Postup : 2015/2328(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0030/2017

Předložené texty :

A8-0030/2017

Rozpravy :

PV 02/03/2017 - 2
CRE 02/03/2017 - 2

Hlasování :

PV 02/03/2017 - 6.7
CRE 02/03/2017 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0062

ZPRÁVA     
PDF 819kWORD 74k
7.2.2017
PE 589.315v02-00 A8-0030/2017

o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES

(2015/2328(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Navrhovatelka: Silvia Costa

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Nařízení, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020)(1), vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2014 a program bude prováděn od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Program Kreativní Evropa spojuje dříve oddělené programy MEDIA a Kultura (2007–2013) s programem MEDIA Mundus a pokrývá kulturní, kreativní a audiovizuální odvětví(2).

Cílem zprávy o provádění je posoudit, jak program uskutečňuje své obecné a konkrétní cíle(3) stanovené v nařízení a jak je prováděn. Zpráva předchází zprávě v polovině období, kterou má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017.

Program se skládá ze dvou samostatných dílčích programů Kultura a MEDIA a meziodvětvové složky, která zahrnuje nový finanční nástroj, tzv. záruční nástroj. Dílčí program MEDIA zahrnuje sérii podpůrných opatření(4) a dílčí program Kultura zahrnuje čtyři akce(5). K dílčímu programu Kultura náleží rovněž soubor zvláštních akcí, jako jsou evropské kulturní ceny (za literaturu, soudobou architekturu, ceny Border Breakers za hudbu a kulturní dědictví) a iniciativy: Evropská hlavní města kultury a označení „Evropské dědictví“.

Meziodvětvová složka podporuje zřízení záručního nástroje zaměřeného na kulturní a kreativní odvětví, posilování nadnárodní politické spolupráce a sítě kanceláří programu Kreativní Evropa.

Dílčích programů Kultura a MEDIA a meziodvětvové složky vyjma záručního nástroje se účastní následující země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko. Gruzie, Moldavsko, Turecko(6) a Ukrajina se plnou měrou účastní dílčího programu Kultura, meziodvětvové složky vyjma záručního nástroje a částečně se účastní dílčího programu MEDIA. Tato částečná účast znamená, že uvedené země jsou způsobilé k účasti pouze na programech odborné přípravy, přístupu na trh, festivalů a budování publika. Probíhají jednání s Izraelem.

Od 1. ledna 2015 program řídí dvě generální ředitelství (GŘ EAC a GŘ CONNECT) a Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA). GŘ EAC odpovídá za program Kultura, GŘ CONNECT odpovídá za program MEDIA, ale má též vedoucí postavení ve vztahu k záručnímu nástroji. V agentuře EACEA se oběma dílčím programům věnují dva samostatné subjekty. Byla zřízena zvláštní pracovní skupina, která má usnadnit spolupráci mezi oběma GŘ.

Celkový rozpočet programu Kreativní Evropa na období 2014–2020, který spadá do okruhu 3 VFR, činí 1,46 miliardy EUR. To představuje 0,14 % celkového rozpočtu finančního krytí VFR. Z celkového finančního přídělu je nejméně 31 % vyhrazeno pro program Kultura, nejméně 56 % pro program MEDIA a nejvýše 13 % pro meziodvětvovou složku.

Rozpočet programu Kreativní Evropa spravují GŘ EAC a agentura EACEA. Financování je uvolňováno zejména v podobě grantů a přidělováno prostřednictvím systému výzev k předkládání návrhů, jejichž správu zajišťuje agentura EACEA. Financování některých opatření (například studií, organizace cen atd.) je zajištěno prostřednictvím zadávání veřejných zakázek.

Pověřovací dohoda o finančním záručním nástroji s Evropským investičním fondem (EIF) byla podepsána dne 30. června 2016. Nástroj poskytne záruky úvěrovým a záručním institucím, aby je povzbudil k poskytování úvěrů pro malé a střední podniky, kulturní instituce a sdružení v odvětví. Výzvu adresovanou finančním institucím zveřejnil EIF dne 18. července 2016 a výzva bude otevřená do září roku 2020. Žádosti finančních zprostředkovatelů jsou předkládány a v současné době procházejí kontrolou v rámci postupu hloubkové kontroly.  Pro období 2014–2020 má nástroj rozpočet ve výši 121 milionů EUR.

Kanceláře programu Kreativní Evropa existují ve všech zemích, které jsou součástí programu Kreativní Evropa, a jsou spolufinancovány ze strany členských států. Bylo zřízeno 39 kanceláří v 38 zemích – 29 v 28 členských státech EU, neboť existují dvě samostatné kanceláře pro Belgii, dvě kanceláře v EHP/ESVO a osm kanceláří ve třetích zemích. Jejich posláním je poskytovat bezplatné informace a pokyny týkající se přístupu k příležitostem financování v rámci programu Kreativní Evropa a organizovat spolupráci v rámci sítí s cílem usnadnit kontakty mezi kulturními subjekty.

Při přípravě této zprávy opírala zpravodajka své závěry o studie(7), které zadala tematická sekce B, a o interní posouzení provádění, které provedla výzkumná služba Evropského parlamentu(8). Zpravodajka se setkala se zúčastněnými stranami, kulturními subjekty, příjemci a potenciálními příjemci programu. Kromě toho se zpravodajka zúčastnila kulturního fóra v Bruselu a většiny evropských kulturních filmových fór na filmových festivalech v Berlíně, Cannes, Benátkách, Karlových Varech, jakož i setkání sítí a příjemců, mimo jiné v Krakově, San Sebastianu a Římě. Vnitrostátní setkání s příjemci a neúspěšnými žadateli se uskutečnila i v Itálii a Francii. Zpravodajka obdržela několik dokumentů se stanovisky ze strany hlavních sítí a evropských profesionálních asociací zahrnujících všechna odvětví. Konala se i pravidelná setkání s každým GŘ a agenturou EACEA.

Odůvodnění

Program Kreativní Evropa je jediným přímým programem EU pro kreativní, kulturní a audiovizuální odvětví a v tomto ohledu program svou úlohu upevnil – v návaznosti na ostatní programy, zvláště pak na tradici výměn a dialogů v komunitě umělců a kulturních institucí členských států.

Program Kreativní Evropa se osvědčil jako úspěšný při předvídání nových trendů v příslušných odvětvích prostřednictvím propojování kultury a kreativity a podpory pohybu mladých nadaných umělců a budování publika v ekosystému jednotného digitálního trhu. K úspěchu programu Kreativní Evropa přispěly i jeho kanceláře; jedná se o velmi rozsáhlou síť, která je stále integrovanější s ohledem na omezenou velikost programu. Kreativní Evropa je poměrně malý program s širokou oblastí působnosti a vysokými ambicemi.

Zúčastněné strany potvrzují, že program Kreativní Evropa určuje jejich způsob práce v evropském měřítku, a to jak z hlediska spolupráce, tak z hlediska meziodvětvového, přičemž není cesty zpět: program musí pokračovat i po roce 2020. Zpravodajka navrhne provést určité změny, které lze realizovat již při přezkumu v polovině období.

Program Kreativní Evropa pomáhá rozvíjet kritické množství tím, že konsoliduje kulturní, kreativní a audiovizuální odvětví. Ačkoli rozdíly mezi audiovizuálními odvětvími na jedné straně a sdruženími, kulturními institucemi a kulturními a kreativními odvětvími na straně druhé jsou značné, je navázán mezioborový dialog, který posilují společné výzvy v oblasti digitálního prostředí, potřeba více dovedností v oblasti řízení a odborné přípravy, vztahy se širším, rozmanitým a participativním publikem, přístup k úvěrům a hledáním řešení problémů, které přináší globalizace. Z těchto důvodů a i přes určité problémy je zpravodajka nadále přesvědčena o správnosti volby jediného programu členěného na dílčí programy.

V rámci ekonomického přístupu programu Kreativní Evropa, který odůvodňuje zařazení programu do strategie Evropa 2020, se stanovily cíle a byl přijat soubor hodnotících kritérií, který zvyšuje kvalitu obchodních plánů, důvěryhodnost sítě, inovace a dopad na nové a rozšířené publikum, ale opomíjela se umělecká kvalita a kreativní a kulturní náměty, bez nichž existuje riziko, že se umění stane čistě marketingovým produktem. Hrozí, že program bude odměňovat ty, kdo se drží předepsaného formátu, namísto těch, kdo usilují o skutečnou kvalitu.

Ačkoli byl program původně koncipován jako vysoce integrovaný, začal po oddělení dvou GŘ reflektovat rozdíly mezi oběma odvětvími, audiovizuálního odvětví jako více podnikatelsky zaměřeného a kulturního odvětví jako hybridnějšího. Došlo k tomu i z toho důvodu, že meziodvětvová složka, jež byla zamýšlena jako oblast dialogu mezi obory, byla namísto toho využita jako nástroj financování, zejména v oblasti komunikace a propagace. Potřeba získat přístup na nové trhy, budovat nové skupiny publika a zajišťovat odbornou přípravu v oblasti digitálních a řídicích dovedností je společná oběma dílčím programům a měla by být řešena v rámci meziodvětvové složky.

Na konci roku 2016 budou oznámeny první finanční instituce zúčastněné v záručním nástroji pro kulturní a kreativní odvětví, jež dají k dispozici 120 milionů EUR s odhadovaným multiplikačním účinkem ve výši 5,7. Ačkoli vyjadřuje politování nad zpožděním, s nímž byl tento nástroj předložen, zpravodajka vítá rozhodnutí stanovit otevřený seznam.

Program správně přijal nový úkol a v roce 2015 poskytl 1,6 milionu EUR na sociální začlenění uprchlíků jako výraz mezikulturního dialogu, jenž je v naší společnosti tak potřebný. Je nešťastné, že pro tento účel nebyly přiděleny žádné další zdroje.

Některá rozhodnutí o ukončení prvků předchozích programů, například zrušení vyslanců, specifických prvků programu MEDIA Mundus a grantů na provozní náklady sítí, ve skutečnosti omezila schopnost programu reagovat na nové mezinárodní socioekonomické scénáře a posilovat nadnárodní partnerství. Je tudíž nezbytné tuto problematiku znovu uvážit.

Kreativní Evropa trpí svým vlastním úspěchem: poměr předložených a podpořených žádostí je mimořádně nízký, neboť míra úspěšnosti činí jen 15,83 % u programu Kultura a 32 % u programu MEDIA(9), bez programů automatické podpory distribuce.

V prvních letech programu (2014, 2015 a první polovina roku 2016) obdržel dílčí program Kultura 13,67 % žádostí pro výzvy týkající se spolupráce, 39,66 % pro sítě, 11,27 % pro platformy, 24,03 % pro literární překlady. Ve výzvě týkající se projektů integrace uprchlíků bylo předloženo 274 žádostí a vybráno bylo jen dvanáct, což představuje míru úspěšnosti ve výši jen 4,38 %(10).

Prahová hodnota pro financování je mimořádně vysoká a mnoho návrhů nesplní podmínky o pouhé zlomky bodu z důvodu nedostatečného financování. Z toho důvodu je nezbytné podstatně navýšit rozpočet programu. To vysvětluje obecný pocit frustrace u zúčastněných subjektů a nedostatek jejich motivace pro podání nové žádosti.

Zúčastněné subjekty zejména vyjadřují politování nad nedostatečností výzvy k předkládání návrhů týkající se spolupráce (Kultura) a tvrdí, že výzva je příliš komplexní, příliš obecná a nedostatečně financovaná. Proto se navrhuje rozdělit tuto výzvu na jednotlivé akce se zvláštními charakteristikami.

Většina zúčastněných subjektů směřuje svou kritiku na řízení programu. Vyjadřují velké zklamání nad nedostatečným zjednodušením, transparentností, komunikací, předvídatelností, a zejména nad kritérii hodnocení, přidělováním bodů a způsobilostí hodnotitelů ve vztahu ke konkrétnímu tématu, jakož i jejich pracovními metodami, zejména hodnocením na dálku.

Systém automatického přidělování bodů v dílčím programu MEDIA je kontroverzní a zřejmě nepříznivě ovlivňuje rovné podmínky a vede k narušení trhu.

Trvale by měla být zařazena nová priorita sociálního začleňování, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným osobám a skupinám, kterým hrozí marginalizace a radikalizace.

Další oblastí, která vyžaduje zlepšení, se týká omezené účasti třetích zemí, zejména z oblasti Středomoří. Zpravodajka zdůrazňuje, že je nezbytné naléhavě začlenit země evropského sousedství v jižní oblasti, u nichž je zapotřebí značné úsilí k prosazování dvoustranných dohod. Zpravodajka vybízí, aby byla neprodleně zahájena jednání s Tuniskem.

Program by měl podporovat kulturní rozmanitost na mezinárodní úrovni v souladu s Úmluvou UNESCO z roku 2005. Je třeba zvážit specializovanou výzvu pro kulturní a kreativní odvětví a pro audiovizuální odvětví.

S ohledem na nedávné sdělení o kulturní diplomacii(11) by měli program Kreativní Evropa stále větší měrou prosazovat pracovníci, kteří se v delegacích EU ve třetích zemích zabývají konkrétně kulturní politikou, s cílem propagovat evropskou kulturu a kreativitu ve světě a podporovat budování míru, mezikulturní výměnu a rozvoj trhu.

Je třeba učinit více k posílení plánované součinnosti mezi programem Kreativní Evropa a několika víceletými programy a souvisejícími fondy, jako jsou Erasmus +, Horizont 2020, strukturální fondy (zvláště s cílem posílit hospodářský a inovační rozměr kulturních a kreativních odvětví pro strategii S3, inteligentní města a rozvoj venkova). Více úsilí by mělo být vynaloženo na posílení know-how Evropských hlavních měst kultury, označení „Evropské dědictví“, evropských cen a projektu Rady Evropy nazvaného Kulturní trasy. Výsledky programu je třeba chránit a zlepšovat a současně zachovávat strukturu programu a posilovat meziodvětvovou složku. V tomto ohledu by měly změny v polovině období připravit nový program pro období po roce 2020.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa: (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES.

(2)

Ke kulturním a kreativním odvětvím patří mimo jiné architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design, festivaly, hudba, literatura, scénická umění, vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění.

(3)

Podle všeobecných ustanovení nařízení jsou obecné cíle následující: chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a podporovat evropské kulturní dědictví; posilovat konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví, s cílem prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Konkrétní cíle jsou tyto: podporovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví působit nadnárodně a mezinárodně, podporovat nadnárodní mobilitu kulturních a kreativních činitelů a udržitelně posílit finanční možnosti MSP, mikroorganizací a malých a středních organizací v kulturních a kreativních odvětvích a podněcovat rozvoj politik, inovace, kreativitu, budování publika a vytváření nových obchodních a řídicích modelů.

(4)

Odborná příprava profesionálů v audiovizi, příprava samostatných projektů a souborné financování, vývoj evropských videoher, televizní programová nabídka audiovizuálních děl, přístup na trhy, systémy automatické podpory kin, filmové festivaly, sítě kin, on-line distribuce, budování publika.

(5)

Projekty spolupráce, evropské sítě, evropské platformy, projekty literárních překladů.

(6)

Turecko oznámilo Komisi své odstoupení z programu, které je nyní předmětem jednání mezi EU a tureckou vládou a má vstoupit v účinnost dne 1. ledna 2017.

(7)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/573451/IPOL_STU(2016)573451_EN.pdf.

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/573452/IPOL_STU(2016)573452_EN.pdf.

(8)

http://www.eprs.sso.ep.parl.union.eu/lis/lisrep/13-EPRS-publications/2016/EPRS_IDAN_581413_The_Creative_Europe_programme.pdf.

(9)

Míra výběru u otevřených výzev k předkládání návrhů u programu Kreativní Evropa MEDIA činí přibližně 32 % (+/– 8 800 žádostí a 2 800 vybraných projektů). Obnovení rámcových partnerství a programy automatické podpory distribuce jsou vyloučeny, neboť používají jiná výběrová pravidla.

(10)

Údaje poskytla Evropská komise, GŘ EAC.

(11)

JOIN(2016) 29 final, Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy.


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES

(2015/2328(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(1),

–  s ohledem na články 167 a 173 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–   s ohledem na společné sdělení Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(2),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a tvůrčích průnicích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na zvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o evropském filmu v digitální éře(5),

–  s ohledem na studii „Evropská hlavní města kultury: strategie úspěšnosti a dlouhodobé dopady“, kterou provedla tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti v roce 2013 na žádost Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(8),

–  s ohledem na pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Parlamentem, Radou a Komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, zejména na články 20 až 24 o zpětném vyhodnocování stávajících právních předpisů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0030/2017),

A.  vzhledem k tomu, že cíli programu Kreativní Evropa jsou na jedné straně ochrana a podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a podpora evropského kulturního dědictví a na straně druhé posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a tvůrčích odvětví;

B.  vzhledem k tomu, že kultura je klíčovým faktorem při podporování evropské integrace;

C.  vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa, a zejména jeho dílčí program Kultura, je závažně podfinancován, a tudíž má problémy s naplňováním vysokých očekávání;

D.  vzhledem k tomu, že články 3 a 4 nařízení stanoví, že základními cíli programu je podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a podpora evropského kulturního dědictví – a konkrétně podpora nadnárodního pohybu kulturních a kreativních děl;

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 12 nařízení mezi priority dílčího programu Kultura patří podpora nadnárodního pohybu a mobility – a konkrétně podpora oběhu evropské literatury za účelem zajištění její nejširší možné dostupnosti;

F.  vzhledem k tomu, že struktura jediného programu představuje výhody vedoucí k dosažení kritického množství a mohla by zviditelnit oblasti, které jsou stále podceňovány a čelí stejným výzvám z hlediska fragmentace, globalizace, nedostatku údajů a problémů v oblasti přístupu k úvěrům;

G.  vzhledem k tomu, že struktura programu tvořená dvěma dílčími programy, zachování zvláštností a identity obou z nich a přidání meziodvětvové složky jsou kladem, který umožňuje získat lepší porozumění spolupráci a vývoji v kulturní oblasti a dosáhnout propojení se třetími zeměmi;

H.  vzhledem k tomu, že meziodvětvová složka jen částečně rozvinula svůj strategický cíl, kterým je povzbudit nadnárodní a meziodvětvovou kulturní spolupráci;

I.  vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa umožňuje spolupráci a společné akce se zeměmi, které se jej neúčastní, a s mezinárodními organizacemi působícími v kulturních a tvůrčích odvětvích, jako jsou UNESCO, Rada Evropy a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to na základě společných příspěvků pro uskutečnění cílů programu;

J.  vzhledem k tomu, že systém ukazatelů výkonnosti stanovený v článku 18 nařízení, zahrnující ukazatele pro obecné cíle programu, ukazatele související s dílčími programy MEDIA a Kultura a rovněž konkrétní ukazatele týkající se záručního nástroje, dosud nebyl stanoven ani uveden do praxe;

K.  vzhledem k tomu, že současný systém hodnocení se ukázal být nevhodný pro povahu a specifičnost programu, a měl by tedy být vylepšen;

L.  vzhledem k tomu, že konkrétní akce, jako jsou iniciativa Evropská hlavní města kultury a její síť, ceny a označení „Evropské dědictví“, odhalily potenciál udržitelného místního hospodářského rozvoje a kulturního cestovního ruchu a měly by proto být posíleny a aktivněji prosazovány;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla v rámci meziodvětvové složky vyhlášena zvláštní výzva pro zapojení uprchlíků do evropské společnosti, aby prosazovala a podporovala kreativitu a mezikulturní dialog;

N.  vzhledem k tomu, že oblast podpory „Projekty spolupráce“ v dílčím programu Kultura zahrnuje 70 % rozpočtu tohoto dílčího programu, těší se velké oblibě u aktérů v oblasti kultury, je zaměřena na přeshraniční společné postupy a umožňuje otevřené vytváření nepředvídatelných, vysoce inovativních a tvůrčích projektů, které jsou obzvláště žádoucí;

O.  vzhledem k tomu, že ačkoli nařízení stanoví uzavírání dvoustranných dohod se třetími zeměmi za účelem jejich účasti v programu nebo jeho části, dosud tento postup dokončilo jen několik málo zemí;

P.  vzhledem k tomu, že díky zásahu Parlamentu byly kultura, kulturní a kreativní odvětví a audiovizuální odvětví, ačkoli nedostatečně, zařazeny do víceletých programů Erasmus +, Horizont 2020 a COSME, strukturálních fondů a priorit Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

Q.  vzhledem k tomu, že existuje výrazná součinnost mezi informálním učením a tvůrčím a mediálním odvětvím, neboť mnohé umělecké, mediální a kulturní organizace poskytují příležitosti k informálnímu vzdělávání;

R.  vzhledem k tomu, že podíl úspěšných žadatelů činí 15 % v programu Kultura a 44 % v programu MEDIA, ve druhém programu je však dokonce nižší (32 %), jsou-li vyloučeny automatické programy;

S.  vzhledem k tomu, že program MEDIA dosud zaregistroval celkem 13 000 žádostí a přiznal podporu více než 5 500 projektům;

T.  vzhledem k tomu, že systém automatického bodování v programu MEDIA, jehož cílem je zajistit rovné podmínky mezi členskými státy, vede k narušení trhu a závažně penalizuje země s vysokou kapacitou audiovizuální produkce;

U.  vzhledem k tomu, že typ grantů přidělených na projekty v oblasti spolupráce v rámci dílčího programu Kreativní Evropy zaměřeného na kulturu neodpovídají potřebám sítí, které jsou závislé na provozní struktuře a činnosti, jak tomu bylo v předchozím programu Kultura na období 2007–2013;

V.  vzhledem k tomu, že zúčastněné subjekty kritizují správní řízení (postupy podávání žádostí, hodnocení a vykazování) jako stále velmi zatěžující; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí zjednodušit postup podávání žádostí, aby se usnadnil přístup k programu a podpořila se účast mezi potenciálními příjemci;

W.  vzhledem k tomu, že kanceláře programu Kreativní Evropa jsou klíčovým prostředníkem mezi Komisí, Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) a žadateli a měly by být lépe informovány o probíhajícím rozhodovacím procesu a těsněji zapojeny do poskytování informací o projektech a do propagace jejich výsledků;

X.  vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty kritizují vysokou administrativní zátěž v procesu podávání žádostí, který zahrnuje rozsáhlé pokyny a velký počet dokumentů s někdy rozporuplnými informacemi;

Y.  vzhledem k tomu, že registrace společností v systému ověřovací služby Evropské komise (ECAS) je označována za problematickou; vzhledem k tomu, že je však kladně přijímán elektronický formulář žádostí;

1.  naléhavě vyzývá členské státy, aby navýšily rozpočet programu Kreativní Evropa v souladu s očekáváním evropských občanů i ambicemi každého dílčího programu a aby připouštěly, že hodnoty kulturní produkce nelze vyjádřit pouze v ekonomických kategoriích, a umožnily tak větší efektivitu a lepší výsledky;

2.  vítá řadu racionalizačních opatření při řízení programu, která se uplatňují od roku 2014;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že i nadále je jednou z hlavních překážek pro potenciální žadatele nedostatečná finanční kapacita spolu s administrativními a regulačními překážkami; podněcuje Komisi, Výkonnou agenturu pro vzdělávání a kulturu (EACEA) a národní sekce programu Kreativní Evropa, aby se snažily řešit problém nedostatečného zastoupení kulturních mikrosubjektů mezi financovanými organizacemi a v některých sektorech dílčího programu Kultura;

4.  žádá Komisi, aby zvýšila soulad programu se všemi relevantními politikami EU a jinými zdroji financování;

5.  žádá Komisi, aby zajistila náležitou koordinaci mezi generálními ředitelstvími, které odpovídají za program Kreativní Evropa, a rovněž agenturou EACEA a kancelářemi programu Kreativní Evropa, jež mají na starosti různé fáze provádění tohoto programu, a připomíná, že úloha kanceláří programu Kreativní Evropa a agentury EACEA je zásadní, jelikož zahrnuje přímé vazby nejen s příjemci, nýbrž s celým kulturním a tvůrčím odvětvím;

6.  žádá Komisi, aby co nejtěsněji spolupracovala s organizací UNESCO, Radou Evropy a OECD, s cílem vytvořit pevnější základ pro společný příspěvek k plnění cílů programu a hodnocení dopadů, zejména co se týče mezinárodního rozměru a respektování konkrétních lidských a hospodářských hodnot kultury a tvorby;

7.  vyzývá Komisi, aby zachovala stávající strukturu programu Kreativní Evropa, avšak současně prozkoumala a lépe definovala specifičnost obou dílčích programů, posílila potenciál meziodvětvové složky a ověřila, zda je účinně využíván garanční fond;

8.  žádá Komisi, aby v obou dílčích programech a v pokynech pro hodnotitele dosáhla lepší vyváženosti mezi uměleckou a kreativní složkou a manažerskými a inovačními prvky, zejména v případě kulturních a kreativních odvětví;

9.  žádá Komisi, aby využívala systém ukazatelů výkonnosti stanovený v článku 18 právního základu programu Kreativní Evropa a trvala na umělecké a tvůrčí složce tohoto programu, která bývá až příliš často obětována ve prospěch čistě ekonomických hledisek, jako jsou kapacity v oblasti řízení nebo kvantitativní budování publika;

10.  naléhavě žádá Komisi, aby u hodnotitelů stanovila více než šest stávajících oblastí odbornosti, aby mohli účinněji zvládnout konkrétní oblasti;

11.  naléhavě žádá Komisi a agenturu EACEA, aby zlepšily proces hodnocení tím, že v první fázi zvýší počet hodnotitelů, a aby pro výběr uchazečů z užšího seznamu ve druhé fázi zajistily kolo rozhodování typu rozhodování v kolegiu; zdůrazňuje, že je v případě odmítnutí projektů zapotřebí velká míra transparentnosti a úsilí vynaloženého na odůvodnění, aby nebylo přijímání programu ohroženo nedostatečně transparentními odůvodněními;

12.  žádá Komisi, aby poskytovala příležitosti ke školením a budování kapacit kulturním subjektům, které si přejí zlepšit svoje dovednosti, pokud jde o postupy podávání žádostí, celkové projektové řízení a provádění projektů;

13.  žádá Komisi a agenturu EACEA, aby více podporovaly kulturní subjekty při hledání partnerů pro projekty v oblasti spolupráce, a to prostřednictvím opatření, jež by zahrnovala mimo jiné zvlášť zaměřené sekce pro hledání partnerů v rámci nejdůležitějších evropských kulturních akcí, zdokonalení stávajících vyhledávacích nástrojů a databází a organizování příležitostí k vytváření sítí na předem vyhlášená témata;

14.  žádá Komisi a agenturu EACEA, aby přijaly opatření s cílem zlepšit transparentnost postupu napadení u zamítnutých žádostí, a tím snížily celkovou frustraci mezi uchazeči a v dlouhodobém výhledu zvýšily důvěryhodnost programu;

15.  naléhavě žádá Komisi, aby dále zjednodušila postupy podávání žádostí a podávání zpráv tak, že omezí a zjednoduší pokyny a jiné dokumenty, stanoví méně přísný režim pro časové výkazy a vypracuje vzor pro dohodu o spolupráci;

16.  žádá Komisi, aby využívala veškeré dostupné nástroje k ještě lepší propagaci a šíření výsledků uskutečněných projektů a také informací o evropské přidané hodnotě všech akcí provedených v rámci programu;

17.  naléhavě žádá Komisi, aby neprováděla změny nebo doplnění nových priorit a pravidel, aniž by kancelářím programu Kreativní Evropa a zúčastněným subjektům poskytla potřebný čas k přípravě na další výzvy;

18.  naléhavě žádá Komisi, aby dále zjednodušila finanční aspekty, a to i rozšířením nástroje jednorázových částek (lump sums) a podpořením výraznějšího využívání jednorázového proplácení nákladů, a využívala kritéria, která nebrání v přístupu k financování malým projektům, a aby se ujistila, že konečné vyplacení grantu proběhne v co nejkratší době, což by pro práci agentury EACEA mělo představovat kritérium excelence, a to pro dílčí program Kultura i MEDIA;

19.  konstatuje, že existují významné rozdíly mezi jednotlivými státy v úrovních platů pracovníků, kteří se podílejí na projektech v oblasti spolupráce, což následně vede ke značným rozdílům ve schopnosti spolufinancování mezi partnery z různých členských států; vyzývá proto Komisi, aby zvážila možnou alternativu pro hodnocení činnosti pracovníků v rámci projektů v oblasti spolupráce, která by byla založena na jiných ukazatelích, než je čistě platová třída;

20.  naléhavě žádá Komisi, aby spolu s Eurostatem pokračovala ve stanovování specifických kritérií odpovídajících zvláštní povaze odvětví (tvůrčí, kulturní a umělecká hodnota, inovace, růst, sociální začlenění, budování komunit, internacionalizace, zlepšení podnikatelského prostředí, vhodnost k vytváření vedlejších účinků a přesahů atd.) a aby zhodnotila případné začlenění Společného výzkumného střediska do celého procesu; v tomto ohledu upozorňuje na důležitost budování vysoce kvalitních zdrojů znalostí o jednotlivých odvětvích a rovněž statistických výzkumů a přístupu ke srovnatelným zdrojům údajů o dané oblasti, umožňujícím účinně sledovat a analyzovat kulturní, hospodářské a sociální dopady politik v kulturních a tvůrčích odvětvích;

Program MEDIA

21.  vítá skutečnost, že Komise a agentura EACEA v současnosti pracují na úpravě systému automatického přidělování bodů, a umožňují tak rovné podmínky s vyváženým přihlédnutím ke všem kritériím programu Kreativní Evropa (nadnárodní povaha, rozvoj přeshraniční spolupráce, úspory z rozsahu, kritické množství, pákový efekt), ale také ke kapacitě produkce a stávajícím vnitrostátním systémům podpory pro audiovizuální odvětví;

22.  uznává, že se prokázalo, že program MEDIA je hluboce zakotven v diverzifikovaném audiovizuálním odvětví a efektivně podporuje kulturní rozmanitost a odvětvovou politiku;

23.  vybízí k výraznějšímu rozvoji titulkování a dabingu, aby byl podpořen oběh audiovizuálních děl uvnitř i vně EU;

24.  doporučuje, aby bylo evropské audiovizuální dědictví zabezpečeno a zpřístupněno za účelem studia, většího zapojení diváků (audience engagement) a ekonomického zhodnocení prostřednictvím digitalizace filmů a audiovizuálních archivů;

25.  zdůrazňuje, že v mezinárodním a stále více konkurenčním filmovém prostředí evropské audiovizuální odvětví nadále potřebuje, aby byla zachována opatření chránící jeho rozmanitost a nezávislost; zdůrazňuje, že je zapotřebí přímé podpory evropské audiovizuální produkce, zvláště ve fázi vytváření projektů, a že by tato podpora měla být prováděna rozšiřováním odborné přípravy tak, aby bylo pokryto více akcí a zvýšila se konkurenceschopnost odvětví;

26.  doporučuje posílit v rámci programu opatření směrem k sousedním zemím s cílem zvýšit podporu evropských děl na těchto územích a společných kreativních projektů;

27.  uznává, že evropské on-line platformy stále nejsou na mezinárodní úrovni konkurenceschopné, a to i přes podporu poskytnutou pro on-line distribuci, a že evropský obsah je na stávajících platformách obtížné nalézt a získat k němu přístup;

28.  vítá, že oblast budování publika se rozdělila na iniciativy filmové gramotnosti, s důrazem na filmové vzdělávání ve školách, a budování publika;

29.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila projekt zapojení evropského publika založený na datech, jehož cílem by bylo prozkoumání a posílení schopnosti evropského audiovizuálního odvětví shromažďovat, analyzovat a předpovídat údaje týkající se chování publika s cílem zvýšit poptávku po nadnárodních evropských filmech;

30.  zdůrazňuje, že pokračuje podpora nezávislých televizních výrobců zaměřená na umělecké seriály, které se snaží konkurovat na světové úrovni, zejména s cílem reagovat na stávající velkou mezinárodní poptávku po kvalitních seriálech se skutečně evropskými nabídkami, přestože nejlepších výsledků je doposud dosahováno v odvětví dokumentárních děl a tvorby pro děti;

31.  žádá Komisi, aby zachovala svou podporu sítím kin, jako je síť Europa Cinemas, které propagují evropský film po celém světě prostřednictvím finanční a provozní podpory kin uvádějících významný počet evropských filmů, a podtrhuje zásadní úlohu kin při zvyšování povědomí publika a zachování sociálního prvku návštěvy kina;

32.  žádá Komisi, aby změnila systém bonusů za souběžné uvádění v kinech a na platformách VOD (videa na vyžádání);

33.  doporučuje poskytnout hodnotitelům soubor nástrojů s přihlédnutím ke specifickým aspektům systému podpory v každé zemi, aby byly v programu MEDIA zaručeny rovné podmínky;

34.  žádá Komisi, aby navýšila maximální výši financování projektů evropských videoher, a zohlednila tak jejich vysoké a narůstající produkční náklady; zároveň zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat kritéria způsobilosti v souvislosti s výlučně výpravnou povahou videoher, a umožnit tak širší začlenění projektů s potenciálem mezinárodní distribuce (sportovní hry, hry typu „sandbox“, atd.) a začlenit tak „hratelnost“ do kritérií hodnocení projektů s cílem zohlednit její klíčovou povahu pro úspěch produkce;

Dílčí program Kultura

35.  žádá Komisi, aby zajišťovala rovnováhu mezi ekonomickým rozměrem a vnitřní hodnotou umění a kultury a více se zaměřila na umělce a tvůrce;

36.  doporučuje, aby evropské projekty spolupráce zohledňovaly inovace, mobilitu a rozšířené koprodukce;

37.  žádá Komisi, aby zavedla možná opatření s cílem snížit nepoměr mezi počtem příjemců a počtem žadatelů a aby tato opatření zahrnovala mimo jiné navýšení rozpočtu dílčího programu Kultura, adekvátnější zastoupení všech kulturních a tvůrčích odvětví a větší podporu menších projektů;

38.   zdůrazňuje význam překladu pro podporu dědictví jazykové rozmanitosti a doporučuje, aby projekty literárních překladů zahrnovaly propagaci knih a četby a podporovaly účast na knižních veletrzích, přičemž by se mělo zvážit i pořádání každoročního evropského knižního veletrhu s cílem zvýšit pohyb knih, podpořit evropskou literární výměnu a propagovat národní literaturu jednotlivých zemí, ale i přístup k literatuře pro všechny včetně osob se zdravotním postižením;

39.  vítá vytvoření center – projektů evropských platforem, jejichž cílem je podporovat nové umělce a tvůrce a umožnit jim vzájemnou výměnu a spolupráci;

40.  trvá na tom, že stabilní a vysoce reprezentativní evropské kulturní sítě jsou zásadní pro zviditelnění kulturních a uměleckých činností v Evropě i ve třetích zemích, neboť často jako první zahajují spolupráci s novými oblastmi, odvětvími či zeměmi; domnívá se, že jejich úloha coby koordinátorů akcí a propagátorů kultury a kreativity celých uměleckých odvětví by měla být podporována prostřednictvím provozních grantů; je přesvědčen, že v tomto ohledu by měla být předem stanovena jasná a transparentní výběrová kritéria;

41.  žádá Komisi a agenturu EACEA, aby v dílčím programu Kultura vytvořily příležitosti k vnější prezentaci a strukturovanému kontaktu s aktéry v odvětví;

42.  doporučuje, aby byla znovu zavedena evropská divadelní cena a aby jí byly přiděleny odpovídající finanční zdroje;

43.  zdůrazňuje úspěch a význam akce Evropská hlavní města kultury, založené na dynamice zapojených měst a regionů, která z označení a stále velice skromného finančního příspěvku EU činí skutečnou hodnotu pro další financování a činnosti dlouho po uplynutí daného roku;

44.  vítá, že v následujícím období od roku 2020 bude akce Evropské hlavní město kultury rozšířena o kandidátské země a země ESVO a doporučuje lepší šíření těchto zkušeností v rámci EU i mimo ni;

45.  doporučuje, aby bylo více zviditelněno označení „Evropské dědictví“, a zdůrazňuje význam dotčených (hmotných a nehmotných) míst, pokud jde o evropskou identitu a podporu společného pocitu sounáležitosti s Evropou, budování EU a poznávání rozmanitého dědictví pro lepší budoucnost;

46.  doporučuje přijmout opatření ke koordinaci a odpovídající podpoře iniciativ v rámci Evropského roku kulturního dědictví 2018 s programem Kreativní Evropa, a to počínaje přípravným rokem 2017, i když jen prostřednictvím specializované rozpočtové položky, a nevyužívat zdroje přidělené pro dílčí program Kultura, jak navrhuje Komise;

47.  žádá Komisi, aby zvážila možné způsoby usnadnění přístupu uprchlíků věnujících se umění k programu Kreativní Evropa;

Meziodvětvová složka

48.  naléhavě žádá Komisi, aby rozvíjela a plně využívala potenciál složky za účelem dosažení jejích cílů stanovených v nařízení, zejména povzbuzení nadnárodní a meziodvětvové kulturní spolupráce;

49.  doporučuje zavést v rámci složky tři nová podpůrná opatření: a)Kreativní Evropa Mundus pro nadnárodní spolupráci, b) sociální začleňování a c) inovativní přesahové a meziodvětvové projekty;

50.  žádá Komisi, aby usilovala o dosažení geografické a odvětvové vyváženost záručního nástroje, zajistila rovný přístup pro malé organizace a místní iniciativy a projekty ze všech členských států, vyhodnotila jeho vliv, a to zejména na malé kulturní podniky, kulturní zprostředkovatele a tvůrce sítí, a zkoumala možnosti týkající se rozvoje součinnosti s fondem EFSI a jinými programy, zejména COSME, s cílem zajistit, aby byl záruční nástroj používán co nejefektivněji, a pomáhal tak kulturnímu a kreativnímu odvětví;

51.  těší se na první výsledky nástroje pro finanční záruku, který začal fungovat v roce 2016; očekává, že tento nový tržní nástroj tím, že usnadňuje MSP a mikropodnikům přístup k úvěrům, pomůže k rozšíření kulturních a kreativních projektů v odvětvích, jejichž podíl na HDP EU činí 4,4 % a která zaměstnávají 3,8 % pracovníků, aby plně využily svůj potenciál jako slibný zdroj růstu a pracovních míst a hnací síla konkurenceschopnosti, kulturní rozmanitosti a přeshraniční spolupráce; velmi však lituje toho, že tento nástroj bude funkčně využíván pouze v zemích, v nichž již působí podobný nástroj;

52.  vítá opatření, která přijala Komise a agentura EACEA s cílem zajistit odbornou přípravu a vyrovnat dovednosti ve všech kancelářích programu Kreativní Evropa, a doporučuje pokračovat v této činnosti;

53.   žádá Komisi a agenturu EACEA, aby zlepšily komunikaci a výměnu informací s kancelářemi programu Kreativní Evropa ohledně probíhajících procesů rozhodování, a to i o finančních nástrojích a nových meziodvětvových iniciativách; za účelem zlepšení provádění programu doporučuje, aby Komise zohlednila odbornosti kanceláří programu Kreativní Evropa ve všech fázích, které výběrovému řízení předcházejí a které po něm následují, a aby zajistila dostupnost nástrojů a dokumentů, které kanceláře vytvoří, na internetu, kde by sloužily jako příklady osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je třeba, aby kanceláře programu Kreativní Evropa lépe spolupracovaly, a staly se tak účinnějšími poradenskými nástroji pro žadatele ze své země; poukazuje na to, že důvěrné sdílení hodnotících zpráv, a to i negativních, může pomoci zlepšit jejich schopnosti, a vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost postupů hodnocení a výběru;

Doporučení pro příští generace programu

54.  doporučuje, aby byl program Kreativní Evropa v letech 2021–2028 i nadále realizován, přezkoumáván a zdokonalován, a to jako program, který zahrnuje všechna kulturní a kreativní odvětví, klade důraz na kvalitní projekty, zachovává stejné hodnoty a priority, má dva dílčí programy a meziodvětvovou složku zahrnující odbornou přípravu, budování publika, přístup na trhy, sociální začleňování, spolupráci, meziodvětvové a přesahové projekty a vzájemné učení, jakož i komunikaci, studie, podporu uzpůsobenou kulturním a kreativním odvětvím, záruční nástroj a podporu kanceláří programu Kreativní Evropa;

55.  s ohledem na značné množství migrantů a uprchlíků přicházejících do EU v posledních letech vítá stále větší mezikulturní rozměr programu, což doufejme přinese od roku 2017 více projektů, které povedou k větší kulturní rozmanitosti a mezikulturnímu dialogu a budou podporovat mnohojazyčnost; vzhledem k tomu, že kulturní integrace bude nejspíše i nadále v příštích letech v mnoha zemích v EU palčivou otázkou, zdůrazňuje, že by měl být tento aspekt podporován jako plnohodnotná složka programu;

56.  doporučuje, aby právní základ příštího programu mezi jeho cíli a cíli dílčích programů a mezi kritérii pro výběr a hodnocení výslovně uváděl podporu kulturní a umělecké kvality a vnitřní hodnoty kultury;

57.  vyzývá Komisi, aby při revizi dílčího programu MEDIA přezkoumala, zda by nebylo možné zvýšit účinnost podpory přiřazením menších projektů k programovým pilířům produkce, festivalů, kin a distribuce;

58.  naléhavě vyzývá Komisi, aby proaktivně přistoupila k přijímání nových zemí do programu, a to se zvláštním statusem pro země evropského sousedství v jižní a východní oblasti;

59.  konstatuje, že aby měly naše produkty zajištěnu nezbytnou konkurenceschopnost a reagovaly na tržní výzvy, jsou naprosto nezbytné evropské filmové koprodukce, a doporučuje, aby se přiměřenými způsoby a s přiměřenými zdroji rozvíjela také spolupráce s vlajkovými evropskými institucemi oboru, jako např. Eurimages;

60.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by nebylo vzhledem k množství kulturních odvětví vhodné a užitečné zřídit evropskou observatoř pro kulturu a kreativitu srovnatelnou s Evropskou audiovizuální observatoří, se standardy srovnatelnými se standardy Evropské audiovizuální observatoře, a pokud ano, aby vypracovala kvalitativní kritéria odpovídající zvláštní povaze těchto odvětví;

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

(2)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0293.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0108.

(6)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.

(7)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 133.

(8)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (8.12.2016)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES

(2015/2328(INI))

Navrhovatelka: Clare Moody

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Parlamentem, Radou EU a Komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, zejména na články 20 až 24 o zpětném vyhodnocování stávajících právních předpisů,

1.  vítá řadu racionalizačních opatření při řízení programu, která se uplatňují od roku 2014;

2.  lituje toho, že i nadále je jednou z hlavních překážek pro potenciální žadatele nedostatečná finanční kapacita spolu s administrativními a regulačními překážkami; podněcuje Komisi, Výkonnou agenturu pro vzdělávání a kulturu (EACEA) a národní sekce programu Kreativní Evropa, aby se snažily řešit problém nedostatečného zastoupení kulturních mikrosubjektů mezi financovanými organizacemi a v některých sektorech dílčího programu Kultura;

3.  těší se na první výsledky nástroje pro finanční záruku, který začal fungovat v roce 2016; očekává, že tento nový tržní nástroj tím, že usnadňuje MSP a mikropodnikům přístup k úvěrům, pomůže k rozšíření kulturních a kreativních projektů v odvětvích, jejichž podíl na HDP EU činí 4,4 % a která zaměstnávají 3,8 % pracovníků, aby plně využily svůj potenciál jako slibný zdroj růstu a pracovních míst a hnací síla konkurenceschopnosti, kulturní rozmanitosti a přeshraniční spolupráce; velmi však lituje toho, že tento nástroj bude funkčně využíván pouze v zemích, v nichž již působí podobný nástroj;

4.  konstatuje, že míry čerpání prostředků, které v roce 2014 a 2015 soustavně činily nebo se velmi blížily 100 %, dokazují, že program má i nadále svůj význam; vzhledem k těmto skvělým výsledkům konstatuje, že je jednoznačně nutné zachovat v budoucích letech stabilní financování programu, popřípadě jej ještě zvýšit, a to se zřetelem k tomu, že u záručního nástroje byl příděl prostředků z rozpočtu odložen;

5.  s ohledem na značné množství migrantů a uprchlíků přicházejících do EU v posledních letech vítá stále větší mezikulturní dimenzi programu, což doufejme přinese od roku 2017 více projektů, které povedou k větší kulturní rozmanitosti a mezikulturnímu dialogu a budou podporovat mnohojazyčnost; vzhledem k tomu, že integrace bude nejspíše i nadále v příštích letech v mnoha zemích v EU palčivou otázkou, zdůrazňuje, že by měl být tento aspekt podporován jako plnohodnotná složka programu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Richard Ashworth, Xabier Benito Ziluaga, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, Bill Etheridge, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Zbigniew Kuźmiuk, Ivana Maletić, Vladimír Maňka, Clare Moody, Andrey Novakov, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Monika Vana, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bill Etheridge, Nils Torvalds, Derek Vaughan

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Edouard Ferrand, Valentinas Mazuronis, Claudia Schmidt


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

24.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sylvie Guillaume, Marc Joulaud, Emma McClarkin


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

24

+

ALDE:

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

GUE/NGL:

Nikolaos Chountis, Curzio Maltese

PPE:

Andrea Bocskor, Marc Joulaud, Svetoslav Hristov Malinov, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D:

Silvia Costa, Giorgos Grammatikakis, Sylvie Guillaume, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward

Verts/ALE:

Jill Evans, Helga Trüpel

0

-

4

0

ECR:

Andrew Lewer, Emma McClarkin, John Procter

ENF:

Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí