– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0687),
– s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0464/2016),
– s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená nizozemským senátem, nizozemskou poslaneckou sněmovnou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na další příspěvky českého senátu, německé spolkové rady, španělského parlamentu a portugalského parlamentu ohledně návrhu legislativního aktu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(3),
– s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 30. srpna 2016 o státní podpoře SA.38373 (2014/C) (ex 2014/NN) (ex 2014/CP), kterou poskytlo Irsko společnosti Apple, a na probíhající šetření Komise zabývající se podporou, kterou údajně poskytlo Lucembursko společnostem McDonald´s a Amazon,
– s ohledem na probíhající práci vyšetřovacího výboru pro prošetření údajného porušování a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky,
– s ohledem na článek 78c jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0134/2017),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(4) Směrnice (EU) 2016/1164 zavádí rámec pro řešení případů uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu.
(4) Směrnice (EU) 2016/1164 sice zavádí první rámec pro řešení případů uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu, neodstraňuje však tento jev komplexně a systematicky a její oblast působnosti je omezena na Unii.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(4a)Význam iniciativy BEPS zdůraznili rovněž vedoucí představitelé skupiny G20 na svém setkání v Petrohradě ve dnech 5. a 6. září 2013, kteří vydali prohlášení, v němž vyjadřují naději, že se podaří zajistit, aby zisky byly zdaňovány tam, kde je provozována hospodářská činnost, z níž zisk pochází, a kde vzniká hodnota. V praxi by to vyžadovalo zavedení jednotného zdanění včetně vzorce pro rozdělení daňových příjmů mezi dotyčné státy. Tohoto cíle nebylo dosaženo.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(5) Je nezbytné stanovit pravidla, která hybridní nesoulady komplexním způsobem neutralizují. Jelikož se směrnice (EU) 2016/1164 zabývá pouze uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi systémy daně z příjmu právnických osob členských států, vydala Rada ECOFIN dne 20. června 2016 prohlášení, v němž žádá Komisi, aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkající se BEPS v akční oblasti č. 2 a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2016.
(5) Je velmi důležité stanovit pravidla, která by hybridní nesoulady a nesoulady týkající se poboček komplexním způsobem neutralizovala. Jelikož se směrnice (EU) 2016/1164 zabývá pouze uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi systémy daně z příjmu právnických osob členských států, vydala Rada ECOFIN dne 20. června 2016 prohlášení, v němž žádá Komisi, aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkající se BEPS v akční oblasti č. 2 a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2016.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(5a)Dopady uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu je třeba posoudit i z hlediska rozvojových zemí, přičemž Unie a členské státy by se měly snažit tyto země při řešení uvedených dopadů podpořit.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(6) Vzhledem k tomu, [mimo jiné je to zmíněno ve 13. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2016/1164,] že je zcela zásadní dále se zabývat i jinými hybridními nesoulady, jako jsou hybridní nesoulady spojené se stálými provozovnami, je nezbytné, aby tyto nesoulady také řešila uvedená směrnice.
(6) Vzhledem k tomu, [mimo jiné je to zmíněno ve 13. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2016/1164] že je zcela zásadní dále se zabývat i jinými hybridními nesoulady, jako jsou hybridní nesoulady spojené se stálými provozovnami, včetně nezohledněných stálých provozoven, je nezbytné, aby směrnice (EU) 2016/1164 řešila i tyto nesoulady. Při řešení těchto nesouladů by se mělo přihlédnout k doporučeným pravidlům obsaženým v dokumentu OECD předloženém k veřejné diskuzi ze dne 22. srpna 2016, který se týká akce BEPS č. 2 - Nesoulady plynoucí z uspořádání poboček.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(7) V zájmu stanovení komplexního rámce, který bude v souladu se zprávou OECD v oblasti BEPS o uspořádáních vedoucích khybridnímu nesouladu, je zásadní, aby směrnice (EU) 2016/1164 rovněž obsahovala pravidla pro hybridní převody, dovážené nesoulady a nesoulady z dvojí rezidence, aby daňoví poplatníci nemohli zneužívat zbývající mezery v předpisech.
(7) V zájmu stanovení rámce, který by byl v souladu se zprávou OECD v oblasti BEPS o uspořádáních vedoucích khybridnímu nesouladu a který by byl neméně účinný, je zásadní, aby směrnice (EU) 2016/1164 rovněž obsahovala pravidla pro hybridní převody a dovážené nesoulady a řešila úplné spektrum dvojích odpočtů, aby daňoví poplatníci nemohli zneužívat zbývající mezery v předpisech. Tato pravidla by se měla v maximální možné míře standardizovat a koordinovat mezi členskými státy. Členské státy by měly zvážit zavedení sankcí vůči daňovým poplatníkům, kteří zneužívají hybridní nesoulady.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(7a)Je třeba stanovit pravidla, která by ukončila využívání různých daňových účtovacích období v jednotlivých jurisdikcích, které vede k nesouladům daňových výsledků. Členské státy musí zajistit, aby daňoví poplatníci deklarovali platbu ve všech příslušných jurisdikcích v přiměřené časové lhůtě. Vnitrostátní orgány by měly navíc posoudit veškeré důvody, které za těmito hybridními nesoulady stojí, a vyplnit tak případné mezery a zakázat agresivní daňové plánování, místo toho, aby se soustředily pouze na získání daňových příjmů.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(8) Jelikož směrnice (EU) 2016/1164 obsahuje pravidla týkající se hybridních nesouladů mezi členskými státy, je vhodné do ní zahrnout pravidla pro hybridní nesoulady s třetími zeměmi. Tato pravidla by se pak měla vztahovat na všechny daňové poplatníky podléhající dani z příjmů právnických osob v členském státě, včetně stálých provozoven subjektů, které jsou rezidenty ve třetích zemích. Je nezbytné zachytit všechna uspořádání vedoucí k hybridnímu nesouladu, u nichž alespoň jedna ze stran je poplatníkem daně z příjmu právnických osob v některém členském státě.
(8) Jelikož směrnice (EU) 2016/1164 obsahuje pravidla týkající se hybridních nesouladů mezi členskými státy, je vhodné do ní zahrnout pravidla pro hybridní nesoulady s třetími zeměmi. Tato pravidla by se pak měla vztahovat na všechny daňové poplatníky podléhající dani z příjmů právnických osob v členském státě, včetně stálých provozoven subjektů, které jsou rezidenty ve třetích zemích. Je nezbytné zachytit všechny hybridní nesoulady či související uspořádání, u nichž alespoň jedna ze stran je poplatníkem daně z příjmu právnických osob v některém členském státě.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(9) Pravidla pro hybridní nesoulady byměla řešit situace nesouladu vyplývající z rozdílných daňových pravidel dvou (či více) jurisdikcí. Pravidla by však neměla ovlivnit obecné rysy daňového systému příslušné jurisdikce.
(9) Je velmi důležité, aby se pravidla pro hybridní nesoulady uplatňovala automaticky v případě všech přeshraničních plateb, které byly odečteny v zemi plátce, aniž bymusel být prokázán motiv vyhýbání se daňovým povinnostem, a aby se řešily situace nesouladu vyplývající z dvojích odpočtů, konfliktů v právní kvalifikaci finančních nástrojů, plateb a subjektů nebo z konfliktů při rozdělování plateb. Jelikož by hybridní nesoulady mohly vést k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí dané platby do danitelných příjmů, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotyčný členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží daňovému poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(9a)K nesouladům spojeným se stálými provozovnami dochází, pokud rozdíly mezi pravidly, která platí v jurisdikci stálé provozovny a v jurisdikci rezidence pro rozdělování příjmů a výdajů mezi různé složky téhož subjektu, vedou k nesouladu v daňových výsledcích. Patří sem i ty případy, kdy nesouladný výsledek vzniká kvůli tomu, že v důsledku uplatnění práva jurisdikce pobočky není zohledněna určitá stálá provozovna. Tyto nesouladné výsledky by mohly vést k nezdanění dané platby bez jejího zahrnutí do zdanitelných příjmů, k dvojímu odpočtu nebo odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů, a proto by měly být odstraněny. V případě nezohledněných stálých provozoven by měl příjem, který by byl jinak přiřazen stálé provozovně, zahrnout do zdanitelných příjmů členský stát, jehož je daňový poplatník rezidentem.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(10)Pro zajištění proporcionality je nutné řešit pouze případy, kdy využití hybridních nesouladů vyvolává značné riziko vyhýbání se daňovým povinnostem. Je proto vhodné zabývat se uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi daňovým poplatníkem a jeho přidruženými podniky a hybridními nesoulady v důsledku strukturovaných uspořádání, jichž je daňový poplatník součástí.
vypouští se
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(11)Aby měla definice „přidruženého podniku“ pro účely pravidel pro hybridní nesoulady dostatečný záběr, měla by zahrnovat také subjekt, který je pro účetní účely součástí téže konsolidované skupiny, podnik, ve kterém má daňový poplatník významný vliv na řízení, a naopak i podnik, který má významný vliv na řízení daňového poplatníka.
vypouští se
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(12)Nesoulady, které souvisejí zejména s hybridností subjektů, by měly být řešeny pouze tehdy, kdy jeden z přidružených podniků má – přinejmenším – účinnou kontrolu nad ostatními přidruženými podniky. Proto by v těchto případech mělo být požadováno, aby účast daňového poplatníka nebo jiného přidruženého podniku v přidruženém podniku či účast přidruženého podniku v daňovém poplatníkovi ve formě hlasovacích práv, vlastnictví kapitálu nebo nároku na vytvořený zisk činila 50 procent nebo více.
vypouští se
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(15) Jelikož nesoulady z hybridních subjektů zahrnující třetí země mohou vést k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotčený členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.
(15) Jelikož nesoulady z hybridních subjektů zahrnující třetí země vedou v několika případech k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotčený členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(17) Hybridní převody mohou vést k odlišnému daňovému zacházení v případě, kdy v důsledku převodu finančního nástroje v rámci strukturovaného uspořádání se s podkladovým výnosem z tohoto nástroje zachází tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání. Podkladový výnos je příjem související s převedeným nástrojem a z něj plynoucí. Toto odlišné daňové zacházení může vést k odpočtu bez zahrnutí nebo k daňové úlevě ve dvou různých jurisdikcích ve vztahu k téže dani vybrané srážkou u zdroje. Takovéto nesoulady by proto měly být odstraněny. V případě odpočtu bez zahrnutí by se měla použít stejná pravidla jako pro neutralizaci nesouladu z hybridního finančního nástroje nebo z hybridního subjektu vedoucího k odpočtu bez zahrnutí. V případě dvojí daňové úlevy by dotčený členský stát měl omezit prospěch z této úlevy poměrně k čistému zdanitelnému příjmu souvisejícímu s podkladovým výnosem.
(17) Hybridní převody mohou vést k odlišnému daňovému zacházení v případě, kdy v důsledku převodu finančního nástroje se s podkladovým výnosem z tohoto nástroje zachází tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání. Podkladový výnos je příjem související s převedeným nástrojem a z něj plynoucí. Toto odlišné daňové zacházení může vést k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelného příjmu nebo k daňové úlevě ve dvou různých jurisdikcích ve vztahu k téže dani vybrané srážkou u zdroje. Takovéto nesoulady by proto měly být odstraněny. V případě odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelného příjmu by se měla použít stejná pravidla jako pro neutralizaci nesouladu z hybridního finančního nástroje nebo z hybridního subjektu vedoucího k tomuto odpočtu. V případě dvojí daňové úlevy by dotyčný členský stát měl omezit prospěch z této úlevy v poměru k čistému zdanitelnému příjmu souvisejícímu s podkladovým výnosem.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(19) Dovážené nesoulady přesouvají účinek hybridního nesouladu mezi stranami ve třetích zemích do jurisdikce členského státu prostřednictvím nehybridního nástroje, čímž narušují účinnost pravidel, která hybridní nesoulady neutralizují. Odčitatelná platba v členském státě může sloužit k financování výdajů v rámci strukturovaného uspořádání zahrnujícího hybridní nesoulad mezi třetími zeměmi. Aby se těmto dováženým nesouladům zabránilo, je zapotřebí zavést pravidla, která neumožní odpočet platby, pokud je odpovídající příjem z této platby přímo nebo nepřímo kompenzován odpočtem, který vyplývá z uspořádání vedoucího k hybridnímu nesouladu a v jeho důsledku k dvojímu odpočtu nebo odpočtu bez zahrnutí mezi třetími zeměmi.
(19) Dovážené nesoulady přesouvají účinek hybridního nesouladu mezi stranami ve třetích zemích do jurisdikce členského státu prostřednictvím nehybridního nástroje, čímž narušují účinnost pravidel, která hybridní nesoulady neutralizují. Odčitatelná platba v členském státě může sloužit k financování výdajů v rámci strukturovaného uspořádání zahrnujícího hybridní nesoulad mezi třetími zeměmi. Aby se těmto dováženým nesouladům zabránilo, je zapotřebí zavést pravidla, která neumožní odpočet platby, pokud je odpovídající příjem z této platby přímo nebo nepřímo kompenzován odpočtem, který vyplývá z hybridního nesouladu nebo podobného uspořádání a v jeho důsledku dochází k dvojímu odpočtu nebo odpočtu mezi třetími zeměmi bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(21) Cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti uspořádáním vedoucím k hybridnímu nesouladu. Tohoto cíle nemohou členské státy jednající samostatně uspokojivě dosáhnout, jelikož vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze opakovala stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Neefektivita a deformace vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření by tak nadále přetrvávaly. Mělo by to za následek nedostatek koordinace. Uvedeného cíle může být vzhledem k přeshraniční povaze uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu a potřebě přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření vsouladu se zásadou subsidiarity, jak to stanoví článek 5 Smlouvy oEvropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. Stanovením požadované úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základního stupně koordinace v rámci Unie, který je nezbytný k naplnění jejích cílů.
(21) Cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti hybridním nesouladům. Tohoto cíle nemohou členské státy jednající samostatně uspokojivě dosáhnout, jelikož vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze rozšířila stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Nadále by tak přetrvávala neefektivita a deformace vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření. Mělo by to za následek nedostatek koordinace. Uvedeného cíle může být vzhledem k přeshraniční povaze hybridních nesouladů a potřebě přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie by proto mohla vsouladu se zásadou subsidiarity přijmout opatření, jak to stanovuje článek 5 Smlouvy oEvropské unii, a v souvislosti se zdaňováním nadnárodních společností zaujmout jednotný přístup namísto přístupu, kdy jsou zdaňovány jednotlivé subjekty. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. Stanovením požadované úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základního stupně koordinace v rámci Unie, který je nezbytný k naplnění jejích cílů.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(21a)Za účelem zajištění jasného a účinného uplatňování směrnice je třeba poukázat na její provázanost se závěrečnou zprávou OECD z roku 2015 o neutralizaci účinků uspořádání vedoucích k hybridním nesouladům, akční oblast č. 2.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(23) Komise by měla čtyři roky po vstupu této směrnice vplatnost zhodnotit její provádění a podat o něm Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné,
(23) Komise by měla každé tři roky po vstupu této směrnice vplatnost zhodnotit její uplatňování a podat o něm Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
(23a)S cílem bojovat proti uspořádáním vedoucím k hybridním nesouladům a zajistit jednotné uplatňování směrnice (EU) 2016/1164 by měly být členské státy povinny vyměňovat si veškeré důležité důvěrné informace a osvědčené postupy.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
-1)V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„Článek -9a se použije rovněž na všechny subjekty, s nimiž členský stát zachází pro daňové účely jako s transparentními.“
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 4 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
a)v bodě 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
vypouští se
„Pro účely článku 9 se přidruženým podnikem rozumí rovněž subjekt, který je součástí téže konsolidované skupiny pro účely účetního výkaznictví jako daňový poplatník, podnik, ve kterém má daňový poplatník významný vliv na řízení, nebo podnik, který má významný vliv na řízení daňového poplatníka. Pokud se nesoulad týká hybridního subjektu, je definice přidruženého podniku upravena tak, že se požadavek 25 procent nahrazuje požadavkem 50 procent;“;
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a a (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 4 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
aa)v bodě 4 se zrušuje třetí pododstavec;
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – návětí
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
„9) „hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a přidruženým podnikem nebo strukturované uspořádání mezi stranamiv různých daňových jurisdikcích, kdy rozdíly v právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo subjektunebo vzacházení s komerční přítomností ve formě stálé provozovny vedou k některému z těchto výsledků:
„9) „hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a dalším subjektem, kdy rozdíly v právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo platby provedenévjeho rámci nebo výsledek rozdílů při uznávání uskutečněných plateb nebo plateb, výdajů či ztrát způsobených hybridním subjektem nebo stálou provozovnou nebo výsledek rozdílůvuznávání pomyslné platby uskutečněné mezi dvěma složkami téhož daňového poplatníkanebo vuznávání komerční přítomnosti ve formě stálé provozovny vedou k některému z těchto výsledků:
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. b
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
b) k odpočtu platby od základu daně v jurisdikci, v níž má daná platba svůj zdroj, bez odpovídajícího zahrnutí téže platby pro daňové účely v druhé jurisdikci („odpočet bez zahrnutí“);
b) k odpočtu platby od základu daně v jakékoli jurisdikci, v níž se daná platba považuje za uskutečněnou („jurisdikce plátce“), bez odpovídajícího zahrnutí téže platby pro daňové účely v jakékoli další jurisdikci, v níž se platba považuje za obdrženou („jurisdikce příjemce“) („odpočet bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů“);
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. c
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
c) k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, bez odpovídajícího zahrnutí týchž příjmů pro daňové účely v druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí“) v případě rozdílného zacházení s komerční přítomností ve formě stálé provozovny.
c) k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, bez odpovídajícího zahrnutí týchž příjmů pro daňové účely v druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů“) v případě rozdílného uznávání komerční přítomností ve formě stálé provozovny.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
ca)k platbě hybridnímu subjektu nebo stálé provozovně, která vede k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů, pokud lze nesoulad přisoudit rozdílům v uznávání plateb uskutečněných ve prospěch stálé provozovny nebo hybridního subjektu;
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. c b (nové)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
cb)k platbě, která vede k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů v důsledku platby ve prospěch nezohledněné stálé provozovny;
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
K hybridnímu nesouladu dochází pouzev tom rozsahu, v jakém tatáž odečtená platba, vynaložené výdaje nebo vzniklé ztráty ve dvou jurisdikcích převyšují částku příjmů, které jsou zahrnuty do základu daně v obou jurisdikcích a které lze přiřadit témuž zdroji.
K hybridnímu nesouladu, který je výsledkem rozdílůvuznávání plateb, výdajů nebo ztrát způsobených hybridním subjektem či stálou provozovnou nebo rozdíly v uznávání pomyslné platby uskutečněné mezi dvěma složkami téhož daňového poplatníka, dochází, pouze pokud se výsledný odpočet ve zdrojové jurisdikci zahrnedopoložky, která není obsažená v obou jurisdikcích, v nichž došlo k nesouladu. Avšak v případě, že platba, která vede k tomuto hybridnímu nesouladu, vede rovněž k hybridnímu nesouladu, který lze připsat rozdílům v právní kvalifikaci finančního nástroje nebo platby provedené v jeho rámci nebo který je výsledkem rozdílů v uznávání plateb uskutečněných ve prospěch hybridního subjektu nebo stálé provozovny, k hybridnímu nesouladu dochází, pouze pokud platba vede k odpočtu bez jejího zahrnutí do zdanitelného příjmu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 3 – návětí
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
Hybridní nesoulad zahrnuje taktéž převod finančního nástroje v rámci strukturovaného uspořádání, jehož je daňový poplatník součástí, kdy se s podkladovým výnosem z převedeného finančního nástroje zachází pro daňové účely tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání, přičemž tyto strany jsou pro daňové účely rezidenty v různých jurisdikcích, a dochází k některému z těchto výsledků:
Hybridní nesoulad zahrnuje taktéž převod finančního nástroje, jehož je daňový poplatník součástí, kdy se s podkladovým výnosem z převedeného finančního nástroje zachází pro daňové účely tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání, přičemž tyto strany jsou pro daňové účely rezidenty v různých jurisdikcích, a dochází k některému z těchto výsledků:
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b a (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
ba)doplňuje se nové písmeno, které zní:
„9a) „hybridním subjektem“ jakýkoli subjekt či uspořádání, jež jsou podle práva jedné jurisdikce považovány pro daňové účely za osobu a s jejichž příjmy či výdaji se podle práva jiné jurisdikce zachází jako s příjmy či výdaji jedné nebo více jiných osob;“
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b b (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 b (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
bb)doplňuje se nové písmeno, které zní:
„9b) „nezohledněnou stálou provozovnou“ jakékoli uspořádání, které podle práva jurisdikce ústředí dává vzniknout stálé provozovně, zatímco podle práva jurisdikce, v níž se stálá provozovna nachází, nedává vzniknout stálé provozovně;“
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 11
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
11)„strukturovaným uspořádáním“ uspořádání spojené s hybridním nesouladem, kde je nesoulad cenově zakomponován do podmínek tohoto uspořádání, nebo uspořádání, jehož účelem je vyvolat hybridní nesoulad, pokud nelze rozumně očekávat, že daňový poplatník nebo přidružený podnik o hybridním nesouladu nevěděl a nepodílel se na hodnotě daňové výhody z hybridního nesouladu vyplývající.
vypouští se
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c a (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 11 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
ca)doplňuje se nové písmeno, které zní:
„11a)„jurisdikcí plátce“ jurisdikce, v níž je usazen hybridní subjekt nebo stálá provozovna nebo v níž se platba považuje za uskutečněnou.“
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
1. V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy vede k dvojímu odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát, proběhne odpočet pouze v členském státě, ve kterém má tato platba svůj zdroj,byly vynaloženy výdaje nebo vznikly ztráty.
1. Pokud hybridní nesoulad vede k dvojímu odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát, odpočet v členském státě, který je jurisdikcí investora,se odepře.
Pokud hybridní nesoulad zahrnující třetí zemi vede k dvojímu odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát, odepře dotyčný členský stát odpočet této platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila třetí země.
V případě, že odpočet není odepřen v jurisdikci investora, odepře jej jurisdikce plátce. Pokud je do případu zapojena třetí země, musí skutečnost, že tato třetí země odpočet odepřela, dokázat daňový poplatník.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 2
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
2. V rozsahu, vjakém hybridní nesoulad mezi dvěma členskými státy vede k odpočtu bez zahrnutí, odepře členský stát plátce odpočet této platby.
2. Pokud vede hybridní nesoulad k odpočtu bez zahrnutí platby do zdanitelného příjmu, odpočet se v členském státě, jenž je jurisdikcí plátce této platby, odepře. Není-li odpočet v jurisdikci plátce odepřen, dotyčný členský stát požádá daňového poplatníka, aby zahrnul výši platby, která by jinak dala vzniknout nesouladu, do příjmů v jurisdikci příjemce.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad zahrnující třetí zemi vede k odpočtu bez zahrnutí:
i)pokud má platba svůj zdroj v členském státě, tento členský stát odpočet odepře, nebo
ii)pokud má platba svůj zdroj ve třetí zemi, uloží dotčený členský stát daňovému poplatníkovi, aby tuto platbu zahrnul do základu daně, pokud již daná třetí země odpočet neodepřela nebo neuložila povinnost platbu zahrnout.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 3
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
3. V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy spojený se stálou provozovnou vede k nezdanění bez zahrnutí, uloží členský stát, v němž je daňový poplatník rezidentem pro daňové účely, daňovému poplatníku,aby do základu daně zahrnul příjem přičítaný stálé provozovně.
3. Pokud se hybridní nesoulad týká příjmů nezohledněné stálé provozovny, které nejsou předmětem daně v členském státě, jehož je daňový poplatník rezidentem pro daňové účely, vyžaduje tento členský stát od daňového poplatníka zahrnutí příjmu, který by byl jinak přiřazen nezohledněné stálé provozovně, do svých zdanitelných příjmů.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad spojený se stálou provozovnou nacházející se ve třetí zemi vede k nezdanění bez zahrnutí, uloží dotčený členský stát daňovému poplatníku, aby do základu daně zahrnul příjem přičítaný stálé provozovně ve třetí zemi.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
3a.Členské státy odepřou odpočet jakékoli platby daňového poplatníka, pokud jsou na základě této platby přímo nebo nepřímo financovány odpočitatelné výdaje, které dávají vzniknout hybridnímu nesouladu prostřednictvím transakce či série transakcí.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 4
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
4. V rozsahu, v jakém je platba poukázaná daňovým poplatníkem přidruženému podniku ve třetí zemi započtena přímo či nepřímo proti platbě, výdajům nebo ztrátám, které jsou v důsledku hybridního nesouladu odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích mimo Unii, odepře členský stát daňového poplatníka odpočet platby poukázané daňovým poplatníkempřidruženému podniku ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet platby, výdajů nebo ztrát, které by byly odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích.
4. Pokud je platba poukázaná daňovým poplatníkem subjektu ve třetí zemi započtena přímo či nepřímo proti platbě, výdajům nebo ztrátám, které jsou v důsledku hybridního nesouladu odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích mimo Unii, odepře členský stát daňového poplatníka odpočet platby daňového poplatníka ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet platby, výdajů nebo ztrát, které by byly odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 5
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
5. V rozsahu, v jakém je odpovídající zahrnutí odčitatelné platby poukázané daňovým poplatníkem přidruženému podniku ve třetí zemi započteno přímo či nepřímo proti platbě, která v důsledku hybridního nesouladu není příjemcem platby zahrnuta do jeho základu daně, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby poukázané daňovým poplatníkem přidruženému podniku ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet nezahrnuté platby.
5. Pokud je odpovídající zahrnutí odčitatelné platby daňového poplatníka ve třetí zemi započteno přímo či nepřímo proti platbě, která v důsledku hybridního nesouladu není příjemcem platby zahrnuta do jeho základu daně, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby daňového poplatníka ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet nezahrnuté platby.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Směrnice (EU) 2016/1164
Článek -9 a (nový)
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
3a)Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek -9a
Reverzní hybridní nesoulady
Jestliže jeden či více přidružených nerezidentských subjektů vlastnících podíl na zisku v hybridním subjektu, který je registrován nebo usazen v členském státě, má sídlo v jurisdikci či jurisdikcích, v nichž je daný hybridní subjekt považován za osobu povinnou k dani, považuje se tento hybridní subjekt za rezidenta daného členského státu a jeho příjem se zdaňuje, pokud není jinak zdaňován podle práva daného členského státu nebo kterékoli jiné jurisdikce.“
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 a – odst. 1
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
V rozsahu, v jakém jsou platba, výdaje nebo ztráty daňového poplatníka, který je pro daňové účely rezidentemv členském státě i třetí zemi, v souladu s právními předpisy uvedeného členského státu a třetí země v obou jurisdikcích odčitatelné od základu daně a tato platba, výdaje nebo ztráty mohou být v členském státě daňového poplatníka započtenyproti zdanitelnému příjmu, který není ve třetí zemizahrnut do základu daně,odepře členský stát daňového poplatníka odpočet této platby, výdajů nebo ztrát, ledaže tak již učinila třetí země.
Pokud je platba, výdaje nebo ztráty daňového poplatníka, který je pro daňové účely rezidentemv členském státě itřetí zemi, v souladu s právními předpisy příslušného členského státu a třetí země, odčitatelná od zdanitelného základu v obou jurisdikcích a tato platba, výdaje nebo ztráty mohou být v členském státě daňového poplatníka započteny proti zdanitelnému příjmu, který není ve třetí zemi zahrnut do základu daně, odepře členský stát daňového poplatníka odpočet této platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila příslušná třetí země. Toto odepření odpočtu platby platí také v situacích, kdy je daňový poplatník pro daňové účely „bez státní příslušnosti“. Skutečnost, že třetí země odepřela odpočet platby, výdajů nebo ztráty, musí prokázat daňový poplatník.
Po prostudování návrhu, kterým se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi, se zpravodaj domnívá, že Komise předložila návrh, který skutečně omezuje možnosti, jak by se právnické osoby mohly vyhýbat daňovým povinnostem.
Mezinárodní daňové problémy jsou v posledních letech v rámci politických programů oprávněně na jednom z předních míst. Stále rychlejší globalizace, digitalizace a integrace vnitrostátních hospodářství a trhů odhalila nedostatky platných předpisů, čímž vznikl prostor pro erozi základu daně a přesouvání zisku (BESP). Organizace OECD a skupina zemí G20 v návaznosti na to přijaly v září 2013 patnáctibodový akční plán, jehož cílem je bojovat proti BESP. V roce 2015 byla zveřejněna závěrečná zpráva o akční oblasti č. 2 – neutralizace účinků hybridních uspořádání využívajících nesouladu mezi daňovými systémy.
V rámci uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu se využívá rozdílů v daňovém zacházení se subjektem či nástrojem podle právních předpisů dvou nebo více daňových jurisdikcí za účelem dosažení dvojího nezdanění. Takováto uspořádání jsou často vytvářena s jediným cílem, a sice snížit míru zdanění právnických osob, což má za následek výraznou erozi základů daně z příjmů právnických osob v EU. Je tudíž třeba vytvořit předpisy proti takovýmto uspořádáním.
Směrnice Rady, kterou se stanovují pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem“), obsahuje pravidla týkající se hybridních nesouladů, která podchycují jejich nejčastější formy, avšak pouze na území EU. Článek 9 uvedené směrnice se zabývá hybridními nesoulady plynoucími z rozdílů v právní kvalifikaci subjektu nebo finančního nástroje, které vznikají mezi daňovým poplatníkem v jednom členském státě a přidruženým podnikem v jiném členském státě nebo ze strukturovaného uspořádání mezi stranami v členských státech.
Daňoví poplatníci v EU však také využívají hybridních nesouladů ke snížení své celkové daňové povinnosti v EU, a to prostřednictvím přeshraničních struktur zahrnujících třetí země. Rada ECOFIN proto vydala stanovisko k hybridním nesouladům, které bylo součástí závěrečného kompromisního znění návrhu směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem schváleného 20. června 2016. Žádá v něm Komisi, „aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkající se BEPS v akční oblasti č. 2 a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2016.“
V této souvislosti lze nyní ocenit skutečnost, že Komise předložila opatření na řešení hybridních nesouladů zahrnujících i třetí strany. Zpravodaj se dále domnívá, že by se měly řešit i jiné druhy nesouladů obsažené v návrhu Komise, např. hybridní nesoulady spojené se stálými provozovnami, hybridní převody, tzv. dovážené nesoulady a nesoulady z dvojí rezidence, které článek 9 uvedené směrnice neřeší, a to s cílem co nejvíce omezit příležitosti pro erozi základu daně a přesouvání zisku.
Zpravodaj se domnívá, že tento návrh směrnice, který je součást balíčku zahrnujícího znovu předložený návrh na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a návrh na společný základ daně z příjmů právnických osob (CCTB), představuje základní krok v boji proti hybridním nesouladům zahrnujícím třetí země, jehož cílem neutralizovat uspořádání vedoucí k hybridnímu nesouladu.
Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luigi Morgano, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Kay Swinburne, Paul Tang, Ernest Urtasun, Marco Valli, Jakob von Weizsäcker, Steven Woolfe
Náhradníci přítomní při konečném hlasování
Enrique Calvet Chambon, Doru-Claudian Frunzulică, Ildikó Gáll-Pelcz, Thomas Mann, Joachim Starbatty, Nils Torvalds
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování
Carlos Iturgaiz, Bogdan Andrzej Zdrojewski
Datum předložení
31.3.2017
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
44
+
ALDE
Enrique Calvet Chambon, Sylvie Goulard, Nils Torvalds
ECR
Sander Loones, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Joachim Starbatty, Kay Swinburne
ENF
Bernard Monot
GUE/NGL
Marisa Matias
PPE
Burkhard Balz, Markus Ferber, Ildikó Gáll-Pelcz, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Carlos Iturgaiz, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Esther de Lange
S&D
Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Anneliese Dodds, Doru-Claudian Frunzulică, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Luigi Morgano, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker
Verts/ALE
Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun