ZPRÁVA k integrované politice Evropské unie pro Arktidu

8.2.2017 - (2016/2228(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajové: Urmas Paet, Sirpa Pietikäinen
(Společné schůze výborů – článek 55 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k integrované politice Evropské unie pro Arktidu

(2016/2228(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), jež byla uzavřena dne 10. prosince 1982 a která vstoupila v platnost dne 16. listopadu 1994, Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Deklaraci Organizace spojených národů o právech původních obyvatel ze dne 13. září 2007[1],

–  s ohledem na dohodu přijatou v Paříži na 21. konferenci smluvních stran UNFCCC dne 12. prosince 2015 (Pařížská dohoda) a také s ohledem na hlasování Evropského parlamentu o ratifikaci dohody ze dne 4. října 2016,

–  s ohledem na Minamatskou úmluvu, Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Göteborský protokol, Stockholmskou úmluvu, Aarhuskou úmluvu a Úmluvu o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na summit OSN o udržitelném rozvoji a na výsledný dokument přijatý Valným shromážděním dne 25. září 2015 s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“[2],

–  s ohledem na úmluvu UNESCO ze dne 16. listopadu 1972 o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,

–  s ohledem na úmluvu MOP č. 169 a Deklaraci o právech původních obyvatel,

–  s ohledem na Ilulissatskou deklaraci oznámenou dne 28. května 2008 pěti pobřežními státy ležícími u Severního ledového oceánu na konferenci o Severním ledovém oceánu konané v grónském Ilulissatu,

–  s ohledem na prohlášení Inuitů žijících v blízkosti pólu o zásadách rozvoje zdrojů v Inuit Nunaat[3],

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel 61/295, kterou Valné shromáždění přijalo dne 13. prosince 2007,

–  s ohledem na závěry Rady k otázkám souvisejícím s arktickou oblastí, zejména k otázkám ze dne 20. června 2016, 12. května 2014, 8. prosince 2009 a 8. prosince 2008,

–  s ohledem na globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie z června 2016 nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“ a na „Zprávu o SZBP – naše priority v roce 2016“ ve znění, které Rada schválila dne 17. října 2016,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Unie ze dne 27. dubna 2016 nazvané „Integrovaná politika Evropské unie pro Arktidu“[4], společné sdělení Komise a vysoké představitelky ze dne 26. června 2012[5] nazvané „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti“ a sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2008 nazvané „Evropská unie a arktická oblast“,

–  s ohledem na národní strategie arktických států pro arktickou oblast, zejména strategie Dánského (2011) a Švédského (2011) království a Finska (2013), jakož i strategie dalších členských států EU a dalších států EHP,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/137/EU ze dne 14. března 2014 o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé,

–  s ohledem na Prohlášení o založení Arktické rady a na její stávající program na období 2015–2017 za předsednictví USA,

–  s ohledem na prohlášení k 20. výročí spolupráce v euro-arktické oblasti Barentsova moře vydané v norském Kirkenes ve dnech 3.–4. června 2013,

–  s ohledem na prohlášení Konference poslanců parlamentů z arktické oblasti (CPAR) a parlamentní konference Rady Barentsova euroarktického regionu (BEAC), zejména na prohlášení konference přijaté na 12. konferenci CPAR, která se konala v ruském Ulan-Ude ve dnech 14.–16. června 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení třetího zasedání ministrů obnovené Severní dimenze, které se konalo dne 18. února 2013 v Bruselu,

–  s ohledem na prohlášení přijaté na parlamentním fóru Severní dimenze v Reykjavíku (Island) v květnu 2015, v Archangelsku (Rusko) v listopadu 2013, v Tromsø (Norsko) v únoru 2011 a v Bruselu v září 2009 ,

–  s ohledem na Mezinárodní kodex pro lodě plující v polárních vodách, který přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL),

–  s ohledem na úmluvu o únicích ropy, fond pro úniky ropy a doplňkový fond,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2013 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (na základě výroční zprávy Rady určené Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice)[6], ze dne 12. září 2013 o námořním rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky[7], ze dne 22. listopadu 2012 o úloze společné bezpečnostní a obranné politiky v případě krizí souvisejících s klimatem a přírodních katastrof[8] a ze dne 12. září 2012 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice[9],

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o arktické oblasti, zejména na usnesení ze dne 12. března 2014 o strategii EU pro arktickou oblast[10], ze dne 20. ledna 2011 o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti[11] a ze dne 9. října 2008 o správě arktické oblasti[12],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období[13] a ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030[14],

–  s ohledem na příslušná doporučení Delegace pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru,

–  s ohledem na Kosmickou strategii pro Evropu (COM(2016) 0705) zveřejněnou Komisí dne 26. října 2016,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1775 ze dne 6. října 2015 o obchodování s produkty z tuleňů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rybolov (A8-0032/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EU je celosvětovým aktérem; vzhledem k tomu, že EU se z důvodu historie, zeměpisné polohy, hospodářství i výzkumu v arktické oblasti dlouhodobě angažuje; vzhledem k tomu, že tři členské státy, Dánsko, Finsko a Švédsko, jsou arktickými státy; vzhledem k tomu, že Arktida je obklopena mezinárodními vodami a občané a vlády na celém světě, včetně Evropské unie, nesou odpovědnost za podporu její ochrany,

B.  vzhledem k tomu, že EU začala v severní oblasti a v Arktidě působit již na začátku 90. let 20. století, neboť se podílela na vytvoření Rady států Baltského moře (CBSS) a Rady Barentsova euroarktického regionu (BEAC), přičemž Komise je jejich řádným členem;

C.  vzhledem k tomu, že politika Severní dimenze, která má dopad na vnitřní otázky EU a její vnější vztahy, se rozvinula v plné partnerství mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem; vzhledem k tomu, že kromě partnerů Severní dimenze se na této společné politice podílí několik dalších vícestranných organizací, jako je Arktická rada, Rada států Baltského moře (CBSS) a Rada Barentsova euroarktického regionu (BEAC), přičemž Kanada a USA mají status pozorovatele; vzhledem k tomu, že tato politika pokrývá rozsáhlou zeměpisnou oblast a plní díky praktické regionální spolupráci důležitou úlohu v oblasti udržitelného rozvoje, veřejného zdraví a sociálního blahobytu, kultury, ochrany životního prostředí, logistiky a dopravy

D.  vzhledem k tomu, že EU postupně buduje a posiluje svou politiku pro arktickou oblast; vzhledem k tomu, že jejímu vyvíjejícímu se zapojení a společným zájmům nejlépe slouží řádně koordinované společné prostředky; vzhledem k tomu, že výzvy spojené s arktickou oblastí vyžadují společnou reakci na regionální a mezinárodní úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že arktická oblast čelí ojedinělým sociálním, environmentálním a ekonomickým výzvám;

F.  vzhledem k tomu, že evropská část arktické oblasti je řídce obydlená a rozsáhlá a vyznačuje se nedostatkem dopravních spojení, například silničních, železničních a letových spojení mezi východem a západem; vzhledem k tomu, že se tato oblast potýká s nedostatkem investic;

G.  vzhledem k tomu, že na arktickou oblast se vztahuje obecný mezinárodní právní rámec;

H.  vzhledem k tomu, že Arktická rada je hlavním fórem pro spolupráci v arktické oblasti; vzhledem k tomu, že během dvaceti let své existence Arktická rada prokázala schopnost vyvíjet konstruktivní a pozitivní spolupráci, přizpůsobovat se novým výzvám a přijímat nové odpovědnosti;

I.  vzhledem k tomu, že území a vody arktických států spadají pod jejich svrchovanost a jurisdikci; vzhledem k tomu, že musí být dodržována práva obyvatel Arktidy na to, aby byly jejich přírodní zdroje využívány udržitelným způsobem;

J.  vzhledem k tomu, že kvůli měnícímu se životnímu prostředí v této oblasti a nedostatku zdrojů roste o tuto oblast a místní zdroje zájem; vzhledem k tomu, že roste geopolitický význam tohoto regionu; vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu a intenzivnější soutěž o přístup do arktické oblasti a k jejím přírodním zdrojům, jakož i přibývající hospodářské činnosti s sebou přinesly nejen rizika, a to i výzvy v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti osob, ale také nové příležitosti, jako je vysoce rozvinuté udržitelné biohospodářství; vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu budou zpřístupněny nové plavební cesty, nová loviště ryb a přírodní zdroje, což by mohlo vést k nárůstu lidské činnosti a problémů v oblasti životního prostředí v tomto regionu;

K.  vzhledem k tomu, že v arktické oblasti dlouhodobě probíhá konstruktivní mezinárodní spolupráce a že je nezbytné zajistit, aby v této oblasti bylo zachováno nízké napětí;

L.  vzhledem k tomu, že dobrá dostupnost a lepší propojení venkovských oblastí severního regionu se zbytkem EU je základním pro udržitelný a konkurenceschopný hospodářský rozvoj center růstu na severu, neboť investoři a zainteresované strany věnují arktické oblasti větší pozornost kvůli zdejším nevyužitým zdrojům a jejímu ústřednímu významu v oblasti ochrany životního prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že do roku 2015 zřídila Ruská federace severně od Severního polárního kruhu nejméně šest nových základen, včetně 6 hlubokomořských přístavů a 13 leteckých základen, a že v arktické oblasti posiluje přítomnost pozemních sil;

N.  vzhledem k tomu, že odolný, zdravý a udržitelný arktický ekosystém obydlený životaschopnými komunitami je strategicky důležitý pro politickou a hospodářskou stabilitu Evropy a světa; zdůrazňuje, že v arktické oblasti se nachází více než polovina světových mokřadů a že tato oblast hraje klíčovou úlohu při čištění vody; vzhledem k tomu, že se tato oblast podílí na plnění cíle týkajícího se dobrého stavu vody v Evropské unii podle rámcové směrnice o vodě; vzhledem k tomu, že náklady způsobené nečinností v otázce ochrany arktického socioekosystému rostou exponenciální řadou;

O.  vzhledem k tomu, že mořský led v arktické oblasti se od roku 1981 výrazně zmenšil a stejně se zmenšují i oblasti permafrostu (což s sebou nese riziko náhodného uvolnění velkých objemů oxidu uhličitého[15] a methanu do atmosféry) a že dále taje sněhová pokrývka a tající ledovce přispívají k růstu hladiny moří po celém světě; vzhledem k tomu, že na základě pozorování lze konstatovat, že mořský led taje ještě rychleji, než modely předpovídají, a že za posledních 35 let ubylo více než 40 % mořského ledu přítomného během letního období; vzhledem k tomu, že změna klimatu postupuje v polárních oblastech dvojnásobnou a rostoucí rychlostí, což ve stávajících celosvětových ekosystémech vyvolává neznámé a nepředvídatelné změny;

P.  vzhledem k tomu, že tři členské státy EU (Dánsko, Finsko a Švédsko) a jedna zámořská země a území (Grónsko) jsou členy osmičlenné Arktické rady a dalších sedm členských států (Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Spojené království) mají status pozorovatele; vzhledem k tomu, že EU s napětím očekává konečnou realizaci svého formálního statusu pozorovatele v Arktické radě;

Q.  vzhledem k tomu, že ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj jsou dvě hlavní zásady Ottawského prohlášení, jež v roce 1996 položilo základy pro vytvoření Arktické rady;

R.  vzhledem k tomu, že v arktické oblasti žijí přibližně čtyři miliony lidí, přičemž asi 10 % z nich jsou původní obyvatelé; vzhledem k tomu, že křehké životní prostředí a základní práva původních obyvatel je třeba respektovat a chránit prostřednictvím přísnějších záruk; vzhledem k tomu, že je nutné zaručit, aby měli původní a místní obyvatelé práva týkající se schvalování těžby místních zdrojů a podíleli se na přijímání rozhodnutí v této otázce; zdůrazňuje, že nárůst znečišťujících látek a těžkých kovů v arktické oblasti má negativní dopady na celý potravinový řetězec, jelikož jsou obsaženy v rostlinách a živočiších, zejména v rybách, a představují závažnou zdravotní hrozbu pro místní obyvatele a konzumenty produktů rybolovu na jiných místech;

S.  vzhledem k tomu, že ekosystémy v arktické oblasti, včetně fauny a fóry, jsou obzvláště zranitelné vůči otřesům, neboť období obnovy je poměrně dlouhé; vzhledem k tomu, že negativní dopady na životní prostředí jsou často kumulativní a nevratné a mají zeměpisné a environmentální vnější dopady (např. poškozují oceánské ekosystémy);

T.  vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích teplota v arktické oblasti roste dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr;

U.  vzhledem k tomu, že větší objem skleníkových plynů a znečištění ovzduší v atmosféře se spolupodílejí na změně arktického klimatu; vzhledem k tomu, že mezi znečišťovatele arktického klimatu patří převážně asijští, severoameričtí a evropští emitenti, a proto opatření ke snížení emisí přijímaná v EU mají velký význam pro zmírňování změny arktického klimatu;

V.  vzhledem k tomu, že existuje mnoho rizik spojených s používáním těžkého topného oleje v námořní dopravě v arktické oblasti: v případě úniku toto palivo s velmi hustou konzistencí emulguje, klesá, a zachytí-li se v ledu, může se přesouvat na mimořádně velké vzdálenosti; úniky těžkého topného oleje představují obrovská rizika pro zajištění potravin pro původní komunity v arktické oblasti, jejichž obživa závisí na rybolovu a lovu; spalováním těžkého topného oleje vznikají oxidy síry, těžké kovy a velké množství černého uhlíku, který pokud se uloží do arktického ledu, stimuluje absorpci tepla ledovou masou, čímž urychluje její tání a změnu klimatu; vzhledem k tomu, že ve vodách obklopujících Antarktidu zakazuje Mezinárodní námořní organizace (IMO) přepravu a používání těžkých topných olejů;

W.  vzhledem k tomu, že EU musí hrát vedoucí úlohu během diskuzí a jednání na mezinárodní scéně a zajistit, aby všichni aktéři přijali odpovědnost v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nebo znečišťujících látek a aby čelili rostoucí výzvě udržitelného řízení zdrojů;

X.  vzhledem k tomu, že ve všech činnostech týkajících se připravenosti a reakce je třeba zohledňovat a minimalizovat rizika plynoucí z používání jaderné energie v ledoborcích a pobřežních zařízeních;

Y.  vzhledem k tomu, že ukládání jakýchkoli odpadů ve věčně zmrzlé půdě arktické oblasti není za žádných okolností udržitelným řešením nakládání s odpady, což dokládají nedávná zjištění v Camp Century v Grónsku;

Z.  vzhledem k tomu, že politika EU v arktické oblasti by měla důsledněji zohledňovat cíle udržitelného rozvoje, k jejichž naplnění do roku 2030 se EU zavázala;

AA.  vzhledem k tomu, že rozhodování přijímané na základě vědeckých podkladů, včetně znalostí místních a původních obyvatel, má rozhodující význam pro ochranu křehkých ekosystémů v arktické oblasti, omezení rizik, poskytnutí možnosti místním komunitám přizpůsobit se a pro podporu udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že EU zaujímá v celosvětovém měřítku vedoucí postavení ve financování výzkumu arktické oblasti a podporuje volnou výměnu jeho výsledků;

AB.  vzhledem k tomu, že vyvážená kombinace odborných znalostí průmyslu o arktické oblasti a specializace na jedné straně a závazku naplňovat ekologické cíle a cíle udržitelného rozvoje na straně druhé má potenciál ke stimulaci ekologických inovací, průmyslové symbiózy a účinného nakládání s odpady v této oblasti, a tedy k zachování nedotčeného arktického prostředí s potenciálem pro nové a vznikající obchodní příležitosti a růst zaměstnanosti, přičemž současně přispívá k zaměstnanosti mladých lidí a řešení otázky stárnutí obyvatelstva;

AC.  vzhledem k tomu, že současné technické možnosti v oblasti satelitní komunikace, které má EU k dispozici v rámci služeb a infrastruktur programů Copernicus nebo Galileo, by mohly vyhovovat potřebám uživatelů v arktické oblasti;

AD.  vzhledem k tomu, že účast místních komunit má rozhodující význam pro úspěšné hospodaření s přírodními zdroji a budování odolnosti křehkých ekosystémů;

AE.  vzhledem k tomu, že uznává, že při přijímání rozhodnutí v arktické oblasti je důležité zohledňovat tradiční a místní znalosti;

AF.  vzhledem k tomu, že podle Deklarace OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP) je nutné chránit domorodé kultury Sámů, Něnců, Chantů, Evenků, Čukčů, Aleutů, Jupiků a Inuitů; vzhledem k tomu, že domorodé populace žijící v Arktidě mají právo využívat přírodních zdrojů ve svých domovských oblastech a měly by se podílet na veškerých budoucích plánech týkajících se komerčního rybolovu;

AG.  vzhledem k tomu, že veškerý rybolov v arktické oblasti musí probíhat v souladu se stávajícími mezinárodními úmluvami, které tuto oblast upravují, včetně smlouvy o Špicberkách z roku 1920, a v konkrétní rovině v souladu s veškerými právy smluvních stran této smlouvy a rovněž v souladu s historickými právy na rybolov;

1.  vítá společné sdělení, které je pozitivním krokem k vytvoření integrované politiky EU pro záležitosti týkající se arktické oblasti a vymezuje konkrétní oblasti opatření za účelem k vypracování soudržnějšího rámce pro činnost EU zaměřenou na evropskou část arktické oblasti; zdůrazňuje, že je nutné, aby vnitřní a vnější politiky Unie pro záležitosti týkající se arktické oblasti byly soudržnější; vyzývá Komisi, aby ke svému sdělení přijala konkrétní prováděcí a návazná opatření; znovu vyzývá k přijetí ucelené strategie a konkrétního akčního plánu pro působení EU v arktické oblasti, jejichž východiskem by byl cíl spočívající v ochraně zranitelného ekosystému arktické oblasti;

2.  vítá tři prioritní oblasti sdělení, konkrétně změnu klimatu, udržitelný rozvoj a mezinárodní spolupráci;

3.  zdůrazňuje význam úmluvy UNCLOS, která představuje základní mnohostranný právní rámec pro všechny oceánské činnosti, a to i v arktické oblasti, pro vymezení arktického pevninského šelfu a pro řešení otázek svrchovanosti v rámci arktické oblasti, pokud jde o teritoriální moře; konstatuje, že v souvislosti s arktickou oblastí existuje jen velmi málo nevyřešených otázek příslušnosti; domnívá se, že dodržování mezinárodního práva v arktické oblasti má zásadní význam; upozorňuje, že vody kolem severního pólu jsou většinou mezinárodními vodami; podporuje to, aby EU hrála významnou úlohu v prosazování efektivních mnohostranných mechanismů a světového řádu založeného na pravidlech, prostřednictvím důslednějšího a soudržného provádění příslušných mezinárodních, regionálních a dvoustranných dohod a rámců; zdůrazňuje, že EU by měla plnit pozitivní úlohu v prosazování a podpoře dohod, které upevňují řízení biologické rozmanitosti a životního prostředí v oblastech, jež v Severním ledovém oceánu nespadají do vnitrostátní jurisdikce; konstatuje, že se to však netýká plavby ani tradičních způsobů obživy; naléhavě vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s členskými státy při podpoře zachování a ochrany životního prostředí v této oblasti; zdůrazňuje významnou úlohu Arktické rady pro zachování konstruktivní spolupráce, nízkého napětí, míru a stability v arktické oblasti;

4.  vítá ratifikaci Pařížské dohody Evropskou unií a její vstup v platnost dne 4. listopadu 2016; vyzývá k jejímu rychlému a účinnému provedení všemi smluvními stranami; vybízí členské státy k ratifikaci Pařížské dohody, aby bylo možné přistoupit k naplňování ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a opatření v odvětví obchodování s emisemi a sdílení úsilí s ohledem na cíl omezit do roku 2100 nárůst teploty na 1,5 °C;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby hrály významnější úlohu v účinném provádění mezinárodních úmluv, například Pařížské dohody, Minamatské úmluvy, Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Göteborského protokolu, Stockholmské úmluvy, mezinárodního kodexu pro lodě působící v polárních vodách (tzv. polárního kodexu) a Úmluvy o biologické rozmanitosti; žádá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala probíhajícímu mezinárodnímu procesu, při němž se Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek snaží dále omezit používání těchto látek a černého uhlíku; vyzývá partnerské země EU, aby postupovaly stejně;

6.  podporuje vytvoření sítě chráněných oblastí v Arktidě a ochranu mezinárodní mořské oblasti kolem severního pólu mimo ekonomické zóny pobřežních států;

7.  vyzývá k tomu, aby jakýkoli rozvoj komerčního rybolovu v arktické oblasti probíhal způsobem, jenž bude plně slučitelný s citlivou a specifickou povahou této oblasti; trvá na tom, že před tím, než bude v Arktidě zahájen nový komerční rybolov, musí být provedeno spolehlivé a preventivní vědecké vyhodnocení rybolovných zásob, aby tak bylo možno stanovit limit výlovu, díky němuž budou zachovány cílové rybolovné zdroje nad úrovní dostatečnou pro tvorbu maximálně udržitelného výnosu a v jehož důsledku nedojde k úbytku ostatních druhů nebo způsobení vážných škod na mořském prostředí; zdůrazňuje, že rybolov na volném moři musí být regulován regionální organizací řídící rybolov, která by dodržovala vědecká doporučení a prováděla přísnou kontrolu a programy dohledu, které by zajistily dodržování opatření v rámci tohoto řízení; upozorňuje, že rybolov v rámci výlučných ekonomických zón musí splňovat tytéž normy; požaduje uvalení moratoria na rybolov v průmyslovém měřítku, mimo jiné na rybolov vykonávaný pomocí vlečných sítí pro lov při dně, v arktických vodách, v nichž dříve nebyl rybolovu prováděn;

8.  vítá pokračující jednání o uzavření mezinárodní smlouvy mezi pobřežními státy Arktidy a mezinárodními smluvními stranami s cílem zabránit neregulovanému rybolovu v mezinárodních vodách Arktidy a vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto deklaraci podepsaly a zasazovaly se o to, aby byla pro její signatáře závazná;

9.  vyzývá Komisi, aby podporovala a podněcovala arktické země, aby dále pracovaly na rozšiřování dostupných informací a analýz o veškerých rybích populacích v této oblasti;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci legislativní činnosti EU zintenzivnily své úsilí a dohodly se na ambiciózních cílech snižování emisí během jednání o směrnici o národních emisních stropech, snížily místní úrovně znečištění pomocí balíčku opatření pro čisté ovzduší s cílem omezit dálkové znečišťování a zejména saze a sjednaly ambiciózní cíle a opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v odvětví obchodování s emisemi a sdílení úsilí s ohledem na cíl omezit do roku 2100 nárůst teploty na 1,5 °C;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se nová úmluva OSN o ochraně biologické rozmanitosti v oblastech nacházejících se mimo působnost jurisdikce jednotlivých států, o níž se v současnosti vyjednává, stala silným a účinným nástrojem a aby byla s to zabezpečit odolnost postupů pro identifikaci, vymezení, správu a zabezpečení chráněných mořských oblastí, a to včetně mořských rezervací, v nichž je zakázán rybolov;

12.  vybízí Komisi a členské státy, aby potvrdily svou úlohu v účinném provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a souvisejících mezinárodních dohod; domnívá se, že je důležité, aby strategický plán podle článku 10 Nagojského protokolu týkající se určování škodlivých nepůvodních druhů ohrožujících ekosystémy a tras jejich rozšiřování a stanovování jejich pořadí podle priorit byl prováděn tak, aby co nejvíce škodlivých invazivních druhů bylo kontrolováno nebo vymýceno a aby se opatření zaměřila na trasy rozšiřování s cílem zastavit rozšiřování a invazi těchto druhů, a to také v arktických oblastech;

13.  vyzývá členské státy, aby zakázaly dotace na fosilní paliva, které snižují náklady na výrobu energie z fosilních paliv a aby se tak snažily odrazovat od těžby a využívání fosilních paliv; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu dosažení cíle nízkouhlíkového hospodářství usilovaly na mezinárodních fórech o to, aby v budoucnu došlo k úplnému zákazu těžby ropy a zemního plynu v arktické oblasti;

14.  vyzývá EU, aby na mezinárodní úrovni prosazovala přísné předběžné regulační normy v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti při vyhledávání, průzkumu a těžbě ropy; vyzývá k zákazu hloubení ropných vrtů v ledových arktických vodách EU a EHP a k podpoře srovnatelných předběžných norem v Arktické radě a pro pobřežní státy Arktidy;

15.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU podporovala rychlou ratifikaci Minamatské úmluvy s cílem předcházet emisím rtuti a tyto emise snižovat;

16.  vítá záměr Komise směřovat finanční prostředky evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) na opatření určena k začleňování činností v oblasti klimatu v Arktidě, a to s přihlédnutím k místním podmínkám a zvláštní povaze arktických oblastí;

17.  zdůrazňuje, že k intenzivnějšímu využívání přírodních zdrojů v arktické oblasti by mělo docházet způsobem, jenž bere ohled na místní obyvatele a je pro ně přínosný a přejímá úplnou environmentální odpovědnost za křehké arktické životní prostředí; je přesvědčen, že tato strategická volba je zásadní pro zajištění legitimity a místní podpory pro činnost EU v arktické oblasti;

18.  vyzývá Komisi a ty členské státy, které jsou členy nebo pozorovateli v Arktické radě, aby podporovaly její stávající činnost týkající se posuzování vlivů na životní prostředí s cílem chránit zranitelné ekosystémy v Arktidě v souladu s Úmluvou z Espoo; zdůrazňuje, že toto posuzování má zásadní význam pro zajištění udržitelného rozvoje hospodářských aktivit a ochranu obzvláště zranitelných ekosystémů a komunit v Arktidě; poukazuje na následující orientační kritéria, která předložila Inuitská cirkumpolární rada (Inuit Circumpolar Council (ICC)) pro hodnocení projektů prováděných v Arktidě:

  Musí být zváženy veškeré možné environmentální, socioekonomické a kulturní dopady během projektu i po něm, včetně kumulativních účinků stávajících i budoucích projektů.

  Ve všech fázích plánování projektu, jeho hodnocení, provádění a regenerace musí být uplatňována zásada předběžné opatrnosti a zásada „znečišťovatel platí“.

  Regenerace a obnova stanoviště a dotčených ploch musí být důkladně naplánovány a v předstihu v plném rozsahu financovány.

  Návrhy projektů týkající se odstraňování ropného znečištění musí zahrnovat ověřený důkaz o schopnosti odvětví zpětně získávat uniklou ropu v podmínkách ledu, odlámaného ledu a opětovně mrznoucího ledu.

  Musí být vytvořen mezinárodní režim odpovědnosti a náhrady za kontaminování půdy, vod a mořských oblastí způsobené těžbou ropy na moři a jejím využíváním;

19.  zdůrazňuje, že je důležité najít mechanismy pro zohlednění sociální odpovědnosti podniků (corporate social responsibility, CSR) v činnosti společností působících v arktické oblasti prostřednictvím spolupráce se zástupci podnikatelského sektoru, např. Arktickou hospodářskou radu; doporučuje prozkoumat potenciál dobrovolných mechanismů s cílem podpořit přísné průmyslové normy v sociální a environmentální výkonnosti, např. posílit „osvědčené postupy“ v indexu odpovědnosti podniků v arktické oblasti založeném např. na protokolu o investicích podniků v arktické oblasti a iniciativě OSN nazvané Global Compact;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly veškeré úsilí vyvíjené v Mezinárodní námořní organizaci (IMO) o dosažení celosvětové dohody o snížení emisí z lodní dopravy;

21.  uznává význam setrvalého a dostatečného financování severských řídce osídlených oblastí s cílem kompenzovat jejich trvalá znevýhodnění, jako je řídká populace, drsné klimatické podmínky a velké vzdálenosti;

22.  podporuje úzkou spolupráci mezi orgány EU a příslušnými členskými státy EU v problematice arktické oblasti; vybízí členské státy, které jsou členy Arktické rady, aby ostatní členské státy a vysokou představitelku pravidelně informovaly o každé věci společného zájmu v této radě v souladu s čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU);

23.  zdůrazňuje, že EU musí vstoupit do politického dialogu se všemi arktickými partnery, a požaduje prohloubení spolupráce mezi EU, Arktickou radou v rámci Severní dimenze, Radou Barentsova euroarktického regionu a dalšími subjekty zapojenými do spolupráce v nejsevernější oblasti; zdůrazňuje důležitou úlohu pozorovatelů v Arktické radě, neboť mají velké zkušenosti a dlouhodobě se podílejí na vědecké a politické spolupráci v arktické oblasti; v této souvislosti vítá probíhající dialog pozorovateli a předsednictvím Arktické rady;

24.  rozhodně podporuje, aby byl EU v Arktické radě přidělen status pozorovatele; je přesvědčen, že získání formálního statusu pozorovatele EU v plném rozsahu by posílilo politickou a institucionální úlohu rady při řešení záležitostí týkajících se arktické oblasti a bylo by pro tuto úlohu přínosem;

25.  vítá posílenou koordinaci mezi Komisí a ESVČ v záležitostech týkajících se arktické oblasti; navrhuje vytvořit v ESVČ oddělení pro politiky pro severní oblast a upevnit spolupráci mezi útvary ESVČ a Komise s cílem zajistit soudržný, koordinovaný a integrovaný politický přístup ve všech příslušných klíčových oblastech politiky;

26.  bere na vědomí schopnost EU přispívat k řešení možných bezpečnostních problémů; vyzývá EU, aby v partnerství se svými členskými státy a ve spolupráci se státy arktické oblasti přispívala k budování mechanismů civilní bezpečnosti a k posilování kapacit pro zvládání přírodních a člověkem způsobených krizí a katastrof a infrastruktury pro vyhledávání a záchranné operace;

27.  upozorňuje na skutečnost, že bezpečnost dodávek energie je úzce propojena se změnou klimatu; domnívá se, že bezpečnost dodávek energie je třeba zlepšit omezením závislosti EU na fosilních palivech; zdůrazňuje, že transformace Arktidy představuje jeden ze zásadních důsledků změny klimatu pro bezpečnost EU; zdůrazňuje, že tento multiplikátor rizik je třeba řešit prostřednictvím posílené strategie EU pro Arktidu a prostřednictvím rozšířené politiky zaměřené na produkci obnovitelné energie v EU a na energetickou účinnost, která výrazně sníží závislost Unie na vnějších zdrojích a posílí tím její bezpečnostní pozici;

28.  požaduje, aby byly ve všech státech arktické oblasti v souladu s vymezenou dobrou praxí vypracovány plány reakce v případě zasažení volně žijících živočichů ropou, včetně účinného posouzení ohrožených zranitelných druhů a realizovatelných strategií prevence a reakce pro účely jejich ochrany;

29.  vyzdvihuje současnou konstruktivní a pragmatickou přeshraniční spolupráci se Severní dimenzí a jejími partnerstvími, jakož i spolupráci v Radě Barentsova euroarktického regionu;

30.  zdůrazňuje význam setrvalé komunikace a dialogu s Ruskem v rámci spolupráce aktérů v arktické oblasti, zejména přeshraniční spolupráce EU a Ruska, navzdory posílení ruských vojenských sil rozmístěných v tomto regionu, výstavbě a obnově ruských vojenských základen a vytvoření ruské arktické vojenské oblasti; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU více prosazovala své strategické zájmy vůči Rusku prostřednictvím selektivního zapojení a usilovala o pokrok v řešení otázek společného zájmu tam, kde existuje prostor pro globální řešení společných problémů a hrozeb; naléhavě vyzývá k začlenění této problematiky do strategie EU pro arktickou oblast; zdůrazňuje, že arktická oblast je nedílnou součástí environmentálního, hospodářského a politického rozměru mezinárodních vztahů;

31.  je toho názoru, že politika Severní dimenze je úspěšným vzorem stability, společné odpovědnosti a zapojení do spolupráce v arktické oblasti; zdůrazňuje význam partnerství Severní dimenze v jednotlivých oblastech, zejména v oblasti životního prostředí, infrastruktury a logistiky;

32.  konstatuje, že vznikly arktické migrační trasy do EU; zdůrazňuje, že migrační trasy a vyšší objem dopravy by měly být zohledněny při přípravě strategie EU pro arktickou oblast;

33.  znovu vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně podporovaly zásady volnosti plavby a pokojného proplutí;

34.  vítá plány na vytvoření evropského fóra zainteresovaných stran pro arktickou oblast; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla posílena součinnost mezi stávajícími finančními nástroji s cílem předcházet případnému překrývání a maximalizovat vzájemné působení mezi interními a externími programy EU; bere na vědomí, že Finsko se navrhlo jakožto hostitelská země prvního fóra, které se má konat v roce 2017;

35.  zdůrazňuje, že při rozhodování v arktické oblasti je důležité využívat tradiční a místní znalosti;

36.  potvrzuje, že EU podporuje Deklaraci OSN o právech původních obyvatel; připomíná zejména článek 19 této deklarace, podle nějž mají státy vést konzultace s dotčenými původními obyvateli a spolupracovat s nimi v dobré víře prostřednictvím jejich zastupitelských institucí, aby před přijetím a provedením legislativních a správních opatření, jež na ně mohou mít dopad, získaly jejich svobodný, předběžný a informovaný souhlas; vyzývá k lepšímu a včasnějšímu zapojení původních obyvatel do tvorby politiky pro arktickou oblast zaměřené na občany a do činnosti Arktické rady; zdůrazňuje, že jejich zapojení do rozhodování by usnadnilo udržitelné řízení přírodních zdrojů v arktické oblasti; zdůrazňuje, že je nezbytné ochránit a podporovat jejich práva, kultury a jazyky; zdůrazňuje, že v arktické oblasti je nezbytné rozvíjet obnovitelné zdroje energie udržitelným způsobem, který rovněž bere ohled na křehké životní prostředí a na němž se původní obyvatelé mohou plně podílet;

37.  věnuje zvláštní pozornost cíli udržitelného rozvoje 4.5, jenž zahrnuje i zajištění rovného přístupu ke všem úrovním vzdělávání a odborné přípravy pro původní obyvatele, a to i v jejich jazycích;

38.  zdůrazňuje, že dostupný, propojený, bezpečný a udržitelný cestovní ruch ve venkovských a řídce obydlených oblastech v evropské části arktické oblasti může napomáhat rozvoji obchodních činností, jež na oplátku mohou zvýšit počet pracovních míst v malých a středních podnicích a přispívat k celkovému pozitivnímu rozvoje oblastí; zdůrazňuje proto, že cestovní ruch v této oblasti je třeba podporovat s ohledem na jeho související sociální a environmentální dopady na infrastrukturu a výzkum, vzdělávání a odbornou přípravu;

39.  zdůrazňuje úlohu původních obyvatel a místních komunit při zachovávání životaschopné a udržitelné arktické oblasti; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na zajištění přístupu těchto komunit ke všem relevantním informacím o požadavcích jednotného trhu EU, osvědčených postupech a nástrojích financování; zdůrazňuje úlohu plynulé dopravy, komunikačních a elektrických sítí a také kosmických technologií geolokalizace a telekomunikace pro vznik hospodářské činnosti v této oblasti; připomíná Komisi její povinnosti na základě nařízení 2015/1775/EU, pokud jde o podávání zpráv a informování veřejnosti a příslušných orgánů o ustanoveních tohoto nařízení; zdůrazňuje, že je třeba využívat znalostí původních a místních obyvatel a zajistit jejich důslednější zapojení do procesů rozhodování, jejich souhlas s těmito procesy a jejich účast na nich; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat nezbytnou podporu a financování; doporučuje v této souvislosti vytvořit v Bruselu zastoupení původních obyvatel arktické oblasti, aby byla jejich účast viditelnější; je toho názoru, že EU by měla podporovat zavádění inovativních technologií v arktické oblasti s cílem rozvíjet její obnovitelné zdroje;

40.  zdůrazňuje, že zachování rozvinutých a udržitelných komunit v Arktidě, které využívají nejnovější informační technologie a v nichž panuje vysoká životní úroveň, je nanejvýš důležité a že EU může v tomto směru sehrát klíčovou roli; znovu připomíná právo obyvatel Arktidy určovat si vlastní způsob života a uznává jejich přání dosáhnout udržitelného rozvoje tohoto regionu; vyzývá ESVČ a Komisi, aby prohloubily dialog s těmito obyvateli a prozkoumaly, jak by bylo možné poskytovat těmto sdružením financování a zajistit, aby byly jejich názory zohledněny v rámci diskusí EU; vítá činnost zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv a základních svobod původních národů a také činnost mechanismu odborníků OSN pro práva původních národů;

41.  zdůrazňuje, že arktické vody jsou zranitelné vůči vrtání na moři za účelem získání fosilních paliv, jejichž využívání bude následně posilovat a zrychlovat změnu klimatu ohrožující tuto oblast; je toho názoru, že EU musí spolupracovat s mezinárodními partnery na ukončení vrtání na moři v arktických vodách;

42.  zdůrazňuje, že věda by měla představovat základ, na němž je postaveno politické rozhodování v Arktidě ohledně ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu;

43.  zdůrazňuje klíčovou úlohu evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) při rozvíjení evropské části Arktidy a budování udržitelného růstu a kvalitních pracovních míst zaměřených na odvětví hledící do budoucna; rovněž zdůrazňuje, že je třeba odpovědně rozvíjet přírodní zdroje Arktidy a přistupovat k nim s úctou; upozorňuje na trvalá znevýhodnění, která je zapotřebí kompenzovat (článek 174 SFEU); vyzdvihuje dlouhodobý význam, který mají strategie v různých oblastech, jako jsou digitální agenda, změna klimatu, „modrý růst“ apod.;

44.  zdůrazňuje význam dobré přístupnosti arktické oblasti k síti TEN-T a plánovaného rozšíření koridorů hlavní sítě, a sice Severomořsko-baltského a Skandinávsko-středomořského koridoru, i přístupových tras druhé úrovně, neboť se jedná o klíčovou dopravní strukturu umožňující udržitelnou mobilitu osob a zboží; připomíná potenciál fondů EU, jako jsou Nástroj pro propojení Evropy (CEF) či Evropský fond pro strategické investice (EFSI), pro financování projektů infrastruktury v evropské části Arktidy; bere na vědomí klíčovou úlohu Evropské investiční banky (EIB) v tomto ohledu; navrhuje, aby Komise prozkoumala možnosti širší mezinárodní finanční spolupráce při rozvoji nové infrastruktury a propojenosti, včetně systémů IKT;

45.  vítá, že se Komise zavázala alespoň k zachování míry financování výzkumu arktické oblasti v programu Horizont 2020, a obzvláště její záměr podporovat zavádění inovativních technologií; vyzývá Komisi, aby ve víceletém finančním rámci pro období po roce 2020 navýšila finanční prostředky EU pro výzkum arktické oblasti; vyzývá Komisi, aby pro účely výzkumu Arktidy i nadále pokračovala ve využívání programu Horizont 2020 a dalších programů financování a aby jejich využívání dále rozvíjela;

46.  konstatuje, že arktické mořské ekosystémy mají klíčový význam pro ochranu celosvětové biologické rozmanitosti; konstatuje, že úbytek mořského ledu v arktické oblasti a další environmentální změny v Arktidě spolu s omezenými vědeckými poznatky o zdejších mořských zdrojích vyžadují, aby byl pro účely stanovování vhodných mezinárodních opatření, jež zajistí dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání zdrojů na volném moři v arktické oblasti, zaujat přístup předběžné opatrnosti;

47.  vzhledem k tomu, že lepší poznatky o arktické oblasti mají zásadní význam pro vhodné řešení všech problémů, vybízí k podpoře a usnadňování mezinárodní vědecké a výzkumné spolupráce všech zainteresovaných stran, které působí v oboru výzkumu arktické oblasti a budování výzkumných infrastruktur; podporuje spolupráci mezi předními výzkumnými institucemi pro arktickou oblast za účelem přípravy integrovaného evropského polárního výzkumného programu pod záštitou iniciativy EU-PolarNet a při zohlednění tradičních a místních znalostí; bere na vědomí, že Komise vyzvala k uspořádání mezinárodní vědecké konference o arktické oblasti, která se uskuteční v Evropě v roce 2018; zdůrazňuje význam úspěšné spolupráce s Kanadou a Spojenými státy prostřednictvím Transatlantické aliance pro výzkum oceánů;

48.  znovu vyzývá Komisi, aby v Arktidě zřídila unijní arktické informační středisko a vyčlenila dostatečný objem prostředků s cílem zajistit účinný přístup k informacím a poznatkům o arktické oblasti a podnítit cestovní ruch; upozorňuje, že takové unijní arktické informační středisko by mohlo být spojeno se stávajícími arktickými středisky nebo některou jinou arktickou institucí, neboť takové řešení by výrazně snížilo náklady;

49.  vyzývá k systematičtějšímu a dlouhodobějšímu shromažďování údajů získaných na základě arktických výzkumných projektů; lituje, že se při přechodu z jednoho období financování do jiného často ztrácejí kladné výsledky jednotlivých projektů; vyzývá Komisi, aby se při plánování rámce pro výzkum arktické oblasti po roce 2020 zaměřila na kontinuitu;

50.  vítá, že Komise podporuje vytvoření chráněné mořské oblasti v arktickém regionu; připomíná Komisi a členským státům cíl stanovený v rámci cílů udržitelného rozvoje, a sice ochránit nejméně 10 % pobřežních a mořských oblastí; konstatuje však, že každý nový návrh k této problematice by měl být v souladu s výsledky diskuse států arktické oblasti v Arktické radě; zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti mají zásadní význam pro zachování arktických ekosystémů; připomíná, že do vymezování, vytváření a správy těchto chráněných oblastí je nezbytné plně zapojit místní komunity;

51.  upozorňuje na význam vesmírných technologií a výzkumu, které jsou klíčové pro bezpečnou lodní přepravu, environmentální monitorování a sledování změny klimatu v Arktidě; vybízí komisi, aby s ohledem na změny v Arktidě uznané v jejím sdělení o kosmické strategii pro Evropu (COM2016(705)) ve spolupráci s členy Arktické rady přezkoumala možnosti pro rozšířené využívání stávajících a budoucích družicových programů EU v tomto regionu a zohlednila potřeby uživatelů v rámci iniciativy GOVSATCOM; vyzývá všechny zainteresované strany, aby v této souvislosti plně využívaly možností družicové navigace Galileo a programu Copernicus pro pozorování Země;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly zřízení chráněné mořské oblasti na volném moři v Arktidě, a to na základě mandátu komise OSPAR (Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku), v jejímž rámci by byly v mezinárodních vodách kolem severního pólu, na které se vztahuje působnost úmluvy OSPAR, zakázány veškeré způsoby extraktivního využití, včetně rybolovu;

53.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy usilující o zákaz používání vlečných sítí pro lov při dně v ekologicky či biologicky významných mořských oblastech a na volném moři v Arktidě;

54.  vyzývá k tomu, aby základ pro veškerý komerční rybolov v této oblasti představovaly cíle pro zachování rybolovných zdrojů v rámci nové společné rybářské politiky a rovněž kvantitativní cíl obnovovat a udržovat stav populací ryb nad úrovní, která může být zdrojem pro maximální udržitelný výnos;

55.  vyzývá EU, aby se stala vedoucí silou v přijímání opatření bránících neregulovanému rybolovu v Arktidě; je toho názoru, že má k tomu Unie plné právo, neboť členské státy jsou zapojeny do všech úrovní správy arktické oblasti;

56.  zdůrazňuje, že rybářské flotily EU nesmějí ohrožovat biologickou rozmanitost v regionu; vítá určení ekologicky a biologicky významných oblastí v Arktidě v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti jakožto významný proces při zajišťování účinné ochrany arktické biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že v pobřežních, námořních a pozemních oblastech Arktidy je důležité uplatňovat řízení založené na ekosystémovém přístupu, jak to zdůraznila odborná skupina Arktické rady pro řízení založené na ekosystémovém přístupu; vyzývá státy, aby splnily své závazky vyplývající z Úmluvy o biologické rozmanitosti a Úmluvy OSN o mořském právu vytvořením sítě chráněných mořských oblastí a mořských rezervací v Severním ledovém oceánu;

57.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii a předložila návrhy týkající se posílení telekomunikační infrastruktury v arktické oblasti, včetně družic, a podpořila tak vědecký výzkum a sledování klimatu a zajistila místní rozvoj, plavbu a bezpečnost na moři;

58.  opakuje svou výzvu Komisi a členským státům z roku 2014, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, jimiž aktivně usnadní přijetí zákazu používání a přepravy těžkého topného oleje jakožto lodního paliva v plavidlech, která se plaví arktickými vodami, a to na základě mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) a/nebo prostřednictvím státní přístavní inspekce jako v případě vod obklopujících Antarktidu; vybízí Komisi, aby do své studie rizik, které by s sebou přinesl nárůst plavebních činností na severomořské trase, zahrnula i rizika používání těžkého topného oleje pro životní prostředí a klima; vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že neexistují přiměřená mezinárodní opatření, předložila návrhy předpisů pro plavidla připlouvající do přístavů EU poté, co byly v arktických vodách, nebo předtím, a to s cílem zakázat používání a přepravu těžkého ropného oleje;

59.  těší se na vstup v platnost polárního kodexu Mezinárodní námořní organizace (IMO) v roce 2017 a 2018, v důsledku čehož bude námořní plavba v arktických vodách bezpečnější; zdůrazňuje, že je důležité zřídit jednotný systém pro únik, evakuaci a záchranu pracovníků na moři, který by bylo možné používat jednotně na všech plošinách a plavidlech v arktické oblasti;

60.  připomíná, že v rámci Dohody o EHP přijaly Island a Norsko závazky týkající se zachování kvality životního prostředí a zajištění udržitelného využívání přírodních zdrojů v souladu s příslušnými právními předpisy EU;

61.  zdůrazňuje rostoucí zájem Číny o arktickou oblast, zejména ohledně přístupu k lodním trasám a energetických zdrojů; bere na vědomí uzavření dohody o volném obchodu mezi Islandem a Čínou a vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala důsledky, které to může mít nejen pro udržitelný hospodářský rozvoj islandské části Arktidy, ale také pro vnitřní trh a hospodářství EU;

62.  připomíná, že podle dohody mezi EU a Grónskem o partnerství v odvětví rybolovu z roku 2007 poskytuje Evropská unie Grónsku finanční podporu pro zajištění zodpovědného rybolovu a udržitelného využívání rybolovných zdrojů v grónské výlučné ekonomické zóně;

63.  vyzývá členské státy, aby urychleně ratifikovaly protokol z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři (úmluva HNS) a aby k uvedenému protokolu přistoupily;

64.  domnívá se, že pro provádění politik pro arktickou oblast má zásadní význam zapojení parlamentů a jejich úzká spolupráce v záležitostech týkajících se arktické oblasti, a to zejména mezi vnitrostátními parlamenty příslušných členských států EU;

65.  vybízí vysokou představitelku a Komisi, aby důsledně sledovaly vývoj v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí, mořského prostředí a bezpečnosti i socioekonomický vývoj v arktické oblasti a aby Parlament a Radu pravidelně informovaly, a to i o provádění politiky EU pro arktickou oblast;

66.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům států v arktické oblasti.

• [1]  UNGA 61/295/2007.
• [2]  Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/70/1.
• [3]  http://www.inuitcircumpolar.com/uploads/3/0/5/4/30542564/declaration_on_resource_development_a3_final.pdf .
• [4]  JOIN(2016)0021.
• [5]  JOIN(2012)0019.
• [6]  Přijaté texty, P7_TA (2013)0513.
• [7]  Přijaté texty, P7_TA (2013)0380.
• [8]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0458.
• [9]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0334.
• [10]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0236.
• [11]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0024.
• [12]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0474.
• [13]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0034.
• [14]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0224.
• [15]  podle odhadů je v arktické oblasti uloženo 1,5 miliardy tun CO₂;

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Geopolitika, mezinárodní spolupráce, bezpečnostní problémy a otázky správy v arktické oblasti

Roste geopolitický význam arktické oblasti. Důsledky změny klimatu a intenzivnější soutěž o přístup do arktické oblasti a k přírodním zdrojům, jakož i přibývající hospodářské činnosti s sebou do tohoto regionu přinesly jak příležitosti, tak i rizika, a to i výzvy v oblasti bezpečnosti. Proměna arktické oblasti může zpřístupnit nové plavební cesty, nová loviště a přírodní zdroje, což povede k nárůstu lidské činnosti v tomto regionu.

V arktické oblasti dlouhodobě probíhá konstruktivní mezinárodní spolupráce a panuje zde regionální uspořádání založené na spolupráci a nízké napětí. Ze všeho nejdůležitější je, aby oblastí nízkého napětí zůstala i nadále. Na arktickou oblast se vztahuje rozsáhlý mezinárodní právní rámec a úmluva UNCLOS, která nabízí doplňující mnohostranný právní rámec pro řešení otázek svrchovanosti v rámci arktické oblasti, je velmi důležitá.

EU se v arktické oblasti z důvodu historie, zeměpisné polohy, hospodářství i výzkumu dlouhodobě angažuje. Tři členské státy EU (Dánsko, Finsko a Švédsko) jsou řádnými členy osmičlenné Arktické rady a dalších sedm států (Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Spojené království) mají status pozorovatele.

EU na status pozorovatele v Arktické radě čeká. Jelikož EU zaujímá v celosvětovém měřítku vedoucí postavení ve financování této oblasti, bylo by rozumné, aby v Arktické radě získala lepší status a stala se pozorovatelem.

EU postupně buduje a posiluje svou politiku pro arktickou oblast. Společné sdělení Komise je pozitivním krokem k vytvoření integrovanější politiky EU pro záležitosti týkající se arktické oblasti. Na rozdíl od společného sdělení Komise řeší globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie z června 2016 nazvaná „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“ také bezpečnostní aspekty v arktické oblasti. Nesmíme zapomínat, že geopolitický vývoj v arktickém regionu má dopad i na bezpečnostní situaci v severní Evropě a v celém světě. Je nezbytné zabránit militarizaci arktické oblasti. Ve zprávě se předpokládá, že bude zapotřebí vypracovat soudržnější vnitřní a vnější politiku EU, strategii pro arktickou oblast a konkrétní akční plán pro působení EU v arktické oblasti, které budou zohledňovat všechny tyto aspekty. Je to dáno také tím, že všechny členské státy EU v arktické oblasti a rovněž některé další státy mají vlastní národní strategie pro tuto oblast.

EU má schopnost přispívat mnoha způsoby k řešení možných bezpečnostních problémů a k předcházení konfliktům a v partnerství se svými členskými státy by měla přispívat k budování mechanismů civilní bezpečnosti a k posilování kapacit pro zvládání krizí a katastrof a infrastruktury pro vyhledávání a záchranné infrastruktury.

Zpráva požaduje, aby byla vypracována udržitelná politika pro arktickou oblast, a upozorňuje na skutečnost, že EU považuje dodržování mezinárodního práva v této oblasti za zásadní, přičemž se vyslovuje pro to, aby EU hrála významnou úlohu v prosazování efektivních mnohostranných mechanismů a světového řádu založeného na pravidlech. Rovněž doporučuje posílit mnohostrannou správu arktické oblasti prostřednictvím důslednějšího a soudržného provádění příslušných mezinárodních, regionálních a dvoustranných dohod, rámců a mechanismů.

Udržitelná politika pro arktickou oblast, místní komunity, výzvy v oblasti životního prostředí a potřeba opatření v oblasti klimatu

Arktický region je obzvláště nedotčenou a citlivou oblastí. Hlavním cílem celosvětového společenství je zachovat a posílit schopnosti ekosystému v této oblasti, které jsou pod tlakem z mnoha stran. Jedná se o region, v němž místní komunity usilují o udržitelný hospodářský růst, pobřežní státy využívají místní přírodní zdroje, globální podniky mají zájem o rychlejší logistické trasy a vědci o výzkum měnícího se životního prostředí. Všechny tyto zájmy jsou úzce provázány s hlavním cílem, a sice že všechny politiky pro arktickou oblast by měly být udržitelné z hlediska ochrany životního prostředí, z hlediska sociálního a kulturního a měly by usilovat o zmírnění změny klimatu snížením uhlíkové stopy lidstva. EU se zavázala k naplnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. Udržitelný rozvoj představuje jedinou reálnou možnost rozvoje arktického regionu, a politika EU pro arktickou oblast by tudíž měla lépe zohledňovat požadavky jednotlivých cílů udržitelného rozvoje v této souvislosti, přičemž je třeba se zaměřit obzvláště na zachování ekosystémů. Cíle udržitelného rozvoje představují vhodný rámec pro komplexní zkoumání schopností ekosystému, jenž se potýká s kumulujícími se negativními dopady na životní prostředí, které urychluje změna klimatu.

Antropogenní podíl na změně klimatu je nepopiratelný. Ke změnám v oblasti životního prostředí dochází v arktické oblasti rychleji než kdekoli jinde na světě. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře v posledních 50 letech zvýšila povrchovou teplotu v arktické oblasti o 2 °C více než jinde. Mořského ledu v arktické oblasti ubylo od roku 1981 o 13,4 % a sněhová pokrývka se zmenšuje každý rok.

Příznivé teploty a tající mořský led ovlivňují ekosystémy po celém světě, neboť zvyšují hladiny moří, mění složení moří a vytvářejí nepředvídatelné povětrnostní podmínky. Bez účinných opatření by změna klimatu mohla v budoucnu probíhat ještě rychleji, neboť na ni bude působit tání permafrostu v arktické oblasti. Oblasti, v nichž ubývá permafrostu, představují riziko náhodného uvolnění velkých objemů oxidu uhličitého a methanu do atmosféry.

Rozhodující kroky k přijetí účinných opatření v oblasti klimatu mohou činit nejen arktické země, ale i všechny státy ležící v mírném podnebném pásmu. Znečištění arktického klimatu pochází nejvíce od asijských, severoamerických a evropských emitentů, a proto opatření ke snížení emisí přijímaná v EU mají velký význam pro zmírňování změny arktického klimatu.

Zpráva vyzývá Komisi a členské státy, aby hrály významnější úlohu v účinném provádění mezinárodních úmluv, například Pařížské dohody, Minamatské úmluvy, Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Göteborského protokolu, Stockholmské úmluvy, Aarhuské úmluvy a Úmluvy o biologické rozmanitosti. Komise by rovněž měla využívat své stěžejní úlohy v probíhajících jednáních v Mezinárodní námořní organizaci a usilovat o zákaz používání a přepravy těžkého topného oleje jakožto lodního paliva v plavidlech, která se plaví arktickými vodami, a to na základě úmluvy MARPOL Mezinárodní námořní organizace.

Je nezbytné urychleně přijmout opatření. Náklady způsobené nečinností se postupem času zvyšují. Aby bylo dosaženo cíle stanoveného v Pařížské dohodě, je nezbytné okamžitě a výrazně omezit emise. Negativní dopady na životní prostředí v arktické oblasti se navíc často kumulují a jsou nevratné. Ekosystém v arktické oblasti, včetně fauny a flóry, je obzvláště zranitelný vůči náhlému lámání ledu.

Udržitelný rozvoj této oblasti spočívá v kombinaci životaschopných místních komunit a zdravého ekosystému. Návrh Komise na zřízení fóra zainteresovaných stran zaměřeného na místní subjekty je velmi vítanou iniciativou, a jakmile bude v provozu, měl by se postupně vyvíjet v organizaci stálejšího charakteru. Fórum může zvyšovat povědomí o příležitostech, které EU může v dané oblasti nabízet, např. pro malé a střední podniky, ke zlepšování dopravních, komunikačních a elektroenergetických sítí a inovaci řešení v podobě čistých technologií pro podmínky při nižších teplotách.

Další možnost, jak stanovit pevnější záruky pro zranitelné životní prostředí i základní práva původních obyvatel, spočívá v posuzování vlivů na životní prostředí v arktické oblasti prováděném předem u projektů realizovaných v tomto regionu.

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (7.12.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k integrované politice Evropské unie pro Arktidu
(2016/2228(INI))

Navrhovatel: David Martin

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  podotýká, že tři členské státy EU (Dánsko, Finsko a Švédsko) a jedna zámořská země / území (Grónsko) jsou členy osmičlenné Arktické rady a dalších sedm států (Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Spojené království) mají status pozorovatele, přičemž EU usiluje o lepší status v Arktické radě;

2.  konstatuje, že v arktické oblasti dlouhodobě probíhá konstruktivní mezinárodní spolupráce a že je nezbytné, aby se v této oblasti nezvyšovalo napětí; je si vědom toho, že kvůli měnícímu se životnímu prostředí a nedostatku zdrojů roste o Arktidu zájem;

3.  uznává, že změna klimatu vytváří nové příležitosti pro hospodářský rozvoj arktické oblasti prostřednictvím možného využívání zdrojů energie, jako je ropa a plyn, jejichž zásoby jsou částečně dosud neobjeveny, a vytváření nových lodních tras a zintenzivnění činnosti v oblasti cestovního ruchu, což by dlouhodobě posílilo obchod a investice v této oblasti; v tomto ohledu zdůrazňuje význam obchodní politiky EU jako nástroje na podporu udržitelného rozvoje a environmentálních cílů;

4.  vyzývá k intenzivnější spolupráci cílené na udržitelnost a přizpůsobení se změně klimatu v Arktidě;

5.  doporučuje posílit zabezpečení životního prostředí a udržitelné hospodářské spolupráce mezi arktickými státy, regiony a místními komunitami ke zvýšení zaměstnanosti, prosperity a kvality života za použití nejvyšších ekologických standardů;

6.  připomíná, že všechny členské státy Arktické rady určily ochranu životního prostředí jako svůj prioritní cíl pro tento region; připomíná, že obchodní a hospodářské zájmy, které vyjádřila Evropská unie, nesmí ohrozit opatření na ochranu životního prostředí v tomto regionu;

7.  připomíná své usnesení o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti ze dne 20. ledna 2011, v němž zdůrazňoval globální dopad změn v arktické oblasti i významnou úlohu, kterou EU a ostatní průmyslové velmoci budou muset hrát spolu s národy žijícími v blízkosti pólu při snižování znečištění v arktické oblasti způsobeného zvýšeným objemem činností, k nimž tam dochází; zdůrazňuje, že změna klimatu v arktické oblasti bude mít vážný globální dopad na pobřežní regiony, a to včetně pobřežních regionů v Evropské unii, i na evropská odvětví závislá na klimatu, jako je zemědělství a rybolov, energetika, chov sobů, lov, cestovní ruch a doprava;

8.  domnívá se, že jakákoli současná i nová ekonomická aktivita by měla být prováděna udržitelným způsobem, aby nebyl narušen křehký arktický přírodní ekosystém a přírodní dědictví, především co se týče nebezpečí, které představuje zvýšené využívání fosilních paliv, a při plném respektování arktických domorodých obyvatel a místních komunit;

9.  domnívá se, že EU je ústředním strategickým partnerem, jenž by měl přispívat k udržitelnému hospodářskému rozvoji arktické oblasti; považuje za zásadní, aby politika EU v arktické oblasti důsledněji zohledňovala cíle udržitelného rozvoje, k jejichž naplnění do roku 2030 se EU zavázala;

10.  zdůrazňuje nutnost zapojit místní komunity Arktidy do rozvíjení a provádění evropské politiky pro Arktidu, udržitelných hospodářských činností a rozhodovacích procesů, s cílem nalézt správnou rovnováhu mezi zachováním tohoto území a naplněním potřeb hospodářského rozvoje, a aby se rovněž předešlo radikálním změnám v životní úrovni místních společenství;

11.  bere na vědomí konzultace Komise a Evropské služby pro vnější činnost, z nichž vyplývá, že evropská část Arktidy trpí nedostatkem investic;

12.  vítá skutečnost, že ruská vláda oznámila v září 2016 desetileté moratorium na nové licence pro těžbu ropy a zemního plynu, pokud jde o vrty v oblasti arktického šelfu této země;

13.  připomíná, že je třeba udržitelný hospodářský rozvoj, jehož součástí jsou například investice do oblastí, jako je životní prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, obnovitelné zdroje energie, dopravní cesty a příslušná infrastruktura, meteorologická spolupráce a udržitelný cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem prozkoumala širší mezinárodní nástroje spolupráce v oblasti financí a aby sledovala dopady nových hospodářských aktivit na životní prostředí;

14.  vítá významné rozhodnutí Výboru pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace (MEPC), které učinil na svém 70. zasedání ve dnech 24.–28. října 2016 v Londýně, a to pokud jde o životní prostředí, i o lidské zdraví, které potvrzuje 1. leden 2020 jako datum realizace pro významné snížení obsahu síry v topném oleji využívaném jako lodní palivo v mezinárodní námořní dopravě na nejvýše 0,50% m/m; vyzývá vlády v arktické oblasti, aby učinily vše pro zajištění provádění tohoto rozhodnutí pro veškerou přepravu využívající arktických tras, v souladu s jasným závazkem ze strany Mezinárodní námořní organizace zajistit, aby dopravní odvětví plnilo své závazky v oblasti životního prostředí;

15.  vyzývá Komisi, členské státy EU a ostatní členy Arktické rady, aby usilovali o mezinárodní dohodu ohledně zákazu, aby lodě poháněné nebezpečnými palivy používaly arktické trasy, a rovněž zákazu používání arktických tras pro mezinárodní obchod s nebezpečným zbožím;

16.  bere na vědomí závazky Kanady v kapitole dohody CETA věnované obchodu a životnímu prostředí, zejména pokud jde o udržitelný rybolov a obchod s lesními produkty; v tomto ohledu klade důraz na kapitoly dohody CETA věnované mezinárodní námořní dopravě a veřejným zakázkám, které posílí účast evropských firem na kanadském trhu s veřejnými zakázkami, zejména při stavbě ledoborců; zdůrazňuje, že Kanada a EU znovu potvrdily své závazky posilovat svou spolupráci v Arktidě ve společném prohlášení z XVI. summitu Kanada - EU ze dne 30. října 2016;

17.  zdůrazňuje, že rybářské flotily EU nesmí ohrožovat biologickou rozmanitost v regionu; vítá určení ekologicky a biologicky významných oblastí v Arktidě v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti jakožto významný proces při zajišťování účinné ochrany arktické biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že v pobřežních, námořních a pozemních oblastech Arktidy je důležité uplatňovat řízení založené na ekosystémovém přístupu, jak to zdůraznila odborná skupina Arktické rady pro řízení založené na ekosystémovém přístupu; vyzývá státy, aby splnily své závazky vyplývající z Úmluvy o biologické rozmanitosti a Úmluvy OSN o mořském právu vytvořením sítě chráněných mořských oblastí a mořských rezervací v Severním ledovém oceánu;

18.  připomíná, že v návaznosti na výzvu Světové obchodní organizace ze strany Kanady a Norska, co se týče zákazu produktů z tuleňů ze strany EU, bylo dané opatření posíleno, aby dosáhlo souladu s rozhodnutím odvolacího orgánu WTO z roku 2014, a jeho legitimita již nemůže být zpochybněna; zdůrazňuje, že podobné obchodní zákazy platí zejména v USA a v Rusku a že tato opatření přispějí k zachování volně žijících druhů v Arktidě, jako jsou tuleni, coby nedílné součásti místního ekosystému;

19.  vyzývá Komisi, aby poté, co budou obnovena jednání, do dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) zahrnula podstatná ustanovení věnovaná obchodu a životnímu prostředí, což může přispět k zachování přirozeného životního prostředí Aljašky i evropské části Arktidy, včetně ustanovení o rybolovu a lesnictví; domnívá se, že zahrnutí těchto ustanovení by se mělo stát nedílnou součástí jakékoli budoucí dohody o volném obchodu, kterou EU uzavře s partnery, jimiž nejsou arktické státy;

20.  připomíná, že v rámci Dohody o EHP přijal Island i Norsko závazky týkající se zachování kvality životního prostředí a udržitelného využívání přírodních zdrojů, v souladu s příslušnými právními předpisy EU;

21.  zdůrazňuje rostoucí zájem Číny o arktickou oblast, zejména ohledně přístupu k lodním trasám a energetickým zdrojům; bere na vědomí uzavření dohody o volném obchodu mezi Islandem a Čínou a vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala důsledky, které to může mít pro udržitelný hospodářský rozvoj nejen islandské strany Arktidy, ale také pro vnitřní trh a hospodářství EU;

22.  připomíná, že mezi EU a Ruskem nebyla uzavřena žádná dohoda o volném obchodu, a že proto Evropská unie nemá žádný účinný bilaterální nástroj, jehož prostřednictvím by mohla ovlivnit obchod a investice v ruské Arktidě; zdůrazňuje však, že rovněž v rámci dohody o partnerství a spolupráci je dialog mezi EU a Ruskem o Arktidě stále otevřen v oblasti environmentálního řízení a vědecké spolupráce;

23.  opakuje svou výzvu Komisi, aby zavedla dostatečně finančně zabezpečené informační středisko EU pro Arktidu, aby se zajistil efektivní přístup k informacím a znalostem ohledně Arktidy; upozorňuje, že takové evropské arktické informační středisko by mohlo být spojeno se stávajícím arktickým střediskem nebo některou jinou arktickou institucí, neboť takové řešení by snížilo náklady;

24.  připomíná, že podle dohody mezi EU a Grónskem o partnerství v odvětví rybolovu z roku 2007 poskytuje Evropská unie Grónsku finanční podporu pro zajištění zodpovědného rybolovu a udržitelného využívání rybolovných zdrojů v grónské výlučné ekonomické zóně;

25.  zdůrazňuje, že společnosti působící v Arktidě by měly dodržovat závazné normy sociální odpovědnosti podniků, které by mohly být vyvinuty ve spolupráci s Arktickou hospodářskou radou a měly by být založeny mimo jiné na arktickém investičním protokolu a iniciativě OSN s názvem Global Compact;

26.  připomíná, že lodní doprava v Arktidě podléhá zvláštním požadavkům stanoveným Mezinárodní námořní organizací, a vítá, že dne 1. ledna 2017 dle očekávání vstoupí v platnost polární kodex.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	5. 12. 2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	20 3 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, Marine Le Pen, David Martin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Bendt Bendtsen, Reimer Böge, Klaus Buchner, Edouard Ferrand, Agnes Jongerius, Sander Loones
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Mairead McGuinness, Molly Scott Cato, Ramón Luis Valcárcel Siso

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (7.12.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k integrované politice Evropské unie pro Arktidu
(2016/2228(INI))

Navrhovatel: Jens Nilsson

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  poukazuje na to, že pro oblasti Arktidy má evropská územní spolupráce, včetně spolupráce za vnějšími hranicemi EU, velký význam; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU na podporu spolupráce vytvářejí přidanou hodnotu a měly by být zachovány i po roce 2020; konstatuje, že tato spolupráce má kromě regionálního dopadu také důležité geopolitické a bezpečnostní důsledky; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila plnohodnotnou strategii EU pro arktickou oblast s přihlédnutím ke všem aspektům spolupráce;

2.  žádá, aby byl EU udělen řádný status pozorovatele v Arktické radě, a to za podpory stávajících členských států EU, s cílem přispět k prohloubení spolupráce s Arktidou a ke zvládání běžných výzev, se kterými se tato oblast potýká; v tomto ohledu vyzývá Rusko a Kanadu coby arktické státy, jež investují do svých arktických regionů a jsou na nich závislé, mimo jiné z ekonomických a strategických důvodů, aby ochotněji napomáhaly EU k získání statusu řádného pozorovatele; požaduje, aby byl Parlament o tomto postupu neustále a plně informován;

3.  zdůrazňuje, že při rozvíjení evropské části Arktidy, podněcování udržitelného růstu a vytváření kvalitních pracovních míst zaměřených na odvětví orientovaná na budoucnost hrají klíčovou úlohu evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), a rovněž zdůrazňuje potřebu zodpovědného a ohleduplného rozvoje přírodních zdrojů v Arktidě; upozorňuje na trvalá znevýhodnění, která je zapotřebí kompenzovat (článek 174 SFEU); vyzdvihuje dlouhodobý význam, který mají strategie v různých oblastech, jako jsou digitální agenda, změna klimatu, modrý růst apod.;

4.  zdůrazňuje, že při vytváření politiky mezi EU a Arktidou a při financování tohoto regionu ze strany EU je zásadní úzká spolupráce s oblastmi a podoblastmi evropské části Arktidy, včetně zámořských zemí a území, protože tyto regiony, místní komunity a původní obyvatelstvo, jež jsou konečnými příjemci politik souvisejících s Arktidou, mají o hlavních tématech rozsáhlé odborné znalosti; domnívá se tudíž, že jejich pohledy a názory by měly být vyslyšeny a zohledněny;

5.  zastává názor, že by se mělo uspořádat fórum za účasti stran z evropské části Arktidy, aby se zdokonalila spolupráce, koordinace, doplňkovost a součinnost mezi různými programy financování EU, a podporuje v tomto ohledu větší úsilí, jež by mohlo jít příkladem také pro ostatní regiony v rámci EU i mimo ni; vyzývá Komisi, aby do tohoto fóra zapojila všechny příslušné regionální organizace, které jsou odpovědné za poskytování a monitorování ESI fondů; kromě toho Komisi naléhavě vyzývá, aby zajistila, že práce fóra zúčastněných stran pro Arktidu bude probíhat podle plánu a v rámci rozpočtu;

6.  konstatuje, že EU spolupracuje v arktické oblasti v citlivých oblastech, jako jsou ochrana životního prostředí, energie, doprava a rybářství; zároveň zdůrazňuje, že ačkoli Arktida čelí vážným výzvám, nabízí také cenné příležitosti a přínosy, a proto by se na ni mělo pohlížet jako na místo vhodné pro výzkum, ekoturismus, udržitelný průmysl, ekotechnologii a know-how, což jsou oblasti s potenciálním užitkem pro mnohé podniky – obzvláště ty malé a střední –, které prosperují díky inovativním obchodním modelům a inovativním technologiím; tyto příležitosti, výzvy a rizika si uvědomuje při investování do současného i potenciálního socioekonomického rozvoje;

7.  zdůrazňuje, že výzvy společné pro celou arktickou oblast, zejména její křehké životní prostředí a vliv změny klimatu, lze řešit jen za spolupráce mezi všemi úrovněmi správy, včetně té mezinárodní, a se zapojením příslušných zúčastněných stran, především občanské společnosti; připomíná odpovědnost EU zvýšit úsilí v boji proti změně klimatu; domnívá se tudíž, že arktická oblast by měla přispívat především k udržitelnému rozvoji a zmírňování dopadů změny klimatu; upozorňuje, že fondů ESI by se mělo využívat v této souvislosti, a to s přihlédnutím k potřebě rychlejšího přechodu k udržitelnějšímu rozvoji; připomíná důsledky globálního oteplování pro tuto oblast a změn v jejím ekosystému, které budou mít dopad nejen na místní úrovni, ale také v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že je třeba pozorně sledovat důsledky změny klimatu v této oblasti;

8.  podtrhuje význam spolupráce v oblasti výzkumu v Arktidě, vzhledem k tomu, že má klíčovou úlohu, neboť umožňuje nejen lépe porozumět procesům a jevům, ke kterým dochází, ale slouží rovněž především jako základ pro přípravu návrhů na přizpůsobení se nové situaci; v tomto ohledu navrhuje, aby byly prozkoumány možnosti, jak v rámci arktické oblasti rozvíjet kybernetickou propojenost, a připomíná, že by se s Arktidou mělo posílit partnerství pro výzkum a inovace; konstatuje, že vedle ESIF by k realizaci investičních a výzkumných priorit v oblasti mohly přispět i finanční nástroje, jako jsou EFSI, InnovFin, TEN-T či síť Enterprise Europe Network;

9.  zdůrazňuje, že pro obyvatele arktické oblasti je důležitá ochrana místní kultury a křehkého ekosystému; upozorňuje na přetrvávající a přímý vliv faktorů pocházejících jak z této oblasti, tak i zvenku; vyzývá Komisi, aby přijala návrh na vytvoření chráněné oblasti v mezinárodních vodách Arktidy, jehož cílem je zarazit další prohlubování problémů životního prostředí a chránit biologickou rozmanitost a ohrožené ekosystémy v arktické oblasti;

10.  bere na vědomí návrh na zřízení informačního střediska EU pro arktickou oblast se stálou kanceláří v Rovaniemi (Finsko), které zpřístupní informace o Arktidě všem členských státům, včetně informací o projektech financovaných EU, a opětovně mu vyjadřuje svou podporu; vyzývá Komisi, aby ke zřízení tohoto střediska podnikla nezbytné kroky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	29.11.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	33 5 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Franc Bogovič, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Olaf Stuger, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Daniel Buda, James Carver, Elena Gentile, Ivana Maletić, Dan Nica, James Nicholson, Bronis Ropė
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Vladimir Urutchev, Boris Zala

STANOVISKO Výboru pro rybolov (7.12.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k integrované politice Evropské unie pro Arktidu
(2016/2228(INI))

Navrhovatel: Jarosław Wałęsa

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro zahraniční věci a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) pro řízení činností prováděných na světových oceánech zavádí smluvní režim; vzhledem k tomu, že do vytváření rámce biologické rozmanitosti moří pro oblasti nacházející se mimo působnost jurisdikce jednotlivých států na základě UNCLOS by měla být zahrnuta

i arktická oblast;

B.  vzhledem k tomu, že podle Deklarace OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP) je nutné chránit domorodé kultury Sámů, Něnců, Chantů, Evenků, Čukčů, Aleutů, Jupiků a Inuitů; vzhledem k tomu, že domorodá populace žijící v Arktidě má právo využívat přírodních zdrojů ve své domovské oblasti, a všechny budoucí plány týkající se komerčního rybolovu by na ni tedy měly brát ohled;

C.  vzhledem k tomu, že změna klimatu zpřístupní v nadcházejících letech arktickou oblast komerčnímu rybolovu, jenž musí být s ohledem na její vysoce citlivou povahu rozvíjen s maximální péčí;

D.  vzhledem k tomu, že je důležité rozlišovat mezi volnými moři Arktidy, kde žádný komerční rybolov neprobíhá, a mezi přilehlou arktickou oblastí, kde již byla zřízena regionální vyjednávací fóra pro řízení rybolovu;

E.  vzhledem k tomu, že v Severním ledovém oceánu a přilehlých mořích se nachází 633 druhů ryb, z nichž je z důvodu ekologických omezení využíváno pouze 58, přičemž ale tento počet může být v blízké budoucnosti navýšen, čímž by došlo ke zvýšení tlaku na životní prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že flora a fauna arktické oblasti představují veřejný statek;

G.  vzhledem k tomu, že by jedním z nejdůležitějších cílů členských států EU zastoupených v arktické oblasti mělo být uplatňování a dodržování pravidel a cílů společné rybářské politiky; vzhledem k tomu, že by součástí jakéhokoli posuzování týkajícího se mořského prostředí a rybolovu v této oblasti měl navíc být kvantitativní cíl spočívající v obnovování a udržování stavu populací ryb nad úrovní, která může poskytovat maximální udržitelný výnos;

H.  vzhledem k tomu, že veškerý rybolov v arktické oblasti musí probíhat v souladu se stávajícími mezinárodními úmluvami, které tuto oblast upravují, včetně smlouvy o Špicberkách z roku 1920, a v konkrétní rovině v souladu s veškerými právy smluvních stran této smlouvy a rovněž v souladu s historickými právy na rybolov;

I.  vzhledem k tomu, že specifická povaha arktické oblasti vyžaduje, aby byl rozvoj komerčního rybolovu založen na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a aby jeho monitorování a následná opatření byly prováděny způsobem, který odpovídá těmto cílům;

J.  vzhledem k tomu, že arktická oblast má z biologického hlediska rozmanitý ekosystém a širokou škálu přírodních stanovišť, kterým nelze bez provedení dalších analýz a studií plně porozumět; vzhledem k tomu, že zde existují druhy, jež byly prozkoumány příliš málo na to, aby bylo možné rozumět tomu, jak se jejich populace přizpůsobují změnám klimatu a komerčnímu rybolovu;

K.  vzhledem k tomu, že zpřístupnění nové oblasti, jako je Arktida, komerčnímu rybolovu může představovat příležitost k tomu, aby na trh Evropské unie byly uvedeny produkty rybolovu s nesprávným označením nebo prohlášením o původu, a to buď přímo, nebo v rámci dohod o volném obchodu se třetími stranami;

L.  vzhledem k tomu, že strategický plán pro biologickou rozmanitost pro období 2011–2020, včetně cíle č. 11, přijatý smluvními stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti, a Agenda OSN pro udržitelný rozvoj z roku 2016, včetně cíle č. 14, si kladou za cíl chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje, k čemuž se rovněž váže cíl vztáhnout do roku 2020 ochranu na 10 % mořských oblastí; vzhledem k tomu, že strany této úmluvy uznaly, že 77 ekologicky či biologicky významných mořských oblastí a 13 takových zvláště významných oblastí potřebuje zvláštní správu preventivního charakteru;

M.  vzhledem k tomu, že využívání zdrojů v oblasti, jako je Arktida, by se mělo provádět udržitelným způsobem založeným na přístupu předběžné opatrnosti;

N.  vzhledem k tomu, že arktické země by měly do budoucna zvážit založení zvláštní regionální organizace pro řízení rybolovu a vytyčení mořských chráněných oblastí, a to na základě již existujících modelů;

O.  vzhledem k tomu, že Galwayské prohlášení o spolupráci v Atlantském oceánu představuje společný závazek EU, Kanady a USA mimo jiné k budování kapacit pro zkoumání a předvídání hlavních procesů, k nimž v oblasti Atlantiku a Arktidy dochází, a také změn a rizik, které tyto procesy mohou představovat pro lidskou činnost a změnu klimatu;

P.  vzhledem k tomu, že organizace jako European Marine Board, European Polar Board a EurOcean nepřetržitě zkoumají Arktidu a šíří o ní informace;

Q.  vzhledem k tomu, že články 4 a 5 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (Pařížská úmluva) vyžadují, aby smluvní strany této úmluvy udržitelným způsobem řídily a podnikaly kroky s cílem chránit propady a rezervoáry skleníkových plynů, což se rovněž týká oceánů;

1.  připomíná, že změny v arktické oblasti mají celosvětové dopady, zejména s ohledem na skutečnost, že nepříznivé účinky globálního oteplování mají v tomto zranitelném prostředí mnohem rychlejší průběh;

2.  vyzývá k tomu, aby jakýkoli rozvoj komerčního rybolovu v arktické oblasti probíhal způsobem, jenž bude plně slučitelný s citlivou a specifickou povahou této oblasti; trvá na tom, že před tím, než bude v Arktidě zahájen nový komerční rybolov, musí být provedeno spolehlivé a preventivní vědecké vyhodnocení rybolovných zásob, aby tak bylo možno stanovit limit výlovu, pomocí něhož budou zachovány vybrané rybolovné zásoby nad úrovní dostatečnou pro tvorbu maximálně udržitelného výnosu a pomocí něhož nedojde k úbytku ostatních druhů nebo způsobení vážných škod na mořském prostředí; zdůrazňuje, že rybolov na volném moři musí být regulován regionální organizací spravující rybolov, která by dodržovala vědecká doporučení a prováděla přísnou kontrolu a programy dohledu, které by zajistily dodržování opatření v rámci této správy; upozorňuje, že rybolov v rámci výlučných ekonomických zón musí splňovat tytéž normy; požaduje uvalení moratoria na rybolov v průmyslovém měřítku, mimo jiné na rybolov vykonávaný pomocí vlečných sítí pro lov při dně, v arktických vodách, v nichž dříve

k rybolovu nedocházelo;

3.  vítá pokračující jednání o uzavření mezinárodní smlouvy mezi pobřežními státy Arktidy a mezinárodními organizacemi s cílem zabránit neregulovanému rybolovu v mezinárodních vodách Arktidy a vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto deklaraci podepsaly a zasazovaly se o to, aby byla pro její signatáře závazná;

4.  vyzývá Komisi, aby podporovala a podněcovala arktické země, aby dále pracovaly na rozšiřování dostupných informací a analýz o rybích populacích v této oblasti;

5.  připomíná, že práva k půdě a přírodním zdrojům jsou významnou součástí kultury domorodých obyvatel Arktidy a jejich schopnosti přežít a že jsou životně důležité pro ochranu jejich tradičního způsobu života;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly zřízení chráněné mořské oblasti v Severním ledovém oceánu na základě mandátu komise OSPAR, v rámci níž by byly v mezinárodních vodách kolem severního pólu, na které se vztahuje působnost úmluvy OSPAR, zakázány veškeré způsoby extraktivního využití, včetně rybolovu;

7.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy usilující o zákaz používání vlečných sítí pro lov při dně v ekologicky či biologicky významných mořských oblastech a na volném moři v Severním ledovém oceánu;

8.  vyzývá k tomu, aby základ pro veškerý komerční rybolov v této oblasti představovaly cíle pro zachování rybolovných zdrojů v rámci nové společné rybářské politiky a rovněž kvantitativní cíl obnovovat a udržovat stav populací ryb nad úrovní, která může být zdrojem pro maximální udržitelný výnos;

9.  konstatuje, že arktické mořské ekosystémy mají rozhodující význam pro ochranu celosvětové biologické rozmanitosti; konstatuje, že úbytek mořského ledu v arktické oblasti a další změny životního prostředí v této oblasti spolu s omezenými vědeckými poznatky o zdejších mořských zdrojích vyžadují, aby byl pro účely stanovení vhodných mezinárodních opatření, jež by zajistila dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání zdrojů na volném moři v arktické oblasti, přijat přístup předběžné opatrnosti;

10.  je rozhodným zastáncem toho, aby se další rozvoj komerčního rybolovu v arktické oblasti odehrával v souladu s mezinárodními smlouvami vztahujícími se k této oblasti, včetně smlouvy o Špicberkách z roku 1920, právy veškerých smluvních stran těchto smluv a v souladu s historickými právy na rybolov;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se nová úmluva OSN o ochraně biologické rozmanitosti v oblastech nacházejících se mimo působnost jurisdikce jednotlivých států stala silným a účinným nástrojem a aby byla s to zabezpečit odolnost postupů pro identifikaci, vymezení, správu a zabezpečení chráněných mořských oblastí, a to včetně mořských rezervací;

12.  vyzývá EU, aby se stala vedoucí silou v přijímání opatření bránících neregulovanému rybolovu v Arktidě; je toho názoru, že má k tomu Unie plné právo, neboť členské státy jsou zapojeny do všech úrovní správy arktické oblasti;

13.  zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti mají zásadní význam pro zachování arktických ekosystémů; připomíná, že do vymezování, vytváření a správy těchto oblastí je nezbytné plně zapojit místní komunity;

14.  podporuje stanovisko, že veškerý rozvoj komerčního rybolovu musí být prováděn v souladu se všemi mezinárodními úmluvami, včetně UNCLOS a Dohody OSN o rybích populacích (UNFSA);

15.  vyzývá Komisi, aby pro účely výzkumu Arktidy i nadále pokračovala ve využívání a posilování programu Horizont 2020 a dalších programů financování;

16.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby k podpoře veškerých kroků vedoucích k rozvoji komerčního rybolovu v arktické oblasti, nezbytného monitorování a následných opatření bylo dostupné dostatečné vědecké poradenství;

17.  vyzdvihuje význam deklarace o rybolovu v Arktidě, která byla pěti pobřežními státy Arktidy podepsána v červenci 2015;

18.  vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala veškeré produkty rybolovu, jež budou dostupné na vnitřním trhu a budou pocházet z arktické oblasti, a to s cílem zajistit, aby plně odpovídaly požadavkům stanoveným stávajícími evropskými právními předpisy, zejména pravidly označování produktů;

19.  vyzdvihuje důležitost politiky soudržnosti a nutnost účinněji financovat tyto oblasti ze strany EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	5.12.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Richard Corbett, Linnéa Engström, Carlos Iturgaiz, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Isabelle Thomas, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Jarosław Wałęsa
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Izaskun Bilbao Barandica, José Blanco López, Ole Christensen, Ian Duncan, Anja Hazekamp, Maria Heubuch, Mike Hookem, Verónica Lope Fontagné, Francisco José Millán Mon, Piernicola Pedicini, Maria Lidia Senra Rodríguez

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Date adopted	31.1.2017
Result of final vote	+: –: 0:	111 8 1
Members present for the final vote	Louis Aliot, Francisco Assis, Margrete Auken, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Ivo Belet, Goffredo Maria Bettini, Simona Bonafè, Mario Borghezio, Biljana Borzan, Victor Boştinaru, Paul Brannen, Elmar Brok, Klaus Buchner, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Arnaud Danjean, Angélique Delahaye, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Georgios Epitideios, José Inácio Faria, Knut Fleckenstein, Karl-Heinz Florenz, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Francesc Gambús, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Afzal Khan, Kateřina Konečná, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Urszula Krupa, Eduard Kukan, Giovanni La Via, Ryszard Antoni Legutko, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Barbara Lochbihler, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Alex Mayer, Valentinas Mazuronis, David McAllister, Susanne Melior, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Pavel Poc, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Julia Reid, Michèle Rivasi, Sofia Sakorafa, Daciana Octavia Sârbu, Alyn Smith, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Claudiu Ciprian Tănăsescu, László Tőkés, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Ivo Vajgl, Adina-Ioana Vălean, Hilde Vautmans, Anders Primdahl Vistisen, Damiano Zoffoli
Substitutes present for the final vote	Nedzhmi Ali, Zigmantas Balčytis, Jørn Dohrmann, Fredrick Federley, Neena Gill, Takis Hadjigeorgiou, Mike Hookem, Liisa Jaakonsaari, Peter Jahr, Merja Kyllönen, Javi López, Antonio López-Istúriz White, Gesine Meissner, Norica Nicolai, Urmas Paet, Miroslav Poche, Soraya Post, Gabriele Preuß, Christel Schaldemose, György Schöpflin, Igor Šoltes, Bart Staes, Bodil Valero, Tiemo Wölken, Janusz Zemke, Željana Zovko
Substitutes under Rule 200(2) present for the final vote	Jiří Maštálka, Jens Nilsson, Jasenko Selimovic