ZPRÁVA o digitalizaci evropského průmyslu
10.5.2017 - (2016/2271(INI))
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Reinhard Bütikofer
- NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
- VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
- STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
- STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
- STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
- STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
- INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
- JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o digitalizaci evropského průmyslu
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 173 (hlava XVII) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné zmiňuje konkurenceschopnost průmyslu Unie,
– s ohledem na články 9, 11 a 16 SFEU,
– s ohledem na protokol č. 1 SFEU o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,
– s ohledem na protokol č. 2 SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný „Kvantové technologie“ (SWD(2016)0107),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný „Rozvoj internetu věcí v Evropě“ (SWD(2016)0110),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o inovační politice Společenství v měnícím se světě[4],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (COM(2010)0614),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2007 nazvané „Přezkum průmyslové politiky v polovině období – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (COM(2007)0374),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192), na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100) a následné legislativní a nelegislativní návrhy,
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. září 2013, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013)0627),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. března 2013 o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147),
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. února 2013 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (COM(2011)0206),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu: Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě[6],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost[7],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“[8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví[9],
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu[10],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí[11],
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2016 nazvané „Průmysl 4.0 a digitální transformace: další postup“,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0183/2017),
A. vzhledem k tomu, že je třeba pokračovat v intenzivním úsilí o reindustrializaci EU a jejích členských států, které bude doplněno o konkrétní strategie, opatření a pobídky, s cílem skloubit konkurenceschopnost s udržitelností a s vytvářením kvalitních pracovních míst a začleňováním; vzhledem k tomu, že EU si klade za cíl, aby 20 % HDP Unie bylo do roku 2020 založeno na průmyslové výrobě, což musí nutně zohledňovat strukturální transformaci průmyslového odvětví z důvodu digitální disrupce a vzniku nových obchodních modelů;
B. vzhledem k tomu, že evropský průmysl je základem hospodářství a bohatství Evropy a čelí zásadním problémům vyplývajícím z rychlejší globalizace a inovačních trendů;
C. vzhledem k tomu, že digitalizace průmyslové výroby pomáhá zvyšovat odolnost, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, udržitelnost inovací a konkurenceschopnost našich ekonomik, čímž mění obchodní modely, výrobu, produkty, procesy a tvorbu hodnot a má zásadní dopad na rovnováhu příležitostí a výzev pro evropský průmysl a pracovníky;
D. vzhledem k tomu, že Evropa díky svému průmyslovému dědictví, síti průmyslových odvětví a hodnotových řetězců, inovativní síle, strategickým veřejným investicím do výzkumu a vývoje, dostupným soukromým investicím a účinné správě, kvalifikovaným pracovníkům, provázání rozvoje průmyslu se společenskými výzvami a díky zahájení více než 30 vnitrostátních a regionálních iniciativ týkajících se digitalizace průmyslu má silnou základnu, a může tak stanout v čele digitální transformace; vzhledem k tomu, že se nabízí příležitost k posílení průmyslu EU, pokud se nám podaří vytvořit plně integrované hodnotové řetězce pro digitálně posílené průmyslové výrobky a balíček výrobků a služeb;
E. vzhledem k tomu, že 5G zásadně změní naše ekonomiky, a digitalizace se tak stane ústředním prvkem rozvoje průmyslu a sociálních služeb;
F. vzhledem k tomu, že pro úspěšnou evropskou průmyslovou strategii je naprosto nezbytné vytvořit jednotný digitální trh, který podnítí ekonomický růst a zaměstnanost sociálně odpovědným způsobem;
G. vzhledem k tomu, že dobře koncipovaná a technologicky neutrální strategie pro digitalizaci průmyslové výroby, která stále více propojuje lidi a stroje a také služby přes hranice v rámci celého globálního hodnotového řetězce, je důležitým odrazovým můstkem pro zvyšování odolnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti hospodářství a vytváření nových pracovních míst;
H. vzhledem k tomu, že digitalizace by měla uvolnit potenciál zvyšování účinného využívání zdrojů, energie a kapitálu, a tím přispět k integrovanějšímu oběhovému hospodářství, snižování materiálové náročnosti a větší průmyslové součinnosti;
I. vzhledem k tomu, že digitalizace může podpořit odvětví cestovního ruchu ve prospěch cestujících a jejich mobility, a umožnit tak mimo jiné snadný přístup k informacím v reálném čase a široké nabídce služeb;
J. vzhledem k tomu, že dobře vyvinuté jazykové technologie mohou průmyslu pomoci překonávat jazykové bariéry, které brání rozvoji digitálního trhu;
K. vzhledem k tomu, že digitalizace v odvětví dopravy vytváří nové příležitosti pro výrobce, provozovatele, investory, pracovníky i cestující a je předpokladem pro to, aby toto odvětví bylo i nadále konkurenceschopné a funkční a zvyšovalo svoji účinnost a aby byly dopravní služby udržitelnější a výkonnější;
L. vzhledem k tomu, že digitalizace může přispět k zajištění bezpečnějších pracovních podmínek, větší bezpečnosti výrobků a individualizaci i decentralizaci výroby;
M. vzhledem k tomu, že v odvětví IKT existují velké rozdíly v zaměstnávání a odborné přípravě žen a mužů, což má silné negativní důsledky pro rovnost na trhu práce;
N. vzhledem k tomu, že digitalizace, individualizace a decentralizace výroby povede ke změně pracovních podmínek a bude mít celou řadu sociálních dopadů; vzhledem k tomu, že bezpečné a důstojné pracovní podmínky a vysoká úroveň bezpečnosti výrobků musí zůstat společným zájmem;
O. vzhledem k tomu, že existuje řada studií, které zdůrazňují, že digitalizace průmyslové výroby změní poptávku na trhu práce a zaměstnanost v Evropě; vzhledem k tomu, že to může mít dopad na stávající pravidla upravující práva a účast pracovníků; vzhledem k tomu, že je zcela zřejmé, že je třeba vyrovnat se s těmito změnami tak, že bude pracovníkům poskytnuta odborná příprava v oblasti dovedností v IKT a zvyšovány digitální dovednosti celé společnosti;
Vypracování integrované strategie digitalizace průmyslu pro EU
1. vítá sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu;
2. je pevně přesvědčen o tom, že pro řešení nejpalčivějších ekonomických a společenských problémů Evropy má strategie digitalizace průmyslu zásadní význam, a to:
a) posílením hospodářské dynamiky, sociální a územní soudržnosti a odolnosti vůči transformacím a narušením v oblasti technologií modernizací evropských odvětví a ekonomických hodnotových řetězců a jejich vzájemným propojením, navýšením veřejných i soukromých investic do reálné ekonomiky a zajištěním investičních příležitostí v kontextu udržitelné modernizace;
b) podporou tvorby kvalitních pracovních míst a relokalizačních příležitostí, zlepšením pracovních podmínek a atraktivitou pracovních míst v průmyslovém odvětí, zajištěním toho, aby bylo spotřebitelům nabídnuto více příležitostí a informací, prosazováním sociálně odpovědné transformace a inkluzivního trhu práce s rozmanitějšími pracovními modely a režimy pracovní doby a lepšími podmínkami a začleněním zaměstnání a celoživotního učení;
c) účinnějším využíváním zdrojů a snížením materiálové náročnosti průmyslové výroby, která vyplývá z posíleného evropského oběhového hospodářství, přičemž je třeba připomenout, že to má zásadní význam pro hmotné podmínky evropského odvětví vyspělých technologií, jakož i digitalizovanou průmyslovou výrobu a její produkty;
d) posílením evropské soudržnosti prostřednictvím spolehlivé a ambiciózní evropské investiční politiky (se zvláštním zaměřením na vytvoření nejmodernější digitální infrastruktury), využíváním různých evropských nástrojů financování, včetně fondu EFSI, regionálních fondů, programu Horizont 2020 a dalších nástrojů, a také zajištěním koordinované, technologicky neutrální evropské průmyslové politiky založené na spravedlivé hospodářské soutěži mezi množstvím rozmanitých subjektů, inovaci a udržitelné modernizaci a technologických a sociálních inovacích a inovacích v oblasti obchodních modelů, jež podněcují jednotný digitální trh a integraci a modernizaci celého evropského průmyslu;
e) podporou evropských cílů politiky v oblasti změny klimatu tím, že zvyšuje energetickou účinnost a účinnost zdrojů v průmyslové výrobě, jakož i oběhovovost průmyslové výroby, snižuje emise a zajišťuje, aby udržitelnost průmyslu šla ruku v ruce s konkurenceschopností;
f) posílením ekonomických, politických a sociálních inovací prosazováním zásad otevřenosti a dostupnosti veřejných a soukromých údajů a informací, přičemž musí být při výměně údajů mezi podniky, pracovníky a spotřebiteli vždy zajištěna ochrana citlivých údajů a poskytnuta možnost lepší integrace všech hospodářských odvětví a oblastí politik, včetně kreativních a kulturních odvětví;
g) zlepšováním životních podmínek občanů v městských i venkovských oblastech a zvyšováním jejich povědomí o příležitostech nabízených digitalizací a jejich schopnosti tyto příležitosti využívat;
h) podporou technologických a sociálních inovací v oblasti výzkumu EU prostřednictvím politiky pro digitalizaci průmyslu, která má jasné zaměření a vizi;
i) zvýšením energetické bezpečnosti a snížením spotřeby energie prostřednictvím digitalizované, pružnější a účinnější průmyslové výroby, která umožní lepší řízení poptávky po energii;
j) navazováním partnerství s dalšími makroregiony ve světě za účelem rozvoje inovativních a spravedlivých otevřených digitálních trhů;
k) uvědoměním si toho, že je nutné uplatňovat spravedlivější a účinnější evropskou politiku v oblasti zdanění, která vyjasní takové otázky, jako je základ daně v době světově propojených digitálních trhů a digitalizované výroby;
l) přilákáním investic a předních výzkumných pracovníků a získáním odborných znalostí na světové úrovni, což přispívá k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti Evropy;
m) podporou nových obchodních modelů a inovativních začínajících podniků založených na digitalizaci a technologickém rozvoji;
3. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit konkurenceschopné podnikatelské prostředí, které napomůže soukromým investicím, vytvoření regulačního rámce, který by zabránil byrokratickým překážkám, vybudování nejmodernější evropské digitální infrastruktury a koordinační struktury EU pro digitalizaci průmyslu, která usnadní koordinaci národních, regionálních a celoevropských iniciativ a platforem týkajících se průmyslové digitalizace; vyzývá Komisi, aby zajistila dosažení cíle 20% podílu průmyslu na HDP do roku 2020; zdůrazňuje, že digitalizace průmyslu musí být provázaná s obecnější strategií průmyslové politiky EU, aby EU mohla využívat světového vedoucího postavení v průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok v oblasti digitalizace, a to zejména v členských státech, regionech a odvětvích, které zaostávají, a u osob, které jsou zasaženy digitální propastí; vítá v této souvislosti navrženou diskusi u kulatého stolu na vysoké úrovni a zřízení evropského fóra zúčastněných stran; zdůrazňuje význam spolupráce příslušných subjektů a očekává, že kromě předních představitelů průmyslu a sociálních partnerů se budou rovněž aktivně zapojovat akademické obce, malé a střední podniky, normalizační organizace, tvůrci politiky, orgány veřejné správy na vnitrostátní a místní úrovni a občanská společnost;
4. žádá Komisi, aby i nadále vykonávala svoji důležitou práci, která spočívá ve zkoumání trendů v oblasti výroby a digitalizace a také trendů v oblasti netechnických oborů (jako je např. právo, politika, správa věcí veřejných, komunikace atd.), analýze odpovídajícího vývoje v jiných oblastech, určování nových klíčových technologií a zajišťování toho, aby bylo vedoucí postavení Evropy v těchto oblastech zachováno a nové trendy začleněny do politik a činností, přičemž musí zohlednit koncepce bezpečnosti a ochrany soukromí již od návrhu, a to automaticky, a prozkoumat, zda lze tyto úkony provést prostřednictvím konkrétní průmyslové prognostické sítě, včetně vnitrostátních organizací pro výzkum a technologie;
5. vítá sdělení Komise nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180), nicméně vyjadřuje politování nad tím, že se v případě odvětví dopravy zaměřuje pouze na propojenost a automatizaci při řízení, a dostatečně se nezabývá všemi existujícími problémy; připomíná, že ačkoli propojené a automatizované automobily patří v tomto odvětví k nejzajímavějším nadcházejícím digitálním transformacím, existuje zde potenciál pro digitalizaci všech druhů dopravy, a to jak v provozních, tak v administrativních procesech i prostřednictvím hodnotového řetězce od výrobců po cestující a nákladní dopravu, a také pro koordinaci se všemi novými technologiemi používanými v tomto odvětví, jako jsou evropské globální družicové navigační systémy EGNOS a Galileo, u nichž lze již v blízké budoucnosti očekávat výsledky; žádá Komisi, aby se zaměřovala na digitální transformace ve všech druzích dopravy, včetně služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem;
6. poukazuje na to, že proces digitalizace nepřináší užitek celému odvětví dopravy ve stejném rozsahu a že to vedlo k nežádoucímu roztříštění vnitřního trhu jak z hlediska různých druhů dopravy, tak i v rámci stejného druhu; zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují významné a narůstající rozdíly, pokud jde o konkurenceschopnost a digitalizaci dopravy, které se projevují také mezi regiony, společnostmi a malými a středními podniky; je přesvědčen, že vypracování koordinované strategie digitalizace průmyslu pro EU by mohlo přispět k překonání roztříštěnosti a rozdílů a k přilákání investic do digitálních projektů; zdůrazňuje, že cílem by neměl být pouze další politický dokument, ale skutečná strategie odrážející inovační trendy a tržní potenciál, a že její provádění by mělo být průběžně hodnoceno;
7. domnívá se, že strategie digitalizace průmyslu přispěje k vyřešení některých z nejnaléhavějších problémů v odvětví dopravy a cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby digitalizaci dále podporovala s cílem:
a) zlepšit celkovou bezpečnost, kvalitu a environmentální výkonnost odvětví dopravy;
b) zdokonalit bezbariérový přístup pro každého včetně starších osob a osob s omezenou pohyblivostí nebo se zdravotním postižením a rozšířit povědomí o alternativních řešeních mobility, která cestujícím poskytují širší možnosti, uživatelsky vstřícnější produkty odpovídající jejich potřebám a více informací, a to v celé EU a v městských i méně rozvinutých regionech;
c) snížit náklady na dopravu, např. náklady na údržbu, a zlepšit účinnost využívání stávající kapacity dopravní infrastruktury (např. pomocí tzv. platooningu, tj. seskupování vozidel, a pomocí spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), železničních tratí vybavených evropským systémem řízení železničního provozu (ERTMS) a říčních informačních služeb (RIS));
d) zlepšit konkurenceschopnost, a to tak se podpoří noví hráči, zejména malé a střední podniky a startupy, kteří by představovali výzvu pro stávající monopoly;
e) usnadnit řádné a harmonizované prosazování právních předpisů EU pomocí rozvoje systémů řízení dopravy, inteligentních dopravních systémů, digitálních tachografů, elektronických systémů výběru mýtného aj. a vytvořit regulační rámce přizpůsobené novým skutečným situacím, jež mohou vzniknout v důsledku využívání vyspělých technologií;
f) snížit administrativní zátěž pro malé a středně velké dopravce a začínající podniky, například v odvětví nákladní dopravy a logistiky, zjednodušením administrativních postupů, zajištěním sledování a monitorování nákladů a optimalizací jízdních řádů a dopravních toků;
g) nadále zajišťovat ochranu práv cestujících, včetně ochrany údajů, a to také při multimodálních cestách;
h) omezit problémy související s informační asymetrií na trhu dopravy;
i) podporovat atraktivitu a rozvoj odvětví cestovního ruchu, které pomáhá vytvářet přibližně 10 % evropského HDP, a tvůrčích odvětví v městských, venkovských a nejvzdálenějších oblastech, např. pomocí lepší integrace mobility a služeb cestovního ruchu, včetně dopravy do méně známých destinací;
8. poukazuje na to, že nepřetržitá a výkonná konektivita je nezbytným předpokladem pro rychlé, bezpečné a spolehlivé propojení ve všech druzích dopravy a pro další digitalizaci odvětví dopravy; vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností digitálního pokrytí v EU; domnívá se, že pro digitalizaci odvětví dopravy mají zásadní význam investice do širokopásmového připojení a spravedlivé přidělování spektra; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba mít vizi zahrnující několik odvětví, jako je elektronika, telekomunikace, doprava a cestovní ruch; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svému závazku a nejpozději do roku 2025 zajistily takovéto připojení pro hlavní dopravní cesty a uzly a zahájily opatření k dosažení plného pokrytí v celé EU;
Vytváření podmínek pro úspěšnou průmyslovou digitalizaci: infrastruktura, investice, inovace a dovednosti
9. zdůrazňuje, že strategie digitalizace průmyslu skýtá příležitost k podpoře inovací, účinnosti a udržitelných technologií, které zvyšují konkurenceschopnost a modernizují průmyslovou základnu EU a zároveň rovněž odstraňují překážky pro rozvoj digitálního trhu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla integrovaná průmyslová digitalizace založena na silných příznivých podmínkách sahajících od prvotřídní perspektivní infrastruktury, výzkumu a vývoje a prostředí příznivého pro investice po vhodný aktuální právní rámec podporující inovace, prohloubený jednotný digitální trh, vysokou úroveň dovedností a podnikatelské činnosti a posílený sociální dialog;
10. zdůrazňuje, že je třeba podporovat veřejné a soukromé investice do vysokorychlostního připojení, jako je např. připojení prostřednictvím technologie 5G, optických vláken, navigace a družicové telekomunikační infrastruktury, s cílem zajistit solidní digitální základní infrastrukturu v městských a průmyslových oblastech; zdůrazňuje význam harmonizace při přidělování spektra, jehož cílem je zvýšit poptávku po připojení a posílit předvídatelnost prostředí pro investice do sítě; zdůrazňuje, že je nutné zajistit vedoucí postavení v digitálních průmyslových hodnotových řetězcích a klíčových technologiích, jako jsou 5G, kvantové technologie, výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, cloud computing, analýza dat velkého objemu, internet věcí, robotika, automatizace (včetně vysoce automatizovaných automobilů) a technologie distribuované účetní knihy; podporuje v tomto ohledu pracovní dokumenty Komise přiložené k jejímu sdělení;
11. konstatuje, že digitální transformace v odvětví dopravy a cestovního ruchu, zejména rozvoj ekonomiky sdílení a ekonomiky založené na poptávce, značně přispívá ke změně chování cestujících a spotřebitelů, pokud jde o mobilitu a cestovní ruch, ale zvyšuje i potřebu přizpůsobení infrastruktury; vyzývá Komisi, aby posoudila účinky digitalizace ve službách v odvětví dopravy, mobility a cestovního ruchu, se zvláštním zaměřením na chování a volby uživatelů těchto služeb, a aby dále uvolnila potenciál této společenské změny;
12. konstatuje, že s rostoucí digitalizací prodeje jízdenek a letenek se zvyšuje množství informací, které mají spotřebitelé na internetu okamžitě k dispozici, ale které jsou čím dál častěji dostupné v takové podobě, kdy je obtížné nabídky porovnat; domnívá se, že je proto třeba v případě prodeje, a především internetového prodeje, posílit záruky transparentnosti a neutrality, aby si spotřebitelé mohli vybírat na základě spolehlivých informací, které by se netýkaly pouze ceny, ale i dalších parametrů, mj. kvality služeb a souvisejících nabídek; je přesvědčen, že tato transparentnost podpoří jak hospodářskou soutěž, tak rozvoj multimodální dopravy;
13. je přesvědčen, že digitalizace by měla spotřebitelům nabídnout širší výběr, uživatelsky vstřícnější výrobky lépe odpovídající jejich potřebám a také více informací, především ohledně kvality výrobků či služeb;
14. poukazuje na to, že dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci nebyl v dokumentech o digitálním trhu dostatečně zohledněn ani posouzen; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj jazykových technologií, které spolu s digitalizací průmyslu omezí roztříštěnost evropského trhu;
15. zdůrazňuje, že zvláštní podpora „analogové“ mnohojazyčnosti v Evropě je prospěšná jak v oblasti digitalizace evropského průmyslu, tak v oblasti výuky komplexních digitálních dovedností; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí věnovat výrazně větší pozornost základnímu výzkumu statistického, inteligentního, výukového softwaru a softwaru pro strojový překlad;
16. zdůrazňuje, že se regiony musí zaměřit na svou výrobní sílu a podporovat její rozvoj prostřednictvím inteligentní specializace, inteligentních řetězců a klastrů; je přesvědčen, že klastry a součinnost mezi malými a středními podniky a průmyslovými a sociálními aktéry, odvětvím řemeslné výroby, začínajícími podniky, akademickou obcí, výzkumnými středisky, spotřebitelskými organizacemi, kreativním průmyslovým odvětvím, finančním odvětvím a dalšími zainteresovanými stranami mohou být příkladem úspěšných modelů, které umožní pokrok v oblasti digitální výroby a inovací; vyzývá k výzkumu, inovacím a strukturální soudržnosti v rámci EU; zdůrazňuje význam urychlujících programů a rizikového kapitálu, které pomáhají rozšiřovat začínající podniky; poukazuje na to, že pro prosazování inovací v oblasti obchodních modelů, například systémů platby za odvedenou práci, má využívání digitalizace zásadní význam;
17. domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována konkrétním problémům, kterým čelí malé a střední podniky, jejichž relativní přínosy v rámci digitalizačního úsilí, pokud jde o energetickou účinnost, účinné využívání zdrojů a produktivitu, by byly nejvyšší; upřednostňuje posílení sdružení malých a středních podniků a jejich dosahu prostřednictvím programů digitalizace, rozvoje středisek pro aplikované vědy zaměřených na digitalizaci a spolufinancování vlastního výzkumu a vývoje malých a středních podniků; domnívá se, že by měla být věnována pozornost vlastnictví a přístupu k údajům a vývoji evropského programu pro digitální učení;
18. vítá zřízení platformy pro inteligentní specializaci zaměřenou na modernizaci průmyslu, a zejména návrh Komise týkající se vytvoření sítě center kompetencí a center pro digitální inovace, jehož cílem je posílit průmyslovou digitalizaci a digitální inovace pro malé a střední podniky ve všech regionech a který bude součástí akčního plánu pro digitalizaci průmyslu; konstatuje, že odvětví řemeslné výroby by v tomto ohledu nemělo být opomíjeno; vyzývá Komisi, aby obzvláště podporovala zřizování center pro digitální inovace a střediska pro digitální kompetence v méně digitalizovaných evropských regionech; vyzývá Komisi, aby poskytla centrům pro digitální inovace více finančních prostředků prostřednictvím různých evropských zdrojů (program Horizont 2020, strukturální fondy atd.) s cílem podpořit úsilí členských států a strategie zaměřené na rozvoj národní sítě center pro digitální inovace a aby zvážila experimentování s tzv. přístupem sandbox, v jehož rámci nebudou meziodvětvové experimenty v kontrolovaném prostředí blokovány platnou právní úpravou; vyzývá členské státy, aby zintenzívnily mezinárodní spolupráci svých center pro digitální inovace; domnívá se, že určená centra pro digitální inovace by měla být zaměřena na průmyslové digitální inovace, jež přispívají k řešení společenských problémů Evropy; domnívá se, že v tomto ohledu by bylo možné kombinovat financování center pro digitální inovace z programu Horizont 2020 s financováním řešení společenských problémů z téhož programu; upozorňuje na možnost poukazů na inovace v oblasti IKT, pokud jde o přístup malých a středních podniků k poradenství, sdílení osvědčených postupů a odborným znalostem center pro digitální inovace;
19. bere v potaz významnou úlohu, kterou hrají města a místní samosprávy v rozvoji nových obchodních modelů a při zajišťování digitální infrastruktury a poskytování podpory malým a středním podnikům a dalším průmyslovým subjektům, a také obrovské příležitosti, které městům skýtá digitálně-průmyslová inovace, například formou místní výroby s nulovým odpadem, užší provázaností mezi průmyslovou výrobou a místní a městskou logistikou a dopravou a rovněž oblast výroby energie, spotřeby, výroby a 3D tisku; domnívá se, že města by rovněž měla mít možnost přístupu k centrům pro digitální inovace; žádá Komisi, aby se zabývala místními, vnitrostátními a mezinárodními osvědčenými postupy a aby podpořila jejich výměnu; vítá zveřejnění indexu evropských digitálních měst a iniciativy podporující interoperabilitu údajů a systémů mezi evropskými městy; konstatuje, že iniciativa pro inteligentní města hraje v tomto ohledu svou roli; zdůrazňuje pozitivní zkušenosti regionálních poradních fór;
20. zdůrazňuje úlohu, kterou může při prosazování nových průmyslových digitálních technologií hrát zadávání veřejných zakázek a právní požadavky na registraci podniků a podávání zpráv o podnikatelské činnosti či zveřejňování informací; žádá Komisi, aby zvážila, jak využívat zadávání veřejných zakázek jakožto mechanismu stimulace inovací; žádá Komisi, aby zařadila do svého programu REFIT digitální kontrolu, aby bylo zajištěno, že nařízení týkající se digitálního obsahu budou aktuální, a aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi orgány veřejné moci, pokud jde o používání kritérií pro inovace ve veřejných nabídkových řízeních; doporučuje, aby bylo právní a technologické prostředí, například transformace IPv6, rychleji přizpůsobováno potřebám digitalizace průmyslu a rozmachu internetu věcí;
21. zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné možností veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu, přičemž je třeba lépe využívat Evropský fond pro strategické investice (EFSI); domnívá se, že tyto prostředky musí být značně navýšeny a veřejné investice do digitální infrastruktury musí také vzrůst; zdůrazňuje ústřední význam financování ze soukromých platforem a platforem pro spolupráci; žádá Komisi, aby zřídila kulatý stůl pro financování průmyslové digitalizace, jež prozkoumá a předloží návrhy inovativního financování; vyjadřuje politování nad tím, že prostředky z rozpočtu EU, které jsou vyčleněné na politiky v digitální oblasti, jsou příliš nízké na to, aby mohly mít skutečný dopad; uznává, že je nezbytné podporovat evropské hospodářství prostřednictvím produktivních investic; domnívá se, že dostupnost stávajících evropských finančních nástrojů, jako jsou např. evropské strukturální a investiční fondy či program Horizont 2020, by měla zajistit naplnění tohoto cíle; je přesvědčen, že kombinace těchto finančních prostředků by měla být v souladu s vnitrostátními zdroji a předpisy týkajícími se státní podpory; uznává úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru a společných podniků;
22. vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory účinné průmyslové digitalizace poskytovaly podnikům a společnostem, které zavádějí digitální systém či systém inteligentní výroby, fiskální pobídky;
Zajišťování vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií a bezpečnosti při průmyslové digitalizaci: fúze a akvizice, kybernetická bezpečnost, toky údajů, normalizace
23. uznává, že je zcela nezbytné posílit výzkum a vývoj; vyzývá Komisi, aby podporovala jak vnitřní, tak vnější úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a posilovala inovační sítě a spolupráci mezi začínajícími podniky, usazenými podniky, malými a středními podniky, univerzitami atd. v digitálním ekosystému; žádá Komisi, aby prozkoumala, jak v co největším rozsahu předávat výsledky výzkumu v rámci programu Horizont 2020 na trh a jak je mohou evropské společnosti využít; žádá Komisi, aby zvýšila podíl výzkumných projektů programu Horizont 2020, jež vedou k získání patentů a práv duševního vlastnictví, a podala o tom zprávu;
24. zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit citlivé evropské technologie a know-how, které tvoří základ budoucí průmyslové síly a hospodářské odolnosti; upozorňuje na možná rizika spojená se strategickými přímými zahraničními investicemi vyhledávanými státem či průmyslem, zejména pak od podniků ve vlastnictví státu prostřednictvím fúzí a akvizic; zdůrazňuje skutečnost týkající se přímých zahraničních investic, že někteří externí investoři projevují narůstající zájem o získání citlivých evropských technologií prostřednictvím fúzí a akvizic; vítá iniciativu Komise studovat zkušenosti Výboru pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS); zdůrazňuje, že rovný přístup investic na trh by měl být podpořen stanovením globálních pravidel;
25. zdůrazňuje, že vývoj směrem k automatizaci, robotice a využívání umělé inteligence ve výrobě, jakož i hluboké integraci technických součástek různého původu přináší nové otázky týkající se bezpečnosti, ochrany a odpovědnosti za výrobky a výrobní zařízení; vyzývá Komisi, aby co nejdříve vyjasnila pravidla bezpečnosti a odpovědnosti u nezávisle fungujících systémů, včetně podmínek pro testování;
26. uznává, že otevřenost a propojenost může mít také dopady na zranitelnost, pokud jde o kybernetické útoky, sabotáž, manipulaci s údaji či průmyslovou špionáž, a zdůrazňuje v této souvislosti význam společného evropského přístupu ke kybernetické bezpečnosti; uznává, že je nezbytné zvyšovat povědomí o posílení kybernetické bezpečnosti; považuje kybernetickou odolnost za základní odpovědnost představitelů obchodu a vnitrostátních i evropských tvůrců průmyslové a bezpečnostní politiky; je přesvědčen, že výrobci odpovídají za zajištění bezpečnostních předpisů a kybernetickou bezpečnost všech digitálních inovací podle nejmodernějších dostupných technologií a zásad nastavení bezpečnosti již od návrhu a standardního nastavení bezpečnosti, ale že za určitých podmínek a při splnění určitých kritérií se lze od odpovědnosti výrobců odchýlit; konstatuje, že požadavky na kybernetickou odolnost internetu věcí a bezpečnostní standardy IT, založené například na referenční struktuře RAMI4.0 a ICS, by posílily evropskou kybernetickou odolnost; je přesvědčen, že evropské normalizační orgány musí hrát výjimečnou roli a neměly by být odsouvány do pozadí; žádá Komisi, aby prozkoumala různé modely kybernetické bezpečnosti internetu věcí; vyzývá však veřejné instituce, aby při zadávání veřejných zakázek na vybavení IT a produkty internetu věcí stanovily závazné požadavky na kybernetickou bezpečnost; domnívá se, že kontroly a poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti nabízené malým a středním podnikům pro jejich digitalizované průmyslové výrobky jsou velmi důležité; je přesvědčen, že sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy EU by mohlo podpořit evropskou kybernetickou odolnost v tomto ohledu;
27. je přesvědčen, že by měla existovat společná kritéria pro kritickou infrastrukturu a její digitální bezpečnost a že směrnice EU o bezpečnosti sítí a informací představuje první krok k dosažení vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii; vyzývá Komisi, aby usilovala o její důsledné a včasné provedení členskými státy ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že je nutné upevnit úlohu, kterou mají řídicí orgány uvedené ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací při budování důvěry v budoucí technologie; konstatuje, že mechanismy monitorování kybernetických hrozeb a zkoumání horizontu je třeba uznat za důležité pro bezpečnost digitálních odvětví EU, se zvláštním důrazem na ochranu malých a středních podniků a spotřebitelů;
28. zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat otázkám shromažďování průmyslových dat a informací a dat a informací o výrobě, jakož i přístupu k nim; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nezbytné klást zvláštní důraz na zásady vlastnictví údajů, volného a standardizovaného přístupu k údajům a jejich dostupnosti, posílení inovací a produktivity, nových služeb a obchodních modelů, kontrolovatelnosti bezpečnosti, jakož i umožnění spravedlivé soutěže; zdůrazňuje, že nové formy regulace vlastnictví údajů a přístupu k údajům je třeba koncipovat velmi opatrně a lze je zavádět pouze po rozsáhlých konzultacích se všemi příslušnými zúčastněnými stranami; je přesvědčen, že jak inovace, tak zájmy pracovníků a spotřebitelů týkající se soukromí musí být chráněny a zabezpečeny v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů; zdůrazňuje dále, že je třeba podporovat zveřejňování informací pro účely veřejného zájmu a vědecké účely, jakož i přístup k nim; bere v této souvislosti na vědomí návrh Komise týkající se ekonomiky založené na datech, jenž má podpořit společný evropský trh s daty; domnívá se, že v probíhající diskusi o režimu údajů je třeba zdůraznit dva základní aspekty s cílem podpořit vývoj technických řešení pro spolehlivou identifikaci a výměnu údajů, tj. na jedné straně standardní smluvní pravidla a na druhé straně zavedení kontroly nepřiměřenosti ve smluvních vztazích mezi podniky;
29. zdůrazňuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu společně s legislativním návrhem na volný tok údajů, které usilují o odstranění neopodstatněných omezení týkajících se lokalizačních údajů, mají potenciál dále podněcovat proces digitalizace evropského průmyslu, obzvláště MSP a začínajících inovativních podniků, a mohou také bránit roztříštěnosti jednotného trhu EU; vyzývá Komisi, aby monitorovala přijímání a soudržné uplatňování evropské iniciativy v oblasti cloud computingu s cílem umožnit rychlé, spolehlivé, důvěryhodné a hladké toky a sdílení údajů; připomíná Komisi její závazek uvedený v jejím sdělení předložit legislativní návrh o volném toku údajů v EU s cílem odstranit z vnitrostátních právních a správních předpisů neopodstatněné požadavky na lokalizaci údajů a předcházet jim;
30. je pevně přesvědčen, že otevřená data, data velkého objemu a analýzy dat jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovými prvky pro plné využití výhod jednotného digitálního trhu a podporu inovací; vyjadřuje politování nad tím, že iniciativy směřující k usnadnění toku dat jsou stále roztříštěné; zdůrazňuje, že je nutná větší právní jistota, zvláště pokud jde o vlastnictví a odpovědnost, na základě plně respektovaného soukromí a ochrany údajů;
31. uznává potenciál digitalizace průmyslu pro účely získávání a správy dat z odvětví veřejnými a poloveřejnými orgány a účastníky trhu;
32. zdůrazňuje význam integrace otevřenosti struktury jako zásady při koncepci digitálních složek;
33. uznává, že je důležité chránit technické know-how, pokud jde o výměnu a propojování průmyslově-digitálních složek, a současně umožňovat a rozšiřovat interoperabilitu a konektivitu mezi koncovými body;
34. zdůrazňuje, že vedoucí postavení Evropy v oblasti průmyslové digitalizace vyžaduje pevnou normalizační strategii koordinovanou s členskými státy EU a Komisí, včetně interoperability v digitální oblasti; zdůrazňuje významnou a jedinečnou povahu evropských normalizačních orgánů, včetně jejich inkluzivního a konsensuálního přístupu integrujícího společenské subjekty a zejména MSP; vyzývá Komisi, aby prosazovala vypracování otevřených norem, a vítá její záměr zaručit přístup k patentům, které jsou pro normy nezbytné, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND), jakož i účinné poskytování licencí k těmto patentům, a uznává, že tento přístup má zásadní význam pro podporu inovací a výzkumu a vývoje v EU; domnívá se, že oběhové hospodářství by se mohlo stát hlavní hybnou silou jednotné normalizace toků v průmyslových hodnotových řetězcích; požaduje koordinovaný přístup celé EU k mezinárodním fórům a konsorciím prostřednictvím evropských normalizačních organizací CEN, CENELEC a ETSI; domnívá se, že je žádoucí usilovat o globální a všeobecné normy, zdůrazňuje však také ochotu prosazovat evropské normy v případě, že je mezinárodní spolupráce na fórech pro normalizaci nekonstruktivní; považuje interoperabilitu za nezbytnou především v oblasti internetu věcí s cílem zajistit, aby vývoj nových technologií přinesl lepší příležitosti pro spotřebitele, kteří by neměli zůstávat uvězněni v neměnných vztazích s jen malým počtem specifických poskytovatelů;
35. zdůrazňuje, že obchodní překážky v oblasti digitalizace brání mezinárodnímu působení evropského průmyslu a poškozují evropskou konkurenceschopnost; domnívá se, že spravedlivé obchodní dohody mezi EU a třetími zeměmi mohou výrazně přispět ke společným mezinárodním pravidlům v oblasti ochrany údajů, k tokům dat a k využívání a normalizaci dat;
Sociální rozměr: dovednosti, vzdělání a sociální inovace
36. domnívá se, že je nezbytné vyvíjet značné úsilí v oblasti vzdělání, zdanění a systémů sociálního zabezpečení, aby bylo možné integrovat účinky transformace do našeho evropského sociálního a ekonomického modelu; poukazuje na to, že digitální transformace průmyslu bude mít značný společenský dopad na zaměstnání, pracovní podmínky, práva pracovníků, vzdělání a dovednosti, elektronické zdravotnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že v rámci této změny je nezbytné sledovat bezpečnost; vyzývá Komisi, aby patřičně posoudila sociální účinky průmyslové digitalizace a zabývala se jimi a aby případně navrhla další opatření k překonání digitální propasti a podpoře inkluzivní digitální společnosti při současném posílení evropské konkurenceschopnosti;
37. připomíná, že Evropský soudní dvůr definoval pojem „pracovník“ na základě zaměstnaneckého vztahu, který je charakterizován určitými kritérii, jako je podřízenost, odměna a povaha práce[12]; požaduje zajištění právní jistoty ohledně otázky, co se rozumí „zaměstnáním“ v kontextu digitálního trhu práce, aby bylo zajištěno dodržování pracovních a sociálních právních předpisů; konstatuje, že všichni pracovníci v rámci platformové ekonomiky jsou podle převládající situace buď zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, a měli by být podle toho klasifikováni bez ohledu na to, jaká je jejich smluvní situace;
38. zdůrazňuje, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním pilířem sociální soudržnosti v digitální společnosti; zdůrazňuje, že Evropa čelí v tomto ohledu digitální propasti; žádá o provádění záruky k získání dovedností po konzultaci se sociálními partnery a za jejich účasti a vyzývá členské státy, aby hledaly způsoby, jak uspokojit potřeby občanů v oblasti neustálé odborné přípravy, rekvalifikace či zvyšování kvalifikace a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit hladký přechod k inteligentnímu hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zajistit podporu a uznání digitálních dovedností a nového trendu „rozvoje mnoha dovedností“; je přesvědčen, že by zaměstnavatelé měli využívat Evropského sociálního fondu k takové odborné přípravě a podporovat digitální soubor nástrojů pro zvyšování kvalifikace ve spolupráci s průmyslem a sociálními partnery; vítá vypracování učebních materiálů a vzdělávacích programů specifických pro jednotlivá odvětví; žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti vytvoření certifikačního mechanismu pro programy dalšího vzdělávání v oblasti digitálních dovedností;
39. podotýká, že digitální dovednosti musí být začleněny do vnitrostátních vzdělávacích programů; konstatuje, že by příklady iniciativ podporovaných Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), např. Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti a Evropská výzva kybernetické bezpečnosti, měly být za účelem naplnění tohoto cíle dále rozvíjeny; zdůrazňuje význam speciální odborné přípravy učitelů v oblasti digitálních dovedností a to, že digitální dovednosti by měly být součástí výuky všech dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby všechny školy byly vybaveny službou wi-fi a moderním IT materiálem; konstatuje, že kódování rovněž hraje důležitou úlohu; požaduje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, aby se poučily ze zavedených postupů, jako je program Fit4Coding, pobídky digitální akademie, programy elektronického učení nebo školy kódování, např. Webforce3; žádá Komisi, aby podpořila začlenění zkoušek digitálních dovedností do studií IGCU/Pisa, aby bylo možné pořádat soutěže mezi členskými státy EU a jejich srovnání; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí navrhly mezioborové studijní programy zaměřené na integraci několika dovedností, například informační technologie s řízením podniků nebo inženýrství s vědami založenými na datech; zdůrazňuje, že všechny členské státy by měly vypracovat ucelené vnitrostátní strategie pro digitální dovednosti a stanovit cíle, k čemuž je již vyzvala Komise; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou sociální partneři a další zúčastněné strany hrát při rozvoji a provádění těchto strategií; konstatuje, že vnitrostátní koalice pro digitální pracovní místa dosud vytvořila pouze polovina členských států EU; zdůrazňuje, že zvláštní rozpočtová položka na podporu činností Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa by posílila šíření informací a další činnosti;
40. zdůrazňuje význam investování do digitalizace odborného vzdělávání a odvětví řemeslné výroby; zdůrazňuje, že je třeba kombinovat digitální dovednosti rovněž s technickými dovednostmi a podporou vzdělávání v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (obory STEM), jakož i podporou sociálních dovedností, jako je komunikace, koordinace týmu a meziodvětvový způsob myšlení;
41. požaduje, aby do všech digitálních dovedností bylo začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, což zajistí, aby se probíhající digitální transformace stala také hybnou silou prosazující rovnost žen a mužů; zdůrazňuje potřebu zabývat se závažnými genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy;
42. bere na vědomí potenciál digitalizace, pokud jde o dostupnost sociálních a dalších veřejných služeb i začlenění osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu na trh práce; v této souvislosti poukazuje především na význam práce na dálku;
43. upozorňuje na skutečnost, že jak dokládá iniciativa Europeana, digitalizace evropských děl je významnou příležitostí ke zlepšení jejich dostupnosti, šíření a propagace a že digitální inovace mohou dát impuls k revoluci ve vystavování kulturních statků a přístupu k nim; zdůrazňuje, že za účelem shromažďování údajů a rekonstrukce zničeného kulturního dědictví a statků je důležité prosazovat zejména využívání 3D technologií; zdůrazňuje potřebu zaručit financování digitalizace, zachování a dostupnosti evropského kulturního dědictví on-line;
44. vyjadřuje politování nad skutečností, že historická a kulturní místa často nejsou snadno dostupná pro osoby se zdravotním postižením, a upozorňuje na příležitosti, jež představuje silnější digitální kulturní platforma, pokud jde o zlepšování angažovanosti i větší dostupnost kulturních zážitků, míst a artefaktů v celé Evropě nezávisle na zeměpisné poloze;
45. podporuje výzkum a vývoj pomocných technologií, jež by mohly být využívány k začleňování osob se zdravotním postižením a vést k novým průmyslovým výrobkům sloužícím v této oblasti;
46. doporučuje zavést pravidelnou výměnu osvědčených postupů, vypracovat pololetní hodnocení pokroku a doporučení týkající se digitalizace průmyslu;
47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.
- [2] Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131.
- [3] Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.
- [4] Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 41.
- [5] Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.
- [6] Přijaté texty, P7_TA(2013)0535.
- [7] Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 120.
- [8] Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 22.
- [9] Přijaté texty, P8_TA(2016)0486.
- [10] Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45.
- [11] Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 24.
- [12] Viz Soudní dvůr C 596/12, odstavec 17 a Evropský soudní dvůr C 232/09, odstavec 39.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Průmysl hraje v evropském hospodářství klíčovou úlohu. Zajišťuje pracovní místa, hospodářskou dynamiku a může svými řešeními zásadním způsobem přispět ke zvládání velkých společenských problémů, kterým Evropská unie čelí, od cílů udržitelného rozvoje a změny klimatu až po demografické změny, sociální nejistoty a ztrátu biologické rozmanitosti. Svět se zároveň nachází uprostřed nové průmyslové revoluce, jejíž podstatou je digitalizace a automatizace a která mění obchodní modely, hodnotové řetězce, produkci a spotřebu. Objevují se nové technologie, jako jsou data velkého objemu, internet věcí, 5G, cloud computing, robotika, umělá inteligence, kvantové technologie a další. Začíná se objevovat globální boj o to, kdo se s tímto novým vývojem dokáže vypořádat a přizpůsobit se mu na udržitelné a společenské úrovni co nejrychleji to bude možné.
Aby si Evropa zachovala konkurenceschopnost, je zásadní, aby tuto novou průmyslovou revoluci založila na inovacích a kritériích udržitelnosti. Evropská unie má v tomto ohledu jasné průmyslové výhody. Má know-how, výzkum a vývoj (VaV), schopné pracovníky, velký jednotný trh, silnou průmyslovou základnu a historii – všechny tyto součásti propojují výrobu se službami. Evropa potřebuje v této souvislosti ambiciózní strategii pro modernizaci průmyslu, která by digitalizovala její výrobní základnu. Sdělení Evropské komise je prvním krokem tím správným směrem.
Zmíněná strategie vyžaduje komplexní přístup založený na následujících pilířích:
• evropská koordinace a vize,
• nastavení správných rámcových podmínek (infrastruktura, investice, inovace),
• zdůraznění bezpečnosti jako evropské charakteristiky při rozvoji nových klíčových technologií,
• navýšení sociální odolnosti prostřednictvím dovedností, vzdělávání a sociálních inovací.
EU potřebuje společný strategický přístup. 28 samostatných vnitrostátních strategií, platforem a přístupů neumožňuje využít evropských přidaných hodnot, prohlubuje roztříštěnost, představuje hrozbu oslabení jednotného trhu a vede k neefektivitě. Z toho důvodu je evropský přístup s evropskou koordinační platformou zásadní k zajištění toho, aby byly vnitrostátní strategie zasazeny v širším kontextu, který bude brát v potaz evropské hledisko. Konkrétně se vyžaduje společná evropská vize. Digitalizace jako taková nemůže být hlavním motivem. Digitalizace umožňuje zlepšit konkurenceschopnost, udržitelnost a dobrou práci. Digitalizace produktů a služeb by zvýšila v příštích pěti letech roční výnosy odvětví průmyslu o více než 110 miliard EUR. Podle Evropské komise by jen pro Německo znamenala v příštím desetiletí 8% nárůst produktivity. Mohla by rovněž přinést sociálně-ekonomické a environmentální výhody. Podle společnosti BT mohou IKT snížit prostřednictvím energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů unijní emise uhlíku do roku 2030 o více než 1,5 Gt ekvivalenty CO2 a elektronické zdravotnictví by mohlo tvořit úsporu 14 miliard EUR v oblasti pracovních prostor díky menšímu počtu osobních návštěv.
Přizpůsobit se těmto nových průmyslovým trendům však nebude možné, pokud Evropa neposkytne správné rámcové podmínky. Jde o zajišťování té nejlepší infrastruktury pro evropské hospodářství, prostřednictvím např. technologie 5G a optických vláken, podporování inovací a VaV, stejně jako podněcování investic do nových technologií a modernizace. Podle Evropské komise představovaly investice do výrobků týkajících se IKT zhruba třetinu investic vynaložených v USA. Míra investic je příliš nízká. Z toho důvodu je třeba zavést rámcové podmínky, aby se přešlo od úsporných opatření k investicím. Malé a střední podniky jsou v tomto ohledu velmi důležité. Podle průzkumů se většina evropských malých a středních podniků domnívá, že v oblasti digitálních technologií zaostávají a nedostatečně do nich investují. Tomu je třeba čelit prostřednictvím programu digitalizace uzpůsobeného malým a středním podnikům.
V této nové digitální průmyslové době je třeba věnovat větší pozornost různým bezpečnostním aspektům. Jde o zajišťování toho, aby nebyly klíčové evropské strategické technologie prodávány za nízké ceny zahraničním konkurentům, aniž by došlo k ohrožení volného trhu. Dále se to týká rovněž zajišťování bezpečnosti digitalizované výroby a internetu věcí, kdy se každý digitální výrobek či služba může okamžitě díky internetovému pirátství stát zbraní. Za tím účelem je třeba vytvořit jasná pravidla pro kybernetickou bezpečnost. Bude rovněž zásadní vytvořit rámec zajišťující volný tok dat a zároveň ochraňující jejich svrchovanost, stanovit jasná pravidla pro správu dat v rámci vztahů mezi podniky a vypracovat normy. Konkurenti v Evropě již naplno zavádějí vlastní normalizační strategie, aby podpořili vlastní průmyslové aktéry. V tomto kontextu je třeba, aby Evropa společně s evropskými normalizačními orgány rozvinula průmyslovou digitální strategii s jasným normalizačním úsilím.
Není pochyb, že digitalizace evropského průmyslu přináší také řadu výzev. Nacházíme se v absurdní situaci, ve které by nové technologie mohly, jak ukazují různé studie, způsobit ztráty zaměstnání a sociální nejistoty i přesto, že Evropa trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. V současnosti Evropa potřebuje ročně kolem 180 000 odborníků v oblasti informačních technologií. Z toho důvodu musí mít průmyslová strategie pro digitalizaci významný sociální rozměr. To zahrnuje právo na odbornou přípravu a záruku k získání dovedností, podporu celoživotního vzdělávání a zajišťování toho, aby byly digitální dovednosti vyučovány od brzkého věku a aby byly zařazeny do programu vzdělávání. Digitální dovednosti je rovněž třeba podporovat napříč odvětvími, nejen ve velkých průmyslech, nýbrž i v malých a středních podnicích a v řemeslném odvětví. V tomto ohledu je zásadní propojovat digitální dovednosti a odbornou přípravu.
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (28.3.2017)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k digitalizaci evropského průmyslu
(2016/2271(INI))
Navrhovatelka: Marju Lauristin
NÁVRHY
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že v současné době je v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) v Evropě zaměstnáno šest milionů lidí; vzhledem k tomu, že 40 % evropských pracovníků nemá dostatečné digitální dovednosti a potýká se kvůli tomu s problémy při celoživotním vzdělávání; vzhledem k tomu, že je třeba upravit a dále posílit systémy vzdělávání a odborné přípravy tak, aby splňovaly požadavky digitálního trhu práce;
B. vzhledem k tomu, že v odvětví IKT existují velké rozdíly v zaměstnávání a odborné přípravě žen a mužů, což má silné negativní důsledky pro rovnost na trhu práce;
C. vzhledem k tomu, že digitalizace průmyslu proniká hluboko do všech částí odvětví, a zvyšuje tak jeho konkurenceschopnost prostřednictvím inovativní a udržitelné výroby zboží a služeb, pohání hospodářský růst, vytváří pracovní místa a přináší prosperitu, ale zároveň s sebou nese problémy, jejichž řešení si žádá aktivní zapojení sociálních partnerů a orgánů veřejné moci do snah o spravedlivý přechod na digitální technologie;
D. vzhledem k tomu, že již po desetiletí dochází ke snižování relativního významu přidané hodnoty a zaměstnanosti v průmyslu, což přispívá k hospodářské nerovnováze a má v některých případech nepříznivý dopad na sociální a regionální soudržnost;
E. vzhledem k tomu, že digitalizace by mohla vést k vytvoření nových propojených vztahů mezi jedinci, skupinami, stroji a systémy, a vytvořit tak synergie mezi lidskou tvořivostí a umělou inteligencí;
F. vzhledem k tomu, že v průměru u 9 % pracovních míst existuje vysoké riziko, že budou automatizována, zatímco u dalších 25 % pracovních míst se polovina úkolů v důsledku automatizace výrazně změní;
G. vzhledem k tomu, že podle Komise poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících v digitální oblasti neustále narůstá a pokud nebudou přijata vhodná opatření, mohl by se počet neobsazených pracovních pozic do roku 2020 vyšplhat až na 756 000, což by ohrozilo evropský růst a konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že v případě potřeby by měly být stávající systémy vzdělávání a odborné přípravy upraveny tak, aby lépe odpovídaly potřebám digitálního trhu práce a zvyšovaly míru zaměstnanosti;
H. vzhledem k tomu, že přizpůsobení se technickému vývoji i z něho plynoucím proměnám světa práce představují trvalý úkol, kterému se podniky, odborové svazy a tvůrci politiky budou muset ještě nějakou dobu věnovat; vzhledem k tomu, že jednou z klíčových výzev bude uvést systémy vzdělávání a odborné přípravy do souladu s potřebami digitálního trhu práce a zajistit, aby digitalizace průmyslu byla i nadále doplňkem lidské práce;
1. zdůrazňuje, že digitalizace průmyslu je velkou výzvou i příležitostí, ať už jde o vytváření a zánik pracovních míst či o organizaci práce; zdůrazňuje, že digitalizace průmyslu si žádá, aby Komise a členské státy ve spolupráci se sociálními partnery nalezly odpovídající řešení, pokud jde o politiku zaměstnanosti, sociální, vzdělávací a daňovou politiku, posílení kolektivního vyjednávání i zabezpečení moderní infrastruktury; zdůrazňuje, že digitalizace průmyslu by měla být utvářena tak, aby přispívala ke zlepšování pracovních podmínek;
2. poukazuje na to, že v případě nových forem práce založených na digitalizaci je často místo výkonu práce odděleno od podniku, což s sebou nese problémy související s platným pracovním právem, sociální ochranou a kolektivními smlouvami, včetně zásady stejného zacházení na stejném pracovišti; je znepokojen nárůstem nejistého zaměstnání v oblasti průmyslu, včetně fiktivní samostatné výdělečné činnosti a nekorektních smluv na nulový počet hodin; zdůrazňuje, že v rámci digitálního pracovního trhu je třeba plošně zajistit stejnou ochranu pracovníků;
3. bere na vědomí značné rozdíly mezi jednotlivými regiony, pokud jde o digitalizaci průmyslu, což má dopad na pracovní místa, produktivitu a růst, a to zejména v případě malých a středních podniků; konstatuje, že pokud jde o digitalizaci, existuje nejen regionální, ale i sociální propast, jakož i rozdíly mezi jednotlivými podniky; vyzývá proto ke zvýšení úsilí o rozvoj inkluzivní digitální infrastruktury, včetně přístupu k širokopásmovému připojení, a o podporu malých a středních podniků, a to zejména v zaostávajících regionech; vyzývá Unii, aby podporovala investice do digitální infrastruktury a aby v tomto ohledu lépe vyžívala evropské fondy; zdůrazňuje, že je třeba podporovat všeobecný přístup k internetu, a to i v případě znevýhodněných skupin osob a osob žijících ve venkovských oblastech;
4. domnívá se, že digitální inovace ve veřejném sektoru a otevřené standardy představují způsob, jak čelit koncentraci digitálních znalostí v několika průmyslových podnicích a podporovat vyvážený digitální rozvoj ve všech členských státech;
5. zdůrazňuje význam vytváření sítě kontaktů a spolupráce v rámci již zavedených národních iniciativ v oblasti digitalizace, jako je Průmysl 4.0, a vyzývá ke zvýšení úsilí o podporu regionů a odvětví, které v této oblasti v současné době zaostávají, s cílem zajistit rovné příležitosti a podpořit větší hospodářskou, sociální a územní soudržnost; zdůrazňuje, že centra pro digitální kompetence mají potenciál podporovat digitalizaci průmyslu, zvyšovat konkurenceschopnost stávajících firem i podporovat zakládání firem nových;
6. poukazuje na skutečnost, že digitální transformace je komplexním jevem, jímž je nutné se zabývat i na evropské úrovni, chceme-li zabránit roztříštěnosti jednotného trhu, a že je v této souvislosti žádoucí úzká spolupráce s vnitrostátními a regionálními zainteresovanými stranami;
7. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery pravidelně monitorovaly a posuzovaly dopad digitalizace na kvalitu, počet a druhy pracovních míst i na poptávku po dovednostech a kvalifikaci a aby odpovídajícím způsobem upravovaly související politiku s cílem chránit práva pracovníků, zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistit, aby digitalizace přispívala ke zvyšování sociálních a pracovních standardů; upozorňuje na skutečnost, že kvůli digitalizaci průmyslu může mít rozdíl mezi vznikem a zánikem různých druhů pracovních míst důsledky pro finanční udržitelnost systémů sociálního zabezpečení, důchodových systémů a systémů pojištění pro případ nezaměstnanosti jednotlivých členských států; připomíná, že digitalizace průmyslu nezasahuje všechna budoucí pracovní místa stejnou měrou a že by neměl být podceňován význam lidské interakce;
8. bere na vědomí dopady nových obchodních modelů založených na digitálních technologiích na trh práce i na poptávku po digitálních dovednostech pracovníků a poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že digitalizace poskytuje příležitost k relokalizaci výroby; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly relokalizační strategie za účelem podpory růstu a tvorby pracovních míst v Unii;
9. připomíná riziko, že digitalizace může vést ke zhoršení nerovnoměrného rozdělení bohatství, jelikož se digitální propast může prohloubit do té míry, že by mohlo dojít k rozdělení společnosti, členských států a regionů na ty, kdo dokáží těžit ze zvýšené digitální produktivity, a na ty, kdo toho schopni nejsou; vyzývá Komisi a členské státy, aby se proto zabývaly možnostmi, jak zmírnit nerovnosti způsobené automatizací;
10. uznává příležitosti i výzvy související s digitalizací průmyslu; bere na vědomí pozitivní účinek digitalizace průmyslu, v jejímž důsledku se zvyšuje počet flexibilních pracovních úvazků, které mohou vytvořit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, rozšířit škálu možností díky mobilní práci na dálku a umožnit lidem z venkovských a odlehlých oblastí – pokud jsou vybaveny nezbytnou infrastrukturou – vstoupit na pracovní trh, což by podpořilo hospodářský růst; zároveň uznává, že trend plynoucí z digitalizace, kterým je směřování k větší flexibilitě, může zvýšit nebezpečí nestabilního a nejistého zaměstnání; zdůrazňuje, že nové formy práce nesmějí být zneužívány k obcházení stávajících předpisů v oblasti pracovního a sociálního práva, pokud jde o ochranu práv pracovníků a spotřebitelů; poukazuje na to, že postavení tradičních průmyslových odvětví a podniků v rámci platformové ekonomiky musí být rovnocenné;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly údaje za účelem monitorování a vyhodnocení dopadu digitalizace na formy zaměstnávání a na pracovní podmínky a aby přijaly nezbytné iniciativy s cílem vyjasnit právní situaci osob pracujících v rámci platforem, a to zejména prostřednictvím rozlišování mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci, a aby v případně potřeby upravily stávající právní předpisy tak, aby bylo zajištěno, že veškerá pracovní místa budou náležitě chráněna pracovním právem; zdůrazňuje, že všichni pracovníci mají stejná sociální práva zakotvená ve Smlouvách a v Evropské listině základních práv, která by měla být dodržována, včetně práva na svobodu pohybu, svobody sdružování, práva na uzavírání kolektivních smluv a práva na protestní akce; zdůrazňuje, že je v případě platformové ekonomiky třeba vytvořit přiměřené regulační a správní prostředí, které by zohlednilo práva i povinnosti všech zainteresovaných stran;
12. připomíná, že Evropský soudní dvůr definoval pojem „pracovník“ na základě zaměstnaneckého vztahu, který je charakterizován určitými kritérii, jako je podřízenost, odměna a povaha práce[1]; požaduje zajištění právní jistoty ohledně otázky, co se rozumí „zaměstnáním“ v kontextu digitálního trhu práce, aby bylo zajištěno dodržování pracovních a sociálních zákonů; konstatuje, že všichni pracovníci v rámci platformové ekonomiky jsou podle převládající situace buď zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, a měli by být podle toho klasifikováni bez ohledu na to, jaká je jejich smluvní situace;
13. je znepokojen značnými rozdíly v úrovni digitálních dovedností u pracovníků v rámci jednotlivých členských států i mezi nimi; zdůrazňuje, že je nutné tyto rozdíly překlenout, neboť mají negativní dopady na příležitosti k rozvoji a pracovní trh;
14. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby digitalizace průmyslu a následný nárůst nových forem práce neměly neblahý dopad na příspěvky sociálního zabezpečení a aby byly placeny všechny příspěvky za všechny formy práce; konstatuje, že digitální řešení mohou usnadnit výběr daní a příspěvků sociálního zabezpečení;
15. vyzývá Komisi a členské státy, aby do úpravy regulačního rámce pro digitální ekonomiku pravidelně zapojovaly sociální partnery; vyzývá sociální partnery, aby uzavřeli kolektivní smlouvy pro platformovou ekonomiku;
16. vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k odborné přípravě rozvíjející dovednosti potřebné v 21. století, a to zejména digitální dovednosti, kritické myšlení, řešení problémů, týmovou práci a využívání dat velkého objemu, a umožnily tak rovnou účast všech občanů na jednotném digitálním trhu; v této souvislosti zdůrazňuje význam průřezových kompetencí, díky nimž jsou pracovníci schopni přijímat informovaná rozhodnutí, rozvíjet svůj smysl pro iniciativu a uvědomit si své kvality; zdůrazňuje úlohu zaměstnavatelů, pokud jde o organizaci a financování náležité odborné přípravy, jež pracovníkům umožňuje doplnit si své digitální dovednosti a kvalifikace; upozorňuje zejména na pracovníky zastávající pozice, jimž hrozí v důsledku pokračující digitalizace průmyslu zrušení;
17. zdůrazňuje význam celoživotního vzdělávání pro všechny pracovníky v digitální éře; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby pracovníci, kteří ztratili práci, měli ihned přístup k rekvalifikaci v oblasti digitálních dovedností, pokud o ni mají zájem; vyzývá k modernizaci systémů sociální ochrany tak, aby odpovídaly pracovním a kariérním vzorcům, jež vznikly na základě digitalizace;
18. zdůrazňuje, že je důležité sladit vzdělávací systémy s potřebami digitální ekonomiky, aby bylo možné studentům poskytovat náležité znalosti a dovednosti; opět vyzývá Komisi a členské státy, aby ve školách podporovaly mezioborové myšlení s cílem uspokojit rostoucí poptávku po digitálních a doplňujících dovednostech; vyzývá členské státy, aby se nezaměřovaly pouze na zvyšování kvalifikace pracovníků, ale aby rovněž již od útlého věku podporovaly výuku a zájem o přírodní vědy, technologii, inženýrství a matematiku (STEM) i o podnikatelské a příslušné sociální dovednosti; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout značné úsilí o to, aby byly překonány výrazné rozdíly v zastoupení žen a mužů v odvětví IKT; vyzývá členské státy, aby do vytváření strategií v oblasti dovedností a programů odborné přípravy pro digitální věk zapojily sociální partnery;
19. poukazuje na to, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v digitální ekonomice není způsobený pouze nedostatkem dovedností, ale také výsledkem špatných pracovních podmínek pracovníků, které vysoce kvalifikované pracovníky nutí hledat si práci jinde, a že je způsobený také nekvalitním řízením lidských zdrojů, jež ve výsledku nedokáže v plné míře čerpat z dovedností a znalostí digitální generace;
20. vítá iniciativy Komise prováděné za účelem vyřešení nedostatku vysoce kvalifikovaných pracovníků, jako je např. Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa; zdůrazňuje, že trvalého úspěchu v této oblasti lze dosáhnout pouze zapojením všech příslušných zainteresovaných stran, včetně sociálních partnerů, institucí zajišťujících vzdělání a odbornou přípravu a nevládních organizací;
21. zdůrazňuje, že pracovníci nejsou pouhým doplňkem systémů automatizované výroby nebo digitalizovaných platforem, ale naopak hrají důležitou roli při utváření svého pracovního prostředí a digitalizaci průmyslu; zdůrazňuje proto, že je třeba posílit právo na konzultaci, účast na dění ve společnosti i zapojení sociálních partnerů na všech úrovních, aby byl zajištěn spravedlivý přechod na digitální technologie;
22. zdůrazňuje, že je třeba rozpoznat a analyzovat jak pozitivní důsledky plynoucí z digitalizace průmyslu, tak rizika pro bezpečnost a zdraví při práci, která s nimi mohou být spojena, mimo jiné nová psychologická rizika a dopady interakce mezi robotem a člověkem, aby mohla být v případě potřeby přijata vhodná opatření; zdůrazňuje, že je v této souvislosti třeba zapojit sociální partnery; poukazuje na psychické a neurologické účinky digitalizace na zaměstnance, jelikož neustálá dostupnost představuje riziko problémů v oblasti duševního zdraví, které souvisejí s výkonem práce, např. vyhoření; je proto zastáncem toho, aby měli pracovníci mimo dohodnutou pracovní dobu „právo nebýt na příjmu“;
23. vyzývá Komisi a její agentury, zejména Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, aby posoudily vliv digitalizace, robotiky a umělé inteligence na psychickou zátěž a aby v případě potřeby vydaly politická doporučení; poukazuje na to, jaké dopady může mít neustálý dohled za použití digitálních technologií na pracovní prostředí a stres v práci; zdůrazňuje v této souvislosti, že výzkum jasně ukazuje, že vyšší tlak a dohled obvykle nezvyšují výkon, ale naopak způsobují zdravotní rizika, chyby a nehody[2];
24. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery zavedly celostátní konzultace o budoucnosti práce a digitalizaci; domnívá se, že Komise by měla při šíření a koordinaci těchto vnitrostátních iniciativ hrát rozhodující úlohu;
25. konstatuje, že rostoucí využívání nových technologií a prostředků elektronické komunikace na pracovišti vyvolává otázky týkající se soukromí pracovníků a nových možností v oblasti sledování a dohledu; proto zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba projednat a vytvořit lepší politické rámce, pokud jde o využívání, zpracování, uchovávání a vlastnictví údajů souvisejících se zaměstnanci v souladu s nařízením 2016/679, aby se zabránilo porušování základních práv pracovníků a aby se pracovníkům zajistilo právo na přístup k údajům;
26. bere na vědomí potenciál digitalizace, pokud jde o dostupnost sociálních a dalších veřejných služeb i začlenění osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu na trh práce; v této souvislosti poukazuje především na význam práce na dálku;
27. bere na vědomí nárůst práce prostřednictvím platforem a očekává, že vzhledem k možnostem, které digitalizace nabízí v oblasti decentralizace a flexibility, dojde v průmyslovém odvětví k jejímu dalšímu rozšíření; znovu připomíná své znepokojení nad využíváním práce prostřednictvím platforem k obcházení daňových předpisů a práv pracovníků, včetně minimálních mezd, povinností týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti, maximální pracovní doby a v některých případech i práva na sociální zabezpečení; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zabezpečení dlouhodobé stability veřejných financí a systému sociálního zabezpečení vytvořily rámec, který by zajistil, aby osobám pracujícím v rámci platforem byla zaručena stejná práva jako pracovníkům v rámci tradiční ekonomiky a aby existovaly rovné podmínky, pokud jde o odvody daní a příspěvků na sociální zabezpečení fyzických osob i podniků.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
22.3.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
43 1 2 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Mara Bizzotto, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Maria Arena, Georges Bach, Tania González Peñas, Krzysztof Hetman, Marju Lauristin, Alex Mayer, Joachim Schuster, Jasenko Selimovic, Csaba Sógor, Michaela Šojdrová, Neoklis Sylikiotis |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
43 |
+ |
|
ALDE ECR ENF GUE/NGL EPP
S&D Green/EFA |
Enrique Calvet Chambon, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Yana Toom, Renate Weber Anthea McIntyre; Jana Žitňanská Dominique Martin, Joëlle Mélin Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, Patrick Le Hyaric, Neoklis Sylikiotis Georges Bach, David Casa, Krzysztof Hetman, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Michaela Šojdrová, Csaba Sógor, Romana Tomc Maria Arena, Ole Christensen, Jan Keller, Marju Lauristin, Javi López, Alex Mayer, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Maria João Rodrigues, Joachim Schuster, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog Jean Lambert, Terry Reintke, Tatjana Ždanoka |
|
1 |
- |
|
NI |
Lampros Fountoulis |
|
2 |
0 |
|
ENF GUE/NGL |
Mara Bizzotto João Pimenta Lopes |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] Viz Soudní dvůr C 596/12, odstavec 17 a Evropský soudní dvůr C 232/09, odstavec 39.
- [2] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci: „Work-related stress and risk assessment. A European campaign on risk assessment“ (Posouzení stresu a rizik spojených s prací. Evropská kampaň týkající se posouzení rizik); staženo dne 14. června 2013 z https://osha.europa.eu/en/surveys-and-statistics-osh/esener.
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (7.2.2017)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k digitalizaci evropského průmyslu
(2016/2271 (INI))
Navrhovatel: Sergio Gaetano Cofferati
NÁVRHY
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá sdělení Komise nazvané „Digitalizace evropského průmyslu“ (COM(2016)0180); připomíná, že cílem je, aby se přínos průmyslu k HDP EU zvýšil o 20 % do roku 2020; vyzdvihuje důležitou úlohu, kterou v tomto ohledu může sehrát digitalizace, a podnikatelské příležitosti, které může přinést; zdůrazňuje naléhavou potřebu vypracovat ambiciózní a soudržnou strategii EU, která by vzájemně propojila jednotlivé iniciativy EU a koordinovala celostátní a regionální úsilí, přičemž by současně zabránila roztříštěnosti a maximalizovala příležitosti pro spotřebitele, pracovníky i podniky;
2. upozorňuje na to, že digitalizace zasáhla všechna hospodářská odvětví a že Evropa musí této příležitosti využít k posílení své konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni; naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely jednotný trh EU s cílem posílit evropský průmysl (včetně malých a středních podniků a začínajících inovativních podniků), zajistit soudržný regulační rámec a odstranit neopodstatněné regulační překážky, omezit byrokracii a modernizovat právní úpravu;
3. zdůrazňuje, že máme-li zajistit dobře fungující jednotný digitální trh, je třeba náležitě investovat do výzkumu a inovací, infrastruktur, kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů, elektronické veřejné správy (tzv. eGovernmentu) a digitálních dovedností a zajistit soudržný regulační rámec upravující tyto oblasti; zdůrazňuje, že EU v tomto ohledu zaostává za svými konkurenty, že je třeba získat více zdrojů pro tyto investice a že by měly být plně využity potenciál a součinnost, jež nabízejí stávající fondy, a měly by být podněcovány soukromé investice; je přesvědčen, že Komise by se měla snažit účinným způsobem tyto otázky řešit; naléhavě vyzývá Komisi, aby vnesla větší přehlednost do financování probíhajících a chystaných iniciativ usnadňujících proces digitalizace, zejména pokud jde o EFSI, fondy ESI, program Horizont 2020 a jejich možnou součinnost, a také do očekávaných příspěvků z vnitrostátních rozpočtů členských států; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s nadcházejícím průběžným hodnocením programu Horizont 2020 přezkoumala dopad partnerství veřejného a soukromého sektoru a společné technologické iniciativy;
4. připomíná, že v současné době existuje 30 souběžných celostátních a regionálních iniciativ; vyzdvihuje význam prohlubování součinnosti a nadnárodní spolupráce mezi těmito iniciativami s cílem zvýšit jejich viditelnost a přidanou hodnotu a dosáhnout účinného využívání zdrojů; vyjadřuje politování nad prohlubujícími se rozdíly mezi jednotlivými zeměpisnými oblastmi, pokud jde o konkurenceschopnost průmyslu a digitalizaci; vyzývá k tomu, aby byla do všech zeměpisných oblastí, včetně venkova a obtížně přístupných oblastí, rozšířena jak pevná, tak mobilní vysokorychlostní síťová infrastruktura; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní statistiky, které by doplnily ty stávající, jako je index DESI, s cílem lépe vyhodnotit postupy digitalizace v různých oblastech a odvětvích;
5. vítá záměr Komise vytvořit v celé Evropě centra pro digitální inovace, která by měla propojit stávající unijní a vnitrostátní iniciativy; zdůrazňuje, že tato centra by měla nabízet školení a poradenství a umožňovat výměnu osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby spolupráce a investice týkající se digitalizace průmyslu na evropské úrovni vedly k postupnému překonávání tzv. digitální propasti mezi jednotlivými zeměpisnými oblastmi, lepší koordinaci již existujících fondů a většímu množství příležitostí pro digitalizaci MSP; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité poskytovat mikropodnikům a malým a středním podnikům digitálně příznivé prostředí;
6. upozorňuje na riziko přesouvání zisku od průmyslových subjektů k vlastníkům soukromých digitálních platforem a na riziko koncentrace trhu v rukou několika málo aktérů, což by vytvářelo de facto monopoly, zejména pokud jde o platformy; považuje za potřebné, aby orgány pro ochranu hospodářské soutěže podnikaly i v digitálním prostředí účinné a důsledné kroky za účelem zajištění spravedlivé soutěže mezi množstvím rozmanitých subjektů a aby byly v případě potřeby přijímány odpovídající legislativní podněty;
7. zdůrazňuje, že je naléhavě třeba předložit účinný plán standardizace a zajistit plnou interoperabilitu v oblasti digitalizace průmyslu, a to i v případě autonomních systémů a „internetu věcí“, neboť dodavatelské řetězce na úrovni EU a digitalizace s sebou přinášejí specifický výzvy v tomto ohledu, které mohou být řešeny pouze na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby prosazovala rozvoj otevřených, interoperabilních norem, které vycházejí z poptávky, ve všech klíčových oblastech, a vítá její záměr zaručit přístup k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních licenčních podmínek (tzv. FRAND); připomíná Komisi, že při rozvoji norem je zapotřebí zohlednit všechny příslušné aspekty a zajistit náležité zapojení všech relevantních zainteresovaných stran, včetně sociálních partnerů a nových aktérů, do procesů standardizace na vhodné celosvětové, evropské, celostátní i regionální úrovni;
8. zastává názor, že zabezpečení údajů a IT infrastruktury a důvěra v digitální prostředí jsou klíčové pro plné využití potenciálu pro růst a inovace spojeného s digitalizací průmyslu ve prospěch pracovníků, spotřebitelů a podniků, včetně malých a středních podniků (MSP) a začínajících inovativních podniků; vybízí dále výrobce komerčního softwaru a hardwaru, aby zajistili uplatňování norem zabezpečení a bezpečnosti v souladu s nejmodernější dostupnou technologií; vyzývá průmysl, aby vedle zásad nastavení ochrany soukromí ve stadiu návrhu („privacy by design“) a standardního nastavení ochrany soukromí („privacy by default“) plně uplatňoval zásadu nastavení bezpečnosti ve stadiu návrhu („security by design“);
9. podporuje další evropské úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti; vyzývá členské státy, aby včas a soudržným způsobem provedly směrnici o bezpečnosti sítí a informací, aby důsledně dodržovaly obecné nařízení o ochraně osobních údajů a aby navázaly účinnou spolupráci s cílem zaručit občanům a podnikům v EU bezpečné prostředí; připomíná, že 80 % evropských společností zažilo za poslední rok nejméně jeden incident spojený s kybernetickou bezpečností[1]; žádá, aby byla předložena celá řada nových a konkrétních iniciativ na poskytování obecných pokynů podnikům, zejména MSP, ohledně toho, jak mají posílit svou odolnost vůči kybernetickým útokům, a vítá nové partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež bylo nedávno spuštěno Evropskou komisí;
10. je přesvědčen, že digitalizace by měla spotřebitelům nabídnout širší výběr, uživatelsky vstřícnější výrobky lépe odpovídající jejich potřebám a také více informací, především ohledně kvality výrobků či služeb;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k zajištění toho, aby se v digitálním prostředí v plném rozsahu dodržovalo právo občanů na soukromí a ochranu osobních údajů; zdůrazňuje význam řádného provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů, přičemž se musí plně uplatňovat zásada ochrany soukromí již ve stádiu návrhu („privacy by design“) a standardního nastavení ochrany soukromí („privacy by default“); poukazuje na rostoucí význam toho, aby byly rozptýleny obavy ohledně přístupu k údajům a otázek vlastnictví a právní odpovědnosti, a vyzývá Komisi, aby podrobněji vyhodnotila stávající regulační rámec, pokud jde o tyto problémy; je přesvědčen, že spotřebitelé by měli mít možnost svobodně a v plném rozsahu využívat výrobky a služby, které si kupují (včetně svobodné volby subjektu, který pověří případnou opravou), a neměli by být omezováni otázkami spojenými s údaji; vyzývá Komisi, aby v rámci uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů vyjasnila a definovala určité minimální požadavky ohledně údajů, které jsou shromažďovány na pracovišti;
12. zdůrazňuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu společně s legislativním návrhem pro volný tok údajů, které usilují o odstranění neopodstatněných omezení týkajících se lokalizačních údajů, mají potenciál dále podněcovat proces digitalizace evropského průmyslu, obzvláště MSP a začínajících inovativních podniků, a mohou také bránit roztříštěnosti jednotného trhu EU; vyzývá Komisi, aby monitorovala přijímání a soudržné uplatňování evropské iniciativy v oblasti cloud computingu s cílem umožnit rychlé, spolehlivé, důvěryhodné a hladké toky a sdílení údajů; připomíná Komisi její závazek uvedený v jejím sdělení předložit legislativní návrh o volném toku údajů v EU s cílem odstranit z vnitrostátních právních a správních předpisů neopodstatněné požadavky na lokalizaci údajů a předcházet jim;
13. vyzývá Komisi, aby co nejrychleji vyjasnila pravidla pro bezpečnost a právní odpovědnost u autonomně fungujících systémů (jako jsou vozidla a drony) s cílem zaručit rychlou a účinnou právní kompenzaci v případě incidentu a harmonizovat podmínky pro jejich testování; považuje interoperabilitu za nezbytnou především v oblasti internetu věcí, aby se zajistilo, že vývoj nových technologií přinese lepší příležitosti pro spotřebitele, kteří by neměli zůstávat uvězněni v neměnných vztazích s jen malým počtem specifických poskytovatelů; zdůrazňuje, že ve vztahu k internetu věcí, aplikacím a nevestavěnému softwaru vyvstávají výzvy týkající se bezpečnosti, ochrany a právní odpovědnosti; s ohledem na internet věcí zdůrazňuje, že se zpřísněním režimů odpovědnosti, které povede k vyšší kvalitě výrobků a k bezpečnějšímu prostředí, pokud se jedná o externí přístup a prokázanou možnost získávat aktualizace, se musí začít právě u výrobců;
14. konstatuje, že s probíhající digitalizací, obzvláště pak digitalizací průmyslu, jsou spojeny významné důsledky, příležitosti a výzvy pro společnost, obchodní modely, modely zaměstnávání a poptávku po pracovních místech; s politováním bere na vědomí, že Komise dostatečně neanalyzovala sociální dopady digitalizace průmyslu, a naléhavě Komisi vybízí, aby provedla podrobnou analýzu dopadu digitalizace průmyslu v tomto ohledu a předložila ji Evropskému parlamentu a Radě do konce roku 2017;
15. zdůrazňuje rovněž, že vedle příležitostí, jež uznává, s sebou digitalizace průmyslu přináší také jisté výzvy pro pracovní poptávku, pracovní podmínky a práva pracovníků, především v nestandardních zaměstnaneckých vztazích, a vyzdvihuje nutnost zajistit plné respektování zaměstnaneckých práv a náležitého rozsahu sociálního zabezpečení v digitální sféře; je přesvědčen, že je nezbytné zapojit sociální partnery do vymezování evropských a vnitrostátních iniciativ týkajících se digitalizace průmyslu; vítá závazek Komise zabývat se společně se všemi zainteresovanými stranami otázkami spojenými se sociálními aspekty digitalizace v rámci komplexního dialogu a prostřednictvím diskusí u kulatého stolu na vysoké úrovni a evropského fóra zainteresovaných stran na téma digitalizace;
16. bere na vědomí význam digitálních dovedností pro dnešní trh práce, pro inkluzivnost a konkurenceschopnost evropských regionů a pro boj s digitálním vyloučením, obzvláště v rámci Nové agendy dovedností pro Evropu; naléhavě vybízí komisi, aby podporovala a koordinovala vysoce kvalitní vzdělávání, celoživotní učení a odbornou přípravu, a to rovněž v oblasti základních i pokročilých digitálních kvalifikací a dovedností, např. v oblasti výpočetní techniky, kódování, programování a kryptografie, a zasazuje se o nezbytné veřejné a soukromé investice v těchto oblastech;
17. vyzývá k podněcování k širší regionální účasti s cílem zúžit mezeru v inovativnosti a přilákat odborníky pro účely rozvoje evropských regionů; zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat se sociálními partnery s cílem dlouhodobě předvídat potřeby v oblasti digitálních dovedností, a vítá zřízení Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa a další evropské iniciativy na tomto poli; vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily vzájemné uznávání digitálních kvalifikací tím, že zavedou evropské osvědčení nebo systém hodnocení;
18. zastává názor, že je třeba vytvořit digitální prostředí založené na spolupráci spolu s platformami, které by přispěly k vytvoření kybernetického prostoru vhodného pro rozvoj digitalizace průmyslu, s cílem posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
6.2.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
30 1 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Daniel Dalton, Nicola Danti, Vicky Ford, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Marcus Pretzell, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Richard Sulík, Marco Zullo |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Pascal Arimont, Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Anna Hedh, Kaja Kallas, Roberta Metsola, Julia Reda, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella, Ulrike Trebesius |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Andrea Bocskor |
||||
- [1] The Global State of Information Security®, http://www.pwc.com/gx/en/issues/cyber-security/information-security-survey.html
STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (11.4.2017)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k digitalizaci evropského průmyslu
(2016/2271(INI))
Navrhovatel: Pavel Telička
NÁVRHY
Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že digitalizace vytváří v odvětví dopravy nové příležitosti pro výrobce, provozovatele, investory, pracovníky i cestující a je nezbytnou podmínkou toho, aby toto odvětví bylo i nadále konkurenceschopné a operativní a zvyšovalo svou efektivnost, a aby byly dopravní služby udržitelnější a výkonnější;
B. vzhledem k tomu, že digitalizace vytváří nové příležitosti pro malé a střední podniky a pro začínající podniky a je příznivá pro vznik nových podnikatelských modelů, včetně rozvoje ekonomiky sdílení v odvětví dopravy v takových oblastech, jako jsou spolujízdy a sdílení automobilů, společné využívání jízdních kol a slučování přepravovaného nákladu;
C. vzhledem k tomu, že digitalizace již přispěla k transformaci odvětví dopravy tím, že umožnila zejména postupnou automatizaci druhů dopravy a vedla k usnadnění dopravních služeb;
D. vzhledem k tomu, že digitalizace musí nadále být jednou z hlavních priorit odvětví dopravy, s cílem podpořit jeho přitažlivost a zajistit mu silné hospodářské postavení v Evropě i vůči třetím zemím;
E. vzhledem k tomu, že digitalizace může podpořit odvětví cestovního ruchu ve prospěch cestujících a jejich mobility tím, že poskytuje mimo jiné snadný přístup k informacím v reálném čase a širokou nabídku služeb;
1. vítá sdělení Komise nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180), nicméně vyjadřuje politování nad tím, že se v případě odvětví dopravy zaměřuje pouze na konektivitu a automatizaci při řízení, a dostatečně se nezabývá všemi existujícími problémy; připomíná, že ačkoli propojené a automatizované automobily patří v tomto odvětví k nejzajímavějším digitálním transformacím, existuje zde potenciál pro digitalizaci všech druhů dopravy jak v provozních, tak v administrativních procesech i prostřednictvím hodnotového řetězce od výrobců po cestující a nákladní dopravu, a také pro koordinaci se všemi novými technologiemi používanými v tomto odvětví, jako jsou evropské globální družicové navigační systémy EGNOS a Galileo, u nichž lze již v blízké budoucnosti očekávat výsledky; žádá Komisi, aby se zaměřovala na digitální transformace ve všech druzích dopravy, včetně služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem;
2. poukazuje na to, že proces digitalizace nepřináší užitek celému odvětví dopravy ve stejném rozsahu a že to vedlo k nežádoucímu roztříštění vnitřního trhu jak z hlediska různých druhů dopravy, tak i v rámci stejného druhu; zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují významné a narůstající rozdíly, pokud jde o konkurenceschopnost a digitalizaci dopravy, které se projevují také mezi regiony, společnostmi a malými a středními podniky; je přesvědčen, že vypracování koordinované strategie digitalizace průmyslu pro EU by mohlo přispět k překonání této roztříštěnosti a rozdílů a k přilákání investic do digitálních projektů; zdůrazňuje, že cílem by neměl být pouze další politický dokument, ale skutečná strategie odrážející inovační trendy a tržní potenciál, a že její provádění by mělo být průběžně hodnoceno;
3. domnívá se, že strategie digitalizace průmyslu přispěje k vyřešení některých z nejnaléhavějších problémů v odvětví dopravy a cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby digitalizaci dále podporovala s cílem:
a) zlepšit celkovou bezpečnost, kvalitu a environmentální výkonnost odvětví dopravy;
b) zdokonalit bezbariérový přístup pro každého včetně starších osob a osob s omezenou pohyblivostí nebo se zdravotním postižením, a rozšířit povědomí o alternativních řešeních mobility, která cestujícím poskytují větší možnost volby, uživatelsky vstřícnější produkty odpovídající jejich potřebám a více informací, a to v celé EU a v městských i méně rozvinutých regionech;
c) snížit náklady na dopravu, např. náklady na údržbu, a zlepšit účinnost využívání stávající kapacity dopravní infrastruktury (např. pomocí tzv. platooningu, tj. seskupování vozidel, a pomocí spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), železničních tratí vybavených evropským systémem řízení železničního provozu (ERTMS) a říčních informačních služeb (RIS));
d) zlepšit konkurenceschopnost podporou toho, aby do odvětví vstupovali noví hráči, zejména malé a střední podniky a startupy, kteří by představovali výzvu pro stávající monopoly;
e) usnadnit řádné a harmonizované prosazování právních předpisů EU pomocí rozvoje systémů řízení dopravy, inteligentních dopravních systémů, digitálních tachografů, elektronických systémů výběru mýtného aj. a vytvořit regulační rámce přizpůsobené skutečným situacím, jež mohou nově vzniknout v důsledku využívání vyspělých technologií;
f) snížit administrativní zátěž pro malé a středně velké dopravce a začínající podniky, například v odvětví nákladní dopravy a logistiky, zjednodušením administrativních postupů, zajištěním sledování a monitorování nákladů a optimalizací jízdních řádů a dopravních toků;
g) nadále zajišťovat ochranu práv cestujících včetně ochrany údajů, a to také při multimodálních cestách;
h) omezit problémy související s informační asymetrií na trhu dopravy;
i) podporovat atraktivitu a rozvoj odvětví cestovního ruchu, které pomáhá vytvářet přibližně 10 % evropského HDP, a tvůrčích odvětví v městských, venkovských a nejvzdálenějších oblastech, například pomocí lepší integrace mobility a služeb cestovního ruchu, včetně dopravy do méně známých destinací;
4. poukazuje na to, že nepřetržitá a výkonná konektivita je nezbytným předpokladem pro rychlé, bezpečné a spolehlivé propojení ve všech druzích dopravy a pro další digitalizaci odvětví dopravy; vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností digitálního pokrytí v EU; domnívá se, že pro digitalizaci odvětví dopravy mají zásadní význam investice do širokopásmového připojení a spravedlivé přidělování spektra; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba mít vizi zahrnující několik odvětví, jako je elektronika, telekomunikace, doprava a cestovní ruch; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svému závazku a nejpozději do roku 2025 zajistily takovéto připojení pro hlavní dopravní cesty a uzly a aby zahájily opatření k dosažení plného pokrytí v celé EU;
5. zdůrazňuje, že je zapotřebí podněcovat a přitahovat veřejné a soukromé investice, které by zajistily náležité financování přechodu k digitálním procesům a podpořily rozvoj související infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby spolupráce a investice v oblasti digitalizace dopravy na evropské úrovni vedly k postupné konvergenci mezi jednotlivými oblastmi, a to i díky většímu počtu příležitostí k digitalizaci MSP pomocí stávajících finančních prostředků EU; je přesvědčen, že by bylo možné lépe a efektivněji koordinovat a využívat stávající finanční prostředky EU (mimo jiné v souvislosti s politikou soudržnosti), zejména Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který dosud nepřinesl adekvátní výsledky v podobě projektů opravdu inovativního charakteru;
6. poukazuje na to, že by v blízké budoucnosti mohla rapidně narůst autonomní doprava, a vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve vyjasnila pravidla bezpečnosti a odpovědnosti pro plně autonomní dopravu s cílem stanovit právní podmínky a zajistit tak její rychlé a účinné začlenění na trhu;
7. je pevně přesvědčen, že otevřená data, data velkého objemu a analýzy dat jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovými prvky pro plné využití výhod jednotného digitálního trhu a podporu inovací; vyjadřuje politování nad tím, že iniciativy směřující k usnadnění toku dat jsou stále roztříštěné; zdůrazňuje, že je nutná větší právní jistota, zvláště pokud jde o vlastnictví a odpovědnost, na základě plně respektovaného soukromí a ochrany údajů;
8. uznává přínos začínajících podniků a malých a středních podniků k procesu digitalizace a zdůrazňuje, že je důležité, aby jim byla poskytnuta odpovídající podpora a nástroje, a to v případě potřeby i finanční, aby se zajistilo využívání jejich inovací a podpořila se jejich integrace na trhu; podporuje například myšlenku dalšího rozvoje center pro digitální inovace v celé EU, kde by mohla vznikat nová odborná střediska a partnerství klastrů;
9. konstatuje, že s rostoucí digitalizací prodeje jízdenek a letenek se zvyšuje množství informací, které mají spotřebitelé na internetu okamžitě k dispozici, ale které jsou čím dál častěji dostupné v takové podobě, kdy je obtížné porovnat nabídky; domnívá se, že je proto třeba v případě prodeje, a především internetového prodeje, posílit záruky transparentnosti a neutrality, aby si spotřebitelé mohli vybírat na základě spolehlivých informací, které by se netýkaly pouze ceny, ale i dalších parametrů, mimo jiné kvality služeb a souvisejících nabídek; je přesvědčen, že tato transparentnost podpoří jak hospodářskou soutěž, tak rozvoj multimodální dopravy;
10. konstatuje, že digitální transformace v odvětví dopravy a cestovního ruchu, zejména rozvoj ekonomiky sdílení a ekonomiky založené na poptávce, značně přispívá ke změně chování cestujících a spotřebitelů, pokud jde o mobilitu a cestovní ruch, ale zvyšuje i potřebu přizpůsobení infrastruktury; vyzývá Komisi, aby posoudila účinky digitalizace ve službách v odvětví dopravy, mobility a cestovního ruchu, se zvláštním zaměřením na chování a volby uživatelů těchto služeb, a aby dále uvolnila potenciál této společenské změny;
11. připomíná, že digitalizace není jen technickou záležitostí, ale má širší sociální, pracovní a ekonomické důsledky, a vyzývá v této souvislosti Komisi, aby co nejdříve vypracovala podrobnou analýzu těchto důsledků; konstatuje, že s cílem využít plný potenciál digitalizace, mimo jiné při vytváření pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců, a s cílem zabránit obrovskému nedostatku pracovníků kvalifikovaných pro práci s IKT v Evropě v nadcházejících letech, je nutné zajistit rozsáhlé zvyšování kvalifikace zaměstnanců a investice do odborné přípravy na všech úrovních s cílem připravit se na integraci digitálních technologií; vyzývá členské státy, aby v tomto smyslu udělily prioritu příslušným opatřením a aby začlenily digitalizaci do svých vnitrostátních strategií pro odvětví dopravy.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
11.4.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
43 2 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Jakop Dalunde, Maria Grapini, Franck Proust, Matthijs van Miltenburg, Henna Virkkunen |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
John Stuart Agnew, Jiří Maštálka |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
43 |
+ |
|
ALDE |
Izaskun Bilbao Barandica, Dominique Riquet, Pavel Telička, Matthijs van Miltenburg |
|
ECR |
Jacqueline Foster, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle,, Kosma Złotowski, Peter van Dalen |
|
EFDD |
Daniela Aiuto |
|
GUE/NGL |
Merja Kyllönen, Jiří Maštálka |
|
PPE |
Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Salvatore Domenico Pogliese, Franck Proust, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp |
|
S&D |
Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Maria Grapini, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Jens Nilsson, Gabriele Preuß, David-Maria Sassoli, Claudia Țapardel, István Ujhelyi, Janusz Zemke |
|
Verts/ALE |
Michael Cramer, Jakop Dalunde, Keith Taylor |
|
2 |
- |
|
EFDD |
Peter Lundgren, John Stuart Agnew |
|
0 |
0 |
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (30.1.2017)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k digitalizaci evropského průmyslu
(2016/2271(INI))
Navrhovatel: Angel Dzhambazki
NÁVRHY
Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. připomíná, že přibližně 40 % pracovníků EU postrádá náležité digitální dovednosti, což má negativní dopad na jejich zapojení do společnosti a na jejich schopnost pracovat, přičemž konstatuje, že šest z deseti nejžádanějších požadavků v oblasti kompetencí se týká kompetencí technických nebo digitálních, a Unie proto trpí nedostatkem digitálních dovedností; bere na vědomí nedávná sdělení Komise s názvem „Digitalizace evropského průmyslu“ a „Nová agenda dovedností pro Evropu“, která představují první krok správným směrem ke zlepšení digitální gramotnosti a dovedností evropských občanů; zdůrazňuje nicméně, že je nutné přijmout doplňkové systémové iniciativy, které by měly poskytnout komplexní rámec pro zvýšení povědomí mezi evropskými občany o důležitosti takových dovedností a pro zařazení jejich využívání do každodenního života;
2. vyzývá Komisi, aby digitální dovednosti zařadila mezi hlavní body nadcházející revize rámce pro klíčové kompetence; vybízí členské státy, aby dále rozvíjely učební osnovy na základních, středních a vysokých školách a programy odborné přípravy tak, aby vyhovovaly poptávce na zvýšeně digitalizovaném pracovním trhu a rovněž potřebám digitálně zprostředkované demokracie a aby vybavovaly občany dovednostmi nezbytnými pro aktivní zapojení a interakci se státní správou; zdůrazňuje, že je nutná náležitá odborná příprava pro učitele, jež napomáhá modernizaci metodiky výuky a zlepšuje možnosti inovačního digitálního a distančního vzdělávání, což vede k větším možnostem studentů vyhovět požadavkům na nové digitální dovednosti na pracovním trhu;
3. upozorňuje na příležitost, kterou představuje vzdělávání pomocí digitalizace pro mladé Evropany, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání, a vyzývá k přijetí opatření, která postupně zlepší začlenění na sociální úrovni i na pracovním trhu;
4. zdůrazňuje, že je zapotřebí řešit neustále se zvětšující propast v oblasti přístupu k internetu a digitálních dovedností, a to cílenou podporou nezaměstnaných, dospělých s nízkou mírou gramotnosti a skupin osob, jež běžně čelí vzdělávacím překážkám v podobě „přerušovaného vzdělávání“ a „distančního vzdělávání“, např. příslušníků kočovných komunit;
5. domnívá se, že základní digitální dovednosti – vyučované jako součást učebních osnov na základních a středních školách – by měly zahrnovat znalost možností, které digitální dovednosti nabízejí, pokročilé využívání základních digitálních nástrojů, bezpečné užívání internetu a metodiku vyhledávání za účelem identifikace důvěryhodných zdrojů a podporovat zvyšování povědomí o právech online; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí zařadit mediální gramotnost do školních osnov a programů institucí poskytujících kulturní vzdělání, aby bylo občanům umožněno zaujímat kritický postoj k různým formám médií, a došlo tak ke zvýšení a posílení zdrojů a příležitostí, které nabízí „digitální gramotnost“; zdůrazňuje, že je třeba klást důraz na učení praxí;
6. zdůrazňuje, že je důležité začlenit agendu digitálních dovedností do programů celoživotního vzdělávání pro osoby v produktivním věku, a zejména pro seniory, kteří představují 18,9 % z celkového počtu obyvatel Evropské unie a jejichž podíl i nadále roste, což znamená, že senioři jako doplněk ke své dlouhodobé pracovní zkušenosti získají také významný potenciál v oblasti zaměstnanosti;
7. upozorňuje na to, že pokud jde o digitalizaci a digitální gramotnost a dovednosti, panují mezi členskými státy výrazné rozdíly, a považuje za nezbytné, aby bylo v této oblasti prosazováno větší sbližování; zdůrazňuje, že podpora výměny osvědčených postupů a dialogu může tuto mezeru překlenout; v této souvislosti vyzdvihuje potenciál Velké koalice pro digitální pracovní místa; opakuje, že tyto specifické iniciativy je nutné začlenit do širšího, ambicióznějšího rámce opatření v digitální oblasti;
8. zdůrazňuje, že zvláštní podpora „analogové“ mnohojazyčnosti v Evropě je prospěšná jak v oblasti digitalizace evropského průmyslu, tak v oblasti výuky komplexních digitálních dovedností; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí věnovat výrazně větší pozornost základnímu výzkumu statistického, inteligentního, výukového softwaru a softwaru pro strojový překlad;
9. vítá přístup zahrnující více zúčastněných stran, jenž je nedílně spjatý s modelem „centra pro digitální inovace“ navrženým Komisí; poznamenává, že úzká spolupráce mezi univerzitami a podniky může napomoci utvářet rozmanitější agendu a poskytovat příležitosti vzdělávání a odborné přípravy na pracovišti;
10. zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou jak hybateli, tak příjemci digitálních inovací; podotýká, že jelikož se často jedná o malé podniky a mikropodniky, potřebují tato odvětví cílenou podporu, aby mohla bezpečně, trvale a účinně pokročit v digitalizaci a rozvíjet svou činnost;
11. upozorňuje na skutečnost, že jak dokládá iniciativa Europeana, je digitalizace evropských děl významnou příležitostí ke zlepšení jejich dostupnosti, distribuce a podpory a že digitální inovace mohou dát impuls k revoluci ve vystavování kulturních statků a přístupu k nim; zdůrazňuje, že za účelem shromažďování údajů a rekonstrukce zničeného kulturního dědictví a statků je důležité prosazovat zejména využívání 3D technologií; vyzdvihuje, že je zapotřebí zaručit financování digitalizace, zachování a dostupnosti evropského kulturního dědictví on-line;
12. vyjadřuje politování nad skutečností, že historická a kulturní místa často nejsou snadno dostupná pro osoby se zdravotním postižením, a upozorňuje na příležitosti, jež představuje silnější digitální kulturní platforma, pokud jde o zlepšování angažovanosti i větší dostupnost kulturních zážitků, míst a artefaktů v celé Evropě nezávisle na zeměpisné poloze;
13. zdůrazňuje, že digitalizace by měla doplňovat, a nikoli nahrazovat fyzickou interakci s originály kulturních statků, jako jsou muzejní exponáty nebo knihy; trvá na tom, že veškeré obchodní dohody týkající se digitalizace kulturních statků by měly být formulovány takovým způsobem, aby nebyl ohrožen co možná nejširší přístup veřejnosti k těmto statkům;
14. doporučuje, aby byla všechna nová audiovizuální díla systematicky registrována s mezinárodním standardním identifikátorem, jako je např. mezinárodní standardní číslo audiovizuálního díla (ISAN) nebo identifikační rejstřík zábavního průmyslu (Entertainment Identifier Registry – EIDR), čímž se zlepší identifikace a nalezitelnost audiovizuálního obsahu na internetu a dosáhne se interoperability mezi filmovými databázemi a katalogy v Evropě;
15. zdůrazňuje význam propagace a podpory digitální produkce vysoce kvalitního kulturního, tvůrčího a vzdělávacího obsahu, jenž napomáhá posilovat know-how a konkurenceschopnost evropského průmyslu v těchto oblastech;
16. podporuje výzkum a vývoj pomocných technologií, jež by mohly být využívány k začleňování osob se zdravotním postižením a vést k novým průmyslovým výrobkům sloužícím v této oblasti.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
24.1.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
26 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Therese Comodini Cachia |
||||
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
25.4.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
59 1 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Cristian-Silviu Buşoi, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Ashley Fox, Adam Gierek, Rebecca Harms, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Carlos Zorrinho |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Pilar Ayuso, Amjad Bashir, Soledad Cabezón Ruiz, Isabella De Monte, Francesc Gambús, Constanze Krehl, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Gesine Meissner, Clare Moody, Michèle Rivasi, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Pavel Telička |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Georgi Pirinski |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
59 |
+ |
|
ALDE |
Gesine Meissner, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Pavel Telička, Lieve Wierinck |
|
ECR |
Amjad Bashir, Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Evžen Tošenovský |
|
EFDD |
David Borrelli, Dario Tamburrano |
|
GUE/NGL |
Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis |
|
EPP |
Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Cristian-Silviu Buşoi, Christian Ehler, Francesc Gambús, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Angelika Niebler, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Theodor Dumitru Stolojan, Vladimir Urutchev, Hermann Winkler, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera |
|
S&D |
José Blanco López, Isabella De Monte, Adam Gierek, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Constanze Krehl, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Clare Moody, Dan Nica, Georgi Pirinski, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Carlos Zorrinho |
|
Greens/EFA |
Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Michel Reimon, Claude Turmes |
|
1 |
- |
|
EFDD |
Roger Helmer |
|
1 |
0 |
|
ENF |
Jean-Luc Schaffhauser |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se