Postup : 2017/2005(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0235/2017

Předložené texty :

A8-0235/2017

Rozpravy :

PV 03/07/2017 - 26
CRE 03/07/2017 - 26

Hlasování :

PV 04/07/2017 - 6.5

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0279

ZPRÁVA     
PDF 616kWORD 70k
26.6.2017
PE 597.729v02-00 A8-0235/2017

Směrem k celoevropskému rámci pro kryté dluhopisy

(2017/2005(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Bernd Lucke

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Směrem k celoevropskému rámci pro kryté dluhopisy

(2017/2005(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA ze dne 20. prosince 2016 o krytých dluhopisech: doporučení k harmonizaci rámců pro kryté dluhopisy v EU (EBA-Op-2016-23),

–  s ohledem na konzultační dokument Komise ze dne 30. září 2015 o krytých dluhopisech v Evropské unii a nedatovaný dokument Komise „Souhrn příspěvků k veřejné konzultaci o krytých dluhopisech“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. října 2015 o článku 503 nařízení (EU) č. 575/2013: kapitálové požadavky pro kryté dluhopisy (COM(2015)0509),

–  s ohledem na stanovisko orgánu EBA ze dne 1. července 2014 o preferenčním kapitálovém zacházení s krytými dluhopisy (EBA/Op/2014/04),

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA ze dne 1. července 2014 o rámcích EU pro kryté dluhopisy a kapitálovém zacházení: reakce na žádost Komise o poradenství z prosince 2013 v souvislosti s článkem 503 nařízení (EU) č. 575/2013 a na doporučení rady ESRB ohledně financování úvěrových institucí z prosince 2012 (ESRB/12/2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, politiku odměňování a sankce, a zejména na čl. 52 odst. 4 této směrnice (dále jen „směrnice SKIPCP“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, a zejména na článek 129 tohoto nařízení(2) (dále jen „nařízení o kapitálových požadavcích“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, a zejména na čl. 44 odst. 2 této směrnice(3),

–  s ohledem na čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 ze dne 6. srpna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu(4),

–  s ohledem na čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 ze dne 10. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu(5),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (dále jen „akt v přenesené pravomoci týkající se požadavku krytí likvidity“)(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0235/2017),

A.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy existují již dlouho a jsou známy nízkými mírami selhání a spolehlivými platbami a pomáhají financovat zhruba 20 % evropských hypoték a v roce 2015 představovaly více než 2 000 miliard EUR závazků v Evropě; vzhledem k tomu, že přibližně 90 % krytých dluhopisů na celém světě je vydáváno v devíti evropských zemích;

B.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy hrály klíčovou úlohu při financování úvěrových institucí, zejména během krize; vzhledem k tomu, že během krize si kryté dluhopisy zachovaly vysokou míru bezpečnosti a likvidity, což je nutno připisovat kvalitě vnitrostátních předpisů; vzhledem k tomu, že zvyšování rozpětí mezi cenami krytých dluhopisů v období let 2008–2014 napříč členskými státy nemůže sloužit jako přesvědčivý důkaz roztříštěnosti trhu, neboť tato rozpětí byla úzce spojena s rozpětími mezi cenami vládních dluhopisů a možná byla pouhým odrazem skrytých rizik krycích portfolií; vzhledem k tomu, že důkazem dobře fungujících a značně integrovaných trhů je vhodná citlivost vůči riziku u cen krytých dluhopisů napříč členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že na evropských trzích s krytými dluhopisy jsou značně vysoké přeshraniční investice; vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy mají značně různorodou základnu investorů, v níž v letech 2009–2015 hrály zásadní roli banky, a to s tržním podílem zhruba 35 %; vzhledem k tomu, že tržní podíl správců aktiv, pojišťoven a důchodových fondů se snížil o téměř 20 procentních bodů a v podstatě ho nahradily větší investice centrálních bank do krytých dluhopisů;

D.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy jsou atraktivním dluhovým nástrojem, neboť jsou – až do výše kolateralizovaného podílu v krycím portfoliu – článkem 44 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank vyňaty z nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů; vzhledem k tomu, že na kryté dluhopisy, které jsou v souladu s článkem 129 nařízení o kapitálových požadavcích, se vztahuje preferenční zacházení s rizikovou váhou;

E.  vzhledem k tomu, že jedním z faktorů poptávky bank po krytých dluhopisech je preferenční regulační zacházení s krytými dluhopisy v aktu v přenesené pravomoci týkající se požadavku krytí likvidity, které bankám umožňuje zahrnout kryté dluhopisy do likvidní rezervy i přesto, že podle basilejských pravidel nejsou pro požadavek krytí likvidity způsobilé;

F.  vzhledem k tomu, že programy pro kryté dluhopisy jsou za určitých podmínek vyňaty z původních požadavků na míru solventnosti proti úvěrovému riziku protistrany u transakcí s deriváty;

G.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy mohou být na vnitrostátní úrovni vyňaty z požadavků EU týkajících se velkých expozic;

H.  vzhledem k tomu, že postavení nezajištěných bankovních věřitelů jsou nepříznivě ovlivněna zadlužením aktiv kvůli požadavkům týkajícím se nadměrné kolateralizace, nikoli však zásadou dluhového financování s oddělenými krycími portfolii; vzhledem k tomu, že pokud takové operace zahrnující poměry úvěru k hodnotě zajištění výrazně pod 100 %, obecně zlepšují postavení nezajištěných bankovních věřitelů do té míry, že tyto rezervy nejsou k uspokojení pohledávek vůči krycímu portfoliu potřeba;

I.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy hrají v rozvaze mnoha bank na straně aktiv zásadní roli; vzhledem k tomu, že pro finanční stabilitu je zásadní, aby tato aktiva zůstala co nejbezpečnější a nejlikvidnější; vzhledem k tomu, že tento cíl by neměl být podkopáván inovacemi krytých dluhopisů, jež emitentům dle jejich uvážení umožňují přenést riziko na investory;

J.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2016 došlo v rozpětí 12 měsíců k navýšení emisí krycích dluhopisů s podmíněným prodloužením splatnosti (struktury „soft bullets“ a „conditional pass-through“) o 8 % ročně a bylo dosaženo 45% tržního podílu; vzhledem k tomu, že takové možnosti zmírňují riziko likvidity v nesourodých krycích portfoliích, snižují požadavky týkající se nadměrné kolateralizace a pomáhají vyhnout se prodejům za velmi nízké ceny; vzhledem k tomu, že nicméně prodloužení splatnosti přenáší rizika emitentů na investory; vzhledem k tomu, že preferenční regulační zacházení by se mělo provádět pouze u těch dluhových nástrojů, které jsou zvláště bezpečné;

K.  vzhledem k tomu, že právo EU postrádá přesnou definici krytých dluhopisů;

L.  vzhledem k tomu, že trhy s krycími dluhopisy zaostávají v těch členských státech, v nichž není tradice vydávání takovýchto dluhopisů, nebo tam, kde jim v růstu brání úvěrové riziko státu nebo obtížné makroekonomické podmínky;

M.  vzhledem k tomu, že je široká shoda na tom, že vnitrostátní rámce pro kryté dluhopisy jsou velice různorodé, zejména pokud jde o technické aspekty, jako je úroveň veřejného dohledu;

N.  vzhledem k tomu, že celounijní rámec pro kryté dluhopisy musí být nastaven na ty nejvyšší standardy;

O.  vzhledem k tomu, že existuje několik velmi úspěšných vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy, které jsou založeny na historických a právních východiscích a zčásti jsou zakotveny ve vnitrostátních právních předpisech; vzhledem k tomu, základní charakteristiky těchto vnitrostátních rámců jsou společné, zejména pokud jde o dvojí zajištění, oddělení krycích portfolií aktiv s nízkým rizikem a zvláštní veřejný dohled; vzhledem k tomu, že rozšíření těchto zásad i na další typy dluhových nástrojů se může ukázat jako přínosné;

P.  vzhledem k tomu, že harmonizace by neměla být založena na přístupu univerzální strategie uplatňované bez rozdílu na všechny, neboť by to mohlo vést k závažnému snížení rozmanitosti produktů a negativně ovlivnit vnitrostátní trhy, které fungovaly úspěšně; vzhledem k tomu, že by harmonizace měla respektovat zásadu subsidiarity;

Q.  vzhledem k tomu, že účastníci trhu se pustili do iniciativ na posílení rozvoje trhů s krytými dluhopisy, jako bylo vytvoření iniciativy Covered Bond Label (CBL) v roce 2013 a šablona pro harmonizaci transparentnosti (HTT);

R.  vzhledem k tomu, že po kontrole v rámci dohledu identifikoval orgán EBA osvědčené postupy pro vydávání krytých dluhopisů a dohled nad nimi a posoudil soulad vnitrostátních rámců s těmito postupy;

S.  vzhledem k tomu, že v reakci na veřejné konzultace Komise se valná většina zúčastněných stran vyslovila proti plné harmonizaci, přičemž investoři zdůrazňovali hodnotnost rozmanitosti nabídky produktů; vzhledem k tomu, že zúčastněné strany projevily právním předpisům EU obezřetnou podporu za předpokladu, že budou založeny na určitých zásadách, budou vycházet ze stávajících rámců a budou respektovat zejména charakteristiky vnitrostátních rámců;

Obecné připomínky a postoje

1.  zdůrazňuje, že domácí a přeshraniční investice do krytých dluhopisů dosud fungují na trzích EU v současném legislativním rámci dobře; zdůrazňuje, že je třeba zachovat rozmanitou nabídku bezpečných a stabilních produktů;

2.  zdůrazňuje, že povinná harmonizace vnitrostátních modelů nebo jejich nahrazení modelem evropským by mohlo mít nezamýšlené negativní důsledky pro trhy, které jsou v současné době úspěšné proto, že právní úprava krytých dluhopisů je součástí vnitrostátních právních předpisů; trvá na tom, že by integrovanější evropský rámec měl být omezen na přístup založený na zásadách, který stanoví cíle, avšak specifikaci způsobů a prostředků k jejich dosažení ponechává na transpozici do vnitrostátních právních předpisů; zdůrazňuje, že tento rámec by měl být založen na vysokých standardech kvality a měl by brát v potaz osvědčené tržní postupy, a vycházet při tom z dobře fungujících vnitrostátních režimů a nenarušovat je; zdůrazňuje, případný nový evropský rámec pro kryté dluhopisy, který by byl v souladu s osvědčenými postupy, by měl být vzorem pro nově vznikající trhy a měl by zvýšit kvalitu krytých dluhopisů;

3.  žádá směrnici EU, která jasně rozlišuje dva v současnosti existující druhy krytých dluhopisů, totiž:

a)  kryté dluhopisy (dále jen „prémiové kryté dluhopisy“), které splňují požadavky norem, které v současnosti stanoví článek 129 nařízení o kapitálových požadavcích, a 

b)  kryté dluhopisy (dále jen „běžné kryté dluhopisy“), které nesplňují požadavky norem stanovené pro prémiové kryté dluhopisy, ale splňují normy, které v současnosti stanoví čl. 52 odst. 4 směrnice SKIPCP;

zdůrazňuje, že prémiové kryté dluhopisy by měly i nadále mít preferenční regulační zacházení ve srovnání s běžnými krytými dluhopisy a že běžné kryté dluhopisy by měly mít preferenční regulační zacházení ve srovnání s jinými formami kolateralizovaného dluhu; uznává potenciál všech dluhových nástrojů, které jsou v souladu se směrnicí SKIPCP, dosáhnout cílů unie kapitálových trhů;

4.  vyzývá členské státy, aby chránily značku „krytých dluhopisů“ (u prémiových i běžných krytých dluhopisů) tím, že ve vnitrostátních právních předpisech zajistí, aby byly kryté dluhopisy vysoce likvidní a byly blízké dluhovým nástrojům s nulovým rizikem; důrazně navrhuje, aby dluhové nástroje kryté aktivy, které jsou výrazně rizikovější než státní dluh a hypotéky (a patří mezi ně například investice do infrastruktury bez státní podpory nebo úvěry malým a středním podnikům), by neměly být označovány za „kryté dluhopisy“, ale nabízí se možnost je označit za „evropské zajištěné cenné papíry“; podporuje zásadu, že by krycí portfolia u prémiových i běžných krytých dluhopisů měla být zajištěna aktivy dlouhodobé povahy, které jsou ocenitelná a zpeněžitelná;

5.  vyzývá Komisi, aby do směrnice zahrnula zásady právního rámce pro evropské zajištěné cenné papíry, jako je dvojí zajištění, zvláštní veřejný dohled, odolnost proti úpadku a požadavky na transparentnost; vyzývá členské státy, aby začlenily tyto zásady do vnitrostátních právních předpisů a svých insolvenčních řízení; zdůrazňuje, že solidní právní rámec pro evropské zajištěné cenné papíry by mohl evropským zajištěným cenným papírům přinést větší transparentnost, likviditu a nákladovou účinnost, než mají cenné papíry, které využívají smluvních ujednání; podotýká, že by to evropským zajištěným cenným papírům mohlo pomoci financovat rizikovější činnosti, jako jsou úvěry malým a středním podnikům, spotřebitelské úvěry nebo investice do infrastruktury, které nejsou zajištěny státní zárukou; poznamenává, že evropské zajištěné cenné papíry by byly vyňaty z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle článku 44 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank;

6.  podněcuje k tomu, aby byly do směrnice zahrnuty minimální standardy pro dohled, které by odrážely zjištěné osvědčené postupy pro kryté dluhopisy; podporuje sbližování dohledu v celé EU;

7.  žádá, aby směrnice zvýšila transparentnost, pokud jde o informace o aktivech krycího portfolia a právním rámci, který má zajistit dvojí zajištění a oddělení aktiv krytých dluhopisů v případě platební neschopnosti nebo řešení krize emitenta; trvá dále na tom, aby se směrnice v tomto ohledu zakládala na zásadách a zaměřovala se pouze na požadavky týkající se informování;

Definice prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů a vymezení jejich regulačního rámce

8.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh rámce pro evropské kryté dluhopisy (v podobě směrnice), v němž budou zároveň definovány prémiové a běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry, aby nedošlo k narušení trhu během přechodných fází; vyzývá Komisi, aby do této směrnice zahrnula všechny následující společné zásady, jichž lze dosáhnout v průběhu existence tohoto vydaného nástroje nezávislého na možném preferenčním zacházení:

a)  prémiové i běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry by měly být plně zajištěny krycím portfoliem aktiv;

b)  vnitrostátní právní předpisy by měly zajišťovat dvojí zajištění, tj. investor má

i)  pohledávku dluhového nástroje za emitentem, jež se rovná plnému platebnímu závazku,

ii)  rovnocenné právo přednosti na aktiva v krycím portfoliu (včetně náhradních aktiv a derivátů) v případě selhání emitenta;

pokud by toto zajištění nedostačovalo k úplnému splnění platebních závazků emitenta, musí mít zbytkové pohledávky investora rovnocenné postavení s pohledávkami prioritních nezajištěných věřitelů emitenta;

c)  účinné oddělení všech aktiv v krycím portfoliu je zajištěno právně závaznými ujednáními, která jsou v případě platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta snadno vymahatelná; totéž bude platit pro všechna náhradní aktiva a deriváty zajišťující rizika krycího portfolia;

d)  prémiové i běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry jsou odolné vůči úpadku, tj. je zajištěno, že splatnost platebních závazků emitenta není v případě platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta automaticky urychlována;

e)  je uplatňována nadměrná kolateralizace odrážející specifická rizika prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů, přičemž její rozsah by měl být stanoven vnitrostátními právními předpisy; hodnota všech aktiv v krycím portfoliu musí být vždy vyšší než současná hodnota nevypořádaných platebních závazků; postupy oceňování aktiv krycího portfolia a četnost výpočtů by měly být jasně vymezeny ve vnitrostátních právních předpisech a měly by zohledňovat veškerá relevantní rizika horšího výsledku;

f)  evropské nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví maximální parametry poměru úvěru k hodnotě zajištění pro aktiva v krycím portfoliu; odebírání aktiv z krycího portfolia kvůli tomu, že porušují požadavky na poměr úvěru k hodnotě zajištění, by nemělo být povinné, spíše musí být zajištěno, aby k němu docházelo pouze tehdy, pokud budou nahrazena způsobilými aktivy přinejmenším stejné tržní hodnoty;

g)  část aktiv v krycím portfoliu nebo likviditních příslibů je dostatečně likvidní k tomu, aby platební závazky programu pro kryté dluhopisy nebo evropské zajištěné cenné papíry mohly být vypořádány do šesti měsíců, kromě případů spolufinancovaných dluhopisů nebo dluhopisů typu „soft bullet“ a „conditional pass through“;

h)  derivátové nástroje jsou povoleny pouze výhradně pro účely zajištění rizika a smlouvy o derivátech, které uzavřel emitent krytých dluhopisů a protistrana s deriváty a jež jsou zapsány v krycím portfoliu, nelze v případě platební neschopnosti emitenta ukončit;

i)  vnitrostátní právní předpisy stanoví zvláštní, odolný rámec veřejného dohledu a zatím účelem specifikují příslušný orgán, instituci pro dohled nad krycím portfoliem a zvláštního správce a zároveň jasně vymezují povinnosti příslušného orgánu a jeho pravomoci v oblasti dohledu, aby bylo zajištěno, že:

i)  emitenti mají kvalifikované zaměstnance a příslušné operační postupy pro správu krycích portfolií, a to i v případě krizové události, platební neschopnosti nebo postupu řešení krize;

ii)  vlastnosti krycích portfolií splňují platné požadavky před vydáním dluhového nástroje až do data jeho splatnosti;

iii)  soulad prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů s příslušnými požadavky (včetně pokud jde o způsobilost krycích aktiv a krytí) podléhá neustálému, pravidelnému a nezávislému monitorování;

iv)  emitenti pravidelně provádějí zátěžové testy výpočtu požadavků krytí a zohlednit při tom hlavní rizikové faktory ovlivňující dluhový nástroj, jako je úvěr, úroková sazba, měna a rizika likvidity;

musí být jasně vymezeny povinnosti a pravomoci příslušného orgánu a zvláštního správce pro případ platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta;

j)  emitent je povinen zveřejňovat nejméně dvakrát ročně souhrnné údaje o krycích portfoliích s takovou mírou podrobností, která investorům umožní provést komplexní analýzu rizik; měly by být poskytovány informace o charakteristikách krycích aktiv, pokud jde o úvěrové riziko, tržní riziko a riziko likvidity, o protistranách zapojených do krycích portfolií na úrovni právní, smluvní a dobrovolné nadměrné kolateralizace, přičemž tyto informace by měly obsahovat oddíl o derivátech, který by byl připojen k aktivům a pasivům krycího portfolia;

k)  splatnost krytých dluhopisů lze prodloužit pouze v případě platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta a se souhlasem příslušného orgánu dohledu nebo za podmínky objektivních finančních spouštěčů stanovených ve vnitrostátních právních předpisech a schválených příslušným evropským orgánem dohledu; přesné podmínky prodloužení a možné změny kupónu, splatnosti a další prvky by měly být vyjasněny v podmínkách každého jednotlivého dluhopisu;

9.  vyzývá Komisi, aby do definice prémiových krytých dluhopisů ve směrnici zařadila tyto další zásady:

a)  dluhový nástroj je plně kolateralizován aktivy definovanými v čl. 129 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích a splňuje dodatečné požadavky čl. 129 odst. 3 a 7 nařízení o kapitálových požadavcích; u úvěrů na bydlení zajištěné zárukami ve smyslu čl. 129 odst. 1 písm. e) nařízení o kapitálových požadavcích nesmí být žádné právní překážky bránící správci programu krytých dluhopisů v tom, aby zatížil úvěry prioritními zástavními právy, pokud je emitent krytého dluhopisu v úpadku nebo v postupu řešení krize a záruku nelze z jakéhokoli důvodu uplatnit; měla by být přezkoumána způsobilost plavidel být aktivy v krycím portfoliu (čl. 129 odst. 1 písm. G) nařízení o kapitálových požadavcích);

b)  maximální parametry poměru úvěru k hodnotě zajištění pro hypoteční úvěry zahrnuté v krycích portfoliích jsou stanoveny evropskými právními předpisy tak, aby nepřesahovaly poměry úvěru k hodnotě zajištění, jež jsou v současnosti stanoveny v článku 129 nařízení o kapitálových požadavcích, jsou však pravidelně přezkoumávány a upravovány podle výsledků zátěžových testů na základě nezávislých posouzení tržních cenových podmínek, které by na příslušných realitních trzích mohly nastat v případě krizové události; mělo by být upřednostněno spíše použití poměru úvěru k hodnotě zajištění pro hypoteční úvěry než využití poměru úvěru k tržní hodnotě;

10.  zdůrazňuje, že riziková váha přidělená krytým dluhopisům v evropských právních předpisech musí odrážet tržní posouzení podkladových rizik; sleduje, že totéž platí i pro všechny ostatní typy dluhových nástrojů, které díky určitým charakteristikám mají nárok na preferenční regulační zacházení;

11.  vyzývá Komisi, aby zmocnila evropské orgány dohledu k tomu, aby posoudily soulad s kritérii pro prémiové a běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry s cílem doplnit nebo dokonce nahradit seznamy stanovené v čl. 52 odst. 4. směrnice SKIPCP směrodatným seznamem režimů prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů na evropské úrovni, které jsou v souladu s příslušnými kritérii;

12.  žádá orgán EBA, aby vydal doporučení pro režimy prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů, pokud jde o kritéria způsobilosti aktiv (včetně náhradních aktiv), poměry úvěru k hodnotě zajištění a minimální efektivní míru nadměrné kolateralizace pro různé druhy aktiv a o případné revize nařízení o kapitálových požadavcích; vyzývá orgán EBA, aby poskytl nezbytné pokyny pro vytvoření zvláštního rámce veřejného dohledu a administrativního rámce;

13.  doporučuje, aby byly odstraněny překážky v přístupu na trh pro emitenty, pokud jde o rozvoj trhů s krytými dluhopisy mimo evropský hospodářský prostor, a to tím, že bude krytým dluhopisům vydaným emitenty ve třetích zemích zajištěno rovnocenné zacházení, pod podmínkou, že příslušná evropská instituce provede důkladné posouzení rovnocennosti jejich právního a institucionálního prostředí a prostředí dohledu; doporučuje, aby byly prosazovány klíčové zásady evropských právních předpisů s cílem vytvořit možný vzorový model pro trhy krytých dluhopisů v globálním měřítku;

14.  vyzývá Komisi, aby navrhla revizi evropských právních předpisů v oblasti finančních služeb, která podrobně stanoví zacházení s prémiovými a běžnými krytými dluhopisy a evropskými zajištěnými cennými papíry;

15.  vyzývá Komisi, aby při posuzování stávajících právních předpisů EU v oblasti finančních služeb zohlednila potenciál prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů dosáhnout cílů unie kapitálových trhů;

16.  vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké překážky na vnitrostátní úrovni by mohly bránit vytváření systémů krytých dluhopisů, a aby zveřejnila pokyny k odstranění těchto překážek, aniž by to mělo vliv na bezpečný a obezřetný chod bank;

17.  vyzývá Komisi a orgán EBA, aby znovu posoudila (třeba v rámci posouzení dopadu) způsobilost námořních zástavních práv na plavidla jako aktiv v krycích portfoliích podle čl. 129 odst. 1 písm. g) nařízení o kapitálových požadavcích; je znepokojen tím, že preferenční zacházení u plavidel narušuje hospodářskou soutěž s jinými dopravními prostředky; žádá Komisi a orgán EBA, aby vyšetřily, zda jsou kryté dluhopisy zajištěné plavidly na stejné úrovni s jinými krytými dluhopisy splňujícími požadavky nařízení o kapitálových požadavcích, pokud jde o jejich likviditu a posouzení rizik provedené nezávislými ratingovými agenturami, a zda tudíž preferenční zacházení s takovýmito dluhopisy na základě podle způsobilosti pro požadavek krytí likvidity a nižších rizikových vah v nařízení o kapitálových požadavcích opodstatněné;

18.  vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátních právních předpisech stanovily možnost vytvářet oddělená krycí portfolia, z nichž každé by obsahovalo homogenní třídu aktiv (například úvěry na bydlení); vyzývá členské státy, aby povolily, aby všechna krycí aktiva, jak jsou definována v čl. 129 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení o kapitálových požadavcích, mohla fungovat jako náhradní aktiva, která přispívají k požadavku krytí, aby jednoznačně stanovily omezení týkající se kvality úvěrů, velikosti expozice a horních hranic pro příspěvky náhradních aktiv ke krytí;

Podpora tržní transparentnosti a dobrovolná konvergence

19.  vítá zlepšení metodik pro vydávání ratingů krytých dluhopisů a rozšíření ratingových trhů pro kryté dluhopisy;

20.  zdůrazňuje důležitost rovných podmínek pro zajištění spravedlivé soutěže na finančních trzích; zdůrazňuje, že evropské právní předpisy nesmějí dělat rozdíl mezi různými druhy zajištěných dluhových nástrojů, pokud nejsou dobré důvody se domnívat, že se tyto druhy liší buď z hlediska bezpečnosti, nebo likvidity;

21.  vítá tržní iniciativy usilující o vypracování harmonizovaných norem a šablon pro zpřístupňování informací (např. HTT), které usnadní porovnávání krytých dluhopisů a analýzu rozdílů mezi nimi v celé EU;

22.  podporuje formulování doporučení orgánu EBA ohledně tržních norem a vypracování pokynů týkajících se osvědčených postupů; vybízí k dobrovolné konvergenci v těchto intencích;

23.  podněcuje k pravidelnému provádění zátěžových testů u krycích portfolií pro kryté dluhopisy a ke zveřejňování jejich výsledků;

°

°  °

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

(1)

Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 186.

(2)

Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 173, 12.6.2014 s. 190.

(4)

Úř. věst. L 314, 1.12.2015 s. 13.

(5)

Úř. věst. L 195, 20.7.2016, s. 3.

(6)

Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Kryté dluhopisy představují od doby, kdy před více než dvěma stoletími vznikly, v mnoha ohledech velmi specifickou kategorii aktiv. Tyto nástroje, které jsou již dlouhou dobu součástí struktur financování několika členských států, se osvědčily jako spolehlivé investice pro řadu finančních institucí a jako pohodlný a účinný způsob financování pro emitenty. Jsou založeny na velmi silných strukturálních prvcích, jako je dvojí zajištění, vysoce kvalitní krycí portfolia (složená téměř výhradně z hypotečních úvěrů (85 %) a nástrojů veřejného dluhu (15 %)) a na oddělení aktiv v krycím portfoliu. Důvěra investorů je posílena také tím, že kryté dluhopisy podléhají zvláštnímu veřejnému dohledu.

Tato mimořádná úroveň bezpečnosti a likvidity, kterou kryté dluhopisy prokazují již po desetiletí, zůstala zachována i v dobách výrazného rozkolísání finančních trhů, např. v posledních deseti letech. To vedlo k uznání krytých dluhopisů jakožto aktiv, jejichž držení zasluhuje preferenční regulační zacházení v rámci právní úpravy EU v oblasti finančních služeb.

Jako „definice“ krytých dluhopisů v legislativě EU slouží poměrně vágní popis této kategorie aktiv uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice SKIPCP(1), přestože tento text na danou třídu aktiv neodkazuje jako na „kryté dluhopisy“; Následné právní předpisy EU na této definici dále stavějí a

•  Poskytují krytým dluhopisům drženým bankami zvýhodněné zacházení, pokud kryté dluhopisy splňují některé přesně stanovené požadavky uvedené v článku 129 nařízení o kapitálových požadavcích(2);

•  zahrnují kryté dluhopisy, které splňují některé specifické podmínky, na seznam aktiv uznávaných podle nařízení v přenesené pravomoci týkajícího se požadavku krytí likvidity jako vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1(3) a

•  vylučují kryté dluhopisy, až do výše kolateralizovaného podílu, z rekapitalizace z vnitřních zdrojů, pokud banka prochází postupem řešení krize, podle čl. 44 odst. 2 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank(4).

Úspěch krytých dluhopisů lze připisovat zejména dvěma faktorům:

(1)  z hospodářského hlediska existenci kolaterálu v podobě vysoce kvalitních dlouhodobých aktiv, která jsou snadno ocenitelná a zpeněžitelná, tj. zejména hypotečních úvěrů a státních dluhopisů

(2)  z institucionálního hlediska existenci právního a dohledového rámce, který investorovi zaručuje dvojí zajištění, oddělení krycího portfoliazvláštní veřejný dohled.

Z hlediska evropských právních předpisů je zajímavé, že „definice“ krytých dluhopisů v čl. 52 odst. 4 směrnice SKIPCP v podstatě požaduje, aby kryté dluhopisy splňovaly bod 2), ale nestanoví požadavky na vysokou kvalitu aktiv v krycím portfoliu, které jsou uvedeny v bodu 1). Aktiva přípustná pro krycí portfolio jsou stanovena spíše vnitrostátními právními předpisy. Ve všech členských státech jsou tyto právní předpisy zaměřeny na hypoteční úvěry a veřejné dluhopisy, ale některé členské státy umožňují také zařazení dalších aktiv, která mohou být rizikovější.

Z hlediska systémové finanční stability se splnění bodu 1) zdá být nezbytné. Vynětí věřitelů krytých dluhopisů z nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank může být odůvodněné pouze tehdy, pokud se kryté dluhopisy budou od ostatních dluhových nástrojů lišit na základě extrémně nízkého rizika selhání. Neexistence významného rizika selhání je také klíčová pro zařazení krytých dluhopisů mezi likvidní aktiva úrovně 1 v aktu v přenesené pravomoci týkajícím se požadavku krytí likvidity a při zajišťování vyšších expozic investorům u tohoto typu expozic než u jiných převoditelných cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu.

Orgán EBA se ve své zprávě z roku 2016 jasně vyslovil proti poskytování preferenčního regulačního zacházení těm krytým dluhopisům, jejichž krycí portfolia obsahují rizikovější typy aktiv, např. úvěry malým a středním podnikům, úvěry na infrastrukturu nebo úvěry jiným neveřejným dlužníkům. Orgán EBA je také skeptický vůči movitému majetku, jako jsou například plavidla (a letouny), které by v případě jejich přemístění z EU mohlo být složité těžké získávat zpět.

Na druhé straně, vzhledem k úspěšné úloze, kterou kryté dluhopisy hrály a nadále hrají při financování hypotečních úvěrů nebo úvěrů veřejného sektoru, by mohlo být vhodné poskytnout institucionální rámec popsaný v bodu 2) také rizikovějším typům aktiv, jako je financování malých a středních podniků nebo investice do infrastruktury. Řádný právní rámec, který stanoví dvojí zajištění, oddělení krycích portfolií a zvláštní veřejný dohled, může emitentům i investorům poskytnout atraktivní alternativu k sekuritizacím nebo jiným formám dluhového financování. Smluvní ujednání týkající se sekuritizací jsou často velmi nákladná, je obtížné je monitorovat a v případě selhání nebo postupu řešení krize emitenta z nich vyplývají právní spory.

Více transparentnosti, veřejného dohledu a právní jistoty je možné dosáhnout rozšířením institucionálních zásad krytých dluhopisů uvedených v bodu 2) na dluhové nástroje, které financují důležité hospodářské činnosti podporující růst (např. investice do malých a středních podniků nebo do infrastruktury). Nesmí však dojít k ohrožení finanční stability. Výjimky ze všeobecných kapitálových požadavků v oblasti bankovní regulace nebo z nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by neměly být poskytovány těm cenným papírům, které nemají uspokojivý kolaterál (bod 1).

Zpravodaj proto navrhuje evropskou směrnici, která jasně definuje a rozlišuje dva typy aktiv: Kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry. Pro oba typy cenných papírů by platily zásady právního a dohledového rámce (bod 2). Označení „krytý dluhopis“ by se používalo pouze tehdy, pokud by cenné papíry splňovaly také bod 1), a preferenční regulační zacházení by tudíž mohly získat pouze kryté dluhopisy. Aby nedocházelo ke zbytečným narušením na hladce fungujících trzích s krytými dluhopisy, zpravodaj dále navrhuje, aby kryté dluhopisy byly definovány na základě článku 129 nařízení o kapitálových požadavcích(5).

Nařízení o kapitálových požadavcích se nezmiňuje o přípustnosti krytých dluhopisů s podmíněným prodloužením splatnosti (struktury „soft bullets“ a „conditional pass-through“ (CPT)). Tyto typy krytých dluhopisů se v posledních letech významně rozšířily. Zatímco prodloužení splatnosti může představovat užitečné smluvní ujednání, pokud jde o předvídatelnost a řízení rizik, zejména v případech selhání nebo postupu řešení krize emitenta, zjevně při něm dochází k přesouvání části rizik z emitenta na investora. Pokud by této otázce nebyla věnována pozornost, mohlo by to vést k širším systémovým rizikům. Krytým dluhopisům s prodloužením splatnosti by tedy preferenční regulační zacházení nemělo být poskytováno, s výjimkou případů selhání nebo postupů řešení krize, tj. v případech, kdy by alternativou k prodloužení splatnosti bylo selhání emitenta krytých dluhopisů. Kvůli ochraně investorů a zajištění finanční stability by emitent neměl mít možnost libovolně přistupovat k prodlužování splatnosti. Každé prodloužení splatnosti krytých dluhopisů v případě selhání nebo postupu řešení krize by tedy mělo být vázáno na schválení příslušného orgánu dohledu.

Režimy pro kryté dluhopisy jsou hluboce zakořeněny ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se platební neschopnosti. Krycí portfolia a zásada dvojího zajištění představují pojistky proti platební neschopnosti emitenta, vzhledem k tomu, že soudní řízení nezbytná k uspokojení pohledávek věřitelů vůči nelikvidnímu emitentovi krytých dluhopisů závisí na vnitrostátních právních předpisech a v jednotlivých členských státech se výrazně liší. Evropské právní předpisy by neměly narušit rámce, které jsou pevně zakotveny ve vnitrostátní právní úpravě a které umožnily, aby trhy s krytými dluhopisy po desetiletí hladce a úspěšně fungovaly. To je důvod, proč by evropská právní úprava měla být omezena na směrnici, která stanoví zásady pro trhy s krytými dluhopisy a evropskými zajištěnými cennými papíry. Rozvoj technických norem v reakci na provedení ve vnitrostátním právu by měl být ponechán na příslušných vnitrostátních orgánech dohledu.

Maximální poměry úvěru k hodnotě zajištění pro hypoteční úvěry představují významnou součást kritérií způsobilosti stanovených v článku 129 nařízení o kapitálových požadavcích. Vzhledem k významným výkyvům cen, k nimž dochází na některých realitních trzích, musí být poměry úvěru k hodnotě zajištění považovány za definující vlastnost kolaterálu pro kryté dluhopisy, které využívají regulační preferenci, a nikoli za technickou normu, o níž mohou libovolně rozhodovat členské státy. Navrhovatel tudíž navrhuje, aby maximální poměry úvěru k hodnotě zajištění byly i nadále stanovovány prostřednictvím evropských právních předpisů a aby se pozorně sledovalo, zda jsou tyto poměry úvěru k hodnotě zajištění v souladu s nezávislými posouzeními cenových podmínek, které by na příslušných realitních trzích mohly nastat v případě krizové události.

A konečně, každé opatření na evropské úrovni by mělo také zohledňovat tři důležité oblasti, které dosud nebyly zmíněny:

•  již probíhající silné tržní iniciativy. Například iniciativa Covered Bond Label vytvořená společenstvím emitentů ve spolupráci s investory a regulačními orgány byla dohodnuta v roce 2013 a v roce 2016 pokrývala 60 % nesplacených krytých dluhopisů po celém světě. Tam, kde tyto iniciativy existují, je třeba je podporovat a buď jimi nahradit veřejné intervence, nebo na nich založit dobrovolné či povinné normy. Zejména formulář Harmonised Transparency Template vytvořený v roce 2016 v rámci CBL by mohl představovat základ pro společné normy vztahující se na emitenty krytých dluhopisů.

•  Kryté dluhopisy nabývají na popularitě v řadě zemí mimo EU, např. v Austrálii, Chile, Jižní Koreji, Kanadě, Novém Zélandu, Rusku, Singapuru a Turecku. Další významné jurisdikce (včetně Brazílie, Indie, Japonska, Jižní Afriky, Mexika, Maroka, Panamy, Peru a Spojených států) mohou brzy následovat. Opatrný přístup evropských právních předpisů omezený na základní zásady a kombinovaný s dostatečnou flexibilitou, pokud jde o specifické rysy vnitrostátních právních předpisů a historické souvislosti, umožní zapojit evropské trhy s krytými dluhopisy a evropskými zajištěnými cennými papíry do podobných trhů s obdobně bezpečnými finančními produkty jinde na světě, a tudíž posílí dlouhodobé vyhlídky hospodářského růstu v EU a ve třetích zemích. Normy EU by také mohly mít potenciál fungovat jako základ pro rozvoj trhů s krytými dluhopisy po celém světě.

•  Tento trh v posledních letech do určité míry funguje v rámci veřejné podpory. Program ECB nákupu aktiv (naposledy prostřednictvím CBPP3 od října 2014) měl významný dopad na primární a sekundární trhy s krytými dluhopisy a spolu s regulačním zacházením přispěl k nárůstu vydávání krytých dluhopisů od roku 2013. To však vedlo k výraznému vytěsnění soukromých investorů a zúčastněné strany varovaly před tím, že tento vývoj může pokračovat a následně zničit trh, pokud ECB urychleně nepřestane do trhů s krytými dluhopisy zasahovat. Každou případnou legislativní nebo regulační iniciativu je tedy třeba pečlivě zvažovat. Významná změna pravidel by způsobila nejistotu na trzích, které musí získat zpět ztracené investory.

Iniciativa unie kapitálových trhů zřízená Komisí usiluje od roku 2015 (zejména prostřednictvím své veřejné konzultace o krytých dluhopisech ze září 2015) o posílení trhů s krytými dluhopisy v Evropě s řádným ohledem na vnitrostátní preference a rámce. To je důležité, jelikož úspěch této třídy aktiv je založen na vnitrostátních rámcích, které se vyvíjely po desetiletí a jsou přizpůsobeny místním dlouhodobým potřebám v oblasti financování, strukturám bankovního nebo kapitálového trhu a ochotě podstupovat riziko. Tyto zvláštnosti a pružnost je třeba na evropských trzích s krytými dluhopisy oceňovat a dále rozvíjet, aby si zachovaly své vedoucí postavení ve světě.

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

(3)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP)

(5)

To omezuje aktiva v krycím portfoliu na hypoteční úvěry, veřejné půjčky nebo aktiva se státní zárukou. Vzhledem k tomu, že se plavidla mírně odchylují od nařízení o kapitálových požadavcích, neměla by se pro kryté dluhopisy kvalifikovat.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Jarosław Wałęsa, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Simona Bonafè, Enrique Calvet Chambon, Nessa Childers, Andrea Cozzolino, Mady Delvaux, Jan Keller, Paloma López Bermejo, Luigi Morgano, Romana Tomc, Roberts Zīle

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jarosław Wałęsa


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

43

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Petr Ježek, Ramon Tremosa i Balcells, Cora van Nieuwenhuizen

ECR

Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne, Roberts Zīle

PPE

Burkhard Balz, Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Sirpa Pietikäinen, Romana Tomc, Jarosław Wałęsa, Esther de Lange

S&D

Simona Bonafè, Udo Bullmann, Nessa Childers, Andrea Cozzolino, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Neena Gill, Cătălin Sorin Ivan, Jan Keller, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Luigi Morgano, Alfred Sant, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

6

-

EFDD

Marco Valli

GUE/NGL

Fabio De Masi, Paloma López Bermejo, Marisa Matias, Dimitrios Papadimoulis

NI

Sotirios Zarianopoulos

1

0

ENF

Gerolf Annemans

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí