Postup : 2016/2075(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0162/2017

Předložené texty :

A8-0162/2017

Rozpravy :

PV 15/05/2017 - 18
CRE 15/05/2017 - 18

Hlasování :

PV 16/05/2017 - 6.8
CRE 16/05/2017 - 6.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0208

ZPRÁVA     
PDF 531kWORD 69k
7.4.2017
PE 595.633v02-00 A8-0162/2017

k hodnocení vnějších aspektů fungování a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu

(2016/2075(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajka: Tiziana Beghin

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k hodnocení vnějších aspektů fungování a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu

(2016/2075(INI))

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na strategický plán GŘ TAXUD na období 2016–2020, Ares (2016) 1266241 ze dne 14. března 2016, a plán řízení GŘ TAXUD pro rok 2016, Ares (2016) 1266241 ze dne 14. března 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. srpna 2014 nazvané „Strategie a akční plán EU pro řízení rizik v oblasti cel: čelit rizikům, posilovat bezpečnost dodavatelského řetězce a usnadňovat obchod“ (COM (2014)0527),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. července 2016 nazvané „Zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel“ (COM(2016)0476),

–  s ohledem na pokyny pro schválené hospodářské subjekty (TAXUD/B2/047/2011),

–  s ohledem na pilotní projekt inteligentních a bezpečných obchodních tras (Smart and Secure Trade Lanes) mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na usnesení Rady o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví na období 2013–2017 (2013/C 80/01)(1),

–  s ohledem na zprávu GŘ TAXUD o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2015,

–  s ohledem na strategický rámec pro celní spolupráci mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na akční plán celní spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti práv duševního vlastnictví na období 2014–2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2014 nazvané „Akční plán pro sledování fungování preferenčních obchodních režimů“ (COM(2014)0105),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. února 2016 nazvané „Akční plán pro zesílení boje proti financování terorismu“ (COM(2016)0050),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2016 nazvané „Rozvíjení celní unie EU a její správy“ (COM(2016)0813),

  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích(2),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 23/2016 nazvanou „Námořní doprava v EU: v neklidných vodách – mnoho neúčinných a neudržitelných investic“,

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace,

–  s ohledem na zprávu OECD ze dne 18. dubna 2016 nazvanou „Nezákonný obchod, sbližování zločineckých sítí“,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. října 2013 č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie(3), a s ním související akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci č. 2015/2446), prováděcí akt (prováděcí nařízení č. 2015/2447), přechodný akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci č. 2016/341) a pracovní program (prováděcí rozhodnutí č. 2016/578),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003(4),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 2013 o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí (COM(2013) 0884), předložený Komisí, a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k tomuto návrhu,

–  s ohledem na čl. 24 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu(5),

–  s ohledem na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na usnesení ze dne 19. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0162/2017),

A.  vzhledem k tomu, že celní unie je jedním ze základních pilířů Evropské unie a činí z ní jeden z největších obchodních bloků na světě, a vzhledem k tomu, že plně funkční celní unie je nezbytná pro důvěryhodnost Unie, která jí zajistí silnou pozici při jednáních o obchodních dohodách;

B.  vzhledem k tomu, že provádění celního kodexu Unie je nezbytné pro ochranu vlastních zdrojů EU, zejména cel, a národních daňových zájmů;

C.  vzhledem k tomu, že plně fungující celní unie je základem pro účinný boj proti nezákonným finančním tokům a praní peněz založenému na obchodu;

D.  vzhledem k tomu, že hrozí, že provádění celního kodexu Unie, zahájené 1. května 2016, se kvůli nedostatku náležitého financování společných informačních systémů, které by skutečně fungovaly, zpozdí až do 31. prosince 2020;

E.  vzhledem k tomu, že ve sdělení nazvaném „Zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel“ se zdůrazňuje, že nedostatečné financování modernizace stávajících informačních systémů a vývoje nezbytných nových systémů je závažným problémem, který zpomaluje pokrok, především v souvislosti s novým systémem kontroly dovozu; vzhledem k tomu, že pokud by chyběly dodatečné zdroje, nebude možné do konce roku 2020 provést řadu činností, s nimiž strategie a akční plán počítají; vzhledem k tomu, že případné zpoždění by mělo dopad i na realizaci celních závazků v rámci Evropského programu pro bezpečnost;

F.  vzhledem k tomu, že stávající roztříštěnost postupů celních kontrol, které uplatňují jednotlivé členské státy, nesmí vyústit v situaci, která povede k další administrativní a časové zátěži nebo narušení vnitřních obchodních toků;

G.  vzhledem k tomu, že navrhovaná směrnice o právním rámci Unie, který se týká porušování celních předpisů a sankcí, jasně nerozlišuje trestní a správní sankce v členských státech, a to při plném dodržení zásady subsidiarity; vzhledem k tomu, že tato skutečnosti může vést hospodářské subjekty, které se dopouštějí podvodů, k tomu, aby učinily při dovozu ze třetích zemí strategická rozhodnutí, což narušuje výběr daní a negativně ovlivňuje životní prostředí, a tudíž se ukázala být neúčinným odrazujícím prostředkem od nezákonné obchodní činnosti;

H.  vzhledem k tomu, že složité celní předpisy a postupy i jiná kritéria a sankce, jež uplatňují orgány, mohou přetěžovat malé a střední podniky tím, že vyvíjejí významný nápor na jejich omezené zdroje, a tak ovlivňují jejich obchodní dráhu;

I.  vzhledem k tomu, že účinná celní spolupráce mezi celními správami členských států, oprávněnými hospodářskými subjekty, policejními složkami a soudními orgány a rovněž příslušnými subjekty se třetími zeměmi na mnohostranné úrovni hraje důležitou roli vzhledem ke značnému objemu obchodu a je klíčovým prvkem v boji proti nezákonnému obchodu, terorismu, organizované trestné činnosti, praní peněz, nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, daňovým únikům, nezákonnému obchodu s drogami a tabákovými výrobky, padělání léčiv a je také klíčovým prvkem, pokud jde o ochranu práv duševního vlastnictví v EU, provádění a dodržování postupů náležité péče v případě produktů celosvětových hodnotových řetězců, které jsou představeny ve strategii Komise s názvem „Obchod pro všechny“, a o sledování a možné odstranění vzájemného propojení podvodných stran zapojených do nezákonných obchodních činností v mezinárodním dodavatelském řetězci;

J.  vzhledem k tomu, že EU uzavřela dohody o celní spolupráci a o vzájemné administrativní pomoci s Jižní Koreou, Kanadou, USA, Indií, Čínou a Japonskem;

K.  vzhledem k tomu, že obchodní partneři i nadále dovážejí většinu nelegálních nebo padělaných výrobků do Unie; vzhledem k tomu, že zatímco z Malajsie pochází zboží v hodnotě pouhých 2,5 milionu EUR, hodnota zboží pocházejícího z Číny přesahuje 300 milionů EUR a z Hongkongu 100 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Bělorusko způsobilo EU jen za rok 2015 daňovou ztrátu ve výši 1 miliardy EUR tím, že vyváželo produkty, které zcela obcházely pravidla pro DPH a předpisy v oblasti veřejného zdraví;

L.  vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Komise o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU vzrostl mezi lety 2014 a 2015 počet padělků, které zadržely celní orgány, o 15 %; vzhledem k tomu, že na vnějších hranicích Unie bylo zadrženo více než 40 milionů výrobků v celkové hodnotě bezmála 650 milionů EUR, u nichž panovalo podezření, že došlo k porušení práv duševního vlastnictví;

M.  vzhledem k tomu, že mezinárodní zóny volného obchodu spolu se třetími zeměmi, jež jsou nejčastěji zdrojem nelegálního obchodu, představují potenciální zázemí pro setrvalé šíření obchodu s nelegálními výrobky v EU, což vede k intenzivnějším hraničním kontrolám, a proto by mohlo být vhodné provést jejich další konkrétní analýzu;

N.  vzhledem k tomu, že obchod s padělaným zbožím může přispívat k financování zločineckých organizací zapojených do terorismu, obchodu s drogami a zbraněmi, praní peněz a do obchodování s lidmi;

O.  vzhledem k tomu, že boj proti padělatelství je klíčový pro ochranu práv duševního vlastnictví v Evropě, ochranu know-how a podporu inovací;

P.  vzhledem k tomu, že celní systém hraje v oblasti bezpečnosti obzvláště důležitou roli, protože zabraňuje teroristickým organizacím přesouvat kapitál a narušuje jejich zdroje příjmů, jak je uznáno i v akčním plánu Komise pro zesílení boje proti financování terorismu;

Q.  vzhledem k tomu, že v globálním obchodním prostředí hrají celní orgány důležitou roli, neboť napravují škody, které způsobuje nezákonný obchod oficiální ekonomice, a současně přispívají k lepšímu pochopení tohoto fenoménu a k jeho potírání;

R.  vzhledem k tomu, že sítě nezákonných činností mají na ekonomiky členských států nepříznivý dopad, pokud jde o růst, pracovní místa, zahraniční investice, integritu trhů, hospodářskou soutěž, obchod a ztráty příjmů z cel, přičemž posledně jmenované ztráty hradí v konečném důsledku evropští daňoví poplatníci;

S.  vzhledem k tomu, že nezákonný obchod je pro podniky jedním z hlavních problémů a představuje závažnou hrozbu s narůstajícími globálními riziky, pokud jde o transparentnost, integritu a finanční hodnotu, neboť kopíruje využívání globálních obchodních systémů a dodavatelských řetězců;

T.  vzhledem k tomu, že mezinárodní organizovaná trestná činnost získává prostřednictvím nezákonných ekonomických a obchodních kanálů obrovské příjmy z padělání a nezákonného obchodu se zbraněmi a drogami;

U.  vzhledem k tomu, že zvyšující se výskyt pašování, obchodování s lidmi a dalších forem nedovoleného a nezákonného obchodu má nejen dopad na výběr cel v členských státech a na rozpočet EU, ale je také silně navázaný na organizovanou mezinárodní trestnou činnost, ohrožuje spotřebitele a má negativní dopad na fungování jednotného trhu, což narušuje rovné podmínky pro všechny konkurenční společnosti, zejména malé a střední podniky;

V.  vzhledem k tomu, že jak pro ochranu, tak pro podporu ekonomiky EU, stejně jako pro růst a vytváření pracovních míst má zásadní význam ochrana práv duševního vlastnictví;

1.  žádá Komisi, aby v zájmu koordinovaného, jednotného a účinného provádění nového systému zavedeného celním kodexem Unie úzce spolupracovala s členskými státy ve snaze zamezit nejednotnosti v postupech členských států po přechodném období, a to prostřednictvím společných základních pokynů pro všechny evropské celní orgány; žádá Komisi, aby v této souvislosti vypracovala analýzu podle referenčních kritérií a shromáždila informace o celních operacích a o vykonávacích řízeních, která se uplatňují v členských státech;

2.  zdůrazňuje, že neexistuje žádný systém, který by umožnil identifikovat a sledovat rozdíly ve způsobu, jakým celní orgány jednají s hospodářskými subjekty; vyzývá Komisi, aby od členských států vyžadovala konkrétní informace o typu a počtu celních kontrol na úrovni jednotlivých hlavních přístavů;

3.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami z odvětví obchodu s cílem řešit stávající nedostatky v kontrolních systémech, rozvíjet dále zjednodušení celních postupů a snížit administrativní zátěž pro legitimní obchodníky usilující o jednodušší a bezpečnější obchodování a zároveň zajistit vhodnou, účinnou, efektivní a harmonizovanou kontrolu na hranicích EU a nezbytnou podporu pro příslušné orgány; zdůrazňuje, že účinná celní kontrola musí zaručit EU bezpečnost, bezpečnost spotřebitelů, dodržování požadavků na ochranu životního prostředí, předpisů v oblasti veřejného zdraví a hospodářských zájmů, se zvláštním důrazem na ochranu práv duševního vlastnictví a boj proti nezákonnému obchodu, terorismu, praní peněz, nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, daňovým únikům, nezákonnému obchodu s drogami a tabákovými výrobky, padělání léčiv a rovněž na boj proti všem formám nekalé konkurence, jíž mohou evropské podniky, které jsou v souladu s normami EU, čelit;

4.  zdůrazňuje, že je třeba dokončit práce na harmonizaci kontrol všech míst vstupu zboží do celní unie, zejména na základě stávajících evropských nástrojů;

5.  vyzývá Komisi, aby usilovala o větší spolupráci se soukromým sektorem při odhalování hospodářských subjektů, které se dopouštějí podvodů; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do boje proti nezákonnému obchodu, a to včetně nezákonného obchodování s volně žijícími nebo planě rostoucími druhy a nelegálními výrobky z nich vyrobenými, zúčastněné strany ze soukromého sektoru;

6.  připomíná, že příležitost, kterou poskytl celní kodex Unie a jeho pravidla pro propojené informační systémy a elektronickou výměnu dat, by měla být využita k přístupu k údajům o spolehlivém a zákonném obchodu a jejich zpřístupnění prostřednictvím jiných kanálů než celních prohlášení, například prostřednictvím programů vzájemných mezinárodních výměn, jako je program oprávněných hospodářských subjektů nebo projekt inteligentních a bezpečných obchodních tras, s cílem usnadnit výměnu;

7.  připomíná, že vývoj požadovaných informačních systémů vyžaduje adekvátní financování, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostupnost prostředků pro nezbytné informační systémy, aby bylo možné splnit cíle strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel;

8.  žádá Komisi, aby prosazovala širší využití programu oprávněných hospodářských subjektů; zdůrazňuje význam propagování jeho přínosů pro obchod za současného zachování přísných pravidel souladu, jeho stability, spolehlivosti a souladu s celními předpisy třetích zemí při jednání o obchodních dohodách;

9.  žádá Komisi, aby v oblasti sdílení údajů koordinovala práci celních orgánů, místních agentur pohraniční stráže a zúčastněných stran v rámci EU i jejích obchodních partnerů a spolupracovala s nimi, zejména pokud jde o uznávání celních kontrol, důvěryhodných obchodních partnerů a mitigačních strategií k odstranění sítí nezákonného obchodu; vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila spolupráci mezi svými generálními ředitelstvími v celních záležitostech, a pokud to bude nutné, aby podporovala zlepšení koordinace mezi celními orgány a donucovacími orgány, zejména pokud jde o organizovanou trestnou činnost, bezpečnost a boj proti terorismu, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU;

10.  vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o osvědčených postupech celní kontroly a prosazování obchodních pravidel, v přechodném období, s cílem poskytnout kompetentním kontrolním orgánům v členských státech referenční rámec, vyzdvihnout osvědčené postupy a výsledky, sestavit soubor klíčových ukazatelů výkonnosti pohyb a zanalyzovat pohyb padělaného zboží na hraničních místech;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel, zejména v oblastech dostupnosti údajů, přístupu k informacím pro účely řízení rizik v oblasti cel, výměny těchto informací a posílení kapacit;

12.  vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala věcně příslušné výbory Evropského parlamentu o kontrole a hodnocení provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala různé postupy celních kontrol v EU a jejich dopad na přesměrovávání obchodu, se zvláštním zaměřením na unijní cla na vnějších hranicích;

14.  bere na vědomí, že dnešní rozdílné celní postupy, zejména pokud jde o celní odbavení, revize, sankce a kontroly, způsobují roztříštěnost, další administrativní zátěž, prodlení, odchylky mezi členskými státy při výběru daní, narušení trhu a negativně ovlivňují životní prostředí; zdůrazňuje, že tyto rozdílné celní postupy mohou často umožňovat přístup k některým přístavům s nezákonně jednajícími subjekty dovážejícími padělky nebo podhodnocené zboží na úkor jiných přístavů, což vede k tomu, že zboží je do své cílové destinace dopravováno po neobvyklé trase a o celní odbavení se žádá v jiném členském státě, než který toto zboží dováží, ať už proto, aby byla nižší pravděpodobnost, že bude zboží podrobeno kontrole, nebo aby se zkomplikovalo jakékoli případné řízení o vymáhání; žádá proto Komisi, aby provedla analýzu tohoto problému vyhledávání nejvhodnějšího soudního prostředí (tzv. forum shopping) a posoudila jeho dopad na obchod, příjmy z daní, změny klimatu a cla;

15.  připomíná členským státům a Komisi, že je důležité včas zajistit dostatečné zdroje pro nezbytné informační systémy, aby mohly být naplněny cíle strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel a zároveň aby byla zajištěna interoperabilita systémů ve prospěch celních orgánů, řádně jednajících obchodníků a v konečném důsledku i ve prospěch spotřebitelů a aby se podporovala tvorba pracovních míst a hospodářského růstu v EU;

16.  zdůrazňuje, že je třeba v rámci celního pracovního prostředí pokročit od současné strategie „méně papírů“ k elektronickému pracovnímu prostředí, tzn. bez využívání tištěných dokumentů;

17.  žádá Komisi, aby při odstraňování nedostatků systémů celní kontroly úzce spolupracovala s členskými státy, OECD a Světovou celní organizací (WCO), a to tak, že zajistí, aby systematičtěji koordinované kontroly na základě posouzených rizik, které se budou zakládat na harmonizovaných kritériích pro kontroly, osvědčených postupech, společných řízeních a pracovních metodách v oblasti jak provozní doby, tak v oblasti hospodářských a lidských zdrojů a interoperabilních informačních systémů, s včasnou a náležitou podporou poskytovanou dalšími příslušnými orgány, bránily nezákonnému obchodu, padělávání a podvodům; v této souvislosti připomíná, že je důležité, aby všechny celní a pohraniční orgány EU měly vyšetřovací pravomoci a aby jejich provozovatelé byli odpovídajícím způsobem proškoleni;

18.  vyzývá celní orgány členských států, aby za účelem spolupráce s donucovacími orgány na identifikaci anomálií v určování obchodních cen proaktivně využívaly systémy pro sdílení elektronických údajů a bojovaly tak proti nezákonným finančním tokům a praní peněz založenému na obchodu;

19.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že postupné zavedení celního kodexu Unie přinese přidanou hodnotu hospodářským subjektům a zároveň nastaví rovné podmínky napříč Unií, a to vše, aniž by zjednodušení celních postupů vytvořilo nedostatky v celních systémech kontroly a řízení rizik, jež by mohly bránit účinnému boji proti nezákonnému obchodu; považuje za zásadní, aby byly právní předpisy EU o clech harmonizovány, a vybízí Komisi a členské státy, aby pravidelně kontrolovaly evropské předpisy a jejich jednotné provádění příslušnými orgány, což zároveň usnadní mezinárodní obchod a omezí protiprávní nadnárodní činnost;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy dále pracovala na sdílení osvědčených postupů v oblasti sladění celních postupů a DPH a aby spolupracovaly s různými příslušnými orgány, a pokud to bude zapotřebí, aby pracovaly na sjednocení cel a DPH, s cílem zajistit synergie, a to i při hledání a uplatňování právních a praktických řešení problémů a výzev spojených s malými zásilkami, elektronickým obchodováním a zjednodušeními;

21.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na článek 23 dohody o usnadnění obchodu Světové obchodní organizace, který vyzývá ke zřízení orgánu na usnadnění obchodu, zvážila přenesení odpovědnosti celních orgánů z vnitrostátní úrovně na úroveň EU, pokud jde o zajištění harmonizovaného zacházení kontrolních orgánů v místech vstupu na území EU, sledování výkonu a činnosti celních správ a shromažďování a zpracovávání celních údajů;

22.  vyzývá dále Komisi, aby lépe vypracovala podrobnou analýzu nákladů a přínosů dopadů harmonizace prosazování trestních sankcí, které členské státy využívají jako nástroj boje proti nezákonným obchodním aktivitám, a aby v případě potřeby předložila návrh obsahující harmonizovaná pravidla, přičemž musí být vždy dodržena zásada subsidiarity, pokud jde o vymezení těchto sankcí a trestných činů v případech nadnárodní trestné činnosti;

23.  vybízí Komisi a členské státy, aby rozvíjely a více podporovaly možnosti společné odborné přípravy celníků v členských státech; zdůrazňuje, že harmonizace úrovně odborné přípravy celníků v Evropě přispěje k účinnému provádění celního kodexu Unie;

24.  žádá Komisi, aby posílila spolupráci se zúčastněnými stranami z odvětví mezinárodního obchodu a zástupci obchodní veřejnosti, aby bylo možné řešit veškeré problémy s prováděním celního kodexu Unie, včetně různých a rozdílných vnitrostátních předpisů, způsobů a metod podávání zpráv a zájmů malých a středních podniků, které jsou zapojené do obchodu se třetími zeměmi;

25.  připomíná, že jisté firmy, které se dopouštějí podvodů a jejichž sídlo se nachází ve třetích zemích, využívají elektronický obchod k prodeji padělaného zboží evropským spotřebitelům a že za některé zboží mohou být účtovány nižší částky, než je minimální cena, s cílem vyhnout se kontrole orgánů, anebo se možná tyto firmy snaží využít rozdílů ve fakturaci, celních předpisech a sankcích; žádá Komisi, aby podrobněji prošetřila tyto problémy a zamyslela se nad tím, jak nejlépe řešit rizika související s elektronickým obchodem, a aby úzce spolupracovala se všemi zúčastněnými subjekty, včetně přepravních společností a kurýrních služeb, s cílem podpořit členské státy v boji proti této praxi, aniž by docházelo k vytváření překážek růstu elektronického obchodu nebo bránění legitimnímu obchodu;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy zajistila, že EU provede v plném rozsahu dohodu Světové obchodní organizace o usnadnění obchodu a bude i nadále podporovat její provedení dalšími členy Světové obchodní organizace ve prospěch evropských vývozců, a to i přispíváním k úsilí rozvojových zemí, v zájmu usnadnění obchodu na celém světě;

27.  vybízí Komisi, aby posílila mezinárodní spolupráci v zájmu dalšího provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel v dodavatelském řetězci;

28.  vyzývá Komisi, aby rozvíjela spolupráci v celních záležitostech se svými hlavními obchodními partnery a jejich celními orgány a aby se zapojila do dialogu s hlavními zeměmi původu padělaného zboží s cílem spolupracovat v boji proti nezákonným finančním tokům, praní peněz, korupci v obchodu, daňovým podvodům a únikům, organizované trestné činnosti a terorismu, které ohrožují zdraví a bezpečnost spotřebitelů a zároveň společnost a trh, což poškozuje hospodářství, a dále usnadňovat dvoustranný obchod nad rámec striktních závazků přijatých v souvislosti s dohodou o usnadnění obchodu; poukazuje na to, že toho lze dosáhnout zahrnutím bodů usnadňujících obchod, jako jsou např. standardizovaná pravidla týkající se metod, transparentnosti, integrity a odpovědnosti celních postupů, a zahrnutím kapitol pro boj proti podvodům a proti padělání do všech jednání o dohodách o volném obchodu, nebo prostřednictvím zvláštních celních dohod;

29.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v celní spolupráci se třetími zeměmi a zónami volného obchodu, které jsou nejčastěji zdrojem nezákonného obchodu, v oblasti práv duševního vlastnictví a aby tuto spolupráci dále rozvíjela; domnívá se v této souvislosti, že je nezbytné podporovat jak administrativní spolupráci mezi celními orgány na mezinárodní úrovni, tak rozvoj partnerství se soukromými podniky, aby bylo možné bojovat proti porušování celních předpisů a obcházení daňových povinností;

30.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), a zejména s Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, s cílem podpořit iniciativy na prosazování práv duševního vlastnictví, jako je např. usnadňování postupů pro držitele práv prostřednictvím elektronické výměny dat, z nichž by mohly rovněž těžit i malé a střední podniky, a učinit z boje proti padělání a podvodům jednu z priorit Světové obchodní organizace, OECD a Světové celní organizace, pokud jde o práci v této oblasti; zdůrazňuje proto, že stávající nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány hraje důležitou úlohu v boji proti padělání (zneužívání práv k ochranné známce), pirátství (porušování autorských práv) a pašování citlivého zboží, stejně jako v oblasti zeměpisných označení, označení původu a nezákonném obchodu; domnívá se, že je nezbytně nutné, aby bylo toto nařízení spolu se směrnicí o dodržování práv duševního vlastnictví řádně prováděno napříč Unií, a že nezbytné prosazování celními orgány je prováděno způsobem, který nebrání řádně jednajícím obchodníkům provozovat svou činnost v dobré víře;

31.  žádá Komisi, aby lépe koordinovala ochranu zeměpisných označení potravinářsko-zemědělských výrobků v rámci samotné Komise a rovněž v rámci úřadu EUIPO, neboť se jedná o skutečnou přidanou hodnotu na vnějších trzích; připomíná Komisi, že je důležité vytvořit stejně ambiciózní systém zeměpisných označení jiných než potravinářsko-zemědělských výrobků; připomíná, že vytvoření systému ochrany i jiných než zemědělských produktů pomocí zeměpisných označení, který by byl jednotný, jednoduchý a transparentní a správně a finančně nezávazný, představuje příležitost pro malé a střední podniky a posílilo by to postavení EU při mezinárodních obchodních jednáních;

32.  konstatuje, že celní orgány čelí problémům nového typu, jež se týkají jak nových způsobů obchodování, tak bezpečnosti a ochrany zboží v souladu s dovozními postupy, ale čelí také problémům při mezinárodním tranzitu směřujícím do Evropy;

33.  konstatuje, že celní postupy musí být efektivní nejen proto, aby se usnadnil obchod, ale také pro účely účinného a účelného vymáhání práva, pokud jde o padělané a pašované zboží, které se dostává do EU a které podléhá spotřební dani; domnívá se, že celní orgány se musí rozhodovat, zda dát přednost bezpečnému pohybu zboží ochraňujícímu zákazníky v rámci EU, nebo provádění ustanovení obchodních dohod;

34.  je toho názoru, že při tranzitu zboží, zejména při přepravě a přepravních úkonech v přístavech a na hranicích, má prvořadý význam má kvalita a dobré fungování celních kontrol a tyto kontroly se musí zlepšit; lituje, že v současnosti existuje v rámci Unie skutečný rozdíl v typu kontrol, což zvýhodňuje některé přístupové cesty, zejména přístavy, na úkor ostatních, u nichž se provádějí kontroly přísněji; domnívá se, že je potřeba zajistit, aby členské státy rozvíjely moderní, technologicky vyspělé kontrolní strategie založené na řízení rizik s cílem uplatňovat jednotné a standardizované postupy při kontrolách v přístavech a na hranicích;

35.  domnívá se, že členské státy by se měly při celních kontrolách a v nejvyšší míře i při dalších relevantních hraničních kontrolách zaměřit na vysoce rizikové zásilky, které jsou vybírány náhodně na základě společných kritérií, včetně kritérií souvisejících s povahou a popisem zboží, zemí původu, zemí, z níž bylo zboží odesláno, hodnotou zboží, stupněm dodržování právních předpisů ze strany obchodníků a způsobem dopravy;

36.  podporuje veškeré úsilí o prosazování integrity v mezinárodním obchodě s přechodem k dosažení plně elektronického celního řízení v EU do roku 2020, jak je stanoveno v novém celním kodexu Unie, což zvýší transparentnost kontrol vzorků zboží a kontejnerů;

37.  domnívá se, že mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), celními orgány a orgány dozoru nad trhem je nutná lepší koordinace, nejen v zájmu boje proti padělání, ale i pro zamezení obchodu s nelegálními výrobky, který porušuje zákony na ochranu duševního vlastnictví v EU;

38.  zdůrazňuje úlohu úřadu OLAF při vyšetřování úniků dovozních cel (včetně běžného, antidumpingového a vyrovnávacího cla) u všech typů komodit a zboží – zejména zahrnujících nepravdivá prohlášení o původu zboží (u preferenčních i nepreferenčních režimů), podhodnocení a špatný popis zboží; vyzývá úřad OLAF, aby hrál aktivnější roli při koordinaci souvisejících vyšetřování ze strany národních celních správ členských států EU a dalších partnerů uvnitř i vně EU;

39.  poukazuje na to, že při zajišťování veřejných financí v EU hrají důležitou roli pravidelné společné celní operace, které dokážou zjistit rizika na konkrétních obchodních trasách a chrání občany a řádné podnikání tím, že brání vstupu nelegálních výrobků do EU; vyzývá úřad OLAF, aby zintenzivnil poskytování podpory celním orgánům členských zemí EU i některým třetím zemím za účelem provádění většího počtu společných celních operací, a to pomocí své technické infrastruktury, nástrojů informačních technologií a komunikačních nástrojů a strategické analýzy, administrativní a finanční podpory, s cílem zlepšit účinnost celních služeb při provádění cílených kontrol na evropské úrovni;

40.  je přesvědčen, že Komise by měla na základě standardizovaného posouzení rizik lépe monitorovat země, které těží z výhod preferenčního zacházení, a to zejména za účelem ověření, zda jsou dodržována pravidla původu a kumulace; v této souvislosti se domnívá, že kontrola původu dovážených produktů a přiměřenosti dokumentů zaručujících preferenční zacházení by měla být klíčovým prvkem kontrolních strategií a sledovatelnosti;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 80, 19.3.2013, s. 1.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0219.

(3)

Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15.

(5)

Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.

(6)

Přijaté texty, (P8_TA(2017)0011).


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (10.11.2016)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k hodnocení vnějších aspektů uplatňování celních předpisů a managementu jako nástroje pro usnadnění obchodu a boj proti nezákonnému obchodu

(2016/2075(INI))

Navrhovatel: Nedzhmi Ali

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v globálním obchodním prostředí hrají celní orgány důležitou roli, neboť napravují škody, které způsobuje nezákonný obchod oficiální ekonomice, a současně přispívají k lepšímu pochopení tohoto fenoménu a k jeho potírání;

B.  vzhledem k tomu, že sítě nezákonných činností mají na ekonomiky členských států EU nepříznivý dopad, pokud jde o růst, pracovní místa, zahraniční investice, integritu trhů, hospodářskou soutěž, obchod a ztráty příjmů z cel, přičemž posledně jmenované ztráty hradí v konečném důsledku evropští daňoví poplatníci;

C.  vzhledem k tomu, že nezákonný obchod je pro podniky jedním z hlavních problémů a představuje závažnou hrozbu s narůstajícími globálními riziky, pokud jde o transparentnost, integritu a finanční hodnotu, neboť kopíruje využívání globálních obchodních systémů a dodavatelských řetězců;

D.  vzhledem k tomu, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky a zejména převážení pašovaných a padělaných cigaret vede každý rok v členských státech ke ztrátám příjmů ve výši více než 10 miliard EUR (clo, DPH a spotřební daň);

E.  vzhledem k tomu, že mezinárodní organizovaná trestná činnost získává prostřednictvím nezákonných ekonomických a obchodních kanálů obrovské příjmy z padělání a nezákonného obchodu se zbraněmi a drogami;

F.  vzhledem k tomu, že zvyšující se výskyt pašování, obchodování s lidmi a dalších forem nedovoleného a nezákonného obchodu má nejen dopad na výběr cel v členských státech a na rozpočet EU, ale je také silně navázaný na organizovanou mezinárodní trestnou činnost, ohrožuje spotřebitele a má negativní dopad na fungování jednotného trhu, což narušuje rovné podmínky pro všechny konkurenční společnosti, zejména malé a střední podniky;

G.  vzhledem k tomu, že jak pro ochranu, tak pro podporu ekonomiky EU, stejně jako pro růst a vytváření pracovních míst má zásadní význam ochrana práv duševního vlastnictví;

1.  konstatuje, že celní orgány čelí problémům nového typu, jež se týkají jak nových způsobů obchodování, tak bezpečnosti a ochrany zboží v souladu s dovozními postupy, ale čelí také problémům při mezinárodním tranzitu směřujícím do Evropy;

2.  konstatuje, že celní postupy musí být efektivní nejen proto, aby se usnadnil obchod, ale také pro účely účinného a účelného vymáhání práva, pokud jde o padělané a pašované zboží, které se dostává do EU a které podléhá spotřební dani; domnívá se, že celní orgány se musí rozhodovat, zda dát přednost bezpečnému pohybu zboží ochraňujícímu zákazníky v rámci EU, nebo provádění ustanovení obchodních dohod;

3.  domnívá se, že usnadnění obchodu by mělo zahrnovat společná a standardizovaná pravidla týkající se metod, transparentnosti a integrity celních postupů, která musí všechny členské státy dodržovat;

4.  je toho názoru, že při tranzitu zboží, zejména při přepravě a přepravních úkonech v přístavech a na hranicích, má prvořadý význam kvalita a dobré fungování celních kontrol a tyto kontroly se musí zlepšit; lituje, že v současnosti existuje v rámci Evropské unie skutečný rozdíl v typu kontrol, což zvýhodňuje některé přístupové cesty, zejména přístavy, na úkor ostatních, u nichž se provádějí kontroly přísněji; domnívá se, že je potřeba zajistit, aby členské státy rozvíjely moderní, technologicky vyspělé kontrolní strategie založené na řízení rizik s cílem uplatňovat jednotné a standardizované postupy při kontrolách v přístavech a na hranicích;

5.  domnívá se, že členské státy by se měly při celních kontrolách a v nejvyšší míře i při dalších relevantních hraničních kontrolách zaměřit na vysoce rizikové zásilky, které jsou vybírány náhodně na základě společných kritérií, včetně kritérií souvisejících s povahou a popisem zboží, zemí původu, zemí, z níž bylo zboží odesláno, hodnotou zboží, stupněm dodržování právních předpisů ze strany obchodníků a způsobem dopravy;

6.  podporuje veškeré úsilí o prosazování integrity v mezinárodním obchodě s přechodem k dosažení plně elektronického celního řízení v EU do roku 2020, jak je stanoveno v novém celním kodexu Unie, což zvýší transparentnost kontrol vzorků zboží a kontejnerů;

7.  konstatuje, že celní správa a modernizace jsou nákladné; je přesvědčen, že jedním z klíčových cílů reformy celních postupů a úkonů by mělo být dosažení vyšší účinnosti, která by v dlouhodobém horizontu vedla ke snížení nákladů a k úsporám;

8.  domnívá se, že mezi úřadem OLAF, celními orgány a orgány dozoru nad trhem je nutná lepší koordinace, nejen v zájmu boje proti padělání, ale také i pro zamezení obchodu s nelegálními produkty, který porušuje zákony na ochranu duševního vlastnictví v Evropské unii;

9.  zdůrazňuje úlohu úřadu OLAF při vyšetřování úniků dovozních cel (včetně běžného, antidumpingového a vyrovnávacího cla) u všech typů komodit a zboží – zejména zahrnujících nepravdivá prohlášení o původu zboží (u preferenčních i nepreferenčních režimů), podhodnocení a špatný popis zboží; vyzývá úřad OLAF, aby hrál aktivnější roli při koordinaci souvisejících vyšetřování ze strany národních celních správ členských států EU a dalších partnerů uvnitř i vně EU;

10.  poukazuje na to, že při zajišťování veřejných financí v EU hrají důležitou roli pravidelné společné celní operace, které dokážou zjistit rizika na konkrétních obchodních trasách a chrání občany a řádné podnikání tím, že brání vstupu nelegálních výrobků do EU; vyzývá úřad OLAF, aby zintenzivnil poskytování podpory celním orgánům členských zemí EU i některým třetím zemím za účelem provádění většího počtu společných celních operací, a to pomocí své technické infrastruktury, nástrojů informačních technologií a komunikačních nástrojů a strategické analýzy, administrativní a finanční podpory, s cílem zlepšit účinnost celních služeb při provádění cílených kontrol na evropské úrovni;

11.  pokud jde o ochranu finančních zájmů EU, domnívá se, že – ačkoli nezpochybňuje nutnost uzavírat ambiciózní a rozsáhlé obchodní dohody s hlavními obchodními partnery EU, jejichž cílem je snižovat či zcela eliminovat celní sazby – je nezbytné provést další důkladné posouzení dopadů provádění dohod o volném obchodu na rozpočet Unie, pokud jde o ztrátu vlastních zdrojů v podobě cel (které v současné době tvoří 12 % rozpočtových zdrojů Unie);

12.  je přesvědčen, že Komise by měla na základě standardizovaného posouzení rizik lépe monitorovat země, které těží z výhod preferenčního zacházení, a to zejména za účelem ověření, zda jsou dodržována pravidla původu a kumulace; v této souvislosti se domnívá, že kontrola původu dovážených produktů a přiměřenosti dokumentů zaručujících preferenční zacházení by měla být klíčovým prvkem kontrolních strategií a sledovatelnosti;

13.  je toho názoru, že vytvoření profilu rizika EU pro každou dohodu o volném obchodu, který by byl součástí systémů řízení rizik a kontrolních strategií jednotlivých členských států, jim umožní uplatňovat společný přístup k analýze rizik s cílem snížit ztráty v rozpočtu EU;

14.  podporuje snahu o to, aby byla v zájmu ochrany finančních zájmů Unie vkládána do obchodních a investičních dohod ustanovení o zamezení podvodů, mezi které patří daňové podvody a úniky, korupce v obchodu a praní špinavých peněz; vyzývá Unii, aby ve všech budoucích obchodních dohodách také častěji využívala preventivní a ochranná opatření, jako je pozastavení preferenčního zacházení na základě tohoto ustanovení o zamezení podvodů nebo ustanovení o řízení administrativních chyb, která jsou součástí dohod o volném obchodu;

15.  zdůrazňuje, že je zapotřebí předložit návrh obsahující harmonizovaná pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v případech organizované a mezinárodní trestné činnosti za účelem účinného předcházení a potírání nezákonné činnosti;

16.  dále se domnívá, že je zásadní zjednodušit podnikům v EU možnost získat přístup k rychlým antidumpingovým řízením, vzhledem k možným ztrátám jak pro vnitrostátní rozpočty, tak pro rozpočet EU v důsledku narušení hospodářské soutěže způsobeného nekalými obchodními praktikami nebo partnery, kteří mají závažný negativní dopad na malé a střední podniky;

17.  vyzývá k užší celní spolupráci jak v rámci Unie, tak se třetími zeměmi, k zintenzivnění opatření, jejichž cílem je bojovat proti nezákonnému obchodu na hranicích EU a pomoci tvůrcům politik v mapování trhu a slabin mezinárodního dodavatelského řetězce, a při sledování a odstraňování vzájemného propojení stran zapojených do nezákonných obchodních činností;

18.  poukazuje dále na to, že je třeba zajistit efektivní sdílení statistických informací týkajících se kontroly dovozu EU, aby bylo možné zjistit, které údaje chybí, pokud chceme rozvíjet mitigační strategie k odstranění sítí nezákonného obchodu, a že je třeba řešit hlubší příčiny tohoto problému, a to tak, že se zamezí dovozu zboží porušujícího práva duševního vlastnictví a vytváření nových způsobů a tras pašování; domnívá se, že je nezbytné podporovat jak administrativní spolupráci mezi celními orgány na mezinárodní úrovni, tak rozvoj partnerství s podniky, aby bylo možné bojovat proti porušování celních předpisů a obcházení daňových povinností;

19.  uznává, že účinné prosazování práv duševního vlastnictví je jedním z hlavních cílů, který musí být neustále sledován celními orgány ve prospěch jednotného trhu EU a občanů EU prostřednictvím vhodné spolupráce s obchodními partnery v rámci dohod o volném obchodu, přičemž cílem této snahy by mělo být bránit porušování práv duševního vlastnictví v mezinárodních dodavatelských řetězcích v oblastech, jako je padělání (zneužívání práv k ochranné známce), pirátství (porušování autorských práv), pašování citlivých výrobků, jako jsou léčiva nebo vysoce zdaněné zboží, zeměpisná označení a označení původu, přeprava a prodej padělaných výrobků a daňové podvody;

20.  konstatuje, že snaha vyhnout se regulační kontrole vývozu/dovozu by mohla vést k přehlížení zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, což ohrožuje společnost a trhy a poškozuje v různé míře i jednotlivé ekonomiky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Zigmantas Balčytis, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Bogusław Liberadzki, Monica Macovei, Dan Nica, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Indrek Tarand, Michael Theurer, Marco Valli, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Julia Pitera


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

5

4

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Karoline Graswander-Hainz, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Matteo Salvini, Marietje Schaake, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Agnes Jongerius, Stelios Kouloglou, Ramona Nicole Mănescu, Ramon Tremosa i Balcells, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Philippe Loiseau, Jordi Solé


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

29

+

ALDE

Marietje Schaake, Takkula Hannu, Tremosa i Balcells Ramon, de Sarnez Marielle

EFDD

Beghin Tiziana, Borrelli David

ENF

Obermayr Franz, Salvini Matteo

PPE

Andrikienė Laima Liucija, Caspary Daniel, Cicu Salvatore, Mănescu Ramona Nicole, Pabriks Artis, Proust Franck, Quisthoudt-Rowohl Godelieve, Reding Viviane, Saïfi Tokia, Szejnfeld Adam, Wałęsa Jarosław, Winkler Iuliu

S&D

Arena Maria, Graswander-Hainz Karoline, Jongerius Agnes, Lange Bernd, Martin David, Maurel Emmanuel, Moisă Sorin, Rodríguez-Piñero Fernández Inmaculada, Schuster Joachim

5

-

ENF

Loiseau Philippe

GUE/NGL

Kouloglou Stelios, Mineur Anne-Marie

VERTS/ALE

Buchner Klaus, Solé Jordi

4

0

ECR

Campbell Bannerman David, Starbatty Joachim, Zahradil Jan

EFDD

(The Earl of) Dartmouth William

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí