Postup : 2016/2079(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0179/2017

Předložené texty :

A8-0179/2017

Rozpravy :

PV 12/06/2017 - 16
CRE 12/06/2017 - 16

Hlasování :

PV 13/06/2017 - 5.11
CRE 13/06/2017 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0255

ZPRÁVA     
PDF 619kWORD 80k
11.5.2017
PE 595.446v03-00 A8-0179/2017

o stavu rybích populací a sociálně-ekonomické situaci v odvětví rybolovu ve Středomoří

(2016/2079(INI))

Výbor pro rybolov

Zpravodaj: Marco Affronte

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o stavu rybích populací a sociálně-ekonomické situaci v odvětví rybolovu ve Středomoří

(2016/2079(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94(3);

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení NNN), mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999(4),

–  s ohledem na strategii v polovině období (2017–2020) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), která se týká udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři a v Černém moři,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o návrhu směrnice Rady, kterou se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků (EUROPÊCHE) dne 21. května 2012, ve znění změn ze dne 8. května 2013(5),

–  s ohledem na rezoluci OSN přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na regionální konferenci nazvanou „Budování budoucnosti pro udržitelný drobný rybolov ve Středozemním a Černém moři“, která se konala ve dnech 7.–9. března 2016 v Alžíru v Alžírsku,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0179/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Středozemní moře je se svými 17 000 druhy mořských živočichů jednou z biologicky nejrozmanitějších oblastí na světě; vzhledem k tomu, že je proto při rozhodování o jeho řízení nezbytné zaujímat vícedruhový přístup;

B.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení nazvaném „Konzultace k rybolovným právům pro rok 2017 v rámci společné rybářské politiky“ (COM(2016)0396) tvrdí, že ve Středozemním moři nadále převládá nadměrný rybolov a že je pro zvrácení této situace nutný okamžitý zásah; vzhledem k tomu, že v tomtéž dokumentu vyjadřuje Komise znepokojení, že mnoho z posuzovaných populací je loveno značně nad odhadovanými cílovými úrovněmi maximálního udržitelného výnosu (MSY);

C.  vzhledem k tomu, že Středomoří musí čelit důležité výzvě dosáhnout cíle postupného obnovení a zachování populací ryb nad úrovněmi biomasy, které jsou schopny vytvářet maximální udržitelný výnos, a to nejpozději do roku 2020 pro všechny populace; vzhledem k tomu, že tato výzva si bude žádat účast a závazek zemí, které nejsou členy EU; vzhledem k tomu, že celková úroveň nadměrného rybolovu v oblasti Středozemního moře odpovídá zhruba dvojnásobku až trojnásobku FMSY; vzhledem k tomu, že navzdory značnému úsilí v EU i mimo ni o zaručení provádění a dodržování právních předpisů v odvětví rybolovu je více než 93 % posuzovaných druhů ve Středozemním moři stále považováno za druhy, které jsou loveny nadměrně;

D.  vzhledem k tomu, že rybolov v tomto regionu má velký sociálně-ekonomický význam pro pobřežní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že toto odvětví zaměstnává stovky tisíc lidí, mj. v sekundárním zpracovatelském odvětví, a že na rybolovu závisí, pokud jde o zaměstnání, zvláště značný počet žen; vzhledem k tomu, že Středomoří zásadním způsobem přispívá k potravinovému zabezpečení, zejména pokud jde o nejohroženější skupiny obyvatel tohoto regionu; vzhledem k tomu, že rybolov nabízí způsob, jak doplnit příjmy a dodávky potravin, a přispívá ke stabilitě regionu;

E.  vzhledem k tomu, že Středozemní moře je ovlivňováno celou řadou faktorů – jako je znečištění způsobené námořní dopravou –, které mají dopad na zdraví rybích populací spolu s rybolovem;

F.  vzhledem k tomu, že 80 % rybářského loďstva a 60 % pracovních míst v tomto odvětví v oblasti Středozemního moře představuje drobný rybolov; vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že na evropské úrovni neexistuje žádná společně přijímaná definice drobného rybolovu, i když je třeba uznat, že se vzhledem k různým zvláštnostem a charakteristikám mořského ekosystému a odvětví rybolovu jedná o obtížnou záležitost; vzhledem k tomu, že „drobný pobřežní rybolov“ je formálně definován pouze pro účely Evropského rybářského fondu (nařízení Rady (ES) č. 1198/2006) jako „rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení“ (jako jsou vlečné sítě); vzhledem k tomu, že definice drobného rybolovu by měla zohledňovat celou řadu vnitrostátních a regionálních charakteristik;

G.  vzhledem k tomu, že na zasedání na vysoké úrovni o situaci populací ve Středozemním moři konané v únoru 2016 v Catanii bylo dosaženo shody na tom, že je naléhavě zapotřebí tyto negativní tendence zvrátit, a bylo uznáno, že čelíme významné výzvě obnovení a zachování populací ryb nad úrovněmi biomasy, které jsou schopny vytvářet maximální udržitelný výnos, při současném dodržování povinnosti společné rybářské politiky týkající se maximálního udržitelného výnosu pro všechny druhy, a to nejpozději do roku 2020;

H.  vzhledem k tomu, že vedle nadměrného rybolovu čelí Středozemní moře četným dalším problémům, z nichž většinu lze připsat hustě osídlenému pobřeží (nadměrné množství živin, znečišťující látky, změny přírodních stanovišť a pobřeží), ale i námořní dopravě a nadměrnému využíváním zdrojů, mj. těžbě ropy a zemního plynu; vzhledem k tomu, že Středozemní moře je nadto velmi zranitelné, pokud jde o změnu klimatu, což v kombinaci s intenzivní námořní dopravou usnadňuje zavlékání a usazování nových invazivních druhů;

I.  vzhledem k tomu, že nemožnost používat specifické zařízení a techniky, které jsou přijatelnější a mají menší dopady na stav ohrožených populací, má závažný vliv na životaschopnost již nyní marginalizovaných pobřežních a ostrovních společenství, brání rozvoji a zhoršuje vylidňování;

J.  vzhledem k tomu, že pobřežní společenství napříč středomořskými členskými státy jsou vysoce závislá na rybolovu, a zejména na drobném rybolovu, a jsou tak ohrožena nedostatkem udržitelnosti rybích populací;

K.  vzhledem k tomu, že v EU existuje velký počet pobřežních společenství, která do velké míry závisí na tradičních a drobných rybolovných činnostech v oblasti Středozemního moře;

L.  vzhledem k tomu, že rekreační rybolov má v mnoha regionech Středomoří sociálně-ekonomickou hodnotu a přímý i nepřímý dopad na zaměstnanost;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné brát v potaz úlohu, kterou rekreační rybolov hraje, pokud jde o stav populací ve Středomoří;

1.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly v krátké době v plném rozsahu vymáhány cíle a opatření stanovené ve společné rybářské politice a aby byly včas a účinně prováděny víceleté plány řízení v souladu s přístupem zaměřeným na regionalizaci a velký počet druhů; zvláště zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout cíle dobrého stavu prostředí stanoveného rámcovou směrnicí 2008/56/ES o strategii pro mořské prostředí, přičemž je třeba vzít v úvahu, že o opatřeních v oblasti řízení rybolovu by se mělo rozhodovat v souvislosti se společnou rybářskou politikou;

2.  domnívá se, že se Středomořím musí být v rámci společné rybářské politiky nadále zacházeno jinak než s ostatními mořskými oblastmi, neboť jeho velkou část pokrývají mezinárodní vody, v nichž hrají rozhodující úlohu, pokud jde o stav populací, třetí země;

3.  je přesvědčen o tom, že je zapotřebí reagovat kolektivně a na základě víceúrovňové spolupráce: mezinárodní, evropské, vnitrostátní a regionální; domnívá se, že všechny příslušné zúčastněné subjekty – včetně profesionálních i rekreačních rybářů, odvětví rybolovu, tradičního drobného rybolovu, vědeckých pracovníků, regionálních organizací, správců chráněných mořských oblastí, odborů a nevládních organizací – by měly být zapojeny do inkluzivního, zdola nahoru směřujícího procesu; zdůrazňuje strategickou úlohu, kterou má v této souvislosti Poradní rada pro Středomoří (MEDAC);

4.  zdůrazňuje, že bez informovanosti, plné podpory a zapojení pobřežních společenství, které musí vědět o nebezpečí, jež představuje vyčerpání populací a druhů pro jejich ekonomickou a sociální budoucnost, nedosáhnou kroky a předpisy v oblasti řízení svého plného potenciálu;

5.  upozorňuje, že neexistují společné podrobné definice drobného a tradičního rybolovu; zdůrazňuje, že v zájmu dalších politických kroků je zapotřebí tyto definice na úrovni EU co nejrychleji zavést;

6.  zdůrazňuje, že pokud jde o rybolov, měla by být tvorba politik taková, aby rybářům a jejich sdružením a organizacím producentů, odborovým organizacím, pobřežním akčním skupinám a místním společenstvím umožnila zapojovat se do rozhodovacího procesu a být jeho integrální součástí, v souladu se zásadou regionalizace společné rybářské politiky, a to včetně třetích zemí na východním a jižním pobřeží Středozemního moře; zdůrazňuje, že zajištění zdravých rybolovných zdrojů a udržitelného a ziskového rybolovu – a v důsledku toho i zachování současné úrovně zaměstnanosti a v ideálním případě i vytvoření více pracovních míst v odvětví rybolovu – bude možné pouze vytvořením spravedlivých, vyvážených a rovných podmínek pro všechny dotčené země a všechny subjekty v oblasti rybolovu ve Středomoří; zdůrazňuje význam silných a nezávislých sociálních partnerů v odvětví rybolovu, institucionalizovaného sociálního dialogu a účasti zaměstnanců na záležitostech podniků;

7.  konstatuje, že společná rybářská politika podněcuje k rybolovu – mj. prostřednictvím rybolovných práv – prováděnému selektivně a způsobem, jenž má malý dopad na mořský ekosystém a rybolovné zdroje; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba, aby členské státy uplatňovaly transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy (článek 17 nařízení o společné rybářské politice); naléhavě vyzývá, aby bylo vynaloženo úsilí v tomto směru s cílem zajistit, aby více pobídek a preferenční přístup do oblastí pobřežního rybolovu získávaly lodě provozující drobný (tradiční) rybolov, pokud loví selektivně a způsobem, jenž má omezený dopad na mořský ekosystém; zdůrazňuje význam konzultací s dotčenými pobřežními společenstvími;

8.  bere na vědomí, že vliv rekreačního rybolovu na populace a jeho sociálně-ekonomický potenciál ve Středomoří nebyly dosud dostatečně zkoumány; domnívá se, že by v budoucnu měly být shromažďovány údaje o počtu rekreačních rybářů, objemu jejich úlovků a přidané hodnotě, kterou vytvářejí v pobřežních společenstvích;

9.  konstatuje, že rekreační rybolov vytváří pro místní společenství vysoký ekonomický příjem prostřednictvím aktivit, jako je cestovní ruch, a má malý dopad na životní prostředí, a proto by měl být podporován;

10.  považuje za zásadně důležité definovat pobřežní, drobný pobřežní a tradiční rybolov v souladu se sociálně-ekonomickými charakteristikami a současně za použití regionálního přístupu;

11.  zdůrazňuje, že pobřežní rybolov používá tradiční zařízení a techniky, které z podstaty svých specifických charakteristik vymezují identitu a způsob života pobřežních oblastí, a že je tudíž nezbytné zachovat jejich používání a chránit je jakožto prvek kulturního, historického a tradičního dědictví;

12.  domnívá se, že v souvislosti s regionalizací a s ohledem na specifika každého druhu rybolovu by měly být povoleny některé odůvodněné výjimky, pokud jde o používání specifických rybolovných zařízení a technik;

13.   zdůrazňuje, že podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je třeba uplatňovat v úsilí o zachování, řízení a využívání živých mořských zdrojů obezřetnostní přístup, jenž při prosazování udržitelného rybolovu zohledňuje sociálně-ekonomické aspekty a současně chrání a zachovává mořské prostředí jako celek; zdůrazňuje, že nedostatek vědeckých informací nesmí být záminkou pro neprovádění opatření namířených na ochranu a řízení; považuje za zásadně důležité rychle napravit nedostatek údajů a hmatatelných vědeckých informací o stavu populací; zdůrazňuje, že v rámci tohoto procesu musí být konzultovány a zapojeny všechny zúčastněné strany;

14.  zastává názor, že mají-li politiky řízení rybolovu chránit a zabezpečovat středomořské rybolovné zdroje a životní prostředí, musí být účinné a musí se opírat o silné, široké a naléhavé politiky a opatření pro boj proti faktorům, které mají na tyto zdroje dopad a negativně je ovlivňují, jako jsou: změna klimatu (globální oteplování, acidifikace, deštný režim), znečištění (chemické, organické, makroskopické i mikroskopické), neřízený průzkum a těžba zemního plynu a ropy, námořní doprava, invazivní druhy a ničení nebo změny přírodních stanovišť, zejména v pobřežních oblastech; zdůrazňuje proto, že je důležité lépe chápat dopad těchto faktorů na rybí populace; žádá, aby byly v tomto ohledu posíleny stávající evropské kapacity pro pozorování a monitorování Středozemního moře, jako je síť EMODnet a program Copernicus a jeho námořní složka;

15.  domnívá se, že ochrana a zabezpečení rybolovných a mořských zdrojů v oblasti Středozemního moře by se neměla zakládat pouze na opatřeních týkajících se odvětví rybolovu, ale měla by zahrnovat i další odvětví činností, která mají dopad na mořské prostředí;

16.  zastává názor, že je třeba zvýšit úsilí při získávání poznatků o mořském prostředí a zvláště se při tom zaměřovat na komerčně využívané druhy a že získané poznatky by měly sloužit jako základ pro plánování jejich udržitelného využívání;

17.  rozhodně zdůrazňuje, že v oblasti Středozemního moře stále přetrvává rozsáhlý fenomén nedovoleného, nehlášeného a neregulovaného (NNN) rybolovu, a to i v zemích EU; domnívá se, že žádný zásah na ochranu zdrojů, včetně zásahů zaměřených především na hospodářství založená na drobném rybolovu, nemůže být účinný bez odhodlaného a rozhodného boje proti rybolovu NNN; je toho názoru, že je třeba, aby si EU pro boj s rybolovem NNN zajistila podporu třetích zemí v oblasti Středozemního moře; dále se domnívá, že vzhledem k velké různorodosti uplatňovaných postupů inspekcí a sankcí je třeba postupy inspekcí v celé oblasti Středozemního moře harmonizovat;

18.  opakuje, že pobřežní společenství mají velký vliv na účinnost opatření zaměřená na prevenci, odhalení a identifikaci rybolovu NNN;

19.  považuje za prioritu zintenzívnit kontrolní činnosti na pevnině, a to v celém distribučním řetězci (trhy a pohostinství), i na moři, zvláště v oblastech, v nichž je rybolov dočasně pozastaven nebo zakázán;

20.  je toho názoru, že v zájmu zabránění sociálním nerovnostem by měla být rybolovná práva přidělována na základě objektivních a transparentních kritérií, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, s náležitým zohledněním metod pro dosažení malého dopadu; má za to, že rybolovná práva by měla být v rámci různých segmentů rybolovu, včetně tradičního a drobného rybolovu, rozdělena rovnoměrně; zastává názor, že je navíc třeba poskytovat pobídky pro lodě, aby používaly selektivnější rybolovná zařízení a techniky, které mají omezený dopad na mořské prostředí, v souladu s článkem 17 nařízení o společné rybářské politice;

21.  zastává názor, že vyčerpávání populací ve Středozemním moři je třeba řešit pomocí opatření týkajících se řízení a zachování komerčního i rekreačního rybolovu, jejichž součástí budou především omezení v určitém prostoru a čase a denní či týdenní limity rybolovu a v případě potřeby kvóty; domnívá se, že u sdílených populací by takový postup zaručoval rovné podmínky s třetími zeměmi; je toho názoru, že aby se zajistilo účinné provádění, mělo by se o těchto opatřeních rozhodovat v úzké spolupráci s dotčeným odvětvím;

22.  vítá zvýšení počtu inspekcí Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a zdůrazňuje, že je potřeba zvýšit úsilí o řešení dvou hlavních problémů v souvislosti s dodržováním pravidel v roce 2016, kterými jsou: falšované dokumenty (lodní deníky, prohlášení o vykládce a převozu, doklady o prodeji atd.) a použití zakázaných nebo nevyhovujících lovných zařízení;

23.  zdůrazňuje, že odpovědnost vyplývající z povinnosti vykládky stanovené v reformované společné rybářské politice nesmí v žádném případě zůstat jen na rybářích;

24.  žádá, aby byly prozkoumány dopady vyplývající z ukončení výmětů, pokud jde o nedostatek živin u mořských organismů a dalších druhů, jako jsou rackové;

25.   konstatuje, že systém chráněných mořských oblastí ve Středozemním moři pokrývá nedostatečné území a že existují velké rozdíly v pokrytí mezi jednotlivými oblastmi; upozorňuje, že panuje všeobecný nedostatek ekonomických zdrojů; má za to, že je zásadně důležité uznat a posílit úlohu, kterou chráněné mořské oblasti již nyní hrají jako vyspělé laboratoře pro vědecký výzkum, pro provádění konkrétních kroků a pro spolupráci a řízení za účasti rybářů, a optimalizovat jejich využití s ohledem na vědecké poradenství a cíle ochrany; považuje za důležité v tomto ohledu stabilně zvyšovat objem finančních prostředků, které může systém využívat; má za to, že je zásadně důležité určit prostřednictvím užší spolupráce s Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři a s třetími zeměmi oblasti, na něž se budou vztahovat ochranná opatření, a přijmout účinný systém sledování a kontroly k ověření účinnosti těchto oblastí;

26.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby v souladu s cílem 14.5 udržitelného rozvoje OSN pokrývaly chráněné mořské oblasti do roku 2020 alespoň 10 % Středozemního moře; vyzývá Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři, aby se za účelem dosažení tohoto cíle během výročního zasedání v roce 2018 shodla na rozfázovaném harmonogramu zahrnujícím kvalifikované cíle; zdůrazňuje, že stávající chráněné mořské oblasti mnohdy nejsou řádně řízeny; zastává proto názor, že je kromě zavedení účinného systému sledování a kontroly zapotřebí vytvořit a uplatňovat opatření v oblasti řízení podle ekosystémového přístupu, aby bylo možné ověřovat účinnost ochranných opatření;

27.  zdůrazňuje zejména potřebu chránit spolupráci v řízení citlivých oblastí, které představují významné oblasti tření pro ekonomicky nejvýznamnější druhy (např. propast Jabuka v Jaderském moři);

28.  zdůrazňuje, že pro Středozemní moře je typická biologicky jedinečná populace, kterou loví loďstva z různých zemí, a že je proto nezbytná úzká spolupráce a koordinace opatření k regulaci rybolovu ze strany všech zúčastněných subjektů a na všech úrovních;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem řešit problém odpadků a plastů v moři, které působí velmi vážné environmentální, ekologické, hospodářské a zdravotní škody;

30.   považuje za velmi důležité, aby politiky zaujímaly v rámci jednotlivých plánů řízení různorodý a modulovaný přístup s odlišnými kritérii založenými na biologických vlastnostech druhů a na technických vlastnostech způsobů rybolovu; mimoto se domnívá, že každý víceletý plán by měl stanovit odpovídající plánování v prostoru (oblasti bez rybolovu, oblasti s rotací, s celkovou nebo částečnou uzávěrou na základě systémů rybolovu) a v čase (biologický klid), stejně jako podporu technických opatření zaměřených na maximální selektivitu zařízení; zdůrazňuje, že by se mělo uvažovat o odpovídající finanční náhradě;

31.  vítá zapojení Komise ve prospěch víceletého plánu řízení pro Středozemního moře; trvá na významu regionalizace společné rybářské politiky pro řízení rybolovu v oblasti Středozemního moře; požaduje, aby byla po celou dobu přípravy a provádění víceletého plánu řízení a opatření pro jednotlivé regiony zapojena Poradní rada pro Středomoří (MEDAC);

32.  zdůrazňuje, že během období biologického klidu musí být rybářům zaručen důstojný příjem;

33.   zdůrazňuje, že v oblasti Středozemního moře by měla být na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků schválena pro všechny komerční i rekreačně lovené druhy minimální povolená velikost v závislosti na pohlavní dospělosti; upozorňuje, že je vhodné zajistit přísnější vymáhání těchto minimálních povolených velikostí;

34.  domnívá se, že je nezbytné zintenzivněním politické a technické spolupráce pod záštitou mezinárodních institucí působících v této oblasti podněcovat akce koordinované s třetími středomořskými zeměmi; vítá iniciativu, kterou zahájila Komise nedávným spuštěním programu MedFish4Ever, výzvy k akci za účelem zastavení snižování stavu rybích populací ve Středomoří; zdůrazňuje, že je nezbytné vyvinout v rámci tohoto programu veškeré úsilí s cílem podpořit udržitelný rybolov ve středomořských zemích;

35.  konstatuje, že je třeba podporovat a zavést dohodu o zákazech rybolovu v určitém čase / určité oblasti, která uloží dočasné sekvenční mezní hodnoty rybolovu v zónách tření určitých druhů během celého roku; upozorňuje, že toto sezónní uspořádání a specializace intenzity rybolovu budou velmi produktivní a je třeba je naplánovat se souhlasem rybářských společenství a vědeckých poradců;

Opatření ve vztahu k třetím zemím

36.  žádá Komisi, aby prostřednictvím Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři podpořila opatření s cílem zlepšit stav populací sdílených s třetími zeměmi a využila přitom i činnosti v rámci spolupráce, které jsou již navázány mezi subjekty zastupujícími loďstvo a podniky působícími v odvětví rybolovu a příslušnými orgány nebo subjekty dotčených třetích zemí;

37.  konstatuje, že chybějící společný právní rámec pro loďstva EU a třetích zemí působících ve Středozemním moři je příčinou nekalé soutěže mezi rybáři a zároveň ohrožuje u sdílených druhů dlouhodobou udržitelnost úlovků;

38.  zdůrazňuje význam spolupráce se třetími zeměmi a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a potřebu u nich podporovat dodržování předpisů a rovných podmínek v oblasti kontroly rybolovu a posílit horizontální koordinaci pro správu mořských oblastí a rybích populací za hranicí vnitrostátních jurisdikcí;

39.   vyzývá Komisi, aby pomohla zemím v oblasti Středozemního moře, které nejsou členy EU, dosáhnout udržitelného rybolovu prostřednictvím podpory drobného a pobřežního rybolovu, sdílením osvědčených postupů a udržováním otevřeného komunikačního kanálu a vytvořit nezbytný dialog mezi jednotlivými zapojenými vnitrostátními správními orgány s cílem náležitě podporovat provádění střednědobé strategie Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (2017–2020) a zvrátit alarmující trend stavu středomořských populací; vyzývá Komisi, aby zavedla účinné výměny informací s třetími zeměmi v oblasti Středozemního moře o činnostech loďstev třetích zemí působících ve Středomoří;

40.  žádá, aby byl v zájmu zajištění rovných podmínek pro všechna plavidla provádějící rybolov v oblasti Středozemního moře zahájen pod záštitou Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři regionální plán, jenž zajistí spravedlivou rovnováhu mezi rybolovnými zdroji a kapacitou loďstev všech států na pobřeží Středozemního moře; dále žádá, aby bylo zřízeno regionální středisko pro systém sledování plavidel a společnou inspekční činnost;

41.  doporučuje, aby Komise pozastavila dovozy ze třetích zemí, které neprovádějí opatření nezbytná pro předcházení rybolovu NNN, odrazování od něj a pro jeho vymýcení, jež jim ukládá mezinárodní právo jakožto státům vlajky, státům přístavu, pobřežním státům nebo státům trhu;

42.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly třetí země, poskytovaly jim veškerou možnou pomoc a spolupracovaly s nimi s cílem lépe bojovat proti rybolovu NNN v celém Středozemním moři;

43.  naléhavě vyzývá pobřežní státy, aby spolupracovaly s cílem vytvořit oblasti s omezením rybolovu a chráněné mořské oblasti, mj. v mezinárodních vodách;

44.  zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit soubor základních norem pro řízení rekreačního rybolovu pro celé Středomoří;

Sociálně-ekonomické aspekty

45.   zdůrazňuje, že na palubách plavidel je přímo zaměstnáno 250 000 osob a že počet osob, které na odvětví rybolovu závisejí, je exponenciálně vyšší, pokud se berou v úvahu rodiny, jejichž obživa se odvíjí od regionálního rybolovu a které jsou zaměstnány v navazujících odvětvích, jako je údržba plavidel, a cestovní ruch, včetně cestovního ruchu spojeného s rekreačním rybolovem; bere na vědomí, že 60 % práce spojené s rybolovem se odehrává v rozvojových zemích v jižní a východní části Středomoří, což dokazuje, jak důležitá je úloha drobného (tradičního) a rekreačního rybolovu pro udržitelný rozvoj těchto oblastí, a zejména pro nejzranitelnější pobřežní společenství;

46.  považuje za zásadně důležité zlepšit pracovní podmínky rybářů, počínaje důstojnou odměnou a spravedlivou hospodářskou soutěží, se zvláštní pozorností věnovanou vysoké míře nehod v tomto odvětví a vysokému ohrožení nemocemi z povolání; navrhuje, aby členské státy vytvořily – při náležitém dodržování právních předpisů a zvyklostí každého členského státu – nástroje na podporu příjmu; konečně doporučuje, aby členské státy vytvořily stálý fond pro kompenzaci příjmu určený k pokrytí období, kdy je rybolov zakázán kvůli nepříznivému počasí, které rybolov znemožňuje, období hájení (období biologického klidu), jež slouží k ochraně životního cyklu lovených druhů, kvůli environmentálním katastrofám nebo událostem zahrnujícím dlouhotrvající znečištění nebo kontaminaci životního prostředí mořskými biotoxiny;

47.  konstatuje, že odvětví rybolovu EU prochází již několik let obtížným obdobím v důsledku zvýšení výrobních nákladů, klesajícího stavu rybích populací, snížení úlovků a soustavného poklesu příjmů;

48.    bere na vědomí, že sociálně-ekonomická situace v tomto odvětví se z různých důvodů zhoršuje, a to i v důsledku poklesu rybích populací, poklesu hodnoty ryb při prvním prodeji (který se kvůli nespravedlivému rozdělení přidané hodnoty napříč hodnotovým řetězcem v případě většiny zprostředkovatelů a v některých regionech kvůli distribučnímu monopolu dosud neprojevil v maloobchodních cenách) a nárůstu ceny paliva; poukazuje na skutečnost, že tento soubor problémů přispívá ke zvyšování intenzity rybolovu, což vyvolává znepokojení zvláště v případě drobného rybolovu a může skutečně ohrozit budoucnost tohoto tradičního způsobu života a přežití místních komunit, které jsou na rybolovu silně závislé;

49.  podtrhuje význam rozvoje iniciativ, které by mohly mít pozitivní dopad na zaměstnanost a jsou slučitelné se snižováním intenzity rybolovu, jako jsou rybářská turistika či výzkumné činnosti;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup k důstojným pracovním podmínkám a náležité sociální ochraně pro všechny pracovníky v odvětví rybolovu bez ohledu na velikost a druh podniku, který je zaměstnává, místo výkonu práce nebo pracovní smlouvu, mj. využíváním partnerských dohod o udržitelném rybolovu podepsaných v daném regionu v rámci boje se sociálním dumpingem a zajišťování lepšího přístupu na trhy a k financím, jakož i spolupráce s veřejnými správami a institucemi a diverzifikace způsobu obživy; zdůrazňuje v této souvislosti význam účinných pracovních inspekcí a kontrol;

51.  zdůrazňuje, že vzhledem k vysoké míře úrazů v tomto odvětví a nepřiměřeně vysokému riziku nemocí z povolání, tělesných i duševních, je třeba zlepšit pracovní podmínky rybářů; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit řádnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rybářů; podtrhuje, jak je důležité mít odpovídající hygienická zařízení, a to jak na palubě rybářských lodí, tak na pevnině, jakož i důstojné ubytování a příležitosti k rekreaci; zdůrazňuje, že je třeba vždy zajistit, aby přístavy a vodní cesty zůstaly provozně bezpečné a splavné;

52.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby každá ryba a každý produkt rybolovu dovezené do EU splňovaly podmínky, které jsou v souladu s mezinárodními normami v oblasti životního prostředí, práce a lidských práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelnost v odvětví rybolovu s cílem zachovat pracovní místa a růst; zdůrazňuje, že je to zásadně důležité nejen s ohledem na konkurenci v rámci Unie, ale zejména s ohledem na konkurenty usazené ve třetích zemích;

53.   domnívá se, že Komise a členské státy by měly podporovat úplné využívání finančních prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a evropského nástroje sousedství; je toho názoru, že by Komise měla co nejvíce pomáhat členským státům i státům mimo EU při využívání všech dostupných finančních prostředků co nejúčinnějším způsobem, zejména pokud jde o:

–  zlepšení pracovních podmínky a bezpečnosti na palubě,

–  zhodnocování práce a odborné přípravy a podporu vytváření a rozvíjení nových ekonomických aktivit v tomto odvětví prostřednictvím přijímání, vzdělávání a víceoborové odborné přípravy mladých lidí,

–  zhodnocování úlohy žen v odvětví rybolovu a ve výrobních odvětvích, která jsou s ním přímo spjata, vzhledem ke skutečnosti, že ženy tvoří 12 % celkové pracovní síly v tomto odvětví;

54.  připomíná, že fond ENRF musí pomáhat odvětví drobného rybolovu obnovovat lovná zařízení, především aby mohlo splňovat výrazná omezení v souvislosti s povinností vykládky;

55.  vyzývá Komisi, aby podněcovala zakládání místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které budou podporovat udržitelný model rybolovu, a jejich činnost;

56.   domnívá se, že je zásadně důležité podporovat, zdůrazňovat a poskytovat pobídky pro spolupráci mezi rybáři, zejména drobnými rybáři v téže oblasti či tomtéž regionu, aby společně řešili plánování a řízení místních rybolovných zdrojů s cílem dosáhnout účinné a konkrétní regionalizace v souladu s cíli společné rybářské politiky; domnívá se, že obrovská roztříštěnost a různorodost profesí, cílů, technických charakteristik a používaného vybavení je specifická pro rybolov ve Středozemním moři, a že horizontální a jednotný přístup by tudíž tyto místní zvláštnosti nerespektoval;

57.   bere na vědomí, že navzdory nedávným zlepšením zůstává počet populací bez skutečného posouzení stavu stále vysoký a že Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) vyjádřil politování nad tím, že počet posouzení ve skutečnosti klesl, a to ze 44 v roce 2012 na pouhých 15 v roce 2014; zdůrazňuje, že je důležité zajistit rychlé a řádné shromažďování údajů a podněcovat a podporovat zvýšení počtu studií a druhů, o nichž jsou údaje k dispozici, a tím rozšiřovat znalosti o populacích, dopadu rekreačního rybolovu a vnějších faktorech, jako je znečištění, s cílem dosáhnout udržitelného řízení populací;

58.  domnívá se, že racionální a udržitelné řízení zdrojů je podmíněno objemem shromážděných údajů a vědeckým využitím údajů týkajících se faktorů, jako je rybolovná kapacita, prováděné rybolovné činnosti a jejich sociálně-ekonomická situace a biologický status lovené populace;

59.  konstatuje, že jen 40 % ryb vyložených v oblasti působnosti Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři pochází z populací, pro něž byla Komisi předložena vědecká posouzení, a že toto procento je ještě nižší u populací, na něž se vztahuje plán řízení; upozorňuje, že je nezbytné zlepšit rozsah vědeckých posouzení stavu populací a zvýšit procento vykládek pocházejících z druhů rybolovu regulovaných víceletými plány řízení;

60.  považuje za důležité posoudit intenzitu rekreačního rybolovu a rovněž shromažďovat údaje o úlovcích pro každou mořskou oblast a ve Středozemním moři;

61.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat integrované přístupy, které zohledňují zároveň různorodost mořského prostředí, složitost druhů (lovených i nelovených) v mořích, různé vlastnosti a průběh rybolovných činností, fenomén snížení hodnoty ryb při prvním prodeji a v některých oblastech monopol na distribuci, jakož i všechny další faktory, které mají vliv na zdraví rybích populací;

62.  uznává, že dostupné údaje pro měření rozsahu a dopadu činností drobného rybolovu jsou omezené a mohou se v jednotlivých zemích lišit; uznává, že z důvodu tohoto nedostatku údajů bývá neprůmyslový rybolov podceňován;

63.  zdůrazňuje, že lepší pochopení ekonomického a sociálního dopadu jednotlivých druhů rybolovu, zejména drobného a rekreačního rybolovu, by pomohlo při určování nejlepších opatření v oblasti řízení;

64.  rozhodně podporuje návrh Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři, aby byl vytvořen katalog rybolovných činností a byly do něj zahrnuty informace o rybolovných zařízeních a operacích, popis rybolovných oblastí, jakož i cílových druhů a vedlejších úlovků, s cílem vytvořit úplný popis rybolovných činností v oblasti a interakcí s dalšími odvětvími, jako je rekreační rybolov;

65.  domnívá se, že na rekreační rybolov by měla být uplatňována nová pravidla a že by měl být vypracován i katalog činností rekreačního rybolovu, který by obsahoval informace o rybolovných zařízeních a činnostech, popis rybolovných oblastí a cílových druhů a vedlejších úlovků;

66.  vyzývá Komisi, aby podporovala intenzivní vědeckou spolupráci a aby pracovala na zlepšení shromažďování údajů o nejdůležitějších populacích, na zkrácení doby mezi shromážděním údajů a jejich konečným posouzením a na požádání výboru VTHVR o posouzení nových populací; s politováním konstatuje, že ve Středozemním moři se většina vykládek týká druhů, o nichž existuje málo údajů („rybolov s nedostatkem údajů“);

67.   zdůrazňuje, že je rozhodně nezbytné a klíčové sdílet údaje a bojovat proti jejich nedostupnosti a roztříštěnosti pomocí vytvoření společné databáze s komplexními a spolehlivými údaji o rybolovných zdrojích a zřízení sítě odborníků a výzkumných institucí pokrývajících jednotlivé oblasti vědy v odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že tuto databázi by měla financovat EU a měla by obsahovat veškeré údaje o rybolovu a rybolovných aktivitách podle geografické podoblasti, včetně údajů o rekreačním rybolovu, s cílem usnadnit sledování kvalitních, nezávislých a komplexních údajů, a tím zlepšit posuzování populací;

68.   konstatuje, že dopady, charakteristiky a rozsah rybolovu NNN nejsou v současné době dostatečné posouzeny, jejich hodnocení se v jednotlivých zemích oblasti Středozemního moře liší, a proto nejsou v informacích o aktuálním stavu rybolovu a dlouhodobějších trendech dané země řádně reprezentovány; zdůrazňuje, že tyto země by měly být při vědeckém posuzování pro účely řízení rybolovu odpovídajícím způsobem zohledňovány;

69.    vyzývá členské státy, aby bojovaly proti podvodům v oblasti mořských plodů prostřednictvím označování a zpětné vysledovatelnosti produktů a aby zvýšily své úsilí při potírání nezákonného rybolovu; vyjadřuje politování nad nedostatkem dostupných informací o stavu většiny populací („populace chudé na údaje“) a nad skutečností, že přibližně 50 % úlovků není oficiálně hlášeno a 80 % vykládek pochází z populací chudých na údaje;

70.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly a plně provedly všechny příslušné úmluvy Mezinárodní organizace práce pro pracovníky v odvětví rybolovu s cílem zajistit dobré pracovní podmínky a posílit instituce kolektivního vyjednávání, aby námořní pracovníci, včetně osob samostatně výdělečně činných, mohli požívat svých pracovních práv;

71.  vyzývá Komisi, aby stimulovala a podporovala investice do diverzifikace a inovací v odvětví rybolovu prostřednictvím rozvoje doplňkových činností;

Informovanost

72.  zdůrazňuje, že účinných výsledků a úplného úspěchu lze dosáhnout, pokud budou subjekty v tomto odvětví jednat s vysokou mírou odpovědnosti a informovanosti, což se zajistí rozvojem dovedností a vzděláváním všech rybářů (profesionálních i rekreačních), jejich zapojením do rozhodovacího procesu a přidáním konkrétních kroků s cílem šířit osvědčené postupy;

73.  domnívá se, že je důležité prosazovat povinné poskytování řádných informací pro spotřebitele zahrnujících podrobnosti o přesném původu produktu a způsobu a datu úlovku; domnívá se, že stejně tak by mělo být prozkoumáno a posouzeno, zda opatření stanovená v nové společné organizaci trhů přinesla v souvislosti s informacemi poskytovanými spotřebitelům zlepšení;

74.   považuje navíc za důležité spotřebitele informovat a vzdělávat je k odpovědné konzumaci ryb, jež spočívá v upřednostňování místních druhů ulovených udržitelným způsobem, případně ryb pocházejících z populací, které nejsou loveny nadměrně a široce prodávány; domnívá se, že je pro tento účel nezbytné podporovat, ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty, účinný a spolehlivý systém zpětné vysledovatelnosti a označování, mj. s cílem informovat spotřebitele a bojovat proti podvodům v potravinářství;

75.    domnívá se, že je třeba nastolit rovnováhu mezi spravedlivou hospodářskou soutěží, požadavky spotřebitelů, udržitelností odvětví rybolovu a zachováním pracovních míst; zdůrazňuje, že aby bylo možné čelit výzvám a zlepšit situaci ve Středozemním moři, je zapotřebí komplexní přístup a silná politická vůle všech středomořských států;

76.  vítá kampaň MedFish4Ever, kterou zahájila Komise s cílem informovat veřejnost o situaci ve Středozemním moři;

77.  domnívá se, že školy, nemocnice a další veřejná zařízení by měly být zásobovány rybami z místního rybolovu;

78.  zdůrazňuje, že s ohledem na tento nový scénář a všechny tyto nové faktory, které se v oblasti Středozemního moře vzájemně propojují, je nutné, aby bylo pro Středomoří nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 revidováno s cílem přizpůsobit je současné situaci;

79.  zdůrazňuje, že nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 je třeba revidovat, zejména část, která poukazuje na zákaz používání určitých tradičních zařízení (např. zákaz používání tenatových sítí mimo kategorii komerčního rybolovu), a ustanovení týkající se konkrétních vlastností rybolovných zařízení, jako jsou výška či velikost ok rybolovných sítí a hloubka a vzdálenost od pobřeží, v nichž mohou být tato zařízení používána;

o

o  o

80.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)

Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(3)

Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.

(4)

Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0343.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Středozemní moře je se svými 17 000 druhy mořských živočichů jednou z oblastí s největší biologickou rozmanitostí na světě. Přesto je celkové množství nadměrně lovených druhů dvojnásobně až trojnásobně vyšší než maximální udržitelný výnos. Riskujeme, že změníme Středozemní moře v pustinu.

Kromě nadměrného rybolovu je Středozemní moře vážně ohroženo i přílišným množstvím živin a hnojiv, znečištěním, změnami v pobřežních oblastech a změnami přirozeného prostředí. Dalšími rizikovými faktory jsou: námořní doprava, těžba ropy a plynu. Středozemní moře je navíc velmi citlivé na změnu klimatu. Je třeba je chránit.

Zde je několik klíčových bodů zprávy:

–  víceleté řízení zdrojů pro větší udržitelnost, a to i díky selektivnějším rybolovným zařízením;

–  spolupráce s třetími zeměmi, které působí ve Středozemním moři;

–  biologický klid na základě biologických vlastností druhů;

–  uzavření některých oblastí za účelem reprodukce nebo obnovy nadměrně lovených populací;

–  přednostní přístup tradičního rybolovu ke zdroji;

–  větší kontrola činností v rámci nedovoleného rybolovu a zvláštní opatření týkající se těch, kdo porušují předpisy a nemají licenci;

–  případné zavedení kvót na některé nadměrně lovené druhy;

–  dodržování minimální velikosti a definování minimální velikosti na základě odborných kritérií;

–  větší kontrola řetězce až po trh s rybami a poskytování úplných informací spotřebitelům;

–  větší zapojení regionálních rybolovných organizací do procesu přijímání rozhodnutí v souladu s regionalizací uvedenou ve společné rybářské politice.

Zpráva z vlastní iniciativy se obecně zaměřuje na dosažení těchto cílů:

–  víceleté řízení zdrojů pro větší udržitelnost, a to i díky selektivnějším rybolovným zařízením;

–  spolupráce s třetími zeměmi, které působí ve Středozemním moři;

–  biologický klid;

–  uzavření některých oblastí za účelem reprodukce nebo obnovy nadměrně lovených populací;

–  přednostní přístup tradičního rybolovu ke zdroji;

–  větší kontrola činností v rámci nedovoleného rybolovu a zvláštní opatření týkající se těch, kdo porušují předpisy a nemají licenci;

–  zavedení kvót na některé nadměrně lovené druhy;

–  dodržování minimální velikosti;

–  větší kontrola řetězce až po trh s rybami a poskytování úplných informací spotřebitelům;

–  větší zapojení Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a regionálních rybolovných organizací do procesu přijímání rozhodnutí v souladu s regionalizací uvedenou ve společné rybářské politice (SRP).


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (9.12.2016)

pro Výbor pro rybolov

ke stavu rybích populací a sociálně-ekonomické situaci v odvětví rybolovu ve Středomoří

(2016/2079(INI))

Navrhovatel: João Pimenta Lopes

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro rybolov jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že pobřeží Středozemního moře sdílí 19 zemí, které mají právní i správní odpovědnost v této zeměpisné oblasti; vzhledem k tomu, že rybolovná aktivita ve Středozemním moři je velmi rozmanitá a komplexní, a přestože část rybolovu je i průmyslová, sestává především ze skutečně řemeslného rybolovu, mnohdy prováděného pouze za účelem uživení rodiny, s různými technickými parametry a mírami selektivity, a že je proto obtížné použít klasické a tradiční metody posuzování a řízení rybolovu;

B.  vzhledem k tomu, že bohatá mořská biologická rozmanitost ve Středozemním moři (cca 10 000–12 000 druhů) je vážně ohrožena jevy souvisejícími se změnou klimatu, znečištěním moře a především nadměrným rybolovem; vzhledem k všeobecnému prudkému poklesu rybích populací ve Středozemním moři (více než 90 % rybích populací je nadměrně loveno), včetně některých vyčerpávaných populací na pokraji vyhynutí;

C.  vzhledem k tomu, že socioekonomická situace odvětví rybolovu ve Středomoří závisí v první řadě na udržitelném stavu rybích populací;

1.  zdůrazňuje, že drobný rybolov je zásadním ekonomickým a sociálním faktorem ve Středomoří, slouží mu 80 % rybářského loďstva a odpovídá mu 60 % pracovních míst v odvětví; zdůrazňuje význam drobného neprůmyslového rybolovu pro udržitelnost rybích populací sdílených různými státy, biologické a environmentální zachování druhů, udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti a sociálně-ekonomický rozvoj rybářských společenství, především ve venkovských oblastech; podtrhuje, že identita, kulturní dědictví, tradice a hodnoty mnoha místních společenství jsou z velké části založeny na činnostech v odvětví rybolovu;

2.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti podvodům v oblasti mořských plodů prostřednictvím označování a sledovatelnosti produktů a aby zvýšily své úsilí při potírání nezákonného rybolovu; zdůrazňuje nedostatek dostupných informací o stavu většiny populací („populace, u nichž není k dispozici dostatek údajů“) a skutečnost, že přibližně 50 % úlovků není oficiálně hlášeno a 80 % vykládek pochází z populací, u nichž není k dispozici dostatek údajů;

3.  konstatuje, že socioekonomická situace v tomto odvětví se z různých důvodů zhoršuje, a to i v důsledku poklesu rybích populací, poklesu hodnoty ryb při prvním prodeji (který se kvůli nespravedlivému rozdělení přidané hodnoty napříč hodnotovým řetězcem v případě většiny zprostředkovatelů a v některých regionech kvůli distribučnímu monopolu dosud neprojevil v maloobchodních cenách), a nárůstu ceny paliva; poukazuje na skutečnost, že tento soubor problémů přispívá ke zvýšení intenzity rybolovu, což vyvolává znepokojení obzvlášť v případě drobného rybolovu a může skutečně ohrozit budoucnost tohoto tradičního způsobu života a přežití místních společenství, která jsou na rybolovu silně závislá;

4.  domnívá se, že je třeba nastolit rovnováhu mezi spravedlivou hospodářskou soutěží, požadavky spotřebitelů, udržitelností odvětví rybolovu a zachováním pracovních míst; zdůrazňuje, že je zapotřebí komplexní přístup a silná politická vůle všech středomořských států, aby bylo možné čelit výzvám a zlepšit situaci ve Středozemním moři;

5.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí soudržné předpisy o sportovním rybolovu s cílem ochránit mořský ekosystém; podtrhuje, že rekreační rybolov se musí řídit stejnými obdobími bez rybolovu, která platí pro profesionální rybolov;

6.  zdůrazňuje, že pokud jde o ryby, měla by být tvorba politiky taková, aby rybářům a jejich sdružením a organizacím producentů, odborovým organizacím, pobřežním akčním skupinám a místním společenstvím umožnila zapojit se do rozhodovacího procesu a být jeho integrální součástí, v souladu se zásadou regionalizace společné rybářské politiky, a včetně třetích zemí na východních a jižních březích Středomořské pánve; zdůrazňuje, že zajištění zdravých rybolovných zdrojů a udržitelného a ziskového rybolovu bude možné pouze vytvořením spravedlivých, vyrovnaných a rovných podmínek pro všechny dotčené země a všechny subjekty v oblasti rybolovu ve Středozemním moři, čímž se zajistí současná úroveň zaměstnanosti a v ideálním případě vytvoří více pracovních míst v odvětví rybolovu; zdůrazňuje význam silných a nezávislých sociálních partnerů v odvětví rybolovu, institucionalizovaného sociálního dialogu a účasti zaměstnanců na firemních záležitostech;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily řízení, koordinaci a vytváření kapacit, a zajistily, že budou snáze k dispozici informace a podpora pro rybářské organizace a organizace producentů, jež podávají žádosti o financování z Evropského námořního a rybářského fondu (či z jiných prostředků EU), které by měly naplnit konkrétní potřeby rybolovného odvětví v oblasti logistiky, lidských zdrojů i financí prostřednictvím těchto opatření:

  –  renovace a modernizace lodí, s cílem zlepšit pracovní podmínky a bezpečnost, opatření na snížení intenzity rybolovu zkvalitňováním úlovků udržitelným způsobem, používáním méně invazivních a selektivních rybolovných zařízení a snižováním množství vedlejších úlovků a výmětů, optimalizací postupů dodavatelského řetězce, zlepšením energetické účinnosti, zlepšením systémů sledovatelnosti a zlepšením a zajištěním přítomnosti prvků aktivní i pasivní bezpečnosti na palubě, např. osobních systémů k určení polohy v záchranných vestách a tísňových radiobójí pro udávání polohy (EPIRB), kromě dalších, které lze dle vnitrostátních právních předpisů považovat za vhodné, a zajištěním příslušných školení o bezpečnosti na palubě a používání příslušného vybavení;

  –  podporou zaměstnávání, vzdělávání a víceoborové odborné přípravy mladých lidí, čímž se posílí status práce a odborné přípravy, jakož i vznik a rozvoj nových hospodářských aktivit v tomto odvětví, a zároveň rozvojem pracovních vyhlídek v regionu v oblastech zaměstnanosti, které zajistí důstojný budoucí příjem, s cílem zajistit udržitelnost a územní soudržnost; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí odpovídající ustanovení pro poskytování odborné přípravy rybářům a informace o ní ze strany orgánů příslušných v této souvislosti (což také zahrnuje přijetí osvědčených postupů a zvyšování povědomí o životním prostředí);

  –  podněcováním osob pracujících v odvětví rybolovu a odvětvích rybolovných produktů, aby spojily síly a sdružovaly se, například prostřednictvím odborových svazů, komunitních organizací, družstev nebo organizací zastupujících rybáře a majitele rybářských plavidel, nebo aby prováděly také společné posuzování budoucích vyhlídek a vypracování možností budoucího důstojného příjmu, ať už v odvětví rybolovu nebo v jiných odvětvích;

  –  zdůrazněním úlohy žen v odvětví rybolovu a souvisejících výrobních odvětvích, s cílem více je zviditelnit a mít přitom na paměti, že představují 12 % pracovní síly v odvětví, a podporovat rovnost žen a mužů;

8.  podtrhuje význam vytváření iniciativ, které by mohly mít pozitivní dopad na zaměstnanost a jsou slučitelné se snižováním intenzity rybolovu, například rybářská turistika nebo výzkumné činnosti;

9.  navrhuje, aby členské státy zavedly minimální mzdu či srovnatelnou podporu příjmů, která by rybářům umožnila příjem nezbytný k životu, a sice prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivního vyjednávání, v souladu s postupy každého členského státu; doporučuje, aby členské státy zavedly stabilní fond pro mzdové kompenzace pro pokrytí těch období, kdy je rybolov zakázán kvůli nepříznivému počasí, které rybolov znemožňuje, obdobím hájení (období biologického klidu), jež slouží k ochraně životního cyklu lovených druhů, kvůli environmentálním katastrofám nebo událostem zahrnujícím dlouhodobé znečištění nebo kontaminaci životního prostředí mořskými biotoxiny, a aby byla tato období pro účely starobního důchodu a dalších dávek sociálního zabezpečení považována za řádně odpracovanou dobu;

10.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat kolektivní vyjednávání smluv, a vybízí sociální partnery v odvětví rybolovu k vyjednání kolektivních smluv v souladu s vnitrostátními zákony a zvyklostmi, jelikož představují účinný nástroj zachování sociálních a pracovních standardů i nástroj pro zajištění důstojné odměny pro všechny pracovníky a spravedlivé hospodářské soutěže v odvětví; zdůrazňuje, že je třeba zachovat a posílit práva pracovníků v odvětví rybolovu, kteří jsou v některých členských státech Unie nepříznivými podmínkami obzvláště zasaženi;

11.  opětovně vyzývá ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly úmluvu č. 188 Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu, která zajišťuje rybářům důstojné pracovní podmínky na palubách rybářských plavidel;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup k důstojným pracovním podmínkám a přiměřené sociální ochraně pro všechny pracovníky v odvětví rybolovu bez ohledu na velikost a druh společnosti, pro niž pracují, místo výkonu práce nebo související smlouvu, rovněž využitím partnerských dohod o udržitelném rybolovu podepsaných v regionu, jež bývají využity pro boj se sociálním dumpingem a lepší přístup k trhům a financím, spolupráci s veřejnými správami a orgány i diverzifikaci způsobů obživ; zdůrazňuje v této souvislosti význam efektivních pracovních inspekcí a kontrol;

13.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit pracovní podmínky rybářů, vzhledem k vysoké míře úrazů v odvětví, a také vzhledem k nepřiměřeně vysokému riziku nemocí z povolání, a to jak tělesných, tak duševních; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit řádnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rybářů; podtrhuje, jak je důležité mít odpovídající hygienická zařízení, a to jak na palubě rybářských lodí, tak na pevnině, jakož i důstojné ubytování a možnost rekreačních činností; poukazuje na potřebu zajistit, aby přístavy a vodní cesty byly neustále provozuschopné a splavné;

14.  uznává významnou úlohu, kterou rybáři hrají při záchraně ztroskotaných uprchlíků ve Středomoří;

15.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby každá ryba a každý produkt rybolovu dovezené do EU splňovaly podmínky, které jsou v souladu s mezinárodními standardy pro životní prostředí, práci a lidská práva; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelnost v odvětví rybolovu s cílem zachovat pracovní místa a růst; zdůrazňuje, že to není důležité pouze s ohledem na konkurenci v rámci Unie, ale zejména také s ohledem na konkurenty usazené ve třetích zemích;

16.  zdůrazňuje, že dohoda o partnerství v oblasti rybolovu s Marokem, stejně jako jakákoliv jiná dohoda s Marokem, musí respektovat legitimní práva saharského lidu, a sice v souladu s příslušnými rezolucemi OSN.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Georges Bach, Deirdre Clune, Karima Delli, Tania González Peñas, Edouard Martin, Evelyn Regner, Joachim Schuster, Monika Vana, Tom Vandenkendelaere, Flavio Zanonato, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Adam Gierek, Hannu Takkula


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, Richard Corbett, Linnéa Engström, Sylvie Goddyn, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Jarosław Wałęsa

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jens Gieseke, Verónica Lope Fontagné

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

18

+

ALDE

António Marinho e Pinto, Norica Nicolai

ECR

Remo Sernagiotto, Ruža Tomašić, Peter van Dalen

PPE

Alain Cadec, Jens Gieseke, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, Verónica Lope Fontagné, Gabriel Mato

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Richard Corbett, Ulrike Rodust, Ricardo Serrão Santos

Verts/ALE

Marco Affronte, Linnéa Engström

1

-

EFDD

John Stuart Agnew

1

0

ENF

Sylvie Goddyn

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí