ZPRÁVA obsahující doporučení Komisi o ochraně zranitelných dospělých osob
3.4.2017 - (2015/2085(INL))
Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Joëlle Bergeron
(Podnět – článek 46 jednacího řádu)
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
obsahující doporučení Komisi o ochraně zranitelných dospělých osob
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 67 odst. 4 a čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 3, který každému zaručuje respektování jeho fyzické a duševní nedotknutelnosti, a článek 21 této listiny týkající se zákazu diskriminace;
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi o právní ochraně dospělých osob: přeshraniční dopady[1],
– s ohledem na hodnocení evropského přínosu ze září 2016, které vypracovala výzkumná služba Evropského parlamentu (PE 581.388),
– s ohledem na Haagskou úmluvu ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob (dále jen „Haagská úmluva“),
– s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 13. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením“),
– s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (99) 4 ze dne 23. února 1999 o zásadách právní ochrany dospělých osob s omezenou právní způsobilostí (dále jen „doporučení R (99) 4 Výboru ministrů Rady Evropy“),
– s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2009)11 ze dne 9. prosince 2009 o zásadách pro trvalé zplnomocnění a dříve vyslovená přání související s omezenou právní způsobilostí (dále jen „doporučení CM/Rec(2009)11 Výboru ministrů Rady Evropy“),
– s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0152/2017),
A. vzhledem k tomu, že je důležité, aby se Unie přiblížila občanům, zabývala se otázkami, které se jich přímo dotýkají, a zaručovala dodržování základních práv, aniž by docházelo k diskriminaci či vyloučení;
B. vzhledem k tomu, že ochrana zranitelných dospělých osob, které uplatňují svou svobodu pohybu v Unii, má v zásadě přeshraniční povahu, a proto se dotýká všech členských států; vzhledem k tomu, že tato problematika dokládá významnou úlohu, kterou mají Unie a Parlament plnit v reakci na problémy a obtíže, s nimiž se setkávají evropští občané při uplatňování svých práv, a to zejména v přeshraničních případech;
C. vzhledem k tomu, že ochrana zranitelných dospělých osob úzce souvisí s dodržováním lidských práv; vzhledem k tomu, že každou zranitelnou dospělou osobu je třeba podobně jako každého evropského občana považovat za nositele práv a osobu způsobilou svobodně, nezávisle a informovaně se v rámci svých schopností rozhodovat, nikoli pouze za pasivního příjemce péče a pozornosti;
D. vzhledem k tomu, že zranitelnost dospělých osob a různé předpisy týkající se jejich právní ochrany nesmí představovat překážky pro uplatňování práva osob na volný pohyb;
E. vzhledem k tomu, že demografický vývoj a prodloužení střední délky života vedly ke zvýšení počtu starších osob, které již nejsou schopny chránit své zájmy kvůli onemocněním souvisejícím s věkem; vzhledem k tomu, že existují také další okolnosti, nezávislé na věku, jako je psychické a fyzické zdravotní postižení, které může být rovněž vrozené, a tyto okolnosti mohou ovlivnit schopnost dospělé osoby starat se o své zájmy;
F. vzhledem k tomu, že problémy se prohloubily v důsledku toho, že vystěhovalé osoby a osoby v důchodovém věku, mezi nimiž jsou zranitelné osoby nebo osoby, které by se zranitelnými mohly stát, se stále více stěhují do jiného členského státu;
G. vzhledem k tomu, že právní předpisy členských států v oblasti soudní příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu opatření na ochranu dospělých osob se navzájem liší; vzhledem k tomu, že odlišnost rozhodného práva a vysoký počet příslušných jurisdikcí mohou mít nepříznivý dopad na právo zranitelných dospělých osob na volný pohyb a pobyt v členském státě, který si zvolily, jakož i odpovídající ochranu jejich majetku v případech, kdy se tento majetek nachází ve více než jednom členském státě;
H. vzhledem k tomu, že nadále přetrvávají rovněž rozdíly mezi právními předpisy členských států v oblasti ochranných opatření, a to navzdory pokroku dosaženému v této oblasti v návaznosti na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (99) 4 o zásadách právní ochrany dospělých osob s omezenou právní způsobilostí;
I. vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012[2] vylučuje osobní stav a způsobilost fyzických osob ze své působnosti;
J. vzhledem k tomu, že Haagská úmluva představuje soubor pravidel mezinárodního práva soukromého, která obzvlášť vhodným způsobem reagují na přeshraniční problémy týkající se zranitelných dospělých osob; vzhledem k tomu, že od přijetí této úmluvy už uplynul dostatek času, přesto ji však ratifikovalo pouze málo členských států; vzhledem k tomu, že toto zpoždění při ratifikaci úmluvy ohrožuje ochranu zranitelných dospělých osob v přeshraniční oblasti v Unii; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné kvůli účinnosti konat na úrovni Unie, aby byla zajištěna přeshraniční ochrana zranitelných dospělých osob;
K. vzhledem k tomu, že zranitelná dospělá osoba je osoba, která dosáhla věku 18 let a která kvůli postižení nebo omezení svých schopností není schopna chránit své zájmy a své vlastnictví, ať už dočasně či trvale;
L. vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti ustanovení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že Unie a všechny členské státy jsou smluvními stranami této úmluvy;
M. vzhledem k tomu, že Unie musí při vytváření svých politik zajistit dodržování zásad subsidiarity a proporcionality;
N. vzhledem k tomu, že cílem činnosti Unie v oblasti ochrany zranitelných dospělých osob musí být především zajistit, aby si orgány členských států vzájemně předávaly ochranná opatření přijatá orgány určitého členského státu ve prospěch zranitelné dospělé osoby, aby tato opatření uznávaly a vykonávaly, včetně šíření a uznávání zplnomocnění, a posílit spolupráci mezi členskými státy v této oblasti;
O. vzhledem k tomu, že „ochrannými opatřeními“ je třeba rozumět zejména opatření uvedená v článku 3 Haagské úmluvy;
P. vzhledem k tomu, že „zplnomocněním pro případ nezpůsobilosti“ je třeba rozumět plnou moc k zastupování udělenou dospělou osobou, jejíž právní způsobilost není omezena, a to buď na základě dohody, nebo jednostranným úkonem; tato plná moc nabývá účinnosti, pokud uvedená dospělá osoba již není schopna chránit své zájmy;
Q. vzhledem k tomu, že jasné a přesné informace o právních předpisech jednotlivých členských států týkajících se omezení právní způsobilosti a ochrany zranitelných dospělých osob by měly být občanům snáze dostupné, aby se s nimi mohli seznámit a sami přijímat informovaná rozhodnutí;
R. vzhledem k tomu, že včasný přístup různých příslušných správních a soudních orgánů k informacím o právní situaci dospělých osob, na které se vztahuje ochranné opatření nebo zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, by mohl zlepšit a posílit ochranu těchto osob;
S. vzhledem k tomu, že vytvoření složek nebo rejstříků správních a soudních rozhodnutí o ochranných opatřeních týkajících se zranitelné dospělé osoby a zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, pokud takové zplnomocnění stanoví vnitrostátní právní přepisy, ve všech členských státech by umožnilo včasný přístup všech příslušných správních a soudních orgánů k informacím o právní situaci dospělých osob, které jsou zranitelné, a zaručilo by vyšší právní jistotu; vzhledem k tomu, že v souladu s právem Unie a právními předpisy členských států v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů by měla být náležitým způsobem zajištěna důvěrnost těchto složek nebo rejstříků;
T. vzhledem k tomu, že ochranná opatření přijatá orgány určitého členského státu by měla být automaticky uznávána v ostatních členských státech; vzhledem k tomu, že aniž jsou dotčeny výše uvedené skutečnosti, mohlo by být nutné zavést důvody pro odmítnutí uznání a výkonu ochranného opatření; vzhledem k tomu, že náležitě vymezené důvody, které by mohly vnitrostátní orgány uvádět s cílem odmítnout uznání a výkonu ochranného opatření přijatého orgány jiného členského státu, by měly být omezeny na ochranu veřejného pořádku v dožádaném státě;
U. vzhledem k tomu, že by mohly být zavedeny účinné mechanismy s cílem zajistit uznávání, registraci a použití zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, které by platily v celé Unii; vzhledem k tomu, že by měl být vytvořen jednotný formulář zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti pro celou Unii, aby bylo zajištěno, že zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti budou účinná ve všech členských státech;
V. vzhledem k tomu, že by měly být zavedeny jednotné formuláře Unie, které by zvýšily informovanost o rozhodnutích o ochraně zranitelných dospělých osob a také předávání, uznávání a výkon těchto rozhodnutí; vzhledem k tomu, že pro účely právní jistoty je třeba, aby každý, kdo zajišťuje ochranu osoby nebo majetku zranitelné dospělé osoby, mohl na požádání v přiměřené lhůtě získat potvrzení o svém postavení, statusu a pravomocech, které jsou mu svěřeny.
W. vzhledem k tomu, že rozhodnutí vydané v určitém členském státě, které je vykonatelné v tomto členském státě, by mělo být vykonatelné i v ostatních členských státech, aniž by bylo nezbytné prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí;
X. vzhledem k tomu, že by bylo vhodné zavést mechanismy spolupráce mezi členskými státy na podporu a usnadnění komunikace mezi příslušnými orgány a předávání a výměny informací týkajících se zranitelných dospělých osob; vzhledem k tomu, že určení ústředního orgánu v každém členském státě, jak stanoví Haagská úmluva, by mohlo vhodným způsobem přispět k tomuto cíli;
Y. vzhledem k tomu, že určitá ochranná opatření orgánů členského státu týkající se zranitelné dospělé osoby, zejména umístění dospělé osoby do zařízení nacházejícího se v jiném členském státě, by mohly mít logistický a finanční dopad na jiný členský stát; vzhledem k tomu, že v těchto případech by bylo vhodné stanovit mechanismy spolupráce mezi orgány dotčených členských států, aby se mohly dohodnout na tom, zda je vhodné podělit se o náklady související s dotčeným ochranným opatřením;
Z. vzhledem k tomu, že existence ústředních orgánů by neměla bránit správním a soudním orgánům členských států v přímé komunikaci, pokud se jim zdá účinnější;
AA. vzhledem k tomu, že čas, který uplynul od přijetí usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008, měl Komisi umožnit získat dostatečné informace o uplatňování Haagské úmluvy v členských státech, které ji ratifikovaly, a vypracovat zprávu, kterou Parlament ve svém usnesení požadoval;
1. vyjadřuje uznání těm členským státům, které podepsaly a ratifikovaly Haagskou úmluvu, a vyzývá členské státy, které ji dosud nepodepsaly či neratifikovaly, aby tak co nejdříve učinily; vyzývá Komisi, aby vyvíjela co nejvyšší politický tlak na Radu a členské státy s cílem zvýšit do konce roku 2017 počet států, které tuto úmluvu ratifikovaly;
2. konstatuje, že návrh nařízení, jehož se týkají doporučení uvedená v příloze, by Haagskou úmluvu nenahrazoval, nýbrž doplňoval, a vybízel by členské státy, aby tuto úmluvu ratifikovaly a uplatňovaly;
3. konstatuje, že ochrana zranitelných dospělých osob, zejména osob se zdravotním postižením, vyžaduje komplexní soubor konkrétních a cílených opatření;
4. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se ochranná opatření stanovená jejich vnitrostátními právními předpisy dala dostatečně přizpůsobit všem zranitelným dospělým osobám, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly přijmout v jednotlivých případech odpovídající a přiměřená ochranná opatření, a zabránilo se tak tomu, že občané Unie budou zbaveni svých práv, pokud jsou nadále schopni je uplatňovat; konstatuje, že právní nezpůsobilost vzniká u většiny zdravotně postižených osob v důsledku zdravotního postižení a nikoli věku;
5. připomíná Komisi a členským státům, že všechny dospělé osoby, které jsou zranitelné, nejsou v této situaci nutně kvůli pokročilému věku, a žádá je, aby přijaly opatření k posílení právní ochrany a práv nejen zranitelných starších dospělých osob, ale také dospělých osob, které jsou nebo se staly zranitelnými a nejsou schopny chránit své zájmy kvůli závažnému psychickému nebo fyzickému zdravotnímu postižení; domnívá se v tomto ohledu, že by bylo velmi užitečné zavést výměnu a srovnávání osvědčených postupů mezi členskými státy na základě jejich různých systémů ochrany;
6. vyzývá členské státy, aby podporovaly sebeurčení dospělých osob zavedením právních předpisů o zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti ve svých právních předpisech, přičemž by se měly inspirovat zásadami obsaženými v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2009)11 o zásadách pro trvalé zplnomocnění a dříve vyslovená přání související s omezenou právní způsobilostí;
7. vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám nejvíce znevýhodněných zranitelných dospělých osob a aby zavedly opatření, jejichž cílem je zajistit, aby tyto osoby nebyly v souvislosti se svou situací diskriminovány; v této souvislosti vyzývá členské státy, které uznávají zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti ve svých právních předpisech, nebo uvažují o jeho zavedení, aby ve svém právním systému nestanovovaly poplatky nebo formální požadavky, které by mohly nepřiměřeným způsobem bránit znevýhodněným dospělým osobám využívat zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, a to bez ohledu na jejich finanční situaci;
8. žádá Komisi, aby zahájila, zachovala a financovala projekty, jejichž cílem je seznamovat evropské občany s právními předpisy členských států týkajícími se zranitelných dospělých osob a ochranných opatření, která se jich týkají; žádá členské státy, aby přijaly přiměřená opatření a kroky k poskytnutí snadno přístupných a dostatečných informací, zejména o jejich vnitrostátních právních předpisech a dostupných službách v oblasti ochrany zranitelných dospělých osob, všem osobám na jejich území;
9. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nereagovala na žádost Parlamentu a nepředložila včas Parlamentu a Radě zprávu o zjištěných problémech a osvědčených postupech pro uplatňování Haagské úmluvy, která měla rovněž obsahovat návrh opatření Unie doplňujících nebo upřesňujících, jakým způsobem má být úmluva uplatňována; domnívá se, že tato zpráva mohla uvádět praktické problémy, s nimiž se Komise setkala při shromažďování informací o uplatňování Haagské úmluvy;
10. žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě na základě čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila do 31. března 2018 návrh nařízení za účelem posílení spolupráce mezi členskými státy a lepšího automatického uznávání a výkonu rozhodnutí o ochraně zranitelných dospělých osob a o zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, a to v souladu s doporučeními uvedenými v příloze;
11. konstatuje, že tato doporučení jsou v souladu se základními právy a zásadou subsidiarity; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je důležité, aby se mezi vnitrostátními osvědčenými postupy projevily i výsledky práce místních komunit a místních orgánů;
12. je toho názoru, že požadovaný návrh nemá žádné finanční dopady na Unii;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.
PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍDOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU
A. ZÁSADY A CÍLE NÁVRHU
1. Podporovat informování o správních a soudních rozhodnutích týkajících se zranitelných dospělých osob, na něž se vztahují ochranná opatření definovaná v Haagské úmluvě ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob, a usnadnit předávání, uznávání a výkon těchto rozhodnutí.
2. Zavést vnitrostátní složky nebo rejstříky obsahující na jedné straně správní a soudní rozhodnutí týkající se ochranných opatření ve prospěch zranitelných dospělých osob a na druhé straně, pokud existují, zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, aby byla zaručena právní jistota a usnadněno předávání informací o právním postavení osob, na něž se vztahují ochranná opatření, a rychlý přístup správních orgánů a příslušných soudců k těmto informacím.
3. Zavést vhodná zvláštní opatření s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy na základě nástrojů, které poskytuje Haagská úmluva, zejména zavedení ústředních orgánů, které by byly pověřeny usnadňovat komunikaci mezi příslušnými orgány členských států a koordinovat předávání a výměnu informací o správních a soudních rozhodnutích týkajících se osob, na něž se vztahují ochranná opatření.
4. Zajistit, aby sdílení informací týkajících se statusu ochrany zranitelných dospělých osob členskými státy a přístup ke složkám a rejstříkům ochranných opatření a zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti byly uskutečňovány plně v souladu se zásadou zachování důvěrnosti a s pravidly pro ochranu osobních údajů dotčených dospělých osob.
5. Zavést společné formuláře Unie, které by usnadňovaly informování o správních a soudních rozhodnutích o zranitelných dospělých osobách a předávání, uznávání a výkon rozhodnutí, která se na ně vztahují. Komise by se mohla inspirovat vzorovými formuláři pro ochranu dospělých osob, které doporučila zvláštní diplomatická komise Haagské konference mezinárodního práva soukromého ve svých aktech ze zasedání v září a říjnu 1999.
6. Přiznat každé osobě, která zajišťuje ochranu osoby nebo majetku zranitelné dospělé osoby, právo získat od příslušných orgánů v přiměřené lhůtě potvrzení o svém postavení a svěřených pravomocech, které by platilo ve všech členských státech.
7. Podporovat plné uznávání ochranných opatření přijatých orgány některého členského státu v ostatních členských státech, a to aniž by byla dotčena možnost ve výjimečných případech a v souladu s články 3 a 21 Listiny základních práv Evropské unie zavést právní záruky týkající se ochrany veřejného pořádku v dožádaných státech, které těmto státům umožní odůvodnit, proč taková ochranná opatření nemohou uznat a vykonat.
8. Podporovat výkon ochranných opatření přijatých orgány některého členského státu v ostatních členských státech, a to aniž by bylo nezbytné prohlášení vykonatelnosti těchto opatření.
9. Podporovat konzultace a dohodu mezi členskými státy, pokud by výkon rozhodnutí orgánů některého členského státu mohl mít logistické a finanční důsledky pro jiný členský stát, aby se dotčené členské státy mohly dohodnout na rozdělení nákladů souvisejících s ochranným opatřením. Konzultace a dohoda by vždy měly probíhat v zájmu dotčené zranitelné dospělé osoby a měla by být dodržena její základní práva. Dotčené orgány by mohly příslušnému správnímu nebo soudnímu orgánu předložit návrh alternativních opatření, přičemž konečné rozhodnutí by zůstalo v pravomoci příslušného správního nebo soudního orgánu.
10. Zavést společné formuláře pro zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti s cílem podpořit používání těchto zplnomocnění zájemci, jejichž informovaný souhlas by měly příslušné orgány ověřit, a předávání, uznávání a uplatňování těchto zplnomocnění.
B. NÁVRHY ČINNOSTÍ
1. Žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě na základě čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila do 31. března 2018 návrh nařízení za účelem posílení spolupráce mezi členskými státy a lepšího uznávání a výkonu rozhodnutí o ochraně zranitelných dospělých osob a o zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Úvod
Zranitelné dospělé osoby jsou fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let a dočasně či definitivně se nacházejí v situaci, která jim znemožňuje vyřizovat své záležitosti nebo spravovat svůj majetek. Většina zranitelných osob jsou osoby pokročilého věku, které mohou snáze pozbýt svých schopností kvůli nemocem souvisejícím s věkem. Demografický vývoj v Evropě ostatně směřuje k exponenciálnímu nárůstu počtu zranitelných dospělých osob.
Všechny členské státy Unie mají vlastní právní rámec s různými nástroji na ochranu zranitelných dospělých osob. Jedním ze základních právních principů Unie je volný pohyb osob. Osoby, na něž se již vztahují ochranná opatření v některém státě Unie, nebo na něž by se taková opatření mohla vztahovat, mohou vycestovat do jiného členského státu. Majetek těchto osob se může nacházet v několika členských státech.
Dnes však v Evropské unii neexistuje jednotný právní rámec, který by umožňoval odpovídající přeshraniční ochranu zranitelných dospělých osob. Tato okolnost může bránit dospělým osobám využívat volného pohybu a může ztěžovat ochranu jejich majetku. Odstranění této právní mezery by dospělým osobám, které se dostaly do zranitelné situace, umožnilo plně využívat zásad volného pohybu a pobytu a vyhnout se obtížím, pokud jde o ochranu jejich osoby a jejich majetku.
Samozřejmě není cílem harmonizovat ochranná opatření v jednotlivých členských státech, protože stanovení podobných opatření spadá do výlučné pravomoci těchto států. Jde o to zavést soubor právních principů, které by usnadňovaly uznávání a výkon rozhodnutí přijatých v určitém členském státě Unie orgány ostatních států, a posílit spolupráci mezi členskými státy v této oblasti. Je rovněž třeba stanovit mechanismy, které by mohly usnadnit předávání a uznávání zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti vyhotoveného v souladu s právními předpisy určitého členského státu ve všech členských státech Unie.
II. Haagská úmluva o ochraně dospělých osob ze dne 13. ledna 2000
Na mezinárodní úrovni je hlavní platnou normou obsahující pravidla mezinárodního práva soukromého v oblasti ochrany dospělých osob Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000. Zpravodajka se domnívá, že tato úmluva obsahuje soubor vhodných pravidel, která umožňují řešit přeshraniční problémy, pokud jde o zranitelné dospělé osoby. Upozorňuje však se znepokojením na to, že šestnáct let po přijetí této úmluvy ji podepsalo pouze devět států, a jen sedm států ji ratifikovalo.
Ať jsou důvody nízké míry ratifikace jakékoli, v jejím důsledku je ochrana zranitelných dospělých osob v přeshraniční oblasti v Evropské unii oslabena a ohrožena. Zpravodajka se v této souvislosti domnívá, že kvůli účinnosti je nezbytné konat na úrovni Unie, aby byla zajištěna ochrana zranitelných dospělých osob v přeshraniční oblasti.
Činnost Unie v této oblasti musí být v každém případě nadále v souladu s Haagskou úmluvou ze dne 13. ledna 2000. Aby byla dodržena zásada subsidiarity, musí být cílem činnosti Unie především usnadnit šíření, uznávání a výkon ochranných opatření, která byla přijata ve prospěch zranitelné dospělé osoby, orgány členských států a posílit komunikaci a spolupráci mezi členskými státy. Činnost Unie by měla rovněž usnadňovat šíření a uznávání zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti.
Činnost Unie se musí rovněž inspirovat zásadami a cíli obsaženými v jiných mezinárodních nástrojích, jako je úmluva OSN ze dne 13. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením, jejíž smluvní stranou je Evropská unie. Musí se rovněž inspirovat doporučeními Výboru ministrů členských států Rady Evropy o zásadách ochrany dospělých osob s omezenou právní způsobilostí a o zásadách pro trvalá zplnomocnění a dříve vyslovená přání související s omezenou právní způsobilostí.
III. Automatické uznávání a výkon rozhodnutí obsahujících ochranná opatření a zavedení mechanismů usnadňujících uznávání zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti
Hlavním účelem navrhovaného nařízení by mělo být snazší uznávání a výkon ochranných opatření, která byla přijata v některém z členských států, v celé Unii. Zpravodajka proto navrhuje vypustit požadavek vykonatelnosti u opatření přijatých v členských státech Unie. Vypuštění tohoto požadavku jistě přispěje ke snížení právních výdajů a citového strádání zranitelných dospělých osob, které čelí problémům v přeshraniční oblasti, a k vytvoření větší právní jistoty.
Ochrannými opatřeními se rozumí zejména opatření uvedená v článku 3 Haagské úmluvy, mezi něž patří rozhodnutí o zbavení způsobilosti a zavedení ochranného režimu, umístění dospělé osoby pod ochranu soudního nebo správního orgánu, poručnictví, opatrovnictví a obdobné instituty, jmenování a funkce osoby nebo orgánu majících na starosti osobu nebo její majetek, zastupující dospělou osobu poskytující takové dospělé osobě pomoc, umístění dospělé osoby do zařízení nebo jiného místa, kde je možno zajistit ochranu dospělé osoby, správu a ochranu majetku dospělé osoby nebo dispozice s ním a oprávnění ke konkrétnímu zásahu na ochranu dospělé osoby nebo jejího majetku.
Aby se usnadnilo automatické uznávání a výkon rozhodnutí přijatých v jiném členském státě Unie a zvýšila se právní jistota, navrhuje zpravodajka zavést jednotné formuláře pro Evropskou unii a vytvořit potvrzení, které by mohl na vyžádání obdržet každý, komu byla svěřena ochrana zranitelné osoby nebo jejího majetku. V tomto potvrzení by bylo uvedeno postavení této osoby a pravomoci, které jí vnitrostátní orgány svěřily, a mohlo by být použito při jednání s příslušnými orgány kteréhokoli členského státu. Evropská komise by se mohla při vytváření těchto dokladů inspirovat jinými formuláři, které již na evropské úrovni existují, a vzorovými formuláři, které doporučila zvláštní diplomatická komise pro ochranu dospělých osob na svých zasedáních v září a říjnu 1999.
Zpravodajka se domnívá, že důvody, které by mohly orgány dožádaného státu uvádět, pokud by odmítly uznat a vykonat ochranné opatření přijaté orgány jiného členského státu, by měly být velmi omezené a měly by zahrnovat pouze ochranu veřejného pořádku dožádaného státu.
Zpravodajka se rovněž domnívá, že je třeba podporovat uznávání a výkon zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti, a proto navrhuje zavedení jednotných formulářů. Tyto formuláře by usnadnily porozumění a přijetí zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti orgány ostatních členských států. Zpravodajka si je plně vědoma, že zavedení zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti ve vnitrostátních právních předpisech členských států spadá do jejich pravomoci. Domnívá se však, že jeho zavedení by podpořilo sebeurčení dospělých osob, a proto je třeba jej podporovat. V každém případě je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby nejvíce znevýhodněné zranitelné dospělé osoby nebyly v tomto ohledu diskriminovány. Zavedení tohoto institutu ve všech členských státech by usnadnilo předávání a uznávání zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti vystaveného v souladu s právními předpisy jiného členského státu.
IV. Komunikace a spolupráce orgánů členských států
Zpravodajka se domnívá, že aby se zajistila lepší ochrana zranitelných dospělých osob v přeshraniční oblasti, je třeba zlepšit komunikaci mezi orgány členských států a jejich spolupráci. Určení ústředního orgánu v každém členském státě, jak stanoví Haagská úmluva, by mohlo k tomuto cíli účinně přispět. Tyto ústřední orgány by podporovaly a usnadňovaly komunikaci mezi příslušnými orgány dotčených států a výměnu informací o zranitelných dospělých osobách, a to včetně právních předpisů platných v jejich státech. Existence těchto ústředních orgánů by neměla bránit správním a soudním orgánům členských států komunikovat spolu přímo, pokud se jim tato komunikace zdá účinnější.
Přístup k informacím o zranitelných osobách je často složitý. To platí zejména v případě zranitelných osob v přeshraniční oblasti. Aby se usnadnil přístup k těmto informacím, navrhuje zpravodajka vytvoření složek nebo rejstříků správních a soudních rozhodnutí o ochranných opatřeních týkajících se zranitelné dospělé osoby a zplnomocnění pro případ nezpůsobilosti.
Přístup k těmto složkám nebo rejstříkům by však měl být omezen. Důvěrnost těchto rejstříků je třeba řádně zajistit, a za tímto účelem by bylo třeba zavést mechanismy, které by zajistily, aby přístup k informacím v těchto rejstřících byl omezen na určité kategorie subjektů a na řádně odůvodněné případy. Vytvoření těchto složek nebo rejstříků v každém členském státě by mělo usnadňovat komunikaci a spolupráci mezi ústředními orgány. Tyto orgány by měly mít právo na přístup ke složkám, aby mohly účinně plnit svou funkci.
Určitá ochranná opatření orgánů některého členského státu týkající se zranitelné dospělé osoby, zejména umístění dospělé osoby do zařízení nacházejícího se v jiném členském státě, by mohly mít logistický a finanční dopad na jiný členský stát. Zpravodajka se domnívá, že v těchto případech by bylo vhodné stanovit mechanismy spolupráce mezi orgány dotčených států, aby se mohly dohodnout na tom, zda je vhodné podělit se o náklady související s tímto ochranným opatřením. Prvořadým cílem orgánů by měla být ochrana zájmů zranitelné osoby a tyto orgány by mohly příslušnému orgánu navrhovat alternativní opatření. Poslední slovo v této otázce by měl mít v každém případě příslušný orgán.
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
23.3.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
20 0 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sajjad Karim, Sylvia-Yvonne Kaufmann, António Marinho e Pinto, Jiří Maštálka, Emil Radev, Julia Reda, Pavel Svoboda, Tadeusz Zwiefka |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Isabella Adinolfi, Daniel Buda, Angelika Niebler, Virginie Rozière, Rainer Wieland |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Eugen Freund, Maria Noichl |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
20 |
+ |
|
|
PPE S&D
ALDE GUE/NGL Verts/ALE EFDD |
Daniel Buda, Angelika Niebler, Emil Radev, Pavel Svoboda, Rainer Wieland, Tadeusz Zwiefka Eugen Freund, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Maria Noichl, Virginie Rozière Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto Kostas Chrysogonos, Jiří Maštálka Max Andersson, Julia Reda Isabella Adinolfi, Joëlle Bergeron |
|
|
0 |
- |
|
|
|
|
|
|
2 |
0 |
|
|
ECR ENF |
Sajjad Karim Marie-Christine Boutonnet |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se