ZPRÁVA o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G

5.5.2017 - (2016/2305(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Michał Boni

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G

(2016/2305(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300),

–  s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „ Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, (COM(2016)0590), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014, pokud jde o podporu připojení k internetu v místních komunitách (COM(2016)0589), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (COM(2016)0591), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra[1],

–  s ohledem na přílohu ke sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvanému „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ (COM(2013)0685),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu[2],

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii (COM(2016)0043), který předložila Komise dne 2. února 2016,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo dne 28. června 2016 (EUCO 26/16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2013 nazvané „Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny“ (COM(2013)0654),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. října 2016 nazvané „Kosmická strategie pro Evropu“ (COM(2016)0705),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/35/EU ze dne 26. června 2013 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES[3],

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise s názvem „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0184/2017),

A.  vzhledem k tomu, že 5G bude klíčovým stavebním kamenem gigabitové společnosti a standardem budoucích mobilních komunikačních technologií a bude rovněž hnací silou inovací, která přinese zásadní hospodářské změny, povede k novým případům použití, vysoce kvalitním službám a produktům, novým zdrojům příjmů, modelům podnikání a příležitostem, a vzhledem k tomu, že se očekává, že podpoří konkurenceschopnost průmyslu a že by měla uspokojit spotřebitele;

B.  vzhledem k tomu, že vedoucí postavení Evropy v technologii 5G má zásadní význam pro hospodářský růst a udržení světové konkurenceschopnosti, což vyžaduje koordinaci a plánování na evropské úrovni, a vzhledem k tomu, že zůstat pozadu znamená ohrožení zaměstnanosti, inovací a znalostí;

C.  vzhledem k tomu, že 5G a příslušné aplikace přinesou nové obchodní modely, neboť poskytnou velmi rychlou konektivitu, která podpoří inovace ve všech odvětvích, zejména v dopravě, v energetice, ve finančních službách a ve zdravotnictví; vzhledem k tomu, že v této souvislosti si Evropa nemůže dovolit zůstat pozadu, neboť 5G se stane motorem budoucího růstu a inovací;

D.  vzhledem k tomu, že architektura sítí 5G bude podstatně odlišná od předchozích generací, neboť jejím záměrem bude uspokojit pracovní a funkční požadavky kladené na sítě s velmi vysokou kapacitou (VHC), zejména pokud jde o zpoždění, pokrytí a spolehlivost;

E.  vzhledem k tomu, že architektura 5G povede k většímu sbližování mobilních a pevných sítí; vzhledem k tomu, že rozšiřování pevných VHC sítí tak přispěje k potřebnému páteřnímu propojení husté bezdrátové sítě 5G co nejblíže koncovému uživateli;

F.  vzhledem k tomu, že budoucnost evropské společnosti a ekonomiky bude na infrastruktuře 5G značně záviset, neboť tato infrastruktura se nebude projevovat pouze stávajícími bezdrátovými přístupovými sítěmi, ale bude mít mnohem větší dopad a cílem jejího využití bude poskytovat vysoce kvalitní a rychlejší komunikační služby, které budou dostupné pro všechny a budou k dispozici vždy a všude;

G.  vzhledem k tomu, že digitalizace se velmi rychle rozvíjí a prosazuje se na celosvětové úrovni, což vyžaduje investice do kvalitních komunikačních sítí s univerzálním pokrytím; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je nutné, aby bylo včas k dispozici rádiové spektrum, které bude těmto nárokům vyhovovat;

H.  vzhledem k tomu, že mobilní a bezdrátová konektivita pro každého občana nabývá na důležitosti, neboť inovativní služby a aplikace jsou využívány „za pochodu“, a vzhledem k tomu, že digitální politika orientovaná na budoucnost musí tuto skutečnost zohledňovat;

I.  vzhledem k tomu, že sítě 5G se budou zavádět zejména prostřednictvím soukromých investic a že budou vyžadovat evropský kodex pro elektronické komunikace, aby vzniklo regulační prostředí, jež podpoří jistotu, hospodářskou soutěž a investice; vzhledem k tomu, že to bude vyžadovat racionalizaci administrativních požadavků, například požadavků na zavádění malých buněk pro důslednou a včasnou harmonizaci spektra a rozvoj sítě VHC, což je nyní navrženo v evropském kodexu pro elektronické komunikace;

J.  vzhledem k tomu, že veřejné iniciativy, jako je iniciativa Komise pro partnerství veřejného a soukromého sektoru z roku 2013, v jejímž rámci bylo z veřejných prostředků vyčleněno 700 milionů eur na zavedení technologie 5G v Evropě do roku 2020, musí být doplněny konkurenceschopným trhem s regulací přístupu, která bude splňovat budoucí nároky, a koordinací spektra, jež povzbudí inovace a nezbytné soukromé investice do infrastruktury;

K.  vzhledem k tomu, že síť 5G musí být zaváděna společně s dalšími projekty, jejichž cílem je posílit konektivitu na venkově a v nejodlehlejších oblastech Evropy, a nikoli na úkor těchto projektů;

L.  vzhledem k tomu, že je-li záměrem splnit všechny podmínky v požadované lhůtě, pak zavádění sítí 5G a budování gigabitové společnosti vyžaduje konkrétní harmonogram, perspektivní a technologicky neutrální přístup, který bude vycházet z poptávky a z hodnocení podle jednotlivých regionů a odvětví, a dále vyžaduje koordinaci členských států, spolupráci se všemi zúčastněnými stranami a patřičné investice, aby se gigabitová společnost stala realitou pro všechny občany EU;

I.  Vize 5G – podmínky pro generační výměnu

1.  vítá návrh Komise vypracovat akční plán pro 5G, který by měl EU postavit do čela celosvětového úsilí o zavedení standardizovaných sítí 5G v letech 2020 až 2025, jako součást širší strategie pro evropskou gigabitovou společnost, která bude technologicky konkurenceschopnější a inkluzivní; domnívá se, že je důležitá odpovídající koordinace mezi členskými státy, aby se při zavádění sítí 5G předešlo stejnému druhu zpožďování, jaké postihlo zavádění sítí 4G a které způsobilo, že v současnosti dosahuje míra pokrytí touto technologií 86 % a ve venkovských oblastech pouze 36 %;

2.  zdůrazňuje, že podle Komise má akční plán na zavedení sítě 5G po celé EU „potenciál vytvořit dva miliony pracovních míst“, což by mohlo podpořit evropské hospodářství a zabránit vysoké míře nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi;

3.  zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G je v současné chvíli jednou z nejpokročilejších iniciativ na světě týkajících se 5G a nových aplikací, které s ní souvisí; domnívá se, že přestože je vhodné podporovat součinnost v oblasti výzkumu a vývoje a průmyslového rozvoje, bylo by vzhledem k dopadu zavádění 5G na společnost správné, aby toto partnerství bylo rovněž přístupné zástupcům spotřebitelů a občanské společnosti.

4.  zdůrazňuje, že má-li být Evropa lídrem v rozvoji technologie 5G, je nezbytné, aby vypracovala ambiciózní harmonogram přidělování spektra v Unii orientovaný na budoucnost; v této souvislosti vítá opatření navrhovaná Komisí ve sdělení nazvaném „5G pro Evropu: akční plán“ a pokládá tato opatření za minimální požadavek pro úspěšné spuštění 5G v Unii;

5.  zdůrazňuje, že soukromé investice by měly být snazší díky politice orientované na infrastrukturu a regulačnímu prostředí, které by měly být přizpůsobeny tak, aby byly předvídatelné a jasné a usilovaly by o podporu hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, a že tyto investice by neměly být zpožďovány příliš ambiciózními veřejnými programy, které by bránily v zavádění technologií 5G;

6.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi akademickým prostředím, výzkumnými institucemi, soukromým sektorem a veřejným sektorem na výzkumu a vývoji v oblasti mobilních komunikací 5G; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G představuje v tomto ohledu pozitivní příklad, a vybízí Komisi, aby do tohoto procesu i nadále zapojovala všechny příslušné zúčastněné strany;

7.  je přesvědčen, že Evropa bude mít prospěch z dalšího přechodu na digitální ekonomiku z hlediska širšího pokrytí, konektivity a větší rychlosti a že digitální ekonomika bude do roku 2020 přispívat k celkovému růstu HDP ze 40 % a bude růst 13krát rychleji než celkový HDP;

8.  vítá a podporuje střednědobé cíle gigabitové společnosti, jimiž je zajistit všem evropským spotřebitelům síť s přenosovou rychlostí 100 Mb/s, kterou lze zvýšit až na 1 Gb/s, a poskytnout nejdůležitějším socioekonomickým subjektům, např. poskytovatelům veřejných služeb, silně digitalizovaným podnikům, hlavním dopravním uzlům, finančním institucím, nemocnicím, vzdělávacím a výzkumným institucím, sítě s rychlostí alespoň 1 Gb/s a v dlouhodobém horizontu s rychlostí 100 Gb/s; vyzývá k tomu, aby mezi priority patřilo zavedení optické páteřní infrastruktury, hospodářská soutěž podněcující investice a vysoce kvalitní zkušenosti koncových uživatelů; připomíná, že Unie pokulhává v plnění cílů v oblasti konektivity vytyčených v digitální agendě 2020 s tím, že ve venkovských a odlehlých oblastech je toto její pokulhávání obzvláště znepokojující;

9.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby z konektivity v rámci gigabitové společnosti měl prospěch co největší počet občanů EU, včetně těch, kteří žijí v odlehlých oblastech;

10.  důrazně podporuje úsilí, jež má do roku 2025 zajistit přístup k 5G síti v rámci intermodálních přeprav na základě sítí veřejné dopravy ve spojení s Nástrojem pro propojení Evropy a transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), a očekává, že bude následovat plný přístup v celé EU, a to v městských i venkovských oblastech a v hlavních turistických střediscích;

11.  konstatuje, že je nutné dále zlepšit pokrytí u čtvrté generace mobilních sítí / LTE, neboť Evropská unie v této oblasti zaostává za Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem, a že akční plán v oblasti 5G by měl být příležitostí poučit se z chyb učiněných při zavádění 4G;

12.  poukazuje na to, že rádiový přístup 5G bude muset být schopen fungovat ve velmi širokém rozsahu frekvencí: od méně než 1 GHz až po 100 GHz a včetně páteřní infrastruktury s maximálním potenciálem do 300 GHz; konstatuje, že na frekvencích 3–6 GHz a vyšších než 6 GHz by se v hustě osídlených oblastech mělo dosahovat extrémně vysokých rychlostí přenosu dat a mimořádné kapacity; uznává, že systémy 5G ve vysokofrekvenčních pásmech vyžadují velmi hustou síťovou infrastrukturu opírající se o přístup prostřednictvím malých buněk, takže bude třeba rozhodnout, jaká pásma spektra budou využívána, nebo poskytnout možnost sdíleného využívání;

13.  zdůrazňuje, že rychlost stahování sama o sobě nestačí ke splnění budoucích požadavků gigabitové společnosti na připojení, a že je proto nezbytné stanovit cíl infrastruktury se zaměřením na sítě VHC, které splňují nejvyšší standardy, pokud jde o rychlost odesílání a stahování dat, zpožďování a odolnost;

14.  zdůrazňuje, že je nutné mít k dispozici jednotnou evropskou strategii pro otázky spektra, včetně koordinovaných vnitrostátních plánů postupu a harmonogramů, máme-li řešit náročné úkoly spojené se sítěmi 5G, a zabývat se tedy mezilidskou komunikací, komunikací mezi přístroji (M2M) a komunikací v rámci internetu věcí na různých úrovních: na úrovni rychlosti připojení, mobility, zpožďování, všudypřítomnosti, pracovního cyklu, spolehlivosti, dostupnosti atd. a zajistit hladký přechod všech členských států k 5G;

15.  poukazuje na to, že zavedení bezdrátových sítí 5G vyžaduje páteřní síť VHC a flexibilní a efektivní využití všech dostupných nespojitých částí spektra, včetně pásma 700 MHz, pro značně odlišné alternativy zavádění sítě, kvůli nimž je třeba nalézt inovativní způsoby udělování licencí ke spektru a klást jasně důraz na harmonizaci dostupných pásem spektra v rámci regionů;

16.  uznává význam licenčních pásem spektra pro zajištění dlouhodobých investic do sítí a lepší kvality služeb díky stálému a spolehlivému přístupu ke spektru, zároveň však zdůrazňuje, že je potřebná lepší právní ochrana bezlicenčních pásem spektra a různé metody sdílení pásem spektra;

17.  poukazuje na to, že nedostatečná koordinace představuje významné riziko pro zavádění 5G, neboť dosažení kritického množství má zásadní význam pro získání investic, a tedy dosažení maximálních přínosů technologie 5G;

18.   poznamenává, že všechny subjekty působící v dotčeném odvětví by měly profitovat z předvídatelných podmínek, jež budou pro všechny stejné a budou podporovat konkurenci, že tyto subjekty by měly mít flexibilní možnost navrhnout své vlastní sítě, zvolit si svůj investiční model a kombinaci technologií, která by měla zajistit naprostou funkčnost z hlediska cílů týkajících se zavedení sítí 5G, jako jsou FTTH, kabelové a satelitní sítě, WIFI, WiGig, G.fast, 2G, Massive MIMO nebo jakékoli jiné rychle se rozvíjející technologie, pokud umožní připojení všech Evropanů na sítě VHC podle jejich skutečných potřeb; konstatuje, že spuštění sítě 5G bude vyžadovat mnohem více optických vláken v hustší bezdrátové síti;

19.  bere na vědomí sdělení Komise nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh“ a její „Akční plán 5G pro Evropu“, jež pro členské státy představují jedinečnou příležitost k tomu, aby svým kulturním a tvůrčím inovátorům, zejména MSP, umožnily ještě více konkurovat na světové scéně a předvést svůj podnikatelský a inovační talent;

II.  Možnost využívat výhod gigabitové společnosti

20.  domnívá se, že sítě 5G jsou více než jen další vývojová fáze širokopásmového připojení a že jakožto další generace všudypřítomné širokopásmové infrastruktury pro velmi rychlé připojení budou klíčovým prostředkem umožňujícím rozvoj budoucího digitálního světa, který podnítí transformační procesy ve všech odvětvích ekonomiky (ve veřejném sektoru, vzdělávání, poskytování integrovaného mediálního obsahu, zdravotní péči, výzkumu, energetice, veřejných službách, výrobě, dopravě, automobilovém průmyslu, audiovizuálním odvětví, virtuální realitě, internetových hrách atd.) a bude poskytovat pohotové, interaktivní, spolehlivé a vysoce individualizované služby, které by měly zlepšit život každého z nás;

21.  konstatuje, že roztříštěnost Evropy při zavádění 4G, která, jak ukázal Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), je stále patrná ve výrazných rozdílech mezi členskými státy, způsobila nedostatečnou konkurenceschopnost v digitální oblasti ve srovnání s USA, Čínou, Japonskem, Jižní Koreou a rozvíjejícími se ekonomikami; v tomto ohledu zdůrazňuje, že zatímco Evropa činí kroky kupředu, pokud jde o digitální rozvoj, tempo se zpomaluje, což představuje z dlouhodobého hlediska riziko pro nezbytné investice a atraktivitu evropského podnikatelského prostředí;

22.  připomíná, že těmi, kdo by měl mít největší prospěch ze zavedení 5G, by měli být koncoví uživatelé a že jakékoli rozhodnutí přijaté při zavádění technologií 5G by mělo být vždy zaměřeno na konečný cíl, kterým je poskytování cenově dostupných a spolehlivých služeb vysoké kvality;

23.  konstatuje, že investice veřejného a soukromého sektoru přinášejí multiplikační účinek celé ekonomice a že při plném zavedení 5G by měly být přímo a nepřímo vytvořeny až 2,3 milionu pracovních míst ve 28 členských státech;

24.  konstatuje, že zavedení technologie 5G v Evropě má přinést zisky nad rámec odvětví mobilní komunikace a tzv.„trickle-down efekt“(kdy se prosperita šíří od horních vrstev ke spodním), ve výši 141,8 miliardy EUR ročně do roku 2025;

25.  zdůrazňuje, že úspěch rychlého zavedení 5G v EU závisí na rozvoji nových obchodních modelů řídících se poptávkou; zdůrazňuje, že existuje mnoho iniciativ, které přispívají k vyjasnění požadavků pro 5G, což znesnadňuje zapojení vertikálních odvětví do tohoto procesu; zdůrazňuje proto, že vertikální odvětví se musí aktivně a účinně zapojit do procesu stanovení požadavků;

26.  zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž a stejné podmínky pro účastníky trhu jsou nezbytné pro zavádění gigabitové společnosti účastníky trhu; domnívá se, že v tomto ohledu by měla platit zásada „stejné služby, stejné riziko, stejná pravidla“;

27.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly spolu se všemi příslušnými zúčastněnými stranami zvážit opatření, která by motivovala k pokročilým hodnocením a testovacím prostředím s cílem urychlit inovace v rámci aplikací 5G;

28.  konstatuje, že gigabitová společnost by měla řešit problém digitální propasti a posílit využívání internetu; konstatuje, že je třeba soustavně investovat do zavádění stávajících i budoucích technologií, včetně družicových technologií, ve venkovských a vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že inteligentní kombinace soukromých a veřejných investic je nezbytná k řešení digitální propasti ve venkovských a vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že zkušenosti získané v minulosti by měly být využity k řešení rozdílů mezi členskými státy, regiony a obyvatelstvem hustě obydlených i odlehlých oblastí a podporovat vyvážený geografický rozvoj;

29.  poukazuje na skutečnost, že digitální propast existuje nejen mezi městy a venkovskými oblastmi, ale rovněž ve velké míře mezi členskými státy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité vytvořit konkurenceschopný legislativní rámec a iniciativy, které by podporovaly investice do infrastruktury, zvyšovaly rozmanitost aktérů a posilovaly evropskou koordinaci;

30.  poukazuje na to, že 5G bude sehrávat zásadně důležitou roli při uskutečňování vize propojené společnosti a zvýší možnosti žít, studovat a pracovat v Evropské unii, což je předpoklad pro to, aby lidé a společnosti měli plný užitek z digitální revoluce;

31.  domnívá se, že podpora rozšiřování malých buněk 5G v souladu s nařízením WiFi4EU přispěje ke zmenšení digitálních a technologických rozdílů a zvýší dostupnost služby 5G pro všechny občany;

32.  zdůrazňuje, že Evropa musí držet krok s technologickým vývojem a příležitostmi, které nabízejí účinnější technologie IKT, aby podpořila společensko-ekonomický rozvoj v regionech, které jsou v současnosti málo rozvinuté;

33.  zdůrazňuje, že hustá optická síť představuje nezbytnou páteřní infrastrukturu pro využití úplného servisního potenciálu technologického mobilního standardu 5G;

34.  vítá iniciativu WiFi4EU, jejímž účelem je podpora bezplatného a univerzálního přístupu k internetu v místních komunitách prostřednictvím systému financovaného EU, který budou realizovat členské státy; podotýká, že cílem iniciativy WiFi4EU je propagovat digitální začlenění napříč regiony tím, že finanční prostředky přidělí geograficky vyváženým způsobem a současně věnuje pozornost kvalitě, pokud jde o zkušenosti uživatelů služeb; konstatuje, že rychlosti připojení rostou a že s častějším využíváním připojení prostřednictvím několika bezdrátových zařízení bude muset i technologie WLAN odpovídat potřebám propojení koncových bodů; domnívá se, že je třeba politický rámec s konkrétními prioritami pro překonání překážek, s kterými se nemůže vypořádat pouze samotný trh;

35.  vyzývá Komisi, aby ve svém akčním plánu pro 5G věnovala zvláštní pozornost pokrytí ve vnitřních prostorách vzhledem k tomu, že velká část aplikací 5G se bude používat uvnitř domů a v kancelářích; připomíná špatné pokrytí budov vysokofrekvenčními sítěmi; doporučuje posouzení dalších technologií k zajištění dobrého pokrytí ve vnitřních prostorách, např. masivní MIMO, opakovače signálu pro vnitřní prostory a vysokorychlostní Wi-Fi aplikace WiGig;

36.  zdůrazňuje, že rozvoj technologie 5G je základním předpokladem pro přechod od infrastruktury sítě IKT směrem ke komplexní inteligentní propojitelnosti, jež se vztahuje na: inteligentní automobily, sítě, města i továrny a inteligentní veřejnou správu atd.; domnívá se, že vysokorychlostní širokopásmové připojení a inteligentní a účinné aspekty sítě, které umožňují téměř okamžité propojení mezi lidmi, vzájemné propojení přístrojů a připojení strojů, povedou k nové definici konceptu konektivity koncových uživatelů, která bude fungovat na základě různých paradigmat sítě, jako jsou vícecestné sítě (typu „mesh“), hybridní sítě, dynamické segmentování sítě a technologie softwarizace;

37.  zdůrazňuje, že důležitým požadavkem v rámci 5G je vysoká energetická výkonnost zaměřená na menší spotřebu síťové energie; zdůrazňuje, že tento prvek je zásadní pro snížení provozních nákladů, usnadnění síťové konektivity ve venkovských a odlehlých oblastech a zajištění přístupu k síti udržitelným způsobem, který účinně využívá zdroje;

38.  zdůrazňuje, že zavedení 5G vyžaduje značnou modernizaci pevných sítí a zahuštění mobilních sítí v souladu s cíli gigabitové společnosti, zejména v oblasti elektronického zdravotnictví;

39.  podtrhuje, že audiovizuální odvětví je jedním z klíčových hybatelů úspěchu technologie 5G v Evropě, neboť vytváří pracovní příležitosti a hospodářský růst, a že pokrok v tomto odvětví může mít výrazný a příznivý dopad na hodnotový řetězec audiovizuálních médií, včetně tvorby obsahu, inovací, distribuce a uživatelského prostředí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vzaly v potaz potřeby a zvláštnosti tohoto odvětví, zejména ty, jež souvisejí s vysíláním;

40.  konstatuje, že jakmile budou vozidla připojena k síti, stanou se automaticky bezpečnějšími (méně nehod), ekologičtějšími (méně emisí) a zvýší předvídatelnost modelů cestování; proto podporuje myšlenku zformulovat pro celou EU cíl, aby byla všechna vozidla dostupná na trhu EU uzpůsobená k připojení k síti 5G a aby jejich standardní součástí bylo vybavení ITS; rozhodně podporuje záměr zajistit možnost připojení sanitek a dalších zásahových vozidel (policejních, požárních) k základovým stanicím umožňujícím nepřetržitý přenos 5G v průběhu celého zásahu;

41.  poukazuje na přínosy spolehlivého a nepřetržitého pokrytí 5G pro silniční bezpečnost, neboť umožní v případě nákladních vozidel připojené a digitální prostředky kontroly, jako jsou inteligentní tachografy a e-dokumenty;

42.  domnívá se, že technologie 5G by měly umožnit poskytování nových, finančně dostupných a vysoce kvalitních služeb a připojení nových odvětví a v konečném důsledku přinést stále schopnějším digitálním uživatelům s rostoucími požadavky lepší zákaznické zkušenosti; zdůrazňuje, že 5G může nabídnout řešení významných společenských výzev díky své schopnosti značně snížit spotřebu energie u mobilních zařízení a díky svému potenciálu změnit odvětví, jako je zdravotnictví a doprava;

43.  vítá Širokopásmový fond pro propojení Evropy, fond pro širokopásmovou infrastrukturu otevřený účasti vnitrostátních podpůrných bank a orgánů a soukromých investorů, který bude znamenat další krok k tomu, aby byly investice do infrastruktury přivedeny do méně zalidněných, venkovských a odlehlých oblastí, které nemohou plně využívat služeb;

44.  domnívá se, že je zásadní, aby se digitální dovednosti rozvíjely a zdokonalovaly, a sice prostřednictvím značných investic do vzdělání – včetně odborné přípravy, podnikatelské a další profesní přípravy a rekvalifikace – a prostřednictvím komplexní účasti všech relevantních zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a měly by sledovat tři hlavní cíle: vychovat vysoce kvalifikovanou pracovní sílu schopnou zachovat a vytvořit pracovní místa v oblasti technologií, podpořit občany tak, že jim budou poskytnuty potřebné nástroje, které jim umožní získat kontrolu nad svou digitální existencí, a odstranit tak digitální negramotnost, která způsobuje digitální propast a vyloučení;

45.  domnívá se, že Unie by měla ve spolupráci s EIT Digital zavést a dát k dispozici osnovy pro rozvoj dovedností v rámci 5G, s důrazem na začínající podniky a malé a střední podniky, aby tak mohly využívat výhod zavedení technologie 5G;

46.  zdůrazňuje, že vývoj sítí 5G přispěje k rychlým technologickým změnám, které umožní plný rozvoj digitálního odvětví, inteligentních technologií, internetu věcí a pokrokových výrobních systémů;

47.  zdůrazňuje význam technologie 5G pro zajištění vedoucího postavení Evropy v poskytování špičkové výzkumné infrastruktury, která by z Evropy mohla učinit centrum vysoce kvalitního výzkumu;

III.  Politický přístup

48.  vítá záměr Komise posílit investiční plán pro Evropu v rámci nástrojů financování (EFSI, Nástroj pro propojení Evropy) vyčleněných na financování strategických cílů souvisejících s gigabitovým připojením do roku 2025;

49.  zdůrazňuje, že veškerá rozhodnutí týkající se jednotného digitálního trhu, včetně přidělování spektra, cílů v oblasti konektivity a zavedení 5G, musí být utvářena na základě budoucích potřeb a toho, jak se podle očekávání vyvine trh v příštích 10–15 letech; zdůrazňuje v tomto ohledu, že úspěšné zavedení 5G bude zásadně důležité pro ekonomickou konkurenceschopnost, které lze dosáhnout pouze skrze prozíravou koordinaci evropských právních předpisů a politik;

50.  zdůrazňuje, že politiky týkající se gigabitové společnosti a 5G by měly být přiměřené, měly by se často revidovat a měly by být v souladu se „zásadou inovací“, aby se součástí posouzení dopadu staly také potenciální účinky na inovace;

51.  vyzývá Komisi, aby zajistila, zachovala a rozvíjela dlouhodobé financování akčního plánu pro G5 a modernizaci sítě na patřičné úrovni v rámci příštího víceletého finančního rámce na 2020–2027, a zejména příštího rámce pro výzkum, technologický rozvoj a inovace; zdůrazňuje význam spolupráce mezi akademickým prostředím, výzkumnými institucemi, soukromým sektorem a veřejným sektorem na výzkumu a vývoji v oblasti mobilních komunikací 5G; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G představuje v tomto ohledu pozitivní příklad; připomíná, že podle odhadů Komise bude dosažení cílů pro propojení vyžadovat v příštím desetiletí investice ve výši 500 miliard EUR, že však Komise rovněž odhaduje, že budou chybět investice ve výši 155 miliard EUR; domnívá se tudíž, že dostatečné investice podnícené hospodářskou soutěží v případě zavádění digitální infrastruktury musí být nejvyšší prioritou vzhledem k tomu, že zavedení infrastruktury je základním předpokladem umožňujícím obyvatelům a podnikům, aby měli z rozvoje technologie 5G prospěch;

52.  naléhavě žádá všechny členské státy, aby urychleně provedly ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii[4]s cílem zajistit přiměřenou úroveň bezpečnosti, pokud jde o účinnost a udržitelnost tohoto plánu;

53.  domnívá se, že nejlepší cestou ke gigabitové společnosti je přístup zaměřený na hospodářskou soutěž, který bude použitelný i v budoucnu, technologicky neutrální a opírající se o širokou škálu investičních modelů, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo společné investice; konstatuje, že společné investice i další formy kolaborativních investic a dlouhodobých ujednání o komerčním přístupu do sítí s velmi vysokou kapacitou mohou pomoci ke sdílení zdrojů, k zavedení různých flexibilních rámců a ke snížení nákladů na zavádění;

54.  vyzývá členské státy, aby akční plán pro 5G beze zbytku zrealizovaly v regionech a městech, a to prostřednictvím soudržných a včasných kroků podporujících začlenění s cílem poskytnout podporu a pobídku meziodvětvové inovaci a podpořit celooborový rámec ekonomické spolupráce;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se ujaly vedení v prosazování mezioborové, vícejazyčné a přeshraniční interoperability 5G a v podpoře služeb, které respektují soukromí a jsou spolehlivé a bezpečné, jelikož průmysl i celá společnost jsou stále závislejší na digitální infrastruktuře pro své podnikání a služby, a aby ekonomické a geografické vnitrostátní aspekty považovaly za nedílnou součást společné strategie;

56.  vyzývá ke zvýšení úsilí v oblasti normalizace za účelem zajistit, aby Evropa dosáhla vedoucího postavení při vymezování technologických norem, které umožní zavádění sítí a služeb technologie 5G; je přesvědčen, že evropské normalizační organizace by v tomto procesu měly hrát zvláštní úlohu; podotýká, že každé odvětví by mělo vypracovat vlastní plán postupu pro provedení normalizace, při čemž by mělo vycházet z procesů, jež se v daném odvětví uplatňují, a mělo by mimořádně usilovat o společné normy, z nichž by se případně mohly stát normy celosvětové; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky k investicím do výzkumu a vývoje a do evropské normalizace;

57.  zdůrazňuje, že 5G má potenciál proměnit revolučním způsobem přístup k obsahu a jeho šíření a podstatně obohatit uživatelskou zkušenost a současně umožnit vývoj nových forem kulturního a tvůrčího obsahu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné přijmout účinná opatření pro boj proti pirátství a zaujmout komplexní přístup ke zlepšení prosazování práv duševního vlastnictví, aby bylo možné zajistit snadné cesty k legálnímu obsahu pro spotřebitele;

58.  rozhodně podporuje větší experimentování s technologiemi G5; podporuje rozvoj integrovaných řešení a testů, na něž naváže meziodvětvové testování rozsáhlých pilotních projektů, které budou reagovat na poptávku po službách v gigabitové společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatek nekoncesovaných kmitočtových pásem s cílem podnítit experimenty prováděné průmyslovým odvětvím; žádá Komisi, aby zvážila stanovení konkrétního a přitažlivého cíle jako rámec pro experimentování soukromého sektoru s technologiemi a produkty 5G;

59.  zdůrazňuje, že je nezbytné vzít v potaz pokyny Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP), které formálně uznala Světová zdravotnická organizace, aby se tak zabránilo nejednotnosti a roztříštěnosti a zajistily se soudržné podmínky pro zavádění bezdrátových sítí na evropském jednotném digitálním trhu;

60.  zdůrazňuje, že rozvoj gigabitové společnosti vyžaduje jasná společná pravidla pro EU, která budou prozíravá, budou podporovat hospodářskou soutěž, vést k investicím a inovaci a zachovávat finanční dostupnost i možnost volby pro spotřebitele; zdůrazňuje, že hospodářská soutěž opírající se o infrastrukturu potenciálně umožňuje účinnou regulaci a spravedlivou a dlouhodobou návratnost investic; vyzývá členské státy, aby zjednodušily administrativní postupy pro přístup k fyzické infrastruktuře;

61.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit prostředí příznivé pro inovace digitálních služeb, zejména v oblasti velkého objemu dat a internetu věcí, které rozšíří výběr spotřebitelů a zároveň zvýší důvěru a podporu zavádění digitálních služeb prostřednictvím účinných a zjednodušených pravidel, a zaměřit se přitom na potřeby uživatelů a charakteristiku služeb, a to bez ohledu na typ poskytovatele;

62.  podtrhuje, že vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení je třeba podrobovat přezkumu a v případě potřeby pečlivě revidovat, zaměřit je na všechny oblasti 5G a že tyto plány musí i nadále uplatňovat přístup založený na různých technologiích a hospodářské soutěži, podporovat regulační jistotu a maximálně rozšířit inovace a pokrytí a zahrnout do svých cílů překlenutí digitální propasti;

63.  vyzývá Komisi, aby posoudila vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení s cílem najít nedostatky a vypracovat doporučení pro jednotlivé země ohledně dalších kroků;

64.  vítá iniciativu Komise zřídit participativní širokopásmovou platformu, která zajistí intenzivní zapojení veřejných a soukromých subjektů a místních a regionálních orgánů;

65.  zdůrazňuje, že zajištění přístupu k internetu a vysokorychlostního, spolehlivého internetového připojení s malým zpožďováním a kolísáním je zásadním faktorem digitalizace procesů a hodnotového řetězce v odvětví cestovního ruchu, jakož i rozvoje a zavádění dopravních technologií, jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS), říční informační služby (RIS) a evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS);

66.  připomíná, že pro malé a střední podniky by byl konkurenční přístup k technologiím 5G značně přínosný; vyzývá Komisi, aby své akční plány podrobně rozpracovala tak, aby malým a středním podnikům usnadnila účast na experimentování s technologiemi 5G a aby zajistila přístup malých a středních podniků k participativní širokopásmové platformě pro 5G;

67.  podporuje iniciativy na úrovni EU k zajištění větší koordinace spektra mezi členskými státy a dlouhodobou platnost licencí, což posílí stabilitu a jistotu z hlediska investování; poznamenává, že o těchto otázkách by se mělo rozhodovat současně ve všech členských státech, aby byly přijaty závazné pokyny týkající se určitých podmínek přidělování, jako jsou lhůty pro přidělování a sdílení spektra i společně organizované aukce s cílem podporovat transevropské sítě; zdůrazňuje, že konkurenční povaha trhů mobilních komunikačních sítí v Evropské unii je při generačním přechodu ke G5 zásadní;

68.  vyzývá EU, aby své kroky koordinovala ve spolupráci s Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), a zajistila tak soudržnost své politiky; zdůrazňuje, že požadavky na evropskou harmonizaci spektra pro technologie 5G po roce 2020 by měly být dokončeny před Světovou radiokomunikační konferencí v roce 2019 a že je třeba řádně chránit stávající služby, na nichž dnes závisíme, a to v souladu s rozhodnutími přijatými na zmíněné Světové radiokomunikační konferenci;

69.  zdůrazňuje, že definice sítí s velmi vysokou kapacitou (VHC) stanovená v Evropském kodexu pro elektronickou komunikaci by měla být v souladu se zásadou technologické neutrality, pokud tyto technologie splňují požadavky na kvalitu síťových služeb, které budou průmyslové i spotřebitelské aplikace v budoucnu potřebovat;

70.  žádá Komisi, aby zavedla roční hodnocení pokroku, vypracovala doporučení k akčnímu plánu pro 5G a informovala Parlament o výsledcích;

°

°  °

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

• [1]  Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7.
• [2]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.
• [3]  Úř. věst. L 179, 29.6.2013, s. 1.
• [4]  Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Myšlenka rozvoje gigabitové společnosti vychází z možností, které se nabízejí se zaváděním technologií 5G. Technologie 5G umožňují vytváření nových kvalitních sítí, sítí s velmi vysokou kapacitou, a otevírají tak novou etapu vývoje digitálního světa. Infrastruktura, která nabízí nové druhy konektivity, se tak stává nástrojem poskytujícím nové možnosti.

Vývoj infrastruktury sítí 5G však závisí na několika podmínkách. Regulační prostředí příznivé pro investice by mělo zajistit právní jistotu, transparentnost, rovné podmínky a zjednodušení pravidel, což má pro elektronickou komunikaci v současné době i v budoucnosti klíčový význam. Hospodářské soutěže založené na infrastruktuře by se měli účastnit všichni potenciální partneři soutěžící o investice v rámci flexibilních a z podnikatelského hlediska efektivních modelů společných investic. V zájmu zajištění jednotného rozhodování a soudržnosti zaváděných řešení by mělo být harmonizováno přidělování spektra. Dále by měly být v rámci celé EU vyvinuty snahy o dlouhodobou správu přístupu k frekvenci 700 MHz a k frekvencím v rozmezí 1 GHz až 100 GHz. Členské státy by měly být připraveny pracovat na normalizaci a interoperabilitě na základě rámce, jenž by byl společný pro celou EU. A konečně by řada průmyslových odvětví měla být ochotna vypracovat vlastní plány postupu, aby se přizpůsobila technickým požadavkům konektivity a komunikací zabezpečených technologiemi 5G. Potenciál technologií 5G lze plně zužitkovat pouze tehdy, budou-li navázána úzká partnerství s „vertikálními“ odvětvími. Je nezbytně nutné, abychom se naučili systematičtějším postupům v rámci průmyslových procesů.

Rozvoj technologií 5G ovlivňují některé klíčové faktory, jako je porozumění charakteru ekonomického přínosu a konkrétním výhodám, jež lze ze zavádění 5G vytěžit. K takovým výhodám patří rozvoj internetu věcí, autonomní vozidla, růst v oblasti elektronického zdravotnictví a telemedicíny (což by naopak vedlo ke skutečné změně paradigmatu ve zdravotní péči), zcela nové způsoby výuky a učení využívající ve vzdělávání nástroje virtuální reality, nové druhy zábavy, potenciálně přínosný rozvoj inteligentních měst a nové digitální možnosti využívané v zemědělství. Zavedení technologií 5G otevře cestu novým produktům a službám, které budou uživatelsky vstřícnější a přizpůsobené potřebám lidí, a přispějí tak ke spokojenosti spotřebitelů. Růst je hnací silou poptávky. Díky této poptávce budou investice do technologií 5G dlouhodobě výnosnější a zaručí patřičnou úroveň návratnosti investic.

Je zřejmé, že nové možnosti vznikající díky infrastruktuře, inkluzivita této infrastruktury a poptávka po infrastruktuře založené na 5G změní postoje ve společnosti, ovšem současně budou vyžadovat i nové dovednosti. Je tedy rovněž nutné vzít v potaz vzdělávací aspekt vyplývající ze zavádění technologií 5G.

.

Technologie 5G nabízejí Evropě jedinečnou možnost zásadně změnit charakter telekomunikací. Nyní se nacházíme na křižovatce pozoruhodných změn. Očekávám, že průmysl EU jako celek uvede nyní do pohybu ambiciózní rozvoj technologií 5G a realizaci plánu jejich zavádění.

Komise navrhla dobře zpracovaný program, harmonogram a konkrétní opatření. V blízké budoucnosti má být schválen evropský kodex pro elektronické komunikace. Rozhodující však je, aby všechny zainteresované strany v tomto procesu spolupracovaly. Členské státy musí být ochotny zapojit se do jasného, společného a harmonizovaného rozhodování. Investice a rozvoj technologií a řešení, zejména využití vláken v sítích 5G, nelze zahájit bez nových vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení. Pokud EU nebude aktivně a vytrvale naléhat při diskusích na Světové radiokomunikační konferenci, bude obtížné dosáhnout uspokojivých rozhodnutí, pokud jde o dostupnost frekvencí v gigahertzovém pásmu. Nebudou-li Komise, členské státy, zástupci podniků a sdružení BEREC vzájemně spolupracovat, připravíme se o příležitost harmonizovat proces přidělování spektra. Nedojde-li ke vzájemné spolupráci mezi orgány EU, vládami a místními a regionálními orgány, pak nebude možné investovat do infrastruktury podporující začlenění, která by umožnila všem občanům plný přístup k sítím 5G s velmi vysokou kapacitou, a to i obyvatelům odlehlých a venkovských oblastí. S novým víceletým finančním rámcem nebude lehké dosáhnout žádného z uvedených cílů bez náležitého zapojení veřejnosti a bez finanční účasti jednotlivých států a EU na realizaci akčního plánu pro 5G v blízké budoucnosti a období po roce 2020.

Je nezbytné analyzovat a náležitě nastavit všechny podmínky, kterých je zapotřebí pro plné zavedení technologií 5G do roku 2025.

V zájmu dosažení cílů spjatých s technologiemi 5G je stejně tak důležitá koordinace kroků všech zúčastněných stran. Je zřejmé, že úspěšné provedení všech opatření a kroků uvedených v akčním plánu pro 5G by evropské ekonomice a evropským občanům přineslo řadu výhod.

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (23.3.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G
(2016/2305(INI))

Navrhovatel: Antonio López-Istúriz White

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

  zdůrazňuje, že tato iniciativa je součástí tří strategických cílů v oblasti konektivity, u nichž Komise stanovila, že mají být splněny do roku 2025, a že vytvoření vhodného prostředí pro rozvoj silné evropské gigabitové společnosti, v níž budou včas spuštěny technologie 5G a členské státy budou plnit povinnost univerzální služby, představuje tu nejinkluzivnější a nejúčinnější cestu směrem k vytvoření jednotného digitálního trhu, jelikož vysokorychlostní širokopásmové připojení může omezit digitální propast a podpořit univerzální růst zejména ve venkovských oblastech tím, že jim bude poskytovat nástroje k účasti ve věku internetu věcí stejným tempem jako v městských oblastech – internet věcí poskytne miliony senzorů a všechny typy přístrojů s lepší konektivitou a energetickou účinností;

  připomíná, že digitální propast, kterou představuje rozdíl v konektivitě mezi venkovskými a městskými oblastmi, mezi velkými a malými podniky, mezi lidmi z různých socioekonomických prostředí a mezi generacemi, je třeba zacelit;

3.  zejména zdůrazňuje, že si Evropská unie nemůže dovolit nechat ujít příležitost k připojení venkovských oblastí, které jsou podle indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) Evropské komise výrazně pozadu – širokopásmové připojení je dostupné 71 % evropských domácností, ale pouze 28 % domácností ve venkovských oblastech a mobilní širokopásmové připojení (síť 4G a další) je dostupné 86 % evropských domácností ale pouze 36 % domácností ve venkovských oblastech;

4.  zdůrazňuje, že k tomu, aby tato technologie měla plnohodnotný dopad na naše hospodářství a nebyly promarňovány příležitosti, je třeba přidat čtvrtý cíl: zacelit digitální propast a zabránit otevírání propastí nových – za tímto účelem by měly členské státy a Komise hledat možnosti financování na podporu toho, aby hlavní socioekonomičtí aktéři (školy, univerzity, státní správa) měli k dispozici připojení poskytující rychlost stahování (download) alespoň 100 Mb/s a vysokou rychlost odesílání (upload) s krátkou prodlevou a nepřerušovaným pokrytím;

5.  vítá záměr Komise spolupracovat s členskými státy a dotčeným odvětvím na dobrovolném zavedení společného harmonogramu pro brzké zavedení sítí 5G do konce roku 2018 následované spuštěním plně komerčních služeb 5G v Evropě do konce roku 2020;

  lituje situace, která vznikla v důsledku pomalé reakce EU na 4G ve srovnání s ostatními světovými regiony, které získaly vedení a nyní těží ze všech souvisejících výhod;

7.  zdůrazňuje, že je velmi důležité účinně reagovat v počátečních fázích sítě 5G, aby se podpořila konkurenceschopnost evropských společností, zejména malých a středních podniků, vzhledem k tomu, že potenciální přínosy toho, že by se evropský průmysl stal při přípravě této technologie vedoucí hnací silou, jsou velmi významné;

8.  domnívá se, že k tomu, aby se tak stalo, je zapotřebí komplexní evropská strategie a politiky a pravidla, které budou otevřené navenek, orientované na budoucnost, investice a inovace a budou uplatňovat tržní přístup, který zaručí vhodné investiční prostředí na podporu hospodářské soutěže, spolu s daňovými politikami, které podpoří zavádění technologie 5G a zároveň budou uznávat, že hospodářská soutěž je hlavní hnací silou investic, které následně povzbudí inovaci a nové služby a v konečném důsledku povedou k vytvoření modernizované evropské infrastruktury, která bude přínosná pro spotřebitele, a že delší doba platnosti licencí na spektra bude kritická k zajištění potřebných investic do nové infrastruktury, které jsou pro podporu sítí 5G nezbytné;

9.  konstatuje, že budování infrastruktury pro připojení znamená potenciálně vysoké náklady, včetně správy, plánování, povolení a případně nabývání nemovitostí, a to zejména pro místní poskytovatele a malé a střední podniky, a uznává návrh Komise WiFi4EU, který by místním orgánům, jež o to mají zájem, nabídl možnost financování nabídky bezplatného bezdrátového připojení jak uvnitř, tak v okolí veřejných budov, zdravotních středisek, parků a veřejných ploch; domnívá se, že v členských státech musí dojít k harmonizaci technologie 5G a digitálních politik s územním plánováním, a to jak na vnitrostátní, tak na místní úrovni, aby se zajistilo rychlé a levné zavádění sítí využívajících malé vysílače;

10.  zdůrazňuje význam družicové komunikace při poskytování všudypřítomného a univerzálního přístupu k technologii 5G – zejména v odlehlých oblastech –, který bude doplněn evropskou pozemní sítí optických vláken;

11.  vítá Širokopásmový fond pro propojení Evropy, fond pro širokopásmovou infrastrukturu otevřený účasti vnitrostátních podpůrných bank a orgánů a soukromých investorů, který bude znamenat další krok k tomu, aby byly investice do infrastruktury přivedeny do zaostalých, méně zalidněných, venkovských a odlehlých oblastí;

12.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout toho, aby členské státy zaujaly k rozvoji technologie 5G soudržný evropský přístup, a aby byl přijat přístup zahrnující více zúčastněných stran, protože vytvoření životaschopného vnitřního trhu pro výrobky a služby založené na standardu 5G vyžaduje rozsáhlou koordinaci;

13.  zdůrazňuje, že včasné přijetí evropského kodexu pro elektronické komunikace je velmi důležité pro zajištění právní jistoty a předvídatelnosti pro poskytovatele telekomunikačních služeb; zdůrazňuje, že evropský kodex pro elektronické komunikace by měl posílit hospodářskou soutěž (v oblasti infrastruktury);

14.  vyzývá Komisi, aby posoudila vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení s cílem najít nedostatky a vypracovat doporučení pro jednotlivé země ohledně dalších kroků;

15.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila ambiciózní a soudržnou strategii pro financování technologie 5G, která plně využije potenciál a součinnost stávajících programů, jako jsou Horizont 2020, EFSI a Nástroj pro propojení Evropy, bude povzbuzovat soukromé investice, včetně specifického rizikového kapitálu a konsorcií, a využívat další zdroje, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru v odvětví IKT, např. PPP 5G, na podporu projektů v oblasti konektivity a technologického výzkumu, které by mohly pomoci překlenout digitální propast a zachovat a rozvíjet financování akčního plánu pro 5G v příštím víceletém finančním rámci na období 2020–2027;

16.  v této souvislosti operátory vyzývá, aby více investovali do infrastruktury s cílem zlepšit konektivitu, zejména v méně rozvinutých venkovských oblastech, a aby rozšířili pokrytí 5G s tím, že Komise odhaduje, že k zavedení této technologie a dosažení cílů v oblasti konektivity jsou zapotřebí investice ve výši 500 miliard EUR a že 155 miliard EUR bude pravděpodobně chybět;

  dále zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy uplatňovaly pravidla dohodnutá na úrovni EU pro přidělování nového spektra v rámci pásma 700 MHz pro bezdrátové širokopásmové připojení a že je třeba mít politiku spektra koordinovanou na úrovni EU, přidělovat licence s dostatečně dlouhou platností, které by investorům umožnily předvídat návratnost investic a současně vytvořit pružný systém licencování, který bude podporovat sdílené využívání spektra v příslušných vyšších frekvencích a rozvoj budoucích aplikací;

18.  zdůrazňuje, že dohoda o harmonizaci celého souboru kmitočtových pásem pod a nad 6 GHz je strategicky důležitá pro zavedení technologie 5G a je třeba jí dosáhnout do konce roku 2017, aby bylo možné poskytnout dočasná kmitočtová pásma pro 5G před Světovou konferencí o radiokomunikacích (WRC-19), která se bude konat v roce 2019;

19.  zdůrazňuje, že zatímco nižší kmitočtová pásma – jako 700 MHz – mohou pokrýt větší oblasti jedním vysílačem, díky čemuž je možné dosáhnout většího rozšíření ve venkovských oblastech, tato pásma sama o sobě neumožňují širokopásmové aplikace, a podporuje proto koordinovaný přístup Komise pro přerozdělení rádiových pásem v rámci UKV (300 MHz až 3 GHz) i pásem mimo tento rozsah;

  zdůrazňuje, že zavedení otevřených a interoperabilních norem pro sítě 5G a pro zařízení internetu věcí založená na technologii 5G je kritické pro zajištění rychlého přijetí internetu věcí, a vyzývá všechny příslušné zúčastněné strany, jak veřejné, tak soukromé, jako jsou výrobci, operátoři, regulační orgány a vědecká komunita, aby se ubíraly tímto směrem, tak aby normy pro budoucí sítě 5G byly široce uznávány a používány v průmyslu;

21.  domnívá se, že by měl být podporován systém „zdola nahoru“ a každý sektor by měl vypracovat svůj vlastní plán pro standardizaci, který bude vycházet z procesů, které se v daném odvětví uplatňují, ve snaze dosáhnout společných norem, které by mohly mít potenciál stát se normami celosvětovými;

22.  připomíná, že je třeba dále zvyšovat veřejné povědomí o výhodách využívání internetu pro občany i podniky, protože rozšiřuje hospodářské a společenské příležitosti a je nástrojem, který může podpořit začlenění a vytvářet více příležitostí pro méně rozvinuté oblasti; dále připomíná, že v mnoha odvětvích budou mít obchodní modely prospěch z transformací spojených s technologií 5G, která zvýší účinnost a zároveň umožní vytvoření nových, vysoce kvalitních služeb, propojí nová odvětví, podpoří spolupráci a budování partnerství mezi telekomunikačními operátory a vertikálními odvětvími a v konečném důsledku zlepší spotřebitelské zkušenosti stále sofistikovanějších a náročnějších uživatelů;

23.  zdůrazňuje stále nepředstavitelné možnosti cloudových technologií, dat velkého objemu a internetu věcí, které jsou hnací silou růstu a tvorby pracovních míst a přispívají ke zlepšování kvality života každého občana – za předpokladu, že bude všude k dispozici spolehlivé připojení;

  je si vědom toho, že sítě 4G mají příliš nízkou kapacitu, pokud jde o konektivitu, která v nejbližších letech zaplaví milióny zařízení (například stroje, roboty, drony, automobily, nositelnou elektroniku, přístroje a senzory), a je rovněž znepokojen tím, že bez moderních digitálních sítí a infrastruktury poskytující vysoce kvalitní a rychlou fixní i mobilní konektivitu je EU v nebezpečí, že začne zaostávat za ostatními regiony, pokud jde o přilákání investic a zachovávání znalostí, což bude mít za následek ztrátu konkurenční výhody, a vyzývá k urychlení rozvoje digitálních sítí a infrastruktury zejména ve venkovských oblastech;

25.  domnívá se, že rozvoj digitálních dovedností je nezbytný, aby se zabránilo vyloučení a ukončila se digitální negramotnost i zvětšování digitálních propastí, a že by k tomuto rozvoji mělo docházet prostřednictvím jak formálního, tak neformálního vzdělávání, tj. na jedné straně by měly být ve spolupráci s Evropským inovačním a technologickým institutem vytvořeny osnovy zohledňující osvědčené postupy členských států a na druhé straně by tuto iniciativu měla doplnit podpora občanské společnosti, která by kladla důraz na to, že je důležité poskytovat přístup k technologii pro vzdělávací účely;

26.  zdůrazňuje, že je důležité, aby podniky byly zapojeny do přechodu ke gigabitové společnosti; s cílem podnítit investice do účinnější sítě podporuje zaměření na hospodářskou soutěž založenou na infrastruktuře a dále zdůrazňuje úlohu vnitrostátních regulačních orgánů při dozoru během zaváděcí a počáteční komerční fáze,

27.  trvá nejen na naléhavě nutném urychlení investic do výzkumu a inovací v oblasti technologie 5G, ale i na rozvoji účinnějších způsobů, jak rychle přenášet výsledky výzkumu a inovace na trh;

28.  znovu vyjadřuje své přesvědčení, že je naléhavě třeba přistoupit k evropské standardizaci, která by předešla fragmentaci technologií 5G, aby nedošlo k narušení interoperability, a zdůrazňuje, že by si Evropa měla zachovat klíčovou úlohu v mezinárodním systému a že by evropské normy, které byly vyvinuty za aktivního zapojení všech zúčastněných stran, měly být podporovány na mezinárodní úrovni; dále připomíná, že je třeba do konce roku 2019 zajistit dostupnost úvodních globálních norem pro 5G, což umožní včasné komerční spuštění sítě 5G;

29.  připomíná, že je třeba nadále zvyšovat veřejné povědomí o výhodách využívání internetu pro občany i podniky, protože rozšiřuje hospodářské a společenské příležitosti a je nástrojem, který může podpořit začlenění a vytvářet více příležitostí pro méně rozvinuté oblasti Unie;

30.  zdůrazňuje, že podle Komise má akční plán na zavedení sítě 5G po celé EU „potenciál vytvořit dva miliony pracovních míst“, což by mohlo podpořit evropské hospodářství a zabránit vysoké míře nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi;

31.  zasazuje se o to, aby se k měření dopadu technologie nepoužívaly pouze hospodářské ukazatele, ale aby byly k získání ucelenějšího obrazu doplněny ukazateli socioekonomickými;

32.  konstatuje, že je třeba do této věci výrazně zapojit všechny zúčastněné strany, od orgánů a institucí EU po členské státy a evropské regiony, od soukromého sektoru a průmyslu po občanskou společnost, a to zejména s ohledem na zvláštní potřeby aktérů občanské společnosti, pokud jde o jejich finanční situaci a personální obsazení, s cílem dosáhnout společné a sdílené vize založené na myšlence, že digitální technologie a komunikace mají potenciál vytvořit lepší život pro všechny;

33.  doporučuje, aby Komise vypracovala výroční hodnocení dosaženého pokroku a doporučení ohledně akčního plánu pro 5G a aby informovala Parlament o výsledcích;

34.  znovu vyjadřuje své přesvědčení, že silnějšího a dynamického vnitřního trhu lze dosáhnout pouze prostřednictvím solidního a udržitelného růstu a vyšší zaměstnanosti a že dokončení prosperujícího jednotného digitálního trhu je tou nejrychlejší cestou k dosažení růstu a tvorbě nových, kvalitních pracovních míst.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	21.3.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Nicola Danti, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Morten Løkkegaard, Marlene Mizzi, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Jan Philipp Albrecht, Pascal Arimont, David Coburn, Edward Czesak, Arndt Kohn, Julia Reda, Ulrike Trebesius, Sabine Verheyen

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32	+
ALDE	Dita Charanzová, Morten Løkkegaard, Jasenko Selimovic
ECR	Edward Czesak, Vicky Ford, Ulrike Trebesius, Anneleen Van Bossuyt
EFDD	Marco Zullo
ENF	Marcus Pretzell
PPE	Pascal Arimont, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Ildikó Gáll-Pelcz, Antonio López-Istúriz White, Jiří Pospíšil, Andreas Schwab, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Sabine Verheyen, Ivan Štefanec, Mihai Ţurcanu
S&D	Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Arndt Kohn, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler

2	-
EFDD	David Coburn, Robert Jarosław Iwaszkiewicz
ENF	Mylène Troszczynski

2	0
VERTS/ALE	Jan Philipp Albrecht, Julia Reda

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (12.4.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G
(2016/2305(INI))

Navrhovatel: Kosma Złotowski

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“, jehož cílem je podpořit evropskou digitální ekonomiku a konkurenceschopnost s ohledem na jednotný digitální trh;

2.  trvá na tom, že ve stávajícím kontextu mezinárodní soutěže v oblasti technologií má dosažení dynamické evropské gigabitové společnosti zásadní význam pro to, aby si EU zachovala konkurenceschopnost a prosperitu a aby mohl být uvolněn potenciál pro inovace a přeměny v odvětví dopravy;

3.  poukazuje na to, že má-li evropské odvětví dopravy zůstat konkurenceschopné, bude se muset rychle přizpůsobit novým výzvám, které přináší globalizace, změnit vzorce mobility, přejít na digitalizaci a zvýšit očekávání spotřebitelů; souhlasí s tím, že zavedení 5G sítí je nezbytnou podmínkou pro rozvoj stávajících, nových a inovativních obchodních modelů a vytváření hospodářských a společenských příležitostí a současně pro podporu začlenění a vytváření příležitostí pro méně rozvinuté oblasti EU v odvětví dopravy a cestovního ruchu; v této souvislosti připomíná, že je třeba dále zvyšovat veřejné povědomí o výhodách využívání internetu pro cestující;

4.  podtrhuje, že zásadním předpokladem procesu digitalizace dopravních služeb a služeb v oblasti cestovního ruchu, zavedení integrovaného systému prodeje jízdenek a širokého využití inovativních způsobů přepravy osob a zboží, jako jsou stále propojenější a autonomnější vozidla a drony, je efektivní využití potenciálu dokonale propojených internetových sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně přeshraničních sítí; konstatuje, že sítě 5G by mohly přispět i k rozvoji nových modelů zábavy, a učinit tak nabídku v oblasti cestovního ruchu v EU rozmanitější a atraktivnější; konstatuje, že 5G umožní rozvoj nových vysoce kvalitních služeb a přinese digitálním uživatelům, např. těm, kteří v souvislosti s dopravními službami a službami v oblasti cestovního ruchu používají on-line platformy, lepší zážitek z cestování;

5.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU zaostává za Severní Amerikou a částmi asijsko-tichomořského regionu, pokud jde o zavedení sítě 5G; dále vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle aktuálně dostupných údajů žádný z 28 členských států nedosáhl cíle digitální agendy v podobě 100% pokrytí rychlým a ultrarychlým připojením; poukazuje na to, že průměrné pokrytí připojením nové generace v současné době dosahuje v některých členských státech méně než 25 %;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že stávající generace 4G stále neodpovídá očekávaným výsledkům, pokud jde o její zavedení, zejména ve venkovských oblastech; konstatuje, že akční plán Komise pro zavedení infrastruktury 5G by měl poskytnout nástroje umožňující vyhnout se chybám z minulosti;

7.  zastává názor, že informační a komunikační technologie (IKT) a tempo, jakým se rozvíjejí, mají obrovský dopad nejen na hospodářství, ale i na společnost jako celek; domnívá se, že IKT a digitální technologie skýtají značný potenciál, neboť mohou zlepšit přístup lidí k veřejným službám, například k dopravě; považuje však za důležité neopomíjet obrovské a nevyhnutelné výzvy, které pokrok v těchto oblastech staví před společnost jako celek, zejména pokud jde o organizaci práce, pracovní právo a bezpečnost občanů;

8.  vyzývá členské státy, aby akční plán pro 5G považovaly za vodítko pro zavedení Kodexu pro elektronickou komunikaci, zejména pokud jde o spolupráci při správě spektra a další investice do síťové infrastruktury; zdůrazňuje, že významného pokroku v budování evropské gigabitové společnosti lze dosáhnout pouze dostatečně vysokou mírou investic do síťové infrastruktury ve všech členských státech s cílem zajistit pevnou, bezpečnou a spolehlivou digitální infrastrukturu pro všechny způsoby dopravy, bez ohledu na velikost a místo; pochybuje, zda modely financování založené výhradně nebo především na investičních fondech budou postačovat k modernizaci infrastruktury, bude-li zapotřebí, či zda pomohou vyřešit stávající nedostatky, pokud jde o míru rozvoje síťové infrastruktury, a vyrovnat rozdíly v dostupnosti vysokokapacitního internetového připojení v příhraničních a odlehlých regionech a v oblastech mimo města;

9.  vyzývá k navýšení financování pro zavedení ambiciózní a soudržné strategie financování 5G a k plnému využití potenciálu a součinnosti stávajících finančních prostředků na podporu nových investic; vítá fond pro širokopásmové připojení v rámci propojení Evropy (Connecting Europe Broadband Fund) a vyzývá Komisi, aby v rámci příštího víceletého finančního rámce na období 2020–2027 zajistila, zachovala a rozvíjela financování akčního plánu pro 5G;

10.  domnívá se, že síťová infrastruktura se nejlépe rozvíjí v prostředí spravedlivé a efektivní hospodářské soutěže; poznamenává, že musí být účinně využívána všechna frekvenční pásma; zdůrazňuje význam iniciativy pro partnerství veřejného a soukromého sektoru 5G-PPP a naléhavou nutnost nalézt nové zdroje soukromých investic na podporu zvyšování konkurenceschopnosti EU na světovém trhu i vytváření nových příležitostí pro inovace v oblasti dopravy a cestovního ruchu;

11.  vyzývá k většímu využívání fondů politiky soudržnosti ve snaze usilovat o větší jednotnost propojení mezi regiony EU; zdůrazňuje, že je třeba nalézt pobídky, nejen co se týče nabídky, ale i co se týče poptávky, aby se zvýšil zájem občanů o služby v oblasti dopravy a cestovního ruchu v rámci 5G a podpořilo se jejich využívání; souhlasí s klíčovými cíli podpory internetové konektivity pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost; poukazuje na hodnotu uplatňování technologicky neutrálního přístupu, který může maximalizovat prostor pro inovace, konkurenceschopnost infrastruktury a snižování nákladů v nových technologiích a infrastruktuře pro dopravu;

12.  vybízí Komisi, aby v souvislosti s rozvojem evropské gigabitové společnosti více dbala na otázky ochrany údajů, kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality a na jejich specifika v odvětví dopravy; konstatuje, že pokroku v této oblasti lze dosáhnout jedině tehdy, jestliže bude udělena odpovídající priorita bezpečnosti uživatelů digitalizovaných dopravních systémů a jestliže budou zároveň vytvořena pravidla pro řízení těchto technologií, která zabrání sporům ohledně konkurenceschopnosti na trhu;

13.  vybízí Komisi, aby zvážila úpravu ustanovení nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a na základě pravidel pro státní podporu, s cílem usnadnit budování vysokorychlostních internetových sítí, a aby věnovala zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům ve smyslu článku 349 SFEU vzhledem k jejich odlehlé poloze a k nákladům spojeným se síťovými infrastrukturami pro standard 5G;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že každý členský stát bude mapovat svou síť tak, aby bylo možné identifikovat zóny digitálního vyloučení, s cílem zajistit plošné pokrytí sítí 5G;

15.  doporučuje Komisi, aby učinila vše, co bude v jejích silách, pro zajištění evropské gigabitové společnosti, která bude v souladu se zásadou hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

16.  uznává, že pro zajištění vysokokapacitní sítě 5G s krátkými prodlevami je nezbytná hustá síťová infrastruktura; všímá si přínosů spojení projektů a plánů na vybudování nové síťové infrastruktury ve standardu 5G s již naplánovanou výstavbou a modernizací silničních a železničních tras v členských státech vedle projektů městské infrastruktury, například s ohledem na možnosti připojených a autonomních vozidel v rámci zlepšování mobility v městském prostředí; souhlasí, že takovéto racionální sloučení stavebních prací pomůže ušetřit zdroje, zvýší životaschopnost těchto prací a urychlí výstavbu a zajištění potřebné vysokorychlostní infrastruktury;

17.  zdůrazňuje, že hustější sítě využívající větší počet zařízení emitujících radiaci musí projít důkladnými zkouškami a schvalováním, neboť nelze připustit jakákoli rizika pro veřejné zdraví;

18.  poukazuje na potenciál rozvoje těchto služeb v městech EU: inteligentní řízení dopravy založené na informacích v reálném čase, parkování a systémy výběru mýtného; vyzývá hospodářské subjekty, aby investovaly více prostředků do infrastruktury s cílem zlepšit konektivitu a rozšířit pokrytí 5G ve všech oblastech EU – městských, příměstských i venkovských;

19.  zdůrazňuje, že souběžně s rozvojem 5G bude mít všeobecné rozšíření internetu věcí zásadní důsledky mimo jiné pro dopravu zboží a pro logistiku, včetně poštovní činnosti a hmotné komunikace obecně (dopisy a balíky);

20.  konstatuje, že jakmile budou vozidla připojena k síti, stanou se bezpečnějšími (méně nehod), ekologičtějšími (méně emisí) a zvýší předvídatelnost modelů cestování; proto podporuje myšlenku stanovit pro celou EU cíl, aby byla všechna vozidla dostupná na trhu EU uzpůsobená k připojení k síti 5G a aby jejich standardní součástí bylo vybavení ITS; rozhodně podporuje záměr zajistit možnost připojení sanitek a dalších zásahových vozidel (policejních, požárních) k základovým stanicím umožňujícím přenos 5G v průběhu celého zásahu;

21.  důrazně podporuje úsilí, jež má do roku 2025 zajistit přístup k 5G síti v rámci intermodálních přeprav na základě sítí veřejné dopravy ve spojení s Nástrojem pro propojení Evropy a transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), a očekává, že bude následovat plný přístup v celé EU, a to v městských i venkovských oblastech a v hlavních turistických střediscích;

22.  poukazuje na důležitost internetových technologií a internetu věcí nejen pro rozvoj multimodální, uživatelsky vstřícné a bezpečné infrastruktury a dopravních služeb, ale i pro rozvoj palubní technologie eCall; zdůrazňuje, že je nutné zohlednit všechny vzájemně působící prvky z různých odvětví, jako jsou elektronika, telekomunikace, doprava a cestovní ruch;

23.  vítá iniciativu Komise „WIFI4EU“; konstatuje, že veřejně a zdarma dostupná wifi připojení ve strategických veřejných oblastech, jako např. v dopravních uzlech, mohou všem evropským občanům zajistit rovný přístup k digitalizovaným nástrojům a přínos z těchto nástrojů;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly podobné iniciativy, jako je program WiFi4EU, které by všechny cestující bez ohledu na jejich socioekonomické postavení či věk motivovaly k využívání nových technologií, s cílem překlenout digitální propast mezi lidmi a/nebo generacemi; zdůrazňuje přidanou hodnotu tohoto vývoje pro cestovní ruch, neboť se tím zvýší atraktivita Evropy pro podnikatele a návštěvníky;

25.  zdůrazňuje, že zajištění přístupu k internetu a vysokorychlostního, spolehlivého internetového připojení s malým zpožďováním a kolísáním je zásadním faktorem digitalizace procesů a hodnotového řetězce v odvětví cestovního ruchu, jakož i rozvoje a zavádění dopravních technologií, jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS), říční informační služby (RIS) a evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS);

26.  vyzdvihuje, že rozvoj takovýchto systémů pomůže podpořit proces digitalizace a automatizace mobility i dopravy, které následně povedou k lepší bezpečnosti, optimalizaci zdrojů, umožní lepší využití stávajících kapacit, zvýší účinnost, přístupnost a energetické úspory, zlepší environmentální výkonnost a zvýší konkurenceschopnost MSP v odvětví cestovního ruchu; uznává, že v souladu s širším procesem digitalizace napříč odvětvími v Evropě bude muset řada společností podpořit své transformační strategie mobilitou, což přinese významné příležitosti pro MSP a startupy v odvětví dopravy, a konstatuje, že tento vývoj je třeba podpořit;

27.  poukazuje na přínosy spolehlivého a nepřetržitého pokrytí 5G pro silniční bezpečnost, neboť umožní v případě nákladních vozidel připojené a digitální prostředky kontroly, jako jsou inteligentní tachografy a e-dokumenty.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.4.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 2 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Jakop Dalunde, Kateřina Konečná, Matthijs van Miltenburg
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Jiří Maštálka

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40	+
ALDE	Izaskun Bilbao Barandica, Dominique Riquet, Pavel Telička, Matthijs van Miltenburg
ECR	Jacqueline Foster, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Peter van Dalen
EFDD	Daniela Aiuto
PPE	Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
S&D	Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Jens Nilsson, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, David-Maria Sassoli, István Ujhelyi, Janusz Zemke, Claudia Țapardel
Verts/ALE	Michael Cramer, Jakop Dalunde, Keith Taylor

2	-
EFDD	John Stuart Agnew, Peter Lundgren

3	0
GUE/NGL	Kateřina Konečná, Merja Kyllönen, Jiří Maštálka

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (23.3.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G
(2016/2305(INI))

Navrhovatel: Andrew Lewer

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU zaostává za Severní Amerikou a částmi asijsko-tichomořského regionu, pokud jde o přístup k síti 4G a plány na zavedení sítě 5G; je přesvědčen, že Evropa má mnoho co dohánět, neboť v roce 2015 mělo přístup k síti 4G více než 75 % z celkového počtu obyvatel USA oproti pouze 28 % obyvatel EU; je dále znepokojen tím, podle předpovědí zástupců odvětví bude do roku 2022 v Severní Americe více než 110 miliónů odběrů ze sítě 5G ve srovnání s pouze 20 milióny odběrů v západní Evropě; vyjadřuje znepokojení nad tím, že žádný z 28 členských států nedosáhl cíle digitální agendy v podobě 100% pokrytí vysokorychlostním připojením; poukazuje na to, že průměrné pokrytí připojením nové generace v současné době dosahuje v některých členských státech méně než 25 %;

2.  je přesvědčen, že sítě 5G jsou více než jen další vývojovou fází širokopásmového připojení, protože další generace všudypřítomné širokopásmové infrastruktury bude mít větší záběr než stávající bezdrátové přístupové sítě; konstatuje, že tyto změny by mohly podnítit transformaci procesů v široké škále odvětví ekonomiky a umožnit trvale pobývat, získávat vzdělání a pracovat kdekoli v Evropě; je přesvědčen, že lepší připojení k internetu může přispět k hospodářskému růstu, k vytváření pracovních míst, k (územní a sociální) soudržnosti a ke konkurenceschopnosti v Evropě, přičemž bude podporovat rovné příležitosti a rovnost pohlaví a zlepšovat životní podmínky lidí;

3.  zdůrazňuje, že k zajištění gigabitové společnosti je zapotřebí značný objem investic, což představuje značné výzvy pro investory, hospodářské subjekty, poskytovatele služeb a vytvoření synergií s jinými průmyslovými odvětvími; poukazuje na to, že v příštím desetiletí bude na zavedení gigabitového připojení pro jednotný digitální trh zapotřebí vynaložit dalších 155 miliard EUR; uznává klíčový význam dalších investic pro snižování jednotkových cen pro spotřebitele a zvyšování kvality a oblasti pokrytí službami; konstatuje, že výzkum odvětví ukazuje, že pokles jednotkové ceny za megabyte o více než 90 % je způsoben investicemi, nikoliv stálými vlivy, jako je konkurence; konstatuje, že díky využívání měření ceny za megabyte je USA pro spotřebitele výrazně levnějším trhem než Evropa; je přesvědčen, že měření průměrného výnosu na uživatele může být zavádějící vzhledem k tomu, že nezprostředkovává větší rychlost, větší datové balíčky nebo neomezené nabídky, jaké využívají spotřebitelé v USA;

4.  zdůrazňuje, že rozmístění sítí 5G bude částečně záviset na celounijních příspěvcích z grantů a finančních nástrojů; žádá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost projektům s cílem rozšiřovat přístup k internetu financovaným z evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014–2020; konstatuje, že ESI fondy přispějí v aktuálním programovém období na zabezpečení jednotného digitálního trhu částkou 21,4 miliardy EUR, z čehož bude 6 miliard EUR určeno na zavedení vysokorychlostních širokopásmových sítí; uvědomuje si význam těchto veřejných prostředků při dosahování cílů Komise, ale je přesvědčen, že bude nutné získat podstatně více kapitálu ze soukromého sektoru, pokud bude tento kontinent potřebovat v příštím desetiletí další investice ve výši 155 miliard EUR ; je přesvědčen, že ESI fondy mohou být obzvláště užitečné v řídce osídlených oblastech, kde tržně orientovaná řešení nemají při snaze dosáhnout úplného územního pokrytí úspěch;

5.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy, místní a regionální orgány a další zúčastněné strany měly možnost se zapojit do komplexní šíře grantů, finančních nástrojů s nízkou mírou rizika a partnerství veřejného a soukromého sektoru, které jsou k dispozici pro projekty v oblasti konektivity; zastává názor, že je zapotřebí lepší spolupráce na místní a regionální úrovni za účelem rozšíření pevných sítí a zajištění gigabitového připojení s cílem poskytnout příjemcům konkurenční nabídky za atraktivní ceny a současně podnítit nové investice; vnímá hodnotu ve vytvoření internetového zdroje, který umožňuje investorům do infrastruktury přezkoumat celou řadu dostupných možností financování; bere na vědomí, že byl zřízen fond pro širokopásmové připojení, naléhavě ale vyzývá EIB a Komisi, aby své snahy zaměřily na zdokonalení stávajících programů na podporu odvětví IT, jako je Horizont 2020, spíše než na vytváření programů nových; vyzývá Komisi, aby podporovala možné synergie mezi ESI fondy a EFSI a jinými zdroji financování z EU;

6.  uznává, že výnosy v celém odvětví telekomunikací se tenčí a že to v rámci dosažení gigabitové společnosti představuje významný problém pro další investice; upozorňuje na to, že financování obchodů je úzce spojeno s cenami akcií a v tomto ohledu mohou být zajištěny půjčky a jiné finanční nástroje, pokud má investice v dlouhodobém horizontu garantovanou návratnost; dále vyzývá Komisi, aby se zabývala tím, jak mohou místní orgány a další poskytovatelé služeb vstoupit na trh za účelem poskytování specializovaných služeb na základě alternativních obchodních modelů; považuje za důležité zajistit návratnost stávajících investičních programů a případně zavést další programy podpory tak, aby investoři mohli podpořit sektor 5G;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila a udržela financování akčního plánu pro 5G v rámci příštího víceletého finančního rámce 2020–2027 na patřičné úrovni; konstatuje však, že pro cíle obsažené v akčním plánu pro 5G neexistuje žádný závazný požadavek, který musí členské státy splnit; vyzývá Komisi, aby posoudila vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu s cílem zjistit nedostatky a v případě potřeby vypracovat doporučení dalších kroků pro jednotlivé země; vyzývá členské státy, aby v rámci vnitrostátních plánů pro širokopásmovou infrastrukturu vypracovaly vnitrostátní plány pro zavádění sítě 5G;

8.  vyzývá Komisi, aby při vytváření nového regulačního rámce a jeho provádění vzala v úvahu specifickou sociální a hospodářskou situaci všech regionů v zájmu dosažení komplexního zavedení sítě 5G a maximalizace jeho hospodářského dopadu ve všech členských státech; zdůrazňuje, že investice by měly být podporovány politikou a regulačním prostředím a nesmí být zpožděny kvůli příliš ambiciózním veřejně prospěšným programům, které by mohly bránit zavádění sítě 5G; konstatuje, že firmy potřebují větší jistotu ohledně technologií, která by znamenala a zajistila, že se proces společných investic bude provádět spravedlivým a otevřeným způsobem;

9.  vyzývá Komisi, aby vypracovala další analýzu týkající se poptávky po technologii 5G vzhledem k tomu, že tato oblast nebyla dostatečně prozkoumána a panují kolem ní značné názorové rozdíly; konstatuje, že prvotní studie Komise věnovaná této otázce byla provedena v konzultaci s výzkumnými technologickými poradenskými službami; žádá zejména další konzultace s akademickou obcí a investory v oblasti infrastruktury s cílem získat spolehlivý obraz o budoucí poptávce po síti 5G; je přesvědčen, že by Komise měla vypracovat a zveřejnit přehled literatury, která shromažďuje veškeré dostupné studie o evropské poptávce po síti 5G, v podobě jedné výzkumné zprávy; doporučuje, aby Komise vypracovala výroční hodnocení dosaženého pokroku s doporučeními pro akční plán pro 5G a aby o jeho výsledcích informovala Parlament;

10.  doporučuje, aby Komise prováděla politiku technologické neutrality, pokud jde o její úsilí dosáhnout gigabitové společnosti; je přesvědčen, že volby v oblasti technologie by měly především být ponechány na účastnících trhů, aby bylo zajištěno, že bude vyhověno reálnému stavu poptávky; dále podporuje symetrickou regulaci, která neomezuje možnost nových či menších firem vstoupit na trh; upozorňuje Komisi, aby věnovala pozornost významu transparentních procesů v oblasti hospodářské soutěže na všech úrovních vývoje a zavádění technologie 5G;

11.  je přesvědčen, že náročných cílů vytyčených Komisí v září 2016 nebude dosaženo, pokud členské státy, vnitrostátní regulační orgány a regionální a místní samospráva nedostanou potřebné pravomoci a pokud všichni tito aktéři nebudou mezi sebou spolupracovat; poukazuje na to, že Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) ve svém stanovisku k novému rámci pro elektronické komunikace upozorňuje na možnost nárůstu zásahů na úrovni EU, další byrokracie a oslabení jeho nezávislosti, a žádá proto efektivní uplatňování tohoto rámce; je přesvědčen, že že v zájmu dosažení koordinovaného zavádění sítě 5G ve všech členských státech EU je třeba vždy zvážit konkrétní hospodářské a geografické podmínky v každé zemi; bere na vědomí navrhované strukturální reformy sdružení BEREC, které by podle vlastního stanoviska skupiny na vysoké úrovni této organizace mohly sdružení změnit na decentralizovanou agenturu EU se stálými zaměstnanci, kteří budou předsedat pracovním skupinám odborníků; bere rovněž na vědomí názor sdružení BEREC na možné právo veta vůči regulačním nápravným opatřením vnitrostátních regulačních orgánů i návrhy Komise na zavedení prováděcích aktů do nového kodexu, který umožní opatření ve směru shoda dolů ve snaze o řešení přeshraničních sporů; je přesvědčen, že pouze vnitrostátní regulační orgány mají nejlepší předpoklady k navrhování, provádění a revizi rozhodnutí v oblasti telekomunikací; je přesvědčen, že až dosud hrál BEREC při zajišťování harmonizace v celé Evropě přiměřenou úlohu a že hrozí, že tyto reformy tuto rovnováhu naruší;

12.  opakuje, jak důležité je další zjednodušování na úrovni EU, aby se podařilo úspěšně uplatňovat nový rámec pro elektronické komunikace; vítá konsolidaci čtyř stávajících směrnic do jednoho kodexu pro oblast komunikací; je přesvědčen, že zjednodušení a vyjasnění mohou pouze pomáhat firmám investovat; rovněž vítá nová pravidla týkající se transparentnosti, která umožní spotřebitelům, aby měli k dispozici nejdůležitější smluvní informace v „krátké formě“ dokumentu; naléhavě vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby se ujaly vedení při zavádění sítí 5G odpovědným, inkluzivním způsobem, který zajistí zachování práv spotřebitelů;

13.  zdůrazňuje, že finanční pomoc by měla usilovat o dosažení zeměpisně vyváženého rozložení s přihlédnutím k zásadě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a různým úrovním rozvoje infrastruktury v oblasti informačních a komunikačních technologií;

14.  zdůrazňuje, že přístup k veřejným elektronickým službám je důležitý a že moderní komunikační infrastruktura pomáhá při vytváření služeb a aplikací používaných veřejnými orgány, podniky a veřejností; upozorňuje na spolupráci mezi univerzitními centry a výzkumnými ústavy, které mají potenciál stát se partnery při vývoji a provádění projektů sítí 5G a současně maximalizovat synergie s programem Horizont 2020; dále podotýká, že vzhledem k tomu, že bude zapotřebí nových dovedností a nezbytných změn ve vzdělávání, by měl být vzdělávací aspekt zavádění sítě 5G zajištěn využitím příležitostí v rámci Evropského sociálního fondu; opakuje, že je třeba podporovat digitální začlenění a přístup k internetu, a to i pro starší osoby, které jsou rovněž důležitými prvky, pokud jde o aktivní občanství a sociální začlenění;

15.  vítá skutečnost, že licence na rádiové vysílání v trvání 25 let přinesou investorům jistotu, a vítá také nedávno dosaženou politickou dohodu na používání značky 700 MHz pro mobilní širokopásmové připojení; vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj přístup k harmonizaci s ohledem na to, že jedna třetina rádiového spektra využitelná pro bezdrátové mobilní širokopásmové připojení není zatím nikomu přiřazena; v zájmu zabránění roztříštěnosti a v zájmu podpory přeshraničního využívání vyzývá Komisi, aby usilovala o mezinárodní spolupráci s cílem dosáhnout harmonizovaných norem pro síť 5G. vyzývá Komisi, aby přizpůsobila podmínky pro správu spektra vysoce technologickému prostředí; věří ve stěžejní význam dostupnosti spektra při dokončení sítí 5G po celé Evropě; uvědomuje si, že v rámci tohoto odvětví stále existuje obrovská nejistota ve věci toho, jaké kmitočtové pásmo bude nakonec pro technologii 5G použito; konstatuje, že po spektru 5G bude pravděpodobně značná poptávka, protože v současné době již je po spektru 4G, což znamená, že náklady pro investory nejspíše porostou;

16.  upozorňuje Komisi na otázky síťového pokrytí; konstatuje, že digitální propast mezi určitými regiony, zejména mezi městskými a venkovskými oblastmi, je stále výrazná; poznamenává, že vzhledem k jejich odlehlosti je nepravděpodobné, že venkovské oblasti pocítí stejné výhody gigabitové společnosti, protože jejich poskytování je nerovnoměrné a není náležitě uzpůsobeno potřebám; je přesvědčen, že potřebujeme rozhodné ambice, pokud jde o gigabitovou společnost, a primárně bychom se měli zaměřit na zajištění rovnoměrného pokrytí celého území sítí 4G; dále žádá rozvoj technologie 5G ve venkovských oblastech; vyjadřuje obavu, že technologie 5G je v současné době udržitelná pouze v hustě obydlených oblastech, což by mohlo dále prohlubovat digitální propast; je přesvědčen, že všeobecná dostupnost vysoce výkonných služeb připojení k internetu na gigabitové úrovni je nezbytná pro to, aby se předešlo rostoucí digitální propasti mezi městskými a venkovskými oblastmi a byla podpořena sociální, hospodářská a územní soudržnost, pokud jde o digitální rozměr; uznává, že venkovským oblastem hrozí, že přijdou zkrátka, protože investice do venkovských oblastí vyžadují výrazně vyšší podíl investic na obyvatele; konstatuje, že digitální propast znamená, že zatímco ve venkovských, odlehlých a horských oblastech 58 % obyvatel EU, pouze 25 % těchto oblastí je pokryto rychlostí připojení nad 30 Mbps; je si tudíž vědom toho, že cíl Komise dosáhnout do roku 2025 ve všech venkovských i místních domácnostech rychlosti stahování nejméně 100 Mbps, je velice ambiciózní;

17.  připomíná, že výrazný kontrast v rychlosti širokopásmového připojení ve venkovských a městských oblastech v mnoha členských státech znamená závažnou nevýhodu pro venkovské oblasti, ve kterých existuje velký počet malých podniků a mikropodniků a podniků závislých na účinném připojení, což ohrožuje společenský, kulturní a hospodářský život tamních komunit; vítá iniciativu Evropské komise zavést participativní širokopásmovou platformu s cílem zajistit vysokou úroveň zapojení veřejných a soukromých subjektů i místních a regionálních orgánů;

18.  konstatuje, že nejvzdálenější, okrajové a ostrovní regiony mají z platných nařízení jen minimální prospěch; upozorňuje na to, že je nutné věnovat zvláštní pozornost vzdáleným, izolovaným, odlehlým, venkovským a horským oblastem a všem částem EU, ve kterých je nutná podpora z veřejných zdrojů, s cílem kompenzovat nedostatek finanční návratnosti pro soukromé investory; zdůrazňuje, že z výhod gigabitové společnosti by měly těžit všechny regiony EU, což by významně přispělo k posílení regionální konkurenceschopnosti, k získání přístupu k investicím do vyspělých technologií a k zajištění větší dostupnosti veřejných služeb a podnikatelských příležitostí; naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila nejvzdálenější regiony (ve smyslu článku 349 SFEU) oblastí zásadní důležitosti, v níž budou realizovány pilotní projekty.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	21.3.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	29 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Franc Bogovič, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Andor Deli, Josu Juaristi Abaunz, Ivana Maletić, Julia Reid, Davor Škrlec, Damiano Zoffoli, Milan Zver
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Luigi Morgano

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

29	+
ALDE	Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg
ECR	Andrew Lewer, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić
EFDD	Rosa D’Amato
PPE	Pascal Arimont, Franc Bogovič, Andor Deli, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Ramón Luis Valcárcel Siso, Milan Zver, Lambert van Nistelrooij
S&D	Andrea Cozzolino, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Luigi Morgano, Jens Nilsson, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Damiano Zoffoli
Verts/ALE	Davor Škrlec

1	-
EFDD	Julia Reid

2	0
GUE/NGL	Josu Juaristi Abaunz, Martina Michels

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (1.3.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G
(2016/2305(INI))

Navrhovatelka: Silvia Costa

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí sdělení Komise nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh“ a její „Akční plán 5G pro Evropu“, jež pro členské státy představují jedinečnou příležitost k tomu, aby svým kulturním a tvůrčím inovátorům, zejména MSP, umožnily ještě více konkurovat na světové scéně a předvést svůj podnikatelský a inovační talent;

2.  vítá cíle gigabitové společnosti, jimiž je zajistit všem evropským spotřebitelům síť s přenosovou rychlostí 100 Mb/s a hlavním socioekonomickým hybatelům, např. školám, hlavním dopravním uzlům, finančním institucím a silně digitalizovaným podnikům, v budoucnu sítě s rychlostí mezi 1Gb/s a 100Gb/s;

3.  vítá ambiciózní plán zajistit v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality do roku 2025 na základních a středních školách, univerzitách a v knihovnách ultrarychlý internet; zdůrazňuje, že rychlejší a lepší připojení přináší obrovské příležitosti k obohacení učebních metod, podpoře výzkumu a rozvoji vysoce kvalitních vzdělávacích služeb on-line, jakož i k vytvoření lepších možností pro distanční vzdělávání; zdůrazňuje, že tyto příležitosti rozšíří digitální dovednosti a mediální gramotnost učitelů, dětí a studentů a členským státům umožní další sdílení osvědčených postupů; zdůrazňuje, že přizpůsobení vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy je nezbytné k uspokojení zvyšující se poptávky po kvalifikovaných pracovnících s digitálními dovednostmi v EU; v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že je důležité investovat do celoživotního rozvoje učitelů; zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího úsilí ke zlepšení mediální gramotnosti občanů na všech úrovních vzdělávání, a zejména dětí a nezletilých osob;

4.  domnívá se, že by Evropa měla zajistit průběžné vzdělávání kvalifikovaných pracovníků, pokud jde o nové systémy a nové oblasti využití, a sice vytvořením a zpřístupněním vzdělávacích osnov pro rozvoj dovedností nezbytných pro 5G ve spolupráci s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT);

5.  zdůrazňuje příležitosti, které nabízí Evropský fond pro strategické investice jednak obecně, a jednak konkrétně pro rozvoj infrastruktury veřejných služeb prostřednictvím své interakce s jinými fondy; domnívá se, že je třeba zaměřit úsilí na rozvoj nových digitálních dovedností v oblasti navrhování systémů a řešení, a to prostřednictvím velkých investic do vzdělávání, včetně digitalizace škol, které mohou společně odstranit digitální propast a zabránit digitálnímu vyloučení;

6.  domnívá se, že sítě 5G jsou více než jen další vývojová fáze širokopásmového připojení a že budou klíčovým prostředkem umožňujícím rozvoj budoucího digitálního světa, tj. další generace všudypřítomné širokopásmové infrastruktury pro velmi rychlé připojení, která podnítí transformační procesy ve všech odvětvích ekonomiky (ve zdravotní péči, energetice, veřejných službách, výrobě, dopravě, automobilovém průmyslu, virtuální realitě atd.), a rostoucí spotřebitelskou poptávku v životě každého z nás;

7.  uznává, že 5G může podnítit rozvoj výjimečných a přelomových aplikací a konceptů, jako je internet věcí, které mohou znamenat širokou škálu příležitostí pro kulturní a kreativní odvětví, neboť otevřou nové cesty k dalšímu šíření obsahu a výrobků;

8.  zdůrazňuje, že 5G má potenciál proměnit revolučním způsobem přístup k obsahu a jeho šíření a podstatně obohatit uživatelskou zkušenost a současně umožnit vývoj nových forem kulturního a tvůrčího obsahu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné přijmout účinná opatření pro boj proti pirátství a zaujmout komplexní přístup ke zlepšení prosazování práv duševního vlastnictví, aby bylo možné zajistit snadné cesty k legálnímu obsahu pro spotřebitele;

9.  domnívá se, že 5G umožní poskytování nových vysoce kvalitních služeb, připojí nová odvětví a v konečném důsledku přinese stále sofistikovanějším a náročnějším digitálním uživatelům lepší zákaznické zkušenosti;

10.  podtrhuje, že audiovizuální odvětví je jedním z klíčových hybatelů úspěchu technologie 5G v Evropě, neboť vytváří pracovní příležitosti a podporuje hospodářský růst, a že pokrok v tomto odvětví může mít výrazný a příznivý dopad na hodnotový řetězec audiovizuálních médií, včetně výroby obsahu, inovací, distribuce a uživatelského prostředí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vzaly v potaz potřeby a zvláštnosti tohoto odvětví, zejména ty, jež souvisejí s vysíláním;

11.  bere na vědomí záměr Komise zpřístupnit pro 5G provizorní frekvenční pásma; v této souvislosti připomíná, že je důležité řádně zohlednit potřeby a zvláštnosti odvětví televizního a rozhlasového vysílání související s evropským audiovizuálním modelem, který je významný jak ze společenského, tak kulturního hlediska;

12.  upozorňuje na značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o přístup k vysokorychlostnímu internetovému připojení, jakož i na stávající nedostatečný přístup ke 3G a 4G ve venkovských komunitách, zeměpisně odlehlých oblastech a v izolovaných regionech; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat digitální připojení a zajistit, aby rozvoj 5G významně snížil digitální propast mezi občany, zejména mezi městskými a venkovskými oblastmi; vyzývá Komisi, aby prosazovala zavádění sítí a podporovala inovace založené na 5G, a to i v odlehlých oblastech, kde jsou nutné modely veřejných investic nebo společného investování, má-li být zaručena kvalita připojení a rozmanitost obsahu; podporuje rozvoj speciálně upravených nabídek s cílem zlepšit přístup k finančně dostupným základním službám pro zranitelné sociální skupiny; zdůrazňuje, že další zavádění digitální infrastruktury, zejména v oblastech s nižší hustotou osídlení, podporuje sociální a kulturní integraci, moderní vzdělávací a informační procesy a regionální kulturní ekonomiku a umožňuje pokrok v mnoha oblastech, včetně vzdělávání a sdělovacích prostředků;

13.  vítá podporu soudržného přístupu usilujícího o vhodnější přizpůsobení povinností týkajících se pokrytí u licencí na spektrum s cílem podnítit připojení ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že soukromé investice do internetového připojení by neměly být podporovány pouze v souvislosti s konkurenceschopnými trhy s vysokou kapacitou v městských oblastech, ale také s ohledem na méně ziskové venkovské oblasti s nedostatečnými službami;

14.  naléhavě žádá všechny členské státy, aby urychleně provedly ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii[1] s cílem zajistit přiměřenou úroveň bezpečnosti, pokud jde o účinnost a udržitelnost tohoto plánu;

15.  doporučuje, aby Komise zavedla roční hodnocení pokroku akčního plánu pro 5G, které bude zahrnovat zprávy o doporučeních, a informovala Parlament o výsledcích.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	28.2.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	29 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Mary Honeyball, Marc Joulaud, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Algirdas Saudargas, Remo Sernagiotto
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Clare Moody

• [1]  Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	25.4.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	53 2 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Cristian-Silviu Buşoi, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Ashley Fox, Adam Gierek, Rebecca Harms, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pilar Ayuso, Amjad Bashir, Soledad Cabezón Ruiz, Isabella De Monte, Francesc Gambús, Constanze Krehl, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Gesine Meissner, Clare Moody, Michèle Rivasi, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Pavel Telička
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Georgi Pirinski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

53	+
ALDE	Gesine Meissner, Angelika Mlinar, Carolina Punset, Pavel Telička, Lieve Wierinck
ECR	Amjad Bashir, Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Evžen Tošenovský
EFDD	David Borrelli, Dario Tamburrano
EPP	Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Cristian-Silviu Buşoi, Christian Ehler, Francesc Gambús, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Angelika Niebler, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Theodor Dumitru Stolojan, Vladimir Urutchev, Hermann Winkler, Pilar del Castillo Vera
S&D	Soledad Cabezón Ruiz, Isabella De Monte, Adam Gierek, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Constanze Krehl, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Clare Moody, Dan Nica, Georgi Pirinski, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Carlos Zorrinho
Greens/ALE	Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Michel Reimon, Claude Turmes

2	-
EFDD	Roger Helmer
ENF	Jean-Luc Schaffhauser

4	0
GUE	Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se