DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS

    23.3.2017 - (10728/4/2016 – C8-0104/2017 – 2012/0266(COD)) - ***II

    Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
    Zpravodajka: Glenis Willmott


    Postup : 2012/0266(COD)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A8-0068/2017

    NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS

    (10728/4/2016 – C8-0104/2017 – 2012/0266(COD))

    (Řádný legislativní postup: druhé čtení)

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10728/4/2016 – C8-0104/2017),

    –  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2013[1],

    –  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení[2] k návrhu Komise Evropskému parlamentu a  Radě (COM(2012)0542),

    –  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

    –  s ohledem na článek 67a jednacího řádu,

    –  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0068/2017),

    1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

    2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

    3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

    4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

    5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

    STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

    Postup

    Dne 26. září 2012 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích a o změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 (COM(2012)0542 – C7-0318/2012 – 2012/0266(COD)).

    Parlament dne 2. dubna 2014 přijal postoj v prvním čtení, jednání s Radou však začala až na podzim roku 2015. Dne 5. října 2015 Rada přijala obecný přístup za účelem zahájení jednání s Parlamentem na začátku druhého čtení, která byla započata 13. října 2015 během lucemburského předsednictví.

    Po celkem deseti kolech jednání našel Parlament s Radou politickou shodu za nizozemského předsednictví, a to dne 25. května 2016. Dne 15. června 2016 s dohodnutým textem posléze vyslovila souhlas naprostá většina výboru ENVI. Na základě přijetí dohody ve výboru se jeho předseda ve svém dopise ze dne 16. června 2016, který zaslal předsedovi Výboru stálých zástupců, zavázal doporučit plénu přijetí postoje Rady v prvním čtení bez pozměňovacích návrhů. Po provedení právně-jazykové revize textu přijala Rada svůj postoj v prvním čtení, a  potvrdila tak dohodu ze dne 7. března 2017.

    Obsah

    Evropský regulační systém pro zdravotnické prostředky byl otřesen množstvím skandálů, které byly příkladem existujících slabin a jen zdůraznily naléhavou potřebu vyřešit stávající problémy tohoto rámce. Návrh Komise a následně dohodnutý text nového nařízení, které nahrazuje všechny stávající směrnice, mají za cíl účinně tyto nedostatky řešit a současně zachovat a posílit současný systém schvalování.

    Původní návrh Komise posloužil jako spolehlivý výchozí bod a byl dále posílen následnými pozměňovacími návrhy ze strany Parlamentu a Rady. Nová dodatečná ustanovení a struktury vyplní mezery a zvýší úroveň ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti a zároveň poskytnou jasná pravidla pro úlohy a povinnosti všech činitelů na trhu, aniž by bránily inovacím, které jsou pro tento průmysl tak důležitým prvkem.

    V tomto ohledu by zpravodajka chtěla zdůraznit především následující prvky schváleného textu:

    Zvláštní postup pro určité vysoce rizikové prostředky

    Spolutvůrci právních předpisů představili ustanovení (článek 54) pro kontrolu druhé úrovně, což je zvláštní postup při posuzování shody před certifikací (oddíl 5.1 přílohy IX) pro nejvíce rizikové prostředky v implantabilních zdravotnických prostředcích třídy III a aktivních prostředcích třídy IIb, které podávají nebo odjímají léčivý přípravek. Toto ustanovení rozšiřuje původní návrh Komise na kontrolní mechanismus pro prostředky třídy III. Popsaný postup zahrnuje nezávislé posouzení od zvláštní skupiny odborníků (článek 106). V celkově decentralizovaném systému posuzování shody a certifikací v Evropě má toto nové ustanovení za cíl zajistit, že u nejvíce rizikových prostředků bude existovat dodatečná úroveň dohledu na úrovni EU. Tento dohled bude prováděn odborníky, kteří budou znovu hodnotit zprávy oznámených subjektů ke klinickému hodnocení v případě zmíněných prostředků.

    Odpovědnost výrobců

    Vzhledem k nedávné zkušenosti s vadnými prostředky a k důsledkům pro dotčené uživatele bylo pro Parlament velmi důležité zabývat se v novém regulačním rámci pojištěním odpovědnosti výrobců. Tento prvek však v návrhu Komise chyběl. K tomuto se vztahují i  časté případy, kdy pacienti neměli přístup k relevantním informacím, aby mohli prokázat příčinnou souvislost mezi vadou a škodou, jak požaduje směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky. Za tímto účelem bylo dosaženo kompromisu s Radou, když do článku 10 o povinnostech výrobců bylo přidáno ustanovení, které požaduje, aby výrobci museli mít způsobem, který je přiměřený rizikové třídě, typu prostředku a velikosti podniku, zavedena opatření umožňující poskytnout dostatečné finanční krytí, pokud jde o jejich potenciální odpovědnost podle výše zmíněné směrnice. Navíc byla stanovena další pravidla týkající se toho, jak by měl příslušný orgán usnadňovat poskytování informací osobám, jimž mohl vadný prostředek způsobit poranění.

    Látky, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, a látky s  vlastnostmi, které narušují činnost žláz s vnitřní sekrecí

    Ve svém postoji v prvním čtení Evropský parlament navrhl k ustanovením navrženým Komisí o těchto látkách v příloze I pozměňovací návrh, který vyzýval k úplnému zákazu určitých koncentrací těchto látek v určitých prostředcích, jež byly předmětem značného množství výjimek. Přestože tento úplný zákaz byl kvůli případnému dopadu na dané odvětví a problémům s uplatňováním nepřijatelný jak pro Radu, tak pro Komisi, schválený text významně posiluje původní návrh a otevírá cestu pro podporu výrobců při hledání náhrad za tyto látky, protože povolení pro jejich používání nad určitou koncentraci by bylo možné jen v případě, když výrobce dodá přísně definované odůvodnění (příloha I, oddíl 10.4).

    Klinické sledování a klinické hodnocení – sladění s nařízením EU o klinických hodnoceních

    V návaznosti na stávající ustanovení v současných směrnicích o provádění klinického sledování u zdravotnických prostředků (které je obdobou klinického hodnocení v oblasti léčivých přípravků) nové nařízení stanovuje podrobná ustanovení pro celý proces, včetně jasně definovaných pravidel a povinností pro výrobce, sponzory, zúčastněné subjekty a příslušné orgány (kapitola VI a příloha XV). Vzhledem k tomu, že nařízení o klinických hodnoceních bylo dohodnuto a přijato ještě před nařízením o zdravotnických prostředcích, projednávaný text by měl být co nejvíc sladěný s druhým jmenovaným nařízením, včetně všech ustanovení týkajících se informovaného souhlasu, etických komisí, nezpůsobilých subjektů, nezletilých osob, těhotných žen, transparentnosti a stanovení povinného uplatňování postupu koordinovaného posuzování (kdy vyšetřování probíhá ve více než jednom členském státu) sedm let po datu použitelnosti tohoto nařízení.

    Obnova prostředků pro jedno použití

    V rámci směrnice o zdravotnických prostředcích neexistovala žádná právní ustanovení o obnově použitých zdravotnických prostředků pro jedno použití, kromě povinnosti Komise vypracovat zprávu o této činnosti a v návaznosti na ni předložit, pokud uzná za vhodné, návrh. Vytvoření společných ustanovení o uplatňování rozdílné praxe v členských státech se zdálo náročné, avšak tvůrci právních předpisů našli společné řešení, jež je podporováno i Komisí a které úplně poprvé reguluje praktiky, stanovuje povinnosti a zajišťuje úroveň bezpečnosti v oblasti použití obnovených prostředků. Schválený text stanovuje, že obnova je povolena pouze v případě, že je také povolena v rámci vnitrostátního práva a je v souladu s článkem 17 současného nařízení. Členské státy však mohou nad rámec těchto ustanovení tuto činnost na svém území dále omezit nebo zakázat. Obnovitelé prostředků by měli být považováni za výrobce obnoveného prostředku a měli by převzít povinnosti výrobců. Za určitých okolností mohou členské státy stanovit výjimky z těchto pravidel pro prostředky obnovované v rámci zdravotnických zařízení. Komise má za úkol pro obnovu prostředků pro jedno použití vypracovat společné specifikace.

    Ustanovení o oznámených subjektech

    Jednou z hlavních změn starého systému je posílení ustanovení o určování, organizaci, monitorování a odborných znalostech oznámených subjektů, které provádějí posuzování shody a certifikace všech prostředků na trhu Unie. Veškerými aspekty těchto postupů se zabývá kapitola IV a příloha VII. Některá z dalších ustanovení předložených Parlamentem a schválených Radou se týkají trvalé dostupnosti dostatečného počtu administrativních, technických a vědeckých pracovníků oznámených subjektů, aby byly schopny úspěšně vykonávat aktivity posuzování shody. Společné posouzení při určení, neustálé monitorování a každoroční opětovné posouzení oznámených subjektů včetně auditů na místě a  neohlášených návštěv je dalším opatřením, jak zajistit nepřetržitou kvalitu odborných znalostí a dodržování zákonných požadavků u všech oznámených subjektů v Unii. Mělo by být zdůrazněno, že povinnost oznámených subjektů provádět v místě výroby neohlášené inspekce přestavuje v rámci nové legislativy velké zlepšení. U vysoce rizikových prostředků už nadále nestačí kontrolovat doklady, ale kontroly musí probíhat přímo na místě. Toto je podle názoru zpravodajky nejdůležitějším zlepšením, které v budoucnu pomůže předcházet skandálům. V neposlední řadě, aby byly zajištěny rovné podmínky a transparentnost mezi všemi oznámenými subjekty v různých členských státech, požaduje nové ustanovení navržené Parlamentem po schválených subjektech, aby vytvořily seznamy standardních poplatků, které si účtují za postupy posuzování shody, a tyto seznamy zpřístupnily veřejnosti.

    Vigilance a dozor po uvedení na trh

    Kromě posilování povolovacích postupů je jedním z klíčových pilířů nového návrhu zlepšení celého systému vysledovatelnosti prostředků, vigilance a dozoru po uvedení na trh s cílem zajistit neustálé monitorování a rychlou reakci v případě problémů (kapitola VII). Kromě návrhu Komise spolutvůrci právních předpisů zavedli pro výrobce povinnost u každého prostředku přiměřeně jeho rizikové třídě naplánovat, zavést, zdokumentovat, uplatňovat, udržovat a aktualizovat systém dozoru po uvedení na trh za účelem shromažďování, zaznamenávání a analyzování veškerých relevantních údajů týkajících se bezpečnosti prostředku po celou dobu jeho životnosti. Podobně jako tomu je u léčivých přípravků, byly zavedeny pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti pro všechny rizikové třídy až na třídu I. U vyšších rizikových tříd musí být tyto zprávy aktualizovány nejméně jednou ročně. Spolutvůrci právních předpisů rovněž ukládají členským státům povinnost zavést opatření potřebná k tomu, aby zdravotničtí pracovníci, uživatelé a pacienti byli oprávněni a podporováni k tomu, aby za využití harmonizovaných formátů na vnitrostátní úrovni ohlašovali podezření na závažné nežádoucí incidenty.

    Doporučení

    Vzhledem k tomu, že postoj Rady v prvním čtení je v souladu s dohodou, jíž bylo dosaženo při interinstitucionálních jednáních, zpravodajka doporučuje, aby byl text přijat bez pozměňovacích návrhů.

    POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    Název

    Nařízení o zdravotnických prostředcích a změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009

    Referenční údaje

    10728/4/2016 – C8-0104/2017 – 2012/0266(COD)

    Datum prvního čtení EP – P číslo

    2.4.2014                     T7-0266/2014

    Návrh Komise

    COM(2012)0542 - C7-0318/2012

    Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení postoje Rady v prvním čtení

    16.3.2017

    Věcně příslušný výbor

           Datum oznámení na zasedání

    ENVI

    16.3.2017

     

     

     

    Zpravodajové

           Datum jmenování

    Glenis Willmott

    16.10.2012

     

     

     

    Projednání ve výboru

    20.3.2017

     

     

     

    Datum přijetí

    21.3.2017

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    54

    3

    1

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Josu Juaristi Abaunz, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Peter Liese, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Nikolay Barekov, Nicola Caputo, Stefano Maullu, Gesine Meissner, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

    Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

    Jan Keller, Arne Lietz

    Datum předložení

    23.3.2017

    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    54

    +

    ALDE

    Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Gesine Meissner, Frédérique Ries, Nils Torvalds

    ECR

    Nikolay Barekov, Ian Duncan, Julie Girling, Urszula Krupa

    EFDD

    Piernicola Pedicini

    GUE/NGL

    Stefan Eck, Josu Juaristi Abaunz, Kateřina Konečná, Estefanía Torres Martínez

    NI

    Zoltán Balczó

    PPE

    Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, György Hölvényi, Giovanni La Via, Peter Liese, Stefano Maullu, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean

    S&D

    Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jan Keller, Arne Lietz, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Damiano Zoffoli

    Verts/ALE

    Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Michèle Rivasi, Davor Škrlec

    3

    -

    EFDD

    Julia Reid

    ENF

    Mireille D’Ornano, Sylvie Goddyn

    1

    0

    PPE

    Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

    Význam zkratek:

    +  :  pro

    -  :  proti

    0  :  zdrželi se