Postup : 2016/2147(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0209/2017

Předložené texty :

A8-0209/2017

Rozpravy :

PV 12/06/2017 - 14
CRE 12/06/2017 - 14

Hlasování :

PV 13/06/2017 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0253

ZPRÁVA     
PDF 1072kWORD 330k
6.6.2017
PE 600.940v02-00 A8-0209/2017

o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu

(2016/2147(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Soledad Cabezón Ruiz

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 ANNEX
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

1. Postup a zdroje

1.1 Cíle a načasování zprávy

Dne 24. května 2016 byla zpravodajka pověřena úkolem připravit zprávu o provádění Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont 2020“).

Načasování přijetí prováděcí zprávy Evropským parlamentem bylo sladěno s harmonogramem Komise, která přijme své sdělení v říjnu 2017 a svůj návrh devátého rámcového programu na jaře 2018, aby se zaručilo, že bude předán příspěvek EP k průběžnému hodnocení programu Horizont 2020 a doporučení k příštímu rámcovému programu pro výzkum.

1.2 Zdroje a metodika

Vypracování této zprávy vyžadovalo analytickou činnost pracovní skupiny výboru ITRE pro program Horizont 2020 existující od roku 2015, která uspořádala více než 18 schůzí s odborníky, zúčastněnými stranami a Komisí a vypracovala pracovní dokument o programu Horizont 2020. Evropský parlament sleduje prováděcí opatření programu Horizont 2020 a GŘ pro výzkum a inovace mu předává informace poskytované pracovní skupině Rady pro výzkum. Zdrojem informací byly také odpovědi na otázky k písemnému zodpovězení určené Komisi.

Výzkumná služba Evropského parlamentu zahájila evropskou studii posouzení provádění a rovněž zveřejnila několik dalších stručných informací a tematické sekce Evropského parlamentu v rámci GŘ pro vnitřní politiky Unie zadaly několik studií.

Byly uspořádány dvě pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, do Portugalska a Španělska v listopadu 2016 a do Německa a Polska v únoru 2017, a dne 29. listopadu 2016 pak veřejné slyšení s názvem „Jaká bude budoucnost politiky EU v oblasti výzkumu: bilance a výhled do budoucna“.

Zpravodajka uspořádala setkání se zúčastněnými stranami a obdržela od nich mnoho písemných stanovisek. Cenným zdrojem informací byly též oficiální zprávy a sdělení Komise.

Body 2, 3 a 4 se nacházejí v příloze.

5. Vize zpravodajky

Program Horizont 2020 je největší výzkumný program na světě a jeho cíl, kterým je reagovat na sociální a hospodářské výzvy, umožňuje zahájit vlastní hodnocení, v němž budou uznány jeho úspěchy a rozebrány stránky, které je třeba zlepšit, aby bylo možné účinným a udržitelným způsobem dosáhnout ambiciózních cílů a obtížného provádění, které s sebou nese jeho složitost.

Program Horizont 2020 vznikl v rámci cílů strategie Evropa 2020 a ovlivnila jej především situace hospodářské krize a deindustrializace v Evropě, která přikládá důležitou úlohu inovacím, zlepšení konkurenceschopnosti, posílení účasti malých a středních podniků a znamenitosti coby prioritě. Struktura tří pilířů, zjednodušení, otevřená věda, zavedení nových výzev, hledání součinnosti mezi evropskými fondy a rozšiřování za účelem zlepšení poměrů nejvíce zaostávajících regionů v oblasti výzkumu a vývoje nebo hledisko rovnosti žen a mužů jsou rovněž nové tendence nebo tendence, které byly oproti sedmému rámcovému programu posíleny, a to v míře přesahující rozpočtové zvýšení, okolo 30 %.

Rychlé a hluboké změny, kterým čelí evropská společnost (nacionalistický populismus, xenofobie, mezinárodní terorismus, nerovnosti, migrační toky, technologický pokrok, sociálně-zdravotní výzvy, změna klimatu nebo udržitelnost přírodních zdrojů), však znamenají nové paradigma, na které je třeba reagovat z hlediska a zájmu společnosti, přičemž je nutné chránit hodnoty a zásady, jež charakterizují EU.

Evropa je světovým regionem, ve kterém se jedinečným způsobem spojuje vysoká úroveň hospodářského a sociálního rozvoje, práva, svobody a blahobytu a dodává mu přidanou hodnotu, jež zajišťuje jeho identitu; tyto aspekty je třeba v tomto novém kontextu zachovat a chápat výzkum a vývoj jako klíčový nástroj, pomocí něhož k němu přistupovat. Vědu je třeba chápat za účelem dosažení znalostní společnosti ve službách a zájmu občanů, udržitelné společnosti podporující začlenění, ve které jsou vědecká obec a průmysl prostředky pro dosažení konečného cíle vědy prostřednictvím společnosti a pro společnost.

V tomto smyslu znamenal program Horizont 2020 reakci na tento měnící se svět a ve stejném duchu by měl pokračovat následující devátý rámcový program. Je však nezbytné posílit závazek všech subjektů EU, pokud jde o výzkum a vývoj.

EU investovala v roce 2015 do výzkumu a vývoje 2,03 % HDP (v roce 2014 to bylo 2,04 % a v roce 2005 pak 1,74 %, přičemž rozdíl mezi zeměmi se pohyboval od 0,48 % do 3,26 %), což je daleko od 3 % podle strategie Evropa 2020, kterých dosáhly pouze Finsko (3,2 %), Švédsko (3,2 %), Dánsko (3,1 %) a Rakousko (3 %), za nimiž těsně následuje Německo (2,9 %), a rovněž daleko od Jižní Koreje (4,3 %), Izraele (4,1 %) nebo Japonska (3,6 %).

Tyto údaje zdůrazňují konkurenci, které čelí EU, a rozdíly mezi členskými státy v investicích do výzkumu a vývoje, jež je třeba snížit, aby se dosáhlo nejen 3 % do roku 2020, ale i vyššího cíle, aby bylo možné zvýšit naši konkurenceschopnost ve světě a usilovat o dosažení 4 % v nepříliš vzdálené budoucnosti.

Za účelem řešení propastí mezi regiony je třeba kromě rozpočtu vsadit na lidský kapitál s pokročilým vzděláním, technologickou infrastrukturu a spolupráci mezi vysokými školami a podniky. Nejinovativnější země mají vyvážený vnitrostátní systém výzkumu a vývoje s vysoce kvalitním akademickým výzkumem otevřeným spolupráci a vysoce kvalitním lidským kapitálem, s rámcem financování pro výzkum a vývoj a rizikový kapitál, aby podniky rozvíjely nové technologie. Investice podnikatelského sektoru do inovací, spolupráce a sítí pro inovace mezi podniky a s veřejným sektorem jsou rovněž vysoké.

V tomto smyslu je klíčové dosáhnout v Evropském výzkumném prostoru pokroku v rozpočtovém úsilí o vyčlenění 3 % HDP na výzkum a vývoj ve všech členských státech, v posílení rozšiřování nebo součinnosti mezi evropskými fondy a rámcovým programem (zjednodušení, slučitelnost norem, sladění regionálních inovačních strategií a dodržování zásady adicionality fondů) a v rozvoji a zachování technologických infrastruktur. Rozvoj a soudržnost mezi regiony musí vzejít ze sbližování výzkumu a vývoje, což přispěje ke konkurenceschopnější Evropě.

Financování inovací musí zahrnovat všechny jejich fáze, nejen fáze blízké trhu, a musí pokročit na vnitřním trhu v oblasti inovací s vhodným regulačním rámcem spolu s veřejnými politikami, aby si podniky zachovaly svou konkurenceschopnost a zlepšily ji.

Nesmí se podceňovat úloha mladých lidí a financování rušivých inovací. Nesmí být financovány pouze technologické inovace, neboť i v sociální oblasti se vytvářejí znalosti, které je možné uplatnit ve střednědobém nebo dlouhodobém výhledu a jež by mohly být zamítnuty kvůli nadměrnému zaměření se na trh a blízkosti při hledání výsledků, aniž by bylo přihlédnuto ke globálnější vizi.

Vědecká excelence, základní výzkum nicméně musí pokračovat, neboť jde o ústřední prioritu rámcového programu, která umožní čelit výzvám budoucnosti. Evropa počítá s uznávanými centry excelence na světové úrovni, ale potřebuje větší počet vynikajících center a regionů. Je důležité zaručit mobilitu výzkumných pracovníků, aniž by jejich odměňování bylo překážkou nebo by kvalita dopadu projektů center měla hlavní váhu při hodnocení přesahující výtečnost centra, a podporovat otevřenost a účast nových center a institucí.

Výzkum a vývoj je třeba chápat jako strukturální, nikoli jako dočasný, aby poskytl odpovědi na výzvy ve společnosti, přičemž hlavní je vzdělávání. Spojení mezi výzkumem a vývojem a vzděláváním je zásadní, a to od počátečních etap a po celou dobu vzdělávání. Je nezbytné podporovat účast společnosti na výzkumu, šířit jeho výsledky a činnost v souvislosti se školní vědou a zvážit při tom výzkum a vývoj jako střednědobou až dlouhodobou cestu a přiblížit rámcový program společnosti, zejména pedagogické obci zabývající se vzděláváním od věku předcházejícího vysokoškolskému věku. Země s nejlepšími výsledky ve vědě a inovacích mají flexibilní vzdělávací systémy, které podporují kreativitu, kritické myšlení a aktivní účast studentů. Proto by se mělo zvážit doplnění prvku „vzdělávání“ do Evropského výzkumného prostoru, ERA, a změnit jej na EERA.

Tato změna zaměření vzdělávacích systémů sázející na vysoce kvalifikovaný lidský kapitál je klíčová, abychom pomocí nových pracovních míst reagovali na nahrazení pracovních míst ve výrobě technologií.

Úloha vysokých škol coby hlavního zdroje znalostí je nadále prvořadá a je nezbytné zajistit podmínky, aby se mohly více přiblížit inovacím; je třeba posílit vztah mezi vysokými školami a průmyslovým odvětvím za účelem zlepšení kapacit podniků v oblasti inovací. V tomto smyslu by měla být zvážena úloha technologických parků coby zprostředkovatelů.

Co se týče vztahu veřejného a soukromého sektoru, který program Horizont 2020 zajišťuje, snaží se přispět ke zlepšení inovací průmyslové struktury a k rozvoji oblastí, jež by bylo dobré prozkoumat. Bylo by však třeba prozkoumat rozlišení mezi velkými podniky a malými a středními podniky a zjistit, zda jsou potřebné zdroje podobné, posoudit jejich dopad a dohlédnout na to, aby přínosy měly spravedlivý sociální dopad. Mělo by se upřesnit, zda velké podniky potřebují kromě konkrétních projektů vyžadujících velké infrastruktury a rozpočty a majících vysokou přidanou hodnotu pro celou evropskou společnost veřejné financování výzkumu nebo zda je naopak inovativní rámec a pokrok dosažený na vnitřním trhu v oblasti inovací nejúčinnějším přínosem veřejné politiky. Účinnost zdrojů a dopad výsledků jsou nezbytné. Pokud jde o účast malých a středních podniků, podporuje se jejich převaha v průmyslové struktuře v Evropě a nezbytnost zlepšit jejich kapacity v oblasti výzkumu a vývoje a růstu. Na druhé straně je třeba zaručit návrat veřejných investic nejen prostřednictvím sociálního přínosu, který by mělo představovat vytvoření pracovních míst, ale také prostřednictvím zavedení kritérií sociální odpovědnosti a spravedlnosti, jež zaručí přístup občanů ke zlepšením, k nimž přispívá veřejný sektor.

Je nutné posílit otevřenou vědu, kterou hájí program Horizont 2020 kvůli jejímu potenciálu v oblasti zvyšování vlastních znalostí a hospodářství. Stejným způsobem musí být součástí nezbytné rovnováhy a zpětné vazby, které umožní využít veškerý potenciál znalostí, účast všech subjektů, veřejných i soukromých, na podpoře a přístupu.

Co se týče sociálních výzev, sociální a humanitní vědy jsou hlavní pro studium nových výzev, jako je terorismus, populismus, migrační toky nebo nerovnost, a měly by být rovněž příčně uznány v ostatních vědeckých disciplínách.

Sociálně-zdravotní výzvy vyžadují větší úsilí a globální vizi; jsou zapotřebí jasné odpovědi na demografické změny, na přechod nemocí do chronického stavu, přesné lékařství nebo přístup k technologiím, přičemž je nutné zajistit udržitelnost systémů zdravotní péče a sociálních systémů. Veřejné zdraví, prevence, zdraví životního prostředí, technologie, digitalizace a spojení mezi zdravím a sociální stránkou musí být začleněny do globálního rámce, který bude účinně, celistvě a účelně reagovat pomocí reforem, jež vyžaduje evropský sociální systém.

Důležité je vsadit na znalosti týkající se rakoviny a na boj proti ní, přičemž je třeba posílit programy v této oblasti, a mít stabilní a důvěryhodnou strategii pro boj s antimikrobiální rezistencí. Nezbytné je náležité financování, vhodný rámec a koordinace evropských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje.

Zemědělsko-potravinářské odvětví, které v Evropě čelí výzvám dostatečnosti, konkurenceschopnosti a sociální a environmentální udržitelnosti, vyžaduje posílení výzkumu a inovací a rámec vhodný pro rozvoj a uplatňování inovací ze strany malých a středních podniků, které musí soutěžit s nadnárodními zahraničními společnostmi.

Je třeba vyvinout větší úsilí v oblasti rovnosti žen a mužů. Kromě procenta žen v poradních orgánech se v ostatních oblastech minimálního podílu ve výši 40 % nedosahuje. Údaje o účasti žen na setkáních odborníků, velkých projektech nebo jejich koordinaci jsou ještě nízké. Jejich účast na různých sociálních výzvách nebo průmyslovém pilíři neodpovídá pokroku, kterého dosáhla jejich účast na vzdělávání v technologické oblasti. Je třeba vyžadovat příčné uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů, zejména při vypracovávání projektů, při formování skupin vědeckých pracovníků a vypracovávání hodnocení a při rozčleňování údajů během hodnocení výsledků, neboť rovnost žen a mužů je třeba chápat jako nezbytný prvek soudržnější a bohatší společnosti díky začleňování více znalostí a dalších pohledů a potřeb.

Pokud jde o mezinárodní spolupráci, oproti sedmému rámcovému programu čísla ukazují na její pokles, což je třeba napravit. Při řešení některých nedávných sociálních výzev může hrát klíčovou úlohu vědecká diplomacie. Je třeba uznat iniciativy, jako je partnerství PRIMA, které při hledání odpovědi na tak důležité výzvy, jako je potravinové zabezpečení nebo dostatečnost vodních zdrojů, mohou nepřímo přispět k otázce přistěhovalectví a zlepšit spolupráci mezi zeměmi a regiony a jejich rozvoj.

Přezkum programu Horizont 2020 v polovině období umožňuje vyvodit závěry a doporučení pro následující devátý rámcový program, z nichž je třeba mít na paměti kontinuitu, předvídatelnost a stabilitu vědecké obce a probíhajících projektů; kromě úprav, jež je třeba zavést v reakci na nové výzvy, je nezbytné upevnit strukturu a základ programu Horizont 2020 a provést jej transparentněji, jasněji a jednodušeji, méně roztříštěně, s lepším hodnocením a zpětnou vazbou vědeckých pracovníků a následným sledováním a měřením dopadu veřejných zdrojů.

V devátém rámcovém programu musí existovat dostatečné a zaručené zdroje a musí se zabránit případným rozpočtovým snížením během jeho provádění. Devátý rámcový program musí být konsolidován coby ambiciózní program pro výzkum a vývoj, a proto je třeba jako výchozí bod zajistit rozpočet ve výši 100 bilionů.

Znalosti zkrátka mohou a musí přispívat k blahobytu společnosti a konkurenceschopnosti Evropy ve světě, a proto je třeba považovat program Horizont 2020 za dobrou volbu a posílit devátý rámcový program.


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu

(2016/2147(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 ze dne 16. prosince 2013 o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013 o změně nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1312/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu(5),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 557/2014, 558/2014, 559/2014, 560/2014 a 561/2014 ze dne 6. května 2014(6) a nařízení Rady (EU) č. 642/2014(7) a 721/2014(8) ze dne 16. června 2014 o založení společných podniků financovaných z programu Horizont 2020,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 553/2014/EU, 554/2014/EU, 555/2014/EU a 556/2014/EU ze dne 15. května 2014 o založení partnerství v rámci veřejného sektoru podle článku 185 financovaných z programu Horizont 2020(9),

–  s ohledem na dokumenty o otázkách pro skupinu na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace ze dne 3. února 2017(10),

–  s ohledem na monitorovací zprávy Komise z roku 2014 a 2015 týkající se programu Horizont 2020,

–  s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvanou Evropský výzkumný prostor: čas k provádění a sledování pokroku (COM(2017)0035),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Evropský obranný akční plán (COM(2016)0950),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou Provádění strategie mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací (COM(2016)0657),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech (COM(2016)0178) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0106),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů týkající se reakce na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni o následném hodnocení sedmého rámcového programu (COM(2016)0005),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvanou Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2014 (COM(2015)0401),

–  s ohledem na zprávy Komise z roku 2014 a 2015 nazvané „Začlenění společenských a humanitních věd do programu Horizont 2020: účastníci, rozpočty a obory“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Lepší právní předpisy pro investice motivované inovacemi na úrovni EU“ (SWD(2015)0298),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Evropský výzkumný prostor: Zpráva o pokroku za rok 2014“ (COM(2014)0575),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Druhá zpráva o situaci vzdělávání a odborné přípravy v oblasti jaderné energetiky v Evropské unii“ (SWD(2014)0299),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise pod názvem „Stěžejní iniciativy FET: nová koncepce partnerství za účelem řešení velkých vědeckých výzev a oživení inovací v Evropě“ (SWD(2014)0283),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou „Druhé průběžné hodnocení společných podniků pro provádění společných technologických iniciativ Clean Sky, palivové články a vodík a iniciativy pro inovativní léčiva(COM(2014)0252),

–  s ohledem na Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k úloze a účinkům společných technologických iniciativ a partnerství veřejného a soukromého sektoru při provádění programu Horizont 2020 pro udržitelné průmyslové změny (CCMI/142),

  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o Evropské iniciativě v oblasti cloud computingu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o fondech EU pro rovnost žen a mužů(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3)(14),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0209/2017),

A.  vzhledem k tomu, že program Horizont 2020 je největším centrálně řízeným programem EU v oblasti výzkumu a inovací a v celosvětovém měřítku vůbec největším veřejně financovaným programem v této oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že při vyjednávání programu Horizont 2020 a současného víceletého finančního rámce Parlament požádal o 100 miliard EUR, nikoli o původně schválených 77 miliard EUR; vzhledem k tomu, že se rozpočet zdá být velmi omezený, pokud má program Horizont 2020 plně prozkoumat potenciál excelence a náležitě reagovat na společenské výzvy, před nimiž v současnosti stojí evropská i celosvětová společnost;

C.  vzhledem k tomu, že zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace a průběžné hodnocení plánované na třetí čtvrtletí roku 2017 stanoví základy struktury a obsahu 9. rámcového programu, z nichž bude vycházet návrh zveřejněný v první polovině roku 2018;

D.  vzhledem k tomu, že rozhodujícím faktorem při návrhu programu Horizont 2020 byla hospodářská a finanční krize; vzhledem k tomu, že příští rámcový program by mohly utvářet nově vznikající výzvy, nová politická a socioekonomická paradigmata a přetrvávající globální trendy;

E.  vzhledem k tomu, že rámcový program musí být založen na evropských hodnotách, vědecké nezávislosti, otevřenosti, rozmanitosti, přísných evropských etických normách, sociální soudržnosti a rovném přístupu občanů k řešením a odpovědím, které poskytuje;

F.  vzhledem k tomu, že investice do výzkumu a vývoje mají zásadní význam pro evropský hospodářský a sociální rozvoj a globální konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že financování 9. rámcového programu musí odrážet význam vynikající vědy pro podporu inovací a dlouhodobých konkurenčních výhod;

Struktura, filosofie a provádění programu Horizont 2020

1.  domnívá se, že více než tři roky po zahájení programu Horizont 2020 nastal okamžik, aby Parlament vypracoval svůj postoj k jeho průběžnému hodnocení a vizi budoucnosti 9. rámcového programu;

2.  připomíná, že cílem programu Horizont 2020 je přispět k budování společnosti a hospodářství založených na znalostech a inovacích a posílit vědecký a technologický základ a nakonec i konkurenceschopnost Evropy tím, že bude mobilizováno dodatečné vnitrostátní veřejné i soukromé financování v oblasti výzkumu a vývoje a že se napomůže tomu, aby bylo do roku 2020 dosaženo cíle 3 % HDP určených na výzkum a vývoj; vyjadřuje politování nad tím, že EU investovala v roce 2015 do výzkumu a vývoje jen 2,03 % HDP, přičemž se tento údaj u jednotlivých zemí pohyboval od 0,46 % do 3,26 %(15), zatímco hlavní celosvětoví konkurenti Evropskou unii v oblasti výdajů na vývoj a výzkum předstihují;

3.  připomíná, že Evropský výzkumný prostor čelí přímé konkurenci ze strany celosvětově nejvýkonnějších výzkumných regionů a že posilování Evropského výzkumného prostoru je proto kolektivní povinností Evropy; vybízí příslušné členské státy, aby dostatečně přispívaly ke splnění cíle zajistit 3 % HDP EU na výzkum a vývoj; poznamenává, že celkové zvýšení na 3 % by do výzkumu a inovací v Evropě přineslo dodatečnou částku více než 100 miliard EUR ročně;

4.  zdůrazňuje, že hodnocení sedmého rámcového programu a sledování programu Horizont 2020 ukazují, že rámcový program EU pro výzkum a inovace je úspěchem a přináší zřetelnou přidanou hodnotu pro EU(16); uznává, že stále existují možnosti zlepšení rámcového programu i budoucích programů;

5.  domnívá se, že důvodem jeho úspěchu je multidisciplinární a kooperativní nastavení a požadavky týkající se excelence a dopadu;

6.  chápe, že je rámcový program zaměřen na stimulaci účasti průmyslu s cílem zvýšit jeho výdaje v oblasti výzkumu a vývoje(17); poznamenává, že účast průmyslu včetně MSP je výrazně vyšší než v 7. rámcovém programu; připomíná však, že v průměru průmysl dostatečně nezvýšil svůj podíl na výdajích v oblasti výzkumu a vývoje, jak bylo dohodnuto v závěrech ze zasedání Rady v Barceloně(18)a; žádá Komisi, aby posoudila evropskou přidanou hodnotu a relevantnost pro veřejnost, pokud jde o financování nástrojů zaměřených na podniky, jako jsou společné technologické iniciativy(19), a soudržnost, otevřenost a transparentnost všech společných iniciativ(20);

7.  konstatuje, že rozpočet, řízení a provádění programu jsou rozloženy mezi 20 různých orgánů EU; táže se, zda to nevede k nadměrným snahám o koordinaci a složité a duplicitní administrativě; vyzývá Komisi, aby se zasadila o její zefektivnění a zjednodušení;

8.  konstatuje, že pilíře 2 a 3 jsou zejména zaměřeny na vyšší úrovně technologické připravenosti, což by mohlo omezovat budoucí absorpci rušivých inovací, jež jsou stále naplánovány v rámci výzkumných projektů s nižší úrovní technologické připravenosti; vyzývá k tomu, aby úrovně technologické připravenosti byly pečlivě vyváženy tak, aby podporovaly celý hodnotový řetězec; domnívá se, že úroveň technologické připravenosti může vyloučit netechnologické formy inovací vytvářené v rámci základního nebo aplikovaného výzkumu, zejména v oblasti sociálních a humanitních věd;

9.  vyzývá Komisi, aby nabídla vyváženou kombinaci malých, středních a velkých projektů; konstatuje, že průměrný rozpočet na projekty se v rámci programu Horizont 2020 zvýšil a že větší projekty jsou náročnější, pokud jde o přípravu návrhu a projektové řízení, což zvýhodňuje účastníky, kteří mají s rámcovými programy větší zkušenost, vytváří překážky pro nově příchozí a soustřeďuje financování do rukou omezeného počtu institucí;

Rozpočet

10.  zdůrazňuje, že současná znepokojivě nízká míra úspěšnosti dosahující méně než 14 %(21) představuje v porovnání se 7. rámcovým programem negativní tendenci; zdůrazňuje, že nadměrný počet žádostí neumožňuje, aby bylo financování dostupné pro větší počet velmi kvalitních projektů, a vyjadřuje politování nad tím, že škrty provedené Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) tento problém prohloubily; vyzývá Komisi, aby v rozpočtu programu Horizont 2020 již další škrty neprováděla;

11.  zdůrazňuje rozpočtové tlaky, jimž rámcové programy Unie pro výzkum a inovace čelí; vyjadřuje politování nad negativním dopadem, který měla platební krize v rozpočtu EU na provádění tohoto programu během prvních let stávajícího víceletého finančního rámce; bere mimo jiné na vědomí umělé zpoždění dosahující výše 1 miliardy EUR v případě výzev v roce 2014 a významné snížení výše předběžného financování u nových programů; v této souvislosti zdůrazňuje, že v souladu s článkem 15 nařízení o víceletém finančním rámci se předsunutí finančních prostředků pro program Horizont 2020 uskutečnilo v letech 2014 až 2015; zdůrazňuje, že toto předsunutí bylo v plné míře vyčerpáno programem, čímž se prokázala jeho výborná výkonnost a ještě větší absorpční schopnost; zdůrazňuje, že tímto předsunutím prostředků se nemění celkový objem finančních prostředků v těchto programech, což vede k tomu, že v druhé polovině VFR bude k dispozici méně prostředků; vyzývá oba rozpočtové orgány a Komisi, aby zajistily přiměřenou úroveň prostředků na platby v následujících letech a aby vynaložily veškeré úsilí s cílem zabránit vzniku nové platební krize v posledních letech současného VFR;

12.  zdůrazňuje, že program Horizont 2020 musí být primárně založen na grantech a zaměřen zvláště na financování základního a kooperativního výzkumu; trvá na tom, že výzkum může být pro investory vysoce rizikovou investicí a že financování výzkumu pomocí grantů je nezbytností; zdůrazňuje v této souvislosti, že mnohé veřejné orgány jsou každopádně z právního hlediska vyloučeny z přijímání úvěrů; vyjadřuje politování nad tendencí přecházet v některých případech od grantů k využívání úvěrů; uznává, že by finanční nástroje měly být jako součást finančních nástrojů programu InnovFin dostupné pro vysoké úrovně technologické připravenosti, které jsou blízké tržním činnostem, mimo rámcový program (např. režimy EIB, EIF);

13.  zdůrazňuje skutečnost, že několik členských států nedodržuje své vnitrostátní závazky týkající se investic do výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že je třeba splnit cíl ve výši 3% HDP, a doufá, že bude možné tento cíl co nejdříve zvýšit na úroveň největších celosvětových konkurentů EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby prováděly vnitrostátní strategie s cílem dosáhnout těchto záměrů, a požaduje, aby některé části strukturálních fondů byly určeny na činnosti a programy v oblasti výzkumu a vývoje, zvláště na investice do budování kapacit, výzkumnou infrastrukturu a mzdy i na podpůrné činnosti spojené s přípravou návrhů a projektového řízení rámcového programu;

Hodnocení

14.  potvrzuje, že „excelence“ by měla zůstat hlavním hodnoticím kritériem ve všech třech pilířích rámcového programu, ačkoli bere na vědomí současná kritéria „dopadu“ a „kvality a účinnosti provádění“, která mohou pomoci prokázat přidanou hodnotu projektu pro EU; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala způsoby zohledňování kritérií „dopadu“ a „kvality a účinnosti provádění“, jimiž jsou: nedostatečná účast nedostatečně zastoupených regionů EU, začlenění nedostatečně zastoupených oblastí vědy, jako jsou sociální a humanitní vědy, a využívání výzkumné infrastruktury financované z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), které se jeví jako důležité pro úspěšné provádění ERA a pro zajištění synergií mezi rámcovými programy a evropskými strukturálními a investičními fondy;

15.  požaduje, aby hodnotitelé zajistili lepší a transparentnější hodnocení a kvalitu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit zpětnou vazbu vůči účastníkům v průběhu hodnoticího procesu, a naléhavě vyzývá k tomu, aby byly zohledněny stížnosti neúspěšných žadatelů týkající se toho, že souhrnné hodnotící zprávy ne dost podrobně a jasně informují o tom, co je třeba provést jinak, aby bylo dosaženo úspěchu; vyzývá proto Komisi, aby spolu s výzvou k předkládání návrhů uveřejnila podrobná kritéria hodnocení projektů s cílem zajistit účastníkům podrobnější a informativnější souhrnné hodnoticí zprávy a aby výzvy k předkládání návrhů organizovala tak, aby se zabránilo podávání nadměrného počtu žádostí, který negativně ovlivňuje motivaci badatelů a dobrou pověst programu;

16.  vyzývá Komisi, aby stanovila širší definici „dopadu“, která zohlední ekonomické i sociální účinky; zdůrazňuje, že posouzení dopadu projektů základního výzkumu by mělo zůstat flexibilní; žádá Komisi, aby zachovala vyváženost mezi výzvami jdoucími zdola nahoru a shora dolů a aby analyzovala, který postup hodnocení (jednofázový nebo dvoufázový) je užitečnější s cílem zabránit nadměrnému podávání žádostí a provádět kvalitní výzkum;

17.  vyzývá Komisi, aby posoudila, nakolik by bylo smysluplné přesnější tematické zaměření v souvislosti s udržitelností;

18.  vyzývá Komisi, aby lépe zpřístupnila účastnický portál, rozšířila síť vnitrostátních kontaktních míst a uvolnila pro ni větší množství prostředků s cílem zajistit dobře fungující službu pro mikropodniky a malé a střední podniky, zejména v průběhu předkládání projektů a jejich hodnocení;

19.  domnívá se, že by se Evropská rada pro výzkum měla podílet na větším počtu kooperativních projektů v celé Evropě, a zejména by měla umožnit účast regionů a institucí s nízkou kapacitou, tak aby se politika EU v oblasti výzkumu a inovací a know-how rozšířily po celé EU;

Průřezové otázky

20.  konstatuje, že struktura programu Horizont 2020 a zvláště přístup zaměřený na společenské výzvy se mezi zúčastněnými stranami setkávají s širokým přijetím; vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala přístup týkající se společenských výzev, a zdůrazňuje význam kooperativního výzkumu zahrnujícího univerzity, výzkumné organizace, průmysl (zejména malé a střední podniky) a další subjekty; žádá Komisi, aby během provádění rámcového programu a v úzké spolupráci s Evropským parlamentem zvážila posouzení dostatečnosti a jednotlivých rozpočtů na pokrytí společenských výzev na základě současné hospodářské, společenské a politické situace;

21.  oceňuje úsilí Komise o zefektivnění správy a zkrácení doby mezi zveřejněním výzvy a přidělením grantu; vyzývá Komisi, aby i nadále pokračovala v úsilí o omezování byrokracie a zjednodušování administrativy; vítá návrh Komise na zavedení paušálních plateb, které umožní zjednodušení administrativy a auditů;

22.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda zjednodušený model financování zavedený pro účely programu Horizont 2020 vede v souladu se záměrem k většímu zapojení průmyslu; žádá v této souvislosti, aby byla posouzena efektivita tohoto modelu financování;

23.  vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry může používání vnitrostátních nebo vlastních účetních systémů namísto systému uvedeného v pravidlech účasti v programu vést k výraznému zjednodušení účetního postupu, a snížit tak míru chyb zjišťovaných při auditech projektů podporovaných z evropských prostředků; vyzývá v této souvislosti k užší spolupráce s Evropským účetním dvorem a k zavedení jednorázového auditu („one-stop audit“);

24.  konstatuje, že synergie mezi fondy je zásadní pro zvýšení účinnosti investic; zdůrazňuje, že strategie pro inteligentní specializaci RIS3 jsou důležitým nástrojem urychlení synergií a ustavení vnitrostátních a regionálních rámců pro investice do výzkumu, vývoje a inovací a že by z tohoto důvodu měly být podporovány a posilovány; vyjadřuje politování nad tím, že existují značné překážky bránící zajištění plně funkční synergie(22); usiluje proto o sladění pravidel a postupů pro projekty výzkumu, vývoje a inovací v rámci evropských strukturálních a investičních fondů a rámcového programu a konstatuje, že účinné využívání systému založeného na pečeti excelence bude možné jen tehdy, když budou splněny výše uvedené podmínky; vyzývá Komisi, aby část prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů vyčlenila pro synergii RIS3 s programem Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla státní podpory a umožnila, aby projekty ze strukturálních fondů v oblasti výzkumu a vývoje bylo možné odůvodnit v rámci procesních pravidel rámcového programu, aby však zároveň zaručila jejich transparentnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné uplatňování zásady adicionality, která v praxi znamená, že příspěvky evropských fondů by neměly nahrazovat vnitrostátní nebo rovnocenné výdaje členského státu v regionech, kde se tato zásada uplatňuje;

25.  konstatuje, že úspěšné zavedení Evropského výzkumného prostoru (ERA) vyžaduje plné využívání potenciálu výzkumu, vývoje a inovací všech členských států; uznává, že existuje problém rozdílné účasti v programu Horizont 2020, který je třeba řešit jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, a to i prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily existující nástroje nebo aby přijaly nová opatření s cílem překlenout tento rozdíl, například pomocí vývoje nástrojů pro vytváření výzkumných sítí; vítá politiku šíření excelence a rozšiřování účasti; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda tři nástroje rozšiřování dosáhly svých konkrétních cílů: poskytnutí odpovídajícího rozpočtu a vyváženého souboru nástrojů reagujících na nerovnosti, které v EU existují na poli výzkumu a inovací; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly jasná pravidla, která umožní plné provádění systému založeného na pečeti excelence, a aby zvážily financování při využití synergií; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus umožňující začlenit do rámcového programu projekty výzkumné infrastruktury financované pomoci evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá k přezkumu ukazatelů používaných k definici „nedostatečně zastoupených“ zemí a regionů a k pravidelnému ověřování seznamu těchto zemí a regionů v průběhu provádění rámcového programu;

26.  konstatuje, že podle výročních zpráv Komise o provádění programu Horizont 2020 v roce 2014 a 2015 země EU-15 získaly 88,6 % prostředků, zatímco země EU-13 získaly pouze 4,5 %, což je méně než objem financování pro přidružené země (6,4 %);

27.  vítá úsilí o zajištění lepších vazeb mezi Evropským výzkumným prostorem a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání, které usnadní přípravu příští generace výzkumných pracovníků; uznává, že je důležité začlenit dovednosti v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky, výzkumu a podnikání již od rané fáze do vzdělávacích systémů členských států s cílem povzbudit mladé lidi k rozvoji těchto dovedností, neboť na výzkum a vývoj je třeba pohlížet spíše ze strukturálního hlediska, nikoli z cyklického nebo dočasného hlediska; vyzývá členské státy a Komisi k posílení stability a atraktivity zaměstnání pro mladé výzkumné pracovníky;

28.  podtrhuje důležitost užší spolupráce mezi průmyslem a univerzitními a vědeckými ústavy s cílem usnadnit budování tematicky zaměřených struktur v rámci univerzit a vědeckých center za účelem vytváření těsnějších vazeb na výrobní odvětví;

29.  zdůrazňuje, že celosvětová spolupráce je důležitým prostředkem posilování evropského výzkumu; potvrzuje, že mezinárodní účast poklesla z 5 % v rámci sedmého rámcového programu na 2,8 % v rámci programu Horizont 2020; připomíná, že rámcový program by měl přispět k zajištění toho, aby Evropa zůstala hlavním globálním hráčem, přičemž současně by měl poukázat na význam vědecké diplomacie; vyzývá Komisi, aby přezkoumala podmínky mezinárodní spolupráce v rámcovém programu a zavedla konkrétní a okamžitá opatření i dlouhodobou strategickou vizi a strukturu na podporu tohoto cíle; vítá v této souvislosti iniciativy, jako je program BONUS a partnerství PRIMA;

30.  podtrhuje potřebu posilování mezinárodní spolupráce v rámci devátého rámcového programu a šíření vědecké diplomacie;

31.  připomíná, že začlenění sociálních a humanitních věd znamená výzkum v této oblasti v mezioborových projektech, nikoli jejich následné doplnění do jinak technologických projektů, a že nejnaléhavější problémy, kterým čelí EU, vyžadují metodický výzkum, který bude koncepčněji zaměřen na sociální a humanitní vědy; konstatuje, že humanitní a sociální vědy jsou v současném rámcovém programu nedostatečně zastoupeny; vyzývá Komisi, aby výzkumným pracovníkům v oblasti sociálních a humanitních věd umožnila širší účast v interdisciplinárních projektech rámcového programu a aby poskytla tématům sociálních a humanitních věd dostatečné financování;

32.  poukazuje na vyváženost výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 a požaduje, aby byl v následujícím rámcovém programu zaujat podobný přístup; vítá vytvoření Evropské rady pro inovace (EIC) (23), ale trvá na tom, že by neměla vést k oddělení výzkumu od inovací nebo k další fragmentaci financování; zdůrazňuje, že program Horizont 2020 není dostatečně zaměřen na „údolí smrti“, které představuje hlavní překážku bránící tomu, aby byly prototypy zaváděny do výroby;

33.  vyzývá Komisi, aby upřesnila nástroje a fungování EIC, a zdůrazňuje, že je třeba vyhodnotit pilotní výsledky EIC; vyzývá Komisi, aby nabídla vyváženou směs nástrojů pro portfolio EIC; zdůrazňuje zároveň, že by EIC v žádném případě neměla nahradit druhý pilíř a že z tohoto pilíře by se neměl stát nástroj podpory individuálních projektů, nýbrž jeho těžištěm by měl být i nadále kooperativní výzkum; poukazuje na to, že je třeba zachovat a posílit nástroj pro malé a střední podniky a projekt Rychlá cesta k inovacím; vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismy na lepší zařazení MSP do širších interdisciplinárních projektů 9. rámcového programu s cílem využít jejich plný potenciál; vyzývá Komisi, aby zachovala znalostní a inovační společenství jako součást současné struktury Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), se zdůrazněním důležitosti transparentnosti a extenzivního zapojení zúčastněných stran, a aby analyzovala, jak může EIT a znalostní a inovační společenství vzájemně spolupůsobit s EIC; žádá Komisi, aby navrhla rámec pro investice soukromého rizikového kapitálu ve spolupráci s EIC, aby v Evropě podnítila investice rizikového kapitálu;

34.  vítá iniciativy, které spojují soukromý a veřejný sektor s cílem podnítit výzkum a inovace; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vedoucí postavení EU při upřednostňování veřejných potřeb v oblasti výzkumu a že je zapotřebí dostatečná transparentnost, sledovatelnost a spravedlivá veřejná návratnost investovaných veřejných prostředků v programu Horizont 2020, pokud jde o finanční dostupnost, přístupnost a vhodnost koncových produktů, a zejména v některých citlivých oblastech, jako je zdravotnictví, aby byl sledován veřejný zájem a spravedlivé sociální dopady; vyzývá Komisi, aby zejména s cílem dlouhodobého využívání všech projektů financovaných z grantů rámcového programu důkladněji prozkoumala příslušné mechanismy, které by spojovaly spravedlivou návratnost veřejných investic a dostatečné pobídky k účasti průmyslu v těchto projektech;

35.  vítá skutečnost, že otevřený přístup je nyní obecnou zásadou v rámci programu Horizont 2020; upozorňuje na to, že značný počet publikací spojených s projekty programu Horizont 2000(24) až do prosince 2016 ukazuje, že jsou zapotřebí nové politiky týkající se prosazování sdílení údajů a znalostí, aby bylo dostupných co nejvíce výsledků výzkumu a vědeckých údajů; vyzývá Komisi, aby přezkoumala kritéria pružnosti, jež mohou být tomuto cíli na překážku, a aby zvýšila znalosti a vývoj;

36.  vítá financování pilotního projektu otevřených výzkumných dat coby první krok směrem ke cloudu pro otevřenou vědu; uznává význam a potenciál elektronických infrastruktur a superpočítačů, nutnost zapojit zúčastněné strany veřejného a soukromého sektoru a občanskou společnost a význam občanské vědy pro zajištění toho, aby společnost hrála aktivnější úlohu při vymezování a vnímání problémů a při společném hledání řešení; vyzývá Komisi a veřejné a soukromé společenství pro výzkum, aby prozkoumaly nové modely, které začlení soukromé cloudové a síťové zdroje a veřejné elektronické infrastruktury, a zahájení programů občanů v oblasti vědy a inovací;

37.  vítá Komisí nově zavedenou koncepci center pro inovace, která podporou firem, a to zejména MSP, při posilování jejich obchodních modelů a výrobních procesů dále upevňuje evropské inovační prostředí;

38.  vybízí vnitrostátní kontaktní místa, aby se větší měrou podílela na propagaci projektů oceněných pečetí excelence a na poskytování pomoci při hledání dalších vnitrostátních či mezinárodních zdrojů veřejného či soukromého financování těchto projektů a aby v rámci sítě vnitrostátních kontaktních míst posilovala za tímto účelem spolupráci v této oblasti;

Doporučení 9. rámcového programu

39.  domnívá se, že EU má potenciál k tomu, aby se stala předním světovým střediskem výzkumu a vědy; domnívá se také, že za tímto účelem se v zájmu podpory růstu, zaměstnanosti a inovací musí stát 9. rámcový program pro Evropu jednou z nejvyšší priorit;

40.  vítá úspěch programu Horizont 2020 a pákový faktor 1:11; vyzývá Komisi, aby na 9. rámcový program navrhla zvýšený celkový rozpočet ve výši 120 miliard EUR; domnívá se, že kromě zvýšení rozpočtu je třeba vytvořit rovněž rámec zahrnující inovace, a vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila pojem inovace a jejích různých druhů;

41.  konstatuje, že EU stojí před řadou významných a dynamických výzev, a vyzývá Komisi, aby spolu s Evropským parlamentem v rámci třetího pilíře poskytla vyvážený a pružný soubor nástrojů odpovídajících dynamické povaze nově vyvstávajících problémů; zdůrazňuje, že pro konkrétní výzvy spadající do třetího pilíře je třeba stanovit dostatečný rozpočet a že je třeba provádět pravidelný přezkum toho, zda jsou tyto výzvy odpovídající;

42.  vyzývá Komisi, aby v rámci 9. rámcového programu zachovala náležitou rovnováhu mezi základním výzkumem a inovacemi; poukazuje na potřebu posílení kooperativního výzkumu; zdůrazňuje důležitost lepšího zapojení MSP do kooperativních projektů a inovací;

43.  vybízí Komisi, aby posílila synergie mezi 9. rámcovým programem a dalšími evropskými fondy určenými na výzkum a inovace, a aby v úzké spolupráci s členskými státy zavedla harmonizované nástroje a harmonizovaná pravidla pro tyto fondy jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby v budoucích rámcových programech i nadále zohledňovala důležitou úlohu, kterou v souvislosti s inovacemi plní standardizace;

44.  konstatuje, že 9. rámcový program by měl řešit možný problém s podáváním nadměrného počtu žádostí a nízkou mírou úspěšnosti, jako je tomu v případě programu Horizont 2020; navrhuje zvážit znovuzavedení dvoufázového postupu hodnocení, kde by první fáze byla jednotná a druhá fáze zaměřená různě podle vybraných žadatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečně komplexní souhrnné hodnotící zprávy, v nichž bude uvedeno, jakým způsobem by bylo možné návrh zlepšit;

45.  zdůrazňuje, že nezpochybnitelnou základní složkou tohoto rámcového výzkumného programu musí zůstat evropská přidaná hodnota;

46.  vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci oddělila výzkum v oblasti obrany od civilního, aby byly zajištěny dva různé programy se dvěma oddělenými rozpočty, které neovlivní rozpočtové ambice 9. rámcového programu v oblasti civilního výzkumu; vyzývá proto Komisi, aby předložila Parlamentu možné způsoby financování budoucího programu výzkumu v oblasti obrany v souladu se Smlouvami, který bude mít vlastní rozpočet s novými zdroji a zvláštními pravidly; zdůrazňuje důležitost parlamentního dohledu v této věci;

47.  domnívá se, že program pro budoucí a nově vznikající technologie má do budoucna velký potenciál a představuje dobrý nástroj pro šíření inovativních myšlenek a znalostí na vnitrostátní i regionální úrovni;

48.  zdůrazňuje, že v souvislosti s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti klimatu je třeba stanovit jako prioritu financování výzkumu v oblasti změny klimatu a infrastrukturu pro sběr klimatických dat – zejména vzhledem k tomu, že Spojené státy zvažují významné škrty v rozpočtech institucí v USA zabývajících se environmentálním výzkumem; zajistit, aby 100 % prostředků financování, které se vztahuje k energetické výzvě, bylo přiděleno na energii z obnovitelných zdrojů, technologie pro energetickou účinnost u koncového uživatele, inteligentní sítě a uchovávání energie; zajistit náležité financování výzkumu v oblastech, jako je zemědělství s nízkými vstupy, zdravé potraviny a rozmanitost, udržitelnost dopravy, vodohospodářství a biologická rozmanitost;

49.  zdůrazňuje, že 9. rámcový program pro výzkum a inovace by měl posilovat společenský pokrok a konkurenceschopnost EU, tím, že bude vytvářet růst a pracovní místa, přinášet nové poznatky a inovace, které umožní řešit zásadní výzvy, před nimiž Evropa stojí, a dosahovat dalšího pokroku na cestě k vybudování udržitelného Evropského výzkumného prostoru; vítá v této souvislosti stávající pilířovou strukturu rámcového programu a vyzývá Komisi, aby tuto strukturu v zájmu kontinuity a předvídatelnosti zachovala; žádá proto Komisi, aby nadále pracovala na soudržnosti, zjednodušení, transparentnosti a jasnosti programu, na zlepšení procesu hodnocení, snížení roztříštěnosti, omezování duplicit a odstraňování zbytečné administrativní zátěže;

50.  uznává, že správní úkoly a výzkum se do značné míry navzájem ruší; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby vykazovací povinnosti zůstaly omezeny na minimum, tak aby administrativa nebránila inovacím a aby bylo zajištěno účinné využívání prostředků financování 9. rámcového programu, ale aby zároveň s tím byla zajištěna nezávislost výzkumu; vybízí za tímto účelem Komisi, aby se intenzivněji zasazovala o zjednodušování;

51.  konstatuje, že Komise se stále častěji uchyluje k podpoře založené na výstupech; vyzývá Komisi, aby pojem „výstupu“ definovala přesněji;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily synergie mezi rámcovým programem a jinými fondy a aby řešily problematiku nedostatků v oblasti výzkumu, kterým čelí konvergenční regiony v některých členských státech při uplatňování zásady adicionality; vyjadřuje politování nad tím, že finanční příděly ze strukturálních a investičních fondů mohou vést ke snížení vnitrostátních výdajů na výzkum a vývoj v regionech, v nichž se tyto fondy uplatňují, a trvá na tom, že tyto příděly musí být dodatečným prvkem vedle vnitrostátních veřejných výdajů; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby zajistily, že veřejné financování výzkumu a vývoje bude spíše považováno za investice do budoucna než za náklady;

53.  konstatuje, že účinné investování do výzkumu a inovací v rámci strukturálních fondů je možné pouze za předpokladu, že pro to členské státy připraví vhodnou půdu; vyzývá proto k užšímu propojení mezi doporučeními pro jednotlivé země v oblasti strukturálních reforem a investicemi do výzkumu a inovací;

54.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí nová pokročilejší centra a regiony excelence a že je důležité pokračovat v rozvoji Evropského výzkumného prostoru; zdůrazňuje, že je pro dosažení tohoto cíle třeba zajistit větší synergie mezi rámcovým programem, EFSI a ESIF; požaduje politiky, které odstraní překážky, jako jsou nižší mzdy, jimž čelí východní a jižní země, aby se zabránilo odlivu mozků; požaduje, aby se upřednostňovala excelence projektu před excelencí řídících „elitních“ institucí;

55.  domnívá se, že je třeba vytvořit přesvědčivější pobídky k využívání ESI fondů na investice do výzkumu a inovací, vyplývá-li to z doporučení pro jednotlivé země nebo jsou-li zjištěny nedostatky; dospívá k závěru, že investice z ESI fondů do výzkumu a inovací v období 2014–2020 vynesou 65 miliard EUR; navrhuje proto, aby pokud jde o výkonnostní rezervu v rámci ESI fondů, která byla vytvořena v členských státech, byla podstatná část příjmů ze strukturálních fondů použita k investicím do výzkumu a inovací;

56.  vítá zásadu a potenciál pečeti excelence jako známky kvality pro součinnost mezi ESI fondy a programem Horizont 2020, nicméně podotýká, že tento nástroj je v praxi nedostatečně uplatňován, což je způsobeno nedostatkem financí v členských státech; domnívá se, že projekty, které byly předloženy k financování v rámci programu Horizont 2020 a které úspěšně prošly přísnými kritérii pro výběr a udělování, ale nemohly být financovány z důvodu rozpočtových omezení, by měly být financovány z prostředků ESI fondů, jsou-li pro tento účel takové zdroje k dispozici; poukazuje na to, že by podobný mechanismus měl být vytvořen i pro výzkumné projekty založené na spolupráci;

57.  vyzývá Komisi, aby pro mladé výzkumné pracovníky zajistila v 9. rámcovém programu zvýšenou úroveň podpory, jako jsou celoevropské nástroje pro vytváření sítí, a aby posílila financování pro výzkumné pracovníky v rané fázi s pracovní zkušeností po dokončení doktorátu nepřesahující dva roky;

58.  konstatuje, že akce Marie Skłodowska-Curie jsou široce uznávaným zdrojem financování mezi výzkumnými pracovníky a podporují mobilitu výzkumných pracovníků a rozvoj mladých výzkumníků; zastává názor, že v zájmu kontinuity by bylo žádoucí, aby akce Marie Skłodowska-Curie byly v 9. rámcovém programu financovány i nadále;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací, které musí doplňovat veřejné investice, a nikoli je nahrazovat; připomíná, že dvě třetiny z cíle vydávat 3 % HDP na výzkum a vývoj by měly pocházet ze soukromého sektoru(25); oceňuje úsilí, jež průmysl v tomto směru dosud vynaložil, a s ohledem na obecně nedostatečné zdroje na veřejné výdaje v oblasti výzkumu a vývoje vyzývá soukromý sektor, aby se ještě větší měrou podílel na výdajích v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti otevřeného přístupu (Open Access) a otevřené vědy (Open Science); vyzývá Komisi, aby stanovila míru účasti velkých podniků (prostřednictvím půjček, grantů nebo na vlastní náklady) v závislosti na míře evropské přidané hodnoty projektu a jeho potenciálu vést k rozmachu MSP, při zvážení specifik a potřeb každého odvětví; žádá Komisi, aby monitorovala „věcné“ příspěvky s cílem zajistit, aby tyto investice byly skutečné a nové;

60.  vyzývá Komisi, aby se v návaznosti na výsledky a doporučení vyplývající z hodnocení zasadila o větší transparentnost a jasnost pravidel platných pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru na projektech 9. rámcového programu; žádá Komisi, aby stávající nástroje partnerství veřejného a soukromého sektoru posoudila a prověřila;

61.  zdůrazňuje, že bez ohledu na nástroj pro MSP by měla být i nadále podporována účast průmyslu, protože průmysl má v mnoha oblastech nezbytné odborné znalosti a poskytuje významný finanční příspěvek;

62.  vyjadřuje politování nad smíšenými výsledky, kterých dosáhlo zaměření programu Horizont 2020 na rovnost žen a mužů, neboť jediným dosaženým cílem je podíl žen v poradních skupinách, zatímco podíl žen v panelech pro hodnocení projektů a mezi koordinátory projektů a genderový rozměr obsahu výzkumu a inovací zůstávají pod cílovou úrovní; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit zapojení žen a prosazování rovnosti žen a mužů v celém 9. rámcovém programu a dosáhnout cílových hodnot stanovených v nařízení o programu Horizont 2020, a vyzývá Komisi, aby vypracovala studii zkoumající překážky nebo obtíže, které mohou ovlivňovat nedostatečné zapojení žen do tohoto programu; vybízí členské státy, aby v souladu s cíli Evropského výzkumného prostoru vytvořily genderově vyvážené právní a politické prostředí a poskytly pobídky pro příslušnou změnu; vítá pokyny Komise k rovnosti žen a mužů v programu Horizont 2020(26); připomíná, že podle těchto pokynů je rovnost mužů a žen jedním z faktorů určujících priority návrhů převyšujících daný strop, které dosáhly stejného bodového hodnocení;

63.  konstatuje, že následující rámcový program bude muset zohlednit odchod Spojeného království z EU a jeho dopady; poznamenává, že pro výzkum a inovace jsou přínosem jasné a stabilní dlouhodobé rámce a že Spojené království má vedoucí postavení v oblasti vědy; vyjadřuje přání, aby mohly pokračovat sítě a spolupráce mezi Spojeným královstvím a EU v oblasti výzkumu, aby mohlo být za určitých podmínek rychle nalezeno stabilní a uspokojivé řešení, aby se zajistilo, že EU nepřijde o vědecké výsledky vytvořené v programu Horizont 2020 a v 9. rámcovém programu;

o

o  o

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 948.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 892.

(6)

Úř. věst. L 169, 7.6.2014, ss. 54-178.

(7)

Úř. věst. L 177, 17.6.2014, s. 9.

(8)

Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 1.

(9)

Úř. věst. L 169, 7.6.2014, ss. 1-53.

(10)

http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/hlg_issue_papers.pdf.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0052.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0075.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0311.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0320.

(15)

Studie výzkumné služby Evropského parlamentu z února 2017 nazvaná „Horizont 2020 – rámcový program EU pro výzkum a inovace. Evropské hodnocení provádění“.

(16)

S více než 130 000 obdržených návrhů, 9 000 podepsaných grantů, 50 000 účastníků a 15,9 miliardy EUR finančních prostředků EU.

(17)

Dvě třetiny z 3 % HDP na výzkum a vývoj by měly pocházet z průmyslu. Viz soukromé výdaje na výzkum a vývoj podle Eurostatu: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsc00031&plugin=1

(18)

http://ec.europa.eu/invest-in-research/pdf/download_en/barcelona_european_council.pdf

(19)

Celkově představuje sedm společných technologických iniciativ více než sedm miliard EUR finančních prostředků programu Horizont 2020, přibližně 10 % celého rozpočtu tohoto programu a více než 13 % skutečně dostupných finančních prostředků na výzvy programu Horizont 2020 (přibližně 8 miliard EUR ročně během sedmi let).

(20)

Viz závěry Rady ze dne 29. května 2015.

(21)

Studie výzkumné služby Evropského parlamentu z února 2017 nazvaná „Horizont 2020, rámcový program EU pro výzkum a inovace – evropské hodnocení provádění.“

(22)

Velká výzkumná infrastruktura vyhovuje oblasti působnosti a cílům Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), ale finanční prostředky z tohoto fondu přidělené na vnitrostátní úrovni nemohou být využity k jejímu spolufinancování; stavební náklady spojené s novými výzkumnými infrastrukturami jsou v rámci EFRR způsobilé, ale provozní náklady a náklady na zaměstnance nikoli.

(23)

Sdělení Komise nazvané Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky (COM(2016)0733).

(24)

Zpráva infrastruktury OpenAIRE: V rámci programu Horizont 2020 bylo ukončeno 2 017 (19 %) projektů z celkového počtu 10 684 projektů a 8 667 projektů pokračuje. Infrastruktura OpenAIRE stanovila 6 133 publikací spojených s 1 375 projekty z programu Horizont 2020.

(25)

Viz závěry Rady ze dne 29. května 2015.

(26)

Viz Pokyny k rovnosti žen a mužů v programu Horizont 2020.http://eige.europa.eu/sites/default/files/h2020-hi-guide-gender_en.pdf


ANNEX

2. Origin, structure and purpose of the Horizon 2020 Framework Programme

2.1. Main issues to understand about the research framework programmes

European research policy has a legal base in the Treaty of Lisbon(1) which also introduced a legal basis for the creation of a European Research Area(2). So far, the European Commission has not taken legislative action in this domain and European research policy implementation has until now relied on soft law approaches. With the Research Framework Programmes, the EU started to become a player in research funding, with the main initial focus being on financing collaborative projects involving several Member States. Broadly speaking, only about 5% of the overall available European GBAORD(3) is funded by the FP. Around 80% of the GBAORD is confined to Member States, and 15% is implemented by longstanding European intergovernmental organisations such as ESA, CERN, etc.(4)

Still, the GDP allocated to R&D is still comparatively low in the EU-28 in relation to Japan or the US. Moreover, most of the EU Member States, especially those in which the Excessive Deficit Procedure was launched, have cut their spending on R&D&I due to the economic crisis. The EU’s share of world gross expenditure on research and innovation fell by 5% in the years from 2000 to 2013.

The first framework programme was established in 1983 for a four-year period. During the subsequent 30 years, successive FPs have provided financial support for the implementation of European research and innovation policies.

With the introduction of the European Research Area (ERA), the Open Method of Coordination and many other soft law approaches, the Union has started to coordinate national research policies (and eventually also national research programmes) since 2000. The FPs have always of course had a structuring effect on the national research systems, with the main idea of EU funding being to incentivise and leverage more national research funding. It was only with the introduction of ‘ERA instruments’ as of FP 6 (ERA-NETs, Article 185 initiatives), however, that this structuring influence became more evident and moved from the project level (at researcher and/or research unit level) to the Member State/funding bodies – or programme – level(5).

The introduction of the ERA was accompanied by the launch of the Lisbon process and the definition of the Barcelona goal for national research funding to reach 3% of GDP in 2010. This goal was renewed by another call for research funding to reach 3% by 2020 – the so called Europe 2020 Strategy (A strategy for smart, sustainable and inclusive growth) which was launched in March 2010. Today, the attainment of the 3% target is monitored by the Commission in the context of the European Semester(6) which is anchored upon extensive Member State reporting to the Commission. According to figures from 2015, the EU only invested 2.03%, with the individual figures for different countries ranging from 0.46% to 3.26%.(7)

In terms of topics funded, the purpose of the FPs has changed gradually from initially being an industry-focused programme to slowly opening up to basic research activities in universities. With the exception of the introduction of the European Research Council (ERC) funding for basic and frontier research only, the common feature of the FPs over the years was that they were always mission-oriented programmes serving commonly defined goals. The process in place for their adoption is through the co-decision procedure (now called the ordinary legislative procedure).

Finally, with the launch of the seven flagship initiatives in the context of the Europe 2020 Strategy in March 2010, the European Innovation Union(8) was introduced and with it the prerogative for innovation and competitiveness in Europe also moved into the research policy domain. H2020 is now one of the main tools with which the Innovation Union is being implemented.

2.2. Horizon 2020 - Overview

There is extensive information on H2020, its structure, rules and functioning(9), that does not need to be repeated here in detail. The description of the H2020 programme is limited to an illustration of the most relevant issues for the recommendations by the European Parliament.

As such, H2020 differs enormously from previous FPs insofar as it made the move to more research-generated innovation compulsory and introduced a more interdisciplinary impact-oriented societal challenge approach in contrast to the previous more mono-disciplined and sectoral approach taken until FP7. The approach of formulating mission-oriented programmes with predefined research results and prescribed research methods was abandoned in favour of a more openly defined societal challenge-oriented approach, in which the results are left open-ended and evolve over time. This approach also favours the early involvement of societal actors and opens the programme up to newcomers. Issues of transversal importance, such as the SME instrument or measures to improve synergies between H2020 and the structural funds, were also introduced.

H2020 is the world’s biggest Research and Innovation programme with nearly €80 billion of funding available over 7 years (2014 to 2020), and places the emphasis on excellent science, industrial leadership and tackling societal challenges. Its goals are to ensure that Europe produces world-class science, to foster innovation, and to make it easier for the public and private sectors to work together in delivering research and innovation.

Horizon 2020 is built around three main objectives:

1) Support for ‘Excellent Science’ – including grants for individual researchers from the European Research Council and Marie Skłodowska-Curie fellowships (formerly known as Marie Curie fellowships);

2) Support for ‘Industrial Leadership3 – including grants for small and medium-sized enterprises and indirect finance for companies through the European Investment Bank and other financial intermediaries;

3) Support for research to tackle ‘societal challenges’. During negotiations between the European Parliament and the Council it was decided to support research aimed at meeting seven broad challenges:

1.  Health, demographic change and wellbeing

2.  Food security, sustainable agriculture and forestry, marine, maritime and inland water research, and the bio-economy

3.  Secure, clean and efficient energy

4.  Smart, green and integrated transport

5.  Climate action, the environment, resource efficiency and raw materials

6.  Inclusive, innovative and reflective societies

7.  Secure and innovative societies

It also has two specific objectives:

4) Spreading excellence and widening participation

5) Science with and for society

and two separate institutions:

6) European Institute of Innovation and Technology (EIT)

7) The non-nuclear direct actions of the Joint Research Centre.

A number of priorities will be addressed across and within all three pillars of Horizon 2020. These include gender equality and the gender dimension in research; social and economic sciences and humanities; international cooperation; and fostering the functioning and achievement of the European Research Area and Innovation Union, as well as contributing to other Europe 2020 flagships (e.g. the Digital Agenda). At least 60% of the overall Horizon 2020 budget should be related to sustainable development, and climate-related expenditure should exceed 35% of the budget.

The management and implementation of the programme is complex. The overall budget for H2020 is managed by 9 different Commission Directorates-General and the JRC. Overall, 22 bodies implement different parts of the Horizon 2020 budget:

•  five Commission DGs

•  four executive agencies

•  four public‐public partnerships (P2Ps)

•  seven public‐private partnerships (PPPs)

•  the European Institute of Innovation and Technology (EIT)

•  the European Investment Bank (EIB).

The following graph tries to capture the complexity of the management and implementation of H2020

 

The specific programme is implemented by multiannual work programmes. Implementing powers are conferred on the Commission to adopt work programmes for the implementation of the specific programme. Several programme committees (each pillar has a number of committees and there is a main overall ‘strategic configuration’ committee) were set up to assist the Commission in preparing the work programmes. The preparation of work programmes also involves the consultation of stakeholders. For this purpose 19 Horizon 2020 Advisory Groups have been set up as consultative bodies to represent the broad constituency of stakeholders ranging from industry and research to representatives of civil society. Additional open and targeted consultation activities aim to obtain further views and contributions, including from the Enterprise Policy Group, the contractual Public-Private Partnerships (cPPPs), European Innovation Partnerships and European Technology Platforms.

3. The transition from FP 7 to Horizon 2020 and main improvements brought by Horizon 2020

The FP7 Final Evaluation Report by the High Level Expert Group(10) confirms that the move from FP7 to an adapted structure under H2020 was beneficial for the European research community and the logical next step at the time of the launch of H2020. The total budget of H2020 has been increased to about 77 billion euro which is nearly 50% more than the FP7budget. H2020 integrated elements from FP7 and existing, previously separate, funding programmes (CIP and EIT), which also accounts for the increase in the budget. However, in 2015, the planned budget for H2020 was cut by 2.2 billion euro to support the European Fund for Strategic Investments (EFSI). These cuts did not affect the ERC, Marie Skłodowska‐Curie Actions and the ‘Spreading excellence and widening participation’ programme, but fell on ‘Excellent Science’ (cut by 209 million euro), ‘Industrial Leadership’ (cut by 549 million euro) and ‘Societal Challenges’ (reduced by 1 billion euro).

The main improvements brought by H2020 as compared to its predecessor programmes can be summarised as follows(11):

•  High share of newcomers(12) in H2020 grant participation

The share of newcomers in 2014 and 2015 amounts to 49.0% of all participants on average for the entire H2020. The different programme parts display large differences in the share of new participants. The lowest share of newcomers is found in the Excellent Science Pillar, with the ERC having 1.4% of newcomer participations from calls in the first two years of Horizon 2020. The highest share of newcomers was recorded in the SME Instrument, where almost 79.6% of the participations came from organisations that had not taken part in FP7. The average for the Societal Challenge actions was 27.9% and within Industrial Leadership it was around 27.1%.

The share of newcomer participation per Member State differs between the EU-13 and EU-15. On average the EU-13 has a higher share (30.6%) of newcomer participation than EU-15 (24.7%). Malta and Romania had the highest shares of newcomer participation at 42.9% and 40.0% respectively, while Greece and United Kingdom had the lowest at 16.3% and 15.6%.

•  Much shorter time-to-grant

Compared to FP7, the first two years of implementation of Horizon 2020 have shown a significant reduction in the time that elapsed between the closure of a call and the signature of the Grant Agreement (the so-called time-to-grant – TTG). Under Horizon 2020, the Commission has committed itself to signing grant agreements within a period of eight months (245 days) for actions other than ERC actions. The average for both 2014 and 2015 is 90.7%. This constitutes a significant 33.4% improvement on the average TTG for the whole of FP7 (303 days).

•  Proven simplification

Compared to FP7, the design of Horizon 2020 brought a number of important simplifications:

  A radically simplified funding model.

  Under the MSCA, the use of simplified forms of grants.

  Streamlined ex-ante checks.

  Reduced requirements for work-time recording.

  Reduced audit burden.

  Faster granting processes.

  Fully paperless proposal and grant management.

4. Main areas of concern with the current H2020 implementation

The European Parliament has also identified areas of concern based on consultations with representatives of the research community in Europe:

•  Oversubscription - Lower success rate in H2020 as compared to FP7

The average success rates are substantially lower in H2020 than in FP7 (average of 19% from 2007 to 2013(13)) and different potential reasons for this are currently being discussed. These include research budget cuts in Member States, a less prescriptive approach in drafting the call texts in the work programmes allowing for more newcomers, and broader application of the two‐stage proposal schemes.

Furthermore, the increased attractiveness of the programme also explains the growing interest in Horizon 2020. In total, over 8 500 more proposals where submitted in 2015 than in 2014. This is reflected in lower success rates in 2015 than 2014 throughout Horizon 2020: in terms of numbers of proposals, from 13.2% to 10.7%, and in terms of funding, from 14.2% to 10.9%.

One worrying finding is the fact that an ever larger number of high quality proposals scoring above the threshold in the project proposal evaluation cannot be funded. A mere 22.7% of the proposals which scored above the threshold were retained for funding in 2015. This constitutes a significant decrease of 8.8 percentage points compared to 2014. In total for Horizon 2020, about one in four high quality proposals submitted was selected for funding. In numbers, 25 116 high quality proposals in the first two years of Horizon 2020 were not funded(14). This means that 77.3% of successful proposals could not be funded. The Commission calculates that H2020 would have needed an additional EUR 41.6 billion in the first two years to fund all proposals deemed excellent by independent evaluators. The extrapolated figure for the years to come until the end of the programme amounts to an additional EUR 145.6 billion if H2020 is to exploit European excellence potential to the maximum.

Table: Overall Success Rates(15)

 

•  Participation by third countries dropped by half

Horizon 2020 should contribute to maintaining the status of Europe as a key global player, in direct competition with the world’s top performing research regions. To achieve this, the programme should have a strategic vision and structure to support Europe in this. It should fulfil a strategic role when it comes to European co-ordination/prioritisation. In a nutshell, Horizon 2020 should be open, but in a strategic way.

However, the share of third country participation in FP7 was higher (i.e. 4.0% for all projects and 4.3% for collaborative projects). In H2020, third country participation in internationally open collaborative projects increased from 2.1% in 2014 to 2.8% in 2015, and for all projects from 1.7% in 2014 to 2.0% in 2015.

This has to do with the fact that the Commission has taken a radically new approach to international collaboration in H2020 as compared to FP7, changing the funding regime for third countries and abandoning the former INCO. The latter was replaced by strategic programming and roadmaps including flagship initiatives for collaboration with targeted non-EU countries. Much emphasis was also placed on multilateral funding through Member States. However, and especially when addressing the societal challenges as defined in H2020, a global approach requiring the involvement of all actors worldwide is imperative.

•  Insufficient definition of impact in H2020 projects

There are some concerns about the fact that the underlying definition of impact for H2020 projects poses problems for both project evaluators and researchers carrying out the project. In the long run, a fuzzy definition of impact will also disappoint research funders who will not be satisfied with the research outcomes. Collectively and especially when addressing societal challenges, the Commission and national governments will need to improve tracking outcomes and impact as well as broaden the definition of what constitutes impact. Different types of research produce different types of impact and evaluation processes need to reflect this. This discussion is connected with the need to better determine the place of innovation and the corresponding TRLs in research programme and project formulation. An overhaul of the H2020 indicators measured by DG RTD is needed.

It is to be noted that the legal base of H2020 states that it should support all stages of the research and innovation chain, so a concentration only on higher TRL levels is not a legal obligation but a political choice. The currently required high TRLs in Pillar 3 make it hard for vast sectors of the research landscape, such as universities, to compete. Focusing only on higher TRLs, while important to boost European industrial competitiveness, may limit the future absorption of disruptive innovations that are still in the pipeline of research projects with lower TRLs.

Generally, TRLs are based on a narrow perception of innovation as a linear model. TRLs thus do not capture the full complexity and bandwidth of innovation and exclude non-technological forms of innovation generated by fundamental or applied research, particularly from SSH research.

To a considerable extent, whole areas of research are being excluded from Horizon 2020 simply because the value they bring to society is not reflected well in the current impact and innovation definitions.

•  Lost focus on the European Research Area

It seems that current policymakers both in Member States and the Commission have lost interest in ERA. ERA progress reports have been launched since 2013 and one would as a consequence assume that a better database for ERA monitoring would also lead to common targets or corrective measures which would make the realisation of ERA successful. This is still not the case.

There are some concerns about this Commission’s reluctance to continue with the European Research Area project which is even anchored in the Treaty of Lisbon. H2020 should not come on top of what Member States are doing nationally and operate in isolation from them, but should be intrinsically linked, coordinated and aligned with Member States’ activities (as also laid down in the TFEU). H2020 should act as a pull factor for ERA to work better and should demonstrate clear EU added value. The overall poor progress made by Member States in reaching the 3% goal for GDP allocation to R&D by 2020 is intrinsically linked to this lost focus on ERA. In this respect joint programming, in which Council began to play a bigger role, is essential for ERA because it incentivises countries to prioritise nationally and enhances capacity building by collaborating across borders. Council should play a stronger role in defining common grand societal challenges that are then reflected in the Joint Programming Initiatives and in Horizon 2020.

The introduction of the 3 O’s(16) by Commissioner Moedas, after having declared that ERA was completed, reduced the potential of European research policy to marginal operational details within the much wider scope of ERA.

Taking ERA seriously would also improve the discussion on cohesion versus excellence within Europe. ERA is about capacity building, about national and regional coordination across borders, fostering mutual learning, avoiding redundancies and acting in a more strategic and efficient manner. Transnational cooperation has always been a good test bed to gather experience in order – at a later stage – to compete better when participating in H2020.

•  Addressing the innovation valley of death

The innovation process is characterised by the existence of a hard step between the development of an innovative product and its commercialisation. This gap is known as the innovation ‘valley of death’. SMEs are specifically vulnerable to this issue. They therefore need support to overcome this gap. A potential European Innovation Council (EIC), as proposed by Commissioner Moedas, should try to analyse the gaps and take action where needed.

A lot has been done already with the introduction of the Fast Track to Innovation and the SME Instrument which focuses on very high TRLs. However these had very low success rates (7%). One possibility, rather than investing even more, could be to decomplexify the EU funding landscape. There might be enough out there, but information on it is lacking.

This should not be the sole task of H2020 and other programmes should play a bigger role. H2020 cannot be overburdened to solve everything.

•  Widening participation

Despite the Sharing Excellence and Widening Participation instruments launched in the Horizon 2020 programme with its total budget of 816 million euro, there has been no significant increase in the share of low-performing European countries and regions in the framework programme.

Europe needs cohesion in terms of excellence and competitiveness and Horizon 2020, together with efforts by each Member State, are instruments to achieve that goal.

(1)

See Title XIX, Research and technological development and space, Articles 179 to 190 TFEU.

(2)

Article 182(5) TFEU.

(3)

GBAORD: Government budget appropriations or outlays for research and development.

(4)

Numbers have not significantly changed since 2009.

(5)

Arnold, Erik et alia: ‘Understanding the Long Term Impact of the Framework Programme’ Final report, December 2011.

(6)

The European Semester provides a framework for the coordination of economic policies between the countries of the European Union. It allows the EU Member States to discuss their economic and budget plans and to monitor progress at specific times throughout the year. Having assessed the EU governments’ plans (which detail the specific policies each country will implement to boost jobs and growth and prevent/correct imbalances, and their concrete plans to comply with the EU’s country-specific recommendations and general fiscal rules), the Commission presents each country with a set of country-specific recommendations, along with an overarching Communication.

(7)

‘Horizon 2020, the EU framework programme for research and innovation. European Implementation Assessment’. European Parliament Research Service.

(8)

http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=key.

(9)

e.g. EPRS Briefings, H2020 Participant Portal, National Contact Point websites, etc.

(10)

Commitment and Coherence: Ex‐Post‐Evaluation of the 7th EU Framework Programme (2007-2013), November 2015: https://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/fp7_final_evaluation_expert_group_report.pdf#view=fit&pagemode=none

(11)

Horizon 2020 Monitoring Report 2015:

http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/h2020_monitoring_reports/second_h2020_annual_monitoring_report.pdf

(12)

Newcomers are defined as not having participated in FP7.

(13)

Seventh FP7 Monitoring Report 2013, see page 10: http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/fp7_monitoring_reports/7th_fp7_monitoring_report.pdf

(14)

Horizon 2020 Monitoring Report 2015: http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/h2020_monitoring_reports/second_h2020_annual_monitoring_report.pdf

(15)

Same source as for footnote 15.

(16)

Open Science, Open Innovation, Open to the World. Speech by Carlos Moedas, Commissioner for Research, Science and Innovation at the conference ‘A new start for Europe: Opening up to an ERA of Innovation’ in Brussels, 22 June 2015.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (26.4.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k hodnocení provádění programu Horizont 2020 v souvislosti s jeho střednědobým přezkumem a návrhem 9. rámcového programu

(2016/2147(INI))

Zpravodaj: Nils Torvalds

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 si klade za cíl věnovat 3 % HDP EU na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;

B.  vzhledem k tomu, že umožňování dosažení nejvyšší vědecké úrovně zůstává základním pilířem rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020;

C.  vzhledem k tomu, že podle odhadů každé euro vynaložené na unijní výzkum a inovace vytvoří přibližně 11 EUR v podobě přímých i nepřímých hospodářských účinků docílených díky inovacím, novým technologiím a výrobkům(1);

D.  vzhledem k tomu, že investice EU do hraničního výzkumu a inovací mají zásadní význam, protože činnosti v oblasti výzkumu a inovací přinášejí na úrovni EU podstatnou přidanou hodnotu, zvyšují konkurenceschopnost EU jako celku a vytvářejí podmínky pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst;

1.  zdůrazňuje, že program Horizont 2020 je prováděn úspěšně, jak ukazuje vzrůstající počet předložených návrhů, z nichž mnoho je velmi kvalitních; zdůrazňuje, že zjednodušení postupů, optimalizace vnitřních procesů a zkrácení doby pro udělení grantu byly v rámci programu Horizont 2020 výrazně zlepšeny, jakož i postupy kvalitního rozpočtového plánování pro účastníky a agentury; vyzývá k dalšímu zlepšení v tomto směru v rámci 9. rámcového programu s cílem zajistit jednoduchou, jasnou strukturu, která bude přístupná všem účastníkům; vyzývá k pokračování velmi úspěšného režimu financování založeného na grantech a finančních nástrojích s cílem zachovat konkurenceschopnost evropských výzkumných institucí a podniků v době čím dál tím tvrdšího celosvětového životního prostředí;

2.  vítá důraz, který program klade na malé a střední podniky, dále jejich větší zapojení a vynikající čerpání rozpočtu programu zaměřeného na malé a střední podniky; domnívá se však, že Komisí stanovený cíl 8,65 miliardy EUR na podporu zapojení malých a středních podniků je nedostatečný; vyzývá k ambicióznějším kvantitativním a kvalitativním cílům; žádá Komisi, aby dále přezkoumala a navrhla nové metody koordinace činností v rámci programu COSME, nové Evropské rady pro inovaci a programu Horizont 2020 s cílem odstranit zbývající překážky zapojení malých a středních podniků a s cílem tento program mezi malými a středními podniky lépe propagovat;

3.  připomíná, že s cílem vytvářet konkurenční výrobky a služby, které vyplývají z ideí a výzkumu, je zásadní investovat do pokroku a modernizace vědy, technologie a podnikatelského prostředí, rozvíjet partnerství mezi veřejnými institucemi a soukromým sektorem a zapojit akademickou komunitu do procesů vývoje s cílem směřovat výsledky vědeckého výzkum takovým směrem, aby odpovídaly potřebám společnosti;

4.  zdůrazňuje, že financování ze strany EU nemůže nahradit úsilí na vnitrostátní úrovni, a vyzývá členské státy, aby zvrátily trend snižování prostředků na činnosti v oblasti výzkumu a inovací; domnívá se, že tato skutečnost vedla k vyššímu počtu žádostí a přispěla k nižší míře úspěšnosti návrhů;

5.  s velkým znepokojením konstatuje, že úspěšnost programu Horizont 2020 výrazně poklesla v porovnání s úrovní úspěšnosti, jíž se těšil předchůdce tohoto programu (7. rámcový program) s tím, že finanční prostředky obdržel pouze přibližně každý čtvrtý vysoce kvalitní návrh; připomíná, že pokud by mělo být financováno všech 25 000 vysoce kvalitních návrhů, bylo by v prvních dvou letech programu H20202 zapotřebí 41,6 miliard EUR(2); vyjadřuje politování nad tím, že EU nevyužila tyto příležitosti jako přínos k udržitelnému a inkluzivnímu růstu založenému na znalostech stanovených ve strategii EU 2020;

6.  poznamenává, že ESI fondy a program Horizont 2020 by měly být plánovány účinněji tak, aby se navzájem doplňovaly tím nejlepším možným způsobem;

7.  zdůrazňuje rozpočtové tlaky, jimž čelí rámcové programy Unie pro výzkum a inovace; vyjadřuje politování nad negativním dopadem, který měla platební krize v rozpočtu EU na provádění tohoto programu během prvních let stávajícího víceletého finančního rámce; mimo jiné bere na vědomí umělé zpoždění v roce 2014 v případě výzev k zahájení zadávacího řízení ve výši 1 miliardy EUR nebo významné snížení výše předběžného financování u nových programů; v této souvislosti zdůrazňuje, že v souladu s článkem 15 nařízení o víceletém finančním rámci bylo předsunutí finančních prostředků pro program Horizont 2020 provedeno v letech 2014 až 2015; zdůrazňuje, že toto předsunutí bylo v plné míře vyčerpáno programem, čímž se prokázala jeho výborná výkonnost a ještě větší absorpční schopnost; zdůrazňuje, že tímto předsunutím prostředků se nemění celkový objem finančních prostředků v těchto programech, což povede k tomu, že bude v druhé polovině VFR k dispozici méně prostředků; vyzývá rozpočtový orgán a Komisi, aby zajistily přiměřenou úroveň prostředků na platby v následujících letech a aby vynaložily veškeré úsilí s cílem zabránit vzniku nové platební krize v posledních letech současného VFR;

8.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že budou dosaženy cílové podíly finančního příspěvku EU týkajícího se klimatu a udržitelnosti v rámci programu Horizont 2020;

9.  lituje snížení finančních prostředků na program H2020 o 2,2 miliard EUR s cílem využít tyto prostředky pro Evropský fond pro strategické investice; zdůrazňuje závazek Parlamentu ke zmírnění negativního dopadu těchto škrtů v rámci ročního rozpočtového procesu; připomíná svůj postoj, že nové programy by měly být financovány z nově přidělených prostředků do rozpočtu; vyzývá, aby byla tato skutečnost zvážena v příštím víceletém finančním rámci s cílem zvýšit prostředky 9. rámcového programu o výši prostředků převedených do fondu EFSI s cílem částečně tyto otázky řešit;

10.  konstatuje, že program Horizont 2020 a příští rámcový program budou muset zohlednit odchod Spojeného království z EU, a že se Spojené království stane třetí zemí a s jeho pokračující účastí budou spojeny podmínky; vyjadřuje přání, aby byla s ohledem na vůdčí postavení Spojeného království v oblasti výzkumu a inovací a jeho významnou úlohu, pokud jde o vědeckou spolupráci napříč EU, urychleně nalezena řešení;

11.  upozorňuje na obrovský nevyužitý potenciál výzkumu a inovací v Evropě a potřebu udržet si vědecké talenty; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit financování základního výzkumu v oblasti vynikající vědy a vedoucího postavení průmyslu; vyjadřuje politování nad tím, že v případě stávajících programů, jako např. vznikající technologie a technologie budoucnosti, akce Marie Skłodowska-Curie nebo inovace v malých a středních podnicích, zájem vysoce převyšuje dostupné prostředky; vyzývá k vytváření podnikatelských inkubátorů v rámci univerzit s cílem rozvíjet začínající podniky a samostatně výdělečné činnosti; vyzývá Unii, aby v práci na vysoce ambiciózních programech financování pokračovala i v budoucnu; naléhavě vyzývá členské státy, aby navýšily finanční prostředky pro všechny programy, v jejichž případě zájem výrazně převyšuje prostředky.

12.  vítá vytvoření Evropské rady pro inovace, a žádá Komisi, aby předložila analýzu toho, jakým způsobem bude tato rada doplňovat stávající výzkumné programy namísto, aby je oslabovala;

13.  zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl odrážet ambiciózní cíl programu Horizont 2020, jímž je, aby se EU stala předním světovým hospodářstvím a společností založenou na výzkumu a inovacích

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Monika Vana, Daniele Viotti, Tiemo Wölken

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Ivana Maletić, Pier Antonio Panzeri, Nils Torvalds, Marco Valli, Derek Vaughan, Rainer Wieland, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Karin Kadenbach, Ramón Luis Valcárcel Siso

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

27

+

ALDE

Gérard Deprez, Nils Torvalds

ECR

Zbigniew Kuźmiuk, Bernd Kölmel

EFDD

Marco Valli

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Ramón Luis Valcárcel Siso, Rainer Wieland, Tomáš Zdechovský, Patricija Šulin

S&D

Nicola Caputo, Eider Gardiazabal Rubial, Karin Kadenbach, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Derek Vaughan, Daniele Viotti, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Jordi Solé, Monika Vana

2

-

ENF

Marco Zanni, Stanisław Żółtek

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Evropská Komise, 2015, Závazek a soudržnost – hodnocení ex post RP7 EU, s. 5.

(2)

Evropská komise, 2016, Zpráva o monitorování programu Horizont 2020 za rok 2015, s. 11.


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (30.3.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k hodnocení provádění programu Horizont 2020 v souvislosti s jeho přezkumem v polovině období a návrhem 9. rámcového programu

(2016/2147(INI))

Navrhovatel: Matthijs van Miltenburg

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že hlavními zásadami rámcového programu EU pro výzkum a inovace musí být i nadále excelence a konkurenceschopnost výzkumu, zatímco evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) by se měly zaměřit na regionální růst a soudržnost; staví se proto proti tomu, aby nový rámcový program zaváděl kritéria či kvóty, jejichž cílem je ovlivnit zeměpisné rozložení či soudržnost; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila podpůrný nástroj programu Horizont 2020 nazvaný „Šíření excelence a rozšiřování účasti“ a v případě kladného hodnocení tento nástroj ponechala jako součást 9. rámcového programu v zájmu dosažení rovnoměrného vývoje výzkumných činností v rámci Evropské unie;

2.  je si vědom, že v cílech a zaměření existují mezi rámcovým programem a ESI fondy jak rozdíly, tak podobnosti; konstatuje, že zavedení tematického cíle 1 pro posílení výzkumu, technického rozvoje a inovací v nařízení o společných ustanoveních výrazně zvýšilo zavádění výsledků výzkumu; domnívá se, že je třeba vyvinout další snahy o dosažení maximální součinnosti na úrovni programů a projektů; vyzývá Komisi, aby dále analyzovala územní modely výdajů programu Horizont 2020 a ESI fondů s cílem určit konkrétní oblasti, ve kterých by při přidělování finančních prostředků měla být zvýšena součinnost, a aby vytvořila databázi osvědčených postupů pro projekty a určila způsoby možné budoucí součinnosti;

3.  připomíná pilotní rozpočtový projekt EU s názvem Cesta ke špičkovému výzkumu, který i nadále podporuje regiony 13 členských států v rozvoji a využívání součinnosti mezi ESI fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy financování EU;

4.  domnívá se, že vhodným nástrojem pro budování, reformu a posílení regionálních inovačních ekosystémů je výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci (RIS3); poukazuje na to, že na základě priorit stanovených v rámci RIS3 by měla být rozvíjena meziregionální spolupráce, neboť ta umožní v celé EU vytvořit hodnotové řetězce; žádá Komisi, aby posílila další rozvoj Evropského inovačního a technologického institutu – Znalostních a inovačních společenství (EIT KICs) prostřednictvím center pro RIS3; žádá Komisi, členské státy a regiony, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení kvality strategií inteligentní specializace a účinného provádění svých strategií;

5.  domnívá se, že ESI fondy mohou být použity k budování a posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit, což členským státům umožní dosáhnout excelence ve výzkumu a inovacích; poukazuje na to, že ESI fondy mohou být využity na přenos inovací, podporu veřejných i soukromých obchodních investic do výzkumu a inovací a rozvoje vazeb a součinnosti mezi podniky, výzkumnými a vývojovými centry a odvětvím vysokoškolského vzdělávání; přál by si, aby byly ESI fondy využívány na podporu středisek kompetencí a center pro inovace, zejména těch, které se zabývají projekty evropského zájmu;

6.  domnívá se, že investice z ESI fondů do výzkumu a inovací mohou být účinné jen tehdy, jsou-li rámcové podmínky členských států řádně upraveny; připomíná význam plnění příslušných předběžných podmínek stanovených v politice soudržnosti, jako jsou podmínky týkající se inteligentní specializace, s cílem zajistit značný přínos ESI fondů pro inovace; vyzývá proto k úzkému a vyváženému propojení mezi doporučeními pro jednotlivé země v oblasti strukturálních reforem týkajících se výzkumu a inovací a investicemi v této oblasti;

7.  vyzývá členské státy EU, aby zlepšily podmínky pro inovace, výzkum a vývoj, zejména tím, že si stanoví cíl zvýšit do roku 2020 kombinaci veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP a podporovat zejména v méně rozvinutých regionech činnosti v oblasti výzkumu a inovací; podotýká, že existuje jasná vazba mezi vnitrostátními investicemi do výzkumu a vývoje a množstvím úspěšných projektových žádostí v rámci rámcových programů;

8.  domnívá se, že je třeba vytvořit přesvědčivější pobídky k využívání ESI fondů na investice do výzkumu a inovací, vyplývá-li to z doporučení pro jednotlivé země nebo jsou-li zjištěny nedostatky; dospívá k závěru, že investice z ESI fondů do výzkumu a inovací vynesou v období 2014–2020 65 miliard EUR; navrhuje proto, aby pokud jde o výkonnostní rezervu v rámci ESI fondů, která byla vytvořena v členských státech, byla podstatná část příjmů ze strukturálních fondů použita k investicím do výzkumu a inovací;

9.  vítá zásadu a potenciál pečeti excelence, známky kvality pro součinnost mezi ESI fondy a programem Horizont 2020, nicméně podotýká, že tento nástroj je v praxi nedostatečně uplatňován, což je způsobeno nedostatkem financí v členských státech; domnívá se, že projekty, které byly předloženy k financování v rámci programu Horizont 2020 a které úspěšně prošly přísnými kritérii pro výběr a udělování, ale nemohly být financovány z důvodu rozpočtových omezení, by měly být financovány z prostředků ESI fondů, jsou-li pro tento účel takové zdroje k dispozici; poukazuje na to, že podobný mechanismus by měl být vytvořen i pro výzkumné projekty založené na spolupráci;

10.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v rozpočtu programu Horizont 2020 byly v důsledku financování garančního fondu EFSI provedeny škrty ve výši 2,2 miliardy EUR; je toho názoru, že EU musí zůstat mezinárodně konkurenceschopná a neměla by ztratit svůj potenciál v oblasti výzkumu a inovací; podtrhuje skutečnost, že je nutné, aby

v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2020 byly 9. rámcový program a ESI fondy financovány z rozpočtu řádným způsobem, aby bylo možné poskytnout vhodnou podporu pro výzkum; navrhuje proto zvýšit rozpočet 9. rámcového programu na celkovou výši 100 miliard EUR, včetně většího rozpočtu vyčleněného na malé a střední podniky, která by měla být zajištěna po celou dobu trvání tohoto programu;

11.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání 9. rámcového programu a budoucího nařízení o evropských strukturálních a investičních fondech zajistila, aby byly zlepšeny a zjednodušeny rámcové podmínky s cílem zvýšit součinnost a doplňkovost mezi politikou výzkumu a inovací pro jednotlivá odvětví, strukturálními fondy a fondy a programy týkajícími se výzkumu a inovací; poukazuje na to, že 9. rámcový program by měl i nadále primárně zaměřovat svou podporu na projekty nižší a střední úrovně technologické připravenosti, zatímco projekty vyšších úrovní technologické připravenosti by měly i nadále pokrývat ESI fondy;

12.  konstatuje, že se pravidla státní podpory vztahují na ESI fondy, ale nevztahují se na program Horizont 2020, přestože oba nástroje mohou financovat podobné projekty s podobnými cíli; zdůrazňuje, že tato skutečnost způsobuje zbytečné problémy, pokud jde o součinnost mezi těmito fondy; zdůrazňuje, že hlavní zásadou by se měl stát přístup spočívající v „rovném zacházení“ v souvislosti s postupy, např. ohledně pravidel státní podpory a nákladů spojených se způsobilostí pro ESI fondy a rámcový program; naléhavě žádá Komisi, aby předložila revizi příslušných pravidel státní podpory, zejména pokud jde o projekty týkající se pečeti excelence, a aby určila, které projekty již nebudou spadat do působnosti pravidel státní podpory.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andor Deli, Josu Juaristi Abaunz, Ivana Maletić, Demetris Papadakis, Tomasz Piotr Poręba, Julia Reid, Davor Škrlec, Damiano Zoffoli, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Luigi Morgano

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

ECR

Andrew Lewer, Mirosław Piotrowski, Tomasz Piotr Poręba, Ruža Tomašić

EFDD

Rosa D'Amato

PPE

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Andor Deli, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Ramón Luis Valcárcel Siso, Milan Zver, Lambert van Nistelrooij

S&D

Andrea Cozzolino, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Luigi Morgano, Jens Nilsson, Demetris Papadakis, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Derek Vaughan, Damiano Zoffoli

 

Davor Škrlec

1

-

EFDD Group

Julia Reid

2

0

GUE/NGL Group

Josu Juaristi Abaunz, Martina Michels

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (3.5.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k hodnocení provádění programu Horizont 2020 v souvislosti s jeho střednědobým přezkumem a návrhem rámcového programu č. 9

(2016/2147(INI))

Zpravodajka: Vilija Blinkevičiūtė

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na čl. 14 odst. 1 a článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(1),

A.  vzhledem k tomu, že program Horizont 2020 v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 nařízení začleňuje rovnost žen a mužů a genderový rozměr v oblasti výzkumu a inovací jako průřezová témata do všech jednotlivých částí pracovního programu;

B.  vzhledem k tomu, že existují tři cíle programu Horizont 2020 týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a sice podporování rovných příležitosti a genderové vyváženosti v projektových týmech, zajišťování genderové rovnováhy v rozhodování a začleňování genderového rozměru do kontextu výzkumu a inovací, který by měl být kvalitativní;

C.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala podporovat rovnost žen a mužů a začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech svých činností; vzhledem k tomu, že výzkum a inovace jsou klíčovými hybateli evropského hospodářského růstu a že vyšší zastoupení žen ve výzkumu přispívá k šíření inovací; vzhledem k tomu, že plné využití potenciálu dovedností, znalostí a kvalifikace žen přispěje ke zvýšení růstu, tvorby pracovních míst a konkurenceschopnosti Evropy;

D.  vzhledem k tomu, že podíl žen v poradních skupinách v období 2014–2015 činil 51,9 %(2); vzhledem k tomu, že toto byl jediný ukazatel účasti žen, který splnil stanovený cíl 50% zastoupení žen; vzhledem k tomu, že podíl žen zaregistrovaných v databázích odborníků činil 31,1 % a že podíl žen zapojených do hodnotících komisí činil 36,7 %(3); vzhledem k tomu, že ani jeden z výše zmíněných údajů nesplnil cíl 40% zastoupení žen;

E.  vzhledem k tomu, že genderový rozměr v kontextu výzkumu a inovací byl viditelný u 36,2 % projektů, které získaly grant(4); vzhledem k tomu, že v období 2014–2015 činil podíl účastnic projektů v rámci programu Horizont 2020 35,8 % z celkového počtu zaměstnanců včetně osob, které nejsou výzkumnými pracovníky(5);

F.  vzhledem k tomu, že program Horizont 2020 usiluje (jako všechny programy EU) o dosažení cílů strategie Evropa 2020 a dalších mezinárodních závazků, jako je např. COP21 a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, včetně cíle udržitelného rozvoje č. 5 v oblasti rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že těchto cílů nebude dosaženo bez nových inovací, výzkumu a vývoje; zdůrazňuje však, že tento program je doplňkem vlastních investic členských států do výzkumu a inovací;

1.  bere na vědomí pozitivní změny dosažené v posledních letech, pokud jde o rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, upozorňuje však na výraznou vertikální a horizontální segregaci, která má dopad na kariéru žen v akademickém prostředí, a na existenci kulturních a institucionálních překážek;

2.  s potěšením konstatuje, že program Horizont 2020 podporuje výzkumné subjekty při provádění plánů pro rovnost žen a mužů; vítá rovněž společný projekt Komise a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, jehož cílem je vytvořit internetový nástroj pro navrhování plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů, jehož prostřednictvím by bylo možné vyhledávat osvědčené postupy a podělit se o ně s příslušnými zainteresovanými stranami;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat co nejužší vazby s vědeckými pracovníky ze Spojeného království, aby nedošlo k přerušení či ztrátě znalostí např. v oblasti lékařského výzkumu;

4.  vítá skutečnost, že vyvážené zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci je jedním z hodnotících kritérií v rámci programu Horizont 2020, ale vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 35,8 % zaměstnanců, vyzývá Komisi, aby v příštím rámcovém programu zavedla požadavek stanovující minimální 40% účast nedostatečně zastoupeného pohlaví; dále vítá skutečnost, že žadatelé mají možnost zahrnout do svých návrhů jako způsobilé náklady odbornou přípravu a studium v oblasti rovnosti žen a mužů;

5.  vítá zvláštní ukazatele, které jsou využívány k monitorování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do programu Horizont 2020, ale vyjadřuje politování nad tím, že v daném období přihlédlo k genderovému rozměru v kontextu výzkumu a inovací pouze 36,2 % podepsaných grantů(6); vyzývá proto Komisi, aby stanovila posouzení dopadů na rovnost žen a mužů jako předběžnou podmínku pro podávání veškerých žádostí o granty v rámci rámcového programu č. 9;

6.  konstatuje, že v současnosti nejsou zavedeny žádné ukazatele pro posouzení procentního podílu projektů, které by se konkrétně zabývaly problematikou rovnosti žen a mužů a otázkami, jež jsou s touto problematikou úzce spojeny, jako je např. zdravotní péče (zejména zdravotní péče o matky a novorozence), nemoci související s chudobou a opomíjené nemoci, které neúměrně postihují ženy a děti, dále potraviny a výživa, voda a hygienická zařízení a přístup ke zdrojům; v této souvislosti poukazuje na to, že chybí ukazatele, které by měřily procentní podíl výzev k předkládání návrhů, které se snaží takovéto projekty zajistit; vyzývá Komisi, aby všechny tyto otázky zahrnula do budoucích výročních zpráv o monitorování programu Horizont 2020 a do nového rámcového programu;

7.  vítá genderovou vyváženost poradních skupin programu Horizont 2020, kde byly ženy v roce 2014 a 2015 zastoupeny 52 %; vyjadřuje však politování nad skutečností, že podíl žen zaregistrovaných v databázích odborníků a žen zapojených do hodnotících komisí nedosáhl cílové úrovně 40% účasti nedostatečně zastoupeného pohlaví; vyzývá Komisi, aby navrhla nová opatření k řešení této situace;

8.  s potěšením konstatuje, že jedním z cílů dílčího programu „Věda se společností a pro společnost“ je zajistit rovnost žen a mužů jak ve výzkumném procesu, tak v náplni výzkumu; dále vítá granty s názvem „Podpora věnovaná výzkumným subjektům při provádění plánů pro rovnost žen a mužů“ a „Podpora rovnosti žen a mužů v rámci programu Horizont 2020 a v rámci Evropského výzkumného prostoru“; vyjadřuje však politování nad tím, že v rozpočtu nejsou vytvořeny zvláštní položky pro cíle uvedené v programu Horizont 2020;

9.  domnívá se, že je nezbytné provést další přezkum, aby se vyhodnotily výsledky programu Horizont 2020, přičemž je nutno vycházet také ze spolehlivých a srovnatelných ukazatelů, jako je procento účastnic a projektových koordinátorek v rámci tohoto programu, a aby se navrhly v případě potřeby změny konkrétních činností za účelem dosažení lepších výsledků;

10.  žádá Komisi, aby navýšila rozpočet pro program Horizont 2020 s cílem zvýšit počet zúčastněných univerzit a výzkumných pracovišť, a vyzývá členské státy, aby usnadnily výzkumným a vědeckým pracovnicím přístup ke grantům za účelem podpory rovnosti v rámci vědeckých kariér a zvýšení konkurenceschopnosti v rámci EU;

11.  vyzývá členské státy, aby dále posilovaly začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci programu Horizont 2020 a rámcového programu č. 9 a aby podporovaly a prohlubovaly dialog mezi výzkumnými pracovišti, podniky a souvisejícími sociálními partnery; vyzývá k vytvoření cílů v oblasti rovnosti žen a mužů ve strategiích, programech a projektech ve všech fázích výzkumného cyklu;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o odstranění zbývajících strukturálních genderových nerovností mezi výzkumnými pracovníky, zejména pokud jde o pracovní podmínky, jako jsou např. rozdíly v platech a diskriminační smluvní ujednání, a zastoupení žen ve správních radách výzkumných ústavů a univerzit(7);

13.  zdůrazňuje, že podnikání žen je třeba podporovat prostřednictvím nástroje pro malé a střední podniky, který jim pomůže zvážit podnikání jako relevantní kariérní možnost, a to tak, že jim usnadní přístup k úvěrům a omezí byrokracii a další překážky pro začínající podniky zakládané ženami, s cílem dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; poukazuje dále na význam podpůrných programů pro podnikatelky a ženy působící ve vědecké a akademické sféře a naléhavě vyzývá EU, aby tyto programy podporovala hmatatelnějším způsobem, mimo jiné prostřednictvím pozitivních kroků, jako jsou instruktážní programy a vytváření sítí, jakož i prostřednictvím vytvoření odpovídajících podmínek a zajištění rovných příležitostí s muži v každém věku v oblasti odborné přípravy, kariérního postupu, získávání nových dovedností a rekvalifikace;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily počet a dopad osvětových a informačních kampaní týkajících se programu Horizont 2020 s cílem přivést více dívek k přírodním vědám, technice, inženýrství a matematice a posílit účast žen ve výzkumných projektech; vyzývá Komisi, aby posoudila zacílení a úspěch informačních kampaní při zvyšování účasti žen ve výzkumných projektech;

15.  vybízí členské státy, aby podporovaly opatření a kroky zaměřené na rozvíjení vůdčího potenciálu žen a jejich zapojení do rozhodovacího procesu s využitím zvláštních nástrojů, jako je instruktáž, vytváření sítí a vzory kariérního postupu žen;

16.  žádá Komisi, aby v rámci průběžného hodnocení programu Horizont 2020 zaujala kvalitativní přístup a aby využila průběžnou hodnotící zprávu k vypracování zvláštních možností měření účasti a začlenění žen a mužů, které by byly využity při hodnocení programu Horizont 2020 ex post;

17.  vyzývá k zachování nezávislého způsobu financování u projektů týkajících se strukturálních změn souvisejících s pohlavím (např. GERI pro období 2014–2016), stejně jako u dalších témat souvisejících s rovností žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací;

18.  žádá, aby byla do návrhu rámcového programu č. 9 začleněna spolehlivá strategie pro rovnost žen a mužů a měřitelné cíle a aby návrh základního nařízení, jenž bude předložen pro nový rámcový program, obsahoval rozvinutější a hmatatelnější požadavky pro začlenění problematiky rovnosti žen a mužů; domnívá se, že je důležité i nadále podporovat rovnost žen a mužů jako průřezový cíl, stejně jako konkrétní oblast, která je způsobilá pro financování, a to v rámci jednotlivých částí pracovního programu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Beatriz Becerra Basterrechea, Viorica Dăncilă, Arne Gericke, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Eck, Rosa Estaràs Ferragut, Mariya Gabriel, Ildikó Gáll-Pelcz, Kostadinka Kuneva, Marc Tarabella, Monika Vana

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(2)

Zpráva o monitorování programu Horizont 2020 za rok 2015. K dispozici na adresehttp://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/h2020_monitoring_reports/second_h2020_annual_monitoring_report.pdf.

(3)

Tamtéž.

(4)

Horizont 2020 – rámcový program EU pro výzkum a inovace, studie EPRS, únor 2017.

(5)

Tamtéž.

(6)

Zpráva o monitorování programu Horizont 2020 za rok 2015, str. 53–217. K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/h2020_monitoring_reports/second_h2020_annual_monitoring_report.pdf

(7)

Srovnej „She Figures 2015“. https://ec.europa.eu/research/swafs/pdf/pub_gender_equality/she_figures_2015-final.pdf#view=fit&pagemode=none


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

2

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Soledad Cabezón Ruiz, Jude Kirton-Darling, Constanze Krehl, Barbara Kudrycka, Olle Ludvigsson, Florent Marcellesi, Marian-Jean Marinescu, Marisa Matias, Markus Pieper, Sofia Sakorafa, Anne Sander, Pavel Telička, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Fabio Massimo Castaldo, Nicola Danti, Gabriele Preuß


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

50

+

ALDE

Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Pavel Telicka, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Evžen Tošenovský, Anneleen Van Bossuyt

GUE

Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlícek, Marisa Matias, Sofia Sakorafa

PPE

Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Christian Ehler, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Barbara Kudrycka, Janusz Lewandowski, Marian-Jean Marinescu, Nadine Morano, Angelika Niebler, Markus Pieper, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera

S&D

José Blanco López, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Danti, Adam Gierek, Theresa Griffin, Jude Kirton-Darling, Peter Kouroumbashev, Constanze Krehl, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Dan Nica, Miroslav Poche, Gabriele Preuβ, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

2

-

ENF

Angelo Ciocca, Jean-Luc Schaffhauser

5

0

Verts/ALE

Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Florent Marcellesi, Michel Reimon, Claude Turmes

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí