buduje odolnost, podporuje bezpečnost osob, posiluje právní stát, obnovuje důvěru a řeší složité problémy nejistoty, nestability a demokratického přechodu;

72.  domnívá se, že je třeba podpořit součinnost mezi společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP) a rozvojovými nástroji, aby byla nalezena správná rovnováha mezi předcházením konfliktům, jejich řešením, obnovou po skončení konfliktů a rozvojem; zdůrazňuje, že programy a opatření vnější politiky přijaté za tímto účelem musí být komplexní, individuálně přizpůsobené situaci v dané zemi, a pokud jsou financovány pomocí prostředků určených na rozvojovou politiku, pak musí přispívat k hlavním rozvojovým cílům, které jsou definovány v oficiální rozvojové pomoci; poukazuje na to, že ústředními úkoly rozvojové spolupráce je i nadále podpora zemí v jejich úsilí o vytvoření stabilních a mírových států, které respektují řádnou správu, právní stát a lidská práva, a snaha zavést udržitelné fungující tržní hospodářství, jehož účelem je zajistit lidem prosperitu a naplnit všechny základní lidské potřeby; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit finanční prostředky SBOP, které jsou v této souvislosti velice omezené, a umožnit tak širší využití této politiky, mimo jiné v zájmu rozvoje v souladu se soudržností politik ve prospěch rozvoje;

Migrace a rozvoj

73.  zdůrazňuje ústřední úlohu rozvojové spolupráce při řešení hlavních příčin nucené migrace a vysidlování obyvatel, jako je nestabilita státu, konflikty, nejistota a marginalizace, chudoba, nerovnoprávnost a diskriminace, porušování lidských práv, nedostačující přístup k základním službám, například ke zdravotnictví a vzdělávání, a změna klimatu; následující cíle považuje za základní předpoklady k vybudování stabilních a odolných států, které budou méně ohroženy situacemi, které by mohly nakonec vést k nucené migraci: podpora lidských práv a lidské důstojnosti, budování demokracie, řádná správa věcí veřejných a právní stát, sociální začleňování a soudržnost, hospodářské příležitosti s důstojnými pracovními místy a realizované prostřednictvím podniků zaměřených na občany a politický prostor pro občanskou společnost; požaduje, aby rozvojová spolupráce byla zaměřena na tyto cíle, a posilovala tak odolnost, a vyzývá k poskytování rozvojové pomoci spojené s migrací v nouzových situacích za účelem stabilizace dané situace, zajištění fungování státu a umožnění důstojné života vysídleným osobám;

74.  připomíná pozitivní přínos migrantů k udržitelnému rozvoji, který zdůraznila Agenda 2030 OSN, a to včetně remitencí, s nimiž spjaté náklady by mohly být sníženy; zdůrazňuje, že společná a smysluplná reakce na problémy a krizi spojené s migrací vyžaduje koordinovanější, systematičtější a strukturovanější přístup odpovídající zájmům zemí původu a cílových zemí; podtrhuje, že účinný způsob, jak pomoci velkému počtu uprchlíků a žadatelů o azyl, spočívá ve zlepšování podmínek a nabízení humanitární a rozvojové pomoci; současně odmítá jakékoli snahy o vytváření vazeb mezi pomocí a hraničními kontrolami, řízením migračních toků nebo dohodami o zpětném přebírání osob;

75.  zdůrazňuje, že země, které jsou pro migranty zeměmi původu a tranzitu, potřebují individuálně přizpůsobená řešení pro rozvoj, která budou odpovídat jejich vlastní politické a sociálně-ekonomické situaci; zdůrazňuje, že je třeba, aby tato spolupráce podporovala lidská práva a důstojnost všech občanů, řádnou správu věcí veřejných, mír a budování demokracie a aby byla založena na společných zájmech, sdílených hodnotách a dodržování mezinárodního práva;

76.  poukazuje na to, že je zapotřebí pečlivá parlamentní kontrola a monitorování dohod spojených s řízením migrace a způsobu, jakým jsou využívány rozvojové fondy spojené s migrací; zdůrazňuje, že je důležitá úzká spolupráce a vytvoření správných postupů výměny informací mezi orgány, zejména v oblasti migrace a bezpečnosti; připomíná své znepokojení nad rostoucím využíváním svěřenských fondů, které vyplývá například z omezené transparentnosti, nedostatečných konzultací a regionálního vlastnictví;

77.  poukazuje na to, že vzhledem k nedávným evropským politickým opatřením zaměřeným na boj s hlavními příčinami nucené migrace musí evropská rozvojová politika vyhovovat definici Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a musí být založena na rozvojových potřebách a lidských právech; dále zdůrazňuje, že rozvojová pomoc nesmí být podmíněna spoluprací v otázkách migrace, jako je správa hranic nebo dohoda o zpětném přebírání osob;

Humanitární pomoc

78.  zdůrazňuje, že jsou nutné užší vazby mezi humanitární pomocí a rozvojovou spoluprací za účelem řešení nedostatku finančních prostředků, zabránění překrývaní a vytváření paralelních systémů a za účelem nastolení podmínek pro udržitelný rozvoj s přirozenou odolností a nástroji pro lepší předcházení krizím a připravenost na krize; vyzývá EU, aby do roku 2020 splnila svůj závazek věnovat co nejpřímějším způsobem alespoň 25 % své humanitární pomoci místním a vnitrostátním aktérům, jak bylo dohodnuto v tzv. zásadní dohodě (the Grand Bargain);

79.  připomíná základní zásady humanitární pomoci: neutralitu, nezávislost a nestrannost; vítá neústupnost, s jakou Evropská komise odmítá slučování Evropského konsensu o rozvoji s Evropským konsensem o humanitární pomoci;

80.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit mezinárodní pomoc, koordinaci a zdroje určené na reakci na mimořádné události, obnovu a rekonstrukci v situacích po katastrofě;

81.  vítá závazek podporovat jak propagaci informačních a komunikačních technologií v rozvojových zemích, tak i usnadnit vznik prostředí, které by bylo příznivé pro digitální hospodářství, a to zlepšením bezplatného, otevřeného a bezpečného připojení; připomíná, že satelity mohou poskytovat nákladově účinná řešení pro připojení zařízení a lidí v odlehlých oblastech a vybízí EU a její členské státy, aby tuto skutečnost braly při své práci v tomto oboru v potaz;

Globální veřejné statky a výzvy

82.  je pevně přesvědčen, že globální přítomnost EU a jejích členských států zajišťuje EU a těmto státům příhodné postavení k tomu, aby nadále hrály vedoucí mezinárodní úlohu při řešení problematiky globálních veřejných statků a výzev, které se vyznačují stále větším tlakem a neúměrně postihují chudé; požaduje, aby do tohoto konsensu byly začleněny globální statky a environmentální výzvy, mezi nimi i lidský rozvoj, životní prostředí včetně změny klimatu a přístupu k vodě, nejistota a nestabilita státu, migrace, dostupné energetické služby, potravinové zabezpečení a vymýcení podvýživy a hladu;

83.  připomíná, že drobní zemědělci a rodinné zemědělské podniky, které jsou ve světě nejběžnějším zemědělským modelem, hrají zásadní roli při plnění cílů udržitelného rozvoje: významně přispívají k potravinovému zabezpečení, boji proti erozi půdy a proti ztrátě biologické rozmanitosti a ke zmírňování dopadů změny klimatu, přičemž vytvářejí pracovní místa; zdůrazňuje, že EU by měla prosazovat na jedné straně zakládání organizací zemědělců, včetně zemědělských družstev, a na druhé straně udržitelné zemědělství zaměřené na agroekologické postupy, lepší produktivitu rodinných zemědělských podniků, práva pracovníků v zemědělství a práva k užívání pozemků a neformální systém osiva coby způsob, jak zajistit potraviny, zásobování místních a regionálních trhů, spravedlivé příjmy a důstojný život zemědělců;

84.  připomíná, že „soukromý sektor“ není homogenní skupina aktérů; proto zdůrazňuje, že v přístupu k soukromému sektoru by rozvojová politika EU a členských států měla zahrnovat diferencované strategie, aby se zapojily různé typy aktérů soukromého sektoru, včetně aktérů soukromého sektoru vedeného výrobci, mikropodniků, malých a středních podniků, družstev, sociálních podniků a aktérů z oblasti solidární ekonomiky;

85.  opakuje, že zajištění přístupu všech občanů k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii do roku 2030 (cíl udržitelného rozvoje č. 7) má zásadní význam pro uspokojení základních lidských potřeb, včetně přístupu k pitné vodě, hygieně, zdravotní péči a vzdělávání, má zásadní význam pro podporu zakládání místních podniků a všech druhů hospodářské činnosti a je zároveň klíčovým faktorem v procesu rozvoje;

86.  zdůrazňuje, že zvýšení produktivity drobných vlastníků, vybudování udržitelného zemědělství a potravinových systémů odolných vůči změnám klimatu hraje klíčovou úlohu při plnění cíle udržitelného rozvoje č. 2, jakož i z hlediska konceptu udržitelné spotřeby a výroby definovaného v cíli udržitelného rozvoje č. 12, který přesahuje zásady oběhového hospodářství a řeší otázky životního prostředí a sociální dopady a dopady na lidská práva; zdůrazňuje, že EU by se měla tedy zaměřit na prosazování udržitelné produkce potravin a pružných zemědělských postupů, které zvyšují produktivitu a produkci; uznává konkrétní potřeby žen pracujících v zemědělství v souvislosti se zabezpečováním potravin;

87.  zdůrazňuje, že je nesmírně důležité pokračovat ve snahách o zlepšení přístupu k vodě, kanalizaci a hygieně, protože se jedná o průřezovou problematiku, která ovlivňuje plnění dalších cílů agendy pro období po roce 2015, mezi něž patří zdraví, vzdělávání a rovnost žen a mužů;

88.  vyzývá EU, aby podporovala globální iniciativy zaměřené na řešení problémů spojených s rychle se šířící urbanizací a na budování bezpečnějších, inkluzivnějších, odolnějších a udržitelnějších měst; v této souvislosti oceňuje, že nedávno byla na konferenci OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III) přijata nová městská agenda, která si klade za cíl zkoumat lepší způsoby plánování, projektování, financování, rozvoje, správy a řízení měst s cílem pomoci v boji proti chudobě a hladu, zlepšit zdraví a ochranu životního prostředí;

89.  vyzývá EU k dalším snahám o ochranu oceánů a mořských zdrojů; v této souvislosti vítá nedávné iniciativy Komise, jejichž záměrem je zlepšit mezinárodní správu týkající se oceánů s cílem podpořit lepší řízení a zmírňovat dopady změny klimatu na moře a ekosystémy;

90.  zdůrazňuje, že je důležité zabývat se souvislostmi lepší produktivity udržitelného zemědělství a rybolovu, které vedou k menšímu plýtvání potravinami nebo k omezení jejich ztrát, k transparentnímu hospodaření s přírodními zdroji a k adaptaci na změnu klimatu;

Rozvojová politika EU

91.  znovu připomíná komparativní výhody, které nabízí opatření EU pro rozvoj, mezi něž patří její globální přítomnost, flexibilita, kterou zajišťuje široká paleta jejích nástrojů a metod provádění, její úloha v oblasti politické soudržnosti a koordinace a angažovanost v tomto směru, její přístup založený na právech a demokracii, rozsah její činnosti, pokud jde o poskytování kritického množství prostředků formou grantů, a její trvalá podporu občanské společnosti;

92.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU proměnila komparativní výhody na důraz na určitý počet politických oblastí, mimo jiné včetně demokracie, řádné správy věcí veřejných, lidských práv, globálních veřejných statků a výzev, obchodu a regionální integrace a boje proti základním příčinám nejistoty a nucené migrace; zdůrazňuje, že takové zaměření bude muset být přizpůsobeno potřebám a prioritám jednotlivých rozvojových zemí a regionů v souladu se zásadami vlastnictví a partnerství;

93.  připomíná, že stále významnější úlohu z hlediska rozvoje a míru hraje sport, neboť podporuje toleranci a kulturu vzájemného respektu, a že sport přispívá též k posilování postavení žen a mladých lidí, jednotlivců i komunit, a má příznivý vliv z hlediska zdraví, vzdělávání a sociálního začlenění;

94.  zdůrazňuje, že pro sledování a přezkum způsobu, jakým EU a její členské státy uplatňují Agendu 2030 a konsensus, je důležitý kolektivní, komplexní, transparentní a včasný sytém zajištění odpovědnosti; podtrhuje, že za účelem zaručení odpovědnosti a parlamentního dohledu je i nadále nezbytné roční podávání zpráv o pokroku v plnění všech závazků v oblasti rozvojové politiky, včetně závazků týkajících se účinnosti, soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a oficiální rozvojové pomoci; vyslovuje politování nad nedávnými a očekávanými mezerami v podávání zpráv; vítá plán Komise vypracovat v polovině období hodnocení uplatňování konsensu;

°

°  °

95.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a ESVČ.

(1)

 http://ec.europa.eu/development/body/development_policy_statement/docs/edp_declaration_signed_20_12_2005_en.pdf

(2)

http://www.oecd.org/dac/effectiveness/49650173.pdf

(3)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14684-2016-INIT/cs/pdf

(4)

http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E

(5)

http://www.un.org/esa/ffd/wp-content/uploads/2015/08/AAAA_Outcome.pdf

(6)

 http://www.g7plus.org/sites/default/files/resources/Dili%20Declaration%20and%20g7%2B%20Statement%20%5BENGLISH%5D.pdf

(7)

https://unfccc.int/resource/docs/2015/cop21/eng/l09r01.pdf

(8)

https://www.worldhumanitariansummit.org/

(9)

https://habitat3.org/the-new-urban-agenda/

(10)

http://effectivecooperation.org/wp-content/uploads/2016/05/4314021e.pdf

(11)

http://www.lisbon-treaty.org/wcm/the-lisbon-treaty/treaty-on-the-functioning-of-the-european-union-and-comments/part-5-external-action-by-the-union/title-3-cooperation-with-third-countries-and-humantarian-aid/chapter-1-development-cooperation/496-article-208.html

(12)

Závěry Rady, 15. 5. 2007.

(13)

Závěry Rady, 19. 5. 2014.

(14)

Dokument Rady 10715/16.

(15)

Přijaté texty, P6_TA(2005)0446.

(16)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0320.

(17)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0558.

(18)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.

(19)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0196.

(20)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0265.

(21)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0137.

(22)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0224.

(23)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0246.

(24)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0437.

(25)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.

(26)

Přijaté texty ze dne 11. prosince 2013, P7_TA(2013)0558


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, György Hölvényi, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Jan Zahradil


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

Paavo Väyrynen

ECR

Eleni Theocharous, Jan Zahradil

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, György Hölvényi, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller, Željana Zovko

S&D

Doru-Claudian Frunzulica, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Elly Schlein

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Maria Heubuch

1

-

PPE

Anna Záborská

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí