ZPRÁVA o provádění Evropského fondu pro strategické investice

22.5.2017 - (2016/2064(INI))

Rozpočtový výbor
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajové: José Manuel Fernandes, Udo Bullmann
Postup společných schůzí výborů – článek 55 jednacího řádu
Zpravodajové (*):
Marian-Jean Marinescu, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Inés Ayala Sender a Dominique Riquet, Výbor pro dopravu a cestovní ruch
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 342 KB)
• 001-001 (DOC - 49 KB)
• 002-002 (PDF - 345 KB)
• 002-002 (DOC - 49 KB)
• 003-008 (PDF - 364 KB)
• 003-008 (DOC - 57 KB)

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

V červenci 2015 vstoupilo v platnost nařízení o Evropském fondu pro strategické investice. Předcházela tomu jako obsahově, tak časově náročná jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem. V těchto jednáních Evropský parlament trval na sérii politických a technických úprav a podařilo se mu významně zlepšit návrh Evropské komise, který byl předjednán s Evropskou investiční bankou.

Ohlédnutí: čeho Evropský parlament dosáhl v třístranných jednáních

V pozoruhodném duchu dobré spolupráce všech politických skupin se za 66 hodin třístranných jednání Evropskému parlamentu podařilo dosáhnout těchto výsledků:

•  aby EFSI přinášel skutečnou adicionalitu. Mnoho projektů, jež mají potenciál posunout evropské hospodářství kupředu, například investice do energetické účinnosti, širokopásmového přístupu a dopravy, postrádá financování čistě z toho důvodu, že jsou příliš rizikové. Evropský parlament (prostřednictvím kritérií způsobilosti, investičních pokynů a srovnávacího přehledu) zavedl jasné pokyny pro výběr projektů, podle nichž jsou jasným cílem EFSI do budoucnosti zaměřené investice.

•  aby bylo financování ve výši 8 miliard EUR pro záruční fond EU zajištěno pomocí dodatečné 1 miliardy z rozpětí (tzn. „zcela nových“ prostředků), a díky tomu se krácení programu Horizont 2020 i Nástroje pro propojení Evropy snížilo o 500 milionů (oproti původnímu návrhu Komise). Tato částka zvýšila celkový příspěvek z rozpětí na 3 miliardy a odpovídajícím způsobem snížila příspěvek obou programů.

•  silná zprostředkovatelská struktura. Vzhledem k tomu, že členské státy oznámily, že nejsou ochotny se zapojit do struktury EFSI, a vzhledem k tomu, že Evropský parlament uznal úspěšnou úlohu národních podpůrných bank v dnešní Evropě, Evropský parlament rozšířil manévrovací prostor EFSI zavedením zprostředkovatelské struktury.

•  podpora pro malé a střední podniky. Tyto podniky jsou hybnými silami růstu a tvorby pracovních míst, a tudíž by měly využívat EFSI, a to zejména, nikoli však výhradně, prostřednictvím specializovaného nástroje EIF pro malé a střední podniky.

•  významný přínos pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, jakož i podpora zaměstnanosti.

•  prevence silné zeměpisné a tematické koncentrace zásahů EFSI.

•  aby Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) poskytovalo bezplatné odborné poradenství navrhovatelům veřejných projektů a aby byly poplatky vybírané od malých a středních podniků omezeny na jednu třetinu jejich nákladů s cílem zajistit spravedlivý přístup k financování z EFSI v celé Unii.

•  rozšíření záruky na projekty ve třetích zemích.

Evropskému parlamentu se podařilo rozšířit příležitosti EFSI, tak aby přispíval k růstu a zaměstnanosti podporou do budoucnosti zaměřených investic, jež původně nebyly v centru pozornosti návrhu, který stanovila Komise a prosazovala Rada.

Jaký je stav po roce a půl existence EFSI?

EFSI nyní funguje přibližně rok a půl. Ačkoli tato doba neumožňuje ani komplexní, ani konečné posouzení, mohou dosud shromážděné důkazy poskytnout první představu o tom, jak je nařízení prováděno.

Obecný dojem je takový, že EFSI z kvantitativního hlediska přinesl v dané lhůtě očekávané výsledky oproti výchozí srovnávací hodnotě 315 miliard EUR, přičemž ve specializovaném nástroji pro malé a střední podniky tyto výsledky dokonce značně přesáhly očekávání. Z kvalitativního hlediska však panují obavy, zda bylo nařízení provedeno plně v souladu se záměrem společných normotvůrců. Namísto prosazování průlomových projektů využívala EIB záruku EU i k podpoře projektů, u nichž existují pochybnosti o jejich souladu se stanovenými kritérii výběru projektů. Namísto spolupráce s národními podpůrnými bankami zaměřené na nalezení nejlepších projektů v Evropě a pomoc těmto projektům během celého projektového cyklu EIB zřejmě těmto aktérům konkuruje. Tok informací není optimální a nedochází k proaktivní spolupráci s Evropským parlamentem.

Tento dojem dokládá několik studií, posouzení a hodnocení EFSI. Nejvýznamnější a nejnovější nezávislé posouzení dopadu, které zadala a zaplatila Evropská komise, dochází k závěru, že při provádění EFSI ze strany Evropské investiční banky existuje několik nedostatků.

Hlavní zjištění jednotlivých hodnocení a zpráv jsou následující:

•  Relevantnost. I přes přetrvávající existenci investiční mezery je EFSI relevantní při řešení investičních a tržních potřeb v Evropě díky svému zaměření na požadavek vysoce rizikového financování.

•  Multiplikátor a soukromý kapitál. S multiplikátorem portfolia ve výši 14,1 u podepsaných operací a aktivací 63 % soukromých investic EFSI přispěl ke zvyšování dostupnosti financování a aktivaci soukromého kapitálu.

•  Adicionalita. Ačkoli objem podepsaných operací EIB byl od roku 2012 v podstatě konstantní (přibližně 75 miliard EUR), objem zvláštních činností se významně zvýšil (z přibližně 4 miliard EUR v roce 2013 na plánovaných 20–24 miliard EUR v období 2016/18); Kromě toho v období do 30. června 2016 na nové protistrany připadalo 85 % podepsaných operací v rámci okna pro infrastrukturu a inovace a 38 % v rámci nástroje pro malé a střední podniky. I přes tato čísla se však zdá, že ne všechny projekty podpořené prostřednictvím EFSI zajišťují skutečnou adicionalitu. Respondenti v provedených průzkumech a rozhovorech uvedli, že některé z financovaných projektů by bývalo možné financovat bez podpory z EFSI. U dalších projektů by investice nebylo možné provést ve stejném rozsahu, jaký umožnila podpora z EFSI. Studie však zjišťuje, že přístup EIB v oblasti rizikových investic se ve vztahu k činnostem EFSI postupem času mírně zlepšuje.

•  Doplňkovost s jinými zdroji financování EU. Hlavní problémy spočívají patrně v odlišování cílů a podmínek financování z EFSI od jiných a podobných zdrojů financování, což vede ke konkurenci s jinými fondy EU. Platí to zejména, pokud jde o doplňkovost s dluhovými nástroji v rámci Nástroje pro propojení Evropy, které jsou cíleny na stejný typ projektů, jaký by bylo možné financovat z EFSI v rámci okna pro infrastrukturu a inovace, jakož i pro určité nástroje, které EIB řídí v rámci programu Horizont 2020. Kromě toho v rámci nástroje pro malé a střední podniky existuje vysoká doplňkovost s iniciativami COSME a InnovFin. Někteří příjemci však uvedli, že EFSI je atraktivní, neboť je v porovnání s jinými investory méně nákladný a podpora má delší trvání než alternativní nástroje podpory. Pokud jde o ESI fondy, uznává se, že existuje přidaná hodnota kombinování EFSI s ESI fondy; toto kombinování však ztěžují problémy v oblasti regulace.

•  Srovnávací přehled. Použití srovnávacího přehledu vykazuje nedostatky. Z hlediska přidané hodnoty EIB přiděluje body podle různých kritérií, jako jsou například přínos k cílům EFSI, adicionalita, hospodářská a technická životaschopnost projektů a maximalizace soukromých investic. Zřejmě však neexistuje jasná definice minimálního prahového počtu bodů pro každé kritérium, ani nejsou stanoveny váhy.

•  Efektivita postupu. Podpora z EFSI je účinná z hlediska schvalování (1/3 očekávaných investic byla aktivována po 1/3 původní doby trvání). Příjemci a zprostředkovatelé však uvedli, že je nutné urychlit postup schvalování / hloubkové kontroly.

•  Zeměpisné rozdělení. Je dosaženo širokého celkového pokrytí z hlediska odvětví a členských států. Podrobnější pohled však ukazuje, že k 30. červnu 2016 nebyla podpora z EFSI rozložena rovnoměrně: země EU-15 obdržely 91 % podpory z EFSI, zatímco země EU-13 získaly pouhých 9 % (vyjma operací zahrnujících více zemí). V rámci okna pro infrastrukturu a inovace získaly Spojené království, Itálie a Španělsko 63,4 %, zatímco v rámci nástroje pro malé a střední podniky obdržely Itálie, Francie a Německo 36,1 % celkové podpory z EFSI.

•  Odvětvové rozdělení. Pokud jde o odvětví, operace podepsané v rámci okna pro infrastrukturu a inovace se týkaly sedmi odvětví EFSI. Mezi nimi převažovala energetika, na kterou připadalo 46 % celkového financování EFSI z okna pro infrastrukturu a inovace; tím byl překročen orientační 30% limit odvětvové koncentrace pro odvětví stanovený ve strategické orientaci EFSI. Operace podepsané v rámci nástroje pro malé a střední podniky se týkaly čtyř odvětví EFSI. Nejvýznamnějším z nich bylo odvětví výzkumu, vývoje a inovací, na které připadalo 69 % celkového financování EFSI z nástroje pro malé a střední podniky.

•  Investiční platformy. Bylo zjištěno, že existuje závažný problém při zřizování investičních platforem (do jednoho roku od vstupu nařízení v platnost nebyla zřízena žádná taková platforma) a že je třeba zintenzivnit úsilí v rámci centra EIAH za účelem poskytování technické pomoci v této oblasti. Kromě toho není všem zúčastněným subjektům jasné, jaká by v těchto platformách byla úloha EIB. V rozhovorech dotazované subjekty také uvedly, že existuje vysoká poptávka po inovačních projektech, které nedosahují prahové hranice pro projekty EFSI v rámci okna pro infrastrukturu a inovace. V současné době se zdá, že potřeba financování menších projektů není dostatečně řešena zřizováním platforem ani rozdělováním zdrojů pomocí finančních zprostředkovatelů.

•  Komunikační a propagační činnost. Je zapotřebí další komunikace o EFSI mezi zúčastněnými subjekty, která by dále zvyšovala povědomí, a to rovněž v zájmu zlepšení spolupráce s národními podpůrnými bankami a místními aktéry.

•  EIAH. Byla zjištěna nutnost zlepšit komunikaci a zvýšit povědomí o potenciálních službách spolu s potřebou navýšit kapacitu a posílit vazby s ostatními poskytovateli služeb.

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění Evropského fondu pro strategické investice

(2016/2064(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1017[1] (nařízení o EFSI),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice ze dne 31. května 2016 (COM(2016)0353),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. června 2016 (COM(2016)0359,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky Evropskému parlamentu a Radě o finančních a investičních operacích EIB v rámci EFSI za rok 2015[2],

–  s ohledem na hodnocení Komise ve formě pracovního dokumentu SWD(2016)0297, hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) provedené Evropskou investiční bankou[3], audit ad hoc ve věci uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 provedený firmou Ernst and Young[4] a na stanovisko Evropského účetního dvora[5],

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2016 a (EU) 2015/1017 (COM(2016)0597),

–  s ohledem na pařížskou dohodu přijatou na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jež se konalo v Paříži (Francie) v prosinci 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

  –  s ohledem na společná jednání Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0200/2017),

1.  bere na vědomí velkou investiční mezeru v Evropě, kterou Komise odhaduje na 200–300 miliard EUR ročně; v této souvislosti upozorňuje zejména na potřeby, které existují v Evropě v oblasti vysoce rizikového financování, zejména pokud jde o financování malých a středních podniků (MSP), výzkumu a vývoje, IKT a dopravní, komunikační a energetická infrastruktury, neboť jsou to oblasti nezbytné pro zachování inkluzivního hospodářského rozvoje; je znepokojen tím, že nejnovější údaje o národních účtech nenaznačují od zahájení činnosti Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) žádný nárůst investic, což vyvolává obavy, že pokud nedojde ke změně, bude pokračovat tlumený růst a přetrvávat vysoká míra nezaměstnanosti, především u mladých lidí a nových generací; zdůrazňuje, že zacelení této investiční mezery vytvořením prostředí, které by bylo příznivé pro investice do určitých strategických oblastí, má klíčový význam pro oživení růstu, boj proti nezaměstnanosti, podporu rozvoje silného, udržitelného a konkurenceschopného průmyslu a dosahování dlouhodobých politických cílů EU;

2.  zdůrazňuje úlohu EFSI, kterou je přispívat k řešení obtíží a odstraňovat překážky v oblasti financování a realizovat strategické, transformační a produktivní investice s vysokou přidanou hodnotou pro hospodářství, životní prostředí a společnost, reformovat a modernizovat hospodářství členských států, vytvářet růst a pracovní místa, pro něž nebylo navzdory ekonomické proveditelnosti možné získat tržní financování, a podněcovat soukromé investice ve všech regionech EU;

3.  připomíná úlohu Parlamentu stanovenou v nařízení, zejména pokud jde o monitorování provádění fondu EFSI; uznává, že je příliš brzy na konečné celkové hodnocení fungování EFSI a jeho dopadu na hospodářství EU na základě získaných poznatků, zastává však názor, že předběžné hodnocení založené na komplexních údajích o vybraných a zamítnutých projektech a souvisejících rozhodnutích má zásadní význam pro určení případných oblastí vyžadujících zlepšení v EFSI 2.0 a v následujícím období; žádá Komisi, aby v okamžiku, kdy bude mít tyto údaje k dispozici, předložila neprodleně komplexní hodnocení;

Adicionalita

4.  připomíná, že účelem EFSI je zajistit adicionalitu tím, že pomůže řešit selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a podpoří operace, které by v rámci stávajících finančních nástrojů Unie nebo soukromých zdrojů bez využití EFSI nebylo možné provést, nebo ne v tomtéž rozsahu; konstatuje však, že je zapotřebí dále vyjasnit koncept adicionality;

5.  připomíná, že projekty podporované z EFSI, jejichž cílem je vytvářet pracovní místa, udržitelný růst, hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s obecnými cíli stanovenými v článku 9 nařízení o EFSI, jsou považovány za projekty zajišťující adicionalitu v případě, že nesou riziko, jež odpovídá zvláštním činnostem EIB ve smyslu článku 16 statutu EIB a ve smyslu pokynů pro politiku úvěrových rizik EIB; připomíná, že projekty podporované z EFSI mají obvykle významnější rizikový profil než projekty podporované z běžných operací EIB; zdůrazňuje, že EFSI může podporovat projekty EIB, které nesou riziko nižší, než je minimální riziko spojené se zvláštními činnostmi EIB pouze v případě, že je k zajištění adicionality nutné využít záruku EU;

6.  upozorňuje, že ačkoli jsou všechny projekty schvalované v rámci EFSI uváděny jako „zvláštní činnosti“, z nezávislého hodnocení vyplynulo, že některé projekty mohly být financovány bez využití záruky EU;

7.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s EIB a řídícími strukturami EFSI vypracovala seznam veškerého financování EIB s podporou EU, které spadá do kritérií adicionality, a aby poskytla jasné a komplexní vysvětlení údajů dokládajících, že tyto projekty by nebylo možné realizovat jinými prostředky;

8.  konstatuje, že může dojít k rozporu mezi kvalitativními a kvantitativními cíli EFSI ve smyslu toho, že za účelem dosažení cíle, kterým je přilákání soukromých investic, může EIB financovat méně rizikové investice, kde zájem investorů již existuje; naléhavě žádá řídící struktury EIB a EFSI, aby zajistily skutečnou adicionalitu, jak stanoví článek 5 nařízení o EFSI, a zaručily, aby selhání trhů a nepříznivé situace byly řešeny v plném rozsahu;

9.  vyzývá EIB, aby při správě fondů a pokud jde o původ jakéhokoli příspěvku od veřejných, soukromých a třetích stran zajistila transparentnost a poskytla konkrétní údaje, včetně údajů týkajících se konkrétních projektů a zahraničních investorů, a upozorňuje na požadavky na podávání zpráv Parlamentu obsažené v nařízení o EFSI; opětovně poukazuje na skutečnost, že všichni přispěvatele ze třetích zemí, kteří budou případně do tohoto fondu v budoucnu přispívat, musejí dodržovat veškerá pravidla EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, pracovního práva a předpisů na ochranu životního prostředí, a očekává, že sociální a environmentální kritéria vztahující se na projekty EIB budou plně dodržena i v rozhodnutích o financování projektů EFSI;

Srovnávací přehled a výběr projektů

10.  upozorňuje, že jak stanoví nařízení, než je projekt vybrán pro podporu z EFSI, musí projít hloubkovou kontrolou a rozhodovacími procesy jak na úrovni EIB, tak řídících struktur EFSI; připomíná, že navrhovatelé projektů se vyjádřili, že si přejí rychlou zpětnou vazbu a zvýšenou transparentnost, a to jak pokud jde o kritéria výběru, tak pokud jde o částku a typ/tranši případné podpory z EFSI; požaduje zajištění srozumitelnějších informací, aby se tak povzbudili navrhovatelé projektů k podávání žádostí o podporu z EFSI, a to i tím, že se žadatelům o financování z EFSI zpřístupní srovnávací tabulky; požaduje, aby byla zvýšena transparentnost rozhodovacího procesu, pokud jde o kritéria výběru a finanční podporu, a aby se rozhodovací proces zrychlil a zároveň se zajistila náležitá hloubková kontrola s cílem chránit zdroje EU; zdůrazňuje, že pro zjednodušení postupu hodnocení, zejména v případě investičních platforem, by měly být podporovány hloubkové kontroly, které budou společně provádět EIB a národní podpůrné banky, nebo jimiž EIB národní podpůrné banky pověří;

11.  zastává názor, že kritéria, podle nichž jsou projekty a způsobilé protistrany posuzovány, je nutné dále vyjasnit; požaduje proto další informace od řídících orgánů EFSI o hodnoceních provedených u všech projektů schválených v rámci EFSI, zvláště pokud jde o jejich adicionalitu a přínos pro růst a jejich potenciál vytvářet pracovních příležitosti, jak definuje nařízení; požaduje v souvislosti se způsobilými protistranami přísnější pravidla týkající se správy a řízení takovýchto typů subjektů, na základě nichž by se staly přijatelnými partnery EFSI, a to v souvislosti s dodržováním zásad EU a norem Mezinárodní organizace práce (MOP);

12.  připomíná, že srovnávací přehled je nástrojem, který investičnímu výboru slouží ke stanovení priorit, pokud jde o použití záruky EU pro operace, které vykazují lepší výsledky a vyšší přidanou hodnotu, a že investiční výbor musí tento nástroj využívat odpovídajícím způsobem; hodlá vyhodnotit to, zda je srovnávací přehled řádně respektován, uplatňován a používán, a to včetně jeho ukazatelů; žádá, aby byla řádně uplatňována kritéria výběru projektů a aby se tento proces stal transparentnějším; připomíná, že podle přílohy tohoto nařízení musí investiční výbor při určování prioritních projektů přikládat všem pilířům stejný význam bez ohledu na to, zda jsou výsledky v pilíři vyjádřeny numericky nebo zda hodnocení tvoří kvalitativní a kvantitativní ukazatele; vyjadřuje politování nad tím, že pilíři 3, jenž se týká se technických aspektů navrhovaných projektů, je v současném srovnávacím přehledu přikládána stejná váha jako pilířům 1 a 2, které se týkají významnějších žádoucích výsledků; kritizuje skutečnost, že sama EIB připouští, že odborníci v investičním výboru využívají čtvrtý pilíř jen pro informační účely, nikoli pro přijímání rozhodnutí; požaduje, aby s výjimkou obchodně citlivých informací byly srovnávací přehledy zveřejňovány po přijetí konečného rozhodnutí o příslušných projektech;

13.  uznává, že příprava nových inovačních projektů může trvat několik let a že EIB čelí tlaku, aby dosáhla cíle ve výši 315 miliard EUR, a proto neměla jinou možnost než zahájit činnost EFSI okamžitě; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že EIB při provádění EFSI dosud velkou měrou využívala stávajících připravených investičních projektů s nižší mírou rizika a tím omezovala své vlastní konvenční financování; obává se, že EFSI neposkytuje doplňkové financování pro inovační projekty s vysokým rizikem; zdůrazňuje, že i pokud projekt splní podmínky pro zvláštní činnost, nutně z toho nevyplývá, že je rizikový; zařazení do skupiny zvláštních činností totiž může vycházet i ze skutečnosti, že financování projektu je strukturováno uměle rizikově, což znamená, že i projekty s velmi nízkým rizikem mohou být snadno vyhodnoceny jako vysoce rizikové; zdůrazňuje, že by projektová kritéria v žádném případě neměla být ohýbána jen proto, aby bylo dosaženo politického cíle, jímž je vygenerovat investice ve výši 315 miliard EUR;

14.  žádá, aby EIB předložila odhad své potenciální roční úvěrové kapacity ve střednědobém výhledu s ohledem na EFSI a možný vývoj v oblasti regulace a aby pokračovala ve své vlastní úvěrové činnosti v objemu 70–75 miliard EUR ročně a využívala k tomu zisky, částky splacené v rámci programů atd. a aby EFSI uplatňovala jako doplňkový nástroj; konstatuje, že by to znamenalo, že objem obchodních transakcí EIB by dosáhl nejméně 90 miliard EUR, nikoli celkové částky 75 miliard EUR;

15.  zastává názor, že je důležité jednat o tom, zda je předpokládaný pákový efekt ve výši 15 vhodný k tomu, aby umožnil využít EFSI na podporu vysoce kvalitních projektů s vyšším rizikem, a vybízí Komisi, aby poskytla v této věci hodnocení; připomíná, že tento pákový efekt ve výši 15 je založen na portfoliu a odráží zkušenosti EIB v oblasti financování, jehož s cílem je řešit selhání trhu; vyzývá, aby byly posouzeny veřejné cíle, jichž má EFSI dosáhnout jako doplněk požadavku na objem; navrhuje také, aby byly zohledněny cíle Unie, které byly stanoveny na pařížské konferenci o klimatu (COP21); vyzývá EIB, aby zveřejnila dosud dosažený pákový efekt a použitou metodu výpočtu;

16.  zdůrazňuje, že malé projekty se často potýkají s obtížemi při získávání financování, které potřebují; se znepokojením konstatuje, že malé projekty jsou na základě své velikosti odrazovány od podávání žádostí o financování z EFSI či dokonce prohlášeny za nezpůsobilé pro toto financování; poukazuje na významný dopad, který může i malý projekt mít v celostátním nebo regionálním měřítku; zdůrazňuje, že je nutné posílit technickou pomoc Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), které slouží k tomu, aby radilo a pomáhalo navrhovatelům menších projektů při strukturování a spojování projektů prostřednictvím investičních platforem nebo rámcových dohod; vyzývá řídící radu, aby se touto otázkou zabývala a předložila návrhy k nápravě situace;

Odvětvová diverzifikace

17.  zdůrazňuje, že EFSI je nástrojem založeným na poptávce, jenž by však měl být veden politickými cíli, které stanoví nařízení a definuje řídící rada; vyzývá k rozsáhlejší propagaci a poskytování informací odvětvím, která mají neuspokojenou poptávku po investicích, avšak nedokázala EFSI využívat v plné míře; v této souvislosti konstatuje, že na makroekonomické úrovni EU by měla být přijata další opatření na podporu poptávky po investicích;

18.  vítá, že do financování z EFSI byla zahrnuta všechna odvětví vymezená v nařízení o EFSI; poukazuje však na to, že určitá odvětví jsou zastoupena nedostatečně, zejména odvětví sociální infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání, na která jsou určena pouhá 4 % schváleného financování EFSI; konstatuje, že by to mohlo být způsobeno řadou důvodů, například skutečností, že některá odvětví nemají zkušenosti nebo technické znalosti, pokud jde o získání přístupu k EFSI, nebo některá odvětví již při zahájení činnosti EFSI nabízela lepší investiční příležitosti z hlediska v praxi připravených a bankami financovatelných projektů; v této souvislosti vyzývá EIB, aby projednala, jak zlepšit odvětvovou diverzifikaci a propojit ji s cíli stanovenými v nařízení, a aby se zabývala i otázkou, zda by měla být podpora z EFSI rozšířena i na další odvětví;

19.  připomíná, že klimatická dohoda COP 21, kterou EU podpořila, vyžaduje výraznou změnu orientace směrem k udržitelným investicím, což by měl EFSI v plném rozsahu podpořit; zdůrazňuje, že by investice z EFSI měly být v souladu s tímto závazkem; poukazuje na to, že je nutné posílit podávání zpráv o změně klimatu;

20.  poukazuje na potřebu zvýšit procentní podíl zdrojů vyčleněných na dlouhodobé projekty, jako jsou telekomunikační sítě nebo projekty zahrnující relativně vysoký stupeň rizika, které jsou často spojené se vznikem vyspělejších nových technologií; konstatuje, že investice do širokopásmové infrastruktury a 5G, kybernetické bezpečnosti, digitalizace tradiční ekonomiky, mikroelektroniky a vysoce výkonné výpočetní techniky by mohly dále zmenšit digitální propast;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že v počáteční fázi nebyly stanoveny mezní hodnoty koncentrace; připomíná, že největším dílem do EFSI přispělo dopravní odvětví, přičemž jeho příspěvek měl hodnotu 2,2 miliardy EUR z celkové částky 8 miliard EUR, což představuje více než 25 % celkového záručního fondu; se znepokojením poukazuje na to, že dopravní odvětví získalo k dnešnímu datu pouze zhruba 13 % veškerých uvolněných investic poskytnutých v rámci nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace, což je hluboko pod hranicí 30 % stanovenou pro jednotlivá odvětví; vyzývá investiční výbor, aby věnoval zvláštní pozornost projektům dopravního odvětví, jelikož jsou tyto projekty v investičním portfoliu stále velmi málo zastoupeny a doprava hraje významnou úlohu při zajišťování hospodářského růstu a bezpečnosti spotřebitelů;

Řízení

22.  konstatuje, že řídící struktury EFSI byly v rámci EIB zavedeny v plném rozsahu; zastává názor, že v zájmu zlepšení efektivnosti a odpovědnosti EFSI by měly být projednány možnosti úplného oddělení řídící struktury EFSI od řídící struktury EIB;

23.  připomíná, že výkonný ředitel odpovídá za každodenní řízení EFSI, připravuje zasedání investičního výboru a předsedá jim a zastupuje EFSI navenek; připomíná, že výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele; vyjadřuje politování nad tím, že v praxi nejsou jasně určeny příslušné úlohy, zejména úloha zástupce výkonného ředitele; vyzývá EIB, aby se zamyslela nad jasnější formulací úkolů výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost; domnívá se, že je důležité, aby výkonný ředitel, kterému by byl nápomocen zástupce výkonného ředitele, i nadále připravoval pořad jednání zasedání investičního výboru; dále navrhuje, že by výkonný ředitel měl vypracovat postupy pro řešení případných střetů zájmů v rámci investičního výboru, podávat zprávy řídící radě, navrhovat sankce za porušení povinností i prostředky jejich prosazování; je přesvědčen, že autoritu výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele při plnění těchto úkolů by zvýšila jejich větší autonomie vůči EIB; vyzývá proto EIB, aby zkoumala možnosti zvýšení nezávislosti výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele;

24.  připomíná, že odborníci v investičním výboru nesou odpovědnost za výběr projektů pro EFSI, poskytování záruky EU a schvalování operací s investičními platformami a národními podpůrnými bankami nebo institucemi; dále připomíná, že tito odborníci jsou nezávislí; vyjadřuje proto znepokojení v souvislosti s doloženými případy střetu zájmů členů investičního výboru, kterým je v budoucnosti nutné za všech okolností zabránit;

25  domnívá se, že výběr projektů není dostatečně transparentní; zdůrazňuje, že EIB by měla zlepšit zveřejňování informací o projektech, které schvaluje v rámci EFSI, a to s řádným zdůvodněním adicionality a srovnávacím přehledem, a také o tom, jakou mírou projekty přispívají k dosahování cílů EFSI, přičemž by měl být zvláštní důraz kladen na očekáváný dopad operací EFSI na investiční mezeru v Unii;

26.  vybízí EIB, aby se zabývala možnými způsoby posílení spolupráce v rámci investičního výboru za pomoci výkonného ředitele a řídící rady; domnívá se, že je důležité, aby se výkonný ředitel účastnil zasedání řídící rady, což mu umožňuje informovat řídící radu o budoucích činnostech;

27.  navrhuje projednat možné cesty zvýšení transparentnosti řídících struktur EFSI pro Parlament a doplnění dalšího řádného člena řídící rady, kterého by jmenoval Parlament; naléhavě žádá řídící orgány EFSI, aby proaktivně sdílely informace s Parlamentem;

Národní podpůrné banky

28.  připomíná, že díky svému know-how mají národní podpůrné banky pro úspěch EFSI zásadní význam, neboť jsou blízké místním trhům a dobře je znají; domnívá se, že dosud není v potřebné míře využíváno součinnosti; upozorňuje na riziko, že EIB vytlačí místní instituce, a vyzývá EIB, aby zlepšila svoji schopnost přilákat vnitrostátní partnery a partnery na nižší než celostátní úrovni; žádá EIB, aby podporovala posílení stávajících veřejných bankovních struktur, aby mezi těmito institucemi aktivně usnadňovala výměnu osvědčených postupů a tržních znalostí; je přesvědčen, že národní podpůrné banky by proto měly usilovat o uzavření dohod s Evropským investičním fondem (EIF); uznává, že EFSI a EIB jsou stále ochotnější sjednávat s národními podpůrnými bankami více vedlejších/podřízených tranší, a naléhavě je vyzývá, aby tak postupovaly i nadále; vyzývá EIB, aby projednala, zda by nebylo užitečné zohlednit v řídící radě i odborné zkušenosti národních podpůrných bank;

Investiční platformy

29.  připomíná, že prostřednictvím pomoci při financování a propojování finančních prostředků z různých zdrojů by měly být umožňovány diverzifikované investice se zeměpisným nebo tematickým zaměřením; upozorňuje, že první investiční platforma byla zřízena až ve třetím čtvrtletí roku 2016 a že toto prodlení je významnou překážkou toho, aby prostředky z fondu EFSI bylo možné využít i v případě menších projektů, a brání rozvoji přeshraničních projektů; zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit pravidla pro vytváření investičních platforem; požaduje, aby EIB a Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) podporovaly využívání investičních platforem jakožto prostředku pro dosažení zeměpisné a tematické diverzifikace investic;

30.  naléhavě žádá řídící orgány EFSI, aby věnovaly větší pozornost investičním platformám s cílem maximalizovat jejich možné přínosy při překonávání investičních překážek, zejména v členských státech s méně rozvinutými finančními trhy; vyzývá EIB, aby zúčastněným subjektům, včetně celostátních, místních a regionálních subjektů, poskytovala více informací o platformách a podmínkách a kritériích upravujících jejich zřizování; uznává úlohu místních a regionálních orgánů při určování strategických projektů a podporuje jejich účast;

31.  navrhuje diskusi o dalších metodách podporování investičních platforem, jako jsou například přednostní schvalování projektů předložených prostřednictvím platformy, sdružování menších projektů a skupinových smluv a zřizování mechanismů k financování seskupení smluv; je přesvědčen, že by měly být zvláště prosazovány nadnárodní platformy, neboť mnoho energetických a digitálních projektů má nadnárodní rozměr;

Finanční nástroje

32.  připomíná, že EIB pro účely EFSI vyvinula nové finanční nástroje, aby poskytovala individuálně přizpůsobené produkty pro vysoce rizikové financování; naléhavě vyzývá EIB, aby svou přidanou hodnotu zvýšila tím, že se zaměří na rizikovější finanční produkty, jako jsou podřízené finance a nástroje kapitálového trhu; vyjadřuje obavy ohledně kritiky navrhovatelů projektů, podle nichž nejsou nabízené nástroje financování slučitelné s potřebami jejich projektů (vysoce rizikové projekty často potřebují peníze hned na počátku pro startovní investice, a nikoli v menších částkách vyplácených ročně), a je znepokojen i tím, že investoři zdůrazňují, že v současné době nejsou schopni podílet se na financování z EFSI kvůli nedostatku vhodných nástrojů soukromého kapitálu; vyzývá EIB, aby se ve spolupráci s navrhovateli projektů a investory touto problematikou zabývala; vyzývá dále EIB, aby posoudila, jak může rozvoj „zelených“ dluhopisů maximalizovat potenciál EFSI při financování projektů, které mají příznivý dopad na životní prostředí nebo klima;

Zeměpisná diverzifikace

33.  vítá, že do konce roku 2016 obdrželo financování z EFSI všech 28 zemí; se znepokojením však konstatuje, že k 30. červnu 2016 získaly 91 % země EU-15, zatímco země EU-13 obdržely pouze 9 % podpory z EFSI; vyjadřuje politování nad tím, že z podpory EFSI nejvíce těžil jen omezený počet zemí, v nichž je nedostatek investic již dnes pod průměrem EU; konstatuje, že v rámci přijímajících zemí často panuje nerovné zeměpisné rozdělení projektů financovaných z EFSI; domnívá se, že hrozí riziko územní koncentrace, a zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost méně rozvinutým regionům všech 28 členských států; vyzývá EIB, aby poskytovala další technickou podporu těm zemím a regionům, jež z EFSI měly menší prospěch;

34.  bere na vědomí, že počet schválených projektů souvisí s HDP; uznává, že větší členské státy jsou schopny využít výhody rozvinutějších kapitálových trhů, a tudíž budou s větší pravděpodobností těžit z tržního nástroje, jako je EFSI; zdůrazňuje, že nižší podporu EFSI v zemích EU-13 lze přičíst dalším faktorům, jako je malá velikost projektů, periferní zeměpisná poloha daného regionu a konkurence evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy); se znepokojením však konstatuje, že některé země z EFSI těží neúměrně více, a zdůrazňuje, že je nutné více diverzifikovat zeměpisné rozložení, obzvláště v klíčových sektorech, a dosáhnout tak mj. zvýšení produktivity a udržitelnosti ekonomik se zvláštním důrazem na technologický rozvoj; žádá Komisi, aby dále zkoumala a mapovala příčiny stávajícího zeměpisného rozložení;

Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH)

35.  přikládá mimořádný význam činnosti centra EIAH; zastává názor, že poslání centra, kterým je působit jako jednotné kontaktní místo pro komplexní poradenskou a technickou pomoc během všech fází projektového cyklu, do značné míry reaguje na narůstající potřebu technické pomoci mezi orgány a navrhovateli projektů;

36.  je potěšen tím, že centrum EIAH vyvíjí činnost již od září 2015 a prošlo rychlou zaváděcí fází; uznává, že kvůli omezené době, po niž centrum existuje, a nedostatku pracovníků v počáteční fázi nejsou všechny služby centra EIAH plně rozvinuty a že se činnost zaměřuje především na poskytování podpory pro vývoj a strukturování projektů, politické poradenství a prověřování projektů; zdůrazňuje, že je třeba, aby EIAH nabralo odborníky z různých oblastí s cílem lépe zaměřovat své poradenství, komunikaci a podporu v sektorech, které dosud v plné míře nevyužívají EFSI;

37.  je přesvědčen, že centrum EIAH má potenciál plnit přínosnou úlohu při řešení mnoha nedostatků při provádění EFSI; pevně věří, že centrum proto musí zaujmout proaktivnější postoj, pokud jde o poskytování pomoci v oblastech, jako je zřizování investičních platforem, a to i s ohledem na jejich důležitost při financování menších projektů; zdůrazňuje také úlohu centra EIAH při poskytování poradenství ohledně kombinování dalších zdrojů financování Unie s EFSI;

38.  obdobně má za to, že centrum EIAH může aktivně přispívat k zeměpisné a odvětvové diverzifikaci, a to nejen tím, že bude při poskytování svých služeb pokrývat všechny regiony a více odvětví, ale i tím, že bude nápomocno EIB při zahajování operací; je přesvědčen, že centrum EIAH může hrát důležitou úlohu z hlediska přínosu pro cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

39.  připomíná, že nařízení o EFSI uděluje centru EIAH mandát posilovat místní znalosti s cílem usnadnit poskytování podpory z EFSI v celé Unii; je přesvědčen, že je v této oblasti třeba dosáhnout značných zlepšení, a zejména posílit spolupráci s příslušnými vnitrostátními institucemi; přikládá velký význam poskytování služeb na místní úrovni, a to mj. v zájmu zohlednění konkrétní situace a místních potřeb, zejména v zemích, které nemají zkušené národní podpůrné instituce nebo národní podpůrné banky; zastává názor, že pro zohlednění uvedených skutečností by měly být posíleny vazby s dalšími místními poskytovateli;

40.  očekává, že centrum EIAH bez dalšího prodlení dokončí své náborové postupy a dosáhne plného stavu zaměstnanců; vyjadřuje však pochybnosti nad tím, zda bude předpokládaná personální kapacita dostačovat k tomu, aby centrum EIAH poskytovalo požadované poradenské služby a vyrovnalo se se zvýšenou pracovní zátěží, jakož i s širším mandátem;

41.  zdůrazňuje, že centrum EIAH musí zlepšit kvalitu svých služeb, posílit komunikaci a zvýšit povědomí a znalosti zúčastněných stran o činnostech centra; zastává názor, že pro dosažení tohoto cíle by měly být využity všechny relevantní komunikační kanály, včetně kanálů na celostátní a místní úrovni;

Evropský portál investičních projektů (EIPP)

42.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise zahájila činnost Evropského portálu investičních projektů (EIPP) až dne 1. června 2016, téměř rok po přijetí nařízení o EFSI; konstatuje, že portál nyní funguje a aktuálně uvádí 139 projektů, domnívá se však, že tento stav je stále velmi vzdálen od potenciálu, který byl očekáván v době přijetí nařízení o EFSI;

43.  zastává názor, že portál EIPP nabízí navrhovatelům projektů uživatelsky přívětivou platformu pro transparentní zvýšení viditelnosti jejich investičních projektů; je však přesvědčen, že klíčem k úspěchu portálu je významně zvýšit jeho viditelnost, aby byl jak mezi investory, tak mezi navrhovateli projektů obecně uznán za užitečný, spolehlivý a účinný nástroj; naléhavě žádá Komisi, aby v tomto smyslu aktivně vyvíjela činnost prostřednictvím důsledných komunikačních aktivit;

44.  konstatuje, že náklady spojené se zřízením, vývojem, řízením, podporou, údržbou a hostingem portálu EIPP nyní hradí rozpočet EU v rámci ročního přídělu ve výši 20 milionů EUR stanoveného pro centrum EIAH; připomíná však, že poplatky vybírané od soukromých navrhovatelů projektů, kteří na portálu registrují své projekty, se v případě portálu EIPP považují za vnější účelově vázaný příjem pro EIPP a v budoucnosti budou jeho hlavním zdrojem financování;

Záruka

45.  připomíná, že Unie v rámci EFSI poskytuje EIB neodvolatelnou a nepodmíněnou záruku na finanční a investiční operace; je přesvědčen, že záruka EU umožnila EIB podstupovat vyšší riziko v rámci nástroje pro infrastrukturu a investice (IIW) a dovolila posílit a předsunout financování malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací v rámci iniciativ COSME a InnovFin podporovaných ze speciálního nástroje pro MSP (SMEW); je přesvědčen, že prahová hodnota ve výši 25 milionů EUR, kterou zřejmě EIB uplatňuje u svých běžných úvěrových operací, by se neměla uplatňovat na EFSI s cílem navýšit financování menších projektů a usnadnit přístup MSP a dalším potenciálním příjemcům;

46.  zdůrazňuje, že v důsledku rozsáhlého využití, které bylo odrazem vysoké poptávky na trhu, byl nástroj pro malé a střední podniky na základě stávajícího právního rámce dále posílen o 500 milionů EUR z dluhopisového portfolia nástroje pro infrastrukturu a inovace; vítá, že díky pružnosti nařízení o EFSI bylo poskytnuto dodatečné financování malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací; hodlá pečlivě sledovat přidělování záruky v rámci obou nástrojů; dále konstatuje, že k 30. červnu 2016 dosáhly operace podepsané v rámci IIW pouze 9 % celkového cílového objemu;

47.  připomíná, že záruční fond EU je financován především z rozpočtu EU; bere na vědomí všechna relevantní hodnocení, která naznačují, že stávající dotační míra záručního fondu ve výši 50 % je z hlediska krytí případných ztrát podle všeho opatrná a obezřetná a rozpočet Unie by byl chráněn již při revidované cílové míře ve výši 35 %; hodlá přezkoumat, zda by měly návrhy nižší cílové míry vliv na kvalitu a povahu vybraných projektů; zdůrazňuje, že dosud nebylo uplatněno žádné čerpání v důsledku selhání operací EIB nebo EIF;

Budoucí financování, kapacita fondu

48.  konstatuje, že Komise navrhla rozšíření EFSI, a to jak z hlediska doby trvání, tak z hlediska finanční kapacity, a že toto rozšíření by mělo vliv na rozpočet EU; vyjadřuje svůj záměr předložit návrhy na alternativní financování;

49.  připomíná, že členské státy byly vyzvány, aby přispěly do EFSI s cílem rozšířit jeho kapacitu, a umožnit mu tak podporovat větší počet rizikovějších investic; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli jsou tyto investice považovány za jednorázové opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, členské státy se této iniciativy nechopily; požaduje informace od EIB a Komise, zda v mezidobí podnikly kroky k tomu, aby přesvědčily členské státy, aby přispívaly do EFSI, a zda by mohly být schopny přilákat další investory; vyzývá Komisi a EIB, aby zvýšily své úsilí v tomto směru;

Doplňkovost s jinými zdroji financování EU

50.  konstatuje, že povědomí o překrývání a konkurenci mezi EFSI a finančními nástroji rozpočtu EU na straně Komise a EIB vedlo k přijetí pokynů, které doporučují kombinaci financování z EFSI a ESI fondů; zdůrazňuje, že žádná kombinace financování z EFSI a ESI fondů by neměla mít v konečném důsledku negativní dopady na úroveň či orientaci grantového financování z ESI fondů; poukazuje však na přetrvávající rozdíly z hlediska kritérií způsobilosti, nařízení, časového rámce pro podávání zpráv a uplatňování pravidel státní podpory, které brání kombinovanému využití; vítá, že Komise se těmito problémy začala zabývat ve svém návrhu revize finančního nařízení, a vyjadřuje naději, že tato revize proběhne včas, aby bylo možné zjednodušit kombinované financování a vyhnout se vytváření konkurence a překrývání; je přesvědčen, že je zapotřebí další úsilí a že za tímto účelem mají klíčový význam druhý a třetí pilíř investičního plánu;

51.  navrhuje, aby Komise ve svých pravidelných zprávách uváděla seznam projektů, které využily možnosti spojení grantů Nástroje pro propojení Evropy (CEF) s prostředky z EFSI;

52.  konstatuje, že projekty dopravní infrastruktury realizované v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru by standardně měly být založeny na zásadě „uživatel platí“, aby tak bylo sníženo zatížení veřejných rozpočtů a daňových poplatníků v souvislosti s výstavbou a údržbou infrastruktury; konstatuje, že je důležité koordinovat různé typy financování z prostředků EU a neprosazovat financování založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru na úkor strukturálních fondů, aby tak bylo zajištěno, že cíle politiky EU v oblasti dopravy budou plněny v celé EU;

Daně

53.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že EIB se prostřednictvím EFSI v některých případech snaží o podporu projektů, které byly strukturovány s využitím firem v daňových rájích; naléhavě žádá EIB a EIF, aby nepoužívaly struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování nebo postupy, které nesplňují zásady řádné správy EU v oblasti daní, které stanoví příslušné právní předpisy Unie, včetně doporučení a sdělení Komise, ani se do takových struktur nezapojovaly; zdůrazňuje, že žádný projekt ani navrhovatel projektu nesmí být závislý na osobě či společnosti působící v zemi, která je uvedena na připravovaném společném unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí;

Komunikační a propagační činnost

54.  připomíná, že mnoho navrhovatelů projektů nemá povědomí o existenci EFSI nebo dostatečně jasnou představu o tom, co jim EFSI může nabídnout, ani o specifických kritériích způsobilosti a konkrétních krocích, které je třeba při podávání žádosti o financování učinit; zdůrazňuje, že je třeba se dále snažit – včetně cílené technické pomoci v členských státech, pro něž byl EFSI doposud méně přínosný, v příslušném jazyce EU – o zvýšení povědomí o tom, co vlastně EFSI je, které konkrétní produkty a služby může nabídnout a jaká je úloha investičních platforem a národních podpůrných bank;

55.  požaduje, aby byl za účelem posílení informovanosti a usnadnění místního přístupu k dotčeným informacím zajištěn překlad veškerých informačních materiálů a materiálů, které jsou součástí procesu financování, do všech jazyků členských států;

56.  vyjadřuje obavu, že přímá podpora finančním zprostředkovatelům, kteří pak nesou odpovědnost za přidělování financování z EU, by mohla vést k situacím, kdy si konečný příjemce není vědom toho, že využívá financování z EFSI, a žádá, aby byla nalezena řešení, která zlepší viditelnost EFSI; vyzývá proto EIB, aby do smluv týkajících se EFSI zahrnula zvláštní doložku, která navrhovateli projektu vyjasní, že získané financování umožnil EFSI / rozpočet EU;

Rozšíření

57.  uznává, že EFSI sám (a v omezeném rozsahu) pravděpodobně nebude schopen vyplnit investiční mezeru v Evropě, přesto však tvoří ústřední pilíř investičního plánu EU a ukazuje odhodlání EU tento problém řešit; žádá, aby byly předloženy další návrhy na trvalé posílení investic v Evropě;

°

°  °

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
• [2]  http://www.eib.org/attachments/strategies/efsi_2015_report_ep_council_en.pdf
• [3]  http://www.eib.org/attachments/ev/ev_evaluation_efsi_en.pdf, září 2016.
• [4]  Zpráva ze dne 14. listopadu 2016, https://ec.europa.eu/priorities/sites/beta-political/files/ey-report-on-efsi_en.pdf.
• [5]  Úř. věst. C 465/1, 13.12.2016.

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (*) (6.4.2017)

pro Rozpočtový výbor a pro Hospodářský a měnový výbor

k provádění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)
(2016/2064(INI))

Zpravodaj: Marian-Jean Marinescu

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svých návrhů usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  vítá rychlé provádění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a v rámci něho očekávané mobilizované investice týkající se operací schválených EIB a EIF, které činí více než 160 miliard EUR a představují více než 50 % celkových investic, které mají být mobilizovány do roku 2018; připomíná nicméně, že je třeba vzít v úvahu rozdíl mezi podepsáním a vyplacením; poznamenává dále, že pouze přibližně 60 % očekávaných celkových investic mobilizovaných v rámci EFSI se odvíjí od soukromého financování, zbytek pochází od EIB (průměrně 20 až 25 %) a kombinace zdrojů vnitrostátních podpůrných bank, veřejných orgánů a fondů EU (fondy ESI, nástroj pro propojení Evropy);

2.  připomíná, že všechny dostupné informace potvrzují očekávanou mobilizaci investic v rámci EFSI, ale zdůrazňuje, že pro přijímání rozhodnutí je zásadní znát objem prostředků, které již byly společnostem převedeny; domnívá se, že výpočet procentního podílu vyplacených soukromých investic má klíčový význam při posuzování výkonnosti EFSI; domnívá se, že pro transparentnost údajů poskytnutých EIB a Komisí je velmi důležité zveřejnit vyplacené částky;

3.  konstatuje, že v EU stále existují rozdíly v investicích, a uznává, že EFSI může přispět k jejich překonání; zdůrazňuje, že cílem EFSI je podpořit udržitelné projekty, které podporují reálnou ekonomiku a dlouhodobě jsou rovněž jak z environmentálního, tak i společenského hlediska přínosem, přičemž zároveň zajišťuje adicionalitu a kvalitu namísto maximalizování faktorů pákového efektu nebo objemu či rychlosti investic;

4  vyjadřuje politování nad nedostatkem včasných informací týkajících se výše použitých záruk; konstatuje, že některá hodnocení uvádějí pákový efekt ve výši 14,1; vyzývá řídící výbor EFSI, aby zveřejnil přesnou hodnotu multiplikátoru a použil metodiku výpočtu OECD;

5.  bere na vědomí, že ke dni 31. ledna 2017 byly hlavními příjemci: v absolutních hodnotách Itálie, Španělsko, Francie, Spojené království a Německo (60 % celkových mobilizovaných investic): na obyvatele Finsko, Irsko, Estonsko, Španělsko a Itálie: a pokud jde o HDP (v milionech EUR), Estonsko, Bulharsko, Španělsko, Litva a Portugalsko;

6.  konstatuje, že podle nezávislého hodnocení[1] obdržely státy EU-15 do konce června 2016 více než 90 % podpory z fondu EFSI, zatímco 13 nových členských států obdrželo méně než 10 %; vyjadřuje politování nad nevyváženým zeměpisným přidělováním podpory z EFSI, a připomíná, že tři členské státy by neměly pobírat více než 45 % celkového financování EFSI v rámci okna pro infrastrukturu a inovace (IIW); vyzývá proto řídící výbor EFSI, aby průběžně monitoroval a zdokonaloval zeměpisné rozložení, podporoval rovnováhu a zlepšoval produktivitu a udržitelnost ve všech ekonomikách členských států;

7.  domnívá se, že kombinování grantů s finančními nástroji může přispět k adicionalitě EFSI; konstatuje, že pouze 11 projektů v rámci nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW) a dva v rámci nástroje pro malé a střední podniky (SMEW) – což odpovídá devíti členských státům –, využilo prostředky ze smíšených fondů EFSI/ESIF; vyzývá k tomu, aby byla včas přijata revize finančního nařízení a tzv. souhrnného nařízení (Omnibus), které by umožnily zjednodušení kombinovaných evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice, s cílem zabránit tomu, aby si konkurovaly nebo se překrývaly a v zájmu zajištění adicionality a podpory budoucích synergií;

8.  konstatuje, že v rámci obou nástrojů bylo 30 % finančních prostředků z EFSI použito pro malé a střední podniky, 23 % pro projekty v oblasti energetiky (jen 7 % na oblast energetické účinnosti), 21 % na výzkum, vývoj a inovace a 10 % v odvětví digitální technologie; připomíná, že adicionalita je hlavní zásadou u projektů, které mají získat podporu z EFSI, a vyjadřuje politování nad nedostatkem informací o úrovni adicionality financovaných projektů, jakož i podrobné posouzení prostřednictvím hodnotící tabulky; připomíná, že hodnotící tabulka musí být užitečným nástrojem při rozhodování; vyzývá k transparentnosti, pokud jde o systém bodového hodnocení a posuzování, a žádá jeho včasné zveřejnění po skončení hodnocení projektu; zdůrazňuje, že před poskytnutím podpory je třeba dosáhnout plného souladu s kritérii adicionality a zajistit vhodný postup hloubkové analýzy; domnívá se dále, že by měla být zlepšena odvětvová diverzifikace;

9.  zdůrazňuje, že je třeba revidovat stávající definici adicionality zajištěním její větší jasnosti a účinnosti; domnívá se, že adicionalita by mohla být lépe posouzena, pokud by investiční výbor zveřejnil rizikový profil každého projektu EFSI; připomíná, že stávající nařízení umožnilo existenci projektů s nižším než minimálním rizikem, než mají zvláštní činnosti EIB; vyzývá EIB, aby byla zajistila skutečnou adicionalitu, a domnívá se, že v rámci EFSI by se měly přijímat jen ty projekty, které by EIB jinak považovala za nepřijatelné z důvodu jejich riskantní povahy, a že EFSI by neměl vést k přejmenování projektů, jako např. široká podpora EFSI poskytovaná na projekty v oblasti energetiky, energetické účinnosti a v oblasti obnovitelných zdrojů energie, což je doprovázeno odpovídajícím snížením běžných investic EIB v těchto odvětvích; požaduje transparentnost v rozhodování zabezpečením zveřejňování souhrnných finančních údajů týkajících se projektů financovaných EIB;

10.  poukazuje na potřebu zvýšit procentní podíl zdrojů vyčleněných na dlouhodobé projekty, jako jsou telekomunikační sítě nebo projekty zahrnující relativně vysoký stupeň rizika, které jsou často spojené se vznikem vyspělejších nových technologií; konstatuje, že investice do širokopásmové infrastruktury a 5G, kybernetické bezpečnosti, digitalizace tradiční ekonomiky, mikroelektroniky a vysoce výkonné výpočetní techniky by mohly dále zmenšit digitální propast;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory skutečnosti, že investice v odvětvích, jako jsou vesmírné technologie nebo technologie snížení emisí, by měly vyhovovat požadavkům EFSI, bylo dosud pod záštitou EFSI financováno velmi málo projektů v těchto odvětvích, a domnívá se, že EFSI by měl být přizpůsoben omezením v těchto odvětvích;

12.  považuje za důležité, aby s ohledem na skutečnost, že cílem EFSI je přidělit finanční prostředky na vysoce rizikové projekty, aby v případech, kdy region, kde se projekt provádí nebo z něhož příjemce pochází, má velmi nízkou úroveň rozvoje, bylo toto považováno za další rizikový faktor;

13.  zdůrazňuje, že v zájmu zlepšení výsledků EFSI jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni je třeba prohloubit spolupráci mezi EIB, která EFSI řídí, a národními a regionálními podpůrnými bankami;

14.  konstatuje nicméně, že národní podpůrné banky nebo podpůrné instituce nejsou ve všech členských státech stejně dobře zavedeny a jejich omezené zeměpisné rozložení představuje další překážky zeměpisnému pokrytí EFSI; domnívá se, že zřizování národních či regionálních podpůrných bank či institucí by mělo být pro členské státy a EFSI vysokou prioritou v zájmu řešení situace v regionech, v nichž je podpora zapotřebí; vyzývá EIB a Komisi, aby zajistily, že národní a regionální podpůrné banky nebo instituce jsou jednou z hlavních priorit Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) a že je členským státům poskytováno nezbytné know-how a technická pomoc; vyzývá Komisi, aby podněcovala a podporovala zakládání národních podpůrných bank v regionech, kde je jejich přítomnost omezena, s cílem posílit malé projekty a zlepšit regionální a odvětvovou diverzifikaci;

15.  vyzývá EIB, aby s ohledem na význam přidělování finančních prostředků na projekty a oblasti s vysokým rizikovým faktorem nenechala, aby došlo k tomu, že se úrokové sazby na prostředky poskytnuté ve formě úvěrů stanou odrazujícími a představují zátěž pro příjemce; vyzývá EIB, aby zvýšila transparentnost úrokových sazeb a poplatků hrazených za projekty v rámci fondu EFSI v celé Unii a aby zajistila, že se tyto sazby a poplatky nestaly prvky, které by diskriminovaly mezi různými kategoriemi příjemců a různými regiony;

16.  zdůrazňuje zásadní úlohu Evropského centra pro investiční poradenství pro úspěch EFSI; upozorňuje na slibný začátek, ale s politováním konstatuje, že toto centrum nebylo zatím schopno fungovat v plném rozsahu; zdůrazňuje, že Evropskému centru pro investiční poradenství by měly být poskytnuty nezbytné prostředky, a to nejméně ve výši 20 000 000 EUR ročně, na pokrytí vlastních nákladů a na provádění a zintenzívnění svých činností a služeb; dále zdůrazňuje, že je co nejrychleji důležité řešit problém, jímž je nedostatek zaměstnanců, tak aby centrum Evropské centrum pro investiční poradenství mohlo plnit všechny úkoly a povinnosti, které mu byly zadány;

17.  vyzývá Evropské centrum pro investiční poradenství, aby intenzivněji působilo v zemích, které mají obtíže při využívání fondů EFSI a kde chybí správní kapacita na předkládání životaschopných projektů, zejména v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti; dále vyzývá Evropské centrum pro investiční poradenství, aby poskytovalo konkrétně zaměřené poradenství na pomoc dotyčným projektům v případech, kdy mezi investory panuje vysoký stupeň averze k riziku nebo kde je riziko mezi investory rozděleno (jak tomu může být například u přeshraničních/nadnárodních projektů či dlouhodobých / příjmy vytvářejících projektů infrastruktury);

18.  vyzývá Evropské centrum pro investiční poradenství, aby spolupracovalo s příslušnými vnitrostátními orgány za účelem dosažení vyváženějšího zeměpisného a odvětvového pokrytí; zdůrazňuje, že Evropské centrum pro investiční poradenství odpovídá za to, že EFSI přenese na místní úroveň, že působí jako jednotné kontaktní místo pro technické a finanční poradenství při identifikaci, přípravě a vývoji projektů a že má za úkol aktivně sdružovat menší projekty a vytvářet investiční platformy; zdůrazňuje, že tyto úkoly nejsou v dostatečné míře plněny a měly by být v nastávajícím období zintenzivněny;

19.  konstatuje, že aby se staly investiční platformy funkčními, potřebují k tomu více času; zdůrazňuje jejich úlohu při slučování různých menších projektů se stejnou tematikou či slučování a usnadňování přeshraničních projektů;

20.  připomíná, že jedním z cílů EFSI je podpořit menší, inovativní a rizikové projekty mimo jiné jejich sloučením, pokud možno prostřednictvím investičních platforem, do větších klastrů, které jsou lépe připraveny na investice; vyzývá Evropské centrum pro investiční poradenství, aby zvážilo vytvoření decentralizovaných regionálních klastrů s cílem lépe se přizpůsobit zvláštnostem daného odvětví či regionu, např. energetické účinnosti v jihovýchodní Evropě;

21.  vyzývá EIB, aby posílila svou poradní kapacitu, a Komisi, aby zlepšila svoji komunikaci a šíření úsilí o zvýšení využívání EFSI ve všech členských státech a regionech; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho zúčastněných stran dosud nezná EFSI, není si vědomo jeho možností nebo způsobů, jak požádat o podporu z EFSI; dále konstatuje, že v některých případech si příjemci nebyli vědomi skutečnosti, že již jsou příjemci podpory z EFSI, zejména kvůli nedostatku transparentnosti ze strany finančního zprostředkovatele, kteří příjemce o podpoře z EFSI neinformoval; domnívá se, že nedostatečné povědomí o dostupnosti podpory z EFSI a nedostatečná informovanost o skutečném pobírání podpory z EFSI představují pro EU promeškané příležitosti; zdůrazňuje proto, že jsou zapotřebí dokonalejších komunikačních a osvětových kampaní;

22.  požaduje, aby byl za účelem snadnějšího informování a lepšího přístupu k těmto informacím v daném místě zajištěn překlad veškerých informačních materiálů nebo materiálů, které jsou součástí procesu financování, do všech jazyků členských států;

23  vyjadřuje politování nad skutečností, že vzhledem k EFSI byla řada rozpočtových položek na období 2015–2020 snížena, což negativně ovlivní programy, jako je Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy; domnívá se, že v rámci revize VFR je třeba tento rozpočtový schodek napravit a že EFSI by měl být financován ze zdrojů, které jsou nezávislé na programech EU, které již byly schváleny; žádá Komisi, aby v tomto ohledu předložila úplný harmonogram splácení včetně revize VFR;

24.  znovu opakuje, že je důležité zaměřit se na finanční nástroje pro rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI II); domnívá se, že financování prostřednictvím EFSI by nemělo nahrazovat granty ze zdrojů financování EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Nástroje pro propojení Evropy a programu Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby nalezla alternativní zdroje financování pro všechna budoucí prodloužení;

25.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost při uplatňování přehledu výsledů pro výběr operací EFSI, zejména pokud jde o nezbytnost poskytovat dostupné, přesné a aktuální informace týkající se adicionality a rozhodovacího procesu, který vede k udělení záruky EU; vyzývá EIB, aby zveřejnila všechny informace o posouzení dopadu zjištění týkající se operací prováděných na Evropském portálu investičních projektů (EIPP) s uvedením přidané hodnoty a adicionality každého financovaného projektu; domnívá se, že EIB by měla rovněž zveřejňovat analytické statistické údaje týkající se jednotlivých financovaných projektů, včetně úvěrových operací prováděných v rámci EFSI za pomoci finančních zprostředkovatelů, předběžné a následné posouzení každého projektu s vysvětlením ukazatelů a výběrových a hodnoticích kritérií; domnívá se dále, že musejí být zveřejněny objektivní údaje o přímých a nepřímých pracovních místech vytvořených prostřednictvím EFSI; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila potenciál a viditelnost Evropského portálu investičních projektů;

26.  domnívá se, že před přijetím navrhovaného prodloužení fondu EFSI je žádoucí provést podrobnější studii a další hodnocení původního nařízení o EFSI; očekává, že závěry této zprávy, zejména pokud jde o regionální diverzifikaci, odvětvovou diverzifikaci, adicionalitu, transparentnost výběrového řízení řídících a investičních výborů, a doporučení Účetního dvora budou řádně zohledněny v konečném vypracování nařízení o prodloužení EFSI.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	3.4.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	49 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Rebecca Harms, Eva Kaili, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pilar Ayuso, Rosa D’Amato, Françoise Grossetête, Barbara Kudrycka, Marian-Jean Marinescu, Victor Negrescu, Sofia Sakorafa, Davor Škrlec, Theodor Dumitru Stolojan
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	György Hölvényi, Julia Reda

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49	+
ALDE	Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Lieve Wierinck
ECR	Edward Czesak, Ashley Fox, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský
GUE/NGL	Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlíček, Sofia Sakorafa, Neoklis Sylikiotis
PPE	Pilar Ayuso, Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Françoise Grossetête, György Hölvényi, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Barbara Kudrycka, Marian-Jean Marinescu, Angelika Niebler, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Theodor Dumitru Stolojan, Vladimir Urutchev, Hermann Winkler, Anna Záborská
S&D	José Blanco López, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Csaba Molnár, Victor Negrescu, Dan Nica, Patrizia Toia, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho
Verts/ALE	Reinhard Bütikofer, Rebecca Harms, Julia Reda, Davor Škrlec

2	-
EFDD	Rosa D’Amato, Dario Tamburrano

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  Nezávislé hodnocení investičního plánu evropského roku 2016 je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/commission/publications/independent-evaluation-investment-plan_en

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (*) (23.3.2017)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k uplatňování Evropského fondu pro strategické investice
(2016/2064(INI))

Navrhovatelé (*): Inés Ayala Sender a Dominique Riquet

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  žádá Komisi, aby při provádění hodnocení a při přípravě nového legislativního návrhu vzala v úvahu připomínky Parlamentu uvedené v této zprávě o provádění;

2.  vítá vytvoření orgánů Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a transparentní výběrové řízení členů jejich řídící struktury; vyzývá orgány EFSI, aby nicméně Parlament, Radu a veřejnost pravidelně, podrobně a transparentněji informovaly o projektech EFSI; navrhuje, že Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) by mělo zlepšit informování, mimo jiné informování malých a středních podniků a mikropodniků;

3.  vítá strategickou orientaci schválenou řídicím výborem EFSI v prosinci 2015, která zahrnuje orientační mezní hodnoty zeměpisné koncentrace; poukazuje na nevyváženou zeměpisné rozložení příjemců prostředků z EFSI; poukazuje na to, že během prvního roku působení se 92 % všech investic soustředilo do zemí EU-15, zatímco jen 8 % investic bylo poskytnuto do zemí EU-13, a uvádí, že k dnešnímu dni 10 členských států, většinou ve střední a východní Evropě, profitovalo z operací financovaných pouze z nástroje EFSI určeného pro malé a střední podniky; připomíná, že kritérium poměru HDP je důležité mimo jiné pro zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti a také vyváženého rozložení projektů, a to s ohledem na celkovou hospodářskou činnost každé země, potřebu investic a míru zaměstnanosti; zdůrazňuje, že koncentrace kapitálu prohlubuje sociální a hospodářské rozdíly v EU;

4.  poukazuje na to, že k vysoce rizikovým investicím nelze nutit a v prostředí, kde je tempo růstu pomalé a poptávka nízká, se takové investice obvykle nevyplácejí; požaduje proto, aby bylo financování z EFSI, kromě vyváženého zeměpisného rozložení, těsněji svázáno s úspěšným rozvojem hospodářské a fiskální politiky;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že v počáteční fázi nebyly stanoveny mezní hodnoty koncentrace; připomíná, že největším dílem do EFSI přispělo dopravní odvětví, přičemž jeho příspěvek měl hodnotu 2,2 miliardy EUR z celkové částky 8 miliard EUR, což představuje více než 25 % celkového záručního fondu; se znepokojením poukazuje na to, že dopravní odvětví získalo k dnešnímu datu pouze zhruba 13 % veškerých uvolněných investic poskytnutých v rámci nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace, což je hluboko pod hranicí 30 % stanovenou pro jednotlivá odvětví; vyzývá investiční výbor, aby věnoval zvláštní pozornost projektům dopravního odvětví, jelikož jsou tyto projekty v investičním portfoliu stále velmi málo zastoupeny a doprava hraje významnou úlohu při zajišťování hospodářského růstu a bezpečnosti spotřebitelů;

6.  vybízí Komisi, aby zavedla pravidla pro výběr udržitelných projektů a propojila je s hlavními cíli a plány politiky EU, jako je např. nulová a nízkoemisní mobilita, nebo se stávajícími iniciativami, jako jsou transevropské sítě cyklostezek v kombinaci se železniční dopravou, nebo iniciativami, jejichž cílem je obnovení regionálních přeshraničních železničních spojů, které nebyly využívány nebo byly zrušeny[1];

7.  připomíná, že výsledky srovnávacího přehledu jak schválených, tak zamítnutých operací musí být pravidelně transparentním a přístupným způsobem zveřejňovány;

8.  vyjadřuje pochybnosti o adicionalitě některých prvních vybraných dopravních projektů, jelikož tyto projekty by mohly být s nejvyšší pravděpodobností financovány i bez podpory z EFSI;

9.  shledává, že projekty infrastruktury předkládané Evropské investiční bance jsou často součástí standardních operací EIB, jelikož jsou předkládány orgány s podporou veřejných záruk, a představují tak menší riziko; vyzývá EIB, aby analyzovala další parametry, které by umožnily takové projekty kvalifikovat jako adicionální a vhodné pro účely EFSI, a aby mezi soukromými partnery více prosazovala zapojení do EFSI s cílem zvýšit počet projektů v rámci této první výzvy fondu EFSI;

10.  žádá, aby byla při výběru zohledňována evropská přidaná hodnota a aby EFSI respektoval cíle politiky EU, a to zejména pokud jde o přeshraniční projekty a další projekty předem vymezené v Nástroji pro propojení Evropy a v dalších stěžejních iniciativách EU v oblasti dopravy (např. ERTMS a SESAR); zdůrazňuje, že je třeba vzít v potaz i další politické priority Unie, jako je nulová a nízkoemisní intermodální mobilita, vysoce kvalitní zaměstnanost, účinnost zdrojů, udržitelná infrastruktura, výzkum a inovace a součinnost mezi transevropskými dopravními, energetickými a telekomunikačními sítěmi;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se zaměřila na investice do projektů, které přispívají k minimalizaci externích nákladů;

12.  shledává, že požadovanou adicionalitu může zajistit i spojení grantů EU s finančními nástroji, což bude navíc motivovat investory k předkládání projektů, které by jinak nebyly realizovány; žádá EIB a Komisi, aby podporovaly kombinování grantů EU (různých mechanismů EU jako např. Nástroje pro propojení Evropy, Horizontu 2020, evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF)) s fondem EFSI, a vylepšily tak finanční profil projektů infrastruktury vytvářející evropskou přidanou hodnotu;

13.  konstatuje, že projekty dopravní infrastruktury realizované v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru by obvykle měly být založeny na zásadě „uživatel platí“, aby tak bylo sníženo zatížení veřejných rozpočtů a daňových poplatníků v souvislosti s výstavbou a údržbou infrastruktury; konstatuje, že je důležité koordinovat různé typy financování z prostředků EU a neprosazovat fondy založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru na úkor strukturálních fondů, aby tak bylo zajištěno, že cíle politiky EU v oblasti dopravy budou plněny v celé EU;

14.  vyzdvihuje slibný začátek Evropského centra pro investiční poradenství a bere na vědomí odvětvovou a zeměpisnou koncentraci investic; vyzývá Evropské centrum pro investiční poradenství, aby celkově zlepšilo své výsledky a intenzivněji působilo v zemích, kde má EFSI obtíže prosadit se a kde není dostatečná správní kapacita na předkládání životaschopných projektů, zejména v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti; dále vyzývá Evropské centrum pro investiční poradenství, aby poskytovalo konkrétně zaměřené poradenství na pomoc jednotlivým dopravním projektům v případech, kdy mezi investory panuje vysoká averze k riziku nebo kdy je riziko mezi investory rozděleno (jako např. přeshraniční/nadnárodní projekty, dlouhodobé / příjmy vytvářející projekty infrastruktury);

15.  domnívá se, že v zájmu zlepšení výsledků EFSI jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni a zajištění přínosu pro Evropu je třeba prohloubit spolupráci mezi EIB, která EFSI řídí, a vnitrostátními a regionálními podpůrnými bankami a místními orgány;

16.  se znepokojením konstatuje, že malý počet dopravních projektů v EFSI dokládá, že toto odvětví má zřejmě obtíže získávat finanční prostředky z větší části nebo v plném rozsahu od soukromých investorů, a to i tam, kde finanční prostředky Nástroje pro propojení Evropy již byly téměř vyčerpány a kde do roku 2020 není ze strany EU k dispozici žádný náhradní způsob financování; žádá proto, aby bylo v příštím finančním rámci zvýšeno financování Nástroje pro propojení Evropy;

17.  vyjadřuje politování nad nedostatkem údajů o celkovém počtu operací podepsaných v rámci specializované nástroje fondu EFSI zaměřeného na MSP a s nimi spojených investic, zvláště s ohledem na dopravní dodavatelský řetězec, v letectví a v železničním odvětví, a nad skutečností, že je tím znesnadněno ověřování projektů, výsledků, úspěšných případů a měřítek; trvá na tom, aby byl vyřešen problém nedostatku dostupných údajů; vyzývá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala poskytování větší podpory MSP a místním a regionálním orgánům;

18.  navrhuje, aby Komise ve svých pravidelných zprávách uváděla seznam projektů, které využily možnosti spojení grantů Nástroje pro propojení Evropy s prostředky z EFSI;

19.  doporučuje, aby bylo financování z EFSI zviditelněno prostřednictvím rozsáhlé informační kampaně v celé EU a zavedením loga EFSI.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	23.3.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	36 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Hugues Bayet, Mark Demesmaeker, Bas Eickhout, Markus Ferber, Patricija Šulin, Matthijs van Miltenburg
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Herbert Dorfmann

• [1]  www.missing-rail-links.eu

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (10.11.2016)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k provádění Evropského fondu pro strategické investice
(2016/2064(INI))

Navrhovatel: Emmanuel Maurel

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.   domnívá se, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který slouží k financování odvážných a inovativních projektů, se může stát nástrojem stimulace růstu a zaměstnanosti v EU a podpory rozvoje silného, udržitelného a konkurenceschopného průmyslu za předpokladu, že je použit současně s účinnými nástroji na ochranu obchodu; v této souvislosti požaduje posílení úlohy EFSI v rámci agendy politiky soudržnosti vytvořením lepší odvětvové a zeměpisné vyváženosti investic prováděných v tomto rámci; zastává názor, že by měly být odstraněny překážky bránící kombinování EFSI s jinými nástroji EU (především s ESI fondy) a že by se měl rozšířit počet odvětví, která jsou způsobilá k financování z fondu EFSI;

2.  připomíná, že Čína má v úmyslu přispívat do EFSI a že Komise zdůraznila, že Číně nebude v této souvislosti poskytnuta žádná kompenzace, zejména v oblasti správy; zdůrazňuje, že příspěvek Číny nesmí být spojen s otázkou statusu tržního hospodářství, a vyzývá EIB, aby při správě fondů a pokud jde o původ jakéhokoli příspěvku od veřejných, soukromých a třetích stran zajistila transparentnost a poskytla konkrétní údaje, včetně údajů týkajících se konkrétních projektů a zahraničních investorů, a upozorňuje na požadavky na podávání zpráv Parlamentu obsažené v nařízení o EFSI; opětovně poukazuje na skutečnost, že všichni, kdo do tohoto fondu budou někdy v budoucnu případně přispívat, musejí dodržovat veškerá pravidla EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, pracovního práva a předpisů na ochranu životního prostředí, a očekává, že sociální a environmentální kritéria vztahující se na projekty EIB budou plně dodržena i v rozhodnutích o financování projektů EFSI;

3.  domnívá se, že je zcela nezbytné, aby EU dbala o co největší diverzifikaci svých zdrojů financování a přednostně usilovala o získání soukromých investic;

4.  poukazuje na to, že MSP představují páteř evropského hospodářství, ale že pouze 13 % z nich obchoduje mimo EU; zastává názor, že by EFSI v součinnosti s programem COSME měl upřednostňovat internacionalizaci MSP prostřednictvím podpory konkrétních projektů zaměřených na vývozní činnosti evropských MSP; opětovně vyzývá ke zlepšení stávajících nástrojů a požaduje, aby Komise a EIB lépe informovaly o dostupné podpoře a aby byla posílena úloha Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), jehož posláním by měla být podpora vývozu; domnívá se, že by MSP měly mít možnost i v těchto otázkách se obracet na stálého partnera;

5.  vítá iniciativu Komise zahájit evropský plán vnějších investic s cílem mobilizovat 44 až 88 miliard EUR na investice v Africe a v sousedství EU, avšak uznává úlohu soukromých investic do rozvojových strategií; zdůrazňuje, že by tyto nástroje měly být pravidelně vyhodnocovány a neměly by nahrazovat stávající investice, že musí být v souladu se zásadou soudržnosti politik v zájmu rozvoje, jakož i se zásadou adicionality ve vztahu s jinými nástroji a měly by se zaměřit na rizikové, strukturální a – kde je to možné – malé projekty a orientovat se na opravdové potřeby konkrétních zemí s cílem zajistit hmatatelné zlepšení životních podmínek místního obyvatelstva vytvářením důstojných pracovních míst na místní úrovni, a tím přispět ke zmírnění migrační krize;

6.  trvá na tom, že v souvislosti s plánem vnějších investic nemůže být žádný investor či předkladatel projektu závislý na osobě či společnosti působící ve státě, který je uveden na připravovaném evropském seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí;

7.  zastává názor, že takové nástroje musí být kompatibilní se zásadami a cíli vnější činnosti EU, jak jsou stanoveny v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, a že dodržování těchto zásad spolu s dosaženými výsledky musí patřit mezi nejdůležitější kritéria pro hodnocení účinnosti evropského plánu vnějších investic ve zprávách o jeho provádění; zdůrazňuje, že by budoucí evropský plán vnějších investic měl podnítit soukromé investice v Africe a v zemích sousedících s EU, aby tak přispěl k řešení základních příčin migrace, provedení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Pařížské dohody o klimatu;

8.  navrhuje, aby evropských plán vnějších investic přispěl k financování činností zaměřených na poskytování mikroúvěrů nejzranitelnějším skupinám;

9.  vyzdvihuje důležitou úlohu delegací Evropské služby pro vnější činnost při vytváření kontaktů mezi investory a zeměmi, kterých se projekty týkají; žádá, aby na základě pravidelných zpráv Komise o pokroku byl Parlament úzce zapojen do vykonávání dohledu nad prováděním plánu vnějších investic.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	9.11.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	33 0 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler, Jan Zahradil
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Klaus Buchner, Nicola Danti, Syed Kamall, Frédérique Ries, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Philippe Loiseau

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (12.4.2017)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k provádění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)
(2016/2064(INI))

Navrhovatel: Hannu Takkula

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Investiční plán pro Evropu je součástí širší strategie, která má zvrátit negativní trend zaznamenaný u veřejných a soukromých investic tím, že uvolní novou soukromou finanční likviditu, která bude vložena do reálné ekonomiky s cílem podpořit dlouhodobé strategické a udržitelné investice v celé Unii; vzhledem k tomu, že tento investiční plán má tři pilíře: aktivaci finančních prostředků pro investice, zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky, a zlepšení investičního prostředí v Unii; vzhledem k tomu, že pro účely zeměpisné diverzifikace je nezbytné, aby se investiční prostředí v Unii zlepšilo odstraněním překážek pro investice; vzhledem k tomu, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by měl být považován za doplňkový k ostatním opatřením nezbytným k omezení investičních mezer v Unii a vzhledem ke své funkci záručního fondu za podnět pro nové investice;

B.  vzhledem k tomu, že EFSI byl původně určen k řešení různých forem selhání trhu a neoptimálních investičních situací vzniklých v důsledku řady regulačních problémů;

C.  vzhledem k tomu, že EFSI svou spolehlivou podporou malých a středních podniků významně přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, stejně jako k podpoře pracovních příležitostí;

D.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby EFSI představoval náležitý přínos s cílem dostatečně reagovat na potřeby trhu a přilákat značný kapitál ze soukromého sektoru;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil stanovisko, v němž uvedl, že plány Evropské komise na navýšení a rozšíření investičního fondu v rámci „Junckerova plánu“ byly vypracovány příliš brzy a obsahují jen málo důkazních informací, které by dokládaly, že zvýšení je odůvodněné; vzhledem k tomu, že EÚD kromě toho zdůraznil, že nebylo provedeno ucelené posouzení dopadu, a kritizoval zrušení ustanovení, které váže pokračování EFSI na výsledky nezávislého hodnocení;

F.  vzhledem k tomu, že EÚD rovněž zdůraznil riziko, že multiplikační účinek bude nadhodnocen, a že uvedené cíle a výsledky byly očekávané a nikoliv potvrzené skutečnými, přesnými, jasnými a okamžitými statistikami;

1.  konstatuje, že EFSI má do roku 2018 prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB)s podporou z rozpočtu EU aktivovat částku v celkové výši 315 miliard EUR v dodatečných investicích a nových projektech v reálné ekonomice;

znovu opakuje, že EFSI je nástrojem na podporu soukromých, tržně orientovaných investic;

2.  všímá si hodnocení EIB týkající se fungování EFSI, které bylo zveřejněno v září 2016; vítá pozitivní investiční toky, které EFSI zaměřil na malé a střední podniky, přičemž konstatuje, že již v červnu 2016 bylo dosaženo 58 % cíle pro financování malých a středních podniků; vítá stanovisko EÚD (č. 2/2016) nazvané „EFSI: příliš brzký návrh na prodloužení a rozšíření“, které se týkalo návrhu Komise na prodloužení EFSI (COM(2016)0597) a hodnocení využití záruky EU a fungování záručního fondu (SWD(2016)0297);

3.  poukazuje na to, že projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru by měly splňovat kritéria adicionality a že základy tohoto hodnocení je třeba doložit; vyjadřuje politování nad tím, že srovnávací přehledy pro schválené operace nejsou zveřejňovány; připomíná, že skutečnost, že tyto přehledy nejsou zveřejňovány, vytváří problémy, pokud jde o odpovědnost a transparentnost; zdůrazňuje, že kritéria pro hlavní projekty EFSI vyžadují větší transparentnost a publicitu, aby trhy více důvěřovaly EFSI jakožto efektivnímu finančnímu nástroji a aby o něj zvýšily svůj zájem;

4.  připomíná, že cílem EFSI, který je podporován z rozpočtu EU, je, na rozdíl od jiných současných finančních nástrojů EIB, identifikovat odlišné, skutečně doplňkové, inovativní a rizikovější profily projektů s novými protějšky ze soukromého sektoru, stejně jako zdůraznit potenciál EFSI financovat podniky využívající špičkové technologie a sektory orientované na budoucnost, které by měly být základem programu financování;

5.  uznává, že zahájení EFSI vedlo k rychlé změně profilu a obchodního modelu EIB z hlediska procesů a monitorování podpisů a smluv;

6.  domnívá se, že za účelem dostatečného uspokojení poptávky po investicích a lepšího řešení potřeb států a sektorů by bylo vhodné provést na vnitrostátní úrovni předběžnou analýzu možných příčin nedostatků na trzích a v soukromých investicích v těchto oblastech a druhu činnosti uloženou EFSI;

7.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby byla při realizaci vybraných projektů posouzena a posílena přeshraniční evropská přidaná hodnota a pokládána otázka, zda tyto projekty účinně přispívají ke stávajícím společným politickým a hospodářským cílům EU;

8.  konstatuje, že geografické rozmístění projektů bylo doposud nerovnoměrné; připomíná, že by při uskutečňování projektů podporovaných z prostředků EFSI mělo být v zájmu naplňování cílů soudržnosti a udržitelnosti uvažováno o lepším geografickém rozložení, přičemž je nutné zohlednit potenciál řídce osídlených oblastí a současně se zaměřit na proveditelnost, praktičnost a finanční kritéria s cílem zvýšit výkonnost fondu a zlepšit jeho hlavní cíle; připomíná, že EFSI jako tržně orientovaný nástroj nemůže sám o sobě řešit zeměpisné investiční mezery v Unii;

9.  naléhavě vyzývá řídící výbor EFSI a investiční výbor k zajištění toho, aby se finanční prostředky na projekty nesoustřeďovaly na trzích nebo v investicích, kde jsou méně zřejmé nebo méně potřebné;

10.  připomíná, že okno pro infrastrukturu a inovace dosáhlo do června 2016 pouze 9 % cíle; vyzývá k dalšímu sdílení informací o možnostech, které EFSI nabízí rizikovějším inovacím;

11.  žádá EIB, aby co nejvíce zlepšila geografickou rovnováhu a otevřela odvětví koncentrovaná v portfoliu EFSI, především rámci okna pro infrastrukturu a inovaci (IIW) a nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), a to posílením své poradní činnosti při vytváření projektů v členských státech a technické pomoci prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), včetně možnosti navýšení svého rozpočtu, vyžaduje-li to situace;

12.  vyzývá EIB, aby zjednodušila proces podávání žádostí, a zdůrazňuje potřebu zviditelnit EFSI a zvýšit zájem o tento fond a povědomí o něm, zejména u MSP v členských státech;

13.  vyzývá EIB, aby také zvážila zvýšení počtu sektorů způsobilých pro financování z EFSI (aby například zahrnula sektory životního prostředí, biohospodářství a sociální infrastruktury) nebo snadnější přizpůsobení druhu a velikosti projektů potřebám trhu v členských státech;

14.  věří, že místním a regionálním subjektům by mělo být poskytnuto dostatečné vysvětlení nebo strategické pokyny, zejména s ohledem na cíle a postavení EFSI a jeho případné zkombinování s jinými fondy Unie nebo EIB; zdůrazňuje, že EFSI by neměl být považován jen za další doplňkový finanční zdroj a že by se měla věnovat náležitá pozornost tomu, aby nedošlo k dvojímu zaměření a dvojímu financování;

15.  vyzývá EIB, aby při výběru pečlivě zvažovala skutečnou adicionalitu a novou dynamiku, stejně jako sílu multiplikačního účinku, jež se mohou u jednotlivých projektů lišit, zejména v oblastech, v nichž EIB či EIF nebyly dosud činné, v případech selhání trhu nebo v neoptimálních investičních situacích;

16.  vítá zvýšení objemu zvláštních činností EIB plynoucích z prvního roku a půl existence EFSI, jež odráží vývoj kultury obezřetného řízení rizika a úvěrové politiky EIB;

17.  věří, že zvláštní činnosti EIB podporované EFSI by měly být považovány za zdroje adicionality ve srovnání s ostatními finančními nástroji EIB, EIF nebo Unie, aby se mohla lépe řešit selhání trhu nebo neoptimální investiční situace;

18.  konstatuje, že finanční páka se u jednotlivých projektů liší v závislosti na jejich rozsahu, složitosti a korelaci mezi významnými odvětvovými výzvami a očekáváním konečných příjemců v kontextu nedostatku veřejných prostředků; zastává názor, že předpoklad průměrného pákového efektu lze změřit jen na konci investičního cyklu, a to při zohlednění specifických rysů jednotlivých odvětví; navrhuje sjednotit „metodiku multiplikačního účinku EFSI“ s metodikou navrženou OECD zohledňující investiční projekty, ke kterým se investoři zavázali nebo které jsou součástí vnitrostátních programů nebo které existovaly nebo byly vyhlášeny ještě dříve, než byl zřízen EFSI;

19.  vyzývá EIB, aby poskytovala další informace o pákovém efektu operací, a ne pouze na základě průměru, a aby zároveň uváděla informace o objemu získaných soukromých zdrojů financování; domnívá se dále, že účinnost intervencí by se měla vyhodnocovat na základě potenciálu finančních nástrojů s přihlédnutím k dostupným měřitelným výsledkům;

20.  zdůrazňuje význam nefinancování projektů, které by bez podpory EFSI byly financovány jiným způsobem, protože pokud by byly financovány z EFSI, finanční podmínky projektů, jež skutečně potřebují podporu EFSI, by byly omezeny; proto žádá EIB, především investiční výbor EFSI, aby věnoval zvláštní pozornost klíčové zásadě adicionality, jejímu porozumění, výkladu a provádění s cílem vyvarovat se jakýmkoli nespravedlivým změnám na trzích;

21.  konstatuje, že adicionalita jako nástroj k měření může být náročná, proto by další požadavky, jako je inovativnost, měly být při výběru projektů, jež mají být financovány, zdůrazněny rovnoměrně;

22.  žádá, aby byly poskytovány příslušné informace o kvalitativním řízení při naplňování stanovených cílů EFSI a aby byla dokládána jejich skutečná adicionalita a dopad ve srovnání s referenčními hodnotami, ale také za účelem prodloužení EFSI po roce 2017;

23.  zastává názor, že příslušné informace o kvalitativním řízení by měly být poskytovány pro každý projekt, na který se vztahuj e záruka EFSI a který vychází z monitorování nebo ukazatelů adicionality, aby byla ohodnocena přidaná hodnota a účinnost nebo přínos politikám EU; žádá EIB, aby do své zprávy o posouzení kvality operací zahrnovala jejich vystavení rizikům a jejich náklady na řízení;

24.  pro aktivaci kapitálu ze soukromého sektoru pokládá za důležité, aby EIB sejmula z investorů některá rizika, která potenciální projekty představují; vyzývá EIB, aby v investičních pokynech a projektech, které mají být financovány, zatraktivnila a zviditelnila EFSI tím, že na místní a regionální úrovni bude nadále rozvíjet účinnější politiku zvyšování povědomí mezi potenciálními soukromými investory a navrhovateli projektů;

25.  pro účely určení odpovědnosti trvá na tom, že investiční výbor musí na základě přehledu ukazatelů pravidelně vyhodnocovat vývoj investic zaměřených na výsledky s cílem identifikovat vhodně zacílené projekty z hlediska jejich makroekonomického dopadu nebo stimulačního vlivu na růst a zaměstnanost, a žádá objektivní přehled o jejich adicionalitě a přidané hodnotě, stejně jako o jejich slučitelnosti s politikami Unie či jinými klasickými operacemi EIB;

26.  žádá EIB, aby zveřejnila informace o tom, jak úspěšné byly projekty, které získaly záruku EFSI, v porovnání se srovnávacím přehledem ukazatelů EFSI a souvisejícími kritérii a koeficienty, mimo jiné včetně jejich přínosu k cílům EFSI, adicionalitě, hospodářské a technické životaschopnosti projektů a maximalizaci soukromých investic;

27.  naléhavě vyzývá ke zlepšení transparentnosti výběrových řízení a prostřednictvím srovnávacího přehledu ukazatelů ke zveřejnění všech provozních informací o podepsaných operacích, jakož i odpovědnost operací; konstatuje, že spolupráce s místními a regionálními orgány by měla být při posuzování projektů zlepšena a náležitě zdokumentována;

28.  žádá, aby jednání o řízení byla zefektivněna za účelem lepšího určení příslušných povinností Komise a EIB, zajištění nezávislosti, prevence střetu zájmů různých aktérů účastnících se rozhodovacího procesu, především členů investičního výboru EFSI a aby bylo pro účely vyvozování odpovědnosti určeno, kdo se zodpovídá rozpočtovým a legislativním orgánům EU za výkon a řízení rizik EFSI;

29.  zdůrazňuje, že by se měla zvýšit a posílit transparentnost a daňová ustanovení, především ustanovení o vyhýbání se daňovým povinnostem;

30.  opakuje, že Parlament zastává klíčovou roli v monitorování přidané hodnoty a adicionality EFSI;

31.  opakuje, že úloha auditora Evropského účetního dvora je stanovena v článku 20 nařízení o EFSI; poukazuje na stanovisko EÚD č. 2/2016 nazvané „EFSI: příliš brzký návrh na prodloužení a rozšíření“, se znepokojením bere na vědomí připomínku EÚD, že existuje jen málo důkazů pro navrhované zvýšení záruky EU; připomíná, že práva EÚD provádět audit stanovená v článku 287 SFEU musí být v plném rozsahu dodržována;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že návrh na prodloužení EFSI není doprovázen posouzením dopadů, jak je stanoveno v pokynech pro zlepšování právní úpravy a hodnocení ex-ante, jak je požadováno v článcích 30 a 140 finančního nařízení pro výdajové programy a finanční nástroje; vítá návrh Komise (COM(2016)0597) na prodloužení doby trvání EFSI; vítá návrhy na zlepšení nařízení o EFSI; vyjadřuje politování nad tím, že tento návrh nebyl doprovázen posouzením dopadů a nerespektuje zásady zlepšování právní úpravy; připomíná, že s ohledem na možné prodloužení doby trvání po roce 2020 by posouzení dopadu mělo být provedeno dříve, než bude příslušný návrh předložen Evropskému parlamentu a Radě;

33.  vyjadřuje politování nad tím, že EFSI byl považován za výjimku z požadavku finančního nařízení, a to i přesto, že rozpočet EU poskytuje většinu finančních prostředků na záruční fondy a rozpočtová záruka pro EIB vytváří významné podmíněné závazky pro rozpočet EU;

34.  konstatuje, že dopad rizik EFSI byl zveličený; souhlasí s připomínkou EÚD, že dopad financování záručního fondu z rozpočtu EU by byl nižší, kdyby Komise přijala stejné předpoklady pro prvotní návrh EFSI;

35.  žádá o vyjasnění uplatňování pravidel státní podpory pro projekty kombinující finanční prostředky z EFSI a ze strukturálních fondů;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	12.4.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 2 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Inés Ayala Sender, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Jean-François Jalkh, Arndt Kohn, Bogusław Liberadzki, Fulvio Martusciello, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Bart Staes, Hannu Takkula, Indrek Tarand, Marco Valli, Derek Vaughan, Joachim Zeller
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Julia Pitera, Miroslav Poche

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19	+
ALDE ENF PPE S&D GREENS	Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová, Hannu Takkula Jean-François Jalkh Tamás Deutsch, Ingeborg Gräßle, Fulvio Martusciello, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Joachim Zeller Inés Ayala Sender, Cătălin Sorin Ivan, Arndt Kohn, Bogusław Liberadzki, Miroslav Poche, Derek Vaughan Bart Staes, Indrek Tarand

2	-
EFDD	Jonathan Arnott, Marco Valli

1	0
GUE/NGL	Luke Ming Flanagan

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (31.1.2017)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k provádění Evropského fondu pro strategické investice
(2016/2064(INI))

Navrhovatelka: Romana Tomc

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  domnívá se, že hlavním cílem projektů financovaných v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) by měl být udržitelný růst a vytvoření trhu práce s nabídkou kvalitních pracovních míst v Evropě, a tudíž zlepšení životních podmínek občanů EU, sociální soudržnosti a začleňování; proto vítá, že díky fondu se již podařilo zlepšit přístup k finančním prostředkům;

2.  připomíná, že EFSI má za cíl zaplnit stávající mezery a řešit nepříznivé investiční situace v EU, kdy se má využitím veřejných prostředků zvýšit dostupnost rizikového financování a podpořit využívání soukromého kapitálu a zajistit, aby investice dosáhly až do reálné ekonomiky; domnívá se, že projekty financované v rámci EFSI by měly vytvářet dlouhodobý, udržitelný a inkluzivní růst založený na inovacích, podporovat tvorbu pracovních míst v těch oblastech Evropy, kde je vysoká a problematická nezaměstnanost, a investovat do odvětví klíčových pro budoucnost Evropy, a to zejména prostřednictvím sociálního a lidského kapitálu, evropských infrastruktur a průmyslu; zdůrazňuje, že všechny projekty podporované v rámci EFSI by měly vycházet z myšlenky adicionality, což znamená, že bez podpory tohoto fondu by nemohly být realizovány; podporuje hodnocení vypracované EIB, v němž je požadována lepší definice adicionality;

3.  poukazuje na skutečnost, že EFSI začalo úspěšně fungovat a v některých členských státech již přináší konkrétní výsledky, a představuje tedy pozitivní nástroj pro překonání nedostatku investic a boj proti nezaměstnanosti v Evropě prostřednictvím koordinované činnosti;

4.  domnívá se, že EFSI by mohl být důležitým krokem dokazujícím, že inovativnější využití rozpočtu EU je efektivní, jelikož přináší pákový efekt k posílení investic do reálné ekonomiky; zdůrazňuje, že podle Evropského účetního dvora (EÚD) je brzy na závěry o jeho všeobecné účinnosti;

5.  je hluboce znepokojen skutečností, že většina investic v rámci EFSI se soustředí do prvních pěti ekonomik EU, čímž se vytvářejí další rozdíly; vyjadřuje politování nad tím, že pořád existuje řada členských států, v nichž nebyl podepsán nebo schválen jediný projekt EFSI;

6.  zdůrazňuje, že EFSI je třeba považovat za nouzový plán, a vybízí EIB k tomu, aby co nejlépe využívala Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a programu Horizont 2020, a to doplňkovým způsobem k EFSI; poukazuje na to, že EIB někdy EFSI před těmito programy upřednostňuje; uznává, že je důležité podpořit prodloužení platnosti EFSI na období po roce 2020 a navýšit podle toho záruky v rozpočtu EU, ale zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní posouzení dopadů, aby bylo navýšení prostředků, které navrhla Komise, opodstatněné;

7.  žádá posílení jak adicionality projektů podporovaných v rámci EFSI v zájmu širšího geografického pokrytí, tak jejich využívání, zejména v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, aby byl dopad na údaje o zaměstnanosti znatelný; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet investice do přeshraničních projektů;

8.  podtrhuje, že investiční situace v Evropě se pozvolna zlepšuje, avšak stále ještě mírným tempem a může dojít k jejímu zvrácení; upozorňuje na to, že úrovně investic jsou stále pod úrovní před krizí a investiční mezera zůstává velká; v tomto smyslu je třeba fond EFSI směřovat k takovým projektům, které vedou k tvorbě pracovních míst a k udržitelnému růstu a rozvoji;

9.  vyzývá Komisi, členské státy a skupinu EIB, aby efektivnějším prosazováním EFSI a zajištěním lepšího přístupu k technické podpoře na místní úrovni pomohly malým a středním podnikům (MSP), mikropodnikům a sociálním podnikům snadněji čerpat finanční prostředky, a zvýšily také jejich schopnost růst, provádět projekty a vytvářet kvalitní pracovní místa; konstatuje, že financování MSP se zdá být nejúspěšnější částí financování v rámci EFSI; konstatuje, že specializovaný nástroj EFSI pro malé a střední podniky je úspěšný díky předsunutí finančních prostředků ostatních iniciativ EU pro MSP, avšak že existují důvody pro navýšení tohoto nástroje, budou-li zachovány požadavky na kvalitu; doporučuje, aby MSP a mikropodniky získaly přístup k informacím o dostupných možnostech financování;

10.  vyzývá Komisi a EIB, aby na místní/vnitrostátní úrovni pokračovaly ve svých kampaních s cílem vysvětlit a propagovat výhody investičního plánu po celé Unii; vítá otevření nových zastoupení EIB v členských státech, která poskytnou více podpory a rovněž posílí spolupráci s národními podpůrnými bankami, což přinese vznik většího počtu projektů v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, které dosud byly méně pokrývány;

11.  vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby zvýšily své úsilí a posílily dopad EFSI v sociální oblasti a oblasti zaměstnanosti za současného zachování cíle EFSI, jímž je pomoci překonat současný nedostatečný objem investic v EU prostřednictvím mobilizace soukromého financování pro strategické investice;

12.  vítá posílení záruky programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) v rámci specializovaného nástroje EFSI pro malé a střední podniky a také rozvoj kapitálového nástroje EFSI zaměřeného na zajištění odpovídajícího přispění k rozvoji trhu v oblastech, jako je sociální dopad; požaduje průběžný závazek rozvoje sociálního podnikání a sociální a solidární ekonomiky s cílem dále rozšiřovat sociální, kulturní a environmentální cíle v oblastech, jako je zmírňování chudoby, zdravotnictví a komunitní rozvoj;

13.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely vnitrostátní a regionální platformy a posílily svou spolupráci s různými zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, s cílem zefektivnit investice schopné vytvářet kvalitní pracovní místa a zlepšit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, a aby podle potřeby využívaly EFSI za účelem inteligentních investic do rozvoje vysoce kvalitních sociálních, pečovatelských a zdravotnických služeb pro své občany; vyzývá Komisi, skupinu EIB a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí, budovaly kapacity, zvyšovaly povědomí, rozvíjely odpovídající ekosystém a zvyšovaly atraktivitu investic do sociálních služeb, jako je vzdělání, odborná příprava, zdravotnictví a bydlení;

14.  připomíná, že o mimořádném úspěchu svědčí silný zájem o projekty EFSI a výrazné zapojení do nich ze strany zprostředkovatelských bank v celé EU s cílem poskytovat financování MSP;

15.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s řídícím výborem EFSI s cílem využít všech stávajících příležitostí k tomu, aby byl pro MSP posílen tento přístup k finančním prostředkům, a zvýšil se tak celkový objem činností pro tyto nástroje;

16.  vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby umožnily užší provázání EFSI se strukturálními fondy a nejrůznějšími fondy a finančními nástroji EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), program EaSI, COSME, InnovaFin, nástroj mikrofinancování Progress a další příslušné fondy, ale aby zabránily dvojímu financování a zajistily optimální a účinné financování tak, aby se vzájemně více doplňovaly; zdůrazňuje, že toto provázání je třeba dále zjednodušit a že je třeba odstranit administrativní překážky; požaduje proto přiměřenou koordinaci činnosti příslušných orgánů a zaměření také na regiony nejvíce zasažené vysokou mírou nezaměstnanosti a chudoby s cílem snížit nerovnosti prostřednictvím tvorby kvalitních pracovních míst a udržitelného růstu, podpory sociálního začleňování a posilování environmentální udržitelnosti; zdůrazňuje, že EFSI by měl ve vztahu k politice soudržnosti plnit dodatkovou a doplňkovou úlohu;

17.  zdůrazňuje, že podle prvotních výsledků členské státy s lepší technickou a správní kapacitou a také finančními institucemi lépe využívají prostředků z EFSI; varuje, že by to mohlo vést ke zvětšování propasti mezi silnými a slabými regiony; podtrhuje, že EIB a Komise musí hrát větší úlohu v podpoře zemí, které zaostávají, a to prostřednictvím větší technické pomoci na místní úrovni a posílení kapacity některých zemí, pokud jde o využívání EFSI;

18.  zastává názor, že přestože by nemělo docházet k regionálnímu nebo odvětvovému zaměření nebo k předběžnému přidělování peněžních prostředků v rámci EFSI, soustředí se tento fond hlavně v zemích, kde je tržní mezera v oblasti investic méně zřejmá, což vede k závěru, že se nevěnuje dostatečná pozornost skutečnému řešení mezer na trhu a omezení trhu práce; je toho názoru, že EFSI by měl být účinněji spjat se strukturálními fondy, aby pomohl slabším regionům překonávat překážky, a domnívá se, že vytvořením Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), které by působilo více na místní úrovni, poskytovalo na míru přizpůsobenou technickou pomoc a budovalo kapacity, by se zvýšil počet žádostí;

19.  vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby se aktivněji zapojily do konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami ve spolupráci s orgány veřejné moci, veřejnými investičními bankami, ale i vnitrostátními podpůrnými bankami a sociálními partnery, zejména v zemích, které dosud vykazují špatné výsledky, pokud jde o využívání fondu; domnívá se, že EFSI by se měl soustředit zejména na projekty v oblasti snižování nezaměstnanosti a projekty v oblasti sociálních investic do stávajících a budoucích schopností osob zapojit se do trhu práce, které mají vysokou evropskou přidanou hodnotu a přispívají k plnění cílů unijní strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a které podporují soudržnost a investují do lidského kapitálu; domnívá se, že je důležité, aby EFSI pokrýval klíčová odvětví EU, jakož i cíle zakotvené ve Smlouvách, jako je posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a snižování rozdílů mezi regiony; trvá na tom, že úspěšné projekty snižují nezaměstnanost;

20.  vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby podporovaly členské státy v tom, aby všeobecně i rámci EFSI v co nejvyšší možné míře zvýšily investice do projektů zaměřených na sociální začleňování a posilování udržitelnosti životního prostředí v nejméně obydlených, nejodlehlejších a nejvzdálenějších regionech, které jsou nejvíce zasaženy krizí, s cílem snížit rozdíly, zejména pokud jde o míru nezaměstnanosti a zaměstnanosti, a v regionech a zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti a chudoby, které jsou obzvláště znevýhodněny nedostatečným investováním do tvorby pracovních míst, což vede k nezaměstnanosti, sociálnímu vyloučení a emigraci;

21.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila komunikační kampaň EFSI a zvýšila povědomí o EFSI tím, že pro MSP připraví informační materiály, v nichž bude jednoduše a srozumitelně na konkrétních příkladech vysvětleno, jak mohou získat financování a jaké typy projektů EFSI financuje;

22.  připomíná, že pro EFSI dosud nebylo provedeno posouzení a analýza příčin investiční mezery a tržních potřeb a toho, jak je nejlépe řešit; vyzývá Komisi, aby předložila posouzení v tomto smyslu; považuje za více než zklamání, že v posouzení EFSI, které vypracovala Komise, není uveden počet, typy a budoucí možnosti pracovních míst, která se dosud pomocí fondu podařilo vytvořit, ani dopad EFSI z hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby vytyčila cíle v oblasti zaměstnanosti a zajistila odpovídající měření a sledování toho, jakou měrou přispívá EFSI k růstu a tvorbě pracovních míst, aby zkoumala a hodnotila dopad projektů EFSI na počet vytvořených pracovních míst a skutečný dopad těchto investic z hlediska přímých a nepřímých pracovních míst a aby evidovala výsledky, jichž bylo prostřednictvím tohoto fondu dosaženo v jednotlivých odvětvích a zemích, se zvláštním důrazem na MSP;

23.  s ohledem na dosavadní zkušenosti připomíná, že je důležité, aby byly pravidelně zveřejňovány nové číselné údaje a aktualizace, včetně nezávislých posouzení; je si vědom potíží s posuzováním této složky, vzhledem k tomu, že projektům a jejich dopadům je třeba dát čas, než je možné měřit jejich dopad, a vyzývá v této souvislost skupinu EIB k vypracování nejlepších metod pro shromažďování a hodnocení takovýchto výsledků v rámci příštího hodnocení a současně k zohlednění dlouhodobého dopadu nad rámec trvání EFSI; domnívá se, že je třeba vyvinout větší úsilí na zavedení ukazatelů založených na výkonnosti, které změří cíle a výstupy každého projektu; vítá existenci zpráv o růstu a zaměstnanosti pro nástroje používané v rámci specializovaného nástroje EFSI pro MSP a existenci podávání zpráv o sociálním dopadu v rámci finančního nástroje záruky EaSI a pilotních nástrojů sociálního dopadu specializovaného nástroje EFSI pro MSP a vybízí k tomu, aby byly používány i nadále;

24.  má za to, že projekty přeshraniční infrastruktury jsou klíčové pro dokončení jednotného trhu a také pro posílení příležitostí k zaměstnání; vyzývá Komisi a EIAH, aby se soustředily na zajištění technické podpory a budování kapacity, které zvýší počet takových projektů a zlepší jejich kvalitu a dopad;

25.  vyzývá členské státy, aby si vytyčily jednoznačnější vnitrostátní investiční priority, a to i v oblasti tvorby pracovních míst a sociálních investic, a aby příslušné projekty vypracovávaly s podporou EIAH; domnívá se, že EIB by spolu s Komisí měla zajistit řádný okruh zpětné vazby s ohledem na možné regulační překážky, které mohou na různých úrovních bránit realizaci dobrých projektů; vyzývá Komisi, aby úžeji spolupracovala s členskými státy v procesu evropského semestru a pomohla jim co nejdříve začít s prováděním doporučení, zejména uskutečněním hospodářských a sociálních reforem, čímž dojde k odstranění vnitrostátních překážek stojících v cestě investicím a vytvoření prostředí vstřícného k podnikání; připomíná, že úspěch přinese jedině tzv. magický trojúhelník tvořený strukturálními reformami uvedenými v doporučeních pro jednotlivé země, zodpovědnými fiskálními politikami a investicemi; zdůrazňuje, že je třeba posílit transparentnost EFSI, který by měl být odpovědný Evropskému parlamentu, a to zveřejněním podrobných a řádných rozpočtových informací a zpřístupněním finančních údajů o projektech financovaných EIB;

26.  vítá návrh Komise ve druhé fázi EFSI na zvýšení transparentnosti výběru projektů tím, že od výboru EFSI pro investice bude požadováno vysvětlení jeho rozhodnutí a odůvodnění poskytnutí podpory, a dále vítá návrh zveřejnění srovnávacího přehledu pro projekty EFSI okamžitě po jejich podpisu, s vyloučením obchodně citlivých informací; konstatuje, že klíčové jsou ukazatele jako vytváření pracovních míst a rozvoj dovedností;

27.  vítá, že Komise bude v úzké spolupráci s EIB dále posilovat komunikaci o EFSI a EIAH za účelem zvýšení povědomí o dostupnosti finančních prostředků a technické pomoci v celé Unii; má za to, že informace o možnostech financování, technické pomoci a postupech, včetně příkladů osvědčených postupů a případových studií, mohou podněcovat nové nápady a posilovat investiční iniciativy;

28.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit soulad projektů EFSI s Listinou základních práv EU, včetně práva na slušné a spravedlivé pracovní podmínky; zdůrazňuje zejména, že je třeba zajistit dodržování práva pracovníků na informace a poradenství.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	25.1.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 10 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Laura Agea, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Jana Žitňanská
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Georges Bach, Heinz K. Becker, Lynn Boylan, Dieter-Lebrecht Koch, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Evelyn Regner, Csaba Sógor, Helga Stevens, Flavio Zanonato
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Marco Valli

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41	+
ALDE ECR PPE S&D VERTS/ALE	Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Robert Rochefort, Yana Toom, Renate Weber Arne Gericke, Czesław Hoc, Helga Stevens, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská Georges Bach, Heinz K. Becker, Dieter-Lebrecht Koch, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Csaba Sógor, Romana Tomc Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Georgi Pirinski, Evelyn Regner, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato Jean Lambert, Terry Reintke

10	-
EFDD ENF GUE/NGL NI	Laura Agea, Marco Valli Dominique Martin, Joëlle Mélin Lynn Boylan, Rina Ronja Kari, Patrick Le Hyaric, Paloma López Bermejo, João Pimenta Lopes Lampros Fountoulis

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (11.10.2016)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k uplatňování Evropského fondu pro strategické investice
(2016/2064(INI))

Navrhovatel: Nicola Danti

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který plně funguje krátkou dobu, zahájil svou činnost úspěšně, neboť již přinesl konkrétní výsledky a díky koordinovaným krokům slouží ke stimulování investic v zájmu překonání potíží s nedostatkem investic a konkurenceschopnosti v Evropě; zdůrazňuje nicméně, že má-li tento nástroj zcela splnit své cíle, pak je třeba, aby fungoval podstatně rychleji, a přinesl tak ještě hmatatelnější výsledky, zejména v těch členských státech, v nichž bylo poskytování finančních prostředků z EFSI nízké;

2.  zdůrazňuje, že hlavní zásadou EFSI je mobilizace soukromých tržních investic plně založených na poptávce, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti, pokud jde o používání záruk fondu EFSI jako pobídky k zapojení dalších zdrojů investic, jako jsou penzijní fondy, státní investiční fondy a sociální investice, do spolufinancování klíčových projektů;

3.  zdůrazňuje, že by EFSI měl u svých projektů zajišťovat větší adicionalitu ve vztahu k běžné činnosti EIB, jak je definována v článku 5 nařízení (EU) 2015/1017; podtrhuje skutečnost, že jelikož prostředky EFSI byly přesměrovány z programů EU pro výzkum, inovace a infrastrukturu, měl by tento fond podporovat strategické investice související s projekty, které nemohou získat financování z důvodu selhání trhu, nepříznivých investičních situací nebo velkého rizika; v tomto ohledu naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení adicionality projektů, které jsou již z EFSI financovány, a aby na základě výsledků tohoto posouzení stanovila jasná pravidla a kritéria pro definici adicionality; připomíná navíc, že při stanovování kritérií k použití záruky EU by EFSI měl brát v potaz nejen faktor ziskovosti, ale i příznivý dlouhodobý vliv na jednotný trh z hlediska inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, vytváření pracovních příležitostí a soudržnosti;

4.  konstatuje, že navzdory několika úspěšným infrastrukturním a inovativním projektům omezuje vysoký limit pro minimální hodnotu projektu (50 milionů EUR) počet projektů, které mohou být prostřednictvím EFSI provedeny, zejména v malých členských státech; vyzývá proto ke snížení minimální částky pro financování projektů;

5.  podtrhuje, že ačkoliv je složka fondu EFSI zaměřená na MSP úspěšná a představuje pro začínající podniky (tzv. startupy), MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací výhodnou příležitost, jak získat rychlý přístup k financování, stále je třeba zlepšovat jak tuto složku, tak i investice do infrastruktury a inovací; vítá tudíž záměr Komise rozšířit a posílit složku zaměřenou na podporu MSP; podtrhuje, že je nutné hledat finanční zdroje na podporu MSP a jejich projektů realizovaných na mezinárodní úrovni, a vyzývá k vytváření dalších příležitostí k tomu, aby MSP mohly získat finanční prostředky na vysoce rizikové projekty, zejména v digitálním odvětví; rovněž poukazuje na to, že by se nemělo zapomínat na velké investiční projekty, zejména projekty týkající se infrastruktury a inovací; upozorňuje, že je třeba uvolnit prostředky na program digitální transformace, a pomoci tak MSP, jichž se digitální přechod dotýká, a podpořit rozvoj nových a inovativních technologií, který by probíhal za úzké spolupráce mezi zavedenými podniky a startupy;

6.  konstatuje, že velký zájem zprostředkovatelských bank o projekty EFSI a jejich zapojení do těchto projektů v celé EU bylo mimořádně úspěšné, pokud jde o poskytování finančních prostředků MSP; vybízí Komisi, aby spolupracovala s řídícím výborem EFSI na využití všech stávajících možností nabízených nařízením o EFSI za účelem posílení tohoto přístupu MSP k finančním prostředkům tak, aby se celkový objem činností týkajících se těchto nástrojů zvýšil a aby Evropský investiční fond mohl financovat podstatný dodatečný objem operací;

7.  vyzývá k lepší koordinaci a součinnosti mezi EFSI a jinými fondy EU, zejména evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF), s cílem prosazovat v Evropě efektivnější vynakládání prostředků a lepší soudržnost a zajistit fondu EFSI rozsáhlé zeměpisné pokrytí, zejména v těch zemích, v nichž je financování z EFSI nízké, a to v zájmu větší jednotnosti investování a snížení rozdílů mezi regiony; vyzývá rovněž k užší spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami, místními a regionálními orgány a dalšími relevantními stranami, jakož i k výraznější motivaci ke zřizování investičních platforem, které by shromažďovaly odvětvové a zeměpisné investiční příležitosti;

8.  podtrhuje nutnost zvýšit transparentnost operací prováděných za podpory EFSI a dále šířit mezi občany a případnými příjemci informace o projektech a jejich výsledcích; naléhavě vyzývá Komisi, aby se za účelem zvýšení informovanosti o EFSI věnovala cílenější komunikaci a vyvinula více úsilí v oblasti poradenství; navrhuje, že by se měly pro MSP připravit informace, které budou jednoduše, srozumitelně a za použití konkrétních případů vysvětlovat, jak mohou získat financování a jaké typy projektů EFSI financuje;

9.  domnívá se, že všechny smlouvy mezi EIB a jejími klienty, z veřejného i soukromého sektoru, je třeba systematicky zveřejňovat, aby bylo možné prokázat adicionalitu projektů EFSI a ukázat veřejnosti, že na projekty financované z EFSI se uplatňují přísné normy; poukazuje na potřebu zdokonalit Evropský portál investičních projektů a Evropské centrum pro investiční poradenství, a vybudovat tak vazby na reálnou ekonomiku, včetně zlepšení spolupráce s vnitrostátními podpůrnými bankami, zvýšit viditelnost projektů a poskytovat případným předkladatelům projektů vysoce kvalitní technickou pomoc;

10.  domnívá se, že EFSI slouží také jako nástroj k dokončení a podpoře jednotného trhu; v této souvislosti a mimo jiné i v kontextu procesu evropského semestru zdůrazňuje, že je nutné posílit třetí pilíř „investičního plánu pro Evropu“, a zajistit tak v EU jistější a jednotnější regulační prostředí, které bude vstřícnější k investicím, neboť důraz bude kladen zejména na strategické cíle, jako je dokončení plně integrovaného, konkurenceschopného a dobře fungujícího jednotného trhu a rozvoj jednotného digitálního trhu založeného na inovacích, a na klíčová opatření podporující tyto cíle; konstatuje, že angažovanost EFSI v projektech digitálního odvětví je značně nedostatečná;

11.  vyzývá členské státy a zainteresované strany, aby dále zkoumaly a podporovaly investiční příležitosti v oblasti digitálního obsahu a služeb, cenově dostupné, zabezpečené, vysokorychlostní širokopásmové a telekomunikační infrastruktury s velkým rozsahem, což je předpoklad pro skutečné posílení práv spotřebitelů, pokud jde o přístup k obsahu, kvalitu služeb a nízké náklady; zdůrazňuje, že je důležité překonat rozdíly v rozvoji infrastruktury mezi evropskými regiony a mezi městskými a venkovskými oblastmi; podtrhuje význam vynakládání prostředků na zřizování technologických center v méně industrializovaných regionech, aby se díky novým vysoce kvalitním pracovním místům a podpoře rozvoje schopností zmenšily rozdíly mezi regiony a oživily místní ekonomiky;

12.  vítá nedávný návrh Komise prodloužit fungování EFSI na období po roce 2018 s cílem překonat v Evropě současný nedostatek investic a pokračovat ve využívání kapitálu ze soukromého sektoru.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.10.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 7 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Catherine Bearder, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Marlene Mizzi, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Birgit Collin-Langen, Morten Løkkegaard, Julia Reda, Marc Tarabella, Sabine Verheyen

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (13.10.2016)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k uplatňování Evropského fondu pro strategické investice
(2016/2064(INI))

Navrhovatelka: Mercedes Bresso

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti představuje hlavní investiční politiku Unie, jejímž cílem je snižovat rozdíly mezi regiony a přispívat ke strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; bere na vědomí počáteční výsledky Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), pokud jde o využívání soukromých investic, zejména s ohledem na MSP; připomíná, že EFSI musí rovněž přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a je třeba vynaložit úsilí o posílení synergií a komplementarity mezi EFSI a evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) a jinými programy EU; zdůrazňuje důležitost zajištění adicionality EFSI ve vztahu k dalším iniciativám EIB a programům financovaným EU, neboť toto hledisko bylo často doposud v postupu provádění přehlíženo, prostřednictvím řešení selhání trhu nebo neoptimálních investičních situací;

2.  vítá, že investiční projekty, které schválila správní rada EIB, ukazují četné operace s vyšším rizikem, jež by nebyly financovány finančními institucemi nebo v rámci politiky soudržnosti; konstatuje však, že řada operací se týká zásahu ESI fondů a kritérií způsobilosti, zejména pokud jde o EFRR; požaduje vyšší rizikový profil schválených investičních projektů, aby bylo možné přinést větší přínos hospodářství a pokrýt tržní niky, které by jinak vykazovaly velké investiční mezery;

3.  naléhavě vyzývá Komisi a EIB, aby zvýšily své úsilí a zavedly mechanismy, včetně souboru kritérií, jež zajistí ověřování adicionality;

4.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s EIB a s cílem posoudit užitečnost podpory, kterou EFSI již poskytl, vyhlídky na získání podpory z EFSI v budoucnu a možnosti rozšíření EFSI předložila komplexní analýzu dosud podporovaných projektů, včetně projektů v pilíři pro malé a střední podniky, a poskytla kompletní údaje a informace o pokroku složky EFSI zaměřené na MSP;

5.  bere na vědomí zveřejnění nových pokynů Komise ze dne 22. února 2016 o kombinování ESI fondů a EFSI a také pravidla EFSI týkající se investičních platforem, která zveřejnila Komise a EIB dne 18. března; konstatuje však, že počet existujících synergií mezi EFSI a ESI fondy je stále extrémně nízký, a vyzývá Komisi, EIB, národní a regionální podpůrné banky a instituce a řídící orgány, aby urychlily návrh a provádění dalších synergií s cílem zajistit zeměpisné pokrytí fondu EFSI;

6.  je znepokojen návrhem Komise, který vyžaduje, aby byla tranše s nejvyšším rizikem v rámci investice při kombinaci nástrojů financována z ESI fondů namísto z EFSI; je přesvědčen, že to povede k právní nejistotě, pokud jde o používání ESI fondů, a že je to v rozporu s původním záměrem EFSI, jímž bylo zajistit investicím EU novou kapacitu pro podstupování rizik;

7.  vyjadřuje znepokojení nad omezenou úlohou Parlamentu při provádění činností EFSI a nad nedostatečnou transparentností, pokud jde o specifická kritéria pro výběr projektů a také o částky přidělované na jednotlivé případy, z nichž mnohé nejsou zpřístupněny;

8.  poznamenává, že pokyny a činnosti Komise zaměřené na dosahování synergií nejsou dostatečně podrobně propracované; konstatuje, že dosavadní kombinování ESI fondů s EFSI vychází z poptávky místních orgánů a subjektů, která je založená na přístupu zdola nahoru;

9.  je přesvědčen, že by Komise, EIB, Výbor regionů, členské státy a řídící orgány, včetně těch na regionální úrovni, měly lépe spolupracovat, aby zajistily, že bude navrhováno více integrovaných a doplňkových projektů EFSI–ESI fondů s evropskou přidanou hodnotou, s cílem stimulovat územní rozvoj a politiky soudržnosti; konstatuje, že jako příklad integrovaných projektů EFSI–ESI fondů by mohly posloužit projekty v oběhovém hospodářství, jelikož podporují úlohu místních a regionálních orgánů při přechodu k udržitelnému a konkurenceschopnému hospodářství, které účinně využívá zdrojů, a přitom odpovídají investičnímu profilu projektů, které mohou získat financování z EFSI;

10.  považuje za zásadně důležité brát v úvahu různé potřeby rozvoje ekonomiky a infrastruktury regionů a územní rozmanitost členských států a zároveň zajišťovat projektům ochranu vůči jakýmkoli zásahům do jejich způsobilosti, které by mohly vést k rozmělnění prostředků na příliš malé částky; zdůrazňuje, že je důležité rovněž vytvářet tematické a přeshraniční projekty, které by mohly přinášet vysokou evropskou přidanou hodnotu a poukazuje na to, že by se za tímto účelem měly vypracovat jednotné pokyny týkající se přeshraničních projektů; vybízí všechny členské státy k tomu, aby určily vnitrostátní a regionální podpůrné banky, které mají při vytváření investičních platforem (zaměřených buď tematicky, či regionálně) zásadní význam, a usnadnily proces účasti těchto bank;

11.  vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby s cílem urychlit provádění projektů EFSI a jejich synergie s ESI fondy usnadnily využívání alternativních modelů financování, jakými jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, a rovněž zjednodušily legislativní rámec pravidel státní podpory; vyzývá členské státy k tomu, aby s pomocí poradenského centra vypracovaly registry připravených investičních projektů a rozčlenily je optimálně tak, aby to vedlo k většímu využívání finančních nástrojů a komplementarit mezi EFSI a ESI fondy;

12.  vyzývá Komisi a EIB k tomu, aby usilovaly o zajištění investic do odborné pomoci poskytované přímo v místě nezapojeným regionům, což by mělo vést k regionálně vyvážené poptávce a regionálně vyváženým projektovým operacím; domnívá se, že vytváření investičních platforem – styčných míst pro veřejné finanční prostředky a soukromé financování – by se mělo zrychlit;

13.  poukazuje na to, že zkušenosti z operací v rámci politiky soudržnosti ukazují, že technické pomoci určené soukromým a veřejným příjemcům je nejvíce zapotřebí na regionální a místní úrovni; vyzývá proto Komisi a EIB, aby flexibilním a otevřeným způsobem zapojily finanční zprostředkovatele a zastřešující organizace; domnívá se, že v regionech EU vykazujících nedostatečné výsledky je třeba uskutečnit důkladnou komunikační kampaň o investičních projektech EFSI;

14.  je toho názoru, že projekty EFSI musí při zajišťování doplňkových zdrojů financovaní k finančním prostředkům z ESI fondů dodržovat požadavky tematické koncentrace; konstatuje, že je potřebné urychlit provádění projektů EFSI a v rámci ESI fondů a EFSI zohledňovat priority členských států;

15.  je přesvědčen, že výběr finančních operací EFSI a řízení projektů by měly být transparentnější, odpovědnější, postavené na definovaných kritériích a že by měly v raných fázích v případě nutnosti zahrnovat místní a regionální zúčastněné strany; konstatuje, že do výběru projektů v místním a regionálním zájmu je třeba úžeji zapojit místní a regionální orgány; zdůrazňuje, že Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) a investiční výbor EFSI by měly využívat odborné znalosti regionálních a místních orgánů s cílem podporovat integrované a doplňkové projekty EFSI-ESI fondů; za tímto účelem by EIAH mělo hrát aktivní úlohu v tom, umožňovat ještě většímu počtu místních a regionálních orgánů, aby co nejvíce využívaly EFSI; vybízí členské státy i jejich místní a regionální orgány, aby předkládaly projekty, které by mohly být v rámci Evropského portálu investičních projektů financovány komplementárně jak z fondu EFSI, tak z ESI fondů, s cílem přilákat investice na své území;

16.  zdůrazňuje potřebu posilovat vnitrostátní a regionální platformu za účelem podpory koordinace a synergií mezi fondy EU a dalšími programy; žádá současně, aby byly na úrovni členských států zavedeny správní nástroje, aby mohly být projekty předložené k financování směrovány k odpovídajícím nástrojům v závislosti na povaze projektu;

17.  žádá Komisi, aby se vyvarovala dvojího zaměření, kdy by financování EFSI bylo zaměřeno na projekty, které by mohly být stejně dobře financovány z ESI fondů; požaduje vzhledem k významu adicionality a doplňkovosti, aby byly lépe zviditelněny ESI fondy a aby se zlepšila komunikace o nich místo toho, aby Komise poněkud jednostranně vyzdvihovala fond EFSI, jak činí v současnosti;

18.  připomíná, že Parlament musí hrát základní úlohu při monitorování dopadu těchto strategií a projektů s cílem nastartovat zaměstnanost a udržitelný hospodářský růst; připomíná, že Parlament musí rovněž hrát významnou úlohu při monitorování dopadu synergií a doplňkovosti EFSI s ESI fondy a ostatními programy EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.10.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 3 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Rosa D’Amato, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Viorica Dăncilă, Josu Juaristi Abaunz, Bronis Ropė, Peter Simon, Branislav Škripek, Damiano Zoffoli

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (23.3.2017)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k provádění Evropského fondu pro strategické investice
(2016/2064(INI))

Navrhovatelka: Jill Evans

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  vyjadřuje zklamání nad tím, že tematickému cíli stanovenému v čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení o EFSI byla přidělena jen 4 % financování EFSI – jak z nástroje pro infrastrukturu a inovace, tak z nástroje pro malé a střední podniky – a že jen zlomek z těchto 4 % se dostal do odvětví kultury a vzdělávání;

2.  dále konstatuje, že je nezbytné, aby bylo provádění EFSI vyváženější z hlediska zeměpisného pokrytí; připomíná, že většina projektů EFSI se schvaluje v ekonomicky zdravějších regionech západní Evropy; vyzývá proto, aby bylo vynakládáno větší úsilí na další prověření a vyhodnocení specifických potřeb a nedostatků v zemích, které podporu z EFSI využívají méně, a na poskytnutí lepší technické pomoci a větší místní a odvětvové podpory, čímž se zajistí, aby fond využívaly všechny členské státy;

3.  zdůrazňuje zájem kulturního a tvůrčího odvětví o financování z EFSI a také potenciál nástroje pro malé a střední podniky v tomto odvětví; lituje ale nedostatečného povědomí o EFSI a o jeho možnostech a nástrojích financování; trvá na tom, aby Komise přijala nové komunikační iniciativy a rozšířila ty stávající, které musí být přizpůsobeny potřebám kulturního a tvůrčího odvětví a musí být prováděny na místní úrovni v členských státech, mj. pomocí kanceláří programu Kreativní Evropa;

4.  konstatuje, že kulturní a tvůrčí odvětví sestává zejména z malých a středních podniků s vyšším stupněm rizika; v této souvislosti konstatuje, že investiční platformy mohou usnadnit přístup k financování z EFSI, jelikož mohou sloučit menší projekty a sdružit smlouvy; naléhavě žádá řídící orgány EFSI, aby věnovaly větší pozornost investičním platformám s cílem maximalizovat jejich možné přínosy při překonávání investičních překážek; vyzývá EIB, aby zúčastněným subjektům poskytovala více informací o platformách; připomíná, že evropská sdružení v odvětví kultury a vzdělávání mají stávající sítě členských sdružení s odvětvovými a zeměpisnými znalostmi, které by mohly přispět k lepšímu zacílení opatření na zvyšování povědomí; bere na vědomí významný potenciál Evropského centra pro investiční poradenství, který může centrum aktivně využívat při vytváření investičních platforem, které mohou přispět k zajištění vyváženějšího zeměpisného a odvětvového pokrytí;

5.  věří, že kulturní a tvůrčí odvětví také potřebuje cílené poradenství, aby porozumělo finančním možnostem a postupům v rámci EFSI, a že finanční zprostředkovatelé potřebují podporu, aby lépe porozuměli kulturnímu a tvůrčímu odvětví a jeho potřebám; vítá v tomto ohledu návrh EFSI 2.0 na podporu role Evropského centra pro investiční poradenství a jeho přítomnosti na národní, regionální a lokální úrovni; trvá na tom, aby toto centrum mělo k dispozici dostatečné zdroje, aby v průběhu celého procesu mohla být poskytována individualizovaná podpora odvětví kultury a vzdělávání;

6.  vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby v rámci centra vytvořily a propojily odborná poradenství zaměřená zejména na investice v oblasti kultury; žádá centrum, aby co nejtěsněji spolupracovalo s vnitrostátními podpůrnými bankami a zástupci kulturního a tvůrčího odvětví s cíle poskytovat vhodnou podporu;

7.  upozorňuje, že školám a univerzitám ve většině členských států je zákonem zakázáno půjčovat si finanční prostředky, a proto je EFSI pro účely tohoto sektoru z velké míry nevhodný; lituje, že přes odklonění finančních prostředků z programu Horizont 2020 neprofitovaly z podpory EFSI pro vědu a inovace dostatečně veřejné univerzity, proto trvá na obnovení financování programu Horizont 2020;

8.  konstatuje, že lidé žijící ve venkovských oblastech se při snaze o získání přístupu ke vzdělání potýkají s odlišným znevýhodněním a vyzývá proto k zajištění lepšího připojení, zavedení lepší infrastruktury a ke zlepšení přístupnosti;

9.  požaduje větší součinnost mezi EFSI a ostatními fondy EU, zvláště pak ESI fondy, programem Horizont 2020 a záručním mechanismem programu Kreativní Evropa; vybízí Komisi, aby prostřednictvím EFSI předběžně vyčlenila finanční prostředky do záručního mechanismu programu Kreativní Evropa, aby je mohly využívat MSP; zdůrazňuje, že centrum pro investiční poradenství může sehrát roli při poskytování informací o kombinování finančních prostředků EU a že je třeba zajistit příslušné poradenství a odborné vzdělávání; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila internetový portál fungující jako jednotné kontaktní místo, který by případným příjemcům z odvětví kultury a vzdělávání umožnil posoudit všechny možnosti financování a způsoby jejich efektivního propojení; v této souvislosti bere s potěšením na vědomí nedávno zveřejněné pokyny Komise o propojení EFSI s fondy ESI.

PŘÍLOHA: Seznam subjektů a osob,

od nichž navrhovatelka stanoviska obdržela vstupní informace

Za vypracování tohoto seznamu nese výlučnou odpovědnost navrhovatelka a poskytuje jej zcela dobrovolně. Při sestavování tohoto návrhu stanoviska obdržela zpravodajka podněty od těchto subjektů:

Tato část nebyla v PA přeložena do češtiny (segmenty 57 až 65).

Subjekt
Evropská investiční banka
Evropský investiční fond
Mezinárodní unie kin
Evropská liga sdružení zaměstnavatelů v oblasti živých umění (Pearle)
Organizace Culture Action Europe
Asociace evropských univerzit
Evropská asociace institucí vysokoškolského vzdělávání (EURASHE)
Platforma pro celoživotní učení

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	22.3.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Jill Evans, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Therese Comodini Cachia, Dietmar Köster, Emma McClarkin, Martina Michels

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22	+
ECR	Andrew Lewer, Emma McClarkin
GUE/NGL	Nikolaos Chountis, Martina Michels
PPE	Andrea Bocskor, Therese Comodini Cachia, Svetoslav Hristov Malinov, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver
S&D	Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Dietmar Köster, Krystyna Łybacka, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward
Verts/ALE	Jill Evans, Helga Trüpel

1	-
EFDD	Isabella Adinolfi

1	0
ENF	Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	15.5.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	63 10 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Nedzhmi Ali, Gerolf Annemans, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Reimer Böge, Udo Bullmann, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, José Manuel Fernandes, Jonás Fernández, Eider Gardiazabal Rubial, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Barbara Kappel, Othmar Karas, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Olle Ludvigsson, Marisa Matias, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Clare Moody, Luigi Morgano, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Luděk Niedermayer, Jan Olbrycht, Stanisław Ożóg, Urmas Paet, Pina Picierno, Paul Rübig, Pirkko Ruohonen-Lerner, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Jordi Solé, Theodor Dumitru Stolojan, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Michael Theurer, Isabelle Thomas, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Daniele Viotti, Marco Zanni, Stanisław Żółtek
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Xabier Benito Ziluaga, Richard Corbett, Andrea Cozzolino, Bas Eickhout, Heidi Hautala, Ramón Jáuregui Atondo, Eva Kaili, Krišjānis Kariņš, Jeppe Kofod, Eva Maydell, Nils Torvalds, Tomáš Zdechovský
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Julia Reda, Bart Staes, Jarosław Wałęsa, Lambert van Nistelrooij

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

63	+
ALDE	Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez, Petr Ježek, Urmas Paet, Michael Theurer, Nils Torvalds, Ramon Tremosa i Balcells
ECR	Zbigniew Kuźmiuk, Stanisław Ożóg
PPE	Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Krišjānis Kariņš, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Gabriel Mato, Eva Maydell, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere, Jarosław Wałęsa, Tomáš Zdechovský, Lambert van Nistelrooij, Patricija Šulin
S&D	Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Richard Corbett, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Eider Gardiazabal Rubial, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Clare Moody, Luigi Morgano, Victor Negrescu, Pina Picierno, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Manuel dos Santos
Verts/ALE	Bas Eickhout, Heidi Hautala, Julia Reda, Jordi Solé, Bart Staes

10	-
ECR	Bernd Kölmel
EFDD	Jonathan Arnott, Marco Valli
ENF	Gerolf Annemans, Marco Zanni, Stanisław Żółtek
GUE/NGL	Xabier Benito Ziluaga, Marisa Matias, Miguel Viegas
NI	Eleftherios Synadinos

2	0
ECR	Pirkko Ruohonen-Lerner
ENF	Barbara Kappel

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se