ZPRÁVA o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy
13.6.2017 - (2016/2239(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Cristian Dan Preda
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy
Evropský parlament,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948,
– s ohledem na kapitolu VII Charty Organizace spojených národů (Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných),
– s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984,
– s ohledem na článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře a pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti ze dne 31. října 2000,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu (MTS) ze dne 17. července 1998, který vstoupil v platnost dne 1. července 2002,
– s ohledem na změny Římského statutu přijaté v rámci hodnotící konference, která se konala v červnu 2010 v Kampale v Ugandě,
– s ohledem na analytický rámec OSN pro kruté zločiny vypracovaný Úřadem zvláštních poradců OSN pro předcházení genocidě a odpovědnost za ochranu,
– s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 15. března 2015 o lidskoprávní situaci v Iráku s ohledem na činy páchané tzv. Islámským státem v Iráku a Levantě a spřízněnými skupinami,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. A/71/L.48 z prosince 2016, kterou se zřizuje mezinárodní, nestranný a nezávislý mechanismus pro pomoc při vyšetřování a stíhání osob odpovědných za nejzávažnější trestné činy podle mezinárodního práva spáchané v Syrské arabské republice od března 2011 (IIIM),
– s ohledem na zvláštní vyšetřování událostí v Aleppu, které provádí nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku, jehož výsledky byly zveřejněny dne 1. března 2017,
– s ohledem na společný postoj Rady 2001/443/SZBP ze dne 11. června 2001 o Mezinárodním trestním soudu[1],
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/494/SVV ze dne 13. června 2002 o vytvoření evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny[2],
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů[3],
– s ohledem na společný postoj Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 o Mezinárodním trestním soudu[4],
– s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na dohodu mezi MTS a Evropskou unií o spolupráci a pomoci[5],
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/ SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu[6],
– s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost o prosazování zásady doplňkovosti (SWD(2013)0026),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2014 o komplexním přístupu EU,
– s ohledem na strategii sítě EU pro vyšetřování a stíhání genocidy zaměřenou na boj proti beztrestnosti zločinu genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v rámci Evropské unie a jejích členských států přijatou dne 30. října 2014,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2015 o podpoře EU přechodnému soudnictví,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 23. května 2016 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje Dá'iš,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie ze dne 9. prosince 2016 při příležitosti Mezinárodního dne památky a uctění obětí zločinu genocidy a předcházení tomuto zločinu,
– s ohledem na akční plán Evropské unie pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže[7],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zločinu agrese[8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o masovém vysídlování dětí v Nigérii v důsledku útoků sekty Boko Haram[9] a na usnesení ze dne 17. července 2014 o Nigérii – nedávné útoky sekty Boko Haram[10],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc[11],
– s ohledem na svá usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o situaci v Sýrii[12], ze dne 27. října 2016 o situaci v severním Iráku / Mosulu[13], ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá‘iš)[14] a ze dne 11. června 2015 o Sýrii: situace v Palmýře a případ Mazena Darviše[15],
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0222/2017),
A. vzhledem k tomu, že zločin genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, rovněž označované jako „kruté zločiny“, jsou nejzávažnějšími zločiny proti lidstvu a důvodem k obavám pro celé mezinárodní společenství; vzhledem k tomu, že tyto zločiny lidstvem hluboce otřásly;
B. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství má povinnost zabránit krutým zločinům; vzhledem k tomu, že pokud k takovým zločinům dojde, nesmí zůstat nepotrestány a je třeba zajistit jejich účinné, spravedlivé a rychlé stíhání na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni v souladu se zásadou komplementarity;
C. vzhledem k tomu, že odpovědnost, spravedlnost, právní stát a boj proti beztrestnosti jsou základními prvky budování míru a úsilí o urovnání konfliktů, usmíření a obnovu;
D. vzhledem k tomu, že skutečné usmíření může být založeno pouze na pravdě a spravedlnosti;
E. vzhledem k tomu, že oběti těchto zločinů mají právo na nápravu a odškodnění, a vzhledem k tomu, že uprchlíci, kteří se stali obětí krutých zločinů, by měli získat plnou podporu mezinárodního společenství; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je důležité zaujmout genderové hledisko zohledněním zvláštních potřeb žen a dívek v uprchlických táborech, během repatriace a přesídlování a při obnově země po skončení konfliktu;
F. vzhledem k tomu, že MTS hraje klíčovou úlohu v boji proti beztrestnosti a při obnovení míru a zajišťování spravedlnosti pro oběti;
G. vzhledem k tomu, že MTS je díky systému odškodňování obětí zločinů, na něž se vztahují jeho pravomoci, soudní institucí, která nemá na mezinárodní úrovni obdobu;
H. vzhledem k tomu, že pro zajištění plné efektivity MTS má zásadní význam všeobecné přistoupení k Římskému statutu; vzhledem k tomu, že Římský statut MTS ratifikovalo celkem 124 zemí, včetně všech členských států EU;
I. vzhledem k tomu, že změny Římského statutu přijaté v Kampale, pokud jde o zločin agrese považovaný za nejzávažnější a nejnebezpečnější formu nelegálního použití síly, ratifikovalo 34 zemí, čímž bylo dosaženo počtu 30 přijetí potřebných pro jejich aktivaci a pro aktivaci soudní pravomoci ve věcech agrese na smluvním základě, kterou může po 1. lednu 2017 přijmout shromáždění smluvních stran;
J. vzhledem k tomu, že se Rusko v listopadu 2016 rozhodlo stáhnout svůj podpis Římského statutu; vzhledem k tomu, že stažení svého podpisu ohlásily v říjnu 2016 rovněž Jihoafrická republika, Gambie a Burundi; vzhledem k tomu, že dne 31. ledna 2017 přijala Africká unie (AU) nezávazné usnesení zahrnující strategii pro odstoupení od MTS a vyzývající členské státy Africké unie, aby zvážily provádění těchto doporučení; vzhledem k tomu, že Jihoafrická republika a Gambie oznámily v únoru a v březnu 2017 své rozhodnutí zrušit své odstoupení od Římského statutu;
K. vzhledem k tomu, že prvořadý význam má spolupráce mezi státy, které jsou smluvními stranami Římského statutu, a s regionálními organizacemi, a to zejména v situacích, kdy je soudní pravomoc MTS zpochybňována;
L. vzhledem k tomu, že MTS v současné době provádí deset vyšetřování v devíti zemích – v Gruzii, Mali, Pobřeží slonoviny, Libyi, Keni, Dárfúru (Súdánu), Ugandě, Demokratické republice Kongo a (dvě vyšetřování) ve Středoafrické republice;
M. vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou doplňkovosti zakotvenou v Římském statutu jedná MTS pouze v případech, kdy nejsou vnitrostátní soudy schopny nebo ochotny skutečně vyšetřovat a stíhat kruté zločiny, a za spravedlivé soudní řízení s údajnými pachateli nejzávažnějších zločinů s mezinárodním dosahem jsou nadále primárně odpovědné státy, jež jsou jeho smluvními stranami;
N. vzhledem k tomu, že ve společném postoji Rady 2001/443/SZBP ze dne 11. června 2001 ve věci MTS členské státy prohlásily, že zločiny spadající do příslušnosti MTS se týkají všech členských států a ty jsou odhodlány spolupracovat na předcházení těmto zločinům a skoncování s beztrestností jejich pachatelů;
O. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou loajálními spojenci MTS již od jeho vzniku a trvale poskytují politickou, diplomatickou, finanční a logistickou podporu, včetně prosazování univerzálnosti a obrany integrity systému Římského statutu;
P. vzhledem k tomu, že se EU a její členské státy zavázaly Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, že budou důrazně podporovat vytvoření účinného mechanismu k posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že Parlament požádal místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby Parlament informovala o cílech a strategii, které byly pro splnění tohoto závazku navrženy;
Q. vzhledem k tomu, že řada krutých zločinů byla spáchána na území států bývalé Jugoslávie ve válkách mezi roky 1991 a 1995;
R. vzhledem k tomu, že soudní řízení za kruté zločiny spáchané ve válkách mezi roky 1991 a 1995 na území států bývalé Jugoslávie postupují velmi pomalu;
S. vzhledem k tomu, že Sýrie přistoupila v roce 1955 k úmluvě o genocidě a v roce 2004 k úmluvě proti mučení;
T. vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 27. října 2016 připomněl, že porušování lidských práv ze strany ISIS/Dá´iš zahrnuje genocidu;
U. vzhledem k tomu, že v několika zprávách OSN, včetně zpráv nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republikou, zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro předcházení genocidě, zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro odpovědnost za ochranu, zvláštního zpravodaje pro otázky menšin a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, stejně jako ve zdrojích nevládních organizací se uvádí, že činy páchané všemi stranami mohou být považovány za kruté zločiny a že válečné zločiny páchaly během bojů o Aleppo v prosinci 2016 všechny strany;
V. vzhledem k tomu, že podle MTS existují rozumné důvody domnívat se, že v Nigérii byly sektou Boko Haram spáchány zločiny proti lidskosti podle článku 7 Římského statutu, včetně vražd a pronásledování;
W. vzhledem k tomu, že na základě stovek poprav v Burundi od dubna 2015 dospěla nezávislá komise pro vyšetřování v Burundi ve své zprávě k závěru, že v Burundi by měly být různé osoby stíhány za údajné zločiny proti lidskosti;
X. vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti, mezinárodní právníci a nevládní organizace varovali, že události, k nimž došlo v Burundi na konci roku 2016, by mohly naplňovat skutkovou podstatu genocidy;
Y. vzhledem k tomu, že mezinárodní pravidla týkající se válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jsou závazná i pro nestátní subjekty či osoby jednající v rámci nestátních organizací nebo jejich jménem; vzhledem k tomu, že tuto skutečnost je dnes třeba ještě více vyzdvihovat, jelikož nestátní subjekty se stále častěji účastní válečných situací, v nichž tyto závažné trestné činy podporují a dopouštějí se jich;
Z. vzhledem k tomu, že za určitých podmínek mohou být státy rovněž odpovědné za porušování povinností vyplývajících z mezinárodních smluv a úmluv, nad nimiž má pravomoc Mezinárodní soudní dvůr, včetně Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948;
AA. vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr může stanovit odpovědnost státu;
AB. vzhledem k tomu, že všechny strany konfliktu používají znásilňování a sexuální násilí za účelem zastrašování a ponižování nepřítele jako jednu z válečných taktik; vzhledem k tomu, že během konfliktu se navíc rovněž výrazně zvyšuje míra násilí na základě pohlaví a sexuálního zneužívání;
AC. vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách během konfliktu a po jeho skončení lze vnímat jako pokračování diskriminace, se kterou se ženy potýkají v dobách, kdy žádný konflikt neprobíhá; vzhledem k tomu, že konflikty posilují již existující vzorce diskriminace na základě pohlaví i historicky nerovné mocenské vztahy mezi pohlavími a vystavují ženy a dívky zvýšenému riziku sexuálního, fyzického a psychologického násilí;
1. připomíná závazek EU jednat na mezinárodní scéně ve jménu zásad, které jí daly vzniknout, jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv, a ve prospěch zásad Charty OSN a mezinárodního práva; v této souvislosti potvrzuje, že EU by měla přikládat zásadní význam řešení závažných porušení lidských práv, která dosahují úrovně zločinů proti lidskosti a genocidy, a vážných porušení mezinárodního humanitárního práva dosahujících úrovně válečných zločinů, a volání osob, které se jich dopustily, k odpovědnosti;
2. vyzývá EU a její členské státy, aby uplatnily veškerou svou politickou váhu k předcházení jakýmkoli činům, jež mohou být považovány za kruté zločiny, aby účinně a koordinovaně reagovaly, jsou-li takové zločiny spáchány, aby mobilizovaly všechny potřebné zdroje a postavily před soud osoby, které jsou za tyto zločiny odpovědné, a aby poskytly pomoc obětem a podpořily stabilizaci a usmíření;
Nutnost zaměřit se na předcházení krutým zločinům
3. naléhavě vyzývá smluvní strany Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, čtyř Ženevských úmluv z roku 1949, Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a dalších relevantních mezinárodních smluv, včetně členských států EU, aby přijaly veškerá nezbytná opatření pro to, aby zabránily páchání krutých zločinů na svém území, v rámci jejich jurisdikce nebo jejich občany, k čemuž se zavázaly; vyzývá všechny státy, které výše uvedené úmluvy dosud neratifikovaly, aby tak učinily;
4. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby mezinárodní společenství věnovalo více úsilí sledování a řešení veškerých konfliktů nebo potenciálních konfliktů, jež by mohly vést k jednání považovanému za kruté zločiny;
5. vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nástroje, které mohou minimalizovat prodlení mezi varováním a reakcí, s cílem zabránit vzniku, opětovnému vyvolání a eskalaci násilného konfliktu, jako je systém včasného varování EU;
6. vyzývá EU, aby se více zasadila o vypracování uceleného a účinného postupu rozpoznávání a včasného řešení krizových nebo konfliktních situací, které mohou vést k páchání krutých zločinů; poukazuje zejména na význam a nutnost účinné výměny informací a koordinace preventivních opatření mezi institucemi EU, včetně delegací EU, misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a členských států, spolu s jejich diplomatickými zastoupeními; vítá v této souvislosti novou iniciativu Komise v podobě bílé knihy, která má vést k účinnější vnější činnosti EU; poukazuje na význam civilních misí a operací v rámci SBOP po ukončení konfliktu na podporu usmíření ve třetích zemích, zejména pokud v nich došlo ke zločinům proti lidskosti;
7. domnívá se, že EU by měla do svého komplexního přístupu k vnějším konfliktům a krizím začlenit nástroje potřebné k předvídání a prevenci všech krutých zločinů v rané fázi; v této souvislosti upozorňuje na analytický rámec OSN pro kruté zločiny vypracovaný Úřadem zvláštních poradců OSN pro předcházení genocidě a odpovědnost za ochranu; domnívá se, že EU a její členské státy by ve všech případech, kdy hrozí páchání zločinů, měly jednat důrazně a měly by využít veškerých mírových nástrojů, které mají k dispozici, jako jsou dvoustranné vztahy, mnohostranná fóra a veřejná diplomacie;
8. naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby: v oblasti mezinárodních lidských práv, humanitárního práva a trestního práva pokračovala ve spolupráci s personálem delegací EU a velvyslanectví členských států, jakož i s personálem civilních a vojenských misí, a rozvíjela jejich odbornou přípravu, včetně schopnosti odhalit případné situace, kdy dochází k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti, genocidě a hrubému porušování mezinárodního humanitárního práva, mimo jiné díky pravidelným výměnám informací s místní občanskou společností; zajistila, aby zvláštní zástupci EU prosazovali zásadu „odpovědnost za ochranu“ (R2P) kdykoli je to nutné, a rozšířila mandát zvláštního zástupce EU pro lidská práva tak, aby zahrnoval otázky R2P; dále podporovala kontaktní místo EU pro R2P v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) v kontextu stávajících struktur a zdrojů, které bude pověřeno zejména zvyšováním povědomí o důsledcích R2P a zajišťováním včasného toku informací mezi všemi zúčastněnými subjekty o dané situaci a zároveň podporou vytvoření vnitrostátních kontaktních míst pro R2P v členských státech; dále profesionalizovala a posilovala preventivní diplomacii a zprostředkování;
9. zdůrazňuje, že je nutné, aby země a regiony, ve kterých hrozí konflikty, měly kvalifikované a důvěryhodné bezpečnostní síly; vyzývá EU a členské státy, aby usilovaly o vznik programů pro budování kapacit pro bezpečnostní sektor, ale také platforem, které by u místních bezpečnostních a vojenských sil podporovaly kulturu dodržování lidských práv a ústavy, bezúhonnosti a veřejné služby;
10. zdůrazňuje, že řešení hlavních příčin násilí a konfliktu, pomoc při vytváření mírových a demokratických podmínek, zajištění dodržování lidských práv, včetně ochrany žen, mladých lidí a nezletilých osob, menšin a LBGTI osob, společně s podporou mezináboženského a interkulturního dialogu, mají zásadní význam pro předcházení genocidě a zločinům proti lidskosti;
11. žádá, aby byly na mezinárodní, regionální a národní úrovni vytvořeny vzdělávací a kulturní programy přispívající k pochopení příčin a důsledků krutých zločinů pro lidstvo a zvyšující povědomí o nutnosti a významu budování míru, prosazování lidských práv a vzájemné náboženské tolerance a stíhání a vyšetřování těchto zločinů; v této souvislosti vítá, že byl poprvé vyhlášen Den EU proti beztrestnosti pachatelů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, který bude připomínán každoročně;
Podpora vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů
12. znovu opakuje, že plně podporuje MTS, Římský statut, úřad žalobce, pravomoci žalobce proprio motu a pokrok při zahajování nových vyšetřování, které jsou klíčovými nástroji v boji proti beztrestnosti pachatelů krutých zločinů;
13. oceňuje, že dne 6. července 2016 se v Bruselu sešli zástupci EU a MTS, aby připravili 2. zasedání EU a MTS u kulatého stolu, které umožní příslušným pracovníkům MTS a evropských institucí určit oblasti společného zájmu, vyměňovat si informace o příslušných činnostech a zajistit lepší spolupráci mezi EU a MTS;
14. znovu potvrzuje, že zachování nezávislosti MTS má zásadní význam nejen pro zajištění jeho plné účinnosti, ale také pro podporu univerzálnosti Římského statutu;
15. upozorňuje na to, že výkon spravedlnosti nemůže spočívat v hledání rovnováhy mezi spravedlností a jakýmkoli politickým hlediskem, neboť taková rovnováha nezvyšuje úsilí o usmíření, ale naopak ho oslabuje;
16. znovu poukazuje na mimořádný význam všeobecného přistoupení k Římskému statutu MTS; vyzývá státy, které tak dosud neučinily, aby Římský statut, Dohodu o výsadách a imunitách MTS a změny Římského statutu přijaté v Kampale ratifikovaly, a podpořily tak odpovědnost a usmíření jako klíčové prvky pro předcházení krutým zločinům v budoucnu; rovněž zdůrazňuje zásadní význam integrity Římského statutu;
17. s nesmírným politováním konstatuje nedávno oznámená odstoupení od Římského statutu, která představují problém zejména z hlediska přístupu obětí ke spravedlnosti a která je třeba rozhodně odsoudit; vítá skutečnost, že Gambie i Jihoafrická republika svá oznámení o odstoupení vzaly zpět; důrazně vyzývá zbývající dotčené země, aby své rozhodnutí přehodnotily; dále vyzývá EU, aby učinila vše nezbytné pro to, aby nedošlo k dalším odstoupením, a aby na tom spolupracovala také s Africkou unií; vítá skutečnost, že shromáždění smluvních stran MTS souhlasilo se zvážením navrhovaných změn Římského statutu ve snaze řešit obavy, které na svém zvláštním summitu vznesla Africká unie;
18. vyzývá čtyři signatářské státy, jež informovaly generálního tajemníka OSN, že již nemají v úmyslu stát se smluvními stranami Římského statutu, aby své rozhodnutí přehodnotily; kromě toho konstatuje, že smluvními stranami Římského statutu nejsou tři ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN;
19. dále žádá všechny smluvní státy MTS, aby ještě více prosazovaly přistoupení všech států k MTS a k Dohodě o výsadách a imunitách MTS; domnívá se, že Komise a ESVČ by měly společně s členskými státy nadále vybízet třetí země k ratifikaci a provádění Římského statutu a Dohody o výsadách a imunitách MTS a že by měly také vyhodnocovat, čeho EU v tomto směru dosahuje;
20. zdůrazňuje, že pro účinné fungování soudu je důležité zajistit dostatečné finanční příspěvky, ať už v podobě příspěvků od smluvních států, nebo prostřednictvím mechanismů financování EU, jako jsou evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a Evropský rozvojový fond (ERF), přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost financování subjektů občanské společnosti, které se zabývají prosazováním systému mezinárodního trestního soudnictví a otázkami souvisejícími s MTS;
21. vítá neocenitelnou pomoc, kterou soudu poskytují organizace občanské společnosti; je znepokojen zprávami o hrozbách a zastrašování namířených proti některým organizacím občanské společnosti, které spolupracují se soudem; vyzývá k podniknutí veškerých kroků nezbytných k zajištění bezpečného prostředí, které organizacím občanské společnosti umožní fungování a spolupráci se soudem, a k řešení hrozeb a zastrašování, jejichž jsou terčem;
22. bere na vědomí pokrok dosažený při provádění akčního plánu ze dne 12. července 2011 v návaznosti na rozhodnutí Rady o MTS ze dne 21. března 2011; žádá, aby se vyhodnotilo provádění akčního plánu a určily se případné oblasti, v nichž by bylo možné účinnost opatření EU zlepšit, a to včetně případů, ve kterých jde o prosazování integrity a nezávislosti soudu;
23. vyzývá všechny státy, které ratifikovaly Římský statut, aby plně spolupracovaly s MTS v jeho úsilí o vyšetřování a soudní stíhání osob odpovědných za závažné mezinárodní trestné činy, aby respektovaly autoritu MTS a řádně prováděly jeho rozhodnutí;
24. důrazně vybízí EU a její členské státy, aby využily všech politických a diplomatických nástrojů, jež mají k dispozici, a podpořily účinnou spolupráci s MTS, zejména pokud jde o programy na ochranu svědků a vykonání dosud neprovedených zatýkacích rozkazů, a to se zvláštním ohledem na 13 podezřelých, kteří jsou na svobodě jako uprchlíci; vyzývá Komisi, ESVČ a Radu, aby se vedle politických prohlášení dohodly na přijetí konkrétních opatření, kterými budou reagovat na nespolupráci s MTS;
25. vyzývá EU a její členské státy, aby využily všech prostředků vůči třetím zemím, přičemž by měly zvážit i sankce – zejména vůči zemím, jichž se týkají situace, které vyšetřuje MTS, a zemím, které jsou předmětem předběžného zkoumání MTS –, aby posílily jejich politickou vůli plně spolupracovat a podpořily jejich schopnost zahájit vnitrostátní stíhání krutých zločinů; dále vyzývá EU a členské státy, aby těmto zemím nabídly plnou podporu a pomoc při plnění požadavků MTS; vyzývá členské státy, aby jednaly v plném souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008;
26. domnívá se, že obětem krutých zločinů by se měl poskytnout přístup k účinným a vymahatelným opravným prostředkům a k odškodnění; upozorňuje na zvláštní úlohu obětí a svědků při řízeních před MTS a na potřebu konkrétních opatření zaměřených na zajištění jejich bezpečnosti a účinné účasti v souladu s Římským statutem; vyzývá EU a členské státy, aby do středu všech opatření v boji proti beztrestnosti stavěly práva obětí a aby se dobrovolně účastnily na svěřeneckém fondu MTS určeném pro oběti;
27. vyzývá ESVČ, aby zajistila, aby se odpovědnost za kruté zločiny a podpora věnovaná MTS začlenily mezi priority zahraniční politiky EU, a to rovněž pomocí procesu rozšíření a prostřednictvím systematického zohledňování boje proti beztrestnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že v podporování MTS a v boji proti beztrestnosti zastávají důležitou úlohu poslanci a rovněž meziparlamentní spolupráce;
28. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby koordinace a spolupráce s MTS byla součástí mandátů příslušných regionálních zvláštních zástupců EU; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro mezinárodní humanitární právo a mezinárodní spravedlnost, jehož úkolem bude podporovat a reprezentovat závazek EU k boji proti beztrestnosti a k MTS a usilovat o jeho promítnutí do všech oblastí zahraniční politiky EU;
29. zdůrazňuje zásadní úlohu Evropského parlamentu při monitorování činnosti EU v této záležitosti; vítá vložení oddílu o boji proti beztrestnosti a o MTS do výroční zprávy Parlamentu o stavu lidských práv a demokracie ve světě a dále navrhuje, aby Parlament aktivněji podporoval a prosazoval MTS a boj proti beztrestnosti ve všech politikách a orgánech EU, zejména v práci výborů odpovědných za vnější politiky Unie a delegací pro vztahy se třetími zeměmi;
30. zdůrazňuje, že ze zásady doplňkovosti MTS vyplývá, že primární odpovědnost za vyšetřování a stíhání krutých zločinů nesou smluvní státy MTS; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ne všechny členské státy EU mají právní předpisy, jež by upravovaly tyto zločiny v rámci vnitrostátního práva, podle kterého by jejich soudy mohly uplatňovat soudní pravomoc; vyzývá EU a její členské státy, aby plně využívaly dostupné nástroje k prosazování zásady doplňkovosti;
31. vybízí členské státy, aby změnily článek 83 Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že přidají „kruté zločiny“ na seznam trestných činů v pravomoci EU;
32. důrazně vyzývá EU, aby připravila a poskytla zdroje pro vypracování akčního plánu v oblasti boje proti beztrestnosti v rámci EU, který se bude vztahovat na zločiny spadající pod mezinárodní právo a který bude obsahovat jasné ukazatele, podle kterých budou orgány EU a členské státy moci posílit vnitrostátní vyšetřování a stíhání za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny;
33. připomíná, že státy, včetně členských států EU, mohou jednotlivě žalovat jiné státy u Mezinárodního soudního dvora pro porušení povinností na státní úrovni vyplývající z mezinárodních smluv a úmluv, včetně Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948;
34. připomíná, že důrazně odsuzuje krutosti spáchané Asadovým režimem v Sýrii, které lze považovat za závažné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, a vyjadřuje politování nad stavem beztrestnosti pro pachatele těchto trestných činů v Sýrii;
35. s politováním konstatuje rozsáhlé nedodržování mezinárodního humanitárního práva a znepokojivým tempem narůstající počet civilních obětí a útoků na civilní infrastrukturu v ozbrojených konfliktech ve světě; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby svolalo mezinárodní konferenci za účelem přípravy nového mezinárodního mechanismu pro sledování a sběr údajů a rovněž pro zveřejňování zpráv o porušování práv během ozbrojených konfliktů; opakuje svůj požadavek, aby místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie každoročně předkládala veřejný seznam údajných pachatelů útoků na školy a nemocnice, aby EU mohla stanovit vhodné kroky k zastavení takových útoků;
36. vyzývá členské státy, aby ratifikovaly hlavní nástroje mezinárodního humanitárního práva (MHP) i další relevantní nástroje; uznává význam obecných pokynů EU pro podporu dodržování MHP a opakuje svou výzvu směřovanou k místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie a k ESVČ, aby provádění těchto pokynů urychlily, zejména s ohledem na válečné zločiny na Blízkém východě; vyzývá EU, aby podporovala iniciativy zaměřené na šíření znalostí o MHP a osvědčených postupech při jeho uplatňování, a vyzývá EU, aby účinně využila veškeré dvoustranné nástroje, které má k dispozici, a prosadila dodržování MHP u všech svých partnerů, mimo jiné prostřednictvím politického dialogu;
37. zdůrazňuje, že členské státy by měly odmítnout poskytnutí zbraní, vybavení nebo finanční či politické podpory vládám či nestátním subjektům, které porušují mezinárodní humanitární právo, např. pácháním znásilnění či jiných forem sexuálního násilí na ženách a dětech;
38. dále žádá EU a její členské státy, aby v souladu se svým závazkem v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 podporovaly reformní procesy a úsilí jednotlivých zemí v oblasti budování kapacit za účelem posílení nezávislosti soudnictví, účinnějšího prosazování práva, zlepšení vězeňství a programů na odškodnění obětí ve třetích zemích, jež jsou přímo dotčeny údajným pácháním takových zločinů; v této souvislosti vítá rámec EU pro podporu přechodného soudnictví 2015 a se zájmem očekává jeho účinné provádění;
Boj proti beztrestnosti nestátních subjektů
39. konstatuje, že mezinárodní trestní právo a zejména mandát a judikatura mezinárodních trestních tribunálů jasně vymezují odpovědnost jednotlivců, kteří jsou členy nestátních skupin, za mezinárodní zločiny; zdůrazňuje, že odpovědnost se nevztahuje pouze na tyto jednotlivce, ale rovněž na nepřímé spolupachatele mezinárodních zločinů; vybízí všechny členské státy, aby státní subjekty, nestátní subjekty a jednotlivce odpovědné za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu soudně stíhaly;
40. zdůrazňuje, že příslušné mezinárodní orgány rozsáhle informovaly o páchání násilných trestných činů na ženách a dívkách ze strany ISIS/Dá´iš nebo jiných nestátních subjektů, a konstatuje, že mezinárodní právní komunita má potíže se zařazením těchto zločinů do mezinárodního trestního rámce;
41. znovu v této souvislosti ostře odsuzuje ohavné zločiny a porušování lidských práv, jichž se dopouštějí nestátní subjekty jako Boko Haram v Nigérii a ISIS/Dá´iš v Sýrii a Iráku; vyjadřuje své zděšení nad širokou škálou páchaných zločinů, do kterých spadá zabíjení, mučení, znásilňování, zotročování a sexuální zotročování, nábor dětských vojáků, nucené náboženské konverze a systematické vyvražďování náboženských menšin včetně křesťanů, jezídů a dalších; připomíná, že sexuální násilí může být podle MTS kvalifikováno jako válečný zločin a zločin proti lidskosti; je přesvědčen, že stíhání pachatelů by mělo být pro mezinárodní společenství prioritou;
42. vybízí EU a její členské státy, aby bojovaly proti beztrestnosti a aktivně podporovaly mezinárodní úsilí o soudní stíhání členů nestátních skupin, jako jsou Boko Haram a ISIS/Dá´iš, a jakýchkoli dalších aktérů, kteří páchají zločiny proti lidskosti; žádá, aby byl vypracován jasný přístup ke stíhání bojovníků ISIS/Dá´iš a jejich spoluviníků, mimo jiné s využitím odborných znalostí a zkušeností sítě EU pro vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů;
43. zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly podpořit stíhání členů nestátních skupin, jako je ISIS/Dá´iš, úsilím o dosažení shody v rámci Rady bezpečnosti OSN a přiznat soudní příslušnost Mezinárodnímu trestnímu soudu, neboť Sýrie a Irák nejsou smluvními stranami Římského statutu; upozorňuje na to, že EU by měla na mezinárodní úrovni a za použití veškerých prostředků posoudit a podpořit možnosti vyšetřování a stíhání všech zločinů spáchaných jakoukoli stranou syrského konfliktu, včetně ISIS/Dá´iš, přičemž jednou z těchto možností je zřízení mezinárodního trestního tribunálu pro Irák a Sýrii;
44. vyjadřuje politování nad tím, že Rusko a Čína, ačkoli jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, vetovaly postoupení situace v Sýrii žalobci Mezinárodního trestního soudu podle kapitoly VII Charty OSN i přijetí opatření k potrestání Sýrie za použití chemických zbraní; vyzývá EU, aby podpořila rychlé přijetí opatření pro reformu fungování Rady bezpečnosti OSN, zejména pokud jde o využívání práva veta, a rovněž francouzskou iniciativu, která navrhuje, aby se tohoto práva nevyužívalo v případech očividné genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;
45. podporuje případnou výzvu k uplatňování zásad stanovených v kapitole VII Charty OSN v zájmu dosažení souladu se zásadou R2P, a to vždy pod záštitou mezinárodního společenství a se souhlasem Rady bezpečnosti OSN;
46. vítá mezinárodní vyšetřovací komisi pro Sýrii vytvořenou Radou pro lidská práva a mezinárodní, nestranný a nezávislý mechanismus vytvořený Valným shromážděním OSN, které mají napomáhat při vyšetřování závažných zločinů spáchaných v Sýrii; zdůrazňuje, že podobný mechanismus je zapotřebí zřídit v Iráku, a vyzývá všechny členské státy EU, všechny strany konfliktu v Sýrii, občanskou společnost a celý systém OSN, aby s mezinárodním, nestranným a nezávislým mechanismem plně spolupracovaly a poskytovaly mu veškeré informace a dokumentace, které mají případně k dispozici, a napomáhaly mu tak v plnění jeho mandátu; vyjadřuje poděkování členským státům EU, které finančně přispěly k mezinárodnímu, nestrannému a nezávislému mechanismu, a vyzývá ty, které tak neučinily, aby rovněž přispěly;
47. vyzývá EU, aby dostatečně financovala organizace, které pracují na vyšetřování z otevřených zdrojů a na digitálním shromažďování důkazů o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, aby byla zajištěna odpovědnost a pachatelé byli postaveni před soud;
48. vítá úsilí EU podporovat činnost Komise pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost a dalších nevládních organizací, které kruté zločiny dokumentují; vyzývá EU, aby poskytovala přímou podporu irácké a syrské občanské společnosti při sběru, uchovávání a ochraně důkazů o zločinech spáchaných v Iráku a v Sýrii různými stranami těchto konfliktů, včetně ISIS/Dá´iš; vyzývá ke shromažďování a uchovávání důkazů, digitálních i jiných, o válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a genocidě, jichž se dopouštějí všechny strany konfliktu, neboť tyto důkazy jsou v boji proti beztrestnosti klíčové a představují hlavní prioritu; vyjadřuje svou podporu britské, belgické a irácké iniciativě na úrovni OSN („koalice pro soudní stíhání Dá´iš“), která se zaměřuje na shromažďování důkazů o zločinech, jež v Sýrii a Iráku páchá ISIS/Dá´iš, aby usnadnila mezinárodní stíhání, a vyzývá členské státy EU, aby se k této koalici připojily nebo ji podporovaly; dále podporuje činnost iniciativy v oblasti kulturního dědictví a její činnost v Sýrii a Iráku zaměřené na zjišťování údajů souvisejících s ničením archeologického a kulturního dědictví;
49. vybízí EU a její členské státy, aby zavedly veškerá nutná opatření k účinnému přerušení toku prostředků proudících k ISIS/Dá´iš, a to od zbraní, vozidel, peněžních příjmů až po řadu dalších druhů aktiv;
50. naléhavě vyzývá EU, aby uvalila sankce na země a orgány, které přímo či nepřímo usnadňují tok prostředků k ISIS/Dá´iš, a přispívají tak k rozvoji teroristické trestné činnosti;
51. zdůrazňuje, že členské státy EU by měly vyšetřovat všechna obvinění a stíhat své státní příslušníky a osoby spadající do jejich pravomoci, kteří spáchali kruté zločiny v Iráku a Sýrii nebo se je pokusili spáchat nebo se na nich podíleli jako spoluviníci, a v souladu s Římským statutem by je měly předat MTS; připomíná však, že stíhání členů ISIS/Dá´iš v členských státech může být pouze doplňkovým opatřením k mezinárodnímu výkonu spravedlnosti;
52. zdůrazňuje význam dohody o spolupráci a pomoci mezi EU a MTS; vyzývá členské státy, aby v boji proti beztrestnosti uplatňovaly zásadu univerzální soudní pravomoci, a zdůrazňuje její význam pro účinnost a dobré fungování mezinárodního systému trestního soudnictví; dále vyzývá členské státy, aby v rámci svých vnitrostátních jurisdikcí stíhaly válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, a to včetně zločinů, ke kterým došlo ve třetích zemích nebo které spáchali státní příslušníci třetích zemí;
53. naléhavě vyzývá všechny země mezinárodního společenství, včetně členských států EU, aby aktivně pracovaly na předcházení radikalizaci a boji proti ní a aby zkvalitnily své právní a jurisdikční systémy ve snaze zabránit svým státním příslušníkům a rezidentům připojit se k ISIS/Dá´iš;
Genderový rozměr při řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů
54. zdůrazňuje naléhavou potřebu vymýtit sexuální násilí a násilí na základě pohlaví odstraněním rozsáhlého a systematického používání těchto postupů jako válečné zbraně namířené proti ženám a dívkám; naléhavě vyzývá všechny země, aby vytvořily vnitrostátní akční programy, které budou v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325, a strategie pro boj proti násilí páchanému na ženách, a vyzývá k obecnému odhodlání zajišťovat provádění této rezoluce; vyzývá k celosvětovému závazku zajistit bezpečnost žen a dívek po vypuknutí každé naléhavé situace či krize nebo po skončení konfliktu a využít k tomu veškerých dostupných prostředků, např. zajistit přístup k plnému rozsahu služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně legálního a bezpečného potratu pro oběti znásilnění v kontextu války; upozorňuje dále na to, že ženy trpí fyzickými, psychologickými a socioekonomickými následky násilí často i po skončení konfliktu;
55. domnívá se, že ženy by měly sehrávat větší roli v předcházení konfliktům, při prosazování lidských práv a demokratické reformě, a zdůrazňuje význam systematické účasti žen jako zásadně důležitého prvku jakéhokoli mírového procesu a obnovy po skončení konfliktu; vybízí EU a její členské státy, aby podporovaly začlenění žen do mírových procesů a procesů národního usmíření;
56. vyzývá Komisi, členské státy a příslušné mezinárodní orgány, aby přijaly vhodná opatření, mimo jiné opatření k prosazování vojenské kázně, k dodržování zásady velitelské odpovědnosti a ke školení vojáků, pracovníků mírových misí a humanitárních pracovníků ohledně zákazu veškerých forem sexuálního násilí;
°
° °
57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN a vládám členských zemí OSN.
- [1] Úř. věst. 155, 12.6.2001, s. 19.
- [2] Úř. věst. 167, 26.6.2002, s. 1.
- [3] Úř. věst. 118, 14.5.2003, s. 12.
- [4] Úř. věst. 150, 18.6.2003, s. 67.
- [5] Úř. věst. 115, 28.4.2006, s. 49.
- [6] Úř. věst. 76, 22.3.2011, s. 56.
- [7] Úř. věst. C 153E, 31.5.2013, s. 115.
- [8] Přijaté texty, P8_TA(2014)0013.
- [9] Přijaté texty, P8_TA(2015)0344.
- [10] Přijaté texty, P8_TA(2014)0008.
- [11] Přijaté texty, P8_TA(2015)0459.
- [12] Přijaté texty, P8_TA(2016)0449.
- [13] Přijaté texty, P8_TA(2016)0422.
- [14] Přijaté texty, P8_TA(2016)0051.
- [15] Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 61.
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (15.3.2017)
pro Výbor pro zahraniční věci
k řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy
(2016/2239(INI))
Navrhovatelka: Liliana Rodrigues
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh zprávy Bod odůvodnění I a (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
Ia. vzhledem k tomu, že všechny strany v konfliktech používají znásilňování a sexuální násilí jako válečnou taktiku k zastrašení a ponížení nepřítele a že během konfliktů také dramaticky narůstá genderové násilí a sexuální zneužívání; |
Pozměňovací návrh 2 Návrh zprávy Bod odůvodnění I b (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
Ib. vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách během konfliktu a po jeho skončení lze vnímat jako pokračování diskriminace, se kterou se ženy potýkají v době, kdy žádný konflikt neprobíhá; vzhledem k tomu, že konflikty posilují již existující vzorce diskriminace na základě pohlaví i historicky nerovné mocenské vztahy mezi pohlavími a vystavují ženy a dívky zvýšenému riziku sexuálního, fyzického a psychologického násilí; |
Pozměňovací návrh 3 Návrh zprávy Nadpis 3 | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
O genderovém rozměru řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů |
Pozměňovací návrh 4 Návrh zprávy Bod 17 a (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17a. důrazně odsuzuje pokračující využívání znásilnění a dalších forem sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví jako válečné zbraně proti ženám a dívkám; naléhavě vyzývá všechny země, aby vypracovaly národní akční programy pro adaptaci v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a také strategie pro boj proti násilí na ženách; požaduje dosažení komplexního kompromisu, aby bylo zajištěno uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325; |
Pozměňovací návrh 5 Návrh zprávy Bod 17 b (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17b. zdůrazňuje, že ukončení konfliktu neznamená automaticky konec násilí, se kterým se ženy a dívky potýkají, a že ženy často dál trpí fyzickými, psychologickými a socioekonomickými následky násilí; |
Pozměňovací návrh 6 Návrh zprávy Bod 17 c (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17c. vyzývá k celosvětovému závazku k zajištění bezpečnosti žen a dívek po vypuknutí každé krize či naléhavé situace, a to prostřednictvím zvyšování povědomí, zlepšování přístupu žen a dívek ke spravedlnosti v době, kdy konflikt probíhá, i po jeho skončení, posílení odpovědnosti a odsouzení pachatelů takového násilí a zajištění přístupu k celé řadě služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně legálního a bezpečného potratu pro oběti znásilnění v kontextu války; |
Pozměňovací návrh 7 Návrh zprávy Bod 17 d (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17d. domnívá se, že ženy by měly sehrávat větší roli v předcházení konfliktům, prosazování lidských práv a demokratické reformě, a zdůrazňuje význam systematické účasti žen jako zásadně důležitého prvku mírového procesu a obnovy země po skončení konfliktu; požaduje větší zastoupení žen na všech úrovních rozhodování a ve všech mechanismech pro předcházení konfliktům, jejich řízení a řešení a také začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do mírových operací tam, kde je to možné; |
Pozměňovací návrh 8 Návrh zprávy Bod 17 e (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17e. požaduje jmenování zvláštního zástupce pro sexuální násilí při konfliktech, týmu odborníků a poradců pro ochranu žen, kteří by spolupracovali s vládami a mírovými misemi při řešení sexuálního násilí, a také vytvoření nových mechanismů pro monitorování a podávání zpráv o sexuálním násilí v souvislosti s konflikty; |
Pozměňovací návrh 9 Návrh zprávy Bod 17 f (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17f. požaduje, aby Komise, členské státy a příslušné mezinárodní orgány přijaly vhodná opatření, jako např. prosazování vojenských disciplinárních opatření a dodržování zásady velitelské odpovědnosti a školení jednotek a pracovníků mírových misí a humanitárních pracovníků ohledně zákazu veškerých forem sexuálního násilí; |
Pozměňovací návrh 10 Návrh zprávy Bod 17 g (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17g. žádá všechny zainteresované subjekty, aby zaujaly genderové hledisko, např. zohlednily zvláštní potřeby žen a dívek v uprchlických táborech, během repatriace, přesídlení a obnovy země po skončení konfliktu, aby vytvářely konkrétní strategie v oblasti fyzického bezpečí a lepších socioekonomických podmínek, přístupu ke vzdělávání a výdělečné činnosti a přístupu k základním službám, zejména v oblasti zdravotnictví; |
Pozměňovací návrh 11 Návrh zprávy Bod 17 h (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17h. zdůrazňuje, že musí být věnována zvláštní pozornost soudnímu vymáhání ekonomických, sociálních a vzdělávacích práv v situacích, kdy dochází k transformaci, zejména v případě žen vzhledem k jejich zvýšené zranitelnosti během konfliktů a po jejich skončení; naléhavě vyzývá k provedení reforem právního státu, aby byla zajištěna komplexní a trvalá transformace po skončení konfliktu a prostředí, v němž mohou ženy plně využívat svá základní práva; |
Pozměňovací návrh 12 Návrh zprávy Bod 17 i (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
17i. zdůrazňuje, že členské státy by měly odmítnout poskytnutí zbraní, vybavení nebo finanční či politické podpory vládám či nestátním subjektům, které porušují mezinárodní humanitární právo, např. pácháním znásilnění či jiných forem sexuálního násilí na ženách a dětech; |
Pozměňovací návrh 13 Návrh zprávy Bod 18 a (nový) | |
Návrh zprávy |
Pozměňovací návrh |
|
18a. zdůrazňuje, že o páchání násilných trestných činů Islámským státem nebo jinými nestátními aktéry na ženách a dívkách rozsáhle informovaly příslušné mezinárodní orgány; konstatuje, že mezinárodní právnická komunita má potíže s tím, jak tyto trestné činy zasadit do rámce mezinárodních trestných činů; |
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
30.5.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
50 2 6 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Louis Aliot, Nikos Androulakis, Petras Auštrevičius, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Boris Zala |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Laima Liucija Andrikienė, Neena Gill, Ana Gomes, Marek Jurek, Antonio López-Istúriz White, David Martin, Norica Nicolai, Soraya Post, Marietje Schaake, Igor Šoltes, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Željana Zovko |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
50 |
+ |
|
ALDE |
Petras Auštrevičius, Iveta Grigule, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Norica Nicolai, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Ivo Vajgl |
|
ECR |
Anna Elżbieta Fotyga, Marek Jurek, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock |
|
EFDD |
Fabio Massimo Castaldo |
|
PPE |
Michèle Alliot-Marie, Laima Liucija Andrikienė, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Željana Zovko |
|
S&D |
Nikos Androulakis, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Ana Gomes, Andrejs Mamikins, David Martin, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Soraya Post, Boris Zala |
|
VERTS/ALE |
Klaus Buchner, Tamás Meszerics, Igor Šoltes, Jordi Solé, Bodil Valero |
|
2 |
- |
|
NI |
Georgios Epitideios, Janusz Korwin-Mikke |
|
6 |
0 |
|
EFDD |
James Carver |
|
ENF |
Mario Borghezio |
|
GUE/NGL |
Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se