ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

27.4.2017 - (COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD)) - ***I

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Róża Gräfin von Thun und Hohenstein
Zpravodajka (*):
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Výbor pro právní záležitosti
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu


Postup : 2016/0152(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0172/2017
Předložené texty :
A8-0172/2017
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

(COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0289),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0192/2016)),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou Spolkovou radou a Národní radou a lucemburskou poslaneckou sněmovnou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016[1],

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0172/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Hlava 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či dočasnému umístění spotřebitelů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

 

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Pro uskutečnění cíle spočívajícího v zajištění řádného fungování vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb, a to mimo jiné volný pohyb zboží a služeb, není dostačující odstranit mezi členskými státy pouze státní hranice. Toto odstranění mohou narušovat soukromé subjekty zaváděním překážek, které neodpovídají svobodám vnitřního trhu. K tomu dochází v případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, pro zákazníky z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). Dochází k tomu také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, v jejichž rámci se vůči těmto zákazníkům z jiných členských států používají odlišné podmínky pro přístup k jejich zboží a službám on-line i off-line. Pro toto rozdílné zacházení sice může někdy existovat objektivní odůvodnění, v jiných případech obchodníci upírají spotřebitelům, kteří hodlají uzavřít přeshraniční obchodní transakce, přístup ke zboží či službám nebo v tomto ohledu používají odlišné podmínky z čistě obchodních důvodů.

(1)  Pro uskutečnění plného potenciálu vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb, a to mimo jiné volný pohyb zboží a služeb, není dostačující odstranit mezi členskými státy pouze státní hranice. Toto odstranění mohou narušovat soukromé subjekty zaváděním překážek, které neodpovídají svobodám vnitřního trhu. K tomu dochází v případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, pro spotřebitele z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). Dochází k tomu také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, v jejichž rámci se vůči těmto spotřebitelům z jiných členských států používají odlišné podmínky pro přístup k jejich zboží a službám on-line i off-line. Pro toto rozdílné zacházení sice může výjimečně existovat objektivní odůvodnění, v jiných případech někteří obchodníci svými praktikami upírají spotřebitelům, kteří hodlají uzavřít přeshraniční obchodní transakce, přístup ke zboží či službám nebo jej omezují nebo v tomto ohledu používají odlišné podmínky, které nejsou objektivně odůvodněné. Podle provedených studií1a by odstranění neoprávněného zeměpisného blokování a dalších druhů diskriminace z důvodu státní příslušnosti zákazníků, jejich místa bydliště nebo dočasného umístění mohlo podpořit růst a snížit průměrné ceny na vnitřním trhu.

 

___________________

 

1a Viz posouzení dopadu provedené Evropskou komisí. Dále také studie tematické sekce Evropského parlamentu (1) „Rozšíření rozsahu zákazu zeměpisného blokování: ekonomické posouzení“ http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2017/595364/IPOL_IDA(2017)595364_EN.pdf a (2) „Návrh týkající se zeměpisného blokování: vnitřní trh, právo hospodářské soutěže a další regulační aspekty“ http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/595362/IPOL_STU(2017)595362_EN.pdf.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Toto nařízení není samostatné, ale má být chápáno společně s návrhem směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku1a a návrhem směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu1b a přispět k vytvoření digitálního vnitřního trhu.

 

___________________

 

1a COM (2015)0635.

 

1b COM (2015)0634.

Odůvodnění

Návrh nařízení se má výslovně posuzovat v souvislosti s dalšími legislativními návrhy na vytvoření digitálního vnitřního trhu a jeho úspěch na nich rovněž závisí. Proto by měla být zmíněna směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží a zrušení směrnice 1999/44/ES a rovněž směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Někteří obchodníci takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva zákazníků a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu vnitřního trhu. Objasnění situací, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

(2)  Někteří obchodníci svými postupy takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva spotřebitelů a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu vnitřního trhu. Existují však různé důvody pro tyto postupy ze strany společností, zejména malých a středních podniků a mikropodniků. K neochotě obchodníků navazovat obchodní vztahy se spotřebiteli z jiných členských států přispívá v mnoha případech odlišné právní prostředí, s tím spojená právní nejistota a související rizika ohledně použitelných právních předpisů na ochranu spotřebitele, předpisů v oblasti životního prostředí a předpisů týkajících se označování, zdanění, ceny za dodání nebo jazykové požadavky. V jiných případech někteří obchodníci tříští trh, aby zvýšili spotřebitelské ceny. Objasnění situací, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, jakož i odpovědnosti obchodníků v případě prodeje spotřebitelům z jiných členských států v souladu s tímto nařízením by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  Cílem tohoto nařízení je řešit zeměpisné blokování tím, že odstraní překážku fungování vnitřního trhu. Je však třeba zohlednit skutečnost, že řada rozdílů v právních předpisech členských států, jako jsou rozdílné vnitrostátní normy nebo absence vzájemného uznávání či harmonizace na unijní úrovni, stále představují významné překážky přeshraničního obchodu. Tyto překážky i nadále vedou k roztříštěnosti jednotného trhu a často obchodníky nutí k tomu, aby se podíleli na praktikách zeměpisného blokování. Evropský parlament, Rada a Komise by tudíž měly i nadále tyto překážky řešit s cílem snižovat roztříštěnost trhu a dokončit jednotný trh.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES17 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich státní příslušnosti nebo místě bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu, zejména pak vzhledem k možnosti odůvodnit rozdíly v zacházení, které toto ustanovení povoluje, a k souvisejícím obtížím při jeho prosazování v praxi. Zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení navíc mohou vznikat v důsledku opatření ze strany obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES17 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich státní příslušnosti nebo místě bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu. Cílem tohoto nařízení je doplnit článek 20 směrnice 2006/123/ES. Nemělo by být chápáno jako náhrada této směrnice. Jeho cílem je spíše směrnici doplnit tím, že definuje určité situace, kdy nemůže být rozdílné zacházení na základě státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného umístění odůvodněno podle čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES. Neoprávněné zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či dočasnému umístění navíc mohou vznikat v důsledku opatření ze strany obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

__________________

__________________

17Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

17Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

Pozměňovací návrh     7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Pro účely zajištění řádného fungování vnitřního trhu jsou proto nutná cílená opatření stanovená tímto nařízením, která poskytnou jasný, jednotný a účelný soubor pravidel pro vybraný počet otázek.

(4)  Pro účely zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zaručení volného pohybu osob, zboží a služeb bez diskriminace kvůli zemi původu nebo místu bydliště jsou proto nutná cílená opatření stanovená tímto nařízením, která poskytnou jasný, jednotný a účelný soubor pravidel pro vybraný počet otázek. Tato opatření by měla zachovat rovnováhu mezi ochranou spotřebitelů a ekonomickou a smluvní volností obchodníků.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníky a zákazníky souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o řešení přímé i nepřímé diskriminace, a zahrnuje tedy i neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, které vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění zákazníků, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek zákazníka.

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo dočasnému umístění spotřebitelů, včetně zeměpisného blokování, při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníkem a spotřebitelem souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o řešení přímé i nepřímé diskriminace, a zahrnuje tedy i neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, která vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na státní příslušnosti, místu bydliště nebo dočasném umístění spotřebitelů. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění spotřebitelů, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek spotřebitele.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Toto nařízení by se nemělo vztahovat na čistě vnitřní situace, v nichž nelze předpokládat žádné přeshraniční prvky a kdy jsou všechny relevantní činnosti související mimo jiné se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním, přístup k on-line rozhraní, přístup ke zboží či službám nebo platební transakce omezeny hranicemi jednoho a téhož členského státu.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Vzhledem k tomu, že některé regulační a administrativní překážky pro obchodníky byly v celé Unii v některých odvětvích služeb odstraněny v důsledku provedení směrnice 2006/123/ES, a to z hlediska její věcné působnosti, měl by být zajištěn soulad mezi tímto nařízením a směrnicí 2006/123/ES. V důsledku toho by se ustanovení tohoto nařízení měla mimo jiné uplatnit na elektronicky poskytované služby jiné než audiovizuální povahy, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, nicméně pod podmínkou dodržení zvláštní výjimky stanovené v článku 4 a následného zhodnocení této výjimky stanoveného v článku 9. Audiovizuální služby včetně služeb, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k vysílání sportovních akcí a které se poskytují na základě výlučných územních licencí, jsou z působnosti tohoto nařízení vyňaty. Přístup k retailovým finančním službám včetně platebních služeb by měl tedy být také vyňat, a to bez ohledu na ustanovení tohoto nařízení týkající se nepřípustnosti diskriminace u plateb.

(6)  Vzhledem k tomu, že některé regulační a administrativní překážky pro obchodníky byly v celé Unii v některých odvětvích služeb odstraněny v důsledku provedení směrnice 2006/123/ES, a to z hlediska její věcné působnosti, měl by být zajištěn soulad mezi tímto nařízením a směrnicí 2006/123/ES. V důsledku toho by se ustanovení tohoto nařízení měla mimo jiné uplatnit na elektronicky poskytované služby jiné než audiovizuální povahy, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, nicméně pod podmínkou dodržení zvláštní výjimky stanovené v článku 4. Je však třeba poznamenat, že od přijetí směrnice 2006/123/ES byly regulační a administrativní překážky pro obchodníky částečně odstraněny i v jiných odvětvích.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Vzhledem ke specifické povaze kulturních děl, jejichž šíření funguje podle zvláštních obchodních modelů, by toto nařízení nemělo mít dopad na zásadu teritoriality autorského práva v jednotlivých odvětvích kultury.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  K diskriminaci může také docházet ve vztahu k službám v oblasti dopravy, zejména s ohledem na prodej jízdenek pro osobní přepravu. V tomto ohledu však nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200818, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/201019 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/201120 již obsahují obecné zákazy diskriminace, které zahrnují všechny diskriminační praktiky, které se toto nařízení snaží řešit. Dále existuje záměr změnit v tomto smyslu v blízké budoucnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/200721. Z těchto důvodů a pro zajištění souladu s rozsahem působnosti směrnice 2006/123/ES by měly služby v oblasti dopravy zůstat mimo oblast působnosti tohoto nařízení.

(7)  K diskriminaci dochází také ve vztahu k službám mimo oblast působnosti tohoto nařízení, mimo jiné v oblasti audiovizuálních či finančních služeb, služeb v oblasti elektronické komunikace, dopravy či zdravotnických služeb. Audiovizuální služby včetně služeb, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k vysílání sportovních akcí a které se poskytují na základě výlučných územních licencí, by měly být z působnosti tohoto nařízení vyňaty. Přístup k retailovým finančním službám včetně platebních služeb by měl být také vyňat, a to bez ohledu na ustanovení tohoto nařízení týkající se nepřípustnosti diskriminace u plateb. Pokud jde o elektronickou komunikaci, předložila Komise návrh evropského kodexu pro elektronické komunikace, jenž zachovává zásadu zákazu diskriminace17a. Co se týče dopravy, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200818, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/201019 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/201120 již obsahují obecné zákazy diskriminace, které zahrnují všechny diskriminační praktiky, které se toto nařízení snaží řešit. Dále existuje záměr změnit v tomto smyslu v blízké budoucnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/200721. V případě zdravotnických služeb již směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU21a stanoví, že pacienti z jiných členských států nemohou být diskriminováni z důvodu státní příslušnosti. Z těchto důvodů a pro zajištění souladu s acquis by měly služby, mimo jiné audiovizuální či finanční služby, služby v oblasti elektronické komunikace, dopravy či zdravotnické služby, zůstat v této fázi mimo oblast působnosti tohoto nařízení.

__________________

__________________

 

17a Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), (COM(2016)0590).

18Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

18Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

19Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

19Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

20Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

20Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

21Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

21Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

 

21a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Tímto nařízením by neměly být dotčeny předpisy použitelné v daňové oblasti vzhledem k tomu, že smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví zvláštní základnu pro opatření týkající se daňové oblasti na úrovni Unie.

(Netýká se českého znění.)  

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200822 nesmí volba rozhodného práva použitelného na smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem, který svou podnikatelskou nebo profesionální činnost provozuje v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo tuto činnost jakýmkoli způsobem zaměřuje na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země, ve svém důsledku zbavit spotřebitele ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze smluvně odchýlit podle práva země, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201223 v otázkách souvisejících se smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a obchodníkem, který má bydliště v některém členském státě a provozuje podnikatelskou nebo profesionální činnost v členském státě, v němž má bydliště spotřebitel, nebo tuto činnost jakýmkoli způsobem zaměřuje na tento členský stát nebo na několik států včetně tohoto členského státu, může spotřebitel podat žalobu proti smluvnímu partnerovi u soudů členského státu, v němž má bydliště, a žaloba proti spotřebiteli může být podána pouze u těchto soudů.

vypouští se

__________________

 

2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

 

23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v občanských věcech, zvláště pak na ustanovení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy a o příslušnosti soudů, která jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200824 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201225, včetně použití těchto právních předpisů a ustanovení v jednotlivých případech. Zejména pak by samotná skutečnost, že obchodník jedná v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, neměla být vykládána tak, že obchodník zaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele za účelem takového použití.

(10)  Tímto nařízením by neměly být dotčeny platné právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v občanských věcech, zvláště pak ustanovení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy a o příslušnosti soudů, která jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200824 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201225, včetně použití těchto právních předpisů a ustanovení v jednotlivých případech. Pouhé dodržování tohoto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele. Za situaci, kdy obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště, se pouze na základě těchto důvodů nepovažují zejména případy, kdy obchodník jednající v souladu s články 3, 4 a 5 neblokuje nebo neomezuje přístup spotřebitele ke svému on-line rozhraní, nepřesměrovává jej na jinou verzi svého on-line rozhraní, k němuž se spotřebitel snažil původně přistoupit, bez ohledu na jeho státní příslušnost nebo místo bydliště, nepoužívá v situacích stanovených v tomto nařízení rozdílné všeobecné podmínky pro přístup a nediskriminačním způsobem přijímá platební nástroje vydané v jiném členském státě. Za situaci, kdy obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště, se rovněž nepovažují případy, kdy obchodník dodržující toto nařízení podniká kroky, které může spotřebitel důvodně očekávat nebo žádat nebo které stanoví právní předpisy, aby přímo či nepřímo poskytl spotřebiteli potřebné informace a podporu, zprostředkováním kontaktu mezi spotřebitelem a třetími stranami, které mohou požadovanou pomoc poskytnout.

__________________

__________________

24Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

24Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

25Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

25Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách, na internetových stránkách nebo v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem, kterou by bylo stanoveno jinak. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a zákazníky individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup.

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách nebo na internetových stránkách, nebo mohou být součástí předsmluvních nebo smluvních informací. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednaných podmínek mezi obchodníkem a spotřebiteli. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a spotřebiteli individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup. Možnost individuálně sjednat podmínky či dohodnout se individuálně na dalších právech a povinnostech by však neměla vést k zeměpisnému blokování či jiným neodůvodněným formám diskriminace, jež toto nařízení řeší.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Vystupují-li spotřebitelé i podniky pro účely tohoto nařízení jako zákazníci, měli by být chráněni před diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení. Tato ochrana by však neměla být rozšiřována na spotřebitele, kteří nakupují zboží či služby za účelem dalšího prodeje, jelikož by tím byla ovlivněna široce využívaná schémata distribuce mezi podniky v kontextu mezifiremních vztahů, jako je např. selektivní a výhradní distribuce, která výrobcům obecně umožňuje vybírat si své prodejce za podmínky splnění pravidel hospodářské soutěže.

(12)  Spotřebitelé by měli být chráněni před diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním. Pokud je však v případě smluv majících dvojí účel smlouva uzavřena za účelem částečně spadajícím do rámce a částečně mimo rámec obchodní činnosti dané osoby a obchodní účel této činnosti je natolik okrajový, že nepřevažuje v celkovém kontextu smlouvy, tato osoba by rovněž měla být považována za spotřebitele.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Mají-li mít zákazníci lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci použitím technických prostředků ani jiným způsobem bránit zákazníkům kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Tyto technické prostředky mohou zahrnovat zejména jakékoli technologie používané pro určení fyzického umístění zákazníka včetně sledování tohoto umístění prostřednictvím IP adresy, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se zákazníky obchodní transakce.

(14)  Mají-li mít spotřebitelé lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci ani internetová tržiště použitím technických prostředků ani jiným způsobem bránit spotřebitelům kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo dočasnému umístění v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Úplný a rovný přístup k on-line rozhraním formou mobilní aplikace by měl zahrnovat možnost spotřebitele stáhnout si jakoukoli verzi mobilní aplikace, kterou obchodník provozuje v jednom nebo více členských státech, a získat k ní přístup. Technické prostředky, které brání tomuto přístupu, mohou zahrnovat zejména jakékoli technologie používané pro určení fyzického umístění spotřebitele včetně sledování tohoto umístění prostřednictvím IP adresy, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se spotřebitelem obchodní transakce.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  Aby bylo zajištěno rovné zacházení se spotřebiteli a předešlo se diskriminaci v praxi, měl by návrh internetových stránek, mobilních aplikací a veškerých jiných rozhraní obchodníků umožňovat zadávání údajů do formulářů z jiného členského státu, než je členský stát obchodníka. Konkrétně by internetové stránky měly umožňovat zadání adres, telefonních čísel včetně mezinárodních předvoleb, čísel bankovních účtů včetně čísel IBAN a BIC a jakýchkoli jiných údajů z jiného členského státu, než je členský stát obchodníka, pokud jsou tyto informace požadovány pro vyplnění objednávky prostřednictvím on-line rozhraní obchodníka. Požadavek, aby zákazník používal výhradně jiné prostředky zadání objednávky, například e-mail nebo telefon, by neměl být povolen, pokud se nejedná o primární prostředky, kterými zadávají takové objednávky všichni zákazníci včetně zákazníků z členského státu obchodníka.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Někteří obchodníci provozují různé verze svých on-line rozhraní, které jsou zaměřeny na zákazníky z různých členských států. Toto by sice mělo zůstat možné, avšak mělo by být zakázáno přesměrování zákazníka z jedné verze on-line rozhraní na jinou verzi bez jeho výslovného souhlasu. Všechny verze on-line rozhraní by měly zákazníkovi vždy zůstat snadno přístupné.

(15)  Někteří obchodníci provozují různé verze svých on-line rozhraní, které jsou zaměřeny na spotřebitele z různých členských států. Toto by sice mělo zůstat možné, avšak mělo by být zakázáno přesměrování spotřebitele z jedné verze on-line rozhraní na jinou verzi bez jeho výslovného souhlasu. Obchodníci by neměli mít povinnost vyžadovat výslovný souhlas spotřebitele pokaždé, když tento navštíví stejné on-line rozhraní. Jakmile spotřebitel svůj výslovný souhlas dal, měl by tento souhlas být považován za platný pro všechny následné návštěvy tohoto spotřebitele na témže on-line rozhraní. Všechny verze on-line rozhraní by měly spotřebiteli vždy zůstat snadno přístupné.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  V některých případech může být blokování, omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení bez souhlasu zákazníka nezbytné za účelem zajištění souladu se zákonnými požadavky práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie. Tyto právní předpisy mohou omezovat přístup spotřebitelů k určitému zboží nebo službám, například zákazem zobrazování konkrétního obsahu v některých členských státech. Je-li to z tohoto důvodu nezbytné, obchodníkům by nemělo být bráněno v dodržování těchto požadavků, a měli by proto mít možnost blokovat, omezit přístup nebo přesměrovat některé zákazníky nebo zákazníky na některých územích na určité on-line rozhraní.

(16)  V některých případech může být blokování nebo omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo dočasnému umístění bez souhlasu spotřebitele nezbytné za účelem zajištění souladu se zákonnými požadavky práva Unie nebo právních předpisů členského státu v souladu s právem Unie. Tyto právní předpisy mohou omezovat přístup spotřebitelů k určitému zboží nebo službám, například zákazem zobrazování konkrétního obsahu v některých členských státech. Pokud to může být z tohoto důvodu nezbytné, obchodníkům by nemělo být bráněno v dodržování těchto požadavků, a měli by proto mít možnost blokovat, omezit přístup nebo přesměrovat některé skupiny spotřebitelů nebo spotřebitele na některých územích.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  V celé řadě konkrétních situací nelze jakékoli rozdíly v zacházení se zákazníky prostřednictvím uplatňování všeobecných podmínek pro přístup, včetně úplného odmítnutí prodeje zboží nebo poskytnutí služeb z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníků objektivně odůvodnit. V těchto situacích by měla být takováto diskriminace zakázána a zákazníci by tak za konkrétních podmínek uvedených v tomto nařízení měli mít právo uzavírat obchodní transakce za stejných podmínek jako místní zákazník a získat plný a rovný přístup k jakémukoli zboží či jakýmkoli službám z různého nabízeného zboží a služeb bez ohledu na svou státní příslušnost, místo bydliště nebo místo usazení. V případech, kdy je to nutné, by obchodníci měli proto přijmout opatření s cílem zajistit dodržení tohoto zákazu diskriminace, pokud by jinak bylo dotčenému zákazníkovi bráněno v získání tohoto plného a rovného přístupu. Zákaz platný v těchto situacích by však neměl být chápán tak, že obchodníkům brání zaměřovat svou činnost na různé členské státy nebo určité skupiny zákazníků prostřednictvím cílených nabídek a různých obchodních podmínek, včetně zřizování on-line prostředí pro konkrétní zemi.

(17)  V celé řadě konkrétních situací nelze jakékoli rozdíly v zacházení se spotřebiteli prostřednictvím uplatňování všeobecných podmínek pro přístup, včetně úplného odmítnutí prodeje zboží nebo poskytnutí služeb z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitelů objektivně odůvodnit. V těchto situacích by měla být takováto diskriminace zakázána a spotřebitelé by tak za konkrétních podmínek uvedených v tomto nařízení měli mít právo uzavírat obchodní transakce za stejných podmínek jako místní spotřebitel a získat plný a rovný přístup k jakémukoli zboží či jakýmkoli službám z různého nabízeného zboží a služeb bez ohledu na svou státní příslušnost, místo bydliště nebo dočasné umístění. V případech, kdy je to nutné, by obchodník měl proto přijmout opatření s cílem zajistit dodržení tohoto zákazu diskriminace. Zákaz platný v těchto situacích by však neměl být chápán tak, že obchodníkům brání zaměřovat svou činnost na různé členské státy nebo určité skupiny spotřebitelů prostřednictvím cílených nabídek a různých všeobecných podmínek pro přístup, včetně zřizování on-line prostředí pro konkrétní zemi s různými cenami.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má zákazník bydliště. V této situaci by měl být zákazník schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně ceny a podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako podobní zákazníci, kteří mají bydliště v členském státě obchodníka. To může znamenat, že si zahraniční zákazník bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí. V této situaci není potřeba registrovat se k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě zákazníka ani zařizovat přeshraniční dodávku zboží.

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Místo toho obchodník nabízí dodání na místo v jiném členském státě než v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, včetně možnosti odběru zboží na místě, na němž se spotřebitel a obchodník dohodnou. V této situaci by měl být spotřebitel schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně cenových podmínek a podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako podobní spotřebitelé, kteří mají bydliště v členském státě, v němž je zboží dodáváno nebo odebíráno. To by mohlo znamenat, že si zahraniční spotřebitel bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí, nebo soukromými prostředky zařídit přeshraniční dodání zboží. V této situaci není v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES1a potřeba registrovat se k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě spotřebitele.

 

___________________

 

1a Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  Třetí situací je případ, kdy spotřebitelé žádají o elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání (například elektronické knihy, on-line hudba, hry a software) za předpokladu, že obchodník má daná práva nebo získal licenci pro používání tohoto obsahu na příslušném území. V tomto případě se také nepožaduje fyzické dodání, protože k dodání služeb dochází elektronicky. Hlášení a platbu DPH může obchodník provést zjednodušeně podle předpisů uvedených pro zjednodušené jednotné správní místo pro DPH v prováděcím nařízení (EU) č. 282/2011.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  V neposlední řadě v situaci, kdy obchodník poskytuje služby a tyto služby jsou odebírány zákazníkem v objektu obchodníka nebo na místě, které je zvoleno obchodníkem, a které se liší od členského státu, jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má bydliště nebo místo usazení, by použití odlišných všeobecných podmínek pro přístup na základě těchto kritérií rovněž nemělo být odůvodněno. Tyto situace se týkají případů, jako například hotelové ubytování, sportovní akce, pronájem vozidel a vstupenky na hudební festivaly nebo do zábavních parků. V těchto situacích se obchodník nemusí registrovat k DPH v jiném členském státě ani zajišťovat přeshraniční dodání zboží.

(20)  V neposlední řadě v situaci, kdy obchodník poskytuje služby a tyto služby jsou odebírány spotřebitelem v objektu nebo na místě, které se nenachází v členském státě, kde má spotřebitel bydliště, by použití odlišných všeobecných podmínek pro přístup z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele rovněž nemělo být odůvodněno. Tyto situace se týkají případů, jako například poskytování služeb, s výjimkou elektronicky poskytovaných služeb, jako je hotelové ubytování, sportovní akce, pronájem vozidel a vstupenky na hudební festivaly nebo do zábavních parků. V těchto situacích se obchodník nemusí registrovat k DPH v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Ve všech těchto situacích neznamená dodržování tohoto nařízení pro obchodníka žádné vícenáklady související s příslušností nebo s rozdíly v rozhodném právu na základě ustanovení, která jsou v oblasti práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy a v oblasti příslušnosti soudů uvedena v nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud obchodník neprovozuje svou činnost v členském státě spotřebitele či nezaměřuje do něj svou činnost nebo není-li zákazník spotřebitelem. Pokud obchodník naopak svou činnost v členském státě spotřebitele provozuje nebo do něj svou činnost zaměřuje, obchodník projevil svůj záměr navázat obchodní vztahy se spotřebiteli z tohoto členského státu, a byl tak schopen takovéto náklady zohlednit.

(21)  Ve všech těchto situacích nezahrnuje dodržování tohoto nařízení pro obchodníka žádné vícenáklady související s příslušností nebo s rozdíly v rozhodném právu na základě ustanovení, která jsou v oblasti práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy a v oblasti příslušnosti soudů uvedena v nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud obchodník neprovozuje svou činnost v členském státě spotřebitele či nezaměřuje do něj svou činnost.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a)  Ve všech těchto situacích by všeobecné podmínky pro přístup měly být v souladu s právními a správními předpisy členského státu, v němž obchodník provozuje svou činnost nebo do nějž svou činnost zaměřuje. Obchodník nemusí zajistit, aby všeobecné podmínky pro přístup byly v souladu s právními a správními předpisy členského státu, v němž má bydliště spotřebitel, jemuž obchodník nehodlá prodávat, nebo používat jazyk tohoto členského státu.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21b)  Používání některého jazyka na on-line rozhraní obchodníka nemůže být samo o sobě vykládáno tak, že obchodník má v úmyslu prodávat spotřebitelům z jiného členského státu.

Odůvodnění

Zaměření poskytovatele sice musí být vyjasněno ve všeobecných obchodních podmínkách, nicméně v případě pochybností z důvodu používání určitého jazyka se nesmí pouze na základě toho předpokládat, že se poskytovatel zaměřuje na kupující z jiného členského státu, ve kterém se tento jazyk rovněž používá.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21c)  Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES1a má spotřebitel právo v případě, že spotřební zboží neodpovídá smlouvě, požadovat, aby prodávající toto zboží bezplatně opravil nebo nahradil vyjma případů, kdy je to nemožné nebo nepřiměřené. Daná směrnice omezuje náklady prodávajícího na náklady nezbytné k tomu, aby bylo zboží uvedeno do souladu se smlouvou. Směrnice navíc za určitých okolností nevylučuje, aby bylo právo spotřebitele na náhradu nákladů na opravu nebo nahrazení zboží v nutných případech omezeno na částku přiměřenou hodnotě, kterou by zboží mělo, pokud by bylo v souladu se smlouvou, a v závislosti na významu tohoto nesouladu se smlouvou. V příslušných případech se pravidla pro předsmluvní informace, jazykové požadavky, právo na odstoupení, jeho výkon a účinky, dodání a přechod rizik řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU1b. Tato směrnice mimo jiné určuje, jaké náklady nesou spotřebitelé a obchodníci v případě odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory. Uplatňováním tohoto nařízení by neměly být dotčeny směrnice 1999/44/ES a 2011/83/EU.

 

__________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12).

 

1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Obchodníci, na než se vztahuje zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 1 směrnice Rady 2006/12/ES27, nejsou povinni platit DPH. Pro tyto obchodníky by zákaz použití různých obecných podmínek pro přístup z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka při dodávání elektronicky poskytovaných služeb znamenal, že by se museli zaregistrovat, aby mohli zúčtovat DPH jiných členských států, a mohl by jim způsobit dodatečné náklady, jež by vzhledem k velikosti a vlastnostem dotčených obchodníků představovaly nepřiměřenou zátěž. Tito obchodníci by proto měli být od uvedeného zákazu osvobozeni po takovou dobu, po jakou je daný režim platný.

(22)  Obchodníci, na než se vztahuje zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 1 směrnice 2006/12/ES, nejsou povinni platit DPH v členském státě, kde jsou usazeni. Pro tyto obchodníky by zákaz použití různých obecných podmínek pro přístup z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele při dodávání elektronicky poskytovaných služeb zahrnoval požadavek na registraci, aby mohli zúčtovat DPH jiných členských států, a mohl by jim způsobit dodatečné náklady, jež by vzhledem k velikosti a vlastnostem dotčených obchodníků představovaly nepřiměřenou zátěž. Tito obchodníci by proto měli být od uvedeného zákazu osvobozeni po takovou dobu, po jakou je daný režim platný.

__________________

 

27 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Ve všech těchto situacích může obchodníkovi v určitých případech bránit v prodeji zboží nebo poskytování služeb některým zákazníkům nebo zákazníkům na některých územích z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka konkrétní zákaz nebo požadavek stanovený právem Unie nebo právními předpisy členských států v souladu s právem Unie. Právní předpisy členských států mohou též v souladu s právem Unie vyžadovat, aby obchodníci dodržovali jistá pravidla o stanovování cen knih. Obchodníkům by nemělo být bráněno tyto právní předpisy v nezbytném rozsahu dodržovat.

(23)  Ve všech těchto situacích může obchodníkovi v určitých případech bránit v prodeji zboží nebo poskytování služeb některým skupinám spotřebitelů nebo spotřebitelům na některých územích z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele konkrétní zákaz nebo požadavek stanovený právem Unie nebo právními předpisy členského státu v souladu s právem Unie. Právní předpisy členských států mohou též v souladu s právem Unie vyžadovat, aby obchodníci dodržovali jistá pravidla o stanovování cen knih. Kromě toho právní předpisy členských států mohou vyžadovat, aby elektronicky dodávané publikace mohly využívat téhož režimu preferenční sazby DPH jako publikace na jakémkoli fyzickém nosiči, jak stanoví návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy1a. Obchodníkům by nemělo být bráněno tyto právní předpisy v nezbytném rozsahu dodržovat.

 

__________________

 

1a COM(2016)0758.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Podle práva Unie se obchodníci mohou v zásadě rozhodnout, jaké platební prostředky, včetně platebních značek, chtějí přijímat. Po provedení této volby však vzhledem k současnému právnímu rámci pro platební služby neexistují žádné důvody, aby obchodníci diskriminovali zákazníky v rámci Unie tím, že odmítají určité obchodní transakce nebo s ohledem na tyto transakce jinak používají některé odlišné platební podmínky z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka. V této konkrétní souvislosti by takové bezdůvodné nerovné zacházení z důvodů souvisejících s umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie mělo být také výslovně zakázáno. Dále je třeba připomenout, že nařízení (EU) č. 260/2012 již všem příjemcům platby včetně obchodníků zakazuje požadovat, aby se bankovní účty pro přijetí platby v eurech nacházely v určitém členském státě.

(24)  Podle práva Unie se obchodníci mohou v zásadě rozhodnout, jaké platební prostředky chtějí přijímat. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/7511a a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661b nemají obchodníci přijímající karetní platební prostředek nebo konkrétní platební značku a kategorii povinnost přijímat karetní platební prostředky stejné kategorie, avšak jiné značky nebo platební prostředky stejné značky, ale jiné kategorie. Po provedení této volby by však vzhledem k současnému právnímu rámci pro platební služby neměli obchodníci diskriminovat spotřebitele v rámci Unie tím, že odmítají určité obchodní transakce nebo s ohledem na tyto platební transakce jinak používají některé odlišné platební podmínky z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele. V této konkrétní souvislosti by takové bezdůvodné nerovné zacházení z důvodů souvisejících s umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie mělo být také výslovně zakázáno. Dále je třeba připomenout, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/20121c již všem obchodníkům zakazuje požadovat, aby se bankovní účty pro přijetí platby v eurech nacházely v určitém členském státě.

 

__________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1).

 

1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

 

1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366/EU28 zavedla přísné bezpečnostní požadavky na zahájení a zpracování elektronických plateb, které snížily riziko podvodu u všech nových i tradičnějších prostředků pro placení, zejména u plateb on-line. Poskytovatelé platebních služeb jsou povinni provádět takzvané silné ověření klienta, což je postup ověření, které potvrzuje totožnost uživatele platební služby nebo platební transakce. U transakcí na dálku, jako jsou platby on-line, jsou bezpečnostní požadavky ještě přísnější a vyžadují dynamické propojení s částkou transakce a účtem příjemce platby, aby uživatele ještě více chránily minimalizací rizik v případě chyby nebo podvodných útoků. Výsledkem těchto ustanovení je, že riziko podvodné platby při domácích i přeshraničních nákupech je stejné a nemělo by být používáno jako argument k odmítnutí nebo diskriminaci jakékoli obchodní transakce v Unii.

(25)  Směrnice 2015/2366/EU28 zavedla přísné bezpečnostní požadavky na zahájení a zpracování elektronických plateb, které snížily riziko podvodu u všech nových i tradičnějších prostředků pro placení, zejména u plateb on-line. Poskytovatelé platebních služeb jsou povinni provádět takzvané silné ověření spotřebitele, což je postup ověření, které potvrzuje totožnost uživatele platební služby nebo platební transakce. U transakcí na dálku, jako jsou platby on-line, jsou bezpečnostní požadavky ještě přísnější a vyžadují dynamické propojení s částkou transakce a účtem příjemce platby, aby uživatele ještě více chránily minimalizací rizik v případě chyby nebo podvodných útoků. Výsledkem těchto ustanovení je, že riziko podvodné platby je významně sníženo. Avšak v případě inkas, kdy by obchodník nemusel být schopen řádně posoudit bonitu spotřebitele nebo by musel uzavřít novou nebo pozměněnou smlouvu s poskytovateli platebního systému, by měl mít obchodník možnost požadovat platbu předem prostřednictvím SEPA platby ještě před odesláním zboží nebo poskytnutím služby. Odlišné zacházení lze tudíž odůvodnit v situacích, kdy obchodník nemá k dispozici žádné jiné prostředky, jak ověřit bonitu spotřebitele.

__________________

 

28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na použití pravidel hospodářské soutěže, zejména pak článků 101 a 102 SFEU. Dohody, z nichž obchodníkům vznikají povinnosti neúčastnit se pasivních prodejů ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/201029 některým zákazníkům nebo zákazníkům na některých územích, se obecně považují za dohody omezující hospodářskou soutěž a nelze jim běžným způsobem udělit výjimku ze zákazu stanoveného čl. 101 odst. 1 SFEU. I pokud nespadají do působnosti článku 101 SFEU, v souvislosti s použitím tohoto nařízení narušují řádné fungování vnitřního trhu a mohou být používány k obcházení ustanovení tohoto nařízení. Příslušná ustanovení těchto dohod nebo jakýchkoli jiných dohod ve vztahu k pasivním prodejům, které na obchodníkovi požadují, aby jednal v rozporu s tímto nařízením, by proto měla být automaticky neplatná. Toto nařízení, a zejména jeho ustanovení v oblasti přístupu ke zboží a službám, by však nemělo mít vliv na dohody omezující aktivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010.

(26)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na použití pravidel hospodářské soutěže, zejména pak článků 101 a 102 SFEU. Dohody, z nichž obchodníkům vznikají povinnosti neúčastnit se pasivních prodejů ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/201029 některým skupinám spotřebitelů nebo spotřebitelům na některých územích, se obecně považují za dohody omezující hospodářskou soutěž a nelze jim běžným způsobem udělit výjimku ze zákazu stanoveného čl. 101 odst. 1 SFEU. Příslušná ustanovení těchto dohod ve vztahu k pasivním prodejům, které na obchodníkovi požadují, aby jednal v rozporu s tímto nařízením, by proto měla být automaticky neplatná. Toto nařízení, a zejména jeho ustanovení v oblasti přístupu ke zboží a službám, by však nemělo mít vliv na dohody omezující aktivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010.

__________________

__________________

29 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

29 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Členské státy by měly určit jeden nebo více orgánů odpovědných za přijetí účinného opatření k sledování a zabezpečení shody s ustanoveními tohoto nařízení. Členské státy by měly také zajistit, aby byly obchodníkům v případě jakéhokoli porušení tohoto nařízení uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce.

(27)  Členské státy by měly určit jeden nebo více odpovědných orgánů, které budou mít nezbytné pravomoci, aby mohly přijímat účinná opatření k sledování a zajištění shody s ustanoveními tohoto nařízení. Členské státy by měly také zajistit, aby byla proti obchodníkům v případě jakéhokoli porušení tohoto nařízení přijata účinná, přiměřená a odrazující opatření.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Spotřebitel by měl být s to přijímat pomoc odpovědných orgánů usnadňujících vyřešení sporů s obchodníky, které budou vyplývat z použití tohoto nařízení, a to i prostřednictvím jednotného formuláře stížnosti.

(28)  Spotřebitel by měl mít možnost získat pomoc odpovědných orgánů s vyřešením sporů s obchodníky, které budou vyplývat z použití tohoto nařízení. Za tím účelem by členské státy měly určit orgány odpovědné za poskytování pomoci, mimo jiné kontaktní místa pro řešení sporů on-line podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/20131a.

 

________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1).

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Toto nařízení by mělo být pravidelně vyhodnocováno, aby k němu mohly být případně navrženy nezbytné změny. První hodnocení by se mělo zaměřit zejména na možné rozšíření zákazu diskriminace stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva.

(29)  Toto nařízení by mělo být pravidelně vyhodnocováno, aby k němu mohly být případně navrženy nezbytné změny. První hodnocení by mělo podrobně analyzovat celkový dopad nařízení na vnitřní trh a přeshraniční elektronický obchod. Mělo by se zaměřit zejména na možné rozšíření oblasti působnosti nařízení na další odvětví. Při tom by měla být řádně zohledněna specifika každého odvětví. Zejména hodnocení rozšíření oblasti působnosti na audiovizuální služby by mělo být založeno na podrobných údajích o cenách a nákladech, které mají k dispozici pouze poskytovatelé služeb. Tito poskytovatelé by proto měli při hodnocení spolupracovat, aby bylo možné lépe posoudit, zda by zahrnutí těchto služeb do oblasti působnosti tohoto nařízení vedlo ke vzniku obchodních modelů, které jsou efektivnější než modely v současnosti používané.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Za účelem usnadnění účinného prosazování pravidel stanovených tímto nařízením by měl ve vztahu k těmto pravidlům být k dispozici také mechanismus pro zajištění přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány, který je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/200430. Jelikož však nařízení (ES) č. 2006/2004 platí pouze s ohledem na právní předpisy, které chrání zájmy spotřebitelů, tato opatření by měla být dostupná pouze tehdy, je-li zákazník spotřebitelem. Nařízení (ES) č. 2006/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(30)  Za účelem usnadnění účinného prosazování pravidel stanovených tímto nařízením by měl ve vztahu k těmto pravidlům být k dispozici také mechanismus pro zajištění přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány, který je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/200430.

__________________

__________________

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Má-li být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES31 umožněno podávání žalob na zdržení se jednání se zaměřením na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů s ohledem na jednání v rozporu s tímto nařízením, měla by být změněna rovněž uvedená směrnice tak, aby ve své příloze I zahrnovala odkaz na toto nařízení.

(31)  Má-li být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES31 umožněno podávání žalob na zdržení se jednání se zaměřením na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů s ohledem na jednání v rozporu s tímto nařízením, měla by být změněna rovněž uvedená směrnice tak, aby ve své příloze I zahrnovala odkaz na toto nařízení. Spotřebitelé by rovněž měli být povzbuzováni k tomu, aby vhodně využívali mechanismy mimosoudního řešení sporů týkajících se smluvních závazkových vztahů plynoucích ze smluv o on-line prodeji či poskytování služeb uzavřených podle nařízení (EU) č. 524/2013.

__________________

__________________

31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30).

31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30).

Odůvodnění

Upřesnění, že řešení sporů on-line může být vhodným nástrojem k řešení sporů v této konkrétní oblasti.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  Obchodníci, veřejné orgány a další zainteresované strany by měli mít dostatek času, aby se přizpůsobili ustanovením tohoto nařízení a zajistili jejich dodržování. Vzhledem ke specifické charakteristice elektronicky poskytovaných služeb jiných než služeb, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jiným předmětům ochrany a jejich používání, je vhodné použít zákaz podle čl. 4 odst. 1 písm. b) vztahující se na poskytování těchto služeb až od pozdějšího data.

vypouští se

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Pro dosažení cíle spočívajícího v účinném řešení přímé a nepřímé diskriminace z důvodu státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení zákazníků, je vhodné přijmout nařízení, které je přímo uplatňováno ve všech členských státech. Je to nutné pro zajištění jednotného uplatňování pravidel nepřípustné diskriminace v celé Unii a jejich současný vstup v platnost. Pouze nařízení zajišťuje takovou míru jasnosti, jednotnosti a právní jistoty, jaká je nutná pro to, aby z těchto předpisů mohli mít zákazníci plný prospěch.

(33)  Pro dosažení cíle spočívajícího v účinném řešení přímé a nepřímé diskriminace z důvodu státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného umístění spotřebitelů, je vhodné přijmout nařízení, které je přímo uplatňováno ve všech členských státech. Je to nutné pro zajištění jednotného uplatňování pravidel nepřípustné diskriminace v celé Unii a jejich současný vstup v platnost. Pouze nařízení zajišťuje takovou míru jasnosti, jednotnosti a právní jistoty, jaká je nutná pro to, aby z těchto předpisů mohli mít spotřebitelé plný prospěch.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zabránění přímé a nepřímé diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při obchodních transakcích s obchodníky v rámci Unie, nemůže být vzhledem k přeshraniční povaze problému a nedostatečné jasnosti současného právního rámce, uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a potenciálního účinku na obchod na vnitřním trhu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

(34)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zabránění přímé a nepřímé diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo dočasnému umístění spotřebitelů, včetně zeměpisného blokování, při obchodních transakcích s obchodníky v rámci Unie, nemůže být vzhledem k přeshraniční povaze problému a nedostatečné jasnosti současného právního rámce, uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a potenciálního účinku na obchod na vnitřním trhu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásadu uznávanou Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení se snaží zejména zajistit úplné dodržování článků 16 a 17 této Listiny,

(35)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásadu uznávanou Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení se snaží zejména zajistit úplné dodržování článků 11 (svoboda projevu a informací), 16 (svoboda podnikání), 17 (právo na vlastnictví) a 38 (ochrana spotřebitelů) této Listiny.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 1

Článek 1

Cíl a oblast působnosti

Předmět

1.  Cílem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu zabráněním diskriminace, která je přímo či nepřímo založena na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků.

Cílem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu zabráněním diskriminace, která je přímo či nepřímo založena na státní příslušnosti, místu bydliště nebo dočasném umístění spotřebitelů, a dále doplnit článek 20 směrnice 2006/123/ES.

2.  Toto nařízení se použije na následující situace:

 

a)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v jiném členském státě než v členském státě, v němž má zákazník bydliště nebo místo usazení;

 

b)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby ve stejném členském státě, v jakém má zákazník místo bydliště nebo místo usazení, avšak zákazník je státním příslušníkem jiného členského státu;

 

c)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v členském státě, v němž se zákazník dočasně nachází, aniž by v tomto členském státě měl bydliště nebo aniž by v tomto členském státě byl usazen.

 

3.  Toto nařízení se nepoužije pro činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 směrnice 2006/123/ES.

 

4.  Tímto nařízením nejsou dotčeny žádné předpisy vztahující se na daňovou oblast.

 

5.  Toto nařízení nemá vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v civilních záležitostech. Dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012.

 

6.  V rozsahu, v němž jsou ustanovení tohoto nařízení v rozporu s ustanoveními čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES, mají přednost ustanovení tohoto nařízení.

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Článek 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 1a

 

Oblast působnosti

 

1.  Toto nařízení se nevztahuje na čistě vnitrostátní situace, kdy jsou všechny relevantní prvky dané transakce soustředěny v rámci jednoho členského státu.

 

2.  Toto nařízení se nepoužije pro činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 směrnice 2006/123/ES.

 

3.  Tímto nařízením nejsou dotčeny žádné předpisy vztahující se na daňovou oblast.

 

4.  V rozsahu, v němž jsou ustanovení tohoto nařízení v rozporu s ustanoveními čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES, mají přednost ustanovení tohoto nařízení.

 

5.  Tímto nařízením nejsou dotčeny platné právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v civilních záležitostech. Dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012. Za situaci, kdy obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště, se pouze na základě těchto důvodů nepovažují zejména případy, kdy obchodník jednající v souladu s články 3, 4 a 5 neblokuje nebo neomezuje přístup spotřebitele ke svému on-line rozhraní, nepřesměrovává jej na jinou verzi svého on-line rozhraní, k němuž se spotřebitel snažil původně přistoupit, bez ohledu na jeho státní příslušnost nebo místo bydliště, nepoužívá v situacích stanovených v tomto nařízení rozdílné všeobecné podmínky pro přístup a nediskriminačním způsobem přijímá platební prostředky vydané v jiném členském státě.

 

Za situaci, kdy obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště, se rovněž nepovažují případy, kdy obchodník jednající v souladu s tímto nařízením podniká kroky, které může spotřebitel důvodně očekávat nebo žádat nebo které stanoví právní předpisy, aby přímo či nepřímo poskytl spotřebiteli potřebné informace a podporu, zprostředkováním kontaktu mezi spotřebitelem a třetími stranami, které mohou požadovanou pomoc poskytnout.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely tohoto nařízení se používají definice stanovené v článku 7 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011, čl. 2 bodech 10, 20 a 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/75132 a čl. 4 bodech 8, 9, 11, 12, 14, 23, 24 a 30 směrnice (EU) 2015/2366.

Pro účely tohoto nařízení má termín:

 

a)   „elektronicky poskytované služby“ význam stanovený v článku 7 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011;

 

b)   „mezibankovní poplatek“ význam stanovený v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) č. 2015/751;

 

c)   „karetní platební prostředek“ význam stanovený v čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) č. 2015/751;

 

d)   „platební značka“ význam stanovený v čl. 2 bodu 30 nařízení (EU) č. 2015/751;

 

e)   „platební transakce“ význam stanovený v čl. 4 bodu 5 směrnice (EU) č. 2015/2366;

 

f)   „plátce“ význam stanovený v čl. 4 bodu 8 směrnice (EU) č. 2015/2366;

 

g)   „poskytovatel platebních služeb“ význam stanovený v čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) č. 2015/2366;

 

h)   „platební účet“ význam stanovený v čl. 4 bodu 12 směrnice (EU) č. 2015/2366;

 

i)   „platební prostředek“ význam stanovený v čl. 4 bodu 14 směrnice (EU) č. 2015/2366;

 

j)   „inkaso“ význam stanovený v čl. 4 bodu 23 směrnice (EU) č. 2015/2366;

 

k)   „úhrada“ význam stanovený v čl. 4 bodu 24 směrnice (EU) č. 2015/2366;

 

i)   „silné ověření klienta“ význam stanovený v čl. 4 bodu 30 směrnice (EU) č. 2015/2366;

__________________

 

32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1).

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Použijí se rovněž tyto definice:

Pro účely tohoto nařízení se použijí rovněž následující definice:

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  „zákazníkem“ se rozumí spotřebitel nebo podnik, který je státním příslušníkem některého členského státu nebo má místo bydliště nebo místo usazení v některém členském státu a hodlá nakoupit nebo nakoupí zboží nebo službu na území Unie jinak než za účelem opětovného prodeje;

vypouští se

Odůvodnění

Aby byla zaručena smluvní svoboda, je třeba z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučit smlouvy mezi podniky, v důsledku čehož by se toto nařízení vztahovalo pouze na smlouvy mezi podnikem a spotřebitelem.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  „všeobecnými podmínkami pro přístup“ se rozumí veškeré smluvní podmínky a další informace, včetně prodejních cen, které upravují přístup zákazníků ke zboží nebo službám nabízeným obchodníkem k prodeji, jsou obchodníkem nebo jeho jménem stanoveny, uplatňovány a zpřístupněny široké veřejnosti a používají se v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem;

c)  „všeobecnými podmínkami pro přístup“ se rozumí veškeré smluvní podmínky a další informace, včetně čistých prodejních cen, které upravují přístup spotřebitelů ke zboží nebo službám nabízeným obchodníkem k prodeji, jsou obchodníkem nebo jeho jménem stanoveny, uplatňovány a zpřístupněny široké veřejnosti a používají se v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a spotřebitelem;

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  „zbožím“ se rozumí všechny hmotné movité předměty s výjimkou předmětů, které se prodávají na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření; voda, plyn a elektřina se považují za zboží ve smyslu tohoto nařízení, pokud se prodávají v omezeném objemu nebo v určitém množství;

d)  „zbožím“ se rozumí všechny hmotné movité předměty s výjimkou i) předmětů, které se prodávají na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření, a ii) vody, plynu a elektřiny, nejsou-li prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství;

Odůvodnění

Harmonizace s návrhem týkajícím se on-line prodeje.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  „on-line rozhraním“ se rozumí jakýkoli software, včetně internetové stránky a aplikací, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který slouží k poskytování přístupu zákazníků ke zboží nebo službám obchodníka za účelem uzavření obchodní transakce s ohledem na toto zboží nebo služby;

e)  „on-line rozhraním“ se rozumí jakýkoli software, včetně internetové stránky nebo její části a mobilních aplikací, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který slouží k poskytování přístupu spotřebitelů ke zboží nebo službám obchodníka za účelem uzavření obchodní transakce s ohledem na toto zboží nebo služby;

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  „internetovým tržištěm“ se rozumí digitální služba, která spotřebitelům umožňuje uzavírat smlouvy o on-line prodeji či poskytování služeb s obchodníky buď na internetové stránce internetového tržiště, nebo na internetové stránce obchodníka, jež využívá počítačových služeb poskytovaných internetovým tržištěm;

Pozměňovací návrh  53

Návrh nařízení

Článek 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Přístup k on-line rozhraním

1.  Obchodníci nesmějí technickými prostředky ani jinak blokovat nebo omezovat přístup zákazníků k on-line rozhraní obchodníků z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka.

1.  Obchodník ani internetové tržiště nesmějí technickými prostředky ani jinak blokovat nebo omezovat přístup spotřebitelů ke svému on-line rozhraní z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele.

2.  Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem založení zákazníka provádět přesměrování zákazníků na verzi svého on-line rozhraní, která se liší od on-line rozhraní, k němuž se zákazník původně snažil přistoupit, na základě úpravy tohoto on-line rozhraní, použití jazyka nebo jiných charakteristik, které rozhraní konkretizují pro zákazníky podle státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení, pokud zákazník s tímto přesměrováním nebude výslovně předem souhlasit.

2.  Obchodník nesmí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele provádět přesměrování spotřebitele na verzi svého on-line rozhraní, která se liší od on-line rozhraní, k němuž se spotřebitel původně snažil přistoupit, na základě úpravy tohoto on-line rozhraní, použití jazyka nebo jiných charakteristik, které rozhraní konkretizují pro spotřebitele podle státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného umístění, pokud spotřebitel nedal k takovému přesměrování předem výslovný souhlas.

 

V případě, že obchodník spotřebiteli umožňuje výslovně vyjádřit svou preferenci o osobním účtu a kdykoli ji změnit, musí mít obchodník možnost běžně přesměrovat tohoto spotřebitele na konkrétní vstupní stránku pod podmínkou, že tato vstupní stránka poskytuje jasný a srozumitelný přístup k on-line rozhraní, k němuž se spotřebitel původně snažil přistoupit.

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem zákazníka musí původní verze tohoto rozhraní zůstat pro tohoto zákazníka snadno přístupná.

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem spotřebitele musí verze tohoto rozhraní, k němuž se spotřebitel původně snažil přistoupit, zůstat pro tohoto spotřebitele snadno přístupná.

3.  Zákaz uvedený v odstavcích 1 a 2 se nepoužívá v případech, kdy je blokování, omezení přístupu nebo přesměrování s ohledem na určité zákazníky nebo na zákazníky na určitých územích nezbytné za účelem zajištění splnění zákonného požadavku práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie.

3.  Zákaz uvedený v odstavcích 1 a 2 se nepoužívá v případech, kdy je blokování, omezení přístupu nebo přesměrování s ohledem na určité skupiny spotřebitelů nebo spotřebitele na určitých územích nezbytné za účelem zajištění splnění zákonného požadavku práva Unie nebo právních předpisů členského státu v souladu s právem Unie ze strany obchodníka nebo internetového tržiště. Obchodník nebo internetové tržiště musí jasně a výslovně odůvodnit splnění požadavku v jazyce on-line rozhraní, ke kterému se zákazník původně snažil přistoupit.

4.  Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup zákazníků k on-line rozhraní nebo přesměrovává zákazníky na jinou verzi on-line rozhraní v souladu s odstavcem 4, je povinen to jasně zdůvodnit. Toto zdůvodnění musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní, ke kterému se zákazník původně snažil přistoupit.

 

 

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Článek 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4

Článek 4

Přístup ke zboží a službám

Přístup ke zboží a službám

1.  Obchodníci nesmějí používat rozdílné všeobecné podmínky pro přístup ke svému zboží a službám z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka v těchto situacích:

1.  Obchodník nesmí používat rozdílné všeobecné podmínky pro přístup ke svému zboží a službám z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele v případě, že spotřebitel se snaží:

a)  jestliže obchodník prodává zboží a toto zboží není obchodníkem nebo jeho jménem dodáváno přes hranice do členského státu zákazníka;

a)  koupit zboží a obchodník nabízí dodání tohoto zboží na místo v jiném členském státě než v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, včetně možnosti odběru zboží na místě, na němž se spotřebitel a obchodník dohodnou;

b)  jestliže obchodník dodává elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání;

b)  získat od obchodníka elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání;

 

ba)  získat elektronicky poskytované služby, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, k nimž má obchodník pro území požadovaná práva nebo u nichž získal licenci k využívání daného obsahu;

c)  jestliže obchodník poskytuje služby kromě služeb uvedených v písmeni b) a tyto služby jsou dodávány zákazníkovi v objektu obchodníka nebo na fyzickém místě, kde obchodník působí, v jiném členském státě, než jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má místo bydliště nebo místo usazení.

c)  získat od obchodníka jiné služby než elektronicky poskytované služby a tyto služby jsou dodávány spotřebiteli na fyzickém místě, kde obchodník působí, v jiném členském státě, než kde má spotřebitel místo bydliště.

 

1a.  Zákaz uvedený v odstavci 1 nesmí obchodníkovi bránit v používání rozdílných všeobecných podmínek pro přístup v různých členských státech nebo v rámci jednoho členského státu, které jsou nabízeny spotřebitelům na konkrétním území nebo konkrétní skupině spotřebitelů, za předpokladu, že nejsou uplatňovány z důvodů týkajících se státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného umístění.

 

1b.  Zákaz uvedený v odstavci 1 nezakládá povinnost obchodníka dodržovat vnitrostátní zákonné požadavky nebo informovat zákazníky o těchto požadavcích, jestliže obchodník neprovádí své činnosti v daném členském státě ani do něj své činnosti nezaměřuje.

2.   Zákaz stanovený v odst. 1 písm. b) se nepoužije na obchodníky, kteří jsou osvobozeni od DPH na základě ustanovení hlavy XII kapitoly 1 směrnice 26/112/ES.

2.   Zákaz stanovený v odst. 1 písm. b) se nepoužije na obchodníky, kteří jsou osvobozeni od DPH na základě ustanovení hlavy XII kapitoly 1 směrnice 26/112/ES.

3.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nepoužívá v rozsahu, v němž obchodníkovi v prodeji zboží nebo poskytování služeb určitým zákazníkům nebo zákazníkům na určitých územích brání konkrétní ustanovení práva Unie nebo právních předpisů členského státu v souladu s právem Unie.

3.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nepoužívá v rozsahu, v němž obchodníkovi v prodeji daného zboží nebo poskytování daných služeb určitým skupinám spotřebitelů nebo spotřebitelům na určitých územích brání konkrétní ustanovení práva Unie nebo právních předpisů členského státu v souladu s právem Unie.

Pokud jde o prodej knih, zákaz stanovený v odstavci 1 nebrání obchodníkům ve stanovení odlišných cen pro zákazníky na určitých územích v rozsahu, v němž jsou povinni tak učinit podle právních předpisů členských států v souladu s právem Unie.

Pokud jde o prodej knih včetně jejich elektronické verze, zákaz stanovený v odstavci 1 nebude mít vliv na zvláštní právní předpisy upravující stanovování cen v členských státech v souladu s právem Unie.

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Článek 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

Článek 5

Nepřípustnost diskriminace z důvodů souvisejících s platbou

Nepřípustnost diskriminace z důvodů souvisejících s platbou

1.  Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka, umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie používat různé podmínky pro platbu za veškerý prodej zboží nebo poskytování služeb v případě, že:

1.  Obchodník nesmí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo dočasným umístěním spotřebitele, umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie používat různé podmínky pro platební transakci v případě, že:

a)  se tyto platby provádějí elektronickou transakcí úhradou nebo inkasem nebo karetním platebním prostředkem v rámci téže platební značky;

a)  je tato platební transakce provedena elektronickou transakcí úhradou nebo inkasem nebo karetním platebním prostředkem v rámci téže platební značky a kategorie;

b)  příjemce může od plátce požadovat silné ověření klienta ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366; a

b)  jsou splněny požadavky na ověření podle směrnice (EU) 2015/2366; a

c)  měnou plateb je měna, kterou příjemce akceptuje.

c)  měnou platební transakce je měna, kterou obchodník akceptuje.

 

1a.  Je-li to opodstatněno objektivními důvody, nesmí zákaz stanovený v odstavci 1 vylučovat právo obchodníka zadržet dané zboží nebo zamezit poskytování dané služby, dokud neobdrží potvrzení, že byl řádně zadán příkaz k provedení platební transakce.

2.  Zákaz stanovený v odstavci 1 nesmí bránit možnosti obchodníků požadovat poplatky za použití karetního platebního prostředku, u něhož nejsou mezibankovní poplatky upraveny podle kapitoly II nařízení (EU) 2015/751, a u platebních služeb, pro které se nepoužívá nařízení (EU) č. 260/2012. Tyto poplatky nesmí přesáhnout výši nákladů vzniklých obchodníkovi na použití platebního prostředku.

2.  Zákaz stanovený v odstavci 1 nesmí obchodníkovi bránit ve zpoplatnění použití karetního platebního prostředku, u něhož nejsou mezibankovní poplatky upraveny podle kapitoly II nařízení (EU) 2015/751, nebo u platebních služeb, pro které se nepoužívá nařízení (EU) č. 260/2012, pokud členský stát, v němž je obchodník usazen, nezakázal nebo neomezil tyto poplatky v souladu s čl. 62 odst. 5 směrnice (EU) 2015/2366. Tyto poplatky nesmí přesáhnout výši přímých nákladů vzniklých obchodníkovi.

 

2a.  Zákaz podle odstavce 1 nevylučuje, aby obchodník v případě inkas požadoval úhradu před zasláním zboží nebo poskytnutím služby prostřednictvím SEPA platby, jestliže nemá jinou možnost zajistit, že kupující splní svou platební povinnost.

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dohody, které obchodníkovi ukládají povinnost, aby s ohledem na pasivní prodeje jednal v rozporu s tímto nařízením, jsou automaticky neplatné.

Ustanovení dohod, která obchodníkovi ukládají povinnost, aby s ohledem na pasivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010 jednal v rozporu s tímto nařízením, jsou automaticky neplatná.

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 7 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Prosazování ze strany orgánů členských států

Prosazování

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Každý členský stát určí subjekt či subjekty odpovědné za prosazování tohoto nařízení. Členské státy jsou povinny zajistit, aby tento subjekt či subjekty měly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro prosazování tohoto nařízení.

1.  Každý členský stát určí subjekt či subjekty odpovědné za přiměřené a účinné prosazování tohoto nařízení. Aniž jsou dotčeny jiné informační mechanismy a mechanismy spolupráce, tyto subjekty jsou odpovědné za zajištění přeshraniční spolupráce se subjekty jiných členských států za využití vhodných prostředků.

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy stanoví pravidla pro ukládání opatření za porušení tohoto nařízení a zajistí jejich uplatňování. Stanovená opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

Pozměňovací návrh   60

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Opatření uvedená v odstavci 2 jsou sdělena Komisi a uveřejněna na jejích internetových stránkách.

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Každý členský stát přenese na konkrétní subjekt či subjekty odpovědnost za poskytování praktické pomoci spotřebitelům pro případ sporu mezi spotřebitelem a obchodníkem, který vznikne v důsledku použití tohoto nařízení. Každý členský stát určí subjekt nebo subjekty odpovědné za tento úkol.

Každý členský stát určí subjekt či subjekty odpovědné za poskytování praktické pomoci spotřebitelům pro případ sporu mezi spotřebitelem a obchodníkem, který vznikne v důsledku použití tohoto nařízení.

Odůvodnění

Sjednocení struktury s čl. 7 odst. 1.

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Orgány uvedené v odstavci 1 musí zákazníkům nabízet jednotný vzorový formulář pro podávání stížností subjektům uvedeným v odstavci 1 a v čl. 7 odst. 1. Komise poskytne těmto subjektům při vypracování tohoto vzorového formuláře pomoc.

vypouští se

Odůvodnění

Zbytečná právní úprava, neboť vzorový formulář by se používal pro různá porušení, která jsou stanovena v tomto nařízení, a používaly by jej dva různé subjekty.

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Článek 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9

Článek 9

Přezkum

Přezkum

1.  Komise do [datum: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každých pět let podá Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hodnocení tohoto nařízení. V případě nutnosti bude zpráva doplněna návrhem na změnu tohoto nařízení s ohledem na vývoj v právní, technické a ekonomické oblasti.

1.  Komise do [datum: tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každých pět let podá Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hodnocení tohoto nařízení. V případě nutnosti bude zpráva doplněna návrhem na změnu tohoto nařízení s ohledem na vývoj v právní, technické a ekonomické oblasti.

2.  První hodnocení uvedené v odstavci 1 se provede zejména s cílem posoudit, zda by se zákaz stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. b) měl vztahovat rovněž na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva.

2.  První hodnocení uvedené v odstavci 1 se provede zejména s cílem posoudit celkový dopad tohoto nařízení na vnitřní trh a přeshraniční elektronický obchod. První hloubkové hodnocení se provede zejména s cílem posoudit, zda by měla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena i na další odvětví, jako jsou audiovizuální, finanční, dopravní a zdravotní služby a služby elektronických komunikací, při zohlednění specifik každého odvětví.

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  V příloze nařízení (ES) č. 2006/2004 se doplňuje nový bod, který zní: „[číslo] [úplný název tohoto nařízení] (Úř. věst. L XX, XX.XX.rok, s. X), pouze tehdy, je-li zákazník spotřebitelem ve smyslu ustanovení čl. 2 odst. 3 nařízení č. XXXX/rok.“

1.  V příloze nařízení (ES) č. 2006/2004 se doplňuje nový bod, který zní: „[číslo] [úplný název tohoto nařízení] (Úř. věst. L XX, XX.XX.rok, s. X).“

Pozměňovací návrh    65

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) se však použije ode dne 1. července 2018.

vypouští se

  • [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Úvod

Komise v rámci svého balíčku opatření týkajícího se elektronického obchodování dne 25. května 2016 předložila návrh nařízení o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků. Účelem tohoto nařízení je zajistit, aby zákazníci měli stejný přístup ke zboží a službám jako místní zákazníci. Nařízení vychází z ustanovení směrnice o službách (článek 20), která již stanoví zásadu zákazu diskriminace, u níž se však ukázalo, že je obtížné ji prakticky prosazovat z důvodu právní nejistoty ohledně toho, které postupy by byly považovány za opodstatněné.

Nařízení má zajistit větší právní jistotu a vymahatelnost tím, že stanoví konkrétní situace, v nichž nemůže existovat žádný opodstatněný důvod k diskriminaci z důvodu státní příslušnosti nebo místa bydliště. Návrh nařízení navíc zakazuje blokování přístupu k internetovým stránkám a používání automatického přesměrování bez předchozího souhlasu zákazníka. Zahrnuje také ustanovení o zákazu diskriminace v otázce akceptovaných platebních prostředků.

Nařízení je součástí celkové strategie podpory přeshraničního elektronického obchodování, hlavní hnací síly růstu, neboť zajišťuje lepší přístup ke zboží a službám, vytváří důvěru a nabízí větší jistotu a snižuje administrativní zátěž.

II. Stanovisko zpravodajky

Zpravodajka podporuje hlavní cíl návrhu Komise, a sice naplnění veškerého potenciálu vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb. Vnitřní trh ještě zdaleka nebyl vytvořen. Elektronické obchodování je hlavní hnací silou růstu, přičemž roční míra růstu v EU dosahuje průměrně 13 %. Nicméně pouze 15 % spotřebitelů kupovalo on-line z jiné země EU a 8 % obchodníků prodávalo přes hranice (oproti 24 % na domácím trhu). Obchodníci a spotřebitelé se potýkají s přetrvávajícími překážkami. V on-line prostředí jsou tyto překážky ihned patrné. Spotřebitelé například nechápou, proč by nemohli mít přístup k určitým internetovým stránkám, proč by nemohli kupovat určité zboží v jiných členských státech nebo proč by měli pouze kvůli své státní příslušnosti nebo místu bydliště platit jinou cenu.

Současně existují pro takové rozdílné zacházení ze strany obchodníků jasně opodstatněné důvody. Jedním důvodem může být například skutečnost, že obchodník nemá na konkrétním území požadovaná práva duševního vlastnictví. Obchodníci mohou rozdílné podmínky pro přístup uplatňovat například také z důvodu dodatečných nákladů vzniklých kvůli vzdálenosti nebo technické povaze poskytování služeb nebo odlišným podmínkám na trhu.

Návrh Komise představuje vítaný krok správným směrem. Přispívá k větší srozumitelnosti tím, že stanoví konkrétní situace, kdy se nikdy nelze odůvodněně domnívat, že dochází k diskriminaci z důvodu státní příslušnosti nebo místa bydliště. Rovněž vítaně upřesňuje typ opatření, jež by byla považována za nepřijatelná, například zákaz blokování přístupu a ustanovení o zákazu diskriminace v otázce akceptovaných platebních prostředků. Návrh Komise však neřeší některé důležité aspekty.

1.  Právní jistota pro spotřebitele a obchodníky

Zpravodajka se domnívá, že jedním z důvodů, proč obchodníci váhají s navazováním obchodních vztahů se spotřebiteli z jiných členských států, je právní nejistota a související rizika v otázce použitelných právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, životního prostředí či označování. Komise se tímto v návrhu nezabývá, v důsledku čehož přetrvává mezi obchodníky i spotřebiteli značná nejistota.

Za účelem řešení této nejistoty zpravodajka navrhuje nový článek 8a týkající se použitelného práva a jurisdikce. Článek upřesňuje, že v případech, kdy obchodní jasně projeví záměr prodávat spotřebitelům z jednoho nebo více členských států a spotřebitel z jiného členského státu má zájem uzavřít s tímto obchodníkem smlouvu na základě práv stanovených v článku 4 tohoto nařízení, pak bude obchodník s tímto spotřebitelem zacházet stejně jako s místními spotřebiteli. Jinak řečeno, obchodník by byl s to uplatňovat požadavky v oblasti ochrany spotřebitele, životního prostředí, označování či bezpečnosti produktu stanovené jeho členským státem. Podobně by příslušný soud měl být soudem členského státu obchodníka.

2.  Oblast působnosti

V zájmu přiměřenosti zpravodajka navrhuje omezit oblast působnosti nařízení pouze na spotřebitele s jednou důležitou výjimkou, a sice že v případě smluv majících dvojí účel s omezeným zaměřením obchodu, aby tato osoba měla být rovně považována za spotřebitele.

Zpravodajka souhlasí s tím, aby byla v této fázi oblast působnosti nařízení sladěna s oblastí působnosti směrnice o službách v takovém možném rozsahu, aby byl zajištěn soulad, jinými slovy z oblasti působnosti nařízení jsou vyloučeny nehospodářské služby obecného zájmu, dopravní služby, audiovizuální služby, hazardní hry, zdravotnické a určité další služby. Zpravodajka se však domnívá, že je nezbytné posoudit tuto skutečnost v rámci prvního přezkumu nařízení.

Nesouhlasí s Komisí v otázce, jakým způsobem přistupovat k elektronicky poskytovaným službám, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany. Domnívá se, že v souvislosti s elektronicky poskytovanými službami, jako jsou elektronické knihy, elektronická hudba, hry a software, dochází k mnoha případům diskriminace. Navrhuje proto, aby byly začleněny do předmětu článku 4 za předpokladu, že obchodník má požadovaná práva na příslušných územích.

3.  Další vyjasnění

Zpravodajka navíc navrhuje řadu dalších upřesnění návrhu textu Komise. To především zahrnuje:

•  upřesnění, že zákaz diskriminace se týká nejen státní příslušnosti a místa bydliště, ale také dočasného umístění

•  upřesnění, že jsou vyloučeny čistě vnitřní situace bez přeshraničního prvku (článek 1a)

•  zjednodušení přístupu k on-line rozhraním podle článku 3: zpravodajka považuje poskytnutí výslovného souhlasu, jak navrhuje Komise, za příliš zatěžující jak pro podniky, tak spotřebitele a domnívá se, že postačuje uložit povinnost poskytnout informace o přesměrování, jakož i úplný přístup k původnímu rozhraní. Upřesňuje, že vysvětlení musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní. Dále se domnívá, že přístup k on-line rozhraním by neměl být omezen nejen ze strany obchodníků, ale ani ze strany internetových tržišť.

•  upřesnění v článku 4, že obchodníci mohou stále uplatňovat rozdílné všeobecné podmínky pro přístup v různých členských státech nebo v rámci členského státu, které jsou nabízeny spotřebitelům na konkrétním území nebo konkrétní skupině spotřebitelů, pokud není vymezena na základě státní příslušnosti, místa bydliště ani dočasného umístění. Jinak řečeno, obchodník by i tak mohl na různých internetových portálech nabízet různé ceny, jestliže spotřebitel vstupující do daného internetového obchodu z jiného členského státu může produkt koupit za týchž podmínek jako místní spotřebitel.

•  upřesnění v článku 5 týkající se platebních metod s cílem zamezit zvýšeným rizikům podvodu spojeného s určitými platebními metodami tím, že se upřesní, že obchodník má právo zadržet zboží nebo zamezit poskytování služby, dokud neobdrží potvrzení, že platební transakce byla řádně iniciována.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti(*) (4.4.2017)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES
(COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD))

Zpravodajka: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zpravodajka návrh Komise vítá, je ovšem přesvědčena, že zákaz zeměpisného blokování není dostatečně široký. Nařízení by se mělo vztahovat na elektronické poskytování děl nebo služeb jiné než audiovizuální povahy chráněných autorským právem, včetně elektronických knih, softwaru, počítačových her a hudby, a při prvním přezkumu po dvou letech jeho uplatňování by se mělo vyhodnotit, zda by do oblasti jeho působnosti neměla být začleněna také audiovizuální díla. Předpokladem pro takový krok by ovšem muselo být to, aby obchodník držel licenci k autorským právům nebo jinak držel práva vztahující se na všechna příslušná území. Kromě toho je zapotřebí zajistit právní srozumitelnost spojení „zaměřovat činnost“, zejména v případech, kdy obchodník cílí na určitý členský stát a volba rozhodného práva vede k použití práva členského státu spotřebitele. V takových případech by nemělo být pochyb, která pravidla se použijí. Je ovšem také nezbytné zabránit diskriminaci ze strany obchodníků i v jiných případech a přinutit je prodávat spotřebitelům a jiným obchodníkům bez ohledu na zemi původu nebo bydliště spotřebitele. Rozhodným právem pro takové necílené transakce by proto mělo být právo členského státu prodejce, mimo jiné proto, aby se ulehčilo malým a středním podnikům, pro něž by byla zátěž spočívající v zajištění zdrojů pro efektivní obchodování se spotřebiteli, na něž se vztahují různé právní řády, nepřiměřená. Je rovněž nezbytné, aby nařízení začalo být uplatňováno co nejdříve.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli zemi původu, místu bydliště či místu usazení spotřebitele a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

Odůvodnění

Výraz „státní příslušnost“ musí být v celém textu nahrazen výrazem „země původu nebo bydliště“.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Pro uskutečnění cíle spočívajícího v zajištění řádného fungování vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb, a to mimo jiné volný pohyb zboží a služeb, není dostačující odstranit mezi členskými státy pouze státní hranice. Toto odstranění mohou narušovat soukromé subjekty zaváděním překážek, které neodpovídají svobodám vnitřního trhu. K tomu dochází v případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, pro zákazníky z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). Dochází k tomu také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, v jejichž rámci se vůči těmto zákazníkům z jiných členských států používají odlišné podmínky pro přístup k jejich zboží a službám on-line i off-line. Pro toto rozdílné zacházení sice může někdy existovat objektivní odůvodnění, v jiných případech obchodníci upírají spotřebitelům, kteří hodlají uzavřít přeshraniční obchodní transakce, přístup ke zboží či službám nebo v tomto ohledu používají odlišné podmínky z čistě obchodních důvodů.

(1)  Pro uskutečnění cíle spočívajícího v zajištění řádného fungování vnitřního trhu coby prostoru, v němž byla odstraněna většina překážek obchodu a v němž je zajištěn volný pohyb mimo jiné osob, zboží a služeb, a pro dosažení cílů stanovených v rámci strategie pro digitální trh nepostačuje mezi členskými státy odstranit pouze zbytečnou administrativní zátěž. Odstranění takových překážek mohou hatit určité soukromé subjekty zaváděním překážek, které jsou v rozporu se zásadami a svobodami vnitřního trhu. Dochází k tomu ve výjimečných případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, neprávem blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, spotřebitelům z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). Dochází k tomu také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, kteří vůči těmto spotřebitelům z jiných členských států uplatňují odlišné omezující podmínky pro přístup ke svému zboží a službám on-line i off-line. Tato praxe odporuje vlastnímu účelu vnitřního trhu a omezuje možnosti volby spotřebitelů a hospodářskou soutěž.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Někteří obchodníci takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva zákazníků a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu vnitřního trhu. Objasnění situací, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

(2)  Někteří obchodníci takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva spotřebitelů a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu skutečně integrovaného vnitřního trhu a jeho rozvoji. Objasnění situací, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES17 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich státní příslušnosti nebo místu bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu, zejména pak vzhledem k možnosti odůvodnit rozdíly v zacházení, které toto ustanovení povoluje, a k souvisejícím obtížím při jeho prosazování v praxi. Zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení navíc mohou vznikat v důsledku opatření ze strany obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES17 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich zemi původu nebo místu bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu, zejména pak vzhledem k možnosti odůvodnit rozdíly v zacházení, které toto ustanovení povoluje, a k souvisejícím obtížím při jeho prosazování v praxi. Zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli zemi původu nebo místu bydliště navíc mohou vznikat v důsledku opatření obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice. Tyto problémy je však třeba řešit.

_________________

_________________

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Přestože se toto nařízení zabývá konkrétně zeměpisným blokováním, zvláštní důraz by měl být kladen i na posílení důvěry spotřebitelů v elektronické obchodování, které nabízí větší výběr a přístup k levnějšímu zboží a službám.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Pro účely zajištění řádného fungování vnitřního trhu jsou proto nutná cílená opatření stanovená tímto nařízením, která poskytnou jasný, jednotný a účelný soubor pravidel pro vybraný počet otázek.

(4)  Pro účely zajištění řádného fungování vnitřního trhu a volného pohybu osob, zboží a služeb bez diskriminace kvůli zemi původu nebo místu bydliště je proto nutné, aby toto nařízení stanovilo cílená opatření, která poskytnou jasný, jednotný a účelný soubor pravidel pro vybraný počet otázek. Tato opatření by měla zachovat rovnováhu mezi ochranou spotřebitelů a ekonomickou a smluvní volností obchodníků.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníky a zákazníky souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o řešení přímé i nepřímé diskriminace, a zahrnuje tedy i neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, které vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění zákazníků, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek zákazníka.

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli místu původu nebo místu bydliště zákazníků při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníky a spotřebiteli, které souvisejí s prodejem zboží a poskytováním nehmotného zboží a služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o prevenci přímé i nepřímé diskriminace. Nepřímou diskriminací by se mělo rozumět uplatňování jiných rozlišujících kritérií, než je země původu nebo místo bydliště spotřebitele, která deterministicky nebo statisticky vedou k témuž výsledku jako přímé uplatnění týchž kritérií. Toto nařízená se má také vztahovat na neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, které vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na zemi původu, místu bydliště nebo místu usazení spotřebitele. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění spotřebitelů, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek spotřebitele. Toto nařízení by tudíž mělo zakázat bezdůvodné blokování přístupu na internetové stránky a jiná on-line rozhraní a přesměrovávání zákazníků z verze určené pro jednu zemi na jinou verzi, diskriminaci zákazníků v konkrétních případech prodeje zboží a služeb a obcházení tohoto zákazu diskriminace v dohodách o pasivním prodeji.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Vzhledem k tomu, že některé regulační a administrativní překážky pro obchodníky byly v celé Unii v některých odvětvích služeb odstraněny v důsledku provedení směrnice 2006/123/ES, a to z hlediska její věcné působnosti, měl by být zajištěn soulad mezi tímto nařízením a směrnicí 2006/123/ES. V důsledku toho by se ustanovení tohoto nařízení měla mimo jiné uplatnit na elektronicky poskytované služby jiné než audiovizuální povahy, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, nicméně pod podmínkou dodržení zvláštní výjimky stanovené v článku 4 a následného zhodnocení této výjimky stanoveného v článku 9. Audiovizuální služby včetně služeb, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k vysílání sportovních akcí a které se poskytují na základě výlučných územních licencí, jsou z působnosti tohoto nařízení vyňaty. Přístup k retailovým finančním službám včetně platebních služeb by měl tedy být také vyňat, a to bez ohledu na ustanovení tohoto nařízení týkající se nepřípustnosti diskriminace u plateb.

(6)  Vzhledem k tomu, že některé regulační a administrativní překážky pro obchodníky byly v celé Unii v některých odvětvích služeb odstraněny v důsledku provedení směrnice 2006/123/ES, a to z hlediska její věcné působnosti, měl by být zajištěn soulad mezi tímto nařízením a směrnicí 2006/123/ES. V důsledku toho by se ustanovení tohoto nařízení měla mimo jiné uplatnit na díla chráněná autorským právem, elektronicky poskytované služby a nehmotné zboží jiné než audiovizuální povahy, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, k nimž má obchodník pro všechna příslušná území práva takový obsah používat nebo k užívání takového obsahu získal licenci. Audiovizuální díla, včetně filmových děl, a audiovizuální služby, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k vysílání sportovních akcí a které se poskytují na základě výlučných územních licencí, jsou z působnosti tohoto nařízení vyňaty do doby, než bude proveden ucelený přezkum příslušných právních předpisů. Přístup k retailovým finančním službám včetně platebních služeb by měl tedy být také vyňat. Komise by nicméně měla přezkoumat možnosti jejich zahrnutí do působnosti tohoto nařízení, a to bez ohledu na jeho ustanovení týkající se nepřípustnosti diskriminace u plateb.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  K diskriminaci může také docházet ve vztahu k službám v oblasti dopravy, zejména s ohledem na prodej jízdenek pro osobní přepravu. V tomto ohledu však nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200818, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/201019 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/201120 již obsahují obecné zákazy diskriminace, které zahrnují všechny diskriminační praktiky, které se toto nařízení snaží řešit. Dále existuje záměr změnit v tomto smyslu v blízké budoucnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/200721. Z těchto důvodů a pro zajištění souladu s rozsahem působnosti směrnice 2006/123/ES by měly služby v oblasti dopravy zůstat mimo oblast působnosti tohoto nařízení.

(7)  K diskriminaci dochází ve vztahu k službám v oblasti dopravy, zejména s ohledem na prodej jízdenek pro osobní přepravu, přestože nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200818, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/201019 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/201120 již obsahují obecné zákazy diskriminace. Dále existuje záměr změnit v tomto smyslu v blízké budoucnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/200721. Z těchto důvodů by dopravní služby měly být po přezkumu tohoto nařízení buď zahrnuty do jeho působnosti, nebo by měl být prostřednictvím zvláštních právních předpisů Unie v této oblasti účinným způsobem prosazován zákaz diskriminace, který by se vztahoval na všechny diskriminační praktiky.

_________________

_________________

18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Toto nařízení by mělo zahrnovat rovněž prodej balíčků služeb. Obchodník by nicméně neměl být povinen prodávat balíčky služeb, pokud nemá zákonné právo poskytovat část jedné nebo více služeb, které jsou v tomto balíčku zahrnuty.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200822 nesmí volba rozhodného práva použitelného na smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem, který svou podnikatelskou nebo profesionální činnost provozuje v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo tuto činnost jakýmkoli způsobem zaměřuje na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země, ve svém důsledku zbavit spotřebitele ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze smluvně odchýlit podle práva země, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201223 v otázkách souvisejících se smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a obchodníkem, který má bydliště v některém členském státě a provozuje podnikatelskou nebo profesionální činnost v členském státě, v němž má bydliště spotřebitel, nebo tuto činnost jakýmkoli způsobem zaměřuje na tento členský stát nebo na několik států včetně tohoto členského státu, může spotřebitel podat žalobu proti smluvnímu partnerovi u soudů členského státu, v němž má bydliště, a žaloba proti spotřebiteli může být podána pouze u těchto soudů.

(9)  Tímto nařízením není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200822, které stanoví, že v případech, kdy obchodník provozuje svou podnikatelskou nebo profesionální činnost v zemi nebo v několika zemích, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo na tuto zemi či země jakýmkoli způsobem svou činnost aktivně zaměřuje, nebo v ní či v nich podává daňové přiznání za tuto činnost, volba rozhodného práva použitelného na smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem nesmí ve svém důsledku zbavit spotřebitele ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze smluvně odchýlit podle práva země, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201223 v otázkách souvisejících se smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a obchodníkem, který má bydliště v některém členském státě a provozuje podnikatelskou nebo profesionální činnost v členském státě, v němž má bydliště spotřebitel, nebo tuto činnost jakýmkoli způsobem zaměřuje na tento členský stát nebo na několik států včetně tohoto členského státu, může spotřebitel podat žalobu proti smluvnímu partnerovi u soudů členského státu, v němž má bydliště, a žaloba proti spotřebiteli může být podána pouze u těchto soudů.

_________________

_________________

22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v občanských věcech, zvláště pak na ustanovení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy a o příslušnosti soudů, která jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200824 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201225, včetně použití těchto právních předpisů a ustanovení v jednotlivých případech. Zejména pak by samotná skutečnost, že obchodník jedná v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, neměla být vykládána tak, že obchodník zaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele za účelem takového použití.

(10)  Tímto nařízením by neměly být dotčeny právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v občanských věcech, zvláště pak na ustanovení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy a o příslušnosti soudů, která jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200824 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201225, včetně použití těchto právních předpisů a ustanovení v jednotlivých případech. Zejména je pak zapotřebí zajistit právní jasnost výrazu „zaměřit činnost“ a samotná skutečnost, že obchodník jedná v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, by v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie neměla být vykládána tak, že obchodník zaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 1215/2012. Pouhá skutečnost, že obchodník neblokuje či neomezuje přístup spotřebitelů z jiného členského státu ke svému on-line rozhraní, neuplatňuje odlišné všeobecné podmínky pro přístup v případech uvedených v tomto nařízení nebo v časovém rozpisu plateb nepoužívá odlišné podmínky pro platební transakce, neznamená, že své činnosti zaměřuje na členský stát spotřebitele. Za záměr zaměřit činnost na členský stát spotřebitele nelze považovat případ, kdy obchodník pouze plní zákonné povinnosti, které stanoví toto nařízení. Pokud obchodník svou činnost zaměřuje na členský stát spotřebitele, a to i v případě, že toto obchodní zaměření není v on-line rozhraní tohoto obchodníka výslovně zmíněno, spotřebitelé by neměli ztratit výhody vyplývající z nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení (EU) 1215/2012, která by měla zůstat použitelná v zájmu právní jistoty.

_________________

_________________

24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Nicméně v případech, kdy obchodník poskytuje spotřebitelům přístup ke svému on-line rozhraní, aniž by při tom na prodej zboží nebo poskytování služeb uplatňoval různé podmínky přístupu, a kdy přijetí platebních nástrojů vystavených v jiném členském státě necílí na členský stát, v němž má spotřebitel obvyklý pobyt, by mělo být použito právo členského státu prodejce.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách, na internetových stránkách nebo v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem, kterou by bylo stanoveno jinak. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a zákazníky individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup.

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách, na internetových stránkách nebo v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a spotřebitelem, kterou by bylo stanoveno jinak. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a spotřebiteli individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Vystupují-li spotřebitelé i podniky pro účely tohoto nařízení jako zákazníci, měli by být chráněni před diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení. Tato ochrana by však neměla být rozšiřována na spotřebitele, kteří nakupují zboží či služby za účelem dalšího prodeje, jelikož by tím byla ovlivněna široce využívaná schémata distribuce mezi podniky v kontextu mezifiremních vztahů, jako je např. selektivní a výhradní distribuce, která výrobcům obecně umožňuje vybírat si své prodejce za podmínky splnění pravidel hospodářské soutěže.

vypouští se

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Účinky diskriminačního zacházení v souvislosti s obchodními transakcemi týkajícími se prodeje zboží nebo poskytování služeb v rámci Unie jsou pro spotřebitele a na vnitřním trhu stejné bez ohledu na to, zda je obchodník usazen v členském státě nebo ve třetí zemi. Z tohoto důvodu a s cílem zajistit, aby se na obchodníky, kteří se účastní hospodářské soutěže, vztahovaly v tomto ohledu stejné podmínky, by se opatření stanovená v tomto nařízení, měla použít rovným způsobem pro všechny obchodníky působící na území Unie.

(Netýká se českého znění.)  

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Mají-li mít zákazníci lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci použitím technických prostředků ani jiným způsobem bránit zákazníkům kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Tyto technické prostředky mohou zahrnovat zejména jakékoli technologie používané pro určení fyzického umístění zákazníka včetně sledování tohoto umístění prostřednictvím IP adresy, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se zákazníky obchodní transakce.

(14)  Mají-li mít spotřebitelé lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci použitím technických prostředků ani jiným způsobem bránit spotřebitelům kvůli jejich zemi původu nebo místu bydliště v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Přístup k on-line rozhraním prostřednictvím mobilních aplikací by neměl být spotřebitelům, kteří chtějí přistupovat ke zvolenému on-line rozhraní touto cestou, žádným způsobem blokován, pokud obchodník takovou možnost nabízí v některém členském státě. Technické prostředky, které takový přístup znemožňují, mohou zahrnovat zejména veškeré technologie používané pro určení fyzického umístění spotřebitele, včetně IP adresy, kterou používá při přístupu k on-line rozhraní, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se spotřebiteli obchodní transakce.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Někteří obchodníci provozují různé verze svých on-line rozhraní, které jsou zaměřeny na zákazníky z různých členských států. Toto by sice mělo zůstat možné, avšak mělo by být zakázáno přesměrování zákazníka z jedné verze on-line rozhraní na jinou verzi bez jeho výslovného souhlasu. Všechny verze on-line rozhraní by měly zákazníkovi vždy zůstat snadno přístupné.

(15)  Někteří obchodníci provozují různé verze svých on-line rozhraní, které jsou zaměřeny na spotřebitele z různých členských států. Toto by sice mělo zůstat možné, avšak mělo by být zakázáno přesměrování spotřebitele z jedné verze on-line rozhraní na jinou verzi bez jeho výslovného souhlasu. Všechny verze on-line rozhraní by měly spotřebiteli vždy zůstat snadno přístupné.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  V některých případech může být blokování, omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení bez souhlasu zákazníka nezbytné za účelem zajištění souladu se zákonnými požadavky práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie. Tyto právní předpisy mohou omezovat přístup spotřebitelů k určitému zboží nebo službám, například zákazem zobrazování konkrétního obsahu v některých členských státech. Je-li to z tohoto důvodu nezbytné, obchodníkům by nemělo být bráněno v dodržování těchto požadavků, a měli by proto mít možnost blokovat, omezit přístup nebo přesměrovat některé zákazníky nebo zákazníky na některých územích na určité on-line rozhraní.

(16)  V některých případech by mohlo být blokování, omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní kvůli zemi původu nebo místu bydliště spotřebitele bez jeho souhlasu oprávněné, pokud to je nezbytné k zajištění souladu se zákonnými požadavky práva Unie nebo právních předpisů některého členského státu v souladu s právem Unie, jimiž se obchodník při provozování své obchodní činnosti v dotčeném členském státě musí řídit. Tyto právní předpisy mohou omezovat přístup spotřebitelů k určitému zboží nebo službám, například zákazem zobrazování konkrétního obsahu v některém členském státě. Je-li to z tohoto důvodu nezbytné, obchodníkům by nemělo být bráněno v dodržování těchto požadavků, a měli by proto mít možnost blokovat či omezit přístup nebo přesměrovat některé spotřebitele nebo spotřebitele na některých územích na určité on-line rozhraní. Spotřebitel by měl být v této souvislosti na on-line rozhraní informován o účelu blokování, omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  V celé řadě konkrétních situací nelze jakékoli rozdíly v zacházení se zákazníky prostřednictvím uplatňování všeobecných podmínek pro přístup, včetně úplného odmítnutí prodeje zboží nebo poskytnutí služeb z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníků objektivně odůvodnit. V těchto situacích by měla být takováto diskriminace zakázána a zákazníci by tak za konkrétních podmínek uvedených v tomto nařízení měli mít právo uzavírat obchodní transakce za stejných podmínek jako místní zákazník a získat plný a rovný přístup k jakémukoli zboží či jakýmkoli službám z různého nabízeného zboží a služeb bez ohledu na svou státní příslušnost, místo bydliště nebo místo usazení. V případech, kdy je to nutné, by obchodníci měli proto přijmout opatření s cílem zajistit dodržení tohoto zákazu diskriminace, pokud by jinak bylo dotčenému zákazníkovi bráněno v získání tohoto plného a rovného přístupu. Zákaz platný v těchto situacích by však neměl být chápán tak, že obchodníkům brání zaměřovat svou činnost na různé členské státy nebo určité skupiny zákazníků prostřednictvím cílených nabídek a různých obchodních podmínek, včetně zřizování on-line prostředí pro konkrétní zemi.

(17)  V celé řadě konkrétních situací nelze jakékoli rozdíly v zacházení se spotřebiteli prostřednictvím uplatňování všeobecných podmínek pro přístup, včetně úplného odmítnutí prodeje zboží, přijetí určitých finančních transakcí, které obchodník podle svého oficiálního prohlášení umožňuje, nebo poskytnutí služeb z důvodů souvisejících se zemí původu nebo místem bydliště spotřebitele, objektivně odůvodnit. V těchto situacích by měla být takováto diskriminace zakázána a spotřebitelé by tak za konkrétních podmínek uvedených v tomto nařízení měli mít právo uzavírat obchodní transakce za stejných podmínek jako místní spotřebitel a získat plný a rovný přístup k jakémukoli zboží či jakýmkoli službám z různého nabízeného zboží a služeb bez ohledu na svou zemi původu nebo místo bydliště. V případech, kdy je to nutné, by obchodníci proto měli přijmout opatření s cílem zajistit dodržení tohoto zákazu diskriminace, pokud by jinak bylo dotčenému spotřebiteli bráněno v získání tohoto plného a rovného přístupu.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má zákazník bydliště. V této situaci by měl být zákazník schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně ceny a podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako podobní zákazníci, kteří mají bydliště v členském státě obchodníka. To může znamenat, že si zahraniční zákazník bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí. V této situaci není potřeba registrovat se k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě zákazníka ani zařizovat přeshraniční dodávku zboží.

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V této situaci by měl být spotřebitel schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně ceny a podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako podobní spotřebitelé, kteří mají bydliště v členském státě obchodníka. To může znamenat, že si zahraniční spotřebitel bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí. V této situaci není obchodník povinen hradit dodatečné náklady spojené s dodáním zboží přes hranice. Ani se nemusí registrovat k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě spotřebitele, ani zařizovat přeshraniční dodávku zboží.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Druhou situací je případ, kdy obchodník zajišťuje elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání, jako např. cloudové služby, služby datových skladů, hosting internetových stránek a poskytování firewallů. V tomto případě se fyzické dodání nepožaduje, protože k dodání služeb dochází elektronicky. Hlášení a platbu DPH může obchodník provést zjednodušeně podle předpisů uvedených pro zjednodušené jednotné správní místo pro DPH v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

(19)  Druhou situací je případ, kdy obchodník zajišťuje elektronicky poskytované služby kromě audiovizuálních služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, jako např. služby sociálních sítí, cloudové služby, služby datových skladů, hosting internetových stránek a poskytování firewallů. V tomto případě se fyzické dodání nepožaduje, protože k dodání služeb dochází elektronicky. Hlášení a platbu DPH může obchodník provést zjednodušeně podle předpisů uvedených pro zjednodušené jednotné správní místo pro DPH v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  V případě, že obchodník elektronicky poskytuje díla nebo služby jiné než audiovizuální povahy, které jsou chráněny autorským právem a na něž se nevztahuje směrnice 2010/13/EU, včetně elektronických knih, softwaru, počítačových her a hudby, k nimž má na všech příslušných územích práva takový obsah používat nebo k využívání takového obsahu získal licenci, mělo by mu být taktéž znemožněno diskriminovat na základě země původu nebo místa bydliště spotřebitele.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  V neposlední řadě v situaci, kdy obchodník poskytuje služby a tyto služby jsou odebírány zákazníkem v objektu obchodníka nebo na místě, které je zvoleno obchodníkem, a které se liší od členského státu, jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má bydliště nebo místo usazení, by použití odlišných všeobecných podmínek pro přístup na základě těchto kritérií rovněž nemělo být odůvodněno. Tyto situace se týkají případů, jako například hotelové ubytování, sportovní akce, pronájem vozidel a vstupenky na hudební festivaly nebo do zábavních parků. V těchto situacích se obchodník nemusí registrovat k DPH v jiném členském státě ani zajišťovat přeshraniční dodání zboží.

(20)  V neposlední řadě v situaci, kdy obchodník poskytuje služby a tyto služby jsou odebírány spotřebitelem v objektu obchodníka nebo na místě, které je zvoleno obchodníkem, a které se liší od členského státu, jehož je spotřebitel státním příslušníkem nebo kde má bydliště, by použití odlišných všeobecných podmínek pro přístup na základě těchto kritérií rovněž nemělo být odůvodněno. Tyto situace se týkají případů, jako například hotelové ubytování, sportovní akce, pronájem vozidel a vstupenky na hudební festivaly nebo do zábavních parků. V těchto situacích se obchodník nemusí registrovat k DPH v jiném členském státě ani zajišťovat přeshraniční dodání zboží.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Ve všech těchto situacích neznamená dodržování tohoto nařízení pro obchodníka žádné vícenáklady související s příslušností nebo s rozdíly v rozhodném právu na základě ustanovení, která jsou v oblasti práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy a v oblasti příslušnosti soudů uvedena v nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud obchodník neprovozuje svou činnost v členském státě spotřebitele či nezaměřuje do něj svou činnost nebo není-li zákazník spotřebitelem. Pokud obchodník naopak svou činnost v členském státě spotřebitele provozuje nebo do něj svou činnost zaměřuje, obchodník projevil svůj záměr navázat obchodní vztahy se spotřebiteli z tohoto členského státu, a byl tak schopen takovéto náklady zohlednit.

(21)  Ve všech těchto situacích neznamená dodržování tohoto nařízení pro obchodníka žádné vícenáklady související s příslušností nebo s rozdíly v rozhodném právu na základě ustanovení, která jsou v oblasti práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy a v oblasti příslušnosti soudů uvedena v nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud obchodník neprovozuje svou činnost v členském státě spotřebitele či aktivně nezaměřuje do něj svou činnost nebo není-li zákazník spotřebitelem. Pokud obchodník naopak svou činnost v členském státě spotřebitele provozuje nebo do něj svou činnost zaměřuje, mimo jiné použitím jazyka, popřípadě v závislosti na jazyku a ve spojení s dalšími kritérii, či uvedením odkazu na měnu nebo upřednostněním jeho nabídky místním internetovým vyhledávačem, čímž projevuje svůj záměr navázat obchodní vztahy se spotřebiteli tohoto členského státu, měl by tak být schopen takovéto náklady zohlednit. Zákaz diskriminace podle tohoto nařízení by však neměl být chápán jako povinnost dodávat zboží přes hranice do jiného členského státu, ve kterém by obchodník možnost takového dodání svým zákazníkům jinak nenabízel, ani jako povinnost přijímat zboží zpět v jiném členském státě nebo nést dodatečné náklady v tomto ohledu, kde by jinak obchodníkovi taková povinnost nevznikala.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Obchodníci, na než se vztahuje zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 1 směrnice Rady 2006/12/ES27, nejsou povinni platit DPH. Pro tyto obchodníky by zákaz použití různých obecných podmínek pro přístup z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka při dodávání elektronicky poskytovaných služeb znamenal, že by se museli zaregistrovat, aby mohli zúčtovat DPH jiných členských států, a mohl by jim způsobit dodatečné náklady, jež by vzhledem k velikosti a vlastnostem dotčených obchodníků představovaly nepřiměřenou zátěž. Tito obchodníci by proto měli být od uvedeného zákazu osvobozeni po takovou dobu, po jakou je daný režim platný.

(22)  Obchodníci, na něž se vztahuje zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 1 směrnice Rady 2006/12/ES27, nejsou povinni platit DPH. Pro tyto obchodníky by zákaz použití různých obecných podmínek pro přístup z důvodů souvisejících se zemí bydliště či místem bydliště spotřebitele při dodávání elektronicky poskytovaných služeb znamenal, že by se museli zaregistrovat, aby mohli zúčtovat DPH jiných členských států, a mohl by jim způsobit dodatečné náklady, jež by vzhledem k velikosti a vlastnostem dotčených obchodníků představovaly nepřiměřenou zátěž. Tito obchodníci by proto měli být od uvedeného zákazu osvobozeni po takovou dobu, po jakou je daný režim platný.

_________________

_________________

27 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

27 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Ve všech těchto situacích může obchodníkovi v určitých případech bránit v prodeji zboží nebo poskytování služeb některým zákazníkům nebo zákazníkům na některých územích z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka konkrétní zákaz nebo požadavek stanovený právem Unie nebo právními předpisy členských států v souladu s právem Unie. Právní předpisy členských států mohou též v souladu s právem Unie vyžadovat, aby obchodníci dodržovali jistá pravidla o stanovování cen knih. Obchodníkům by nemělo být bráněno tyto právní předpisy v nezbytném rozsahu dodržovat.

(23)  V těchto situacích může obchodníkovi v určitých případech bránit v prodeji zboží nebo poskytování služeb některým spotřebitelům nebo spotřebitelům na některých územích konkrétní zákaz nebo požadavek stanovený právem Unie nebo právními předpisy členských států v souladu s právem Unie. Právní předpisy členských států mohou též v souladu s právem Unie vyžadovat, aby obchodníci dodržovali jistá pravidla o stanovování cen knih. Kromě toho právní předpisy členských států mohou vyžadovat, aby elektronicky poskytované služby a elektronicky dodávané publikace mohly využívat téhož režimu preferenční sazby DPH jako publikace na jakémkoli fyzickém nosiči, v souladu s návrhem směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy. Obchodníkům by nemělo být bráněno v tom, aby tyto právní předpisy v nezbytném rozsahu dodržovali, budou-li současně dodržovány zásady a právní předpisy Unie a základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na použití pravidel hospodářské soutěže, zejména pak článků 101 a 102 SFEU. Dohody, z nichž obchodníkům vznikají povinnosti neúčastnit se pasivních prodejů ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010 29 některým zákazníkům nebo zákazníkům na některých územích, se obecně považují za dohody omezující hospodářskou soutěž a nelze jim běžným způsobem udělit výjimku ze zákazu stanoveného čl. 101 odst. 1 SFEU. I pokud nespadají do působnosti článku 101 SFEU, v souvislosti s použitím tohoto nařízení narušují řádné fungování vnitřního trhu a mohou být používány k obcházení ustanovení tohoto nařízení. Příslušná ustanovení těchto dohod nebo jakýchkoli jiných dohod ve vztahu k pasivním prodejům, které na obchodníkovi požadují, aby jednal v rozporu s tímto nařízením, by proto měla být automaticky neplatná. Toto nařízení, a zejména jeho ustanovení v oblasti přístupu ke zboží a službám, by však nemělo mít vliv na dohody omezující aktivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010.

(26)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na použití pravidel hospodářské soutěže, zejména pak článků 101 a 102 SFEU. Dohody, z nichž obchodníkům vznikají povinnosti neúčastnit se pasivních prodejů ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/201029 některým spotřebitelům nebo spotřebitelům na některých územích, se obecně považují za dohody omezující hospodářskou soutěž a nelze jim běžným způsobem udělit výjimku ze zákazu stanoveného čl. 101 odst. 1 SFEU. I pokud nespadají do působnosti článku 101 SFEU, v souvislosti s použitím tohoto nařízení narušují řádné fungování vnitřního trhu a mohou být používány k obcházení ustanovení tohoto nařízení. Příslušná ustanovení těchto dohod nebo jakýchkoli jiných dohod ve vztahu k pasivním prodejům, které na obchodníkovi požadují, aby jednal v rozporu s tímto nařízením, by proto měla být automaticky neplatná. Toto nařízení, a zejména jeho ustanovení v oblasti přístupu ke zboží a službám, by však nemělo mít vliv na dohody omezující aktivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010.

_________________

_________________

29 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

29 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Členské státy by měly určit jeden nebo více orgánů odpovědných za přijetí účinného opatření k sledování a zabezpečení shody s ustanoveními tohoto nařízení. Členské státy by měly také zajistit, aby byly obchodníkům v případě jakéhokoli porušení tohoto nařízení uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce.

(27)  Členské státy by měly určit jeden nebo více odpovědných orgánů, které budou mít nezbytné pravomoci, aby mohly přijímat účinná opatření k sledování a zajištění shody s ustanoveními tohoto nařízení. Členské státy by měly také zajistit, aby byly obchodníkům v případě jakéhokoli porušení tohoto nařízení uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce.

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Spotřebitel by měl být s to přijímat pomoc odpovědných orgánů usnadňujících vyřešení sporů s obchodníky, které budou vyplývat z použití tohoto nařízení, a to i prostřednictvím jednotného formuláře stížnosti.

(28)  Spotřebitel by měl být s to přijímat pomoc odpovědných subjektů usnadňujících vyřešení sporů s obchodníky, které budou vyplývat z použití tohoto nařízení, a to i prostřednictvím jednotného formuláře stížnosti.

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Toto nařízení by mělo být pravidelně vyhodnocováno, aby k němu mohly být případně navrženy nezbytné změny. První hodnocení by se mělo zaměřit zejména na možné rozšíření zákazu diskriminace stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník pro příslušná území požadovaná práva.

(29)  Toto nařízení by mělo být pravidelně vyhodnocováno, aby k němu mohly být případně navrženy nezbytné změny. První hodnocení by se mělo zaměřit na analýzu situací, v nichž rozdíly v zacházení nelze odůvodnit směrnicí 2006/123/ES, a to zejména na možné rozšíření uplatňování čl. 4 odst. 1 písm. b) na elektronicky poskytované služby a nehmotné zboží, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k audiovizuálním dílům a službám chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, pokud má obchodník pro všechna příslušná území práva takový obsah používat nebo k použití takového obsahu získal licenci, a to do doby, než bude proveden komplexní přezkum právních předpisů, které tyto služby upravují, s přihlédnutím k možnosti jejich rozšíření na další případy, jakož i k vývoji spotřebitelských cen a kupní síly na jednotném trhu související s tímto nařízením. Hodnocení by mělo rovněž přihlížet k právnímu a technologickému vývoji v členských státech s ohledem na reformu autorského práva, odvětví audiovizuálních služeb a umožnění přeshraničního přenosu internetových služeb poskytujících obsah pro předplatitele, kteří se dočasně nenacházejí v členském státě svého bydliště. První hodnocení by mělo rovněž zvážit možné rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na finanční služby, služby v oblasti dopravy či zdravotnické služby. Poskytovatelé audiovizuálních služeb by měli v budoucnu při hodnocení spolupracovat, aby bylo možné posoudit, zda by zahrnutí těchto služeb do oblasti působnosti tohoto nařízení vedlo k přijetí obchodních modelů, které jsou efektivnější než modely používané v současnosti.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Za účelem usnadnění účinného prosazování pravidel stanovených tímto nařízením by měl ve vztahu k těmto pravidlům být k dispozici také mechanismus pro zajištění přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány, který je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/200430. Jelikož však nařízení (ES) č. 2006/2004 platí pouze s ohledem na právní předpisy, které chrání zájmy spotřebitelů, tato opatření by měla být dostupná pouze tehdy, je-li zákazník spotřebitelem. Nařízení (ES) č. 2006/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(30)  Za účelem usnadnění účinného prosazování pravidel stanovených tímto nařízením by měl ve vztahu k těmto pravidlům být k dispozici také mechanismus pro zajištění přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány, který je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/200430. Jelikož však nařízení (ES) č. 2006/2004 platí pouze s ohledem na právní předpisy, které chrání zájmy spotřebitelů, nařízení (ES) č. 2006/2004 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

_________________

_________________

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Pro dosažení cíle spočívajícího v účinném řešení přímé a nepřímé diskriminace z důvodu státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení zákazníků, je vhodné přijmout nařízení, které je přímo uplatňováno ve všech členských státech. Je to nutné pro zajištění jednotného uplatňování pravidel nepřípustné diskriminace v celé Unii a jejich současný vstup v platnost. Pouze nařízení zajišťuje takovou míru jasnosti, jednotnosti a právní jistoty, jaká je nutná pro to, aby z těchto předpisů mohli mít zákazníci plný prospěch.

(33)  Pro dosažení cíle spočívajícího v účinném řešení přímé a nepřímé diskriminace z důvodu země původu nebo místa bydliště spotřebitelů, je vhodné přijmout nařízení, které je přímo uplatňováno ve všech členských státech. Je to nutné pro zajištění jednotného uplatňování pravidel nepřípustné diskriminace v celé Unii a jejich současný vstup v platnost. Pouze nařízení zajišťuje takovou míru jasnosti, jednotnosti a právní jistoty, jaká je nutná pro to, aby z těchto předpisů mohli mít spotřebitelé plný prospěch.

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zabránění přímé a nepřímé diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při obchodních transakcích s obchodníky v rámci Unie, nemůže být vzhledem k přeshraniční povaze problému a nedostatečné jasnosti současného právního rámce, uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a potenciálního účinku na obchod na vnitřním trhu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

(34)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zabránění přímé a nepřímé diskriminaci kvůli zemi původu nebo místu bydliště spotřebitelů, včetně zeměpisného blokování, při obchodních transakcích s obchodníky v rámci Unie, nemůže být vzhledem k přeshraniční povaze problému a nedostatečné jasnosti současného právního rámce uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, avšak může jej být z důvodu rozsahu a potenciálního účinku na obchod na vnitřním trhu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásadu uznávanou Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení se snaží zejména zajistit úplné dodržování článků 16 a 17 této Listiny,

(35)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásadu uznávanou Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení se snaží zejména zajistit úplné dodržování článků 11, 16 a 17 této listiny,

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Čl. 1 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Cíl a oblast působnosti

Předmět a oblast působnosti

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Cílem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu zabráněním diskriminace, která je přímo či nepřímo založena na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků.

1.  Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů zabráněním zeměpisnému blokování, které je přímo či nepřímo založeno na zemi původu nebo místu bydliště spotřebitelů. Toto nařízení vymezuje situace, ve kterých nelze rozdílné podmínky pro přístup odůvodnit objektivními kritérii podle ustanovení čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES.

Pokud jsou ustanovení tohoto nařízení v rozporu s ustanoveními čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES, mají přednost ustanovení tohoto nařízení. Článek 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES je i nadále plně použitelný na situace, na něž se nevztahuje toto nařízení a které spadají do působnosti směrnice 2006/123/ES.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v jiném členském státě než v členském státě, v němž má zákazník bydliště nebo místo usazení;

a)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby, a to i pokud se nejedná o audiovizuální díla a služby chráněné autorskými právy, nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v jiném členském státě než v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště;

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby ve stejném členském státě, v jakém má zákazník místo bydliště nebo místo usazení, avšak zákazník je státním příslušníkem jiného členského státu;

b)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby, a to i pokud se nejedná o audiovizuální díla a služby chráněné autorskými právy, nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby ve stejném členském státě, v jakém má spotřebitel místo bydliště, avšak spotřebitel je státním příslušníkem jiného členského státu;

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v členském státě, v němž se zákazník dočasně nachází, aniž by v tomto členském státě měl bydliště nebo aniž by v tomto členském státě byl usazen.

c)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby, a to i pokud se nejedná o audiovizuální díla a služby chráněné autorskými právy, nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v členském státě, v němž se spotřebitel dočasně nachází, aniž by v tomto členském státě měl bydliště.

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Toto nařízení nemá vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v civilních záležitostech. Dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012.

5.  Tímto nařízením nejsou dotčeny právní předpisy Unie týkající se justiční spolupráce v občanských věcech. Samotné dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012. To zejména znamená, že pokud obchodník jednající v souladu s články 3, 4 a 5 neblokuje či neomezuje spotřebitelům přístup ke svému on-line rozhraní, neprovádí jejich přesměrování na verzi svého on-line rozhraní, která se liší od on-line rozhraní, k němuž se dotčený spotřebitel původně snažil přistoupit, a to bez ohledu na jeho zemi původu nebo místo bydliště, a v situacích, které jsou uvedeny v tomto nařízení, nepoužívá rozdílné všeobecné podmínky pro přístup, nemůže být jen na základě těchto důvodů považován za obchodníka, který aktivně zaměřuje svou činnost na členský stát, v němž má spotřebitel své obvyklé bydliště nebo bydliště. Toto pravidlo se však neuplatní v případě, že existují jiné dodatečné prvky jdoucí nad rámec pouhého dodržování povinných ustanovení, které svědčí o tom, že obchodník svou podnikatelskou nebo profesionální činnost zaměřuje na tento členský stát.

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  „zákazníkem“ se rozumí spotřebitel nebo podnik, který je státním příslušníkem některého členského státu nebo má místo bydliště nebo místo usazení v některém členském státu a hodlá nakoupit nebo nakoupí zboží nebo službu na území Unie jinak než za účelem opětovného prodeje;

vypouští se

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  „všeobecnými podmínkami pro přístup“ se rozumí veškeré smluvní podmínky a další informace, včetně prodejních cen, které upravují přístup zákazníků ke zboží nebo službám nabízeným obchodníkem k prodeji, jsou obchodníkem nebo jeho jménem stanoveny, uplatňovány a zpřístupněny široké veřejnosti a používají se v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem;

d)  „všeobecnými podmínkami pro přístup“ se rozumí veškeré smluvní podmínky a další informace, včetně prodejních cen, které upravují přístup spotřebitelů ke zboží nebo službám nabízeným obchodníkem k prodeji, jsou obchodníkem nebo jeho jménem stanoveny, uplatňovány a zpřístupněny široké veřejnosti a používají se v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a spotřebitelem;

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  „zbožím“ se rozumí všechny hmotné movité předměty s výjimkou předmětů, které se prodávají na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření; voda, plyn a elektřina se považují za zboží ve smyslu tohoto nařízení, pokud se prodávají v omezeném objemu nebo v určitém množství;

e)  „zbožím“ se rozumí všechny hmotné movité předměty s výjimkou předmětů, které se prodávají na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření.

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  „on-line rozhraním“ se rozumí jakýkoli software, včetně internetové stránky a aplikací, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který slouží k poskytování přístupu zákazníků ke zboží nebo službám obchodníka za účelem uzavření obchodní transakce s ohledem na toto zboží nebo služby;

f)  „on-line rozhraním“ se rozumí jakýkoli software, včetně internetové stránky a aplikací, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který slouží k poskytování přístupu spotřebitelů ke zboží nebo službám obchodníka za účelem uzavření obchodní transakce s ohledem na toto zboží nebo služby;

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ha)  „zeměpisným blokováním“ se rozumí neodůvodněné omezování přístupu k určitým on-line rozhraním prováděné technickými prostředky či jinak ze zeměpisných důvodů.

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Obchodníci nesmějí technickými prostředky ani jinak blokovat nebo omezovat přístup zákazníků k on-line rozhraní obchodníků z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka.

1.  Obchodníci nesmějí technickými prostředky ani jinak blokovat nebo omezovat přístup spotřebitelů k on-line rozhraní obchodníků z důvodů souvisejících s místem původu nebo místem bydliště spotřebitele.

Pozměňovací návrh   48

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem založení zákazníka provádět přesměrování zákazníků na verzi svého on-line rozhraní, která se liší od on-line rozhraní, k němuž se zákazník původně snažil přistoupit, na základě úpravy tohoto on-line rozhraní, použití jazyka nebo jiných charakteristik, které rozhraní konkretizují pro zákazníky podle státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení, pokud zákazník s tímto přesměrováním nebude výslovně předem souhlasit.

Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících se zemí původu nebo místem bydliště spotřebitele provádět přesměrování spotřebitelů na verzi svého on-line rozhraní, která se liší od on-line rozhraní, k němuž se spotřebitel původně snažil přistoupit, na základě úpravy tohoto on-line rozhraní, použití jazyka nebo jiných charakteristik, které rozhraní konkretizují pro spotřebitele podle země původu nebo místa bydliště, pokud spotřebitel s tímto přesměrováním od verze rozhraní, k němuž se původně snažil přistoupit, nebude výslovně předem souhlasit.

Pozměňovací návrh   49

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem zákazníka musí původní verze tohoto rozhraní zůstat pro tohoto zákazníka snadno přístupná.

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem spotřebitele musí verze tohoto rozhraní, k němuž se spotřebitel původně snažil přistoupit, zůstat pro tohoto spotřebitele snadno přístupná.

Pozměňovací návrh   50

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Zákaz uvedený v odstavcích 1 a 2 se nepoužívá v případech, kdy je blokování, omezení přístupu nebo přesměrování s ohledem na určité zákazníky nebo na zákazníky na určitých územích nezbytné za účelem zajištění splnění zákonného požadavku práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie.

3.  Zákaz uvedený v odstavcích 1 a 2 se nepoužije v případech, kdy je blokování nebo omezení přístupu zákazníků k on-line rozhraní obchodníka nebo přesměrování s ohledem na určité spotřebitele nebo na spotřebitele na určitých územích nezbytné za účelem zajištění splnění zákonného požadavku práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie, jimž činnost obchodníka podléhá.

Pozměňovací návrh   51

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup zákazníků k on-line rozhraní nebo přesměrovává zákazníky na jinou verzi on-line rozhraní v souladu s odstavcem 4, je povinen to jasně zdůvodnit. Toto zdůvodnění musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní, ke kterému se zákazník původně snažil přistoupit.

4.  Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup spotřebitelů k on-line rozhraní nebo přesměrovává zákazníky na jinou verzi on-line rozhraní v souladu s odstavcem 3, je povinen to spotřebiteli jasně zdůvodnit a vysvětlit. Toto zdůvodnění musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní, k němuž se spotřebitel původně snažil přistoupit.

Pozměňovací návrh   52

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Obchodníci nesmějí používat rozdílné všeobecné podmínky pro přístup ke svému zboží a službám z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka v těchto situacích:

1.  Obchodníci nesmějí používat rozdílné všeobecné podmínky pro přístup ke svému zboží a službám z důvodů souvisejících se zemí původu nebo místem bydliště spotřebitele, jestliže:

Pozměňovací návrh   53

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  jestliže obchodník prodává zboží a toto zboží není obchodníkem nebo jeho jménem dodáváno přes hranice do členského státu zákazníka;

a)  obchodník prodává zboží a toto zboží není obchodníkem nebo jeho jménem dodáváno přes hranice do členského státu spotřebitele, nýbrž je podle dohody obchodníka a spotřebitele vyzvednuto v některém z míst činnosti tohoto obchodníka;

Pozměňovací návrh   54

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  jestliže obchodník dodává elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání;

b)  jestliže obchodník dodává elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je prodej v nehmotné formě nebo poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání;

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  jestliže obchodník dodává elektronicky poskytované služby nebo nehmotné zboží jiné, než audiovizuální povahy, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání, a obchodník má pro všechna příslušná území práva používat takový obsah nebo k takovémuto používání obsahu získal licenci;

Pozměňovací návrh   56

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  jestliže obchodník poskytuje služby kromě služeb uvedených v písmeni b) a tyto služby jsou dodávány zákazníkovi v objektu obchodníka nebo na fyzickém místě, kde obchodník působí, v jiném členském státě, než jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má místo bydliště nebo místo usazení.

c)  obchodník poskytuje služby kromě služeb uvedených v písmeni b) a tyto služby jsou dodávány spotřebiteli v objektu obchodníka nebo na fyzickém místě, kde obchodník působí, v jiném členském státě, než jehož je spotřebitel státním příslušníkem nebo kde má spotřebitel místo bydliště.

Pozměňovací návrh   57

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Zákaz uvedený v odstavci 1 nesmí obchodníkovi bránit v tom, aby nabízel různé všeobecné podmínky pro přístup, včetně prodejních cen, které se liší podle členského státu nebo které jsou nabízeny spotřebitelům na konkrétním území nebo konkrétní skupině spotřebitelů.

Pozměňovací návrh   58

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Obchodníci mají možnost nedodávat zboží nebo neposkytovat služby přes hranice v případech, kdy je takové dodávání zboží nebo poskytování služeb na straně obchodníka spojeno s dodatečnými náklady a/nebo od něho vyžaduje dodatečná opatření.

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zákaz uvedený v odstavci 1 se nepoužívá v rozsahu, v němž obchodníkovi v prodeji zboží nebo poskytování služeb určitým zákazníkům nebo zákazníkům na určitých územích brání konkrétní ustanovení práva Unie nebo právních předpisů členského státu v souladu s právem Unie.

Zákaz uvedený v odstavci 1 se použije s ohledem na zvláštní ustanovení práva Unie nebo právních předpisů členského státu v souladu s právem Unie tak, aby se obchodníkovi zabránilo v prodeji zboží nebo poskytování služeb určitým spotřebitelům nebo spotřebitelům na určitých územích.

Pozměňovací návrh   60

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud jde o prodej knih, zákaz stanovený v odstavci 1 nebrání obchodníkům ve stanovení odlišných cen pro zákazníky na určitých územích v rozsahu, v němž jsou povinni tak učinit podle právních předpisů členských států v souladu s právem Unie.

Pokud jde o prodej knih, zákazem stanoveným v odstavci 1 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující stanovování cen v členských státech, v souladu s právem Unie.

Pozměňovací návrh   61

Návrh nařízení

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4a

 

Toto nařízení se nepoužije na pravidla platná v oblasti autorských a příbuzných ochranných práv.

Odůvodnění

Toto nařízení by se ani nadále nemělo vztahovat na přístup k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání. Tím se zabrání překrývání s jinými právními předpisy EU.

Pozměňovací návrh   62

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka, umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie používat různé podmínky pro platbu za veškerý prodej zboží nebo poskytování služeb v případě, že:

1.  Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících s místem původu nebo místem bydliště spotřebitele, umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie používat různé podmínky pro platbu za veškerý prodej zboží nebo poskytování služeb v případě, že:

Pozměňovací návrh   63

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dohody, které obchodníkovi ukládají povinnost, aby s ohledem na pasivní prodeje jednal v rozporu s tímto nařízením, jsou automaticky neplatné.

Ustanovení, která obchodníkovi ukládají povinnost, aby s ohledem na pasivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010 jednal v rozporu s tímto nařízením, jsou automaticky neplatná.

Pozměňovací návrh   64

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Pozměňovací návrh   65

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Sankce uvedené v odstavci 2 by měly být sděleny Komisi a uveřejněny na jejích internetových stránkách.

Pozměňovací návrh   66

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise do [datum: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každých pět let podá Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hodnocení tohoto nařízení. V případě nutnosti bude zpráva doplněna návrhem na změnu tohoto nařízení s ohledem na vývoj v právní, technické a ekonomické oblasti.

1.  Komise do [datum: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně podle potřeby, nejpozději však každé čtyři roky posoudí uplatňování tohoto nařízení s ohledem na vývoj v právní, technické a ekonomické oblasti a Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předloží příslušnou zprávu. Tato zpráva bude případně doplněna legislativním návrhem na přezkum stávajícího nařízení.

 

Zpráva uvedená v prvním odstavci bude obsahovat posouzení případného rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména pak rozšíření zákazu diskriminace stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, a na další odvětví, jako je hudba, elektronické knihy, hry a/nebo software.

 

Zvláštní pozornost bude v této zprávě dále věnována možným hospodářským dopadům na malé, střední a začínající podniky, účinnosti opatření přijatých členskými státy za účelem prosazování tohoto nařízení, uvedených v článku 7 tohoto nařízení, jakož i důrazu na používání a ochranu osobních údajů.

Pozměňovací návrh   67

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  První hodnocení uvedené v odstavci 1 se provede zejména s cílem posoudit, zda by se zákaz stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. b) měl vztahovat rovněž na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva.

2.  První hodnocení uvedené v odstavci 1 se provede zejména s cílem posoudit, zda by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na další odvětví, jako jsou finanční, dopravní, zdravotní a audiovizuální služby a služby elektronických komunikací, za předpokladu, že obchodník má pro všechna příslušná území práva používat elektronicky dodávaná audiovizuální díla, nehmotné zboží či služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, nebo k tomu získal příslušnou licenci.

Pozměňovací návrh    68

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) se však použije ode dne 1. července 2018.

vypouští se

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Řešení zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace na základě zákazníkovy státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa podnikání na vnitřním trhu

Referenční údaje

COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

9.6.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

9.6.2016

Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

19.1.2017

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Lidia Joanna Geringer de Oedenberg

12.9.2016

Projednání ve výboru

29.11.2016

31.1.2017

 

 

Datum přijetí

23.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sajjad Karim, Sylvia-Yvonne Kaufmann, António Marinho e Pinto, Jiří Maštálka, Julia Reda, Pavel Svoboda, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Daniel Buda, Jytte Guteland, Angelika Niebler, Virginie Rozière, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eugen Freund, Maria Noichl

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

14

+

ALDE

EFDD

GUE/NGL Group

PPE

S&D

Verts/ALE Group

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

Joëlle Bergeron

Kostas Chrysogonos, Jiří Maštálka

Pavel Svoboda

Eugen Freund, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jytte Guteland, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Maria Noichl

Max Andersson, Julia Reda

3

-

EFDD

ENF

PPE

Isabella Adinolfi

Marie-Christine Boutonnet

Angelika Niebler

4

0

ECR

PPE

Sajjad Karim

Daniel Buda, Rainer Wieland, Tadeusz Zwiefka

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (10.2.2017)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES
(COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD))

Navrhovatelka: Eva Kaili

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků je důležitým prvkem ve snaze zajistit, aby zákazníkům a obchodníkům bylo umožněno uzavírat obchodní transakce, aniž by se setkávali s bezdůvodnou diskriminací.

Forma nařízení uloží ode dne svého vstupu v platnost obchodníkům závazné povinnosti, což zákazníkům umožní přístup k produktům a k jejich nákupu a zabrání to dopadům diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení nebo platebních služeb. Cílem nařízení je odstranit jakékoliv bezdůvodné překážky v elektrickém obchodu a být rozhodujícím krokem k dokončení jednotného digitálního trhu.

Kromě odstranění překážek vedoucích k bezdůvodné diskriminaci toto nařízení vyjasňuje, že podniky nejsou povinny provozovat své činnosti po celé Evropě. Toto nařízení uznává, že je zapotřebí vyjasnění v souvislosti s povinností podniků doručovat zákazníkům nacházejícím se mimo území, na němž obchodníci působí, což je klíčové pro zabránění dalšímu zatěžování obchodníků.

Dále nařízení uznává význam zavedení skutečně jednotného digitálního trhu pro všechny občany a ukazuje směr pro další důležité právní reformy, které je třeba učinit, včetně, avšak nikoliv výlučně, reformy autorského práva, audiovizuálního odvětví a zdanění. Měly by být dodržovány tytéž zásady, aby se dospělo k vytvoření jednotného digitálního trhu vstřícného k uživatelům i podnikům.

Cílem tohoto stanoviska je zlepšit a vyjasnit řadu bodů, jak je uvedeno níže.

Obsah a oblast působnosti tohoto nařízení

Oblast působnosti tohoto nařízení je v souladu s oblastí působnosti směrnice 2006/123/ES, aby se zajistila právní kontinuita a jistota pro obchodníky a zákazníky. To mimo jiné znamená, že z oblasti působnosti tohoto nařízení jsou vyňaty služby obecného zájmu nehospodářské povahy, dopravní služby, audiovizuální služby, hazardní hry, zdravotnické služby a některé sociální služby. Pokud jde o materiály a audiovizuální obsah chráněné autorským právem, je důležité umožnit provedení příslušných reforem, než bude posouzeno, zda by jejich potenciální začlenění bylo prospěšné jak pro spotřebitele, tak pro odvětví.

Přístup k on-line rozhraním

Bránění v přístupu k on-line rozhraním a přesměrovávání se považují za postup, která zákazníky frustruje. Tento návrh se problematikou zabývá a zajišťuje, aby zákazníci mohli mít přístup k rozhraní podle své volby neustále a bez ohledu na své zeměpisné umístění.

Diskriminace zákazníků na základě místa bydliště

Je zakázáno uplatňovat odlišné všeobecné obchodní podmínky na zákazníky jakožto projev diskriminace na základě místa bydliště. Soulad s ustanoveními tohoto nařízení by však neměl být považován za omezování obchodníků v rozvoji jejich činností v jiných členských státech cílenými nabídkami a odlišnými všeobecnými obchodními podmínkami za předpokladu, že zahraniční zákazník by mohl mít přístup k těmto produktům či službám se stejnými smluvními právy a povinnostmi, které platí pro vnitrostátní transakce. Soulad s tímto nařízením navíc nestanoví ani povinnost doručovat zboží do zahraničí, ani povinnost souhlasit se stažením zboží ze země bydliště nebo usazení zákazníka.

Diskriminace v souvislosti s platbami

Podle ustanovení tohoto nařízení nesmí obchodníci odmítnout platební prostředky či se ve vztahu k nim dopouštět jiné diskriminace. Podrobněji lze říci, že pokud jde o karetní platební prostředky, pokud je akceptována určitá platební značka a kategorie platby, obchodník bude povinen akceptovat stejnou značku a kategorii bez ohledu na zemi původu této platební metody. Toto ustanovení obchodníky nezavazuje k přijímání všech karetních platebních prostředků.

Prosazování práva a pomoc zákazníkům

Navrhuje se, aby členské státy určily orgány, které zajistí účinné prosazování tohoto nařízení, a aby tyto orgány také pomohly zákazníkům, pokud budou potřebovat pomoc.

Přezkum nařízení

První hodnocení bude velmi důležité, protože Evropská komise by měla posoudit oblast působnosti a uplatňování tohoto návrhu a zohlednit přitom právní vývoj v oblasti autorského práva, zdanění, audiovizuálních služeb a přenositelnosti on-line obsahu.

Datum použitelnosti

Toto nařízení se použije 6 měsíců ode dne vyhlášení, a zákazníci tak budou moci těžit z odstranění překážek, kvůli nimž dochází k bezdůvodné diskriminaci.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

NÁVRH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o řešení neopodstatněného zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Právní východisko 1 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Právní východisko 1 b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Pro uskutečnění cíle spočívajícího v zajištění řádného fungování vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb, a to mimo jiné volný pohyb zboží a služeb, není dostačující odstranit mezi členskými státy pouze státní hranice. Toto odstranění mohou narušovat soukromé subjekty zaváděním překážek, které neodpovídají svobodám vnitřního trhu. K tomu dochází v případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, pro zákazníky z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). Dochází k tomu také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, v jejichž rámci se vůči těmto zákazníkům z jiných členských států používají odlišné podmínky pro přístup k jejich zboží a službám on-line i off-line. Pro toto rozdílné zacházení sice může někdy existovat objektivní odůvodnění, v jiných případech obchodníci upírají spotřebitelům, kteří hodlají uzavřít přeshraniční obchodní transakce, přístup ke zboží či službám nebo v tomto ohledu používají odlišné podmínky z čistě obchodních důvodů.

(1)  Pro uskutečnění cíle spočívajícího v zajištění řádného fungování vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb, a to mimo jiné volný pohyb zboží a služeb, není dostačující odstranit mezi členskými státy pouze státní hranice. Toto odstranění mohou narušovat soukromé subjekty zaváděním překážek různých druhů a forem, které neodpovídají svobodám vnitřního trhu. K tomu dochází v případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, pro zákazníky z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). Dochází k tomu také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, v jejichž rámci se vůči těmto zákazníkům z jiných členských států používají odlišné podmínky pro přístup k jejich zboží a službám on-line i off-line. Pro toto rozdílné zacházení sice může ve výjimečných případech existovat objektivní odůvodnění, v jiných případech obchodníci upírají spotřebitelům, kteří hodlají uzavřít přeshraniční obchodní transakce, přístup ke zboží či službám nebo v tomto ohledu používají odlišné podmínky z čistě neobjektivních důvodů. Podle analýz provedených pro posouzeni dopadu Evropské komise by odstranění bezdůvodné překážky zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace na základě státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení na vnitřním trhu mohlo přispět ke zvětšení velikosti vnitřního trhu o 1,1% a k průměrnému snížení cen průměrně o -0,5% až -0,6%. Kromě toho, a jak ukazují výsledku konzultace zúčastněných stran ze strany Komise, by mohlo přispět k nižší úrovni frustrace spotřebitelů, jelikož jedním z jejích hlavních zdrojů je neopodstatněné zeměpisné blokování.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Někteří obchodníci takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva zákazníků a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu vnitřního trhu. Objasnění situací, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

(2)  Někteří obchodníci takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva zákazníků a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru zbožíslužeb a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu vnitřního trhu. Objasnění situací, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  Ač je cílem tohoto nařízení řešit zeměpisné blokování, a tedy odstranit překážku fungování jednotného trhu, musíme mít na paměti, že mnohé rozdíly v právních předpisech členských států, jako jsou rozdílné vnitrostátní normy, absence vzájemného uznávání nebo harmonizace na unijní úrovni, stále představují významné překážky, které i nadále vedou k roztříštěnosti na jednotném trhu, a tímto způsobem často obchodníky nutí k tomu, že se účastní praktik zeměpisného blokování. Evropský parlament, Rada a Komise by tudíž měly i nadále tyto překážky řešit s cílem snižovat roztříštěnost trhu a dokončit jednotný trh.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES1717 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich státní příslušnosti nebo místě bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu, zejména pak vzhledem k možnosti odůvodnit rozdíly v zacházení, které toto ustanovení povoluje, a k souvisejícím obtížím při jeho prosazování v praxi. Zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení navíc mohou vznikat v důsledku opatření ze strany obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES1717 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich státní příslušnosti nebo místě bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu, zejména pak vzhledem k možnosti odůvodnit rozdíly v zacházení, které toto ustanovení povoluje, a k souvisejícím obtížím při jeho prosazování v praxi. Zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení navíc mohou vznikat v důsledku opatření ze strany obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice. Toto nařízení by se tedy mělo použít na obchodníky a také na poskytovatele služeb a na zboží i služby.

__________________

__________________

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Cílem tohoto nařízení je vyjasnit článek 20 směrnice 2006/123/ES. Nemělo by být chápáno jako náhrada směrnice 2006/123/ES, a to ani v souvislosti s oblastí působnosti této směrnice, kde se toto nařízení řídí stejnými zásadami, a vyloučit činnosti uvedené ve čl. 2 odst. 2 směrnice 2006/123/ES ze své oblasti působnosti, ani pokud jde o jeho dopad, jelikož použití směrnice 2006/123/ES je nezávislé na použití tohoto nařízení a doplňuje je. Toto nařízení nesmí omezovat svobodu podnikání a smluvní svobodu uvedenou ve čl. 16 Listiny základních práv Evropské unie.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Pro účely zajištění řádného fungování vnitřního trhu jsou proto nutná cílená opatření stanovená tímto nařízením, která poskytnou jasný, jednotný a účelný soubor pravidel pro vybraný počet otázek.

(4)  Pro účely zajištění řádného fungování vnitřního trhu jsou proto nutná cílená opatření stanovená tímto nařízením, která poskytnou jasný, jednotný a účelný soubor pravidel pro vybraný počet otázek. Tato opatření by měla zachovat rovnováhu mezi ochranou spotřebitelů pro zákazníky a ekonomickou a smluvní volností pro obchodníky. V tomto ohledu by na obchodníky neměly být uvaleny jakékoli nepřiměřené náklady nebo administrativní zátěž nebo povinnost dodávat do všech členských států. Kromě toho by nové povinnosti uložené členským státům neměly přesahovat ty, které jsou nezbytné k uplatňování nových pravidel.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníky a zákazníky souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o řešení přímé i nepřímé diskriminace, a zahrnuje tedy i neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, které vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění zákazníků, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek zákazníka.

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníky a zákazníky souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o předcházení přímé i nepřímé diskriminace. Nepřímou diskriminací se rozumí uplatňování jiných rozlišujících kritérií, než je státní příslušnost, místo bydliště nebo místo usazení zákazníka, která deterministicky nebo statisticky vedou k témuž výsledku jako přímé uplatnění těchto kritérií. Zahrnuje tedy i neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, které vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění zákazníků, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek zákazníka.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Bod odůvodnění 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES1a stanoví, že otázka vyčerpání nevyvstává v případě služeb, a zejména v případě on-line služeb.

 

_______________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v občanských věcech, zvláště pak na ustanovení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy a o příslušnosti soudů, která jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady24 (ES) č. 593/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady25 (EU) č. 1215/2012, včetně použití těchto právních předpisů a ustanovení v jednotlivých případech. Zejména pak by samotná skutečnost, že obchodník jedná v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, neměla být vykládána tak, že obchodník zaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele za účelem takového použití.

(10)  Tímto nařízením by neměly být dotčeny právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v občanských věcech, zvláště pak na ustanovení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy a o příslušnosti soudů, která jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/200824 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201225, včetně použití těchto právních předpisů a ustanovení v jednotlivých případech. Zejména pak by samotná skutečnost, že obchodník jedná v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, neměla být vykládána tak, že obchodník zaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele za účelem takového použití. Z tohoto důvodu a za účelem zajištění právní jistoty pro obchodníky, kteří dodržují toto nařízení, by se mělo vyjasnit, že obchodník, jenž pouze zajišťuje přístup ke svému internetového rozhraní pro spotřebitele v jiném členském státě nebo v případech stanovených v tomto nařízení neuplatňuje různé obecné podmínky přístupu včetně případného uzavírání smluv nebo přijímá platební nástroje z jiného členského státu, nemělo by se to za účelem určení rozhodného práva a příslušnosti považovat za případ, kdy zaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele, ledaže by byla zjištěna přítomnost dalších prvků, které naznačují, že to je jeho záměrem.

_________________

_________________

24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách, na internetových stránkách nebo v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem, kterou by bylo stanoveno jinak. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a zákazníky individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup.

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, požadavky na základě telefonních předvoleb, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách, na internetových stránkách nebo v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem, kterou by bylo stanoveno jinak. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a zákazníky individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup.

Odůvodnění

K diskriminaci může docházet, pokud obchodníci požadují, aby měl zákazník k dokončení transakce telefonní číslo s kódem určité země.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)  Skutečnost, že se cenová ujednání v jednotlivých členských státech budou lišit, by se neměla považovat za diskriminační praxi.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Vystupují-li spotřebitelé i podniky pro účely tohoto nařízení jako zákazníci, měli by být chráněni před diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení. Tato ochrana by však neměla být rozšiřována na spotřebitele, kteří nakupují zboží či služby za účelem dalšího prodeje, jelikož by tím byla ovlivněna široce využívaná schémata distribuce mezi podniky v kontextu mezifiremních vztahů, jako je např. selektivní a výhradní distribuce, která výrobcům obecně umožňuje vybírat si své prodejce za podmínky splnění pravidel hospodářské soutěže.

(12)  Vystupují-li spotřebitelé i podniky pro účely tohoto nařízení jako zákazníci, měli by být chráněni před diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení. Tato ochrana by však neměla být rozšiřována na spotřebitele, kteří nakupují zboží či služby za účelem dalšího prodeje, komerčního pronájmu nebo přeměny a zpracování zakoupeného zboží, jelikož by tím byla ovlivněna široce využívaná schémata distribuce mezi podniky v kontextu mezifiremních vztahů, jako je např. selektivní a výhradní distribuce, která výrobcům obecně umožňuje vybírat si své prodejce za podmínky splnění pravidel hospodářské soutěže. Spotřebitelé by měli být chráněni pouze před diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení, když nakupují zboží nebo službu ke konečnému užití.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Mají-li mít zákazníci lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci použitím technických prostředků ani jiným způsobem bránit zákazníkům kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Tyto technické prostředky mohou zahrnovat zejména jakékoli technologie používané pro určení fyzického umístění zákazníka včetně sledování tohoto umístění prostřednictvím IP adresy, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se zákazníky obchodní transakce.

(14)  Mají-li mít zákazníci lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to mimo jiné i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci ani žádné další strany jednající jejich jménem včetně prostředníků a provozovatelů on-line rozhraní pro získání přístupu bránit použitím technických prostředků ani jiným způsobem zákazníkům kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Tyto technické prostředky mohou zahrnovat mimo jiné zejména jakékoli technologie používané pro určení fyzického umístění zákazníka včetně sledování tohoto umístění prostřednictvím IP adresy, historie a/nebo vzorů prohlížení webových stránek, sledování nebo lokalizace GSM, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se zákazníky obchodní transakce.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  V některých případech může být blokování, omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení bez souhlasu zákazníka nezbytné za účelem zajištění souladu se zákonnými požadavky práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie. Tyto právní předpisy mohou omezovat přístup spotřebitelů k určitému zboží nebo službám, například zákazem zobrazování konkrétního obsahu v některých členských státech. Je-li to z tohoto důvodu nezbytné, obchodníkům by nemělo být bráněno v dodržování těchto požadavků, a měli by proto mít možnost blokovat, omezit přístup nebo přesměrovat některé zákazníky nebo zákazníky na některých územích na určité on-line rozhraní. Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup k online rozhraní s cílem zajistit splnění právní povinnosti stanovené právními předpisy Unie nebo členských států, které jsou v souladu s právem Unie, měl by poskytnout jednoznačné vysvětlení.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  V některých případech může být blokování, omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení bez souhlasu zákazníka nezbytné za účelem zajištění souladu se zákonnými požadavky práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie. Tyto právní předpisy mohou omezovat přístup spotřebitelů k určitému zboží nebo službám, například zákazem zobrazování konkrétního obsahu v některých členských státech. Je-li to z tohoto důvodu nezbytné, obchodníkům by nemělo být bráněno v dodržování těchto požadavků, a měli by proto mít možnost blokovat, omezit přístup nebo přesměrovat některé zákazníky nebo zákazníky na některých územích na určité on-line rozhraní.

(16)  V některých případech může být blokování, omezení přístupu nebo přesměrování na alternativní verzi on-line rozhraní kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení bez souhlasu zákazníka nezbytné za účelem zajištění souladu se zákonnými požadavky práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie. Tyto právní předpisy mohou omezovat přístup spotřebitelů k určitému zboží nebo službám, například zákazem zobrazování konkrétního obsahu v některých členských státech. Je-li to z tohoto důvodu nezbytné, obchodníkům by nemělo být bráněno v dodržování těchto požadavků, a měli by proto mít možnost blokovat, omezit přístup nebo přesměrovat některé zákazníky nebo zákazníky na některých územích na určité on-line rozhraní. Uplatňování tohoto nařízení by navíc nemělo bránit členským státům v tom, aby uplatňovaly svá základní pravidla a zásady týkající se svobody tisku a svobody projevu.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  V celé řadě konkrétních situací nelze jakékoli rozdíly v zacházení se zákazníky prostřednictvím uplatňování všeobecných podmínek pro přístup, včetně úplného odmítnutí prodeje zboží nebo poskytnutí služeb z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníků objektivně odůvodnit. V těchto situacích by měla být takováto diskriminace zakázána a zákazníci by tak za konkrétních podmínek uvedených v tomto nařízení měli mít právo uzavírat obchodní transakce za stejných podmínek jako místní zákazník a získat plný a rovný přístup k jakémukoli zboží či jakýmkoli službám z různého nabízeného zboží a služeb bez ohledu na svou státní příslušnost, místo bydliště nebo místo usazení. V případech, kdy je to nutné, by obchodníci měli proto přijmout opatření s cílem zajistit dodržení tohoto zákazu diskriminace, pokud by jinak bylo dotčenému zákazníkovi bráněno v získání tohoto plného a rovného přístupu. Zákaz platný v těchto situacích by však neměl být chápán tak, že obchodníkům brání zaměřovat svou činnost na různé členské státy nebo určité skupiny zákazníků prostřednictvím cílených nabídek a různých obchodních podmínek, včetně zřizování on-line prostředí pro konkrétní zemi.

(17)  V celé řadě konkrétních situací nelze jakékoli rozdíly v zacházení se zákazníky prostřednictvím uplatňování všeobecných podmínek pro přístup, včetně úplného odmítnutí prodeje zboží nebo poskytnutí služeb z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníků objektivně odůvodnit. V těchto situacích by měla být takováto diskriminace zakázána a zákazníci by tak za konkrétních podmínek uvedených v tomto nařízení měli mít právo uzavírat obchodní transakce za stejných podmínek jako místní zákazník a získat plný a rovný přístup k jakémukoli zboží či jakýmkoli službám z různého nabízeného zboží a služeb bez ohledu na svou státní příslušnost, místo bydliště nebo místo usazení nebo kterékoli další nepřímé prostředky související s těmito kritérii, které nelze považovat za objektivně odůvodněné ve smyslu článku 20 směrnice 2006/123/ES. V případech, kdy je to nutné, by obchodníci měli proto přijmout opatření s cílem zajistit dodržení tohoto zákazu diskriminace, pokud by jinak bylo dotčenému zákazníkovi bráněno v získání tohoto plného a rovného přístupu. Zákaz platný v těchto situacích by však neměl být chápán tak, že obchodníkům brání zaměřovat svou činnost na různé členské státy nebo určité skupiny zákazníků prostřednictvím cílených nabídek a různých obchodních podmínek, včetně zřizování on-line prostředí pro konkrétní zemi. Pokud budou uplatněny na služby nebo zboží z objektivních důvodů různé podmínky, nebude to představovat protiprávní diskriminaci ve smyslu článku 20 a bodu odůvodnění 95 směrnice 2006/123/ES.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  Spotřebitelské smlouvy se řídí článkem 6 nařízení (ES) č. 593/2008. Podle tohoto článku se na smlouvu uzavřenou mezi spotřebitelem a obchodníkem vztahují právní předpisy státu, v němž má spotřebitel své obvyklé místo bydliště, pokud obchodník jakýmkoli způsobem zaměřuje svou profesionální nebo obchodní činnost na danou zemi. V případech stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až c) poskytovatel nezaměřuje svou činnost na členský stát spotřebitele. V takových případech nařízení Řím I stanoví, že se smlouva neřídí právními předpisy státu, v němž má spotřebitel své bydliště. V takovém případě platí zásada volby práva (článek 3 nařízení Řím I). Totéž platí pro soudní příslušnost, kterou upravuje nařízení (EU) č. 1215/2012.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má zákazník bydliště. V této situaci by měl být zákazník schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně ceny a podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako podobní zákazníci, kteří mají bydliště v členském státě obchodníka. To může znamenat, že si zahraniční zákazník bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí. V této situaci není potřeba registrovat se k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě zákazníka ani zařizovat přeshraniční dodávku zboží.

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má zákazník bydliště. V této situaci a za předpokladu, že je smlouva uzavřena mezi obchodníkem a zákazníkem, by měl být zákazník schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako podobní zákazníci, kteří mají bydliště v členském státě obchodníka. To může znamenat, že si zahraniční zákazník bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí. V této situaci není potřeba registrovat se k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě zákazníka ani zařizovat přeshraniční dodávku zboží. Obchodníka nelze k dodání zboží nutit.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Druhou situací je případ, kdy obchodník zajišťuje elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání, jako např. cloudové služby, služby datových skladů, hosting internetových stránek a poskytování firewallů. V tomto případě se fyzické dodání nepožaduje, protože k dodání služeb dochází elektronicky. Hlášení a platbu DPH může obchodník provést zjednodušeně podle předpisů uvedených pro zjednodušené jednotné správní místo pro DPH v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/201126.

(19)  Druhou situací je případ, kdy obchodník zajišťuje elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání, jako např. cloudové služby, služby datových skladů, hosting internetových stránek a poskytování firewallů. V tomto případě se fyzické dodání nepožaduje, protože k dodání služeb dochází elektronicky. Hlášení a platbu DPH může obchodník provést zjednodušeně podle předpisů uvedených pro zjednodušené jednotné správní místo pro DPH v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011. Jakýkoliv rozdíl v konečné ceně, který může vzniknout v důsledku uplatnění různé sazby DPH v souladu s platnou legislativou v místě spotřeby, by neměl znamenat, že se uplatní odlišné podmínky přístupu.

__________________

__________________

26 Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

26 Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a)  Zákaz diskriminace v těchto situacích by však neměl být považován za omezení práva obchodníků na rozvoj své podnikatelské strategie zaměřováním činnosti na různé členské státy nebo určité skupiny zákazníků prostřednictvím cílených nabídek a různých obchodních podmínek, včetně zřizování on-line prostředí pro konkrétní zemi. Avšak v případě, že zahraniční zákazník usiluje o přístup k takovýmto on-line prostředím a zvláštním nabídkám v souladu s jedním stanoveným souborem obchodních podmínek, měla by pro něj platit stejná smluvní práva a stejné povinnosti, které platí pro vnitrostátní transakce. Územní omezení pro poskytování poprodejních služeb na základě obchodních podmínek, s nimiž zákazník souhlasil, v souladu s právními předpisy Unie a platnými vnitrostátními zákony schválenými na základě těchto předpisů by mělo být podle tohoto nařízení přípustné. Soulad s tímto nařízením by neměl na obchodníky uvalovat žádné povinnosti doručovat zboží přes hranice ani žádné povinnosti přijímat zpět zboží ze země usazení nebo bydliště zákazníka.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Obchodníci, na než se vztahuje zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 1 směrnice Rady 2006/12/ES27, nejsou povinni platit DPH. Pro tyto obchodníky by zákaz použití různých obecných podmínek pro přístup z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka při dodávání elektronicky poskytovaných služeb znamenal, že by se museli zaregistrovat, aby mohli zúčtovat DPH jiných členských států, a mohl by jim způsobit dodatečné náklady, jež by vzhledem k velikosti a vlastnostem dotčených obchodníků představovaly nepřiměřenou zátěž. Tito obchodníci by proto měli být od uvedeného zákazu osvobozeni po takovou dobu, po jakou je daný režim platný.

(22)  Obchodníci, na než se vztahuje zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 1 směrnice Rady 2006/12/ES27, nejsou povinni platit DPH v členském státě, kde jsou usazeni. Pro tyto obchodníky by zákaz použití různých obecných podmínek pro přístup z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka při dodávání elektronicky poskytovaných služeb znamenal, že by se museli zaregistrovat, aby mohli zúčtovat DPH jiných členských států, a mohl by jim způsobit dodatečné náklady, jež by vzhledem k velikosti a vlastnostem dotčených obchodníků představovaly nepřiměřenou zátěž. Tito obchodníci by proto měli být od uvedeného zákazu osvobozeni po takovou dobu, po jakou je daný režim platný.

_________________

_________________

27 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1–118).

27 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1–118).

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Podle práva Unie se obchodníci mohou v zásadě rozhodnout, jaké platební prostředky, včetně platebních značek, chtějí přijímat. Po provedení této volby však vzhledem k současnému právnímu rámci pro platební služby neexistují žádné důvody, aby obchodníci diskriminovali zákazníky v rámci Unie tím, že odmítají určité obchodní transakce nebo s ohledem na tyto transakce jinak používají některé odlišné platební podmínky z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka. V této konkrétní souvislosti by takové bezdůvodné nerovné zacházení z důvodů souvisejících s umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie mělo být také výslovně zakázáno. Dále je třeba připomenout, že nařízení (EU) č. 260/2012 již všem příjemcům platby včetně obchodníků zakazuje požadovat, aby se bankovní účty pro přijetí platby v eurech nacházely v určitém členském státě.

(24)  Podle práva Unie se obchodníci mohou v zásadě rozhodnout, jaké platební prostředky chtějí přijímat. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/7511a a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES1b nemají obchodníci přijímající karetní platební prostředek nebo konkrétní platební značku a kategorii povinnost přijímat karetní platební prostředky stejné kategorie, avšak jiné značky nebo platební prostředky stejné značky, ale jiné kategorie. Po provedení této volby však vzhledem k současnému právnímu rámci pro platební služby neexistují žádné důvody, aby obchodníci diskriminovali zákazníky v rámci Unie tím, že odmítají určité obchodní transakce nebo s ohledem na tyto transakce jinak používají některé odlišné platební podmínky z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka. V této konkrétní souvislosti by takové bezdůvodné nerovné zacházení z důvodů souvisejících s umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie mělo být také výslovně zakázáno. Evropská komise by měla posoudit využívání pobídek k propagaci využívání evropských platebních služeb. Dále by Komise měla posoudit, zda je potřebné poskytnout právní rámec, jenž bude v souladu se zásadou smluvní volnosti umožňovat ochranu podniků a spotřebitelů, když bude transakce prováděna prostřednictvím alternativních způsobů plateb včetně virtuálních měn, transakcí za použití dalších druhů technologií blockchain a elektronických peněženek. Osobní údaje vzniklé při transakcích v elektronickém obchodu by měly být ukládány v datových centrech v Unii bez ohledu na místo, kde má sídlo platební společnost, pokud přenos těchto údajů nepodléhá nařízení (EU) 2016/679 a nezaručuje dostatečnou úroveň ochrany pro spotřebitele a podniky. Dále je třeba připomenout, že nařízení (EU) č. 260/2012 již všem příjemcům platby včetně obchodníků zakazuje požadovat, aby se bankovní účty pro přijetí platby v eurech nacházely v určitém členském státě. Obchodníkům by měla být ponechána možnost požadovat poplatky za použití karetního platebního prostředku. Toto právo by však mělo podléhat omezení stanovenému v článku 62 směrnice (EU) 2015/23661c, což mimo jiné znamená, že tyto dodatečné poplatky nesmí být vyšší než skutečné náklady, které obchodníkovi vznikly.

 

__________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1).

 

1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).

 

1c Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a)  Přijme-li vláda, centrální banka nebo jiný regulační orgán jakékoliv opatření na omezení kapitálových toků z nebo do ekonomiky členského státu, například kapitálová omezení, mělo by toto nařízení i nadále platit v souladu s právem Unie a platnými vnitrostátními zákony a souvisejícími omezeními uvalenými v souladu s právem Unie. Jakákoliv přímá nebo nepřímá diskriminace na základě státní příslušnosti, místa bydliště nebo usazení zákazníka nebo umístění platebního účtu, poskytovatele platební služby nebo místa vydání platebního prostředku by tedy měla být v rámci Unie zakázána.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  Údaje vzniklé během elektronického obchodování a on-line transakcí by měly podléhat legislativnímu rámci o provozu a lokalizaci údajů, uchovávání údajů, ochraně údajů a jejich analýze, přičemž se zajistí plné dodržování práva Unie. Sítě a informační systémy by měly fungovat v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/11481a, a zajistit tak maximální bezpečnost sítí a informačních systémů.

 

_____________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Spotřebitel by měl být s to přijímat pomoc odpovědných orgánů usnadňujících vyřešení sporů s obchodníky, které budou vyplývat z použití tohoto nařízení, a to i prostřednictvím jednotného formuláře stížnosti.

(28)  Zákazník by měl být s to přijímat pomoc odpovědných orgánů usnadňujících vyřešení sporů s obchodníky, které budou vyplývat z použití tohoto nařízení, a to i prostřednictvím jednotného formuláře stížnosti.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Cílem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu zabráněním diskriminace, která je přímo či nepřímo založena na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků.

1.  Cílem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu zabráněním diskriminace, která je přímo či nepřímo založena na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, a definováním, mimo jiné, situací, v nichž není rozdílné zacházení ve smyslu čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES za žádných okolností opodstatněné, s výjimkou případů, kdy by se na zboží nebo služby mohly uplatňovat rozdílné podmínky z objektivních důvodů podle téhož článku směrnice 2006/123/ES .

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Toto nařízení nesmí omezovat svobodu podnikání a smluvní svobodu zakotvenou v čl. 16 Listiny základních práv Evropské unie.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Toto nařízení nemá vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v civilních záležitostech. Dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012.

5.  Toto nařízení nemá vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v civilních záležitostech. Dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012. Zejména pokud obchodník, který v souladu s tímto nařízením zajišťuje přístup spotřebitelů bez ohledu na jejich národnost nebo místo bydliště ke svému on-line rozhraní, neuplatňuje různé obecné podmínky přístupu, když prodává zboží nebo poskytuje služby v případech stanovených v tomto nařízení, nebo pokud obchodník přijímá bez rozdílu platební nástroje vydané v jiném členském státě, nepovažuje se to za případ, kdy obchodník zaměřuje svou činnost na členský stát, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště, ledaže by byla zjištěna přítomnost dalších prvků, které naznačují, že obecným záměrem obchodníka je zaměřit svou činnost na tento členský stát.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely tohoto nařízení se používají definice stanovené v článku 7 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011, čl. 2 bodech 10, 20 a 30 nařízení Evropského parlamentuRady (EU) 2015/751 a čl. 4 bodech 8, 9, 11, 12, 14, 23, 24 a 30 směrnice (EU) 2015/2366.

Pro účely tohoto nařízení se používá definice pojmu „elektronicky poskytované služby“ stanovená v článku 7 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011, definice pojmů „mezibankovní poplatek“, „karetní platební prostředek“, „platební značka“, „debetní karta“, „kreditní karta“ a „předplacená karta“, které v uvedeném pořadí stanoví čl. 2 body 10, 20, a 30, 33, 3435 nařízení (EU) 2015/75132a definice pojmů „platební transakce“, „plátce“, „poskytovatel platebních služeb“, „platební účet“, „platební prostředek“, „inkaso“, „úhrada“, „silné ověření klienta“ v uvedeném pořadí stanovené v čl. 4 bodech 5, 8, 11, 12, 14, 23, 24 a 30 směrnice (EU) 2015/2366.

__________________

 

32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1).

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – Návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Použijí se rovněž tyto definice:

Pro účely tohoto nařízení se použijí rovněž tyto definice:

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  „zákazníkem“ se rozumí spotřebitel nebo podnik, který je státním příslušníkem některého členského státu nebo má místo bydliště nebo místo usazení v některém členském státu a hodlá nakoupit nebo nakoupí zboží nebo službu na území Unie jinak než za účelem opětovného prodeje;

c)  „zákazníkem“ se rozumí spotřebitel nebo podnik, který je státním příslušníkem některého členského státu nebo má místo bydliště nebo místo usazení v některém členském státě a hodlá nakoupit nebo nakoupí zboží nebo službu na území Unie jinak než za účelem jeho opětovného prodeje, pronájmu, přeměny nebo zpracování v komerčním rozsahu; toto nařízení se vztahuje jen na záměr konečného užití ze strany spotřebitele nebo podniku;

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  „všeobecnými podmínkami pro přístup“ se rozumí veškeré smluvní podmínky a další informace, včetně prodejních cen, které upravují přístup zákazníků ke zboží nebo službám nabízeným obchodníkem k prodeji, jsou obchodníkem nebo jeho jménem stanoveny, uplatňovány a zpřístupněny široké veřejnosti a používají se v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem;

d)  „všeobecnými podmínkami pro přístup“ se rozumí veškeré smluvní podmínky a další informace, včetně prodejních cen a požadavků založených na telefonní předvolbě, které upravují přístup zákazníků ke zboží nebo službám nabízeným obchodníkem k prodeji, jsou obchodníkem nebo jeho jménem stanoveny, uplatňovány a zpřístupněny široké veřejnosti a používají se v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem;

Odůvodnění

K diskriminaci může docházet, pokud obchodníci požadují, aby měl zákazník k dokončení transakce telefonní číslo s kódem určité země.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  „on-line rozhraním“ se rozumí jakýkoli software, včetně internetové stránky a aplikací, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který slouží k poskytování přístupu zákazníků ke zboží nebo službám obchodníka za účelem uzavření obchodní transakce s ohledem na toto zboží nebo služby;

f)  „on-line rozhraním“ se rozumí jakýkoli software, včetně internetové stránky nebo její části a aplikací, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který slouží k poskytování přístupu zákazníků ke zboží nebo službám obchodníka za účelem uzavření obchodní transakce s ohledem na toto zboží nebo služby;

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem založení zákazníka provádět přesměrování zákazníků na verzi svého on-line rozhraní, která se liší od on-line rozhraní, k němuž se zákazník původně snažil přistoupit, na základě úpravy tohoto on-line rozhraní, použití jazyka nebo jiných charakteristik, které rozhraní konkretizují pro zákazníky podle státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení, pokud zákazník s tímto přesměrováním nebude výslovně předem souhlasit.

(Netýká se českého znění)

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem zákazníka musí původní verze tohoto rozhraní zůstat pro tohoto zákazníka snadno přístupná.

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem zákazníka musí verze tohoto rozhraní, do nějž se zákazník původně snažil vstoupit, zůstat pro tohoto zákazníka snadno přístupná.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Zákaz uvedený v odstavcích 1 a 2 se nepoužívá v případech, kdy je blokování, omezení přístupu nebo přesměrování s ohledem na určité zákazníky nebo na zákazníky na určitých územích nezbytné za účelem zajištění splnění zákonného požadavku práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie.

3.  Zákaz uvedený v odstavcích 1 a 2 se nepoužívá v případech, kdy je blokování on-line rozhraní, omezení přístupu nebo přesměrování s ohledem na určité zákazníky nebo na zákazníky na určitých územích nezbytné za účelem zajištění splnění zákonného požadavku práva Unie nebo právních předpisů členských států v souladu s právem Unie.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup zákazníků k on-line rozhraní nebo přesměrovává zákazníky na jinou verzi on-line rozhraní v souladu s odstavcem 4, je povinen to jasně zdůvodnit. Toto zdůvodnění musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní, ke kterému se zákazník původně snažil přistoupit.

4.  Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup zákazníků k on-line rozhraní nebo přesměrovává zákazníky na jinou verzi on-line rozhraní v souladu s odstavcem 3, je povinen to dotčeným zákazníkům jasně vysvětlit. Toto vysvětlení musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní, ke kterému se zákazník snažil přistoupit nejprve.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – Návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Obchodníci nesmějí používat rozdílné všeobecné podmínky pro přístup ke svému zboží a službám z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka v těchto situacích:

1.  Obchodníci nesmějí používat rozdílné všeobecné podmínky pro přístup ke svému zboží a službám z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka v situacích, kdy se zákazník snaží:

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  jestliže obchodník prodává zboží a toto zboží není obchodníkem nebo jeho jménem dodáváno přes hranice do členského státu zákazníka;

a)  nakoupit zboží od obchodníka a toto zboží není obchodníkem nebo jeho jménem dodáváno přes hranice do členského státu zákazníka;

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  jestliže obchodník dodává elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání;

b)  získat od obchodníka elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání;

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  jestliže obchodník poskytuje služby kromě služeb uvedených v písmeni b) a tyto služby jsou dodávány zákazníkoviobjektu obchodníka nebo na fyzickém místě, kde obchodník působí, v jiném členském státě, než jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má místo bydliště nebo místo usazení.

c)  získat služby kromě služeb uvedených v písmeni b) od obchodníkačlenském státě, v němž dotčený obchodník působí, a v jehož je dotčený zákazník státním příslušníkem nebo v němžjakožto v jiném členském státě místo bydliště nebo usazení

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – Návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Obchodníci nesmějí z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka, umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie používat různé podmínky pro platbu za veškerý prodej zboží nebo poskytování služeb v případě, že:

1.  Obchodníci nesmějí v rámci elektronických platebních prostředků, zejména úhrad, inkas nebo karetních platebních prostředků konkrétní značky a kategorie, z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka, umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie používat různé podmínky pro platbu za veškerý prodej zboží nebo poskytování služeb v případě, že:

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  se tyto platby provádějí elektronickou transakcí úhradou nebo inkasem nebo karetním platebním prostředkem v rámci téže platební značky;

vypouští se

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  příjemce může od plátce požadovat silné ověření klienta ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366; a

b)  identita plátce nebo platnost použití platebního prostředku může být ověřena silným ověřením klienta ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366; a

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  měnou plateb je měna, kterou příjemce akceptuje.

c)  měnou transakcí je měna, kterou obchodník akceptuje.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Je-li to opodstatněno objektivními důvody, nesmí zákaz stanovený v odstavci 1 obchodníkovi bránit v právu zadržet zboží nebo zamezit poskytování služby, dokud neobdrží potvrzení, že platební transakce byla řádně iniciována.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Zákaz stanovený v odstavci 1 nesmí bránit možnosti obchodníků požadovat poplatky za použití karetního platebního prostředku, u něhož nejsou mezibankovní poplatky upraveny podle kapitoly II nařízení (EU) 2015/751, a u platebních služeb, pro které se nepoužívá nařízení (EU) č. 260/2012. Tyto poplatky nesmí přesáhnout výši nákladů vzniklých obchodníkovi na použití platebního prostředku.

2.  Zákaz stanovený v odstavci 1 nesmí bránit možnosti obchodníků požadovat poplatky za použití karetního platebního prostředku, u něhož nejsou mezibankovní poplatky upraveny podle kapitoly II nařízení (EU) 2015/751, a u platebních služeb, pro které se nepoužívá nařízení (EU) č. 260/2012, pokud vnitrostátní zákazy a omezení práva požadovat poplatky za použití platebních prostředků nebyly zavedeny do zákonů členských států v souladu s čl. 62 odst. 5 směrnice (EU) 2015/2366. Tyto poplatky nesmí přesáhnout výši nákladů vzniklých obchodníkovi na použití platebního prostředku.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dohody, které obchodníkovi ukládají povinnost, aby s ohledem na pasivní prodeje jednal v rozporu s tímto nařízením, jsou automaticky neplatné.

Smluvní ustanovení, která obchodníkovi ukládají povinnost, aby s ohledem na pasivní prodeje ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010jednal v rozporu s tímto nařízením, jsou automaticky neplatná.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Každý členský stát určí subjekt či subjekty odpovědné za prosazování tohoto nařízení. Členské státy jsou povinny zajistit, aby tento subjekt či subjekty měly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro prosazování tohoto nařízení.

1.  Každý členský stát určí stávající subjekt či subjekty odpovědné za prosazování tohoto nařízení v souvislosti s obchodníky a zákazníky. Aniž jsou dotčeny jiné informační mechanismy a mechanismy spolupráce, tyto subjekty jsou odpovědné za zajištění přeshraniční spolupráce se subjekty jiných členských států s využitím vhodných prostředků. Členské státy jsou povinny zajistit, aby tento subjekt či subjekty měly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro prosazování tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Tam, kde neexistují jiné informační mechanismy a mechanismy spolupráce, použijí se stávající struktury. Pro účely tohoto článku se použije systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/20121a.

 

______________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (dále jen „nařízení o systému IMI“), (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Čl. 8 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pomoc spotřebitelům

Pomoc zákazníkům

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1.  Obchodníci uvedou obecné podmínky přístupu a možná omezení v souladu s tímto nařízením nejpozději na počátku objednávkového procesu podle článku 8 směrnice 2011/83/EU.

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Každý členský stát přenese na konkrétní subjekt či subjekty odpovědnost za poskytování praktické pomoci spotřebitelům pro případ sporu mezi spotřebitelem a obchodníkem, který vznikne v důsledku použití tohoto nařízení. Každý členský stát určí subjekt nebo subjekty odpovědné za tento úkol.

1.  Každý členský stát přenese na konkrétní subjekt či subjekty pověřené prosazováním práva odpovědnost za poskytování praktické pomoci a informací zákazníkům pro případ sporu mezi zákazníkem a obchodníkem, který vznikne v důsledku použití tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Orgány uvedené v odstavci 1 musí zákazníkům nabízet jednotný vzorový formulář pro podávání stížností subjektům uvedeným v odstavci 1 a v čl. 7 odst. 1. Komise poskytne těmto subjektům při vypracování tohoto vzorového formuláře pomoc.

2.  Orgány uvedené v odstavci 1 musí zákazníkům nabízet jednotný vzorový formulář pro podávání stížností subjektům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 7 odst. 1. Komise poskytne těmto subjektům při vypracování tohoto vzorového formuláře pomoc. Nesou mimo jiné odpovědnost za přijímání stížností od zákazníků, předávání stížností subjektům v jiných členských státech a usnadnění komunikace mezi zákazníkem a obchodníkem s cílem usnadnit vyřešení sporu.

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise do [datum: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každých 5 let podá Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hodnocení tohoto nařízení. V případě nutnosti bude zpráva doplněna návrhem na změnu tohoto nařízení s ohledem na vývoj v právní, technické a ekonomické oblasti.

1.  Komise do [datum: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každé tři roky podá Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hodnocení tohoto nařízení. V případě nutnosti bude zpráva doplněna návrhem na změnu tohoto nařízení s ohledem na vývoj v právní, technické a ekonomické oblasti.

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  První hodnocení uvedené v odstavci 1 se provede zejména s cílem posoudit, zda by se zákaz stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. b) měl vztahovat rovněž na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva.

vypouští se

Odůvodnění

Toto nařízení by se i nadále nemělo vztahovat na přístup k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání. Tím se zabrání překrývání s jinými právními předpisy EU.

Pozměňovací návrh    60

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Použije se ode dne [datum: šest měsíců po dni vyhlášení].

Použije se ode dne [datum: dvanáct měsíců po dni vyhlášení].

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Řešení zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace na základě zákazníkovy státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa podnikání na vnitřním trhu

Referenční údaje

COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

9.6.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

9.6.2016

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Eva Kaili

6.7.2016

Projednání ve výboru

9.11.2016

 

 

 

Datum přijetí

26.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

13

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Theresa Griffin, András Gyürk, Rebecca Harms, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Herbert Reul, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Michał Boni, Gunnar Hökmark, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Massimiliano Salini, Anne Sander, Davor Škrlec, Pavel Telička

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (24.1.2017)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES
(COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD))

Navrhovatelka: Therese Comodini Cachia

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Účel a oblast působnosti

Cílem návrhu Komise je zlepšit přístup k přeshraničním nákupům zboží a službám tím, že zabrání přímé i nepřímé diskriminaci ze strany obchodníků na základě státní příslušnosti, místa bydliště či usazení zákazníků. Tímto se v návrhu dále upřesňuje spíše volně vymezená zásada zákazu diskriminace podle čl. 20 odst. 2 směrnice o službách (2006/123/ES).

Konkrétně se v návrhu stanoví zákaz neodůvodněných forem zeměpisného blokování, kdy obchodníci buď zablokují přístup ke konkrétnímu internetovému rozhraní, nebo přesměrovávají zákazníky na jiné internetové rozhraní bez předchozího souhlasu (článek 3). Rovněž vyžaduje, aby obchodníci vůči zákazníkům uplatňovali jednotné všeobecné podmínky přístupu bez ohledu na jejich státní příslušnost, místo bydliště či usazení zákazníků, a to s výjimkou omezení rozsahu uvedeného níže (článek 4). A konečně, zakazuje diskriminaci z důvodů týkajících se platby (článek 5). Je třeba zdůraznit, že návrh Komise nezavádí „povinnost doručit“, což znamená, že obchodníci, kteří neusilují o oslovení přeshraničních trhů, nejsou povinni dodat zboží nebo poskytnout služby, ale pouze umožnit zákazníkům, aby si je mohli koupit za týchž podmínek jako „cíloví zákazníci“ (například tak, že si je vyzvednou z prostoru obchodníka).

Pokud jde o oblast působnosti, je třeba zdůraznit dvě důležitá hlediska. Za prvé se navrhovaný právní předpis vztahuje na „zákazníky“ – jež lze chápat jako „spotřebitele“ (tj. fyzické osoby), a podniky v případě, že působí jako koncoví uživatelé, nikoli v případě, že nakupují pro další prodej. Za druhé se navrhované nařízení nevztahuje na „elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání“ (čl. 4 odst. 1b), což znamená, že elektronické knihy nebo hudební streamingové služby nepatří do jeho působnosti. Nicméně Komise vložila ustanovení o přezkumu (článek 9), v němž uvádí, že první přezkum dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost bude zaměřen zejména na to, zda by tato výjimka měla být zrušena.

Všeobecný postoj navrhovatelky

Navrhovatelka podporuje všeobecné zaměření a vyváženost návrhu Komise a domnívá se, že představuje důležitý krok pro další rozvoj vnitřního trhu. Plně fungující jednotný trh má zásadní význam pro kulturní odvětví a měl by z dlouhodobého hlediska podporovat kulturní rozmanitost a společné kulturní dědictví v rámci Evropské unie.

Kromě řady pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je vyjasnit některá ustanovení nebo zlepšit jejich srozumitelnost, se pozměňovací návrhy předložené navrhovatelkou zaměřují na dvě hlavní hlediska:

Ustanovení o přezkumu

Navrhovatelka podporuje jak rozhodnutí Komise ponechat „elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání“ mimo oblast působnosti stávajícího nařízení a posoudit tuto výjimku v rámci prvního přezkumu po dvou letech. Kulturní statky a služby – například elektronické knihy, hudební streamingové služby – mají odlišné obchodní modely a specifické rysy, které vyžadují další a pečlivé zvážení. Navrhovatelka se domnívá, že je třeba přezkoumat jejich začlenění po dvou letech, ale trvá na tom, aby tento přezkum věnoval zvláštní pozornost zvláštní povaze kulturních statků a služeb.

Pojem zákazník a pomoc v případě sporu

Jak bylo uvedeno výše, platilo by navrhované nařízení jak pro spotřebitele, tak pro podniky, a to v případě, že působí jako koncoví uživatelé, a nikoli v případě, že nakupují za účelem dalšího prodeje, zahrnuti do společného pojmu „zákazníci“, jak je stanoveno v čl. 2 písm. c). Navrhovatelka tento přístup podporuje. V navrhovaných ustanoveních o pomoci a řešení sporů (článek 8) však návrh Komise stanoví podporu, která má být poskytována určenými orgány pouze spotřebitelům. Navrhovatelka se domnívá, že tato podpora by měla být ve smyslu tohoto nařízení poskytnuta všem „zákazníkům“. Je to důležité pro zajištění konzistentnosti a proto, že mnohé mikropodniky a malé podniky, včetně sdružení s právní subjektivitou, by tak byly výrazně znevýhodněny tím, že budou nucené spoléhat se při opravných prostředcích pouze na soudy. Toto je obzvláště důležité pro mnoho kulturních subjektů, které často mají formu dobrovolnických sdružení nebo velmi malých podniků. Dále platí, že spory, při nichž mají určené orgány poskytovat pomoc zákazníkům, přímo souvisejí s prováděním tohoto nařízení, a nikoli s jinými otázkami, s nimiž by na základě obchodní transakce mohly souviset.

V pozměňovacích návrzích, které předložila navrhovatelka, je zachováván nenormativní přístup, jemuž Komise dává přednost, na základě něhož je členským státům ponechána možnost rozhodnout o tom, které orgány by měly být určeny a jak by měly poskytovat pomoc v případě sporu.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Pro uskutečnění cíle spočívajícího v zajištění řádného fungování vnitřního trhu coby prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb, a to mimo jiné volný pohyb zboží a služeb, není dostačující odstranit mezi členskými státy pouze státní hranice. Toto odstranění mohou narušovat soukromé subjekty zaváděním překážek, které neodpovídají svobodám vnitřního trhu. K tomu dochází v případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, pro zákazníky z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). Dochází k tomu také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, v jejichž rámci se vůči těmto zákazníkům z jiných členských států používají odlišné podmínky pro přístup k jejich zboží a službám on-line i off-line. Pro toto rozdílné zacházení sice může někdy existovat objektivní odůvodnění, v jiných případech obchodníci upírají spotřebitelům, kteří hodlají uzavřít přeshraniční obchodní transakce, přístup ke zboží či službám nebo v tomto ohledu používají odlišné podmínky z čistě obchodních důvodů.

(1)  Je nezbytně nutné stanovit prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb, a to mimo jiné volný pohyb zboží a služeb a dosáhnout cílů stanovených v nové strategii digitálního trhu. Zbývající neodůvodněné překážky by měly být odstraněny, aby se zajistilo plné fungování jednotného trhu se zbožím a službami, a to zejména v odvětví kultury, což má zásadní význam pro podporu kulturní rozmanitosti, šíření kultury a tvorby společného kulturního dědictví v celé Unii. Není dostatečné odstranit pouze státní hranice, a to vzhledem k tomu, že mohou narušovat soukromé subjekty zaváděním překážek, které neodpovídají svobodám vnitřního trhu. Tyto překážky se vyskytují v případech, kdy obchodníci, kteří působí v jednom členském státě, blokují nebo omezují přístup ke svým on-line rozhraním, jako např. internetovým stránkám a aplikacím, pro zákazníky z jiných členských států, kteří hodlají uzavírat přeshraniční obchodní transakce (tato praxe je známa jako zeměpisné blokování). K těmto překážkám dochází také prostřednictvím jiných opatření ze strany určitých obchodníků, v jejichž rámci se vůči těmto zákazníkům z jiných členských států používají odlišné podmínky pro přístup k jejich zboží a službám on-line i off-line. Pro toto rozdílné zacházení sice může někdy existovat objektivní odůvodnění, jak je stanoveno ve směrnici 2006/123/ES, v jiných případech obchodníci upírají spotřebitelům, kteří hodlají uzavřít přeshraniční obchodní transakce, přístup ke zboží či službám nebo v tomto ohledu používají odlišné podmínky z čistě obchodních důvodů.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Někteří obchodníci takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva zákazníků a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu vnitřního trhu. Objasnění situací, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

(2)  Někteří obchodníci takto uměle segmentují vnitřní trh podél vnitřních hranic a brání volnému pohybu zboží a služeb, čímž omezují práva zákazníků a brání jim v tom, aby měli prospěch z širšího výběru a optimálních podmínek. Tato diskriminační praxe je důležitým faktorem, který přispívá k relativně nízké úrovni přeshraničních obchodních transakcí v rámci Unie, a to i v odvětví elektronického obchodu, což brání realizaci veškerého růstového potenciálu vnitřního trhu. Toto nařízení upřesňuje situace, v nichž nemůže pro rozdílné zacházení tohoto druhu existovat žádné odůvodnění, což by mělo všem účastníkům přeshraničních transakcí přinést jasnost a právní jistotu a mělo by zajistit účinné používání a prosazování předpisů o nepřípustnosti diskriminace na celém vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh     3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES17 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich státní příslušnosti nebo místě bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu, zejména pak vzhledem k možnosti odůvodnit rozdíly v zacházení, které toto ustanovení povoluje, a k souvisejícím obtížím při jeho prosazování v praxi. Zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení navíc mohou vznikat v důsledku opatření ze strany obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

(3)  Podle článku 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES17 mají členské státy zajistit, aby poskytovatelé služeb usazení v Unii nezacházeli s příjemci služeb rozdílně kvůli jejich státní příslušnosti nebo místě bydliště. Toto ustanovení však nebylo plně účinné při potírání diskriminace a dostatečným způsobem nesnížilo právní nejistotu, zejména pak vzhledem k možnosti odůvodnit rozdíly v zacházení, které toto ustanovení povoluje, a k souvisejícím obtížím při jeho prosazování v praxi. Neodůvodněné zeměpisné blokování a další formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení navíc mohou vznikat v důsledku opatření ze strany obchodníků usazených ve třetích zemích, které leží mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

_________________

_________________

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníky a zákazníky souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o řešení přímé i nepřímé diskriminace, a zahrnuje tedy i neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, které vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění zákazníků, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek zákazníka.

(5)  Cílem tohoto nařízení je zabránit diskriminaci kvůli státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení zákazníků, včetně zeměpisného blokování, při přeshraničních obchodních transakcích mezi obchodníky a zákazníky souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o řešení přímé i nepřímé diskriminace, a zahrnuje tedy i neodůvodněné rozdílné zacházení na základě jiných rozlišujících kritérií, které vedou ke stejnému výsledku jako použití kritérií přímo založených na státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení. Tato další kritéria lze použít zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění zákazníků, jako např. IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek zákazníka.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Vzhledem k tomu, že některé regulační a administrativní překážky pro obchodníky byly v celé Unii v některých odvětvích služeb odstraněny v důsledku provedení směrnice 2006/123/ES, a to z hlediska její věcné působnosti, měl by být zajištěn soulad mezi tímto nařízením a směrnicí 2006/123/ES. V důsledku toho by se ustanovení tohoto nařízení měla mimo jiné uplatnit na elektronicky poskytované služby jiné než audiovizuální povahy, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, nicméně pod podmínkou dodržení zvláštní výjimky stanovené v článku 4 a následného zhodnocení této výjimky stanoveného v článku 9. Audiovizuální služby včetně služeb, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k vysílání sportovních akcí a které se poskytují na základě výlučných územních licencí, jsou z působnosti tohoto nařízení vyňaty. Přístup k retailovým finančním službám včetně platebních služeb by měl tedy být také vyňat, a to bez ohledu na ustanovení tohoto nařízení týkající se nepřípustnosti diskriminace u plateb.

(6)  Vzhledem k tomu, že některé regulační a administrativní překážky pro obchodníky byly v celé Unii v některých odvětvích služeb odstraněny v důsledku provedení směrnice 2006/123/ES, a to z hlediska její věcné působnosti, měl by být zajištěn soulad mezi tímto nařízením a směrnicí 2006/123/ES. V důsledku toho by se ustanovení tohoto nařízení měla mimo jiné uplatnit na elektronicky poskytované služby jiné než audiovizuální povahy, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání. Vzhledem ke zvláštní povaze těchto služeb se na ně v současnosti vztahuje výjimka stanovená v článku 4, která bude následně předmětem hodnocení podle článku 9 s ohledem na zvláštní povahu kulturních statků a služeb. Audiovizuální služby včetně služeb, jejichž hlavním rysem je poskytování přístupu k vysílání sportovních akcí a které se poskytují na základě výlučných územních licencí, jsou z působnosti tohoto nařízení vyňaty. Přístup k retailovým finančním službám včetně platebních služeb by měl tedy být také vyňat, a to bez ohledu na ustanovení tohoto nařízení týkající se nepřípustnosti diskriminace u plateb.

Pozměňovací návrh     6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Ve své zprávě o hodnocení tohoto nařízení by Komise měla přihlédnout také k tomu, že zásada teritoriality zůstává jedním ze zásadních prvků systému autorského práva v Unii, a že tento postup při řešení problematiky zeměpisného blokování a podpoře přeshraničních internetových služeb by měl být vyvážen s ohledem na nutnost chránit kulturní rozmanitost a hospodářský model odvětví kultury.

Pozměňovací návrh     7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  K diskriminaci může také docházet ve vztahu k službám v oblasti dopravy, zejména s ohledem na prodej jízdenek pro osobní přepravu. V tomto ohledu však nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200818, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/201019 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/201120 již obsahují obecné zákazy diskriminace, které zahrnují všechny diskriminační praktiky, které se toto nařízení snaží řešit. Dále existuje záměr změnit v tomto smyslu v blízké budoucnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/200721. Z těchto důvodů a pro zajištění souladu s rozsahem působnosti směrnice 2006/123/ES by měly služby v oblasti dopravy zůstat mimo oblast působnosti tohoto nařízení.

(7)  K diskriminaci může také docházet ve vztahu k službám v oblasti dopravy, zejména s ohledem na prodej jízdenek pro osobní přepravu. Proto by se ustanovení tohoto nařízení měla uplatňovat rovněž na tyto služby.

_________________

 

18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

 

19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

 

20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

 

21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

 

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Tímto nařízením by neměly být dotčeny předpisy použitelné v daňové oblasti vzhledem k tomu, že smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví zvláštní základnu pro opatření týkající se daňové oblasti na úrovni Unie.

(8)  Tímto nařízením by neměly být dotčeny předpisy použitelné v daňové oblasti vzhledem k tomu, že smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví zvláštní základnu pro opatření týkající se daňové oblasti na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách, na internetových stránkách nebo v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem, kterou by bylo stanoveno jinak. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a zákazníky individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup.

(11)  K diskriminačním praktikám, o jejichž řešení usiluje toto nařízení, obvykle dochází prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek a dalších informací, které jsou stanoveny a uplatňovány dotčeným obchodníkem nebo jeho jménem jako předpoklad pro získání přístupu k předmětnému zboží nebo službám a které jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Součástí těchto všeobecných podmínek pro přístup jsou mimo jiné ceny, platební podmínky a dodací podmínky. Ty mohou být obchodníkem nebo jeho jménem zpřístupněny široké veřejnosti různými prostředky, jako např. informací zveřejněnou v reklamách, na internetových stránkách nebo v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci. Tyto podmínky platí v případě neexistence individuálně sjednané dohody mezi obchodníkem a zákazníkem, kterou by bylo stanoveno jinak. Smluvní podmínky, které jsou mezi obchodníkem a zákazníky individuálně sjednány, by neměly být pro účely tohoto nařízení považovány za všeobecné podmínky pro přístup. Smluvní podmínky by neměly být považovány za individuálně sjednané, pokud je předepsala jedna smluvní strana a druhá strana neměla možnost ovlivnit jejich obsah. V případě dohody mezi obchodníkem a zákazníkem by obchodník měl nést důkazní břemeno toho, že byla sjednána individuálně.

Odůvodnění

Tento PN má za cíl vyjasnit pojem „individuálně sjednaná dohoda“, aby se zajistilo, že se do tohoto pojmu nemohou zahrnovat podmínky používání internetové stránky typu „ber nebo nech být“, jimiž by přes zadní vrátka bylo umožněno blokování na základě zeměpisné polohy. Rovněž upřesňuje, že je obchodník povinen prokázat, že dohoda je „individuálně sjednána“.

Pozměňovací návrh     10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Vystupují-li spotřebitelé i podniky pro účely tohoto nařízení jako zákazníci, měli by být chráněni před diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení. Tato ochrana by však neměla být rozšiřována na spotřebitele, kteří nakupují zboží či služby za účelem dalšího prodeje, jelikož by tím byla ovlivněna široce využívaná schémata distribuce mezi podniky v kontextu mezifiremních vztahů, jako je např. selektivní a výhradní distribuce, která výrobcům obecně umožňuje vybírat si své prodejce za podmínky splnění pravidel hospodářské soutěže.

(12)  Vystupují-li spotřebitelé i podniky pro účely tohoto nařízení jako zákazníci, měli by být chráněni před přímou nebo nepřímou diskriminací z důvodů souvisejících s jejich státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení. Tato ochrana by však neměla být rozšiřována na spotřebitele, kteří nakupují zboží či služby za účelem dalšího prodeje, jelikož by tím byla ovlivněna široce využívaná schémata distribuce mezi podniky v kontextu mezifiremních vztahů, jako je např. selektivní a výhradní distribuce, která výrobcům obecně umožňuje vybírat si své prodejce za podmínky splnění pravidel hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Mají-li mít zákazníci lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci použitím technických prostředků ani jiným způsobem bránit zákazníkům kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Tyto technické prostředky mohou zahrnovat zejména jakékoli technologie používané pro určení fyzického umístění zákazníka včetně sledování tohoto umístění prostřednictvím IP adresy, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se zákazníky obchodní transakce.

(14)  Mají-li mít zákazníci lepší možnost přístupu k informacím souvisejícím s prodejem zboží a poskytováním služeb na vnitřním trhu a má-li se zvýšit transparentnost, a to i s ohledem na ceny, neměli by obchodníci použitím technických prostředků ani jiným způsobem bránit zákazníkům kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo místu usazení v získání plného a rovného přístupu k on-line rozhraním. Tyto technické prostředky mohou zahrnovat zejména jakékoli technologie používané pro určení fyzického umístění zákazníka včetně sledování tohoto umístění prostřednictvím IP adresy, souřadnic získaných prostřednictvím globálního navigačního satelitního systému nebo údajů souvisejících s platební transakcí. Zákaz diskriminace týkající se přístupu k on-line rozhraním by však neměl být chápán tak, že z něj obchodníkovi vzniká povinnost uzavírat se zákazníky obchodní transakce.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Někteří obchodníci provozují různé verze svých on-line rozhraní, které jsou zaměřeny na zákazníky z různých členských států. Toto by sice mělo zůstat možné, avšak mělo by být zakázáno přesměrování zákazníka z jedné verze on-line rozhraní na jinou verzi bez jeho výslovného souhlasu. Všechny verze on-line rozhraní by měly zákazníkovi vždy zůstat snadno přístupné.

(15)  Někteří obchodníci provozují různé verze svých on-line rozhraní, které jsou zaměřeny na zákazníky z různých členských států. Toto by sice mělo zůstat možné, avšak mělo by být zakázáno přesměrování zákazníka z jedné verze on-line rozhraní na jinou verzi bez jeho výslovného souhlasu. Všechny verze on-line rozhraní by měly vždy zůstat snadno přístupné pro použití zákazníkem.

Odůvodnění

Upřesnit, že rozhraní by nemělo pouze zůstat přístupné zákazníkovi, ale musí být použitelné rovněž za tím účelem, aby mohly být provedeny transakce.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má zákazník bydliště. V této situaci by měl být zákazník schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně ceny a podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako podobní zákazníci, kteří mají bydliště v členském státě obchodníka. To může znamenat, že si zahraniční zákazník bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí. V této situaci není potřeba registrovat se k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě zákazníka ani zařizovat přeshraniční dodávku zboží.

(18)  První z těchto situací je případ, kdy obchodník prodává zboží a nedochází k přeshraničnímu dodání tohoto zboží obchodníkem nebo jeho jménem do členského státu, v němž má zákazník bydliště. V této situaci by měl být zákazník schopen zboží zakoupit za naprosto stejných podmínek, včetně ceny a podmínek souvisejících s dodáním zboží, jako zákazníci, kteří mají bydliště v členském státě obchodníka. To může znamenat, že si zahraniční zákazník bude muset zboží vyzvednout v tomto členském státě nebo v jiném členském státě, do něhož obchodník dodávky provádí. V této situaci není potřeba registrovat se k dani z přidané hodnoty („DPH“) v členském státě zákazníka ani zařizovat přeshraniční dodávku zboží.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Druhou situací je případ, kdy obchodník zajišťuje elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání, jako např. cloudové služby, služby datových skladů, hosting internetových stránek a poskytování firewallů. V tomto případě se fyzické dodání nepožaduje, protože k dodání služeb dochází elektronicky. Hlášení a platbu DPH může obchodník provést zjednodušeně podle předpisů uvedených pro zjednodušené jednotné správní místo pro DPH v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/201126.

(19)  Druhou situací je případ, kdy obchodník zajišťuje elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání, jako např. cloudové služby, služby datových skladů, hosting internetových stránek a poskytování firewallů. V tomto případě se fyzické dodání nepožaduje, protože k dodání služeb dochází elektronicky. Hlášení a platbu DPH může obchodník provést zjednodušeně podle předpisů uvedených pro zjednodušené jednotné správní místo pro DPH v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

__________________

__________________

26 Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

26 Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  V neposlední řadě v situaci, kdy obchodník poskytuje služby a tyto služby jsou odebírány zákazníkem v objektu obchodníka nebo na místě, které je zvoleno obchodníkem, a které se liší od členského státu, jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má bydliště nebo místo usazení, by použití odlišných všeobecných podmínek pro přístup na základě těchto kritérií rovněž nemělo být odůvodněno. Tyto situace se týkají případů, jako například hotelové ubytování, sportovní akce, pronájem vozidel a vstupenky na hudební festivaly nebo do zábavních parků. V těchto situacích se obchodník nemusí registrovat k DPH v jiném členském státě ani zajišťovat přeshraniční dodání zboží.

(20)  V neposlední řadě, když obchodník poskytuje služby a tyto služby jsou odebírány zákazníkem v objektu obchodníka nebo na místě, které je zvoleno obchodníkem, a nikoli v členském státě, jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má bydliště nebo místo usazení, by použití odlišných všeobecných podmínek pro přístup na základě těchto kritérií rovněž nemělo být odůvodněno. Tyto situace se mohou dotýkat případů, jako například hotelové ubytování, sportovní akce, pronájem vozidel a vstupenky na hudební festivaly nebo do zábavních parků. V těchto situacích se obchodník nemusí registrovat k DPH v jiném členském státě ani zajišťovat přeshraniční dodání zboží.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Ve všech těchto situacích neznamená dodržování tohoto nařízení pro obchodníka žádné vícenáklady související s příslušností nebo s rozdíly v rozhodném právu na základě ustanovení, která jsou v oblasti práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy a v oblasti příslušnosti soudů uvedena v nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud obchodník neprovozuje svou činnost v členském státě spotřebitele či nezaměřuje do něj svou činnost nebo není-li zákazník spotřebitelem. Pokud obchodník naopak svou činnost v členském státě spotřebitele provozuje nebo do něj svou činnost zaměřuje, obchodník projevil svůj záměr navázat obchodní vztahy se spotřebiteli z tohoto členského státu, a byl tak schopen takovéto náklady zohlednit.

(21)  Ve všech těchto situacích neznamená dodržování tohoto nařízení pro obchodníka žádné vícenáklady související s příslušností nebo s rozdíly v rozhodném právu na základě ustanovení, která jsou v oblasti práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy a v oblasti příslušnosti soudů uvedena v nařízení (ES) č. 593/2008 a nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud obchodník neprovozuje svou činnost v členském státě spotřebitele či nezaměřuje do něj svou činnost nebo není-li zákazník spotřebitelem. To platí rovněž v případech, kdy zákazník není spotřebitelem, ale podnikem provádějícím nákup jakožto konečný uživatel, a tedy provádí transakci způsobem, který není odlišitelný od způsobu platby spotřebitele. Pokud obchodník naopak svou činnost v členském státě zákazníka provozuje nebo do něj svou činnost zaměřuje, obchodník projevil svůj záměr navázat obchodní vztahy se zákazníky tohoto členského státu, a byl tak schopen takovéto náklady zohlednit.

Odůvodnění

Tento PN má za cíl vyjasnit, že podniky, které uskutečňují nákupy jako koncoví uživatelé a chovají se jako spotřebitelé a spadají do rozsahu pojmu „zákazník“ v tomto nařízení a že nevznikají žádné dodatečné náklady bez ohledu na to, zda je „zákazníkem“ spotřebitel nebo podnik.

Pozměňovací návrh     17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a)  Nařízení by mělo zohlednit zásadu proporcionality, zejména v případě mikropodniků a malých a středních podniků, a právo účastníků trhů zapojit se do výběru trhu tím, že zaměří svou činnost na různé členské státy nebo určité skupiny zákazníků. Nařízení by proto mělo zajistit rovnováhu mezi zásadou podnikatelské svobody a svobodným výběrem obchodní strategie a mezi nutností překonat neodůvodněné praktiky zeměpisného blokování uplatňované vůči zákazníkům a podnikům v různých členských státech.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Podle práva Unie se obchodníci mohou v zásadě rozhodnout, jaké platební prostředky, včetně platebních značek, chtějí přijímat. Po provedení této volby však vzhledem k současnému právnímu rámci pro platební služby neexistují žádné důvody, aby obchodníci diskriminovali zákazníky v rámci Unie tím, že odmítají určité obchodní transakce nebo s ohledem na tyto transakce jinak používají některé odlišné platební podmínky z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka. V této konkrétní souvislosti by takové bezdůvodné nerovné zacházení z důvodů souvisejících s umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie mělo být také výslovně zakázáno. Dále je třeba připomenout, že nařízení (EU) č. 260/2012 již všem příjemcům platby včetně obchodníků zakazuje požadovat, aby se bankovní účty pro přijetí platby v eurech nacházely v určitém členském státě.

(24)  Podle práva Unie se obchodníci mohou v zásadě rozhodnout, jaké platební prostředky, včetně platebních značek, chtějí přijímat. Po provedení této volby však vzhledem k současnému právnímu rámci pro platební služby neexistují žádné důvody, aby obchodníci diskriminovali zákazníky v rámci Unie tím, že odmítají určité obchodní transakce nebo s ohledem na tyto transakce jinak používají odlišné platební podmínky z důvodů souvisejících se státní příslušností, místem bydliště nebo místem usazení zákazníka. V této konkrétní souvislosti by takové bezdůvodné nerovné zacházení z důvodů souvisejících s umístěním platebního účtu, místem usazení poskytovatele platební služby nebo místem vydání platebního prostředku na území Unie mělo být také výslovně zakázáno. Dále je třeba připomenout, že nařízení (EU) č. 260/2012 již všem příjemcům platby včetně obchodníků zakazuje požadovat, aby se bankovní účty pro přijetí platby v eurech nacházely v určitém členském státě.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366/EU28 zavedla přísné bezpečnostní požadavky na zahájení a zpracování elektronických plateb, které snížily riziko podvodu u všech nových i tradičnějších prostředků pro placení, zejména u plateb on-line. Poskytovatelé platebních služeb jsou povinni provádět takzvané silné ověření klienta, což je postup ověření, které potvrzuje totožnost uživatele platební služby nebo platební transakce. U transakcí na dálku, jako jsou platby on-line, jsou bezpečnostní požadavky ještě přísnější a vyžadují dynamické propojení s částkou transakce a účtem příjemce platby, aby uživatele ještě více chránily minimalizací rizik v případě chyby nebo podvodných útoků. Výsledkem těchto ustanovení je, že riziko podvodné platby při domácích i přeshraničních nákupech je stejné a nemělo by být používáno jako argument k odmítnutí nebo diskriminaci jakékoli obchodní transakce v Unii.

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366/EU28 zavedla přísné bezpečnostní požadavky na zahájení a zpracování elektronických plateb, které snížily riziko podvodu u všech nových i tradičnějších prostředků pro placení, zejména u plateb on-line. Poskytovatelé platebních služeb jsou povinni provádět takzvané silné ověření klienta, což je postup ověření, které potvrzuje totožnost uživatele platební služby nebo platební transakce. U transakcí na dálku, jako jsou platby on-line, jsou bezpečnostní požadavky ještě přísnější a vyžadují dynamické propojení s částkou transakce a účtem příjemce platby, aby uživatele ještě více chránily minimalizací rizik v případě chyby nebo podvodných útoků. Výsledkem těchto ustanovení je, že riziko podvodné platby při přeshraničních nákupech nepředstavuje větší riziko než při domácích nákupech, což znamená, že riziko podvodné platby by nemělo být používáno jako argument k odmítnutí nebo diskriminaci jakékoli obchodní transakce v Unii.

__________________

__________________

28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

Pozměňovací návrh     20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  Údaje a metadata vzniklé během elektronického obchodování a on-line transakcí by měly podléhat legislativnímu rámci o provozu a lokalizaci údajů, uchovávání údajů, ochraně údajů a jejich analýze, a to při dodržování všech příslušných právních předpisů Unie. Kromě těchto minimálních požadavků by měly být společnosti zapojené do elektronického obchodování stimulovány k tomu, aby vypracovaly zcela nové obchodní modely, které by využívaly co nejméně údajů a ke svému legitimnímu účelu shromažďovaly jen nejnutnější údaje a uchovávaly je po co nejkratší možnou dobu, a aby si v této oblasti konkurovaly.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na použití pravidel hospodářské soutěže, zejména pak článků 101 a 102 SFEU. Dohody, z nichž obchodníkům vznikají povinnosti neúčastnit se pasivních prodejů ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010 některým zákazníkům nebo zákazníkům na některých územích, se obecně považují za dohody omezující hospodářskou soutěž a nelze jim běžným způsobem udělit výjimku ze zákazu stanoveného čl. 101 odst. 1 SFEU. I pokud nespadají do působnosti článku 101 SFEU, v souvislosti s použitím tohoto nařízení narušují řádné fungování vnitřního trhu a mohou být používány k obcházení ustanovení tohoto nařízení. Příslušná ustanovení těchto dohod nebo jakýchkoli jiných dohod ve vztahu k pasivním prodejům, které na obchodníkovi požadují, aby jednal v rozporu s tímto nařízením, by proto měla být automaticky neplatná. Toto nařízení, a zejména jeho ustanovení v oblasti přístupu ke zboží a službám, by však nemělo mít vliv na dohody omezující aktivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010.

(26)  Toto nařízení by nemělo mít vliv na použití pravidel hospodářské soutěže, zejména pak článků 101 a 102 SFEU. Dohody, z nichž obchodníkům vznikají povinnosti neúčastnit se pasivních prodejů ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010 některým zákazníkům nebo zákazníkům na některých územích, se obecně považují za dohody omezující hospodářskou soutěž a nelze jim běžným způsobem udělit výjimku ze zákazu stanoveného čl. 101 odst. 1 SFEU. I pokud tyto dohody nespadají do působnosti článku 101 SFEU, v souvislosti s použitím tohoto nařízení narušují řádné fungování vnitřního trhu a mohou být používány k obcházení ustanovení tohoto nařízení. Příslušná ustanovení těchto dohod nebo jakýchkoli jiných dohod ve vztahu k pasivním prodejům, které na obchodníkovi požadují, aby jednal v rozporu s tímto nařízením, by proto měla být automaticky neplatná. Toto nařízení, a zejména jeho ustanovení v oblasti přístupu ke zboží a službám, by však nemělo mít vliv na dohody omezující aktivní prodeje ve smyslu nařízení (EU) č. 330/2010.

__________________

__________________

29 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

29 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

Pozměňovací návrh     22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Toto nařízení by mělo být pravidelně vyhodnocováno, aby k němu mohly být případně navrženy nezbytné změny. První hodnocení by se mělo zaměřit zejména na možné rozšíření zákazu diskriminace stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva.

(29)  Toto nařízení by mělo být pravidelně vyhodnocováno, aby k němu mohly být případně navrženy nezbytné změny. První hodnocení by se mělo zaměřit zejména na možné rozšíření zákazu diskriminace stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání nebo prodej, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva. V rámci prvního hodnocení by se mělo přihlížet k právnímu vývoji v členských státech s ohledem na reformu autorského práva, audiovizuální služby a přeshraniční možnost přenosu internetových služeb poskytujících obsah.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Pro dosažení cíle spočívajícího v účinném řešení přímé a nepřímé diskriminace z důvodu státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení zákazníků, je vhodné přijmout nařízení, které je přímo uplatňováno ve všech členských státech. Je to nutné pro zajištění jednotného uplatňování pravidel nepřípustné diskriminace v celé Unii a jejich současný vstup v platnost. Pouze nařízení zajišťuje takovou míru jasnosti, jednotnosti a právní jistoty, jaká je nutná pro to, aby z těchto předpisů mohli mít zákazníci plný prospěch.

(33)  Pro dosažení cíle spočívajícího v účinné prevenci přímé a nepřímé diskriminace z důvodu státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení zákazníků a v poskytování účinného prostředku nápravy pro zákazníky, kteří by se považovali za postižené diskriminací, je vhodné přijmout nařízení, které je přímo uplatňováno ve všech členských státech. Je to nutné pro zajištění jednotného uplatňování pravidel nepřípustné diskriminace v celé Unii a jejich současný vstup v platnost. Pouze nařízení zajišťuje takovou míru jasnosti, jednotnosti a právní jistoty, jaká je nutná pro to, aby z těchto předpisů mohli mít zákazníci plný prospěch.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v jiném členském státě než v členském státě, v němž má zákazník bydliště nebo místo usazení;

a)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v jiném členském státě než v členském státě, v němž má zákazník bydliště nebo místo usazení;

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby ve stejném členském státě, v jakém má zákazník místo bydliště nebo místo usazení, avšak zákazník je státním příslušníkem jiného členského státu;

b)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby ve stejném členském státě, v jakém má zákazník místo bydliště nebo místo usazení, avšak zákazník je státním příslušníkem jiného členského státu;

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v členském státě, v němž se zákazník dočasně nachází, aniž by v tomto členském státě měl bydliště nebo aniž by v tomto členském státě byl usazen.

c)  když obchodník prodává zboží nebo poskytuje služby nebo se snaží prodávat zboží nebo poskytovat služby v členském státě, v němž se zákazník dočasně nachází, aniž by v tomto členském státě měl bydliště nebo aniž by v tomto členském státě byl usazen.

Pozměňovací návrh     27

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Toto nařízení se nepoužije na pravidla platná v oblasti autorských a příbuzných ochranných práv.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Toto nařízení nemá vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v civilních záležitostech. Dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012.

5.  Toto nařízení nemá vliv na právní předpisy Unie týkající se soudní spolupráce v civilních záležitostech. Dodržování tohoto nařízení nesmí být vykládáno tak, že obchodník zaměřuje svou činnost do členského státu, v němž má spotřebitel obvyklé bydliště nebo bydliště ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008 a čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  „zbožím“ se rozumí všechny hmotné movité předměty s výjimkou předmětů, které se prodávají na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření; voda, plyn a elektřina se považují za zboží ve smyslu tohoto nařízení, pokud se prodávají v omezeném objemu nebo v určitém množství;

e)  „zbožím“ se rozumějí všechny hmotné movité předměty, s výjimkou předmětů, které se prodávají na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření;

Odůvodnění

Konkrétní zde uvedený příklad – i když je převzat z definice „zboží“ ve směrnici o právech spotřebitelů (2011/83/ES), se nezdá být relevantní v případě nařízení týkajícího se neodůvodněného zeměpisného blokování.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem zákazníka musí původní verze tohoto rozhraní zůstat pro tohoto zákazníka snadno přístupná.

V případě tohoto přesměrování s výslovným souhlasem zákazníka musí původní verze tohoto rozhraní zůstat snadno přístupná pro využití zákazníkem.

Odůvodnění

Upřesnit, že rozhraní by nemělo pouze zůstat přístupné zákazníkovi, ale musí být použitelné rovněž za tím účelem, aby mohly být provedeny transakce.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup zákazníků k on-line rozhraní nebo přesměrovává zákazníky na jinou verzi on-line rozhraní v souladu s odstavcem 4, je povinen to jasně zdůvodnit. Toto zdůvodnění musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní, ke kterému se zákazník původně snažil přistoupit.

4.  Pokud obchodník blokuje nebo omezuje přístup zákazníků k on-line rozhraní nebo přesměrovává zákazníky na jinou verzi on-line rozhraní v souladu s odstavcem 3, je povinen to jasně zdůvodnit. Toto zdůvodnění musí být poskytnuto v jazyce on-line rozhraní, ke kterému se zákazník původně snažil přistoupit.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  jestliže obchodník dodává elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání;

b)  jestliže obchodník dodává elektronicky poskytované služby kromě služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání nebo prodeji;

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  jestliže obchodník poskytuje služby kromě služeb uvedených v písmeni b) a tyto služby jsou dodávány zákazníkovi v objektu obchodníka nebo na fyzickém místě, kde obchodník působí, v jiném členském státě, než jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má místo bydliště nebo místo usazení.

c)  jestliže obchodník poskytuje služby kromě služeb uvedených v písmeni b) a tyto služby jsou dodávány zákazníkovi v objektu obchodníka nebo na fyzickém místě, kde obchodník působí, v jiném členském státě, než jehož je zákazník státním příslušníkem nebo kde má místo bydliště nebo místo usazení.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Zákaz stanovený v odstavci 1 nesmí bránit možnosti obchodníků požadovat poplatky za použití karetního platebního prostředku, u něhož nejsou mezibankovní poplatky upraveny podle kapitoly II nařízení (EU) 2015/751, a u platebních služeb, pro které se nepoužívá nařízení (EU) č. 260/2012. Tyto poplatky nesmí přesáhnout výši nákladů vzniklých obchodníkovi na použití platebního prostředku.

2.  Zákaz stanovený v odstavci 1 nesmí bránit obchodníkům v požadování poplatků za použití karetního platebního prostředku, u něhož nejsou mezibankovní poplatky upraveny podle kapitoly II nařízení (EU) 2015/751, a u platebních služeb, pro které se nepoužívá nařízení (EU) č. 260/2012. Tyto poplatky nesmí přesáhnout výši nákladů vzniklých obchodníkovi na použití platebního prostředku.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Každý členský stát určí subjekt či subjekty odpovědné za prosazování tohoto nařízení. Členské státy jsou povinny zajistit, aby tento subjekt či subjekty měly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro prosazování tohoto nařízení.

1.  Každý členský stát určí subjekt či subjekty odpovědné za prosazování tohoto nařízení. Členské státy jsou povinny zajistit, aby tento subjekt či subjekty měly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro prosazování tohoto nařízení, včetně prostřednictvím mechanismů přeshraniční spolupráce.

Odůvodnění

Zachovává podstatu návrhu Komise, což umožňuje členským státům stanovit, který orgán / orgány jmenovat a jak zajistit soulad, přičemž tento pozměňovací návrh zdůrazňuje, že za účelem zajištění účinnosti musí opatření zahrnovat mechanismy přeshraniční spolupráce.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 8 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pomoc spotřebitelům

Pomoc zákazníkům

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že toto nařízení platí nejen pro „spotřebitele“, ale i pro podniky jednající jako koncoví uživatelé („zákazníci“), pomoc a mechanismy řešení sporů by měly vztahovat na všechny „zákazníky“ ve smyslu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Orgány uvedené v odstavci 1 musí zákazníkům nabízet jednotný vzorový formulář pro podávání stížností subjektům uvedeným v odstavci 1 a v čl. 7 odst. 1. Komise poskytne těmto subjektům při vypracování tohoto vzorového formuláře pomoc.

2.  Orgány uvedené v odstavci 1 musí zákazníkům nabízet jednotný vzorový formulář pro podávání stížností subjektům uvedeným v odstavci 1 a v čl. 7 odst. 1. Komise poskytne těmto subjektům při vypracování tohoto vzorového formuláře pomoc.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že toto nařízení platí nejen pro „spotřebitele“, ale i pro podniky jednající jako koncoví uživatelé („zákazníci“), pomoc a mechanismy řešení sporů by měly vztahovat na všechny „zákazníky“ ve smyslu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  První hodnocení uvedené v odstavci 1 se provede zejména s cílem posoudit, zda by se zákaz stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. b) měl vztahovat rovněž na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva.

2.  První hodnocení uvedené v odstavci 1 se provede zejména s cílem posoudit, zda by se zákaz stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. b) měl vztahovat rovněž na elektronicky poskytované služby, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany a jejich využívání, za předpokladu, že obchodník má pro příslušná území požadovaná práva. Hodnocení vezme v úvahu zvláštní povahu kulturních statků a služeb chráněných autorským právem. Hodnocení by mělo brát náležitý ohled na specifika chráněných kulturních statků a služeb.

Odůvodnění

Ustanovení o přezkumu je vytvořeno zvláště pro účely rozšíření rozsahu nařízení tak, aby obsahovalo „dodávání elektronicky poskytovaných služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému chráněnému předmětu a jejich využívání“. Tento pozměňovací návrh zdůrazňuje, že zvláštní rysy kulturních statků a služeb musejí být při hodnocení plně zohledněny.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Řešení zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace na základě zákazníkovy státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa podnikání na vnitřním trhu

Referenční údaje

COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

9.6.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

CULT

9.6.2016

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Therese Comodini Cachia

7.7.2016

Datum přijetí

24.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

1

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Therese Comodini Cachia, Sylvie Guillaume

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Řešení zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace na základě zákazníkovy státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa podnikání na vnitřním trhu

Referenční údaje

COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD)

Datum předložení EP

25.5.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

9.6.2016

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

9.6.2016

CULT

9.6.2016

JURI

9.6.2016

 

Přidružené výbory

       Datum oznámení na zasedání

JURI

19.1.2017

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Róża Gräfin von Thun und Hohenstein

17.6.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

29.9.2016

6.3.2017

21.3.2017

 

Datum přijetí

25.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Morten Løkkegaard, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Marcus Pretzell, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Roberta Metsola, Franz Obermayr, Julia Reda, Ulrike Trebesius, Sabine Verheyen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Coburn, Pál Csáky, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch

Datum předložení

27.4.2017

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

30

+

ALDE

EFDD

PPE

 

 

S&D

 

 

Verts/ALE

Dita Charanzová, Morten Løkkegaard, Jasenko Selimovic

Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Marco Zullo

Pascal Arimont, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Pál Csáky, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Eva Maydell, Roberta Metsola, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Sabine Verheyen

Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler

Pascal Durand, Julia Reda

3

-

EFDD

ENF

David Coburn

Franz Obermayr, Marcus Pretzell

4

0

ECR

GUE/NGL

Daniel Dalton, Ulrike Trebesius, Anneleen Van Bossuyt

Dennis de Jong

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se