ZPRÁVA o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: doplnění článku 349 Smlouvy o fungování EU
14.6.2017 - (2016/2250(INI))
Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Younous Omarjee
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
Nejvzdálenějším regionům byl jako plně integrovaným do Evropské unie udělen článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie zvláštní status, na jehož základě má Unie právní způsobilost přizpůsobovat těmto regionům své politiky, programy i své právo. Stejný smysl uznal tomuto článku také Soudní dvůr Evropské unie svým rozsudkem ze dne 5. prosince 2015, kterým potvrdil plnou legalitu přístupu k nejvzdálenějším regionům.
Touto zprávou chtěl Evropský parlament zhodnotit provádění článku 349, analyzovat, jak by bylo možné evropské politiky a právní předpisy nejvzdálenějším regionům ještě lépe přizpůsobit, a rovněž chtěl nastínit cestu k lepší integraci a k většímu zohledňování nejvzdálenějších regionů ze strany Evropské unie.
Obecné úvahy
To, že dnes Evropská unie nejvzdálenější regiony zohledňuje, neznamená, že je zohledňuje docela. Pohledy na tyto regiony se výrazně liší v závislosti na různých generálních ředitelstvích Evropské komise a stále nejsou soudržné. Je zřejmé, že Evropská komise musí svůj přístup k nejvzdálenějším regionům harmonizovat a doplnit o průřezový charakter. Tato harmonizace a tento průřezový charakter jsou podle zpravodaje a Evropského parlamentu o to vhodnější, neboť na nich závisejí jak šance na úspěch, tak optimalizace investic v nejvzdálenějších regionech.
Pokud jde o Evropský parlament, rozsudek Soudního dvora poskytuje Evropské unii a všem jejím institucím i členským státům pravomoci a právní základ k tomu, aby mohly zahájit novou evropskou kapitolu a nový evropský cíl spočívající v usnadnění rozvoje nejvzdálenějších regionů.
Nedávná analýza programu POSEI (program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter) vypracovaná pro oblast zemědělství na zadání Evropské komise tento výklad doplňuje a sama zdůrazňuje, že je správné, aby se k přizpůsobení evropských programů nejvzdálenějším regionům a jejich schopnosti konečně dosáhnout cílů stanovených společnou zemědělskou politikou využilo jiné cesty.
Zpráva tedy v důsledku vyzývá Komisi, Radu, dotčené členské státy a nejvzdálenější regiony, aby společně usilovaly o lepší integraci nejvzdálenějších regionů do Unie tím, že budou v plné míře zohledňovat jejich zvláštní rysy a jim vlastní potřeby. Aby se rovněž snažily nalézt ve všech oblastech konkrétní řešení a nezbytné úpravy, a zaručit tak nejvzdálenějším regionům přístup ke všem evropským horizontálním programům přesně podle ustanovení článku 349. Nic víc, nic míň.
Tematické okruhy a návrhy zprávy
Evropský parlament předkládá několik okruhů a prioritních projektů zaměřených na konkrétní opatření, která lze rychle provést.
Počínaje zemědělskou politikou zpráva doporučuje, aby se při současném zachování přístupu k nejvzdálenějším regionům, jenž vychází z programu POSEI, hledala další řešení, která by jim pomohla ještě víc: 1) nezbytná diverzifikace zemědělských činností, 2) větší zohledňování zvláštních rysů tzv. tradičních zemědělských odvětví, a to zejména ze strany společné organizace trhu, 3) podpora označování původu a kvality, 4) zohledňování tropického podnebí, zejména v otázkách ekologického zemědělství. Evropský parlament vyzývá rovněž k soudržnosti politik, aby veškeré úsilí, které zemědělská odvětví nejvzdálenějších regionů vynakládají na modernizaci a posílení konkurenceschopnosti, nebylo opětovně zpochybňováno dohodami o volném obchodu, které Unie uzavírá s třetími zeměmi.
Pokud jde o obchodní a vnější politiku Unie, zpráva konstatuje, že zemědělská odvětví nejvzdálenějších regionů oslabila řada dohod o volném obchodu. V této souvislosti Evropský parlament vyzývá Unii, aby napříště brala před jednáními v potaz zvláštní rysy a citlivou produkci nejvzdálenějších regionů, a žádá Komisi, aby rovněž plnila svůj závazek a vypracovávala posouzení dopadu.
V otázce rybolovu, modrého růstu a námořního rozměru EU zpráva připomíná zásadní přínos nejvzdálenějších regionů. Výlučné ekonomické zóny nejvzdálenějších regionů totiž zabírají plochu téměř 2 500 000 km2, což odpovídá celkové ploše pevninských výlučných ekonomických zón v Evropské unii. Je na čase, aby si Unie uvědomila svůj námořní rozměr, přestala se vnímat pouze jako kontinentální subjekt a troufla si na roli námořní mocnosti, kterou je, totiž největší námořní mocnosti na světě. Z tohoto důvodu Parlament považuje za nezbytné zasadit se o udržitelný rozvoj místního a tradičního rybolovu provedením opatření, která doporučuje zpráva s usnesením Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech. Domnívá se, že zároveň je nutné zajít ještě dál a vypracovat pro Unii skutečný program věnovaný modrému růstu, správě moří a oceánů a jejich udržitelnému využívání.
Co se týče politiky soudržnosti, Evropský parlament uznává její zásadní přínos pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj nejvzdálenějších regionů a vyzývá k jejímu upevnění v rámci příštího víceletého finančního rámce, přičemž připomíná, že článek 349 Smlouvy o fungování EU přiznává nejvzdálenějším regionům zvláštní přístup ke strukturálním fondům, a proto by se na tyto regiony mělo nahlížet jako na „nejméně rozvinuté“. Evropský parlament si je vědom klíčové a nezastupitelné úlohy členských států, které vyzývá, aby v plné míře dodržovaly předběžné podmínky, zejména pokud jde o investice do oblastí týkajících se jejich pravomocí, a umožňovaly tak co nejlepší fungování evropských fondů a politik v nejvzdálenějších regionech.
V otázkách daňové politiky, hospodářské soutěže, státních podpor a společného trhu zpráva připomíná, že čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji nejvzdálenějších regionů s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci, a že s ohledem na odlehlost a omezenost jejich trhů nemůže posílení výjimek z právních předpisů o hospodářské soutěži, které jim byly uděleny na základě článků 349 a 42 SFEU, ovlivnit obchod mezi členskými státy ani narušit stabilitu vnitřního trhu.
V souvislosti s přístupem a účinným zapojením nejvzdálenějších regionů do horizontálních programů, které se vztahují zejména na výzkum, životní prostředí, vzdělávání, kulturu, dopravu, energetiku a telekomunikace, se Parlament domnívá, že jsou zapotřebí ještě rozsáhlá zlepšení. Zpráva požaduje, aby se vymezily zvláštní podmínky pro přístup nejvzdálenějších regionů, aby se tak usnadnilo jejich zapojení, a vyzývá Komisi, aby se při tom opřela o článek 349. Dále zpráva vyzývá k účinné integraci nejvzdálenějších regionů do transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací, neboť tuto integraci lze v současnosti pozorovat pouze ve velmi malé míře. Pokud jde o životní prostředí, Parlament zastává názor, že již nadešel čas, aby se upevnily prováděné přípravné programy, aby se francouzské nejvzdálenější regiony skutečně integrovaly do evropských programů na ochranu přírody a aby se konkrétně zhodnotily možnosti vztáhnout program Natura 2000 i na francouzské nejvzdálenější regiony. Zpravodaj rovněž poznamenává a zdůrazňuje, že všechny nejvzdálenější regiony jsou sopečná území a že v tomto smyslu vytvářejí společně s ostatními sopečnými územími v Evropě jistý evropský potenciál.
Hybná síla nového hospodářství nejvzdálenějších regionů musí být zelená jako jejich mimořádná biologická rozmanitost a modrá jako jejich oceány.
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: doplnění článku 349 Smlouvy o fungování EU
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 52 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“), který v prvním odstavci uvádí, že Smlouvy se vztahují na členské státy, a v druhém odstavci uvádí, že územní působnost Smluv je vymezena v článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“),
– s ohledem na čl. 355 bod 1 Smlouvy o fungování EU, pozměněný rozhodnutím Evropské rady ze dne 29. října 2010, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii (2010/718/EU), a rozhodnutím ze dne 11. července 2012, kterým se mění status ostrova Mayotte vůči Evropské unii (2012/419/EU), který uvádí, že ustanovení Smluv se vztahují na nejvzdálenější regiony v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU,
– s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování EU, který nejvzdálenějším regionům přiznává zvláštní postavení, předpokládá přijetí konkrétních opatření zaměřených „zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění Smluv v těchto regionech, včetně společných politik“, a stanoví, že tato opatření se týkají zejména a nejen „celní a obchodní politiky, daňové politiky, svobodných pásem, zemědělské politiky a politiky rybolovu, podmínek pro zásobování surovinami a základním spotřebním zbožím, státních podpor a podmínek přístupu ke strukturálním fondům a horizontálním programům Unie“,
– s ohledem na čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji nejvzdálenějších regionů, mohou být slučitelné s vnitřním trhem,
– s ohledem na hlavu XVIII Smlouvy o fungování EU, která stanoví cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti a vymezuje strukturální finanční nástroje k jejímu dosažení,
– s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování EU, který uvádí, že Unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům a v souladu se zásadou svěření pravomocí,
– s ohledem na všechna sdělení Evropské komise týkající se nejvzdálenějších regionů,
– s ohledem na všechna svá usnesení o nejvzdálenějších regionech, zejména pak na zprávu Nuna Teixeiry ze dne 29. března 2012 o úloze politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech EU v souvislosti se strategií Evropa 2020 a na zprávu Younouse Omarjeeho ze dne 26. února 2014 o optimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy EU[1],
– s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. prosince 2015[2],
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2016 o provádění režimu zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (POSEI) (COM/2016/0797),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o modernizaci státní podpory v EU (COM(2012)0209),
– s ohledem na memorandum podepsané nejvzdálenějšími regiony v Cayenne (5. března 1999), které je doplněno společným memorandem Španělska, Francie a Portugalska a nejvzdálenějších regionů podepsaným v květnu 2010, jež stanoví, že EU by měla podporovat udržitelný rozvoj nejvzdálenějších regionů tím, že bude vycházet z četných přírodních a kulturních statků nejvzdálenějších regionů a současně podporovat zásady rovných příležitostí, partnerství, proporcionality a soudržnosti politik EU,
– s ohledem na závěrečné prohlášení XXI. Konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie a na společné memorandum nejvzdálenějších regionů podepsané při příležitosti čtvrtého fóra nejvzdálenějších regionů Unie konaného ve dnech 30. a 31. března 2017 v Bruselu,
– s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem[3],
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0226/2017),
A. vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování EU přiznává nejvzdálenějším regionům zvláštní hospodářskou a sociální situaci, kterou dále prohlubují faktory (odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí, hospodářská závislost na malém množství produktů…), jejichž neměnnost a spolupůsobení vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj;
B. vzhledem k tomu, že Soudní dvůr zasedající ve velkém senátu vydal dne 15. prosince 2015 rozsudek obsahující podrobný výklad článku 349 Smlouvy o fungování EU;
C. vzhledem k tomu, že Soudní dvůr v tomto rozsudku zejména potvrzuje, že akty, jejichž cílem je zavést zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony, mohou být přijaty za použití článku 349 coby právního základu, že tento právní základ umožňuje výjimku z použití primárního práva i práva sekundárního a že seznam oblastí, na něž se vztahuje znění článku 349, není vyčerpávající, neboť „autoři Smlouvy o FEU nezamýšleli stanovit taxativní výčet druhů opatření, která mohou být přijímána na základě tohoto článku“;
D. vzhledem k tomu, že co se týče uplatňování evropských smluv na nejvzdálenější regiony, článek 52 Smlouvy o EU a články 349 a 355 Smlouvy o fungování EU jsou propojené a podle čl. 355 bodu 1 Smlouvy o fungování EU se ustanovení Smluv vztahují na nejvzdálenější regiony v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU, přičemž tento odkaz na „Smlouvy“ zahrnuje sekundární právní předpisy;
E. vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování EU je třeba číst zároveň s dalšími články Smlouvy, zejména s článkem 7, který stanoví, že „Unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům“;
F. vzhledem k tomu, že zásady rovnosti a zákazu diskriminace odůvodňují odlišné zacházení v případě odlišných situací, aby byla in fine možná rovnost při uplatňování evropského práva;
G. vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování EU si klade za cíl zajistit rozvoj nejvzdálenějších regionů a jejich začlenění jak do evropského prostoru, tak do jejich vlastního zeměpisného prostoru, a umožnit jim těžit z evropských politik a případně zvláštních opatření přizpůsobených jejich realitě a potřebám;
H. vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony zaujímají výsadní postavení v geostrategické oblasti a v oblasti výzkumu spojeného se změnou klimatu a biologickou rozmanitostí;
I. vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropské komise představuje modrá ekonomika EU přibližně 5,4 milionu pracovních míst a hrubou přidanou hodnotu ve výši přibližně 500 miliard EUR ročně;
1. připomíná, že článek 7 Smlouvy o EU svěřuje Komisi úlohu strážkyně Smluv; zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou plně začleněny do Evropské unie a přizpůsobeny jejímu právnímu řádu, a to se svou specifickou situací uznanou Smlouvami, a zejména článkem 349 Smlouvy o fungování EU, který zakládá jistou zásadu a právo na úpravu, jež je řešeno na úrovni různých politik Unie;
2. zdůrazňuje, že ačkoli nejvzdálenější regiony čelí významné nevýhodě z důvodu zeměpisné vzdálenosti od Unie, mají také užitek z několika významných aktiv, jako je potenciál činností souvisejících s rostoucím cestovním ruchem, potenciál modrého růstu, využívání významných obnovitelných zdrojů energie, rozvoje oběhového hospodářství a zhodnocení jejich bohatého přírodního dědictví a obrovské biologické rozmanitosti;
3. domnívá se, že článek 349 Smlouvy o fungování EU se použil jen omezeně a mohl by být vykládán více inovativním a pozitivním způsobem, zejména pokud jde o vytváření ad hoc programů a nových specifických politik vycházejících z předností nejvzdálenějších regionů, ve snaze poskytnout těmto regionům prostředky k využití programů, především v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, modrý růst, výzkum a vývoj, udržitelný cestovní ruch, ochrana biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu; připomíná v této souvislosti úlohu, kterou Unie zastává při umožňování nejvzdálenějším regionům, aby překonaly své problémy a mohly vycházet ze svých předností, ale současně zdůrazňuje, že je nezbytné, aby na sebe příslušné členské státy vzaly více odpovědnosti, pokud jde o využívání evropských nástrojů, které je mohou podpořit při zajišťování udržitelného rozvoje nejvzdálenějších regionů;
Současný stav uplatňování článku 349 Smlouvy o fungování EU
4. vyjadřuje obavy ohledně toho, že ustanovení Smluv týkající se nejvzdálenějších regionů dosud nebyla provedena v největším možném rozsahu, což omezuje schopnost těchto regionů plně využít své příslušnosti k Unii a zvýšit svou konkurenceschopnost ve své příslušné geografické oblasti;
5. domnívá se, že širší provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU by zlepšilo integraci nejvzdálenějších regionů do Unie a rovněž jejich rozvoj a jejich potenciál s ohledem na jejich zvláštní rysy a strukturální omezení, ale i jejich přednosti;
6. připomíná, že normotvůrci si při vypracování znění čl. 299 odst. 2, nynějšího článku 349 Smlouvy o fungování EU, kladli za cíl stanovit globální strategii, která by se opírala o zvláštní opatření v rámci různých politik a nástrojů;
7. připomíná, že program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) je programem, který plně zohledňuje zvláštnosti nejvzdálenějších regionů díky tomu, že má vlastní pravidla, která vycházejí jak z článku 349 Smlouvy o fungování EU, tak z čl. 42 odst. 1 a čl. 43 odst. 2, a uznává dvojí princip příslušnosti nejvzdálenějších regionů k Unii a úplného přizpůsobení společné evropské politiky realitám těchto území, a rovněž připomíná, že účastnit se takového programu je naprosto zásadní a že by se mělo zvážit vypracování nových programů POSEI zaměřených na další oblasti Unie;
8. domnívá se, že úspěch programu POSEI dokazuje, že zvláštní ustanovení týkající se nejvzdálenějších regionů by se měla spíše zachovat, než aby se začlenila do evropských horizontálních programů;
9. konstatuje, že Komise přijala několik sdělení o nejvzdálenějších regionech; vyjadřuje politování nad tím, že tyto různé evropské strategie věnované nejvzdálenějším regionům se dosud provedly a uplatnily pouze částečně;
10. vyzývá nyní Komisi, aby navrhla akční plán, případně doplněný legislativními iniciativami, které umožní provést soudržnou a účinnou strategii v souvislosti s nejvzdálenějšími regiony, jež by v plném rozsahu využívala možnosti poskytované článkem 349 Smlouvy o fungování EU, zejména v oblasti vytváření specifických programů a politik, a to především pokud jde o dlouhodobé inovace a investice, upravených podle potřeb udržitelného rozvoje těchto regionů; trvá na tom, že je nezbytné úzce spolupracovat s regionálními orgány nejvzdálenějších regionů a zúčastněnými stranami; vyzývá tudíž orgány a instituce Unie, aby společně s místními orgány nejvzdálenějších regionů započaly novou kapitolu vzájemných vztahů mezi EU a nejvzdálenějšími regiony;
11. vítá práci Komise na obnovené strategii pro nejvzdálenější regiony, která bude přijata nejpozději na konci roku 2017; vyzývá Komisi, aby v této strategii zpřehlednila přístup k nejvzdálenějším regionům a aby do ní zahrnula také strategické rámce zaměřené na potřeby investic a doplněné o konkrétní, dosažitelné a zhodnotitelné cíle; vybízí Francii, Španělsko a Portugalsko, aby poskytovaly větší podporu svým nejvzdálenějším regionům;
12. připomíná, že článek 349 Smlouvy o fungování EU umožňuje nejvzdálenějším regionům získat provozní podporu, která není časově omezená a nesnižuje se, a to na základě pružnějších postupů, aby mohly pokrýt vyšší náklady, kterým musí čelit; dále připomíná, že tyto výjimky se týkají jak finančních nástrojů Unie, tak státní podpory;
13. trvá na tom, že je nutné zajistit, aby byly nástroje, ustanovení a výjimky zaručující stabilitu příznivou pro strukturální rozvoj nejvzdálenějších regionů trvanlivé s ohledem na provedená posouzení;
14. vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobný přehled přístupu k nejvzdálenějším regionům a prozkoumala hospodářskou a sociální situaci každého z nich ve snaze zaručit lepší dosažení cílů evropské politiky regionálního rozvoje, zejména pokud jde o to, aby tyto regiony dohnaly své zpoždění a dosáhly udržitelného rozvoje, a mohly se tak přiblížit průměrným úrovním rozvoje v Evropě;
15. vyzývá Komisi, aby posílila koordinaci mezi svými jednotlivými generálními ředitelstvími ohledně témat, která se týkají nejvzdálenějších regionů, aby tak bylo možné zajistit vhodné zacházení s problematikou nejvzdálenějších regionů v evropských politikách a strategiích; zdůrazňuje v tomto ohledu rozhodující úlohu, kterou hraje při zajišťování správného uplatňování článku 349 Smlouvy o fungování EU Generální sekretariát, neboť přizpůsobování politik Evropské unie zvláštnostem nejvzdálenějších regionů vyžaduje, aby se rozhodnutí přijímala na nejvyšší politické úrovni;
Zemědělská politika
16. oceňuje nedávnou zprávu Komise[4], která dochází k závěru, že celková výkonnost programů POSEI (2006–2014) se jeví jako kladná, že tento program se zdá být zásadním pro zachování produkce nejvzdálenějších regionů a je v souladu s novými cíli společné zemědělské politiky (SZP), přičemž doporučuje, aby byla zachována stávající pravidla s tím, že je však třeba mít na paměti, že poté, co vstoupí v platnost dohody o volném obchodu, jež by vážně ovlivnily produkci nejvzdálenějších regionů nebo u nichž hrozí riziko, že by ji mohly vážně ovlivnit, mohou být nutné rozpočtové úpravy;
17. domnívá se, že program POSEI dosáhl od svého vzniku skutečného úspěchu;
18. podporuje závěr této zprávy, která vyzývá k posílení původní konfigurace programu POSEI tím, že se zaměří na konkrétní podporu osobní a nákladní dopravy, aby se tak předešlo riziku zanechání zemědělské produkce a následných negativních dopadů na zaměstnanost, životní prostředí a územní rozměr nejvzdálenějších regionů;
19. domnívá se, že je nezbytné zajistit lepší podporu diverzifikaci výroby v nejvzdálenějších regionech a zavést opatření zaměřená na vyřešení krizí trhu, kterým čelí některá odvětví, zejména odvětví rajských jablek a dobytka, a na usnadnění rozvoje malovýroby, například malovýroby související s mléčnými výrobky;
20. připomíná, že následné reformy společné organizace zemědělských trhů nezohlednily zvláštnosti nejvzdálenějších regionů dostatečně, a vyzývá k tomu, aby byly v budoucnu zohledněny lépe;
21. konstatuje, že zánik kvót a zaručených cen, který podnítila reforma společné organizace trhů s cukrem v roce 2005, poškozuje výrobce třtinového cukru v nejvzdálenějších regionech; trvá na tom, že v zájmu udržitelné konkurenceschopnosti tohoto odvětví je nezbytné zabezpečit soubor zvláštních opatření zavedených v rámci článku 349 Smlouvy o fungování EU; žádá, aby se zřídil podpůrný mechanismus na podporu pěstitelů třtiny pro případ poklesu světových kurzů cukru;
22. vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu zásadní význam, který má produkce mléka na Azorách, aby i nadále podporovala výrobce a naplánovala dodatečná opatření pro případ krize trhu;
23. připomíná, že zásadní úlohu v socioekonomické struktuře některých nejvzdálenějších regionů hraje produkce banánů; požaduje tedy, aby byla podpora pro výrobce zachována a případně zvýšena;
24. vyzývá Komisi, aby do svých nástrojů pro řízení a odhalování krizí trhu v různých zemědělských odvětvích, jako je odvětví banánů, cukru, rumu, rybolovu nebo mléka s observatoří pro mléko, zavedla jasnou definici krize trhu v nejvzdálenějších regionech a přizpůsobila její ukazatele realitě těchto regionů;
25. naléhavě žádá Komisi, aby zvážila zvláštní finanční příděl pro nejvzdálenější regiony, pokud je zemědělskému odvětví přiznána výjimečná a mimořádná podpora z důvodu závažných krizí trhu;
26. vyjadřuje politování nad tím, že odlišnost režimu platného pro vydávání „ekologických“ osvědčení mezi třetími zeměmi a členskými státy Unie vede k narušení hospodářské soutěže na tomto trhu na úkor evropských výrobců působících v nejvzdálenějších regionech i evropských spotřebitelů, kteří jsou klamáni, pokud jde o skutečné podmínky výroby těchto výrobků; v rámci probíhajících jednání o budoucích evropských normách v oblasti výroby a označování ekologických výrobků tedy vyzývá k tomu, aby byl režim rovnocennosti, který je v současnosti v platnosti, nahrazen režimem souladu, což zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž mezi nejvzdálenějšími regiony a třetími zeměmi;
27. považuje za nezbytné přijmout na základě článku 349 Smlouvy o fungování EU právní rámec pro výrobky s ekologickým označením a právní rámec pro sanitární a fytosanitární oblast, které zohlední příznačné vlastnosti zemědělství nejvzdálenějších regionů v tropickém kontextu;
28. žádá Evropskou komisi, aby vybídla zemědělce z nejvzdálenějších regionů, aby prosazovali své vysoce kvalitní výrobky podporováním využívání loga nejvzdálenějších regionů a jiných forem osvědčení kvality;
29. zdůrazňuje, že diferenciace výroby a specializace může dále stimulovat a podporovat místní produkci, zpracování a prodej potravin, a tím snížit stávající rozdíly mezi nejvzdálenějšími regiony a ostatními regiony EU;
30. zdůrazňuje, ve jménu soudržnosti politik, že úsilí, které nejvzdálenější regiony vynakládají na modernizaci a posílení konkurenceschopnosti svých odvětví, nesmí být zpochybněno dohodami o volném obchodu, které Unie uzavírá s třetími zeměmi;
Obchodní politika Evropské unie
31. připomíná, že čl. 207 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví, že „sjednané dohody (s třetími zeměmi) jsou slučitelné s vnitřními politikami a vnitřními předpisy Unie“;
32. konstatuje, že nárůst obchodních dohod se třetími zeměmi, k nimž patří největší světoví producenti banánů a cukru, pozměňuje rozdělení trhu, vytváří tlak na ceny a ohrožuje konkurenceschopnost výrobců těchto potravin ze Společenství;
33. domnívá se proto, že obchodní politika Unie by neměla ohrožovat odvětví nejvzdálenějších regionů, neboť tato odvětví hrají hlavní úlohu na hospodářské, sociální a environmentální úrovni;
34. vybízí k tomu, aby obchodní jednání, která Unie vede, příště zohledňovala zvláštnosti a citlivou produkci nejvzdálenějších regionů, zejména banány, cukr, rum, rajská jablka nebo produkty rybolovu;
35. vyzývá Komisi a členské státy k pozornosti a obezřetnosti při obraně zájmů nejvzdálenějších regionů během jednání týkajících se brexitu;
36. podněcuje Komisi, aby v souladu se závazkem, který učinila ve svém sdělení ze dne 20. června 2012, doprovázela „návrhy obchodních dohod (například dohody o hospodářském partnerství)“ posouzením dopadu, což by mělo „v náležitých případech odrážet i problematiku nejvzdálenějších regionů“, a aby zaručila, aby tyto dohody zahrnovaly také dopady na nejvzdálenější regiony, pokud jde o životní prostředí a sociální, hospodářské a územní hledisko; požaduje, aby tato posouzení dopadu měřila rovněž souhrnný dopad obchodních dohod na nejvzdálenější regiony;
37. vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebylo provedeno žádné posouzení dopadů dohod o volném obchodu v zemědělských odvětvích nejvzdálenějších regionů; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že nejvzdálenější regiony nebyly zohledněny ve zprávě Evropské komise týkající se souhrnného dopadu obchodních dohod ze dne 15. prosince 2016, což je v rozporu s právními předpisy stanovenými programem POSEI;
38. žádá, aby byly v obchodních politikách Unie zohledněny konkurenční nevýhody nejvzdálenějších regionů; žádá případné zachování celních a necelních překážek, jež jsou nezbytné pro ochranu citlivé produkce v nejvzdálenějších regionech a pro účinné uplatňování ochranných doložek a mechanismů stabilizace pro případ vyčlenění produkce nejvzdálenějších regionů nebo vážné hrozby jejího vyčlenění;
39. zdůrazňuje limity zásady rovnocennosti, zejména pokud jde o produkty ekologického zemědělství, která umožňuje, aby se do Unie dovážely produkty pocházející ze třetích zemí, jež nedodržují všechny evropské požadavky; požaduje, aby se okamžitě začala uplatňovat zásada souladu a aby se posílila opatření dohledu;
40. vybízí k podpoře úlohy nejvzdálenějších regionů ve vnější politice Unie se sousedními zeměmi, aby se tak posílila vnější politika v oblasti boje proti chudobě, v oblasti udržitelnosti životního prostředí, posílení demokracie, kulturních výměn a rovnosti žen a mužů;
Námořní a rybářská politika a udržitelný modrý růst
41. připomíná, že článek 349 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Komise může pro nejvzdálenější regiony navrhovat zvláštní opatření, která se týkají rovněž politiky rybolovu;
42. žádá Komisi, aby s ohledem na to, co se děje v zemědělství v rámci programu POSEI, zvážila ustanovení podpůrného systému pro rybolov nejvzdálenějších regionů, na základě článku 349 Smlouvy o fungování EU;
43. podněcuje Evropskou komisi a Evropskou radu, aby uplatnily soubor doporučení vymezených v usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech;
44. vyzývá Unii, aby se ve spojení s nejvzdálenějšími regiony budovala jako světová námořní mocnost;
45. zdůrazňuje, že jak bohatství, které představují oceány, tak současný a budoucí technologický pokrok mohou přinést dosud neznámé příležitosti růstu pro nejvzdálenější regiony; domnívá se, že udržitelný modrý růst představuje příležitost zmírnit strukturální nerovnosti, které existují mezi nejvzdálenějšími regiony a kontinentální Evropou, a může přispět k tomu, aby se z nejvzdálenějších regionů stalo epicentrum evropské politiky budoucnosti;
46. připomíná, že vzhledem ke svému umístění zaujímají nejvzdálenější regiony důležité postavení z hlediska námořní správy, řízení pobřežních vod, boje proti nezákonnému rybolovu a zlepšení bezpečnosti dopravy;
47. vybízí Unii a dotčené členské státy, aby více investovaly do oblasti moře a oceánů, zejména ve vztahu k nejvzdálenějším regionům, a zajistily tak účinný a udržitelný hospodářský rozvoj jejich výlučných ekonomických zón;
48. oceňuje studii, kterou zahájila Komise a která se týká potenciálu udržitelného modrého růstu v nejvzdálenějších regionech, a vyzývá ke spuštění skutečně evropského programu určeného těmto regionům a usilujícího o řešení výzev v oblasti potravinového zabezpečení, mořského a námořního výzkumu a biohospodářství; zdůrazňuje nicméně, že některé činnosti, jako je těžba ropy a plynu nacházejících se pod mořským dnem a průzkum podmořských nerostných ložisek, mohou mít vážný dopad na citlivý mořský prostor a nepříznivě ovlivnit mořské druhy a zranitelné ekosystémy;
49. připomíná význam, který mají v nejvzdálenějších regionech chráněné mořské oblasti;
Politika soudržnosti
50. připomíná, že článek 349 Smlouvy o fungování EU přiznává nejvzdálenějším regionům zvláštní přístup ke strukturálním fondům, a proto by se na všechny tyto regiony mělo nahlížet jako na „nejméně rozvinuté“; s potěšením vítá opatření Komise ve prospěch nejvzdálenějších regionů uvedená v rámci řady čtyř sdělení o nejvzdálenějších regionech (2004, 2007, 2008 a 2012); zdůrazňuje význam, který má pro všechny nejvzdálenější regiony finanční podpora Unie, jež na období 2014–2020 dosahuje výše 13 miliard EUR;
51. opakuje, že politika soudržnosti musí zůstat jedním z hlavních nástrojů evropské činnosti po roce 2020, zejména s ohledem na nejvzdálenější regiony, v jejichž rámci jsou regionální rozdíly stále výrazné;
52. vyzývá členské státy, s ohledem na zásadu subsidiarity a na odpovědnost, která jim přísluší, aby v plné míře dodržely předběžné podmínky, zejména pokud jde o investice do oblastí týkajících se jejich pravomocí, a umožnily tak co nejlepší výkonnost evropských fondů a politik v nejvzdálenějších regionech;
53. domnívá se, že v příštím programovém období by se v případě nejvzdálenějších regionů mohlo stanovit více flexibility v rámci tematického zaměření, pokud jde o definici některých z jejich priorit, na které by mohly čerpat prostředky ze strukturálních fondů za předpokladu, že se usiluje o udržitelný rozvoj; požaduje, aby byly nejvzdálenějším regionům i nadále přidělovány rozpočtové prostředky, nahrazovány dodatečné náklady a zachovány veškeré řádně odůvodněné odchylky, které jim kompenzují strukturální nevýhody;
54. požaduje, aby se při určování finančního krytí v příštím víceletém finančním rámci přísně uplatňovala kritéria vymezená v obecném nařízení o fondech;
55. připomíná, že společným cílem zůstává dvojí integrace nejvzdálenějších regionů; vyzývá k rozpracování a spuštění souboru mechanismů pro přeshraniční spolupráci mezi nejvzdálenějšími regiony, zámořskými zeměmi a územími a třetími zeměmi v jejich zeměpisné oblasti, ke kterému by mělo přispět zejména zachování a zdokonalení součinnosti právních a finančních mechanismů nařízení o Evropském rozvojovém fondu a Evropském fondu pro regionální rozvoj;
56. zdůrazňuje, že je důležité upravit strategie evropské územní spolupráce tak, aby se zmírnily negativní dopady na regiony způsobené jejich okrajovou povahou, a podporovat spolupráci;
57. doporučuje věnovat větší pozornost uplatňování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) ve vztahu k nejvzdálenějším regionům, k regionům nejméně rozvinutým a nejvíce izolovaným;
58. připomíná, že vzhledem k míře nezaměstnanosti mladých lidí v nejvzdálenějších regionech je zapotřebí zesílit opatření Unie na podporu a vzdělávání mladých lidí v těchto regionech, zejména prostřednictvím iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;
59. připomíná, že nejdůležitějším fondem pro vzdělávání a zaměstnanost je Evropský sociální fond (ESF); vyzývá Komisi, aby z důvodu strukturální povahy a kritické míry nezaměstnanosti v nejvzdálenějších regionech a na základě článku 349 Smlouvy o fungování EU, který přiznává nejvzdálenějším regionům právo na zvláštní přístup ke strukturálním fondům, vytvořila dodatečný příděl v rámci ESF, a podpořila tak zaměstnatelnost, mobilitu a vzdělávání v nejvzdálenějších regionech;
60. zdůrazňuje, že je důležité zavést v nejvzdálenějších regionech výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci (RIS 3), neboť představují klíčový prvek pro provedení politiky soudržnosti;
61. připomíná význam místních rozvojových nástrojů, jako jsou komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice, což jsou přístupy zdola nahoru, jež umožňují řešit místní strukturální výzvy a zároveň prosazovat odpovědnost místních komunit; vyzývá proto Komisi a dotčené členské státy, aby prozkoumaly způsoby, jak posílit využívání komunitně vedeného místního rozvoje, který představuje flexibilní a inovativní řešení pro úpravu, kterou nejvzdálenější regiony dle jejich vyjádření potřebují;
62. zdůrazňuje, že jako rozhodující faktor při tvorbě politik nejvzdálenějších regionů, zejména v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání, je nezbytné vzít v úvahu demografické rozdíly mezi těmito regiony;
Politika hospodářské soutěže a státní podpory
63. připomíná, že článek 349 Smlouvy o fungování EU uvádí, že Komise může navrhovat zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony, která se týkají zejména celní a obchodní politiky, daňové politiky, svobodných pásem, podmínek pro zásobování surovinami a základním spotřebním zbožím a státních podpor;
64. dále připomíná, že čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji nejvzdálenějších regionů s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;
65. vyzývá Komisi, aby se v pokynech k vnitrostátní regionální podpoře a v režimu podle obecného nařízení o blokových výjimkách více opírala o čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU, a přispívala tak k hospodářskému a sociálnímu rozvoji nejvzdálenějších regionů a lépe tyto regiony zohledňovala;
66. zdůrazňuje, že s ohledem na odlehlost a omezenost jejich trhů nemůže posílení výjimek z právních předpisů o hospodářské soutěži, které jim byly uděleny na základě článků 349 a 42 Smlouvy o fungování EU, ovlivnit obchod mezi členskými státy ani narušit stabilitu vnitřního trhu;
67. vyjadřuje politování nad tím, že počáteční návrhy na zjednodušení vnitrostátní regionální podpory a režimu podle obecného nařízení o blokových výjimkách se od počátku nesnaží o úpravu pravidel pro nejvzdálenější regiony, kterou by se zajistil účinný hospodářský a sociální rozvoj v těchto regionech;
68. vyzývá Komisi, aby ještě více bojovala proti velkým monopolům, jež v nejvzdálenějších regionech přispívají k růstu životních nákladů pro místní obyvatelstvo, a to zejména v odvětví dovozu, které konkuruje rozvoji místního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací;
69. žádá Komisi, aby v odchylných daňových režimech pro nejvzdálenější regiony pokračovala i po roce 2020, a to na základě důkladného posouzení jejich situace, a aby zároveň dohlížela na pokrok na cestě ke spravedlivým a účinným daňovým režimům a na posilování boje proti daňovým podvodům v Unii a ve třetích zemích;
70. upozorňuje na takové obchodní praktiky, jako je vývoz přebytků za nízké ceny, které mohou narušit stabilitu ostrovních mikrotrhů místních ekonomik;
Výzkum, životní prostředí, vzdělávání, kultura, doprava, energetika a telekomunikace
71. připomíná, že článek 349 Smlouvy o fungování EU uvádí, že Komise může navrhovat zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony, která se týkají rovněž podmínek přístupu k horizontálním programům Unie;
72. domnívá se, že horizontální programy Unie by měly počítat se zvláštními podmínkami pro přístup nevzdálenějších regionů, aby se tak zajistilo jejich účinné zapojení a aby se mohly vyzdvihnout jejich přednosti, zejména v rámci programů Horizont 2020, LIFE, COSME, Kreativní Evropa atd.;
73. žádá Komisi, aby účinně začlenila nejvzdálenější regiony do transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací;
74. připomíná, že udržitelná energetická soběstačnost nejvzdálenějších regionů se musí stát prioritou; zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony mají užitek z četných výhod, pokud jde o rozvoj obnovitelné energie, energetické účinnosti a oběhového hospodářství;
75. poukazuje na to, že stimulace činností v oblasti výzkumu a inovací má významný potenciál pro stabilní a udržitelný rozvoj; vyzývá k optimalizování přístupu nejvzdálenějších regionů k ESI fondům a k programu Horizont 2020 tak, aby se lépe propojily tamní univerzity, výzkumná střediska a příslušné inovativní podniky a aby se tyto regiony staly atraktivními a dokázaly prosazovat lepší výměnu mezi občany a institucemi, nejen mezi jednotlivými nejvzdálenějšími regiony, ale také s evropským kontinentem, zámořskými zeměmi a územími a třetími zeměmi;
76. připomíná ústřední úlohu, kterou hrají v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje v nejvzdálenějších regionech malé a střední podniky (MSP); vyzývá tudíž Komisi, aby lépe zohlednila situaci nejvzdálenějších regionů v rámci programů COSME a rovněž v rámci programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI);
77. domnívá se, že by měly být více podporovány výměny a spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními třetími zeměmi v oblasti výzkumu a inovací, kultury a vzdělávání, aby se podpořila jejich regionální integrace;
78. vítá skutečnost, že nový program Erasmus+ podporuje mobilitu studentů a mladých podnikatelů z nejvzdálenějších regionů tím, že jim poskytuje maximální podporu; požaduje, aby stejná ustanovení byla zahrnuta do programu Kreativní Evropa; přeje si nicméně, aby se v rámci programu ERASMUS lépe zohlednily společné charakteristiky nejvzdálenějších regionů, přičemž by se podpořily zejména výměny uvnitř těchto regionů; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory 37. bodu odůvodnění nařízení ERASMUS+, který stanoví, že „při uplatňování programu by se mělo přihlédnout k omezením, která vyplývají z odlehlosti nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území“, výše náhrad mobility v rámci programu ERASMUS je často nedostatečná v porovnání se skutečnými náklady, jež při cestě do metropole vznikají studentům, kteří pocházejí z nejvzdálenějších regionů a tento program využívají;
79. vyzývá Komisi, aby rozšířila nový mechanismus mobility zaměřený na mladé lidi a nazvaný „Move2Learn, Learn2Move“ na evropské občany bydlící v nejvzdálenějších regionech a aby přizpůsobila výši cestovní náhrady, která je jim poskytována, skutečným nákladům, jež jim vznikají při cestě mezi nejvzdálenějším regionem a kontinentální Evropou; vítá rozhodnutí Komise neomezovat tento mechanismus pouze na železniční dopravu, což by ve skutečnosti mladé lidi ze zámoří marginalizovalo;
80. konstatuje, že program Natura 2000 nelze uplatnit na francouzské nejvzdálenější regiony, neboť jejich mimořádnou biologickou rozmanitost oslabují především dopady změny klimatu; vyzývá proto k provedení zvláštních opatření v oblasti ochrany a k zachování přípravného opatření pro program BEST a rovněž k vytvoření udržitelného mechanismu pro financování projektů v oblasti biologické rozmanitosti, zhodnocení ekosystémových služeb a přizpůsobení se změnám klimatu v evropských zámořských zemích a územích;
81. navrhuje vypracovat posouzení dopadu v souvislosti s možnostmi uplatnění programu Natura 2000 na francouzské nejvzdálenější regiony, aby bylo možné určit nejvhodnější nástroje pro ochranu biologické rozmanitosti a životního prostředí těchto regionů;
82. připomíná, že přezkum strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období, který zveřejnila Komise v říjnu 2015 a jejž zmínil Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 01/2017, došel k závěru, že ačkoli se při provádění opatření souvisejících s cílem 1 podařilo od roku 2011 dosáhnout významného pokroku, hlavními výzvami zůstávají dokončení mořské oblasti sítě Natura 2000 a rovněž zaručení účinné správy lokalit této sítě a nezbytných prostředků k jejímu financování, což jsou pro nejvzdálenější regiony dva důležité faktory;
83. připomíná, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 01/2017 uvedl, že je zapotřebí významného pokroku ze strany členských států a větší snahy ze strany Komise, aby bylo možné lépe přispívat k ambiciózním cílům strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020;
84. připomíná, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě z ledna 2017 uvedl, že „provádění sítě Natura 2000 s plným využitím jejího potenciálu vyžaduje více úsilí“;
85. opakuje, že v zájmu územní soudržnosti, prosazování rovnosti příležitostí, tvorby pracovních míst a zlepšování životních podmínek obyvatelstva nejvzdálenějších regionů je naprosto nezbytné zlepšit přístup k internetu;
86. naléhavě vyzývá Komisi, aby při řešení otázek souvisejících s pokrytím digitální sítí zohledňovala specifické rysy nejvzdálenějších regionů;
87. vyzývá k vytvoření zvláštního programu typu „POSEI“ pro dopravu, aby se podpořila územní, sociální a hospodářská soudržnost těchto regionů a snížil ostrovní charakter a dvojí ostrovní charakter některých nejvzdálenějších regionů; zdůrazňuje, že tento program by měl vymezit podporu pro přepravu osob a zboží mezi nejvzdálenějšími regiony a kontinentem, v rámci samotných nejvzdálenějších regionů a mezi blízkými nejvzdálenějšími regiony, jako jsou Azory, Madeira a Kanárské ostrovy; zdůrazňuje, že tento program by měl rovněž podporovat obchod mezi těmito regiony;
88. zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou privilegovanými turistickými regiony a že je nezbytné investovat do kvalitní dopravní sítě, která bude cenově dostupná, zejména pro vnitřní trh;
89. vyzývá Evropskou unii, aby odhodlaně zahájila internacionalizaci přístupu do nejvzdálenějších regionů zřízením infrastruktury a dopravních cest, které tyto regiony spojí s evropským kontinentem, sousedními třetími zeměmi a se zbytkem světa;
90. požaduje, aby byla v nejvzdálenějších regionech zavedena skutečná evropská průmyslová strategie, která by vedla ke vzniku pracovních míst, jež nelze přemístit, a která by byla založena na schopnosti podniků upevnit své místní postavení;
91. domnívá se, že nejvzdálenější regiony mohou představovat výsadní prostor pro zavedení pilotních projektů, jejichž opatření mají být uplatňována napříč různými členskými státy;
92. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům a jejich regionům a Výboru regionů.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0133.
- [2] Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. prosince 2015, Parlament a Komise proti Radě, spojené věci C‑132/14 až C‑136/14, ECLI:EU:C:2015:813.
- [3] Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.
- [4] Zpráva Komise ze dne 15. prosince 2016 o provádění režimu zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (POSEI) (COM/2016/0797)
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (4.5.2017)
pro Výbor pro regionální rozvoj
o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 SFEU
(2016/2250(INI))
Zpravodaj: Ricardo Serrão Santos
NÁVRHY
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout konkrétní opatření zaměřená na přizpůsobení některých právních a politických ustanovení EU zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů a omezením, jimž čelí (zejména dodatečným nákladům) mimo jiné z důvodu jejich odlehlosti, ostrovní povahy, podnebí, malé rozlohy a hospodářské závislosti na malém množství produktů;
B. vzhledem k tomu, že program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) je klíčovým nástrojem pro uplatňování článku 349 SFEU v souvislosti se zemědělstvím a že účinně přispívá k dosahování celkových cílů společné zemědělské politiky (SZP), zejména v tom, že zajišťuje a udržuje životaschopnou produkci potravin, podporuje vyvážený regionální rozvoj a přispívá k udržitelnému řízení přírodních zdrojů;
C. vzhledem k tomu, že zejména pomoc dostupná z programu POSEI představuje značnou část příjmů zemědělců, což dokládá, jak důležitá jsou tato opatření z hlediska udržování životaschopnosti zemědělských podniků a generování příjmů pro producenty;
D. vzhledem k tomu, že existuje mnoho forem součinnosti mezi programem POSEI, unijní politikou rozvoje venkova a vnitrostátními režimy pobídek pro odbornou přípravu, pomoc mladým zemědělcům se začátkem činnosti, prosazování investic a podporu produkce;
E. vzhledem k tomu, že existuje značná míra doplňkovosti mezi programem POSEI, vnitrostátními systémy podpory a dalšími opatřeními SZP, zejména v rámci společné organizace zemědělských trhů pro víno, ovoce a zeleninu, což je nutné zdůraznit;
F. vzhledem k tomu, že produkty tropického zemědělství z nejvzdálenějších regionů, zejména banány, čelí nízkonákladové konkurenci v podobě organicky pěstovaných produktů ze třetích zemí v rámci systému uznávání rovnocennosti s normami EU; vzhledem k tomu, že evropští producenti nejsou podle příslušných aktuálně platných právních předpisů schopni rozvíjet organickou produkci;
G. vzhledem k tomu, že trh v nejvzdálenějších regionech není dostatečně veliký na to, aby to přimělo společnosti k předložení žádostí o uvedení na trh zvláštních produktů pro boj proti škůdcům a dalších produktů na ochranu úrody;
1. zdůrazňuje význam rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. prosince 2015, který určil článek 349 SFUE jako vhodný právní základ pro přijímání a změny právních opatření Unie, konsolidoval tak status nejvzdálenějších regionů a potvrdil potřebu zvláštního odlišování opatření, jež mají být přijata v souvislosti se všemi politikami EU, a to s cílem zmírňovat stále nebo dočasná a strukturální nebo cyklická omezení těchto regionů, a umožnit tak jejich ekonomikám soutěžit za rovných podmínek se zbytkem Unie;
2. poukazuje na to, že zemědělská činnost musí být podporována na evropské úrovni, a to za účelem oživení hospodářství nejvzdálenějších regionů, udržování hospodářské a sociální soudržnosti a využívání půdy na těchto územích, jakož i pro ochranu životního prostředí, biologické rozmanitosti a environmentálních i kulturních hodnot; konstatuje však, že tradiční exportní odvětví (např. banány a cukr u některých z nejvzdálenějších regionů a mléko a maso u Azor) jsou většinou podporována dobře, zatímco tzv. odvětví zaměřená na diverzifikaci, jako je produkce ovoce, zeleniny a živočišná výroba, přes svůj potenciál zaostávají;
3. vyzdvihuje přínos programu POSEI pro rozvoj, diverzifikaci a zachovávání zemědělství v nejvzdálenějších regionech; zdůrazňuje zprávu Komise o provádění programu POSEI vydanou dne 15. prosince 2016, v níž Komise uvádí, že tento program přispívá k cílům SZP a že nebyl prokázán potenciál současných opatření a nástrojů SZP k naplnění specifických potřeb nejvzdálenějších regionů; podporuje závěr tohoto přezkumu, který vyzývá ke konsolidaci základních rysů programu POSEI se zvláštním zaměřením na konkrétní podporu osobní a nákladní dopravy, aby se tak předešlo riziku zanechání zemědělské produkce a následných negativních dopadů na zaměstnanost, životní prostředí a územní rozměr nejvzdálenějších regionů;
4. naléhavě vyzývá ke zvážení vytvoření zvláštního programu POSEI určeného k podpoře dopravy mezi ostrovy a mezi ostrovy a pevninou, jelikož dvojitá izolovanost představuje hlavní překážku jejich rozvoje;
5. zdůrazňuje, že v rámci režimu POSEI je důležitá flexibilita pro členské státy v procesu vymezování jejich programů, a současně požaduje jasnější strategie, které budou na jedné straně zohledňovat konkrétní potřeby členských států a na straně druhé budou v souladu s komplexními cíli EU;
6. zdůrazňuje, že programy rozvoje venkova (PRV) a POSEI představují zásadní nástroje pro poskytování včasné reakce na stále závažnější a nepředvídatelnější hospodářské, sociální a územní výzvy a že v souladu se zásadou subsidiarity musí tyto programy být i nadále předkládány, definovány a řízeny zastupitelskými subjekty těchto regionů;
7. poukazuje na to, že ukončení systému kvót v odvětví mléka a mléčných výrobků, ztráta obchodních příležitostí v důsledku ruského embarga, rostoucí volatilita cen, globalizace dodávek potravin, prudký pokles míry růstu v Číně a převládající krize jsou všechno faktory, jež přispívají k narušení udržitelnosti produkce mléka na Azorských ostrovech, která je jednou z hlavních hnacích sil sociálně–ekonomické struktury tohoto regionu; zdůrazňuje proto, že jsou potřebná mimořádná opatření na podporu a rozvoj tohoto odvětví, spolu s odpovídajícími prostředky, která budou mít za cíl přispět k pokračování produkce mléka v tomto regionu a zmírňovat dopady deregulace a omezení plynoucích ze změn na trhu a obtíže s odbytem produkce;
8. je přesvědčen, že Komise a členské státy by měly využít program POSEI ke zvýšení podpory odvětví mléka a mléčných výrobků formou přímých plateb a akcí na trhu spolu s doplňujícími opatřeními pro rozvoj venkova;
9. naléhavě vyzývá k zavedení mechanismů, které ochrání právo na produkci v daných nejvzdálenějších regionech;
10. varuje před potenciálně negativním dopadem dohod o volném obchodu na tradiční produkty nejvzdálenějších regionů (včetně mléka, masa, broskví, cukru, banánů a rumu) a konstatuje, že vzhledem k tomu, že tím, jak EU postupně ruší mnoho ochranných opatření pro zemědělské a potravinářské výrobky a podepisuje mnoho dohod o preferenčním přístupu s rozvojovými zeměmi, se výhoda poskytovaná prostřednictvím osvobození od cla snižuje; naléhavě vyzývá Komisi, aby plnila závazek plynoucí z nařízení o POSEI, totiž analyzovala dopad obchodních jednání o záležitostech týkajících se nejvzdálenějších regionů, zahrnula tyto regiony do procesu vyjednávání a informovala je o něm; znovu zdůrazňuje důležitost nástrojů na podporu odvětví výroby mléka, pěstování banánů a produkce cukru; zdůrazňuje význam transparentních opatření pro monitorování a účinných, snadno aktivovatelných ochranných doložek; trvá na tom, že zvláštní cukry musí být vyloučeny z obchodních jednání, a naléhavě vyzývá k zavedení ochranných doložek pro mléko z nejvzdálenějších regionů;
11. má za to, že programu POSEI musí být přiděleny větší finanční prostředky v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) s cílem reagovat na krize na trhu, a vyzývá Komisi, aby, když aktivuje mimořádná opatření k řešení těchto krizí a na podporu konkrétních opatření a financování pro nejvzdálenější regiony, zejména pro případ krizí na trhu jejich tradičních odvětví, mimo jiné produkce mléka, pěstování rajčat, živých zvířat a hovězího masa, zohledňovala článek 349 SFEU;
12. naléhavě vyzývá středisko EU pro sledování trhu s mlékem, aby začlenilo nejvzdálenější regiony do svého posuzování tržních cen mléka na autonomním a nezávislém základě a spolu s Komisí, organizacemi producentů a dotyčným členským státem stanovilo jasná kritéria pro vyhlášení krize v daném odvětví v těchto regionech;
13. naléhavě vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelné analýzy trhů v nejvzdálenějších regionech, na něž dopadly důsledky obchodních dohod, a konzultovala s vnitrostátními a regionálními orgány a producenty v dotyčných nejvzdálenějších regionech při rozhodování o vhodných podpůrných opatřeních, včetně finančních náhrad, v případě závažného zhoršení situace výrobců nebo na trzích, nebo je-li pravděpodobné, že k takovému zhoršení dojde v důsledku obchodních koncesí poskytnutých třetím zemím;
14. poukazuje na to, že programy POSEI pravidelně vykazují roční míry plnění rozpočtu přibližně 100 % a že rozpočet přidělený na mnohá z těchto opatření je zjevně nedostatečný k pokrytí potřeb zemědělského odvětví v těchto regionech;
15. je přesvědčen, že rozpočet programů POSEI musí být navýšen, aby se zajistila vyšší podpora na opatření zemědělské diverzifikace a pro výrobky vyráběné v malém rozsahu, jako jsou mléčné výrobky z koz a ovcí, med, květiny, cukrová řepa, čaj, ananas, mučenky a další;
16. vyzývá k tomu, aby byl program POSEI posílen a aby na něj byly v jednáních o budoucím víceletém finančním rámci vyčleněny nezbytné finanční prostředky, a poukazuje na to, že snížení stávajícího finančního krytí není za žádných okolností přijatelné;
17. zdůrazňuje úlohu systémů jakosti EU a zejména zeměpisného označení chráněného označení původu (CHOP) a chráněného zeměpisného označení (CHZO) a možností, které tyto systémy poskytují na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni; upozorňuje na úlohu, kterou tyto systémy označování hrají, když umožňují lidem získávat a udržovat obživu, a při vytváření a udržení pracovních síly, a to nejen v nejvzdálenějších regionech, ale i v horských a znevýhodněných oblastech; žádá proto více cílených zdrojů pro programy EU na podporu výrobků chráněných zeměpisným označením;
18. vyzývá Komisi, aby navrhla opatření na přizpůsobení právních předpisů Unie platných v současné době podle čl. 349 Smlouvy o fungování EU, a umožnila tak v EU rozvoj odvětví organického zemědělství pro tropické produkty;
19. vyzývá Komisi, aby vyjednala účinné a operační ochranné doložky a mechanismus stabilizace pro banány a aby je účinně uplatňovala;
20. zdůrazňuje nesmírný význam pěstování banánů pro sociálně-ekonomickou strukturu nejvzdálenějších regionů, a podporuje proto zvýšení podpory pro jejich producenty;
21. naléhavě vyzývá Komisi, aby s ohledem na skutečnost, že nedostatek pozemků a problémy související s pozemkovými úpravami představují překážku pro zahájení podnikání nových zemědělců v nejvzdálenějších regionech, podporovala systémy pro předčasný odchod do důchodu doprovázené pobídkami na podporu mladých zemědělců na zahájení činnosti;
22. zdůrazňuje, že zlepšení v oblasti znalostí a technologického pokroku, ekologická produkce a opatření na ochranu životního prostředí přispívají ke zlepšování udržitelných zemědělských postupů, což vede k řešení socioekonomických problémů, ke zvyšování konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu a k posílení tradičních zemědělských odvětví nejvzdálenějších regionů;
23. zdůrazňuje, že diferenciace výroby a specializace může dále stimulovat a podporovat místní produkci, zpracování a prodej potravin a tím snížit stávající rozdíly mezi nejvzdálenějšími regiony a dalšími regiony EU;
24. vyjadřuje politování nad tím, že k této zprávě není připojeno stanovisko Výboru pro rybolov, jelikož zemědělství a rybolov tvoří součást primárního sektoru v těchto regionech, a to i s ohledem na význam moří a mořských zdrojů pro podporu soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech a pro provádění článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby dodržovala článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie tak, že obnoví nezávislý program POSEI-Pescas, který byl zrušen v rámci reformy stávajícího Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF);
25. zdůrazňuje, že velká odlehlost nejvzdálenějších regionů od trhů se spotřebním zbožím vede k nezbytnosti dvojího skladování, a to v důsledku způsobu, jakým je organizována moderní logistika; vyzývá proto Komisi, aby v rámci regulací investic v těchto regionech zvážila přijatelnost skladování mimo jejich území;
26. zdůrazňuje význam programů rozvoje venkova v nejvzdálenějších regionech, především v důsledku jejich úlohy při doplňování přímé podpory a při provádění pokynů stanovených Evropskou unií, tedy: 1) podpory sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech; 2) podpory organizace potravinového řetězce, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství; 3) podpory předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech 4) zvýšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a podpory inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů; a 5) podpory účinného využívání zdrojů a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je odolná vůči změně klimatu, v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
3.5.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
35 4 3 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Franc Bogovič, Stefan Eck |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
James Carver |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
35 |
+ |
|
|
ALDE |
Ulrike Müller |
|
|
ECR |
Richard Ashworth, Jørn Dohrmann, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson |
|
|
ENF |
Edouard Ferrand, Philippe Loiseau, Laurenţiu Rebega |
|
|
GUE/NGL |
Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez |
|
|
NI |
Diane Dodds |
|
|
PPE |
Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski |
|
|
S&D |
Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Viorica Dăncilă, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella |
|
|
4 |
- |
|
|
ALDE |
Jan Huitema |
|
|
EFDD |
James Carver |
|
|
GUE/NGL |
Stefan Eck, Anja Hazekamp |
|
|
3 |
0 |
|
|
Verts/ALE |
José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
30.5.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
23 2 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Constanze Krehl, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Ivana Maletić, Dimitrios Papadimoulis, Davor Škrlec, Milan Zver |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
23 |
+ |
|
|
ALDE |
Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg |
|
|
ECR |
Ruža Tomašić |
|
|
EFDD |
Rosa D'Amato |
|
|
GUE/NGL |
Younous Omarjee, Dimitrios Papadimoulis, Ángela Vallina |
|
|
PPE |
Krzysztof Hetman, Ivana Maletić, Stanislav Polčák, Ramón Luis Valcárcel Siso, Milan Zver, Lambert van Nistelrooij |
|
|
S&D |
Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Constanze Krehl, Jens Nilsson, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Derek Vaughan |
|
|
VERTS/ALE |
Davor Škrlec |
|
|
2 |
- |
|
|
ECR |
Mirosław Piotrowski |
|
|
NI |
Konstantinos Papadakis |
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se