ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

6.6.2017 - (COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Gerben-Jan Gerbrandy

Postup : 2016/0231(COD)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A8-0208/2017

Předložené texty :

A8-0208/2017

Rozpravy :

PV 13/06/2017 - 3
CRE 13/06/2017 - 3
PV 16/04/2018 - 20
CRE 16/04/2018 - 20

Hlasování :

PV 14/06/2017 - 8.1
CRE 14/06/2017 - 8.1
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2018 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0256
P8_TA(2018)0097

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0482),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0331/2016),

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016[1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 22. března 2017[2],

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0208/2017),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, pokud návrh nahradí, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

o opatřeních v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (dále jen „nařízení o opatřeních v oblasti klimatu, kterým se provádí Pařížská dohoda“)

(Text s významem pro EHP)

Odůvodnění

Nový název lépe odráží obsah nařízení.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Právní východisko 1 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

Pozměňovací návrh3

Návrh nařízení

Právní východisko 1 b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.

(3) Rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a podle článku 2 této dohody je jejím cílem „zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby, mimo jiné pomocí: a) udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu; b) zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin; c) sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“.

Pařížská dohoda rovněž ukládá smluvním stranám, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován.

(4) Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován. Z toho důvodu budou rovněž ukončeny režimy pro zelené investice spojené s Kjótským protokolem, v jejichž rámci je poskytována finanční podpora na projekty snižování emisí v členských státech s nižšími příjmy.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4a) V souvislosti se snižováním emisí ze strany rozvinutých zemí jako celku, jež je podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nezbytné, Rada pro životní prostředí na svém zasedání dne 21. října 2009 podpořila cíl Unie snížit emise do roku 2050 o 80–95 % v porovnání s rokem 1990.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Přechod na čistou energii vyžaduje změny investičního jednání a pobídek v celém spektru politik. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii s cílem zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.¹⁶

(5) Přechod na čistou energii a biohospodářství vyžaduje změny investičního jednání v celém spektru politik a pobídky pro malé a střední podniky (MSP) s menším kapitálem a malé zemědělské podniky k tomu, aby přizpůsobily své obchodní modely. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude upřednostňovat energetickou účinnost a jejímž cílem bude zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii a přitom uplatňovat přísné politiky udržitelnosti a snižování emisí na využívání biologických zdrojů, které mají nahradit fosilní zdroje. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.¹⁶

__________________

¹⁶ COM(2015)80

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, by měl být v období 2021–2030¹⁹ zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce 2020 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 a koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.

(9) Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES¹⁹, by měl být v období 2021–2030 zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce 2018 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 nebo hodnota ročního emisního přídělu stanovená pro rok 2020 podle toho, která hodnota bude nižší, a koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Aby se odměnila včasná opatření a podpořily se členské státy s omezenější investiční kapacitou, mohou členské státy, v nichž HDP na obyvatele nedosahuje průměru EU a které měly v období 2013–2020 nižší emise, než je jejich roční emisní příděl stanovený pro období 2013–2020 podle rozhodnutí 406/2009/ES, požádat za určitých podmínek o dodatečné příděly z rezervy. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena dodatečná úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.

_________________

¹⁹Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9a) Ve snaze zajistit, aby Unie směřovala k nízkouhlíkové ekonomice, toto nařízení stanovuje trajektorii dlouhodobého snižování emisí, jejímž cílem je snížit od roku 2031 emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Nařízení rovněž přispívá k plnění cíle Pařížské dohody spočívajícího v dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10a) V zájmu zachování plné účinnosti rezervy tržní stability zřízené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814^1a by se povolenky, které byly zrušeny na základě flexibility, již lze uplatnit podle tohoto nařízení po snížení povolenek EU ETS, neměly při určování celkového počtu povolenek v oběhu pro daný rok podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 považovat za povolenky, které byly zrušeny v souladu se směrnicí 2003/87/ES.

____________________________

^1a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a oběhovém hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.

(11) Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, zlepšení energetické náročnosti budov, navýšení objemu energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti a podpoře oběhového hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a) V zájmu dosažení tohoto snížení emisí a ve snaze maximalizovat roli odvětví zemědělství je důležité, aby členské státy podporovaly inovativní zmírňující opatření s největším potenciálem, jako jsou: přeměna orné půdy na trvalé travní porosty; správa živých plotů, ochranných pásem a stromů na zemědělské půdě; nové režimy agrolesnictví a výsadby lesů; předcházení kácení stromů a odlesňování; obdělávání půdy bez orby nebo s jejím minimálním využitím a využití krycích plodin a meziplodin a zbytků plodin na půdě; plány řízení hodnocení emisí uhlíku a půdy a půdních živin; zlepšení účinnosti dusíku a nitrifikační inhibice; obnova a zachování mokřadů a rašelinišť; a zlepšení chovu dobytka, krmení a metod řízení pro snížení emisí.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11b) Toto nařízení, včetně dostupných flexibilit, poskytuje pobídku ke snižování emisí, odpovídajícím způsobem sladěnou s ostatními právními předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky, pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, mimo jiné v oblasti energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že více než 75 % emisí skleníkových plynů v Unii je spojeno s energetikou, budou při dosahování takovýchto snížení emisí hrát důležitou úlohu vyšší účinnost využívání energie a úspory energie. Ambiciózní politiky energetické účinnosti jsou proto klíčové nejen pro vyšší úspory u dovozu fosilních paliv, které zajistí energetickou bezpečnost a nižší účty spotřebitelů, ale také pro větší využívání energeticky úsporných technologií v budovách, v průmyslu a v dopravě, pro posilování hospodářské konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst na místní úrovni a také pro zlepšování zdravotních podmínek a řešení problému energetické chudoby. Opatření přijatá v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení, se časem sama zaplatí a jsou nákladově nejefektivnějším způsobem, jak pomoci členským státům dosáhnout jejich cílů podle tohoto nařízení. Proto je při promítání tohoto nařízení do vnitrostátních politik důležité, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost specifickému a různícímu se potenciálu ke zlepšení energetické účinnosti a investicím v jednotlivých odvětvích.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11c) Odvětví dopravy je nejen hlavním producentem emisí skleníkových plynů, ale také nejrychleji rostoucím odvětvím z hlediska energetické spotřeby od roku 1990. Je proto důležité, aby Komise a členské státy vyvinuly ještě více úsilí o zlepšení energetické účinnosti, o posílení přechodu na udržitelné druhy dopravy a o snížení vysoké závislosti tohoto odvětví na uhlíku. Dekarbonizace skladby zdrojů energie prostřednictvím prosazování využívání energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy, například udržitelných biopaliv a elektrických vozidel, přispěje k dosažení cíle snížení emisí CO2 v souladu s cíli, které stanoví Pařížská dohoda. To by se mohlo usnadnit tím, že se zajistí, aby uvedené odvětví mělo stanovený jasný a dlouhodobý rámec, který poskytne jistotu a bude základem pro rozhodování o investicích.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11d) Dopad energetických a odvětvových politik na unijní a vnitrostátní závazky v oblasti klimatu by se měl posuzovat společnými kvantitativními metodami, aby jejich dopady byly transparentní a ověřitelné.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].

(12) Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvin a případně obhospodařovaných mokřadů, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 190 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn vyvážený příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility ve výši 190 milionů, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12a) Dosažení četných cílů Unie spojených s odvětvím zemědělství, včetně zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, kvality ovzduší, zachování biologické rozmanitosti a služeb ekosystému a podpory venkovských ekonomik, navzájem soudržným způsobem, bude vyžadovat změny v investicích a v pobídkách podporované opatřeními Unie jako SZP. Je zásadně důležité, aby toto nařízení zohlednilo cíl přispět k cílům strategie Unie v oblasti lesnictví, podporovat konkurenceschopné a udržitelné způsoby dodávky dřeva pro biohospodářství Unie, vnitrostátní politiky členských států v oblasti lesnictví, strategie Unie pro biologickou rozmanitost a strategie Unie pro oběhové hospodářství.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Uplatňování odpočtů by však mělo být zváženo pouze v pětiletých intervalech, aby bylo možné vzít v potaz potenciální příspěvek plynoucí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ]. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.

(13) V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Komplexní kontrola souladu by měla být prováděna každé dva roky. Uplatňování potenciálního příspěvku plynoucího z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ] by mělo být zváženo v intervalech stanovených v uvedeném nařízení. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a) Protože odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, představují více než polovinu emisí skleníkových plynů v Unii, politiky v oblasti snižování emisí v těchto odvětvích jsou velmi důležité z hlediska splnění závazků Unie v souladu s Pařížskou dohodou. Z toho důvodu by monitorování, vykazování a následná opatření podle tohoto nařízení měla být plně transparentní. Členské státy a Komise by měly informace, které se týkají dodržování tohoto nařízení, zpřístupnit veřejnosti a měly by rovněž zajistit řádné zapojení zainteresovaných subjektů a veřejnosti do procesu přezkumu tohoto nařízení. Komise se také naléhavě vyzývá k tomu, aby vytvořila účinný a transparentní systém k monitorování výsledků spojených se zavedenými možnostmi flexibility.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost přenést část svého ročního emisního přídělu do dalších let nebo si ji vybrat dopředu. Členské státy by rovněž měly mít možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc při dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být případně nápomocna Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článku 4, podle něhož budou stanoveny roční mezní hodnoty emisí pro členské státy, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Výkon těchto pravomocí by měl být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011²¹ .

(17) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění této směrnice o určení, jaké budou stanoveny roční emisní příděly pro členské státy.

_________________

²¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19a) Kromě úsilí v oblasti snižování vlastních emisí je důležité, aby Unie v souladu s cílem spočívajícím ve zvyšování svého pozitivního vlivu na celosvětovou uhlíkovou stopu zvažovala spolu s třetími zeměmi provádění společných projektů, a to v kontextu politiky v oblasti klimatu do roku 2030 a za současného zohlednění skutečnosti, že Pařížská dohoda odkazuje na nový nástroj mezinárodní spolupráce pro boj se změnou klimatu.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

V zájmu dodržování Pařížské dohody by Unie měla své úsilí postupně zvyšovat a předkládat každých pět let příspěvek, jenž bude odrážet její nejvyšší možnou úroveň ambicí.

Přezkum by proto měl přihlížet k cíli Unie spočívajícímu ve snížení emisí skleníkových plynů na úrovni celého hospodářství o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a k cíli stanovenému v Pařížské dohodě, kterým je dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století. Měl by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a přípravné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí.

Přezkum snížení emisí členských států za období od roku 2031 by měl zohlednit zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Toto nařízení stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků. Ukládá členským státům povinnost snižovat emise skleníkových plynů uvedené v článku 2, aby mohlo být spravedlivým a nákladově účinným způsobem dosaženo cíle Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 30 % oproti roku 2005.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obecným cílem tohoto nařízení je zajistit, aby Unie směřovala k nízkouhlíkovému hospodářství, vytvořením předvídatelné dlouhodobé cesty ke snížení emisí skleníkových plynů Unie o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s rokem 1990.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Pro účely tohoto nařízení se emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC považují za rovné nule.

3. Pro účely tohoto nařízení se emise CO₂ z kategorie zdroje „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC, jež spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, považují za rovné nule.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Toto nařízení se vztahuje na emise CO₂ z kategorie zdroje „1.A.3.D navigační služby“ podle IPCC, jež nespadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

Odůvodnění

Toto nařízení by se mělo na emise z lodní dopravy vztahovat, pokud nejsou zařazeny do systému ETS.

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Článek 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4

Roční úrovně emisí pro období 2021–2030

1. Každý členský stát omezí v roce 2030 své emise skleníkových plynů nejméně o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení ve vztahu k jeho úrovni emisí v roce 2005, stanovené podle odstavce 3.

1. Každý členský stát omezí do roku 2030 své emise skleníkových plynů nejméně o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení ve vztahu k jeho úrovni emisí v roce 2005, stanovené podle odstavce 3.

2. S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2018 buď průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3, nebo ročním emisním přídělem stanoveným pro rok 2020 v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009(ES), přičemž se použije ta hodnota, která je nižší, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.

3. Komise přijme prováděcí akt, ve kterém stanoví roční emisní příděly pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2. Pro účely tohoto prováděcího aktu provede Komise komplexní přezkum posledních údajů národních inventur za roky 2005 a 2016 až 2018, jež členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013.

3. Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením ročních emisních přídělů pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů národních inventur za roky 2005 a 2016 až 2018, jež členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013.

4. Tento prováděcí akt rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.

4. Tento akt v přenesené pravomoci rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.

5. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 13.

Odůvodnění

Znění odpovídající aktu v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4a

Trajektorie dlouhodobého snižování emisí od roku 2031

Není-li v prvním nebo v některém z následujících přezkumů uvedených v čl. 14 odst. 2, rozhodnuto jinak, každý členský stát i nadále snižuje každý rok v období 2031–2050 emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce v období 2031–2050 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající jeho ročními příděly emisí pro rok 2030 a končící v roce 2050 na úrovni emisí, která je o 80 % nižší než úroveň roku 2005 pro daný členský stát.

Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením ročních emisních přídělů pro jednotlivé roky v období 2031–2050 vyjádřených v tunách ekvivalentu CO₂.

Odůvodnění

Znění odpovídající aktu v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Článek 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

Nástroje flexibility k dosažení ročních mezních hodnot

1. Členské státy mohou využít možnosti flexibility podle odstavců 2 až 6 tohoto článku a článků 6 a 7.

2. S ohledem na roky 2021 až 2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 %.

2. Pro období 2021–2025 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 %. Pro období 2026–2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 %.

3. Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, může nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030.

3. Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok, může v období 2021–2025, s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, přenést nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu, a to ve výši až 10 %, do následujících let až do roku 2025. V období 2026–2029 může členský stát nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu, a to ve výši až 5 %, přenést do následujících let až do roku 2030.

4. Členský stát může převést nejvýše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

4. Členský stát může převést nejvýše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy v období 2021–2025 a nejvýše 10 % v období 2026–2030. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

5. Členský stát může převést část svého ročního emisního přídělu pro daný rok, která převyšuje jeho úroveň emisí skleníkových plynů pro tento rok, na jiné členské státy s přihlédnutím k možnostem flexibility podle odstavců 2 až 4 a článku 6. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

5a. Členský stát nesmí převést žádnou část svého ročního emisního přídělu, pokud v době převodu překračují emise daného členského státu jeho roční emisní příděl.

6. Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem souladu podle článku 9, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a zároveň tak, aby nedošlo k dvojímu započtení. V souvislosti s těmito projekty mohou členské státy podněcovat k vytváření partnerství v rámci soukromého sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Přístup k flexibilitě stanovené v tomto článku a příloze II se udělí pod podmínkou, že se dotyčný členský stát zaváže k přijetí opatření v jiných odvětvích, kde nebylo v minulosti dosaženo uspokojivých výsledků. Nejpozději do 31. prosince 2019 doplní Komise tuto směrnici přijetím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, kterým stanoví seznam takových opatření a odvětví.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Čl. 7 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin

Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 190 milionů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované pastviny podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:

1. Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok včetně jakýchkoli emisních přídělů přenesených podle čl. 5 odst. 3, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda, obhospodařované pastviny, případně obhospodařované mokřady a s výhradou aktu v přenesené pravomoci přijatého podle článku 2 také obhospodařovaná lesní půda, jež jsou uvedeny v čl. 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:

-a) členský stát do 1. ledna 2019 předloží Komisi akční plán stanovující opatření, včetně případného využívání finančních zdrojů Unie, pro zemědělství účinné z hlediska klimatu a pro odvětví využívání půdy a lesnictví a objasní, jak tato opatření přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů podle tohoto nařízení a k rozšíření požadavků podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF] na období 2021–2030;

a) kumulativní množství vzaté v úvahu u tohoto členského státu za všechny roky období 2021–2030 nepřesahuje úroveň stanovenou pro daný členský stát v příloze III;

b) toto množství překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF];

b) toto množství prokazatelně překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF] během pětiletých období uvedených v článku 12 nařízení [ ][LULUCF];

c) tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [ ][LULUCF], než kolik jich převedl, a

c) tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [ ][LULUCF], než kolik jich převedl; a

d) tento členský stát splňuje požadavky nařízení [ ] [LULUCF].

V souvislosti s akčními plány, které členské státy předloží v souladu s písmenem -a), může Komise vydat stanoviska.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku tak, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“.

2. Je-li přijat akt v přenesené pravomoci, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku a kategorie započítávání v příloze III tak, aby byl zohledněn vyvážený příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ a aniž by bylo překročeno celkové množství 190 milionů, které lze využít podle článku 7 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v roce 2027 a 2032 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:

1. Komise každé dva roky zkontroluje, zda jsou členské státy s tímto nařízením v souladu. Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:

a) k množstvím emisí členského státu na následující rok se připočte množství nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 11 a

b) tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Článek 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9a

Rezerva pro včasná opatření

1. Má-li se zohlednit včasná opatření přijatá před rokem 2020, přihlédne se na žádost členského státu pro účely poslední kontroly souladu tohoto členského státu podle článku 9 tohoto nařízení k množství nepřekračujícímu celkový objem 70 milionů tun v rámci ročních emisních přídělů v období 2026–2030 za předpokladu, že:

a) jeho celkové roční emisní příděly na období 2013–2020 stanovené v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES překračují jeho celkové roční ověřené emise skleníkových plynů na období 2013–2020;

b) jeho HDP na obyvatele v tržních cenách v roce 2013 je nižší než průměr EU;

c) vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v článcích 6 a 7 na úrovně stanovené v přílohách II a III;

d) vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v čl. 5 odst. 2 a 3 a nepřevedl emisní příděly na jiný členský stát podle čl. 5 odst. 4 a 5; a

e) Unie jako celek plní cíl uvedený v čl. 1 odst. 1.

2. Maximální podíl členského státu na celkové částce uvedené v odstavci 1, kterou lze zohlednit za účelem souladu, je stanoven na základě poměru rozdílu mezi jeho celkovými ročními emisními příděly pro období 2013–2020 a jeho celkovými ověřenými ročními emisemi skleníkových plynů ve stejném období na jedné straně a rozdílu mezi celkovými ročními emisními příděly pro období 2013–2020 všech členských států splňujících kritérium uvedené v písmenu b) odstavce 1 a celkovými ověřenými ročními emisemi skleníkových plynů těchto členských států ve stejném období.

Roční emisní příděly a ověřené roční emise se stanoví podle odstavce 3.

3. Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením maximálních podílů pro jednotlivé členské státy vyjádřených v tunách ekvivalentu CO₂ podle odstavců 1 a 2. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci vyjde Komise z ročních emisních přídělů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES a z údajů z přezkoumané inventury pro období 2013–2020 podle nařízení (EU) č. 525/2013.

Odůvodnění

Pravidla pro přidělování navržená Komisí by nemusela dostatečně uznat včasná opatření některých členských států před rokem 2020. Pro členské státy, které mají HDP na obyvatele nižší než průměrné, což odráží omezenější možnosti investovat, je to obzvláště náročné. Navrhovaná rezerva pro včasná opatření taková včasná opatření odmění a členským státům umožní, aby v případě, že jiné možnosti flexibility nepostačují, využily za účelem souladu dodatečných přídělů. Relativní množství dodatečných přídělů, které má členský stát k dispozici, by mělo vycházet ze stupně překročení cíle na rok 2020.

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Množství uvedené v příloze IV tohoto nařízení se každému členskému státu, který je v této příloze uveden, připočte k přídělu na rok 2021.

2. Množství uvedené v příloze IV tohoto nařízení, které celkově činí 39,14 milionu tun ekvivalentu CO₂ pro všechny členské státy, se každému členskému státu, který je v této příloze uveden, připočte k přídělu na rok 2021.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Čl. 11 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Registr

Evropský registr

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013, včetně ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupňují veřejnosti.

1. Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013. Za tímto účelem přijme Komise akt v přenesené pravomoci podle článku 12, aby toto nařízení doplnila, zejména co se týče ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Systém evropského registru musí být transparentní a obsahovat všechny relevantní informace ohledně převodu povolenek mezi členskými státy. Tyto informace se prostřednictvím internetové stránky spravované Komisí zpřístupňují veřejnosti.

Odůvodnění

Posílení transparentnosti převodu povolenek mezi členskými státy a technická úprava.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Za účelem provádění odstavce 1 je Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení.

vypouští se

Odůvodnění

Technická úprava, akt v přenesené pravomoci začleněn do čl. 11 odst. 1.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11a

Klimatické dopady financování Unií

Komise provede komplexní meziodvětvovou studii dopadu financování přiděleného z rozpočtu Unie nebo jinak v souladu s právními předpisy Unie na zmírňování změny klimatu.

Do 1. ledna 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zjištěních studie, která bude v případě potřeby doplněna legislativními návrhy zaměřenými na ukončení jakéhokoliv financování Unií, které není slučitelné s cíli nebo politikami Unie v oblasti snižování emisí CO₂. Zpráva zahrnuje návrh na povinnou kontrolu kompatibility obsahu s pravidly pro ochranu klimatu ex ante, která se uplatní na každou novou investici Unie od 1. ledna 2020, a povinnost výsledky transparentním a přístupným způsobem zveřejnit.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2 a článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13

vypouští se

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený nařízením (EU) č. 525/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Odůvodnění

Souvisí s vypuštěním prováděcích aktů.

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Do šesti měsíců od facilitativního dialogu na základě úmluvy UNFCCC v roce 2018 zveřejní Komise zprávu, v níž posoudí soulad legislativních aktů Unie v oblasti klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody. Sdělení prozkoumá zejména úlohu a přiměřenost povinností stanovených v tomto nařízení při plnění cílů a soulad legislativních aktů Unie v oblasti klimatu a energetiky, včetně požadavků na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, a rovněž legislativních aktů v oblasti zemědělství a dopravy se závazkem EU ke snížení emisí skleníkových plynů.

Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.

2. Do 28. února 2024 a poté po prvním globálním přezkumu provádění Pařížské dohody v roce 2023 a do šesti měsíců od navazujících globálních přezkumů předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrhy na další snižování emisí členských států.

Přezkum snížení emisí členských států za období od roku 2031 zohlední zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti v rozdělení mezi členské státy.

Zohlední také pokrok, kterého Unie a třetí země dosáhly na cestě ke splnění cílů Pařížské dohody, a rovněž pokrok v aktivování a udržování soukromých financí při podpoře přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Článek 15 a (nový)

Rozhodnutí (EU) č. 2015/1814

Čl. 1 – odst. 4


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 15a
	Změna rozhodnutí (EU) 2015/1814
	V článku 1 rozhodnutí (EU) 2015/1814 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
	„4. Komise zveřejní celkový počet povolenek v oběhu pro každý rok, a to vždy do 15. května následujícího roku. Celkový počet povolenek v oběhu pro daný rok odpovídá souhrnnému počtu povolenek vydaných v období od 1. ledna 2008, včetně povolenek vydaných podle čl. 13 odst. 2 směrnice 2003/87/ES v tomto období a práv na použití mezinárodních kreditů, která byla zařízeními v rámci systému EU ETS uplatněna ve vztahu k emisím do 31. prosince daného roku, od kterého se odečtou souhrnné tuny ověřených emisí ze zařízení v rámci systému EU ETS od 1. ledna 2008 do 31. prosince téhož daného roku, povolenky zrušené v souladu s čl. 12 odst. 4 směrnice 2003/87/ES, jiné než povolenky zrušené v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/...*, a počet povolenek v rezervě. Nebudou zohledněny emise z tříletého období, které začalo v roce 2005 a skončilo v roce 2007, ani povolenky vydané v souvislosti s těmito emisemi. K prvnímu zveřejnění dojde dne 15. května 2017.
	______________
	* Rozhodnutí (EU) 2017/... Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (Úř. věst. L ..., ..., s. ... ).“

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Příloha III

Maximální množství vyjádřené v milionech tun ekvivalentu CO₂

Belgie

3,8

Bulharsko

4,1

Česká republika

2,6

Dánsko

14,6

Německo

22,3

Estonsko

0,9

Irsko

26,8

Řecko

6,7

Španělsko

29,1

Francie

58,2

Chorvatsko

0,9

Itálie

11,5

Kypr

0,6

Lotyšsko

3,1

Litva

6,5

Lucembursko

0,25

Maďarsko

2,1

Malta

0,03

Nizozemsko

13,4

Rakousko

2,5

Polsko

21,7

Portugalsko

5,2

Rumunsko

13,2

Slovinsko

1,3

Slovensko

1,2

Finsko

4,5

Švédsko

4,9

Spojené království

17,8

Maximální celkové množství:

280

Pozměňovací návrh

Maximální množství vyjádřené v milionech tun ekvivalentu CO₂

Belgie

2,6

Bulharsko

2,8

Česká republika

1,8

Dánsko

9,9

Německo

15,2

Estonsko

0,6

Irsko

18,2

Řecko

4,6

Španělsko

19,8

Francie

39,5

Chorvatsko

0,6

Itálie

7,8

Kypr

0,4

Lotyšsko

2,1

Litva

4,4

Lucembursko

0,2

Maďarsko

1,4

Malta

Nizozemsko

9,1

Rakousko

1,7

Polsko

14,8

Portugalsko

3,5

Rumunsko

8,9

Slovinsko

0,9

Slovensko

0,8

Finsko

3,1

Švédsko

3,4

Spojené království

12,1

Maximální celkové množství:

190

[1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
[2] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Návrh nařízení o sdílení úsilí čili „nařízení o opatřeních v oblasti klimatu, kterým se provádí Pařížská dohoda“, který předložila Evropská komise, se vztahuje na přibližně 60 % emisí skleníkových plynů EU. Nařízení se vztahuje na všechna odvětví, jež nespadají do systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), včetně dopravy, odpadu, zastavěného prostředí a zemědělství.

Návrh Komise je vítaným prvním krokem a jeho cílem je zajistit v odvětvích, na něž se vztahuje, 30% snížení emisí do roku 2030 v porovnání s úrovněmi v roce 2005. Za účelem lepší podpory dlouhodobé předvídatelnosti, zajištění soudržnosti s dalšími politikami, zejména cílem EU v oblasti energetické účinnosti, a zajištění dostatečné flexibility a solidarity mezi členskými státy je zapotřebí provést několik změn.

Dlouhodobá předvídatelnost

Svět směřuje k nízkouhlíkovému hospodářství a nezvratnost tohoto vývoje potvrzuje Pařížská dohoda přijatá v loňském roce. Tato dohoda stanoví cíl udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C. V souladu s těmito cíli musí být podle Pařížské dohody v druhé polovině století dosaženo také čistých nulových emisí. EU navíc v roce 2009 přijala svůj cíl v podobě snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80–95 %.

I přes tyto závazky má návrh nařízení pouze dosáhnout cíle EU pro rok 2030. Chybějící dlouhodobá trajektorie by mohla způsobit uzamčení investic do uhlíkově náročné dopravní infrastruktury, budov atd., což by vedlo ke vzniku uvízlých aktiv a výrazně vyšším celkovým nákladům na opatření v oblasti klimatu v dlouhodobém výhledu. Návrh je pozměněn novým článkem, jenž stanoví dlouhodobou trajektorii snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o nejméně 80 %, aby byla zajištěna dlouhodobá předvídatelnost.

S ohledem na významné výzvy v oblasti dekarbonizace veškerých odvětví hospodářství navíc návrh stanoví přísnější trajektorii snížení emisí pro období 2021–2030, a to v návaznosti na současný evropský trend spočívající v oddělení emisí od hospodářského růstu.

Energetická účinnost

Evropský parlament soustavně prosazuje vyšší úroveň ambicí EU v oblasti energetické účinnosti. Kromě přínosů v oblasti klimatu energetická účinnost také snižuje náklady na energie, vytváří pracovní místa a zvyšuje energetickou bezpečnost.

Komise návrh nařízení zveřejnila v červenci 2016 před „zimním balíčkem“ Evropské komise zveřejněným v listopadu 2016, jehož součástí je i zvýšený 30% cíl v oblasti energetické účinnosti (nepatrně ambicióznější než cíl 27 % přijatý Evropskou komisí v říjnu 2014).

Evropská komise ve svém posouzení dopadu uvádí, že aby byly nákladově efektivním způsobeny naplněny cíle členských států v oblasti sdílení úsilí, je nezbytné dosáhnout 30% cíle v oblasti energetické účinnosti, tedy množství 79 milionů tun kreditů podle nařízení LULUCF. U vědomí této skutečnosti, a aby byla zachována stálá pobídka ke zlepšování energetické účinnosti v tomto nařízení a aby se zajistilo, že nebude ohroženo naplňování celkového cíle EU, je flexibilita nařízení LULUCF podle článku 7 upravena na nižší úroveň kreditů podle nařízení LULUCF (190 milionů místo navrhovaných 280 milionů).

Nařízení LULUCF

Flexibilita nařízení LULUCF podle článku 7 je důležitá pro řadu členských států pro účely snížení nákladů na dodržování předpisu. Flexibilita by navíc mohla v některých členských státech zajistit dodatečnou podporu pro zemědělství a lesnictví, a tím přispět k opatřením v oblasti klimatu. Je však nezbytné zajistit, aby kredity podle nařízení LULUCF zajišťovaly skutečný další a trvalý pokles emisí.

Rovněž je třeba zlepšit využívání stávajících finančních nástrojů EU na podporu zemědělského odvětví. Evropský účetní dvůr nedávno dospěl k závěru, že v souvislosti s využíváním společné zemědělské politiky „nedošlo k výraznějšímu posunu směrem k opatřením v oblasti klimatu a všechny potenciální příležitosti k financování opatření souvisejících s klimatem nebyly plně využity“.

Návrh nařízení byl tudíž pozměněn tak, aby lépe zajistil, že flexibilita nařízení LULUCF bude v oblasti klimatu přínosná, a podpořil členské státy ve využívání nejrůznějších stávajících finančních nástrojů EU na podporu zemědělského odvětví.

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (23.3.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
(COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD))

Navrhovatel: Benedek Jávor

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Právní východisko 1 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Právní východisko 1 b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Pařížská dohoda vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě posílit globální reakci na hrozbu změny klimatu udržením nárůstu průměrných celosvětových teplot výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a současně snižovat domácí emise skleníkových plynů a chránit a zvyšovat propady a rezervoáry skleníkových plynů a zachovávat bezpečnost potravin. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC. Podle Pařížské dohody mají členské státy nadále snižovat své emise skleníkových plynů, na které se vztahuje toto nařízení, i po roce 2030 tak, aby v souladu s energetickým plánem Unie do roku 2050 obsaženém ve sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 vedlo jejich úsilí do roku 2050 ke snížení celkových emisí skleníkových plynů v Unii o 80–95 % oproti úrovním roku 1990.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Přechod na čistou energii vyžaduje změny investičního jednání a pobídek v celém spektru politik, počínaje snížením a optimalizací spotřeby energií. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii s cílem zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu¹⁶.

__________________

¹⁶ COM(2015) 80.

Odůvodnění

Kroky v oblasti energetických úspor jsou kroky, které mají nejrychlejší a nejúčinnější období amortizace a menší náklady na realizaci.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

__________________

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a) Toto nařízení dává podnět ke snižování emisí v souladu s dalšími právními akty Unie v oblasti klimatu a energetiky. Vzhledem k tomu, že více než 75 % emisí skleníkových plynů v Unii je spojeno s energetikou, budou při dosahování takovýchto snížení emisí hrát důležitou úlohu vyšší účinnost využívání energie a úspory energie. Ambiciózní politiky energetické účinnosti jsou proto klíčové nejen pro vyšší úspory u dovozu fosilních paliv, které zajistí energetickou bezpečnost a nižší účty spotřebitelů, ale také pro větší využívání energeticky úsporných technologií v budovách, v průmyslu a v dopravě, pro posilování hospodářské konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst na místní úrovni a také pro zlepšování zdravotních podmínek a řešení problému energetické chudoby. Opatření přijatá v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení, se časem sama zaplatí a jsou nákladově nejefektivnějším způsobem, jak pomoci členským státům dosáhnout jejich cílů podle tohoto nařízení. Proto je při promítání tohoto nařízení do vnitrostátních politik důležité, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost specifickému a různícímu se potenciálu ke zlepšení energetické účinnosti a investicím v jednotlivých odvětvích.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11b) Aby došlo ke snížení emisí v zemědělství, měly by členské státy do svého plánu emisí zahrnout opatření, jejichž cílem je zlepšení potenciálu tohoto odvětví v oblasti nákladově efektivního zmírňování změny klimatu, a lépe využívat nástrojů financování společné zemědělské politiky (SZP) k podpoře udržitelných postupů v odvětví. V souladu s článkem 14 Evropská komise posoudí a Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o současném pokroku, pokud jde o nákladově efektivní snižování jiných zemědělských emisí než CO2, a předloží návrhy na změnu počtu pohlcení, která mohou být v případě potřeby použita, z obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvin a obhospodařovaných mokřadů.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované lesní půdy, obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvin a obhospodařovaných mokřadů, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Toto hodnocení by se však nemělo mít dopad na celkové množství 280 milionů čistých pohlcení. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho celkově povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Uplatňování odpočtů by mělo být zváženo v ročních intervalech, když byly vzaty v potaz všechny možnosti flexibility podle tohoto nařízení, včetně potenciálního příspěvku z flexibility na základě nařízení [ ] [LULUCF], a mělo by být ověřováno v souladu s povinností podávat zprávy podle nařízení [ ] [LULUCF]. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit v případě nesouladu za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a) Vzhledem k tomu, že odvětví v působnosti tohoto nařízení produkují více než polovinu emisí skleníkových plynů Unie, bude mít provádění politik a opatření majících za cíl snížit emise v těchto odvětvích zásadní dopad na životní prostředí. Je proto nutné zajistit transparentnost při monitorování snah členských států splnit cíle podle tohoto nařízení, podávání zpráv o těchto snahách a navazování na ně, zejména když se uplatňují možnosti flexibility, v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze dne 26. června 1998 (Aarhuská úmluva) a směrnicí 2001/42/ES. Je proto důležité, aby členské státy a Komise konzultovaly se zúčastněnými stranami a veřejností a daly jim včasnou a skutečnou příležitost účastnit se příprav podávání zpráv za daný členský stát a plánů nápravných opatření a zajistily jejich řádné zapojení do procesu přezkumu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání. Je důležité, aby byl výnos z těchto převodů dán k dispozici na projekty renovace budov, zejména pro nízkopříjmové domácnosti postižené energetickou chudobou a pro sociální bydlení v souladu se směrnicí o energetické účinnosti [...].

Odůvodnění

Výnosy z převodů mohou v kombinaci s dalšími finančními nástroji EU uvolnit významné množství investic do renovací budov. Dále je třeba je propojit s článkem 7 navrhované směrnice o energetické účinnosti (COM(2016) 761), který požaduje, aby se členské státy při přípravě opatření v oblasti energetické účinnosti zaměřily obzvláště na nízkopříjmové domácnosti a domácnosti postižené energetickou chudobou, jakož i na sociální bydlení.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán na základě UNFCCC v roce 2018, v roce 2024 a poté každých pět let by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkovém fungování tohoto nařízení. V této zprávě by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody a popřípadě by k ní měly být připojeny i legislativní návrhy na aktualizaci tohoto nařízení a jeho ambic podle vývoje, který vyplyne z facilitativního dialogu na základě UNFCCC, a nejnovějších vědeckých zjištění IPCC.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20a) Další přezkum by měla provést Komise v případě, že členský stát vystupuje z Unie podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU), aby byly zohledněny ekonomické důsledky tohoto vystoupení a vyřešena otázka, jak zajistit ekologickou integritu tohoto nařízení v souladu se závazkem EU podle Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. -1 (nový)


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Konečným cílem tohoto nařízení je přispět k naplnění závazku Unie a členských států v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody snížit emise skleníkových plynů ve snaze udržet nárůst průměrné celosvětové teploty na mnohem nižší hodnotě než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1


Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Toto nařízení stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.	Toto nařízení požaduje, aby členské státy dosáhly cílů stanovených v příloze I, aby kolektivně snížily emise skleníkových plynů v Unii uvedené v článku 2 v roce 2030 o nejméně 30 % oproti roku 2005. Stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Toto nařízení se použije na emise skleníkových plynů z kategorií zdrojů podle IPCC zahrnujících energii, průmyslové procesy a použití produktů, zemědělství a odpady stanovených podle nařízení (EU) č. 525/2013, s vyloučením emisí z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES.

Odůvodnění

Uhlíková neutralita je v souladu s metodikami IPCC a s postupy hlášení podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Emise skleníkových plynů, které již zohledňuje odvětví LULUCF, by neměly být dvakrát započítávány i do energetiky.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2020 průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3 a s použitím hodnoty ročního emisního přídělu pro rok 2020 uvedené v cílech stanovených v rozhodnutí č. 406/2009/ES aktualizovaném prováděcím rozhodnutím Komise 2013/634/EU jako maximální mezní hodnota, přičemž se použije ta hodnota, která je nižší, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme v souladu s článkem 12 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením ročních emisních přídělů pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2. Pro účely tohoto aktu v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů národních inventur za roky 2005 a 2016 až 2018, jež členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Tento akt v přenesené pravomoci rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 50 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. S ohledem na roky 2021 až 2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 %.

2. S ohledem na roky 2021 až 2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 %.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy, které si mohou nechat společně započíst omezený počet zrušených povolenek EU ETS vymezených v čl. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES až do maximální výše 100 milionů za účelem svého souladu podle tohoto nařízení, jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení.

1. Členské státy, které si mohou nechat společně započíst omezený počet zrušených povolenek EU ETS vymezených v čl. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES až do maximální výše 50 milionů za účelem svého souladu podle tohoto nařízení, jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení, bez negativních dopadů na ekologickou vyváženost celounijního systému snižování emisí.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Na žádost členského státu zohlední ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES (dále jen „ústřední správce“) množství uvedené v čl. 4 odst. 4 za účelem souladu daného členského státu podle článku 9. Pro každý rok období 2021–2030 se jedna desetina množství povolenek stanoveného podle čl. 4 odst. 4 zruší. Aby nebyl narušen přísun prostředků do rezervy tržní stability, čl. 1 odst. 4 rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nebere při určování celkového počtu povolenek v oběhu v potaz množství povolenek zrušených podle tohoto odstavce.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Čl. 7 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin

Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvin a obhospodařovaných mokřadů

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda, obhospodařované pastviny a obhospodařované mokřady podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. -a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-a) členský stát do 30. června 2019 a poté každých pět let předložil Komisi akční plán, který stanoví kroky a finanční opatření, jež musí provést, aby zajistil, aby veškerá čistá pohlcení překračující požadavky podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF] byla během pětiletých období uvedených v čl. 9 odst. 2 zachována; tento akční plán řeší mimo jiné i využití příslušných finančních prostředků Unie ke zmírňování změny klimatu;

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci před přezkumem nařízení [LULUCF] v roce 2024 v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku tak, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“, aniž by to mělo dopad na celkové množství 280 milionů čistých pohlcení podle tohoto článku.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013. Za tímto účelem Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle článku 12 s cílem doplnit toto nařízení, pokud jde o roční emisní příděly, možnosti flexibility uplatněné podle článků 4 až 7, soulad podle článku 9 a změny oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupňují veřejnosti.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3, čl. 7 odst. 2 a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy a s Evropským parlamentem v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13

vypouští se

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený nařízením (EU) č. 525/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do šesti měsíců od konce facilitativního dialogu, který má být uspořádán na základě úmluvy UNFCCC v roce 2018, a do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cílům EU spočívajícím v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, do roku 2040 a do roku 2050 a s posouzením jeho příspěvku k cílům dlouhodobého zmírnění podle Pařížské dohody, přičemž vezme v úvahu nejnovější vědecká zjištění IPCC a také potřebu aktualizovat toto nařízení ve světle globálního hodnocení s cílem zlepšit činnost Unie v oblasti změny klimatu. Ke zprávě budou případně připojeny legislativní návrhy.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě, že členský stát vystoupí z Unie podle článku 50 SEU po zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie, do jednoho roku poté, co dohoda o vystoupení vstoupí v platnost, nebo, pokud se tak nestane, tři roky po oznámení uvedeném v čl. 50 odst. 2 SEU a poté každý rok předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o ekonomických důsledcích tohoto vystoupení pro každý členský stát a o tom, jak zajistit ekologickou integritu tohoto nařízení v souladu se závazkem EU podle Pařížské dohody a v případě potřeby předloží návrhy.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) No 525/2013

Čl. 21 – odst. 3


Platné znění	Pozměňovací návrh
	5a) V článku 21 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Komise předloží každý rok do 31. října Evropskému parlamentu a Radě zprávu shrnující závěry posouzení, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2“.	„3. Komise předloží každý rok do 31. října Evropskému parlamentu a Radě zprávu shrnující závěry posouzení, jak je stanoveno v odstavcích 1, 2 a 2a.“

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů, jichž mají dosáhnout členské státy v období od roku 2021 do roku 2030 pro odolnou Energetickou unii a pro splnění závazků podle Pařížské dohody, a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
Referenční údaje	COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD)
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	ENVI 12.9.2016
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	ITRE 12.9.2016
Navrhovatel(ka) Datum jmenování	Benedek Jávor 19.10.2016
Projednání ve výboru	28.11.2016	12.1.2017
Datum přijetí	22.3.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 28 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikolay Barekov, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Cristian-Silviu Buşoi, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Pilar del Castillo Vera, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Françoise Grossetête, András Gyürk, Rebecca Harms, Eva Kaili, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Mario Borghezio, Soledad Cabezón Ruiz, Jens Geier, Benedek Jávor, Olle Ludvigsson, Piernicola Pedicini, Sofia Sakorafa, Anne Sander, Maria Spyraki, Marco Zullo
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Arndt Kohn, Maria Noichl, Pavel Poc

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35	+
ALDE	Fredrick Federley, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Lieve Wierinck
EFDD	Isabella Adinolfi, Piernicola Pedicini, Dario Tamburrano, Marco Zullo
GUE/NGL	Xabier Benito Ziluaga, Paloma López Bermejo, Sofia Sakorafa, Neoklis Sylikiotis
S&D	José Blanco LópezSoledad Cabezón Ruiz, Jens Geier, Adam Gierek, Eva Kaili, Arndt Kohn, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Dan Nica, Maria Noichl, Pavel Poc, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho
VERTS/ALE	Reinhard Bütikofer, Rebecca Harms, Benedek Jávor, Michel Reimon, Claude Turmes

28	-
ECR	Nikolay Barekov, Edward Czesak, Ashley Fox, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský
ENF	Mario Borghezio, Angelo Ciocca, Jean-Luc Schaffhauser
PPE	Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Cristian-Silviu Buşoi, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Janusz Lewandowski, Nadine Morano, Angelika Niebler, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Maria Spyraki, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera

0	0

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (23.3.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Doprava je zodpovědná za čtvrtinu emisí oxidu uhličitého v EU. O nutnosti snižovat emise z dopravy se diskutuje od 90. let 20. století a cíle tohoto snižování se měnily v návaznosti na ekonomické trendy. I přes pokračující diskuzi se emise skleníkových plynů z dopravy v Evropě zvýšily a v roce 2014 byly o 20 % vyšší než v roce 1990.

Za celkový nárůst emisí z dopravy je zodpovědný hlavně nárůst emisí ze silniční a letecké dopravy, zatímco emise z vnitrozemské lodní dopravy od roku 1990 poklesly. Osobní automobily se na emisích z dopravy podílí zhruba 44 % a společný podíl přepravy těžkých nákladů a autobusové dopravy činí přibližně 18 %. Zvažované nařízení pro sdílení úsilí se týká celého odvětví dopravy s výjimkou mezinárodní přepravy a letecké dopravy.

Podle návrhu nařízení budou členské státy kromě cíle na snížení emisí do roku 2030 muset splnit roční cíle snižování v období 2021–2030. Členské státy budou povinny splnit jednak roční emisní kvóty a také lineární snižování emisí. Podle návrhu je výchozím bodem pro snižování v období 2021–2030 rok 2020 a určeno bude v zásadě na základě průměrných údajů o emisích za období 2016 až 2018. Zpravodajka považuje za důležité všechny země silně motivovat ke snižování emisí od samého počátku období a za tímto účelem doporučuje, přezkoumat výchozí bod pro úroveň 2020. Zpravodajka zdůrazňuje, že emise je třeba důsledně snižovat a to i v dlouhodobém měřítku, tj. v období do roku 2050.

Komise do svého návrhu nařízení zařadila možnosti flexibility, jejichž cílem je zajistit, že opatření na snižování emisí budou co nejvíce nákladově efektivní. Tyto možnosti flexibility v návrhu Komise a základ pro jejich výpočet halí nejistoty, které by mohly ohrozit provádění politiky EU v oblasti klimatu a celkový konečný výsledek. Navrhované flexibilní mechanismy způsobí stav, kdy EU nesplní své cíle na snižování emisí stanovené Pařížskou dohodou o změně klimatu, přestože členské státy dosáhnou cílů, které jim byly určeny rozhodnutím o sdíleném úsilí. Přijatelnost návrhu Komise v určitých členských státech na druhou stranu závisí přesně na těchto možnostech flexibility. Spojení s ostatními četnými možnostmi flexibility, kdy některé se překrývají, by však mohlo způsobit situaci, kdy by emise EU z odvětví sdíleného úsilí ve skutečnosti poklesly mnohem níže než na 30% cílovou úroveň. Zpravodajka má za to, že v rámci navrhovaných flexibilních mechanismů existují významné důvody pro převody mezi odvětvími, mezi obchodováním s emisemi a odvětvím sdíleného úsilí (tzv. jednorázový mechanismus) a také flexibilitou v rámci LULUCF, což by členským státům mohlo umožnit využívat stropy pro LULUCF jednotky propadů stanovené v návrhu za účelem splnění povinnosti v oblasti snižování emisí v odvětví sdílení úsilí.

Zpravodajka rozumí myšlence obsaženou v návrhu Komise o snižování administrativní zátěže, avšak považuje za nutné každoroční sledování plnění cílů na snižování emisí ze strany různých členských států namísto navrhovaného hodnocení jednou za pět let. V zájmu zajištění provádění a efektivity považuje zpravodajka za žádoucí, aby Komise měla také nástroje pro ukládání sankcí členským státům, které nesplní své cíle na snižování emisí.

V souladu s nařízením o sdíleném úsilí záleží způsoby snižování emisí na rozhodnutí jednotlivých členských států. Komise spolu se zveřejněním svého návrh nařízení pro sdílení úsilí předložila své názory na opatření ke snižování emisí s dopravy ve sdělení o směřování k nízkoemisní mobilitě zveřejněné v červenci 2016. Na sdělení Komise musí navázat řada legislativních návrhů pro zřízení rámce, mimo jiné k regulaci emisí z přepravy těžkými nákladními vozidly. Zodpovědnost za úspěch celkové politiky EU v oblasti klimatu jako celku závisí víceméně na vnitrostátních a místních politikách a rozhodnutích. Velkou úlohu hrají zejména aglomerace, jelikož 23 % evropských emisí oxidu uhličitého z dopravy má na svědomí městská doprava. Na základě návrhu nařízení o sdílení úsilí bude největší tlak na snižování emisí z dopravy vyvíjen na ty členské státy, jejichž cíle v oblasti snižování emisí jsou celkově vysoké.

Zpravodajka souhlasí s rozhodnutím nechat na vnitrostátních tvůrcích rozhodnutí o metodách, které se mají při snižování emisí z dopravy použít. Považuje však nedostatečnou kompetenci EU v oblasti městských politik za problematickou a doufá, že EU zaujme širší koordinační úlohu při šíření osvědčených postupů v politice městské dopravy. Zpravodajka by také ráda podotkla, že EU může díky svým různým nástrojům financování rozdělovat mnoho finančních prostředků, a považuje za zásadní, aby v případě dopravy byly finanční prostředky přidělované z různých programů a nástrojů byly využívány na projekty, které podpoří přesun k nízkoemisním (v krátkodobém měřítku) a zcela bezemisním (ve střednědobém a dlouhodobém měřítku) systémům dopravy.

Společná evropská politika v oblasti dopravy je po dlouhou dobu založen na dosahování cílů v oblasti snižování emisí v první řadě za pomoci pokroku v technologii vozidel a paliv. Nejistoty, které se v poslední době vyvstaly v automobilovém průmyslu, však vyvolaly otázky o úsilí odvětví o skutečné snižování emisí. Přechodu k nízkoemisní nebo bezemisní mobilitě brání vysoká závislost na fosilních palivech a nízká cena ropy v poslední době brzdí upouštění od těchto paliv. Zpravodajka se domnívá, že nejúčinnějším způsobem pro dosažení cílů v oblasti snižování emisí představuje obecný balíček opatření tvořený racionálním územním plánováním, veřejnou dopravou, politikami na podporu pěší chůze a cyklistiky, plným využíváním rozvíjejících se automobilových, motorových a palivových technologií, zaváděním znalostních a digitálních služeb, využíváním cenových nástrojů pro řízení chování v oblasti mobility.

Digitalizace a nové digitální služby umožnily vznik nových druhů služeb v oblasti mobility, které by při širším využívání mohly snížit potřebu vlastnit automobil a tím vytvořit významný potenciál pro snižování emisí. Je proto žádoucí, aby se tyto služby prosadily jak v městské, tak meziměstské dopravě. Zmiňované služby uživatelům usnadňují pohyb a celkové náklady na mobilitu jsou díky nim předvídatelnější a transparentnější. Zdá se, že automatizace silničního provozu se takový vyvíjí rychleji, než se očekávalo. Zpravodajka oba vývoje považuje za pozitivní, avšak konstatuje, že tvůrci právních předpisů na úrovni EU i členských států budou muset důsledně sledovat, jak rozvoj této oblasti ovlivní emise z dopravy. Je třeba zajistit, aby změny vedly k chování v oblasti mobility, které méně poškozuje životní klima a životní prostředí.

Doprava je jednou z nejdůležitějších každodenních služeb využívaných evropskými občany a účinná, přesná a nákladově efektivní logistika je naprosto klíčová pro evropskou integraci a fungování vnitřního trhu. Vzhledem k tomu že cíle na snižování emisí v odvětví dopravy a logistiky jsou čím dál náročnější v důsledku nařízení o sdílené úsilí, zpravodajka vyjadřuje své obavy, že náklady v oblasti snižování emisí pro odvětví dopravy a evropský průmysl obecně bude třeba teprve stanovit. Když členské státy rozhodují o rozdělování povinností v oblasti snižování emisí různým odvětvím, je od nich požadován důvěryhodný výpočet nákladů a výnosů a Komise by měla členské státy při tvorbě těchto nástrojů podpořit.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.	(3) Poté, co k tomu Evropský parlament udělil souhlas, Evropská rada ratifikovala Pařížskou dohodu v tentýž den, kdy tato dohoda vešla v platnost, tj. dne 4. listopadu 2016. Pařížská dohoda má za cíl udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Závazek Unie stanovený Pařížskou dohodou v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Některé členské státy vyvinuly značné úsilí, přičemž tato pružnost odráží sdílenou ochotu členských států zajistit spravedlivé a náročné rozdělení úsilí při plnění ročních snížení emisí skleníkových plynů nezbytných ke splnění závazků učiněných na konferenci COP 21 v Paříži.
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a oběhovém hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.	(11) Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, prosazování nižší energetické náročnosti, včetně nižší energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a podpoře oběhového hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Více než 75 % emisí skleníkových plynů v Unii souvisí s energiemi. Je proto důležité upřednostňovat a podporovat všechna opatření na zlepšování energetické účinnosti nákladově efektivním způsobem, a snížit tak poptávku po energiích, přičemž je zároveň nutné je řádně začlenit do činností vykonávaných v rámci politiky v oblasti klimatu napříč odvětvími.
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11b) Odvětví dopravy je nejen hlavním producentem emisí skleníkových plynů, ale také nejrychleji rostoucím odvětvím z hlediska energetické spotřeby od roku 1990. Je proto důležité, aby Komise a členské státy vyvinuly ještě více úsilí o zlepšení energetické účinnosti, o posílení přechodu na udržitelné druhy dopravy a o snížení vysoké závislosti tohoto odvětví na uhlíku. Dekarbonizace skladby zdrojů energie prostřednictvím prosazování využívání energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy, například udržitelných biopaliv a elektrických vozidel, přispěje k dosažení cíle snížení emisí CO2 v souladu se záměry, které stanoví Pařížská dohoda. To by se mohlo usnadnit tím, že se zajistí, aby uvedené odvětví mělo stanovený jasný a dlouhodobý rámec, který poskytne jistotu a bude základem pro rozhodování o investicích.
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11c) S ohledem na cíl spočívající ve vytvoření účinnější „klimatické Unie“ by mělo toto nařízení poskytnout podněty ke snižování emisí v souladu s dalšími právními předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky. Je nezbytné, aby Unie a její členské státy zajistily uplatňování vzájemně se posilujících politik napříč relevantními odvětvími (např. v oblasti klimatu, energetiky a dalších odvětvových politik) s cílem dosáhnout úspěšného přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Dopad energetických a odvětvových politik na unijní a vnitrostátní závazky v oblasti klimatu by se měly posuzovat společnými kvantitativními metodami, aby jejich dopady byly transparentní a ověřitelné.
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článku 4, podle něhož budou stanoveny roční mezní hodnoty emisí pro členské státy, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Výkon těchto pravomocí by měl být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011²¹.	(17) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článku 4, podle něhož mají být stanoveny roční mezní hodnoty emisí pro členské státy, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie svěřena Komisi, pokud jde o určení ročních emisních přídělů na období let 2021–2030. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Aby byla zejména zaručena rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Komise všechny dokumenty ve stejném okamžiku jako odborníci členských států, přičemž tito odborníci mají systematický přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
_________________
²¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Kromě úsilí v oblasti snižování vlastních emisí je důležité, aby Unie v souladu s cílem spočívajícím ve zvyšování svého pozitivního vlivu na celosvětovou uhlíkovou stopu zvažovala spolu s třetími zeměmi provádění společných projektů, a to v kontextu politiky v oblasti klimatu do roku 2030 a za současného zohlednění skutečnosti, že Pařížská dohoda odkazuje na nový nástroj mezinárodní spolupráce pro boj se změnou klimatu.
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19a) Aby Unie vyhověla článkům 4 a 14 Pařížské dohody, měla by své úsilí postupně zvyšovat a předkládat každých pět let příspěvek, jenž bude odrážet její nejvyšší možnou úroveň ambicí. Toto nařízení proto zahrnuje doložku o přezkumu, která umožní stanovení nových cílů pro navýšení závazků Unie. Aby se zajistilo, že úpravy cílů Unie budou v souladu s mechanismem globálního hodnocení stanoveným v Pařížské dohodě, je nezbytné, aby byl tento přezkum komplexní a zohledňoval nejlepší dostupné vědecké poznatky.
Odůvodnění
Nařízení by mělo obsahovat silnou doložku o přezkumu, aby se mohly cíle EU v oblasti klimatu upravovat každých pět let za účelem plnění závazků stanovených v Pařížské dohodě. Z tohoto hlediska by se uvedená doložka o přezkumu měla zakládat na použití přípravné a nezávislé zprávy vypracované Evropskou agenturou pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.	(20) Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let, což je v souladu jak s cyklem pro monitorování souladu odvětví LULUCF, tak s mezinárodním cyklem v rámci Pařížské dohody, a to s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody. Na základě těchto skutečností by každý takový přezkum měl přihlížet k možným hospodářským důsledkům v případě, že členský stát vystoupí z EU podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii.
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20a) Aby se zajistila komplexnost systému postupného navyšování, který stanoví Pařížská dohoda, a aby se zohlednily zkušenosti Evropské agentury pro životní prostředí s podporou začleňování evropských informací o životním prostředí do mezinárodních programů monitorování a do provádění komplexního posouzení stavu životního prostředí v Evropě, měl by se přezkum zakládat na použití přípravné a nezávislé zprávy vypracované Evropskou agenturou pro životní prostředí.
Odůvodnění
Nařízení by mělo obsahovat silnou doložku o přezkumu, aby se mohly cíle EU v oblasti klimatu upravovat každých pět let za účelem plnění závazků stanovených v Pařížské dohodě. Z tohoto hlediska by se uvedená doložka o přezkumu měla zakládat na použití přípravné a nezávislé zprávy vypracované Evropskou agenturou pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Toto nařízení stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.	1. Toto nařízení požaduje, aby členské státy kolektivně snížily emise skleníkových plynů uvedené v článku 2 do roku 2030 o nejméně 30 % oproti roku 2005. Stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států s cílem naplnit závazky Unie a členských států stanovené Pařížskou dohodou ke snižování emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Konečným cílem tohoto nařízení je naplnit závazek členských států a Unie v rámci UNFCCC a Pařížské dohody snížit emise skleníkových plynů ve snaze udržet nárůst průměrné celosvětové teploty na mnohem nižší hodnotě než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Aby se tohoto cíle dosáhlo, musí členské státy nadále každoročně lineárně snižovat emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení, i po roce 2030, což povede v druhé polovině tohoto století k dosažení čistých nulových emisí.
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2020 průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.	2. S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2020 průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3 a s použitím cílů pro rok 2020 stanovených v rozhodnutí č. 406/2009/ES jako maximální mezní hodnoty, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Tento prováděcí akt rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.	4. Tento akt v přenesené pravomoci rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 13.	vypouští se
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, může nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030.	3. Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, může nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2029. Tuto nadbytečnou část lze zčásti nebo zcela použít v kterémkoli následujícím roce až do roku 2029, přičemž nesmí dojít k překročení 5 % ročního emisního přídělu.
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členský stát může převést nejvýše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.	4. Členský stát může převést nejvýše 10 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030. Takové převody se zahrnují do evropského registru uvedeného v článku 11.
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Členský stát může převést část svého ročního emisního přídělu pro daný rok, která převyšuje jeho úroveň emisí skleníkových plynů pro tento rok, na jiné členské státy s přihlédnutím k možnostem flexibility podle odstavců 2 až 4 a článku 6. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.	5. Členský stát může převést část svého ročního emisního přídělu pro daný rok, která převyšuje jeho úroveň emisí skleníkových plynů pro tento rok, na jiné členské státy s přihlédnutím k možnostem flexibility podle odstavců 2 až 4 a článku 6. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030. Takové převody se zahrnují do evropského registru uvedeného v článku 11.
Odůvodnění
Posílení transparentnosti převodů emisních přídělů mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem souladu podle článku 9, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a zároveň tak, aby nedošlo k dvojímu započtení.	6. Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem souladu podle článku 9, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a zároveň tak, aby nedošlo k dvojímu započtení. Členské státy podněcují účast soukromého sektoru na těchto projektech.
Odůvodnění
Je třeba, aby byl i soukromý sektor způsobilý k účasti na projektech v oblasti snižování emisí, aby se tak zvýšil investiční pákový efekt. Článek 24a směrnice o ETS zajišťuje, aby konečnou odpovědnost za projekt a za zamezení dvojímu započtení měl hostitelský členský stát projektu.
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 7 – název
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin	Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin, obhospodařované lesní půdy a vytěžených dřevařských výrobků.
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované pastviny podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:	1. Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda, obhospodařované pastviny, obhospodařovaná lesní půda a vytěžené dřevařské výrobky podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:
	(tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text)
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedením opatření Unie;	a) opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedením opatření Unie, aniž by to mělo negativní dopad na život občanů;
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v roce 2027 a 2032 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:	1. Komise od roku 2020 vyhodnocuje jednou za dva roky, zda pokrok, kterého členské státy dosáhly, je dostačující ke splnění jejich závazků podle tohoto nařízení. Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 11 – název
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Registr	Evropský registr
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013, včetně ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupňují veřejnosti.	1. Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013, včetně ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Systém evropského registru musí být transparentní a obsahovat všechny relevantní informace ohledně převodu povolenek mezi členskými státy. Tyto informace se prostřednictvím internetové stránky spravované Komisí zpřístupňují veřejnosti.
Odůvodnění
Posílení transparentnosti převodu povolenek mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.	Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán na základě UNFCCC v roce 2018 s cílem zhodnotit kolektivní úsilí smluvních stran vyvinuté v souvislosti s pokrokem na cestě k dosažení dlouhodobého globálního cíle, a do šesti měsíců od globálního přezkumu v roce 2023 a následujících globálních přezkumů předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k dlouhodobým cílům stanoveným v článku 1 tohoto nařízení. Komise rovněž s cílem posílit činnost Unie v oblasti změny klimatu a na základě nezávislé zprávy vypracované Evropskou agenturou pro životní prostředí posoudí vhodnost úpravy tohoto nařízení, předložení jiných legislativních návrhů či vhodnost obojího, a to za účelem zajištění shody se závazky Unie podle článků 3, 4 a 14 Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. V návaznosti na každé celosvětové hodnocení schválené v rámci Pařížské dohody může členský stát dobrovolně zrušit část svých každoročních emisních povolenek. Dotčený členský stát oznámí Komisi svůj záměr zrušit část svých každoročních emisních povolenek a Komise tuto informaci zveřejní na svých internetových stránkách.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů, jichž mají dosáhnout členské státy v období od roku 2021 do roku 2030 pro odolnou Energetickou unii a pro splnění závazků podle Pařížské dohody, a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
Referenční údaje	COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD)
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	ENVI 12.9.2016
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	TRAN 12.9.2016
Navrhovatel(ka) Datum jmenování	Merja Kyllönen 28.9.2016
Projednání ve výboru	25.1.2017	28.2.2017
Datum přijetí	22.3.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 8 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Hugues Bayet, Mark Demesmaeker, Bas Eickhout, Markus Ferber, Maria Grapini, Franck Proust, Patricija Šulin, Matthijs van Miltenburg
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Herbert Dorfmann

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

32	+
ALDE	Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička, Matthijs van Miltenburg
GUE/NGL	Tania González Peñas, Merja Kyllönen
PPE	Georges Bach, Deirdre Clune, Herbert Dorfmann, Markus Ferber, Dieter-Lebrecht Koch, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Franck Proust, Massimiliano Salini, Patricija Šulin, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp
S&D	Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Hugues Bayet, Ismail Ertug, Maria Grapini, Miltiadis Kyrkos, Jens Nilsson, Gabriele Preuß, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, Claudia Țapardel, István Ujhelyi, Janusz Zemke

8	-
ECR	Mark Demesmaeker, Jacqueline Foster, Roberts Zīle
EFDD	Peter Lundgren, Jill Seymour
Verts/ALE	Michael Cramer, Bas Eickhout, Keith Taylor

0	0

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (4.5.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Navrhovatel: Nicola Caputo

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Stanovisko navrhovatele

Zemědělské odvětví je na globální úrovni odpovědné za 10 % emisí skleníkových plynů, které pocházejí z Evropské unie. V posledních letech přispělo značné snížení počtu zemědělských zvířat, účinnější využívání hnojiv a lepší nakládání s hnojem ke snížení emisí pocházejících z EU, a to o 24 % mezi roky 1990 a 2012.

V roce 2016 bylo 16,3 % EUR z rozpočtu SZP věnováno na udržitelné zemědělství šetrné ke klimatu, což prokazuje značné zrychlení, jímž evropské zemědělské odvětví přispívá k přechodu na oběhové hospodářství s nízkými emisemi uhlíku odolné vůči změně klimatu, jakož i jeho značnou připravenost na využívání všech příležitostí k dalšímu zlepšování environmentální výkonnosti.

Přístup „zdola nahoru“, na němž je založena nová celosvětová dohoda o změně klimatu, však vede k tomu, že se zdá nepravděpodobné, že by se, přinejmenším v prvním období a za současných politik, mohly emise skleníkových plynů snížit dostatečně na to, aby se tak dosáhlo cíle Evropské unie – jejich snížení o alespoň 40 % do roku 2030 oproti roku 1990 a o 30 % oproti roku 2005 u skleníkových plynů v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi.

Proto má zásadní důležitost tento návrh nařízení, který přichází v návaznosti na posouzení pařížské dohody Komisí a stanoví vnitrostátní cíle snížení emisí jako pobídku pro budoucí politiky, které povedou k většímu snižování emisí.

Nicméně je třeba poukázat na šest problematických bodů tohoto návrhu:

1) Činnosti v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (dále LULUCF) by měly být plně započítávány, stejně jako je tomu v případě jiných odvětví, na něž se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, a nejen jako pouhý mechanismus flexibility. Plné započítávání odvětví zemědělství a lesnictví včetně lesního hospodářství, jež v současnosti zahrnuto není, by zaručilo uznání případných emisí pocházejících z nedostatečné energetické politiky, která by mohla snížit absorpční kapacitu zemědělsko-lesnických ekosystémů. Čas dostupný před vstupem nařízení o „sdílení úsilí“ v platnost je dostatečný ke stanovení důkladných a spolehlivých kritérií započítávání tak, aby bylo možné plně zohledňovat příspěvek celého odvětví včetně lesního hospodářství.

2) Co se týče možnosti využívání kreditů, jsme přesvědčeni, že je nezbytné rozšířit jejich použití a stanovit tudíž dodatečné využívání absorpce v údajích odvětví LULUCF na 425 milionů tun, jak je uvedeno ve třetí možnosti v posouzení dopadu Komise, jež je přiloženo k návrhu nařízení o LULUCF. Tento návrh je v souladu s ustanoveními Pařížské dohody, která uznává význam odvětví LULUCF z důvodu jeho potenciálu, pokud jde o zmírnění změny klimatu. Tento přístup je kromě toho v souladu s pokyny vydanými v říjnu 2014 Evropskou radou, a to vzhledem k nižšímu potenciálu odvětví zemědělství v oblasti zmírňování změny klimatu a k významu přezkoumání nejlepšího způsobu zajištění optimálního příspěvku tohoto odvětví

k omezování emisí skleníkových plynů a jejich ukládání, mimo jiné prostřednictvím činností LULUCF.

3) Návrh nařízení „o sdílení úsilí“ stanoví cíle pro roční emise členských států na období 2021–2030, aniž by navrhoval nástroje zmírňování schopné přispívat k cílům snižování emisí, a to zejména v zemědělském odvětví, kde je naopak potřeba vytvářet pobídky k vytváření osvědčených postupů na snižování emisí.

Je třeba především podporovat inovace v zemědělství a zavádět „zelené“ techniky, které budou schopné chránit půdu a snižovat emise pocházející ze zemědělství. Za tímto účelem je nutné vedle vlastních technik přesného zemědělství zejména prosazovat techniky zemědělství chránícího půdu.

4) Pokud jde o monitorovací a kontrolní činnost, navrhujeme, aby se kontroly souladu uskutečňovaly ročně a nikoli jednou za pět let. Kontroly souladu jednou za pět let by vedly k omezení rozsahu působnosti nápravných opatření a k podstatné neúčinnosti případných sankcí (v případě nesplnění povinností by se například poprvé uplatnily v roce 2027). Každoroční kontroly souladu by také podpořily obchodování s emisemi vzhledem k větší informovanosti členských států o aktuální situaci v relativně krátkých lhůtách.

5) Poukazujeme na to, že používání aktů v přenesené působnosti musí sloužit ke změnám základního aktu, jež nebudou podstatné. Dále Komisi doporučujeme, aby aktů v přenesené působnosti nezneužívala, a zdůrazňujeme, že je důležité, aby byl Parlament do přípravné fáze těchto aktů zapojen.

6) Návrh nařízení neobsahuje žádný odkaz na brexit. Tabulky v tomto návrhu se v současnosti týkají všech 28 členských států a Spojené království je uvedeno v tabulce v příloze I s cílem snížení emisí o 37 %. Máme za to, že by se Komise měla zavázat k přizpůsobení údajů a cílů, jakmile bude článek 50 lisabonské smlouvy o odchodu z EU aktivován.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) V závěrech Evropské rady z října 2014 se předpokládalo, že tento cíl by Unie měla plnit kolektivně a nákladově co nejefektivnějším způsobem a že odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi (ETS), sníží v porovnání s rokem 2005 emise do roku 2030 o 43 % a odvětví, na něž se systém ETS nevztahuje, o 30 %, přičemž úsilí by mělo být rozděleno na základě relativního hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna hospodářská odvětví a na tomto úsilí by se měly podílet všechny členské státy tak, aby hlediska spravedlnosti a solidarity byla v rovnováze, přičemž vnitrostátní cíle v rámci skupiny členských států s HDP na obyvatele vyšším než průměr Unie by měly být poměrně upraveny tak, aby byla spravedlivým a vyváženým způsobem zohledněna nákladová efektivnost. Dosažení tohoto snížení emisí skleníkových plynů by mělo podpořit účinnost a inovace v evropském hospodářství, a zejména by mělo podporovat zlepšení, především u budov, v zemědělství, při nakládání s odpady a v dopravě, spadají-li do oblasti působnosti tohoto nařízení.	(2) V závěrech Evropské rady z října 2014 se předpokládalo, že tento cíl by Unie měla plnit kolektivně a nákladově co nejefektivnějším způsobem a že odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi (ETS), sníží v porovnání s rokem 2005 emise do roku 2030 o 43 % a odvětví, na něž se systém ETS nevztahuje, o 30 %, přičemž úsilí by mělo být rozděleno na základě relativního hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna hospodářská odvětví a na tomto úsilí by se měly podílet všechny členské státy tak, aby hlediska spravedlnosti a solidarity byla v rovnováze, přičemž vnitrostátní cíle v rámci skupiny členských států s HDP na obyvatele vyšším než průměr Unie by měly být poměrně upraveny tak, aby byla spravedlivým a vyváženým způsobem zohledněna nákladová efektivnost. Dosažení tohoto snížení emisí skleníkových plynů by mělo podpořit účinnost a inovace v evropském hospodářství, a zejména by mělo podporovat zlepšení, především v lesnictví, u budov, v zemědělství, při nakládání s odpady a v dopravě, spadají-li do oblasti působnosti tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) V zájmu dosažení tohoto snížení emisí a ve snaze maximalizovat roli odvětví zemědělství je důležité, aby členské státy podporovaly inovativní zmírňující opatření s největším potenciálem, jako jsou: přeměna orné půdy na trvalé travní porosty; správa živých plotů, ochranných pásem a stromů na zemědělské půdě; nové režimy agrolesnictví a výsadby lesů; předcházení kácení stromů a odlesňování; obdělávání půdy bez orby nebo s jejím minimálním využitím a využití krycích plodin a meziplodin a zbytků plodin na půdě; plány řízení hodnocení emisí uhlíku a půdy a půdních živin; zlepšení účinnosti dusíku a nitrifikační inhibice; obnova a zachování mokřadů a rašelinišť a zlepšení chovu dobytka, krmení a metod řízení pro snížení emisí.
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2b) Evropská rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a jejím cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, což znamená, že k dosažení těchto cílů bude nutné přijmout udržitelnější postupy v zemědělství, které povedou k součinnosti mezi biologickou rozmanitostí a cíli v oblasti klimatu a životního prostředí.
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.	(3) Příspěvek zemědělského odvětví je klíčovou prioritou pro zlepšení schopnosti Unie přizpůsobovat se budoucím výzvám způsobeným změnou klimatu a toto nařízení je částí provádění závazku Unie stanoveného v Pařížské dohodě s lepší soudržností mezi politikou v oblasti změny klimatu a cíli potravinové bezpečnosti s cílem zajistit udržitelnou, účinnou a odolnou produkci potravin, přičemž je nutné zohlednit zvláštní ohrožení systémů produkce potravin nepříznivými dopady změny klimatu. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Přechod na čistou energii vyžaduje změny investičního jednání a pobídek v celém spektru politik. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii s cílem zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.¹⁶	(5) Přechod na čistou energii a biohospodářství vyžaduje změny investičního jednání v celém spektru politik a pobídek pro MSP s menším kapitálem a malé zemědělské politiky, aby přizpůsobily své obchodní modely. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude upřednostňovat energetickou účinnost s cílem zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii a přitom uplatňovat přísné politiky udržitelnosti a snižování emisí na používání biologických zdrojů, které mají nahradit fosilní zdroje. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.
__________________	__________________
¹⁶ COM(2015)80	¹⁶ COM(2015)80
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a oběhovém hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.	(11) Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetických plodinách, energetické účinnosti a oběhovém hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem, včetně veškerých nástrojů v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a dále financování přechodu na potravní a zemědělský systém, který bude udržitelný, bude vést k vysoké biologické rozmanitosti a nízkým emisím, jakožto důležitého cíle SZP.
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Vzhledem k tomu, že zemědělství a lesnictví mají jedinečnou schopnost vázat emise skleníkových plynů, ale menší potenciál pro opatření k jejich snižování, je třeba získat lepší pochopení potenciálu zmírňování dopadů jednotlivých zemědělských podniků a určených lesních oblastí v Unii za účelem posílení možných pobídek pro klimaticky efektivní zemědělce a zlepšení postupů obhospodařování lesů, zejména na úrovni jednotlivých zemědělských podniků nebo lesních oblastí.
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11b) Je důležité, aby tato opatření poskytovala pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím odměňování osvědčených postupů a pomoci zemědělcům, aby vyvíjeli a integrovali specifická opatření ke zmírnění změny klimatu a obecně zlepšovali efektivnost produkce. Politika rozvoje venkova (pilíř II) vyčleňuje 99,6 miliard EUR na celou řadu činností včetně podpory účinného využívání zdrojů a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, která bude odolná vůči změně klimatu, v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Členské státy musí podporovat chování, které podporuje přechod na nízkouhlíkové hospodářství.
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].	(12) Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované lesní půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 425 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Protože má zemědělství jako odvětví omezený potenciál pro zmírňování změny klimatu, mělo by především na základě tohoto nařízení těžit z čistého pohlcení, čímž by se jasně odlišily „zelené“, biogenické emise skleníkových plynů pocházející z odvětví LULUCF a zemědělství od těch, které pocházejí ze spalování fosilních paliv. Je důležité, aby Komise rovněž posoudila změny ve vlastnictví půdy v důsledku ustanovení pro odvětví LULUCF, aby zajistila, že politiky zaměřené na změnu ve využívání půdy, nepodněcují zábory půdy. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Dosažení četných cílů Unie spojených s odvětvím zemědělství, včetně zmírňování a přizpůsobení, kvality ovzduší, zachování biologické rozmanitosti a služeb ekosystému, dlouhodobého zabezpečení potravin a podpory venkovských ekonomik, navzájem soudržným způsobem, bude vyžadovat změny v investicích a v pobídkách podporované opatřeními Unie jako SZP. Toto nařízení, včetně dostupných flexibilit, by mělo poskytnout pobídku ke snižování emisí, odpovídajícím způsobem sladěnou s ostatními právními předpisy Unie v oblasti energetiky a klimatu, pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, mimo jiné v oblasti energetické účinnosti. Je zásadně důležité, aby toto nařízení zohlednilo cíl přispět k cílům strategie Unie v oblasti lesnictví, podporovat konkurenceschopné a udržitelné způsobu dodávky dřeva pro biohospodářství Unie, vnitrostátní politiky členských států v oblasti lesnictví, strategie Unie pro biologickou rozmanitost a strategie Unie pro oběhové hospodářství.
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Uplatňování odpočtů by však mělo být zváženo pouze v pětiletých intervalech, aby bylo možné vzít v potaz potenciální příspěvek plynoucí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ]. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.	(13) V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Uplatňování odpočtů by však mělo být zváženo pouze v pětiletých intervalech, aby bylo možné vzít v potaz potenciální příspěvek plynoucí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované lesní půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ]. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.	(20) Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování a dodržování ze strany členských států. Tento přezkum by měl pomoci zajistit, že členské státy jsou na cestě ke splnění svých dlouhodobých cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, měl by vycházet z přípravné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí a měl by v něm být zohledněn cíl Unie týkající se snížení emisí skleníkových plynů na úrovni celého hospodářství o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a cíl Pařížské dohody týkající se dosažení čistých nulových emisí v druhé polovině tohoto století, a to způsobem, který neohrožuje produkci potravin, a důležitost posouzení nejlepšího způsobu zajištění optimálního příspěvku tohoto odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, zejména prostřednictvím činností v odvětví LULUCF. Komise a Evropská agentura pro životní prostředí by měly rovněž zohlednit vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody, jakož i cíl dosažení čistých nulových emisí v druhé polovině tohoto století, a to způsobem, který neohrožuje produkci potravin, a podle závěrů Evropské rady ze dne 23. a 24. října 2014, jež uznávají omezený potenciál zemědělství ke zmírňování a jeho multifunkční povahu.
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Toto nařízení se použije na emise skleníkových plynů z kategorií zdrojů podle IPCC zahrnujících energii, průmyslové procesy a použití produktů, zemědělství a odpady stanovených podle nařízení (EU) č. 525/2013, s vyloučením emisí z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES.	1. Toto nařízení se použije na emise skleníkových plynů z kategorií zdrojů podle IPCC zahrnujících energii, průmyslové procesy a použití produktů, zemědělství a odpady stanovených podle nařízení (EU) č. 525/2013, s vyloučením emisí z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES. Nulový emisní faktor pro biomasu se omezuje na bioenergie z odpadů a reziduí.
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Článek 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 4a
	Dlouhodobé cíle snižování emisí skleníkových plynů
	Komise do roku 2026 vyhodnotí pokrok oproti dlouhodobým cílům Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a schopnost členských států plnit své individuální závazky, přičemž zároveň přihlédne k výsledkům prvního globálního přezkumu provádění Pařížské dohody v roce 2023. Komise využije informací vyplývajících z tohoto posouzení, aby zajistila, že se členské státy nacházejí na cestě ke snížení emisí v roce 2050 o 80 % ve srovnání s úrovněmi roku 1990, s přihlédnutím k uvedeným mezinárodním cílům.
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. S cílem zlepšit ekologickou vyváženost a současně posilovat flexibilitu a zároveň řešit omezený potenciál pro zmírňování změny klimatu v zemědělství by měl být přístup k nové flexibilitě stanovené v tomto nařízení podmíněný a zahrnovat pouze dotčené země, které se zavázaly k opatřením ke zmírňování změny klimatu v jiných odvětvích, kde nebylo v minulosti dosaženo uspokojivých výsledků. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, které doplní toto nařízení a stanoví seznam takových opatření a odvětví, před rokem 2020.
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Přístup k flexibilitě stanovené v tomto článku a příloze II se udělí pod podmínkou, že se dotyčný členský stát zaváže k přijetí opatření v jiných odvětvích, kde nebylo v minulosti dosaženo uspokojivých výsledků. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, které doplní toto nařízení a stanoví seznam takových opatření a odvětví do 31. prosince 2019.
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 7 – název
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin	Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 425 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované lesní půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované pastviny podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:	1. Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok plus jakékoli emisní příděly přenesené podle čl. 5 odst. 3, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná lesní půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované pastviny podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku tak, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“.	vypouští se
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedením opatření Unie;	a) opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4, jež respektují nižší potenciál zemědělství ke zmírňování změn klimatu a potravinovou bezpečnost, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedením opatření Unie;
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v roce 2027 a 2032 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:	1. Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.	b) tomuto členskému státu je zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3a a 3b a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.	3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3a a 3b a v článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2 a článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.	6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.	Do 28. února 2024 a po prvním globálním přezkumu provádění Pařížské dohody v roce 2023 a po navazujících přezkumech a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho souladu s jinými legislativními akty, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy. Tato zpráva obsáhne pokrok dosažený v aktivování a udržování soukromých financí při podpoře dlouhodobého přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Bude k ní připojeno posouzení nákladové efektivnosti a posouzení dopadu mitigačních činností na cíle Unie v oblasti ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti. Bude obsahovat posouzení přidělení cílů redukce emisí členským státům na základě nákladově efektivních a inovativních strategií snižování emisí spíše než na HDP na obyvatele. V případě potřeby předloží Komise legislativní návrhy týkající se závazků ke snížení emisí pro období po roce 2030.
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Příloha III – název
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
CELKOVÁ ČISTÁ POHLCENÍ Z ODLESNĚNÉ PŮDY, ZALESNĚNÉ PŮDY, OBHOSPODAŘOVANÉ ORNÉ PŮDY A OBHOSPODAŘOVANÝCH PASTVIN, JEŽ BY ČLENSKÉ STÁTY MOHLY ZOHLEDNIT PRO ÚČELY SOULADU ZA OBDOBÍ 2021–2030 PODLE ČLÁNKU 7	CELKOVÁ ČISTÁ POHLCENÍ Z ODLESNĚNÉ PŮDY, ZALESNĚNÉ PŮDY, OBHOSPODAŘOVANÉ ORNÉ PŮDY, OBHOSPODAŘOVANÉ ZALESNĚNÉ PŮDY A OBHOSPODAŘOVANÝCH PASTVIN, JEŽ BY ČLENSKÉ STÁTY MOHLY ZOHLEDNIT PRO ÚČELY SOULADU ZA OBDOBÍ 2021–2030 PODLE ČLÁNKU 7
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Příloha III – tabulka
	Maximální množství vyjádřené v milionech tun ekvivalentu CO₂
Belgie	3,8
Bulharsko	4,1
Česká republika	2,6
Dánsko	14,6
Německo	22,3
Estonsko	0,9
Irsko	26,8
Řecko	6,7
Španělsko	29,1
Francie	58,2
Chorvatsko	0,9
Itálie	11,5
Kypr	0,6
Lotyšsko	3,1
Litva	6,5
Lucembursko	0,25
Maďarsko	2,1
Malta	0,03
Nizozemsko	13,4
Rakousko	2,5
Polsko	21,7
Portugalsko	5,2
Rumunsko	13,2
Slovinsko	1,3
Slovensko	1,2
Finsko	4,5
Švédsko	4,9
Spojené království	17,8
Maximální celkové množství:	280

Pozměňovací návrh
Příloha III
CELKOVÁ ČISTÁ POHLCENÍ Z ODLESNĚNÉ PŮDY, ZALESNĚNÉ PŮDY, OBHOSPODAŘOVANÉ ORNÉ PŮDY A OBHOSPODAŘOVANÝCH PASTVIN, JEŽ BY ČLENSKÉ STÁTY MOHLY ZOHLEDNIT PRO ÚČELY SOULADU ZA OBDOBÍ 2021–2030 PODLE ČLÁNKU 7
	Maximální množství vyjádřené v milionech tun ekvivalentu CO₂
Belgie	5,7
Bulharsko	6,2
Česká republika	4,0
Dánsko	22,2
Německo	33,9
Estonsko	1,3
Irsko	40,7
Řecko	10,2
Španělsko	44,2
Francie	88,4
Chorvatsko	1,4
Itálie	17,4
Kypr	0,9
Lotyšsko	4,8
Litva	9,9
Lucembursko	0,4
Maďarsko	3,2
Malta	0,3
Nizozemsko	20,0
Rakousko	3,8
Polsko	33,0
Portugalsko	7,9
Rumunsko	20,0
Slovinsko	1,9
Slovensko	1,9
Finsko	6,9
Švédsko	7,5
Spojené království	27,0
Maximální celkové množství:	425

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů, jichž mají dosáhnout členské státy v období od roku 2021 do roku 2030 pro odolnou Energetickou unii a pro splnění závazků podle Pařížské dohody, a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
Referenční údaje	COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD)
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	ENVI 12.9.2016
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	AGRI 12.9.2016
Zpravodaj(ka) Datum jmenování	Nicola Caputo 30.8.2016
Projednání ve výboru	5.12.2016
Datum přijetí	3.5.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 7 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Jens Rohde, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Stefan Eck
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	James Carver

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35	+
ALDE	Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Jens Rohde
ECR	Richard Ashworth, Jørn Dohrmann, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson
ENF	Laurenţiu Rebega
GUE/NGL	Luke Ming Flanagan
NI	Diane Dodds
PPE	Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski
S&D	Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Viorica Dăncilă, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

7	-
EFDD	James Carver
GUE/NGL	Stefan Eck, Anja Hazekamp, Maria Lidia Senra Rodríguez
Verts/ALE	José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

2	0
ENF	Edouard Ferrand, Philippe Loiseau

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů, jichž mají dosáhnout členské státy v období od roku 2021 do roku 2030 pro odolnou Energetickou unii a pro splnění závazků podle Pařížské dohody, a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
Referenční údaje	COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD)
Datum předložení EP	20.7.2016
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	ENVI 12.9.2016
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání	DEVE 12.9.2016	ITRE 12.9.2016	TRAN 12.9.2016	REGI 12.9.2016
	AGRI 12.9.2016
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí	DEVE 7.9.2016	REGI 8.9.2016
Zpravodajové Datum jmenování	Gerben-Jan Gerbrandy 19.9.2016
Projednání ve výboru	24.1.2017	27.2.2017
Datum přijetí	30.5.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 4 20
Členové přítomní při konečném hlasování	Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Josu Juaristi Abaunz, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Jørn Dohrmann, Eleonora Evi, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Merja Kyllönen, Stefano Maullu, James Nicholson, Christel Schaldemose
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Pál Csáky, Siôn Simon
Datum předložení	6.6.2017

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

42	+
ALDE	Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries, Nils Torvalds
ECR	Mark Demesmaeker, Jørn Dohrmann*, Arne Gericke, Julie Girling, James Nicholson
EFDD	Eleonora Evi
GUE/NGL	Stefan Eck, Josu Juaristi Abaunz, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen, Estefanía Torres Martínez
NI	Zoltán Balczó
PPE	Karl-Heinz Florenz
S&D	Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Siôn Simon, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli
Verts/ALE	Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Davor Škrlec

4	-
ECR	Urszula Krupa, Jadwiga Wiśniewska
ENF	Mireille D’Ornano
EFDD	Robert Jarosław Iwaszkiewicz

20	0
PPE	Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Pál Csáky, Angélique Delahaye, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Stefano Maullu, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

* Oprava hlasování: Jørn Dohrmann měl v úmyslu zdržet se hlasování.

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí