Postup : 2017/2043(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0249/2017

Předložené texty :

A8-0249/2017

Rozpravy :

PV 04/07/2017 - 16
CRE 04/07/2017 - 16

Hlasování :

PV 05/07/2017 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0302

ZPRÁVA     
PDF 1110kWORD 119k
30.6.2017
PE 605.968v02-00 A8-0249/2017

o mandátu k trialogu o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2018

(2017/2043(BUD))

Rozpočtový výbor

Zpravodaj: Siegfried Mureşan

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ KE LHŮTÁM PRO ROZPOČTOVÝ PROCES A POSTUPY PRO FUNGOVÁNÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU V ROCE 2018
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO RYBOLOV
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o mandátu k trialogu o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2018

(2017/2043(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který Komise přijala dne 30. května 2017 (COM(2017)0000),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2018, oddíl III – Komise(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2017 o rozpočtových směrech na rok 2018 (06522/2017),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0249/2017),

Návrh rozpočtu na rok 2018: zajištění růstu, pracovních míst a bezpečnosti

1.  připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. března 2017 potvrdil, že udržitelný růst, důstojná, kvalitní a stabilní pracovní místa, sociálně-ekonomická soudržnost, bezpečnost, migrace a změna klimatu jsou základními problémy a hlavními prioritami rozpočtu EU na rok 2018;

2.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že rozpočet EU na rok 2018 musí Evropské unii umožnit i nadále vytvářet udržitelný růst a pracovní místa a zároveň zajišťovat bezpečnost jejích občanů a řešit problémy v oblasti migrace, je návrh Komise dobrým výchozím bodem letošních jednání; lituje však, že návrh Komise neodpovídá v plné míře výzvě Parlamentu k přijetí opatření proti změně klimatu;

3.  vítá rozhodnutí Komise zohlednit již nyní v návrhu rozpočtu výsledky přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2014–2020 v polovině období, ještě před jeho formálním schválením Radou, a vyslat tak jasný signál o důležitosti tohoto přezkumu a o potřebě větší pružnosti rozpočtu EU, která by měla Unii umožnit účinným způsobem reagovat na nové mimořádné situace a financovat své politické priority;

4.  opětovně vyjadřuje své pevné přesvědčení o tom, že předpokladem udržitelného růstu a tvorby stabilních a kvalitních pracovních míst v EU je zvýšení investic do výzkumu, inovací, infrastruktury, vzdělání a malých a středních podniků; vítá v této souvislosti navržené posílení programu Horizont 2020, nástroje pro propojení Evropy a programu Erasmus+, neboť tyto programy budou přímo přispívat k plnění těchto cílů; domnívá se nicméně, že bude nutné je dále posílit, zejména vzhledem ke škrtům, k nimž v souvislosti s financováním těchto opatření došlo ve prospěch financování vynaloženého z EFSI;

5.  připomíná zcela zásadní úlohu malých a středních podniků při tvorbě pracovních míst a řešení problému nedostatku investic a podtrhuje, že jejich odpovídající financování musí zůstat jednou z hlavních priorit rozpočtu EU; s politováním v tomto ohledu konstatuje, že na program COSME má být podle návrhu přiděleno ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 o 2,9 % méně prostředků, a vyjadřuje svůj úmysl zasadit se o posílení tohoto programu v rámci rozpočtu na rok 2018; poukazuje na potřebu další podpory malých a středních podniků a vyzývá k plné realizaci finančních závazků v případě tohoto programu po zbývající období stávajícího VFR; vítá, že se Komise snaží o jednodušší financování malých a středních podniků v rámci programu Horizont 2020;

6.  vyzdvihuje úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v souvislosti s řešením problému nedostatku investic v celé EU a mezi jednotlivými územími EU a v souvislosti s tím, že napomáhá při provádění strategických investic, které ve vztahu k hospodářství, životnímu prostředí a společnosti zajišťují vysokou úroveň přidané hodnoty; podporuje proto prodloužení jeho existence až do roku 2020; poukazuje na rychlé odčerpávání prostředků z nástroje pro malé a střední podniky v rámci fondu EFSI a vítá jejich zamýšlené navýšení; s politováním konstatuje, že neexistuje ucelený přístup k financování malých a středních podniků, který by poskytoval jasný přehled o celkových dostupných finančních prostředcích; zdůrazňuje, že v rámci probíhajících legislativních jednání trvá na tom, že kvůli tomuto prodloužení existence fondu by se ve stávajících programech EU neměly provádět žádné další škrty; má za to, že z fondu EFSI, jehož záruční fond je většinou financován z rozpočtu EU, by neměly být podporovány subjekty usazené nebo zaregistrované v jurisdikcích, které jsou na seznamu příslušné politiky EU týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo které nedodržují unijní či mezinárodní daňové standardy týkající se transparentnosti a výměny informací;

7.  s uspokojením bere na vědomí iniciativy EU v oblasti obranného výzkumu a ve vývoji a pořizování technologií, které v tomto odvětví přispějí k dosažení úspor z rozsahu a k větší koordinaci postupu členských států, a pokud budou správně vypracovány, povedou na úrovni členských států k racionálnějším výdajům na obranu a k dosažení úspor; zdůrazňuje také, že je nutné zvýšit konkurenceschopnost a zlepšit inovační schopnost evropského obranného průmyslu; připomíná svůj dřívější postoj, že nové iniciativy v této oblasti by měly být financovány z nových zdrojů, a nikoli na úkor stávajících programů, včetně nástroje na propojení Evropy;

8.  poznamenává, že Komise nevyhověla žádosti Parlamentu, aby předložila posouzení možnosti poskytovat síťovou jízdenku Interrail po Evropě k 18. narozeninám a aby spolu s tím předložila příslušné návrhy; domnívá se, že tyto návrhy mají potenciál zvýšit evropské povědomí a identitu; poukazuje však na to, že veškeré nové projekty je nutné financovat na základě nových finančních zdrojů, aby neměly negativní vliv na stávající programy, a že by měly zahrnovat co největší část společnosti; důrazně opakuje svou předchozí výzvu, aby Komise v této věci předložila příslušné návrhy;

9.  s potěšením konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2018 počítá s přidělením dodatečných prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a zohledňuje tak předchozí výzvy Parlamentu k zachování tohoto programu; současně bere na vědomí návrh opravného rozpočtu na třetí čtvrtletí roku 2017, jehož součástí je uvolnění 500 milionů EUR na závazcích na uvedenou iniciativu, jak se na tom v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu v roce 2017 dohodly Parlament a Rada; je přesvědčen, že navržené částky nebudou stačit k tomu, aby tato iniciativa dosáhla svých cílů, a domnívá se, že aby bylo možné účinně řešit problém nezaměstnanosti mládeže, musí tato iniciativa i nadále přispívat k plnění prioritního cíle Unie v oblasti růstu a pracovních míst; trvá na tom, že je zapotřebí účinně reagovat na nezaměstnanost mladých lidí v celé Unii, a zdůrazňuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí může být dále zlepšována a může být efektivnější, zejména tím, že bude zajištěno, aby byla skutečným evropským přínosem, pokud jde o politiku zaměstnanosti mladých lidí v členských státech a že nebude nahrazovat financování někdejších opatření členských států;

10.  připomíná, že politika soudržnosti sehrává z hlediska rozvoje a růstu EU primární úlohu; zdůrazňuje, že v roce 2018 by programy politiky soudržnosti měly dohnat zpoždění a dosáhnout plného pracovního tempa; poukazuje na to, že se Parlament zavázal k zajištění náležitého množství prostředků na tyto programy, které představují jednu z hlavních součástí politiky EU; je nicméně znepokojen nepřijatelným zpožděním, k němuž při provádění operačních programů na úrovni členských států dochází; vyzývá členské státy, aby zajistily dokončení procesu jmenování řídicích, auditních a certifikačních orgánů a jeho rychlejší provádění; je si vědom toho, že dlouhé vyjednávání o právním základu vedlo k tomu, že orgány EU, které toto jednání vedly, nesou za nízkou míru realizace programů svůj díl odpovědnosti; konstatuje, že se některé členské státy domnívají, že by fondy soudržnosti měly být nástrojem pro zaručení solidarity v rámci všech oblastí politiky Unie;

11.  je obzvláště znepokojen tím, že by se na konci stávajícího období VFR mohly opětovně nahromadit nevyřízené žádosti o platby, a připomíná, že na konci roku 2014 dosáhly bezprecedentní částky 24,7 miliardy EUR; s potěšením konstatuje, že Komise při příležitosti revize VFR v polovině období poskytla poprvé odhad plateb do roku 2020, zdůrazňuje však, že je nezbytné jej každý rok náležitě aktualizovat, aby mohl rozpočtový orgán včas přijmout nezbytná opatření; varuje před nežádoucími účinky, které by mohla mít nová platební krize zejména na příjemce finančních prostředků z rozpočtu EU; je přesvědčen, že věrohodnost EU je rovněž spojena s její schopností zajistit, aby ve svém rozpočtu měla náležité množství prostředků na platby, které jí umožní plnit její závazky; poukazuje na škodlivý dopad, který mají opožděné platby na soukromý sektor a konkrétně malé a střední podniky EU, které mají smlouvy s veřejnými orgány;

12.  poukazuje na význam splnění závazku EU týkajícího se dosažení cílů stanovených COP 21, zejména s ohledem na nedávné rozhodnutí americké vlády od této dohody odstoupit; zdůrazňuje v této souvislosti, že existuje vážné riziko, že cíl věnovat alespoň 20 % výdajů EU za období let 2014–2020 v kontextu VFR na opatření v oblasti klimatu nebude splněn, nebude-li v boji proti změně klimatu vyvinuto větší úsilí; se znepokojením poukazuje na mírný nárůst prostředků věnovaných na biologickou rozmanitost ve výši 1 %; poukazuje na význam začleňování ochrany biologické rozmanitosti do všech částí rozpočtu EU a připomíná svou dřívější výzvu k vypracování metodiky sledování, která by zohledňovala všechny příslušné výdaje související s biologickou rozmanitostí a jejich účinnost; zdůrazňuje také, že projekty financované z evropských prostředků by neměly mít negativní dopad na zmírňování změny klimatu a na přechod k oběhovému a nízkouhlíkovému hospodářství;

13.  zdůrazňuje, že jak ukázalo dosud nebývalé uvolňování zvláštních nástrojů, rozpočet EU nebyl původně koncipován tak, aby umožňoval řešit otázky jako současná migrační a uprchlická krize; domnívá se, že přechod k pokrizovým postupům by byl předčasný; pochybuje proto o navržených škrtech, které mají být oproti rozpočtu na rok 2017 provedeny v rámci okruhu 3 a které nejsou v souladu s příslibem EU řešit účinným způsobem migrační a uprchlickou krizi; zdůrazňuje však, že po reakci na naléhavou, bezprecedentní situaci by měl následovat systematičtější a proaktivnější přístup, doplněný účinným využíváním rozpočtu EU; znovu opakuje, že ochrana a bezpečnost občanů je prioritou EU;

14.  opětovně zdůrazňuje, že řešení základních příčin migrační a uprchlické krize vyžaduje dlouhodobě udržitelné řešení, spolu se stabilizací situace v sousedství EU, a že klíčem k dosažení tohoto cíle jsou dlouhodobé investice v zemích původu migrantů a uprchlíků; vítá v tomto ohledu evropský plán vnějších investic a požaduje, aby orgány dospěly ohledně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj k rychlé dohodě a urychleně jej využívaly; vyjadřuje proto svůj podiv nad snižováním rozpočtu v okruhu 4, které nemůže být v rámci zvyšování rozpočtu v minulosti nebo pomalého tempa jeho plnění plně opodstatněno; znovu opakuje, že řešení hlavních příčin migrace zahrnuje mj. řešení problémů, jako je chudoba, nezaměstnanost, vzdělávání a ekonomické příležitosti a rovněž nestabilita, konflikty a změna klimatu;

15.  vítá navrhované zvýšení východní složky evropského nástroje sousedství, které reaguje na předchozí výzvy Parlamentu; domnívá se, že s ohledem na zlepšení hospodářské integrace a dosažení sbližování s EU a za účelem upevnění demokracie, právního státu a lidských práv v našem východním sousedství je naprosto nutné zajistit podporu EU, zejména v případě zemí, které podepsaly dohodu o přidružení; zdůrazňuje, že by se taková podpora měla uplatnit, pouze pokud tyto země splní kritéria způsobilosti, zejména co se týká právního státu, boje proti korupci a posilování demokratických institucí;

16.  konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2018 ponechává při současných stropech VFR v rámci okruhu 1, 3 a 4 jen velmi omezené, resp. neponechává žádné rezervy; považuje to za důsledek významných nových iniciativ, které vznikly od roku 2014 (EFSI, návrhy vztahující se k migraci, v poslední době též výzkum v oblasti obrany a Evropský sbor solidarity) a které se musely začlenit do rozpočtů omezených stropy VFR dohodnutými v roce 2013; připomíná, že VFR, zvláště pak po jeho přezkumu v polovině období, bude obsahovat ustanovení nabízející pružné podmínky, která by i při jejich omezenosti měla být využívána v co nejvyšší míře, aby byla zachována ambicióznost úspěšných programů a nalezena řešení nepředvídatelných problémů; konstatuje, že Parlament má v úmyslu mobilizovat v rámci zlepšování právních předpisů takováto ustanovení o pružných podmínkách v ještě větší míře; znovu požaduje zavedení nových skutečných vlastních zdrojů v rámci rozpočtu EU;

17.  poukazuje v této souvislosti na to, že návrh rozpočtu obsahuje množství odkazů na nutnost návrhu na změnu, což může částečně oslabovat postavení Parlamentu v rámci rozpočtového procesu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise namísto toho, aby případné nové iniciativy v oblasti bezpečnosti a migrace a případné prodloužení doby trvání nástroje pro uprchlíky v Turecku zahrnula přímo do návrhu rozpočtu, ohlásila, že mohou být navrženy jako součást chystaného návrhu na jeho změnu; naléhavě vyzývá Komisi, aby o těchto chystaných návrzích poskytla včas podrobné informace, tak aby je rozpočtový orgán mohl náležitě posoudit; zdůrazňuje, že tyto případné iniciativy by neměly zanedbat, nebo dokonce nahradit požadavky a návrhy na změnu, které v rámci tohoto rozpočtového procesu předložil Parlament;

18.  opětovně poukazuje na to, že podporuje provádění strategie rozpočtu zaměřeného na výsledky, který navrhla Komise, a naléhavě vyzývá k trvalému zlepšování kvality a prezentace údajů o výkonnosti, s cílem zajistit poskytování přesných, jasných a srozumitelných informací o výkonnosti programů EU;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

19.  konstatuje, že ve srovnání s rokem 2017 znamená návrh Komise na rok 2018 zvýšení prostředků na závazky v podokruhu 1a o 2,5 % na 21 841,3 milionu EUR; s potěšením konstatuje, že program Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy a Erasmus+ tvoří významnou část tohoto zvýšení, protože prostředky na závazky se těmto programům zvýšily o 7,3 %, 8,7 % a 9,5 %, konstatuje však, že je to stále ještě mírně pod úrovní jejich finančního plánu; poukazuje zejména na velmi nízkou míru úspěšnosti u žádostí týkajících se programu Horizont 2020;

20.  je nicméně překvapen, že prostředky na závazky a platby přidělené na program COSME se snížily o 2,9 %, resp. 31,3 %, třebaže podpora malých a středních podniků je považována za jednu z hlavních priorit EU;

21.  opětovně zdůrazňuje, že pokud jde o prodloužení existence Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), Parlament se staví proti jakýmkoli dalším škrtům v Nástroji pro propojení Evropy a zastává názor, že dodatečná částka ve výši 1,1 miliardy EUR, která byla přidělena na záruku EU, by měla být vzata pouze z nepřidělených rezerv (v případě částky 650 miliard EUR) a očekávaného čistého kladného příjmu (v případě částky 450 miliard EUR); připomíná, že portfolio Nástroje pro propojení Evropy (složka IKT) zahrnuje rovněž novou iniciativu Wifi4EU; připomíná, že v případě rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy se vzhledem k jeho nedostatečné výši položek, zejména v okruhu infrastruktura, vytváří soustavná nadměrná poptávka;

22.  bere na vědomí návrh Komise na zřízení Evropského sboru solidarity (ESC); se znepokojením však konstatuje, že navzdory varování ze strany Parlamentu počítá legislativní návrh, který byl přijat dne 30. května 2017, s tím, že rozpočet na ESC by byl ze tří čtvrtin financován z prostředků přerozdělených ze stávajících programů, zejména z programu Erasmus+ (197,7 milionu EUR); je znepokojen rizikem, které by tato situace pro uvedené programy EU představovala, a vyjadřuje svůj úmysl zasadit se o další posílení programu Erasmus+ v rámci rozpočtu na rok 2018; znovu zdůrazňuje, že veškeré nové politické závazky by měly být financovány na základě nových položek, a nikoli přerozděleném prostředků ze stávajících programů;

23.  vítá navrhované rozšíření přípravného opatření týkajícího se výzkumu v oblasti obrany a legislativní návrh programu rozvoje obranného průmyslu, který představila Komise;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

24.  konstatuje, že v případě, že bude přijat návrh opravného rozpočtu č. 3, bude celková výše prostředků na závazky určených na podokruh 1b činit 55 407,9 milionu EUR, což ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 představuje zvýšení o 2,4 %;

25.  konstatuje, že navrhovaná částka 46 763,5 milionu EUR na prostředky na platby je o 25,7 % vyšší než v roce 2017, což z větší částí odráží pokles, k němuž došlo v roce 2017 v důsledku opoždění reálného zahájení nových operačních programů; připomíná, že nepřesné prognózy členských států vedly k tomu, že prostředky na platby v okruhu 1b zůstaly v roce 2016 do značné míry (více než 11 miliard EU) nevyužity, a konstatuje, že částky navrhované na rok 2018 byly od vydání předchozích prognóz už revidovány a sníženy o 1,6 miliardy EUR;

26.  zdůrazňuje, že je třeba, aby provádění programů na období let 2014–2020 dosáhlo optimálního tempa, a je pevně přesvědčen, že v budoucnu je třeba předejít jakémukoli „abnormálnímu“ hromadění neuhrazených faktur; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby přednostně řešily veškeré zbývající problémy spojené se zpožděným jmenováním vnitrostátních řídicích a certifikačních orgánů a rovněž další potíže, na nichž vázne předkládání žádostí o platby; upřímně věří, že vnitrostátní orgány i Komise zdokonalily své odhady týkající se nutnosti úhrad v rámci rozpočtu na rok 2018 a že navrhované prostředky na platby budou v plné výši vyplaceny; uznává, že mezi hlavní příčiny této současné nízké míry plnění rozpočtu patří to, že mezi orgány EU došlo k zdlouhavým jednáním o právním základu;

27.  vítá návrh Komise na financování pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a bere na vědomí, že podle návrhu má být z celkové rezervy na závazky uvolněno 233,3 milionu EUR; vyzývá Komisi a členské státy, aby se věnovaly tomu, co bylo uvedeno v nedávné zprávě Evropského účetního dvora; připomíná, že jakékoli zvyšování prostředků přidělených na uvedenou iniciativu by mělo odpovídat příslušným částkám z Evropského sociálního fondu (ESF); vyjadřuje svůj úmysl prozkoumat veškeré způsoby, jak by bylo možné dále posílit tento program v rámci rozpočtu na rok 2018;

28.  poukazuje na důležitost Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) při řešení problému chudoby a sociálního vyloučení a žádá, aby na něj byly v rozpočtu na rok 2018 přiděleny dostatečné zdroje, které by umožnily odpovídajícím způsobem uspokojovat potřeby cílových skupin a plnit cíle fondu;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

29.  bere na vědomí, že pro okruh 2 byly naplánovány prostředky na závazky v navrhované výši 59 553,5 milionu EUR (ve srovnání s rokem 2017 jde o zvýšení o 1,7 %) a prostředky na platby (+2,6 %) v navrhované výši 56 359,8 milionu EUR, takže v příspěvcích na závazky zbývá rezerva ve výši 713,5 milionu EUR; poznamenává, že navýšení objemu prostředků na závazky uvolněných na financování potřeb Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v roce 2018 (zvýšení o 2,1 %) je z větší části důsledkem výrazně nižších účelově vázaných příjmů, které mají být v roce 2018 podle očekávání k dispozici;

30.  poznamenává, že Komise v rámci okruhu 2 ponechala rezervu ve výši 713,5 milionu EUR; poukazuje na to, že zvýšená volatilita zemědělských trhů, jejímž příkladem byla v minulosti krize v mlékárenském průmyslu, by mohla naznačovat, že této rezervy bude využito; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rezerva ponechaná v rámci tohoto okruhu bude stačit k řešení jakékoli případné další krize;

31.  poukazuje na prodloužení doby trvání výjimečných opatření na podporu některých druhů ovoce, v jejichž případě je situace na trhu stále obtížná; s politováním však konstatuje, že Komise v současnosti nenavrhuje opatření na podporu odvětví chovu dobytka, a to zejména v mlékárenském odvětví, která by byla spojena s ruským zákazem dovozu z EU, a očekává proto změnu v tomto ohledu; očekává tedy, že pokud se rezerva v okruhu 2 využije, část z ní bude přidělena zemědělcům zaměřeným na produkci mléka a mléčných výrobků v zemích, které jsou nejvíce postiženy ruským embargem; očekává, že Komise předloží návrh na změnu, který by měl být předložen v říjnu 2017 a který by měl vycházet z aktualizovaných informací o financování Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a umožnit tak ověření skutečných potřeb zemědělského odvětví, s řádným přihlédnutím k dopadu ruského embarga na další volatilitu trhu;

32.  s potěšením konstatuje, že v souladu s finančními plány došlo k navýšení prostředků na závazky pro Evropský námořní a rybářský fond (o 2,4 %) a program LIFE+ (o 5,9 %), vyjadřuje však politování nad tím, že značně omezené prostředky na platby svědčí o tom, že zahájení těchto dvou programů v období let 2014–2020 bude stále ještě pomalé;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

33.  bere na vědomí, že pro okruh 3 mají být podle návrhu uvolněny prostředky na závazky ve výši 3 473,1 milionu EUR; poukazuje na potřebu společného uceleného a trvalého řešení migrační a uprchlické situace a s ní spojených problémů;

34.  vítá návrh Komise na vyčlenění dalších 800 milionů EU, které by byly věnovány na řešení bezpečnostních problémů, zejména po sérii teroristických útoků v EU;

35.  je toho názoru, že důležitost a naléhavost těchto problémů se neslučuje s výrazným snížením prostředků na závazky (o 18,9 %) a na platby (o 21,7 %), k němuž má ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 dojít okruhu 3, zejména v případě Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a programu Spravedlnost; požaduje, aby byly těmto fondům přiděleny odpovídající prostředky; trvá na tom, že vzhledem ke zpoždění, které provází provádění dohodnutých opatření a přijímání nových návrhů právních přepisů, nejsou tyto škrty opodstatněné; vyzývá proto Komisi, aby zajistila vyčlenění dostatečných rozpočtových zdrojů a aby urychleně řešila veškeré nově vznikající potřeby;

36.  domnívá se také, že spolupráci mezi členskými státy v záležitostech, které se týkají bezpečnosti, by bylo možné dále prohloubit prostřednictvím rozsáhlejší podpory z rozpočtu EU; klade si však otázku, jak lze takového cíle dosáhnout v situaci, kdy ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 došlo k výraznému snížení příslušných rozpočtových položek Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF); zdůrazňuje, že je zapotřebí zaručit nezbytné financování nutné k zavedení nových informačních a pohraničních kontrolních systémů, jako je Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a systémy vstupu a výstupu.

37.  domnívá se, že rok 2018 bude z hlediska vytvoření evropského programu pro migraci přelomovým rokem, neboť se změní několik jeho klíčových složek; zdůrazňuje, že je nutné pečlivě posoudit rozpočtové dopady několika předložených legislativních návrhů, mezi něž patří reforma dublinského společného azylového systému, nové systémy vstupu a výstupu a evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), včetně možnosti jejich opožděného přijetí; poukazuje na význam dostatečného financování, které by odpovídalo ambicím Unie v této oblasti a které by umožnilo v co nejkratší době vytvořit účinně fungující evropskou azylovou a migrační politiku při plném respektování mezinárodního práva a na základě solidarity mezi členskými státy;

38.  poukazuje na to, že návrh Komise neponechává v okruhu 3 už třetím rokem žádnou rezervu, což je dokladem toho, že velikost tohoto nejmenšího okruhu VFR neodpovídá současným potřebám, jak na to v rámci přezkumu v polovině období upozornil Parlament; vítá v této souvislosti návrh Komise na uvolnění částky 817 milionů EUR z nástroje pružnosti na prostředky na závazky, čehož bude možné dosáhnout jen za předpokladu, že se v revidovaném nařízení o VFR podaří zajistit dodatečnou flexibilitu; trvá na tom, že výše výdajů je stále nedostatečná, a vyjadřuje politování nad tím, že Komise veškeré další návrhy odložila a hodlá je předložit až v rámci některého ze svých budoucích návrhů na jeho změnu;

39.  připomíná, že Parlament soustavně vyjadřuje silnou podporu kulturním a mediálním programům; vítá návrh, aby se ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 zvýšil objem prostředků určených na program Kreativní Evropa, včetně prostředků na Evropský rok kulturního dědictví v rámci „Opatření v multimediální oblasti“; trvá navíc na tom, že je třeba zajistit dostatečné financování programu „Evropa pro občany“; vyzývá Komisi, aby přezkoumala iniciativy v rámci rozpočtové položky „Opatření v multimediální oblasti“, s cílem zajistit, aby tato položka účinně podporovala kvalitní nezávislé zpravodajství o záležitostech EU; opětovně poukazuje na podporu, kterou Parlament věnuje udržitelnému způsobu víceletého financování programu Euranet+; oceňuje také, že u programu v oblasti potravin a krmiv a u programu pro spotřebitele došlo oproti rozpočtu na rok 2017 ke zvýšení prostředků na závazky; a konečně poukazuje na význam promyšleného programu v oblasti zdraví a přiměřeného rozpočtu, který by umožnil evropskou spolupráci v oblasti zdraví, včetně zcela nových řešení v oblasti zdravotní péče, nerovného přístupu k péči o zdraví, zátěže způsobené chronickými onemocněními, antimikrobiální rezistence, přeshraniční zdravotní péče a přístupu k péči;

Okruh 4 – Globální Evropa

40.  s politováním konstatuje, že došlo k celkovému snížení objemu financování okruhu 4, který v prostředcích na závazky činí 9,6 miliardy EUR (ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 jde o snížení o 5,6 %); konstatuje, že v případě hlavních nástrojů okruhu 4 došlo k tomuto snížení především v souvislosti s dřívějším posílením nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT) a nového rámce pro partnerství v Evropském programu pro migraci, které bylo schváleno v rozpočtu na rok 2017;

41.  domnívá se však, že výše škrtů v rozpočtu nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a evropského nástroje sousedství (ENI), zejména co se týče jeho jižní složky, není vzhledem k dlouhodobé potřebě opatření EU v oblasti migrace, která by přesahovala migrační pakty uzavírané v rámci pro partnerství a její závazek podpořit mezinárodní rozvoj, opodstatněná; vyzývá v této souvislosti k nárůstu finančních zdrojů, které je nutné věnovat na podporu mírového procesu a na finanční pomoc věnovanou Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům (UNRWA); připomíná, že je důležité zajistit dostatečné finanční prostředky pro jižní sousedství, neboť stabilita na Blízkém východě je klíčovým prvkem při řešení hlavních příčin migrace;

42.  vítá nicméně navrhované navýšení prostředků pro východní složku evropského nástroje sousedství (ENI), které bude přispívat k demokratickým reformám a hospodářské integraci s EU, zejména v případě zemí, které s Unií podepsaly dohodu o přidružení;

43.  konstatuje, že došlo k nárůstu podpory politických reforem v Turecku (nástroj předvstupní pomoci II), zejména vzhledem k tomu, že v této zemi dochází k výraznému kroku zpět v oblasti právního státu, svobody projevu a základních práv; vyzývá Komisi, aby pozastavila vyplácení předvstupní pomoci, pokud dojde o přerušení přístupových jednání, a aby v případě, že scénář neproběhne podle očekávání, použila tyto prostředky na přímou podporu turecké občanské společnosti a aby investovala více prostředků do programů mezilidských výměn, jako je Erasmus+ pro studenty, akademické pracovníky a novináře; očekává, že bude zajištěno dostatečné financování ve vztahu k zemím západního Balkánu, jež jsou příjemci pomoci z Nástroje předvstupní pomoci a které pro své reformy naléhavě potřebují finanční podporu;

44.  domnívá se, že vzhledem k významu vyššího vzdělávání pro celkové reformy v partnerských zemích by studentská mobilita a vysokoškolská spolupráce mezi EU a zeměmi sousedství měly získávat soustavnou podporu; lituje proto, že došlo ke snížení položek pro odbornou a finanční pomoc v rámci tří vnějších nástrojů – nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství (ENI) a nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), jejichž cílem je podpořit mezinárodní rozměr vysokoškolského vzdělávání při provádění programu „Erasmus+“;

45.  bere na vědomí návrh Komise ponechat rezervu ve výši 232 milionů EUR; je přesvědčen, že výzvy, před nimiž vnější činnost EU stojí, vyžadují trvalé financování, jehož objem by měl být vyšší, než je současný objem financování okruhu 4; připomíná, že v rozpočtu na rok 2017 byla využita bezpečnostní rezerva, aby bylo možné zajistit financování nad úroveň stanoveného stropu; zastává názor, že nové iniciativy by měly být financovány z nově vyčleněných prostředků a že v mezích, které byly dohodnuty v rámci přezkumu VFR, by měly být v plné míře využívány veškeré možnosti flexibility;

46.  vyzývá Komisi, která se opakovaně zmiňuje o možnosti prodloužení doby trvání nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT), aby v případě, že tak hodlá učinit, předložila co nejdříve skutečný návrh na její prodloužení; připomíná, že Parlament, Rada a Komise přijaly závazek, že zajistí, aby zřízení nástroje pro uprchlíky v Turecku a svěřenských fondů proběhlo za transparentních a jasných podmínek, bylo v souladu se zásadou jednoty unijního rozpočtu a respektovalo výsady rozpočtového orgánu, včetně parlamentní kontroly; naléhavě znovu žádá členské státy, aby dostály svým závazkům spojeným s financováním současného nástroje pro uprchlíky v Turecku;

47.  plně podporuje závazky, které EU přijala na bruselské konferenci o Sýrii, kde byly potvrzeny předchozí závazky přijaté v Londýně; souhlasí s tím, aby za účelem splnění tohoto závazku bylo uvolněno 120 milionů EUR na posílení evropského nástroje sousedství (ENI) a stejná částka na rozšíření humanitární pomoci;

Okruh 5 – Správa

48.  konstatuje, že výdaje v rámci okruhu 5 se ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 zvýšily o 3,1 % na 9 682,4 milionu EUR (zvýšení o 287,9 milionu EUR); podotýká, že toto zvýšení je z více než jedné třetiny jeho nominální hodnoty vysvětleno přidělením dodatečných prostředků na důchody (zvýšení o 108,5 milionu EUR); bere na vědomí, že přidělení dodatečných prostředků je většinou důsledkem očekávaného zvýšení počtu důchodců (o 4,2 %); bere na vědomí také to, že počet důchodců se má v nadcházejících letech dále zvyšovat; bere na vědomí rigorózní přístup ke správním výdajům a nominální zmrazení všech nemzdových výdajů;

49.  konstatuje, že po odečtení 570 milionů EUR, které měly sloužit jako bezpečnostní rezerva pro okruh 3 a které byly uvolněny v roce 2017, činí skutečná rezerva 93,6 milionu EUR; zdůrazňuje, že podíl okruhu 5 na rozpočtu EU se v důsledku důchodů mírně zvýšil, takže nyní dosahuje 6,0 % (v prostředcích na závazky);

Pilotní projekty – přípravné akce

50.  poukazuje na důležitost pilotních projektů a přípravných akcí jako nástrojů k formulování politických priorit a zahájení nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalou činnost a trvalé programy EU; má v úmyslu provést výběr vyváženého souboru těchto projektů a akcí; konstatuje, že v současném návrhu je rezerva v některých okruzích značně omezená, nebo v nich dokonce úplně chybí, a má v úmyslu hledat způsoby, jak uvolnit prostor pro případné projekty a akce, aniž by se jiné politické priority dostaly do pozadí; domnívá se, že s cílem zajistit řádné dodržení ducha projektů a akcí by Komise o jejich realizaci měla krok za krokem informovat poslance Evropského parlamentu, kteří jsou jejich původci;

Agentury

51.  bere na vědomí, že decentralizovaným agenturám se v návrhu rozpočtu na rok 2018 celkově zvýšil objem prostředků o +3,1 % (bez započtení účelově vázaných příjmů) a počet pracovních míst o 146, poukazuje však na značné rozdíly mezi agenturami, které pracují na plný výkon (pokles o 11,2 %), a agenturami, které jsou pověřeny plněním nových úkolů (nárůst o 10,5 %); předpokládá, že tato čísla náležitě odrážejí skutečnost, že od roku 2013 došlo ve většině agentur ke snižování počtu zaměstnanců o pět nebo i více procent (v některých bude toto snížení probíhat ještě v roce 2018) a že zvyšování počtu zaměstnanců, k němuž docházelo v témže období, se týkalo pouze agentur, které se zabývají migrací a bezpečností (183 nových pracovních míst), agentur zabývajících se finančním dohledem (28 nových pracovních míst) a některých agentur pověřených plněním nových úkolů, jmenovitě Evropské agentury pro železnice (ERA), Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) (18 nových pracovních míst); opakuje svou výzvu vyslovenou ve zprávě o udělení absolutoria z roku 2015, aby byly zaručeny a v případě potřeby poskytnuty dodatečné prostředky na zajištění řádného fungování agentur, včetně stálého sekretariátu sítě agentur EU (který se nyní nazývá „Společný podpůrný úřad“);

52.  opětovně zdůrazňuje, že je přesvědčen, že agentury EU, které jsou činné v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, musejí mít v co nejkratší době prostředky na nezbytné provozní výdaje a takové počty zaměstnanců, jež by jim umožnily úspěšně plnit dodatečné úkoly a povinnosti, které jim byly v předchozích letech uloženy; vítá v této souvislosti návrh na zvýšení počtu zaměstnanců Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), což považuje za minimální opatření, které má zajistit, aby tyto agentury mohly účinně provádět svou činnost; zdůrazňuje, že navrhovaný rozpočet a počet zaměstnanců agentury Europol je nedostatečný ke splnění úkolů, které jí byly přiděleny, neboť se Komise a členské státy v předchozích letech rozhodly, že prohloubí spolupráci členských států zejména v oblasti boje proti terorismu, organizovanému zločinu, počítačové trestné činnosti, obchodování s lidmi a ochrany dětí bez doprovodu; upozorňuje na zjištěné mezery ve stávajícím systému výměny informací a naléhavě žádá Komisi, aby poskytla na činnost agentury eu-LISA patřičné lidské a finanční zdroje k plnění dalších nových úkolů a povinností, které jí byly v tomto ohledu nedávno přiděleny; poukazuje na významnou úlohu, kterou plní úřad EASO při poskytování podpory členským státům v oblasti vyřizování žádostí o azyl, zejména v případě jednání s rostoucím počtem žadatelů o azyl; s politováním konstatuje, že došlo ke snížení financování provozních výdajů (ve srovnání s rokem 2017 o 23,6 %) a v počtu zaměstnanců agentury Eurojust (o 4 %), která v současné době čelí nárůstu počtu projednávaných případů;

53.  se znepokojením konstatuje, že snižování počtu zaměstnanců (o 5, resp. 12 pracovních míst) se bude zřejmě týkat zejména agentur EU v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy (CEDEFOP, ETF, EU-OSHA, EUROFOUND) a rovněž agentur pověřených úkoly v oblasti životního prostředí (ECDC, ECHA, EEA, EFSA, EMA); domnívá se, že je to v rozporu s celkovou politikou Unie v oblasti vytváření důstojných, kvalitních a stabilních pracovních míst a v oblasti boje proti změně klimatu; vítá navýšení počtu zaměstnanců a rozpočtu pro agentury ACER a GSA, avšak zdůrazňuje, že toto navýšení nepostačuje k tomu, aby tyto agentury odpovídajícím způsobem plnily své úkoly;

54.  konstatuje, že rok 2018 představuje třetí lhůtu pro registraci podle nařízení REACH, která postihne velké množství společností v Evropě a dosud nejvyšší počet malých a středních podniků, což bude mít následně značný dopad na pracovní vytížení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA); vybízí proto Komisi, aby upustila od plánovaného snížení týkajícího se šesti pracovních míst dočasných zaměstnanců agentury v roce 2018 a odložila toto snížení až na rok 2019, tak aby agentura mohla účinně realizovat svůj celý pracovní program na rok 2018; v tomto ohledu konstatuje, že tato agentura od roku 2012 už snížila počet zaměstnanců na pracovních místech vytvořených za účelem uplatňování nařízení REACH;

o

o o

55.  připomíná, že uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů je zákonnou povinností vyplývající přímo ze Smluv; žádá, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů prosazováno v průběhu celého rozpočtového procesu a aby byly rozpočtové výdaje využívány jako účinný nástroj k prosazování rovnosti žen a mužů; doporučuje vypracovat rozpočtový plán pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v institucích EU, a to prostřednictvím schváleného pilotního projektu, a zavést v budoucnu zvláštní rozpočtovou položku na řízení koordinace uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech těchto institucích;

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(3)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0085.


PŘÍLOHA: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ KE LHŮTÁM PRO ROZPOČTOVÝ PROCES A POSTUPY PRO FUNGOVÁNÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU V ROCE 2018

A.  V souladu s částí A přílohy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na těchto klíčových lhůtách rozpočtového procesu pro rok 2018:

1.  trialog bude svolán na 13. července dopoledne před přijetím postoje Rady;

2.  Komise se vynasnaží předložit výkaz odhadu příjmů a výdajů na rok 2018 do konce května;

3.  Rada vyvine úsilí s cílem přijmout postoj a postoupit jej Evropskému parlamentu do 37. týdne (třetí týden v září), aby se usnadnilo včasné dosažení dohody s Evropským parlamentem;

4.  Rozpočtový výbor Evropského parlamentu se bude snažit o změnách k postoji Rady hlasovat nejpozději koncem 41. týdne (polovina října);

5.  trialog bude svolán na 18. října odpoledne před čtením v Evropském parlamentu;

6.  Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 43. týdne (plenární zasedání ve dnech 23.-26. října);

7.  dohodovací období začne 31. října. V souladu s čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU skončí lhůta pro dohodovací řízení dne 20. listopadu 2017;

8.  dne 6. listopadu odpoledne se uskuteční zasedání dohodovacího výboru v Evropském parlamentu a dne 17. listopadu v Radě a tato zasedání mohou pokračovat dle potřeby; zasedání dohodovacího výboru budou připravena jedním nebo více trialogy. Trialog je plánován na 9. listopadu dopoledne. Další trialog či trialogy mohou být svolány během 21denního dohodovacího období, případně též na 13. nebo 14. listopadu (ve Štrasburku).

B.  Postupy pro fungování dohodovacího výboru jsou uvedeny v části E přílohy výše uvedené interinstitucionální dohody.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (15.6.2017)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2018

(2017/2043(BUD))

Zpravodajka: Deirdre Clune

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že masivní oživení a zajištění udržitelného růstu a investic (do obchodní činnosti, veřejných služeb a lidského kapitálu) je klíčem k zajištění kvalitních pracovních míst vytvářejících důstojné podmínky, vyšší prosperitě, snížení nerovností a posílení sociální soudržnosti, a také připomíná, že je nezbytné efektivněji směrovat financování z evropských strukturálních a investičních fondů na podporu inkluzivního růstu; připomíná, že by se mělo z rozpočtu EU finančně podporovat dosahování cílů strategie Evropa 2020 v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti;

2.  zdůrazňuje, že při zvyšování přínosu Unie k podpoře udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření kvalitních pracovních míst, zvláště pak v boji s dlouhodobou nezaměstnaností, nezaměstnaností mladých lidí, chudobou včetně chudoby v zaměstnání, rostoucí nerovností a sociálním vyloučením, musí hrát rozpočet na rok 2018 klíčovou úlohu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2018 nelze pochopit bez souvislosti s víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2014–2020, který je třeba revidovat nejpozději do konce tohoto roku; vyzývá Radu, aby dokončila revizi VFR co nejdříve;

3.  upozorňuje na význam dostatečného financování a řádného rozpočtového řízení programů v rámci VFR na období 2014–2020, jejichž cílem je řešit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení; příkladem takových programů je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), jednotlivé osy programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) se zvláštním zřetelem k síti EURES, tři samostatné rozpočtové položky na podporu evropského sociálního dialogu a zaměstnaneckých organizací a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD); trvá tedy na tom, aby zdroje těchto programů byly v roce 2018 zachovány alespoň na úrovni předchozího rozpočtu EU; podotýká, že částky v letošním rozpočtu byly omezené, jelikož strukturální fondy nebyly absorbovány tak rychle, jak se očekávalo, a zdůrazňuje, že je třeba v rozpočtu na rok 2018 vyčlenit adekvátní prostředky na platby;

4.  naléhá na to, aby finanční podpora z fondů EU i nadále upřednostňovala programy, jejichž cílem je usnadnit vytváření pracovních míst, a programy k udržení pracovních míst a dostala se k co nejvíce cílovým příjemcům, zejména k osobám nejvíce vzdáleným od trhu práce; doporučuje, aby byly z příslušných rozpočtových položek poskytnuty dostatečné finanční prostředky na provedení opatření uvedených v doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce;

5.  zdůrazňuje zejména skutečnost, že práce má na proces uzdravování fyzicky či duševně nemocných osob pozitivní vliv a že by se financování mělo zaměřit na modely podložené fakty, jako jsou např. programy zaměřené na zaučování přímo na pracovišti („place and train“);

6.  domnívá se, že parametry programů, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, nespravedlivě omezují menší členské státy; navrhuje, aby byla kritéria způsobilosti v tomto ohledu flexibilnější, protože propouštění zaměstnanců a uzavírání provozů zpravidla zasahují menší regiony citelnější měrou než jiné;

7.  vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond (ESF) vstupuje do období intenzivního provádění a počet žádostí o platbu ze strany členských států poroste, trvá na tom, aby byly v rozpočtu na rok 2018 vyčleněny pro ESF odpovídající prostředky na závazky a zejména na platby;

8.  vyzývá členské státy, aby dokončily akreditaci všech odpovědných řídících orgánů, aby bylo zajištěno účinné operativní fungování ESF;

9.  zdůrazňuje, že podle OECD vzdělanější lidé přispívají k demokratičtější společnosti a udržitelnému hospodářství, jsou méně závislí na veřejné podpoře a lépe odolávají poklesům ekonomiky; zdůrazňuje proto, že by měl rozpočet EU podporovat investice do kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a inovací, což představuje klíčový mechanismus nejen v boji proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení, ale také pro to, aby EU mohla úspěšně konkurovat na globálních trzích;

10.  připomíná, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v Unii je stále nepřijatelně vysoká(1) a že obzvláště znepokojivá je situace nezaměstnaných mladých lidí, zejména těch, kteří nejsou dosud zaměstnaní a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (tzv. skupina NEET); zdůrazňuje, že aby mohl být tento problém řešen, je nanejvýš důležité zajistit řádné a včasné financování systémů záruk pro mladé lidi, a to prostřednictvím YEI a ESF;

11.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité pokračovat s YEI až do konce stávajícího VFR, a je přesvědčen, že je zásadní, aby YEI byla financována odpovídajícím způsobem; konstatuje však, že její financování je i nadále nedostatečné; vítá skutečnost, že bylo v rámci jednání o rozpočtu na rok 2017 dosaženo dohody, která přinese pro rok 2017 nové finanční prostředky ve výši 500 milionů EUR, a zdůrazňuje, že Rada musí přijmout schválené navýšení ještě před koncem tohoto roku; zdůrazňuje, že je nutné zajistit na období let 2018–2020 finanční prostředky ve výši alespoň 700 milionů EUR, jak bylo dohodnuto v rámci přezkumu VFR v polovině období; rovněž žádá o přidělení dostatečných prostředků na zajištění jeho řádného provádění;

12.  se znepokojením bere na vědomi prohlášení Účetního dvora o tom, že není možné financovat všechny osoby tzv. skupiny NEET pouze ze zdrojů dostupných z rozpočtu EU(2);

13.  zdůrazňuje, že je třeba nalézt dlouhodobá řešení, zvláště řešení týkající se kvality a dostupnosti terciárního vzdělání a zajišťující přístup ke kvalitním pracovním místům vytvářejícím důstojné pracovní podmínky pro mladé lidi; v tomto smyslu poukazuje na to, že je nutné vynaložit více úsilí v oblasti finanční a administrativní podpory, aby se zvýšil přístup k programu Erasmus+ a byly odstraněny překážky pro mobilitu u žadatelů z domácností s nižšími příjmy a pro osoby se zdravotním postižením, které byly výrazněji zasaženy ekonomickou krizí a škrty v rozpočtech;

14.  zdůrazňuje, že je nezbytné vyčlenit zdroje na boj proti chudobě, obzvláště proti dětské chudobě, a na podporu opatření, která řeší základní potřeby dětí, jako je např. zajištění potravin, bydlení, vzdělávání a zdravotní péče;

15.  zdůrazňuje důležitost Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) při řešení chudoby a sociálního vyloučení a žádá, aby mu byly v rozpočtu na rok 2018 přiděleny dostatečné zdroje, které umožní odpovídajícím způsobem uspokojovat potřeby cílových skupin a plnit cíle fondu;

16.  je toho názoru, že by měla být z rozpočtu EU podporována rovněž odborná příprava a opatření týkající se odborné kvalifikace, se zvláštním důrazem na nedostatky v oblasti dovedností specifických pro určitá odvětví, a zejména propagace iniciativy cest prohlubování dovedností, která byla nedávno přijata Radou (a která cílí na osoby s nízkou kvalifikací), a rovněž by měla být propagována mobilita mezi učni stejně tak, jak se to již děje v případě studentů u programu Erasmus;

17.  žádá, aby bylo vyvíjeno soustavné úsilí o zajištění odpovídající odborné přípravy a rekvalifikace pomocí tohoto rozpočtu, a to v odvětvích trpících nedostatkem pracovníků a také v klíčových odvětvích s vysokým potenciálem;

18.  poukazuje na to, že mikropodniky a malé a střední podniky (včetně sociálních podniků) jsou páteří evropského hospodářství, neboť představují 99 % veškerých obchodů v EU; podotýká, že jedním z hlavních problémů při zakládání a dalším fungování těchto podniků je obtížné získávání finančních prostředků; podporuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“; zdůrazňuje, že by se prostřednictvím rozpočtu na rok 2018 měla podporovat opatření na prosazování podnikatelské činnosti, včetně sociálního podnikání, inovativních sociálních podniků, finanční účasti zaměstnanců a samostatné výdělečné činnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že prostřednictvím rozpočtu na rok 2018 by mělo dojít především k usnadnění přístupu k mikroúvěrům dostupným prostřednictvím osy mikrofinancování a sociálního podnikání v rámci programu EaSI; zdůrazňuje, že by mělo být zaručeno množství grantů pro malé a střední podniky a sociální podniky, aby si udržely svou konkurenceschopnost a potenciál k vytváření pracovních míst;

19.  zdůrazňuje, že z rozpočtu EU by měly být podporovány snahy prosazovat dokončení jednotného trhu, konkurenceschopnost a sociální konvergenci, rozvoj politiky sociálně odpovědných podniků a také kontrola uplatňování zákonných sociálních standardů v podnicích s cílem zajistit vytváření pracovních míst a růst;

20.  vyzývá delegaci Parlamentu, aby zdůraznila důležitost plného čerpání rozpočtových položek určených na zaměstnanost a sociální věci;

21.  zdůrazňuje, že změny, které omezují plánování rozpočtu pro tyto položky, musí být zamítnuty a v zájmu dosažení plného potenciálu těchto politik musí být nalezena patřičná rovnováha mezi prostředky na závazky a na platby;

22.  zdůrazňuje, že všechny zaměstnavatelské a sociální agentury (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF), Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)) významně přispívají k řešení záležitostí spadajících do působnosti výboru EMPL, a zejména jejich potenciál řešit širokou škálu problémů, jako jsou kvalitní pracovní místa vytvářející důstojné pracovní podmínky, nové formy zaměstnávání, podpora odborné přípravy a opatření týkající se odborné kvalifikace nebo bezpečnosti při práci a zdraví a bezpečnosti; vzhledem k těmto okolnostem zdůrazňuje, že jejich úkoly neustále rostou, a že těmto agenturám musí být proto poskytnuty potřebné finanční a lidské zdroje, aby mohly naplňovat svůj mandát a plnit takovéto úkoly; rozhodně podporuje přístup posuzování potřeb jednotlivých decentralizovaných agentur případ od případu;

23.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2018 by měl podporovat vysokou úroveň ochrany zaměstnanců a kulturu prevence v celé EU a pomáhat řešit nové výzvy v souvislosti s fyzickým a duševním zdravím a bezpečností v práci, které stále trvají; trvá na tom, že v tomto ohledu by mělo být zajištěno odpovídající financování pro agenturu EU-OSHA a pro oblast fyzického a duševního zdraví a bezpečnosti na ose PROGRESS programu EaSI;

24.  zdůrazňuje, že je třeba dodatečné financování pro Eurofound, aby bylo vyváženo výrazné zvýšení státního koeficientu pro Irsko z posledních let, které agentuře čím dál tím více ztěžuje udržování úrovně výzkumu, který provádí; zdůrazňuje, že je třeba dodatečné financování, zejména aby byla zabezpečena činnost na celoevropských průzkumech a aby byla umožněna dodatečná činnost na tématech týkajících se „nehlášené práce“ a „integrace uprchlíků a migrantů na trhu práce“;

25.  zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce jsou velmi cenným nástrojem, pokud jde o zahajování nových činností a vytváření politiky v oblastech zaměstnanosti a sociálního začleňování; připomíná, že v minulosti bylo s úspěchem realizováno formou pilotních projektů / přípravných akcí několik nápadů Výboru pro zaměstnanost a sociální věci; žádá Komisi, aby při výběru pilotních projektů a přípravných akcí s evropskou přidanou hodnotou pokračovala v přístupu vymanění se ze zavedených stereotypů („think outside the box“); domnívá se proto, že výbor bude těchto nástrojů dále využívat i v roce 2018; vyzývá k plnému využití rezerv, které jsou k dispozici v jednotlivých okruzích; žádá, aby Komise pravidelně a podrobně informovala Parlament o různých fázích provádění pilotních projektů a přípravných akcí; žádá Komisi, aby při provádění pilotních projektů a přípravných akcí respektovala jejich obsah tak, jak jej odsouhlasily a schválily Parlament a Rada.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, David Casa, Martina Dlabajová, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Thomas Mann, Dominique Martin, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Anne Sander, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Renate Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Heinz K. Becker, Deirdre Clune, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Marju Lauristin, Edouard Martin, Joachim Schuster, Csaba Sógor, Michaela Šojdrová, Helga Stevens, Ivo Vajgl, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella De Monte

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

PPE

Verts/ALE

GUE/NGL

S&D

Martina Dlabajová, Marian Harkin, Robert Rochefort, Yana Toom, Ivo Vajgl, Renate Weber

Heinz K. Becker, David Casa, Deirdre Clune, Dieter-Lebrecht Koch, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Thomas Mann, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Michaela Šojdrová, Csaba Sógor, Romana Tomc

Terry Reintke, Tatjana Ždanoka

Tania González Peñas, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes

Maria Arena, Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Isabella De Monte, Agnes Jongerius, Jan Keller, Marju Lauristin, Edouard Martin, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Joachim Schuster, Jutta Steinruck, Flavio Zanonato

5

-

ECR

ENF

Arne Gericke, Czesław Hoc, Helga Stevens

Mara Bizzotto, Dominique Martin

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

V březnu 2017 činila míra nezaměstnanosti mladých v EU28 17,2 % a v eurozóně 19,4 % ve srovnání s březnem 2016, kdy tyto hodnoty činily 19,1 % a 21,3 % (v daném pořadí) – Eurostat, 2. květen 2017: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8002525/3-02052017-AP-EN.pdf/94b69232-83a9-4011-8c85-1d4311215619

(2)

Zvláštní zpráva č. 5/2017: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“ (str. 8).


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (9.6.2017)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2018

(2017/2043(BUD))

Zpravodaj: Daniel Dalton

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že společný trh je hlavním cílem hospodářské spolupráce i klíčovým prvkem pro hospodářský růst v EU;

2.  vyzývá Komisi, aby uvolnila nezbytný rozpočet na vytvoření jednotného digitálního trhu a celého souboru opatření, který předpokládá;

3.  zdůrazňuje, že dobře fungující, vysoce integrovaný a sjednocený jednotný trh, který nabízí spravedlivé prostředí pro spotřebitele a malé a střední podniky, je pro větší konkurenceschopnost EU ústřední, a požaduje vyčlenění přiměřeného rozpočtu na podporu přechodu k digitální éře a procesů internacionalizace a reindustrializace evropského průmyslu a malých a středních podniků;

4.  považuje spotřebitelskou politiku za horizontální prioritu, která vyžaduje dostatečné rozpočtové prostředky; žádá Komisi a členské státy, aby učinily vše pro zvýšení znalostí a povědomí spotřebitelů o spotřebitelské politice, bezpečnosti produktů a tržním dozoru, zejména na jednotném digitálním trhu, a aby podporovaly zájmy spotřebitelů napříč různými politikami EU;

5.  zdůrazňuje velký potenciál růstu pro volný pohyb služeb, který je na jednotném trhu stále nedostatečně rozvinut, a požaduje iniciativy na podporu přeshraničního obchodu se službami, který v řadě odvětví služeb zůstává nerozvinut kvůli nejistotě a administrativní složitosti i nedostatku dobře strukturovaných mechanismů spolupráce mezi členskými státy; domnívá se, že všechny nové iniciativy se musí vypořádat zejména s těmito překážkami;

6.  připomíná, že je třeba podporovat celní politiku EU, a zdůrazňuje, že zjednodušení celních postupů a účinné prosazování celních systémů je zásadní, pokud jde o boj proti podvodům, mezinárodní trestnou činnost a rozvoj hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že k zajištění rychlého provádění celního kodexu Unie a zavedení všech interoperabilních systémů informačních technologií v členských státech, jak to předpokládá celní kodex Unie, je nezbytný dostatečný rozpočtový příděl;

7.  zdůrazňuje klíčovou úlohu malých a středních podniků a mikropodniků v hospodářství EU a podtrhuje, že je třeba účinně financovat inovaci, rozvoj, internacionalizaci a přístup na třetí trhy s cílem zvýšit jejich mezinárodní konkurenceschopnost, silněji podporovat proces přijímání modelů oběhového obchodování a pomáhat jim při digitální transformaci ekonomiky a lepším využívání příležitostí, které vytváří; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly přiděleny odpovídající rozpočtové prostředky na program COSME a síť Enterprise Europe Network;

8.  zdůrazňuje význam norem pro konkurenceschopnost trhu EU; zdůrazňuje důležitost zapojení spotřebitelů a zúčastněných stran do procesu normalizace; připomíná, že pro činnost evropských normalizačních organizací je nezbytná přiměřená finanční podpora;

9.  požaduje posílení nástrojů jednotného trhu, které umožní spotřebitelům a podnikům více si uvědomovat pravidla vnitřního trhu a pomohou jim prosazovat jejich práva a které zohlední lepší spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a zdůrazňuje zejména význam pokračování přidělování finančních prostředků pro sítě SOLVIT a FinNet a rovněž poskytování odpovídajícího financování pro síť evropských spotřebitelských center s cílem podpořit poslání vzdělávání evropských občanů o jejich právech spotřebitelů;

10.  vyzývá Komisi, aby navýšila financování v rámci programu Horizont 2020 a fondu EFSI s cílem zajistit lepší fungování vnitřního trhu a aby podpořila evropské podniky, které se zaměřují na začleňování, tvorbu pracovních míst, výzkum a inovaci;

11.  zdůrazňuje, že politika jednotného trhu musí v rámci snahy o lepší vynakládání prostředků z rozpočtu představovat prioritu a že by ke splnění závazků v oblasti výdajů měly být nalezeny rovnocenné úspory v jiných oblastech.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Morten Løkkegaard, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Pascal Arimont, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Kaja Kallas, Julia Reda, Marc Tarabella, Lambert van Nistelrooij, Sabine Verheyen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Peter Jahr, Markus Pieper

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Dita Charanzová, Kaja Kallas, Morten Løkkegaard

ECR

Daniel Dalton, Anneleen Van Bossuyt

PPE

Pascal Arimont, Georges Bach, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Peter Jahr, Antonio López-Istúriz White, Markus Pieper, Jiří Pospíšil, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Sabine Verheyen, Lambert van Nistelrooij

S&D

Lucy Anderson, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella

VERT/ALE

Julia Reda, Igor Šoltes

2

-

EFDD

Robert Jarosław Iwaszkiewicz

ENF

Mylène Troszczynski

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (1.6.2017)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2018

(2017/2043(BUD))

Navrhovatel: Tibor Szanyi

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na význam zemědělství a rozvoje venkova pro plnění řady cílů a priorit EU, například v oblasti potravinového zabezpečení, vytváření pracovních míst, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, inovací a územní rovnováhy, a na to, že zemědělství a rozvoj venkova představují vzhledem ke společné povaze zemědělské politiky důležitou součást celkového rozpočtu EU; uznává úlohu sdíleného řízení při provádění společné zemědělské politiky; připomíná, že výdaje na zemědělství v relativních číslech poklesly, zároveň mu však byly přiděleny nové úkoly v oblasti zmírňování změny klimatu a poskytování veřejných statků a nyní představuje asi 38 % rozpočtu EU; vyzývá proto, aby byl rozpočet pro zemědělství zachován alespoň na stávající úrovni, aby toto odvětví nadále pokračovalo v plnění klíčových cílů, zejména vzhledem k tomu, že zemědělství je často postiženo krizemi, jež vyžadují, aby na ně rozpočet reagoval; poznamenává, že prioritou musí být příjmová stabilita;

2.  naléhavě vyzývá členské státy, aby plně využívaly nástroje plánování, jež jsou ve stávajícím finančním období k dispozici pro oblast zemědělství a rozvoje venkova; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále zajišťovala bezproblémovou realizaci těchto programů;

3.  zdůrazňuje, že by Komise měla spolehlivě odhadnout potřeby zemědělství v rámci okruhu 2; požaduje, aby veškerá rozpětí, která jsou k dispozici v rámci okruhu 2, byla rezervována pro zemědělství, a to bez ohledu na jiné politické priority, a aby byla tato rozpětí chráněna a v příštím víceletém finančním rámci zachována; žádá, aby byla důsledně uplatňována zásada, že veškeré příjmy plynoucí ze zemědělství mají zůstat v rozpočtu na zemědělství;

4.  poukazuje na důležitou úlohu rezervy pro případ krize; trvá na tom, aby vzhledem k jejich zásadnímu přínosu při snižování finančních ztrát pocházejících z krizí, které mají dopad na toto odvětví, byly v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 veškeré prostředky z rozpočtu na rok 2017, které byly prostřednictvím mechanismu finanční kázně přiděleny na rezervy pro případ krize v odvětví zemědělství a které nebyly využity, v plném rozsahu uvolněny jakožto přímé platby v rozpočtu na rok 2018;

5.  poznamenává, že evropské zemědělství se v posledních letech stále více potýká s řadou krizí; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila stávající systém rezerv pro případ krize, a vytvořila nový nástroj, který by umožnil rychlý politický zásah v případě krize, a nespoléhal se z hlediska svého financování na roční mechanismus finanční kázně;

6.  bere na vědomí, že body uvedené v „balíčku souhrnných aktů o obchodu“ vytvářejí větší možnost jejich uplatňování a že tyto body měly být odpovídajícím způsobem zohledněny v rozpočtu na rok 2018; zdůrazňuje, že rozpočet by měl být prováděn v souladu se zvýšeným potenciálem tohoto zjednodušení; požaduje, aby byly na zavedení veškerých prvků zjednodušení SZP uvolněny dostatečné finanční prostředky; zdůrazňuje, že zjednodušení SZP by mělo rovněž zajistit další snížení míry chyb při využívání finančních prostředků, zatímco pozitivní změny by měly znamenat také zjednodušení pro konečného uživatele; podporuje veškeré kroky směřující k přístupu založenému na výsledcích;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby včasně sledovaly kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby na ně v případě potřeby rychle a účinně reagovaly, a daly tím zemědělcům možnost proti takovému kolísání cen bezprostředně zasáhnout;

8.  domnívá se, že doložka týkající se aktivních zemědělců stanovená v článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 zajišťuje, že je vyloučeno každé riziko poškození dobré pověsti spojené s finančními prostředky EU; vyzývá Komisi, aby zajistila jednotné uplatňování kritérií stanovených v doložce týkající se aktivních zemědělců s cílem zajistit jednodušší a spolehlivější vyhledávání těchto zemědělců; poukazuje na to, že je důležité, aby aktivní zemědělci splňovali kritéria pro přidělování finančních prostředků EU;

9.  zdůrazňuje, že je třeba, aby další zjednodušení SZP šlo ruku v ruce s rozpočtovými zdroji nezbytnými k tomu, aby mohla tato politika plně využít svůj potenciál a dosáhnout hlavních cílů a priorit;

10.  trvá na tom, že iniciativy zaměřené na mladé zemědělce, které podporují inovace a obnovu generací, by měly být zachovány;

11.  poukazuje na přetrvávající nerovnováhu v potravinovém řetězci, v rámci něhož mají primární producenti výrazně slabší pozici než ostatní aktéři; vyzývá proto Komisi, aby posílila úlohu zemědělců v potravinářském řetězci tím, že bude stimulovat vytváření a posilování organizací producentů a družstev a  podporovat spolupráci mezi producenty a maloobchodníky, krátké dodavatelské řetězce a místní značky kvality jako řadu opatření k boji proti nekalým obchodním praktikám, a přijme opatření ke zvýšení transparentnosti cen a marží v potravinářském dodavatelském řetězci; zdůrazňuje svůj postoj k nekalým obchodním praktikám a připomíná své opakované žádosti o přijetí právních předpisů EU v této oblasti; zdůrazňuje, že vyjasnění pravidel týkajících se organizací producentů má zásadní význam pro jejich úspěšný provoz a využívání dostupných finančních prostředků;

12.  vítá zájem producentů, organizací producentů a sdružení organizací producentů o popatření na podporu odbytu přijatá v nařízení (EU) č. 1144/2014; konstatuje však, že zúčastněné strany vyjádřily znepokojení ohledně přístupnosti programů, zejména pro malé a střední podniky v tomto odvětví; vyzývá Komisi, aby zahájila důkladné hodnocení těchto opatření a aby zvážila navýšení jejich rozpočtu;

13.  poukazuje na odborné zkušenosti místní akční skupiny v rámci organizace programů rozvoje venkova; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily hladké uplatňování obecních/komunitních postupů a žádá přidělení komplexnějšího financování;

14.  trvá na tom, že na kontroly potravinového řetězce, které by se měly týkat zejména obchodních vztahů a rovnocenného obsahu živin v potravinách v celé EU, je nutné zajistit dostatečné množství zdrojů;

15.  domnívá se, že, by měly být dále analyzovány, využívány a podporovány možnosti, které nabízí „inteligentní“ řešení; upozorňuje na to, že tato „inteligentní“ řešení by měla zůstat v souladu s cíli politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti, zajišťovat úzkou spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami ze všech členských států a podněcovat a podporovat iniciativy přizpůsobené malým zemědělským podnikům, které nemohou využívat úspory z rozsahu, aby tato společenství mohla mít prospěch z nových technologií; bere na vědomí, že integrovaná inteligentní řešení – např. inteligentní vesnice, přesné zemědělství, digitalizace, sdílené a oběhové hospodářství a sociální iniciativy – mohou přispět k zemědělství a zajistit dobré životní podmínky ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že by měla být věnována pozornost vesnicím, aby tak bylo zajištěno, že venkovské oblasti budou ekonomicky životaschopné a udržitelné z hlediska životního prostředí a aby byly žádoucím místem pro život; vítá stávající a budoucí projekty zaměřené na „inteligentní“ řešení; vyzývá Komisi, aby naplánovala financování „inteligentních“ přístupů s ohledem na reformu SZP a na prohlášení 2.0 z Corku; žádá, aby prostředky vyčleněné na výzkum a inovace v zemědělsko-potravinářském odvětví byly i nadále plně k dispozici;

16.  je přesvědčen, že vzhledem k jejich prokazatelnému přínosu pro životní prostředí a větší efektivitu zemědělství je třeba v odvětví zemědělství zavádět další inteligentní a inovativní řešení;

17.  vítá zřízení nového střediska pro sledování trhu s plodinami a cukrem; uznává úsilí Komise pokračovat v reformách zaměřených na další posílení odvětví ovoce a zeleniny; domnívá se, že seskupení producentů a potenciální střediska pro sledování trhu v tomto odvětví a také ta, která sledují odvětví mléka a mléčných výrobků a masné odvětví by mohla být užitečná při poskytování přesných a včasných informací; konstatuje, že střediska pro sledování trhu by mohla pomoci učinit zemědělské trhy transparentnější tím, že poskytnou přesnější přehled o příslušných odvětvích;

18.  poukazuje na význam pilotních projektů pro odvětví zemědělství a odvětví rozvoje venkova v posledních letech; žádá o jejich další podporu, zejména v případě probíhajících projektů, které se osvědčily jako velmi úspěšné, a o to, aby byla dostatečná pozornost věnována šíření osvědčených postupů a získaných poznatků a využívání úspěšných přístupů; vyzývá Komisi, aby uskutečnila hodnocení ex-post zaměřené na účinnost a přínos těchto pilotních projektů a přípravných akcí;

19.  uznává úlohu finančních zdrojů při zmírňování dopadů kolísání cen; konstatuje rovněž, že vhodným přístupem je odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu na základě vzájemného fondu; dále trvá na tom, že některá specifická zemědělská pododvětví a iniciativy, jako je včelařství a programy dodávek mléka a ovoce do škol, by měly i nadále být ve středu pozornosti;

20.  žádá, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky EU na výzkum a veterinární a rostlinolékařská opatření; zdůrazňuje, že stávající prostředky ve výši 20 milionu EUR vyčleněné na veterinární a rostlinolékařská opatření nemusejí postačovat k pokrytí zvýšeného počtu epidemií, např. ptačí chřipky, afrického moru prasat, nodulární dermatitidy a čerstvých ohnisek nákazy bakterií Xylella fastidiosa a rozšíření hmyzu Vespa velutina a Tecia solanivora; konstatuje, že v případě závažných havárií s dopadem na životní prostředí, rizik souvisejících s trhem nebo změn v příjmu by měly být zachovány i další nástroje pro řízení rizik; požaduje aktualizaci stávajících obchodních norem, aby se předešlo zbytečným finančním ztrátám producentů;

21.  trvá na tom, že je třeba vyčlenit prostředky na kompenzaci hospodářských ztrát, které utrpěli zemědělci v důsledku krizí na trhu a v důsledku sanitárních a fytosanitárních krizí způsobených např. bakterií Xylella fastidiosa, a opakuje, že je za tímto účelem třeba využít dostupných rozpětí v okruhu 2 spolu s okruhem 3; trvá na tom, že kompenzace za vyhubení plodin by měly pokrývat také asanaci zemědělských ekosystémů včetně zdravé a živé půdy a vytváření značné biologické rozmanitosti, a zejména zajištění genetické rozmanitosti sadebního materiálu a v ideálním případě dosažení odolností nebo tolerování dotyčné choroby nebo dotyčného škůdce, a to tak, aby zemědělské ekosystémy méně podléhaly budoucím nákazám;

22.  domnívá se, že je třeba vzít v úvahu dopad brexitu a pokračujícího ruského embarga na zemědělský trh;

23.  poukazuje na to, že vystoupení Spojeného království z EU může mít značný finanční dopad na budoucí víceletý finanční rámec; kromě toho poukazuje na to, že SZP, která je společnou evropskou politiku financovanou v prvé řadě z rozpočtu EU, by mohla čelit většímu finančnímu dopadu než ostatní oblasti politiky, vzhledem k tomu, že státní podpora může být udělována pouze ve velmi omezené míře; trvá proto na tom, že je nutné přezkoumat rozpočet SZP a zvážit možnost zvýšení rozpočtu SZP s ohledem na případy selhání trhu a krize.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Belder, Franc Bogovič, Hannu Takkula

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

31

+

ALDE

Ulrike Müller, Hannu Takkula

ECR

Bas Belder, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk

EFDD

Marco Zullo

ENF

Edouard Ferrand, Philippe Loiseau

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Marijana Petir

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paolo De Castro, Viorica Dăncilă, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

Verts/ALE

Martin Häusling, Bronis Ropė

0

-

3

0

ALDE

Jan Huitema

EFDD

John Stuart Agnew

GUE/NGL

Maria Lidia Senra Rodríguez

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (31.5.2017)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2018

(2017/2043(BUD))

Zpravodaj: Morten Løkkegaard

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyslovuje politování nad tím, že navýšení prostředků pro program Erasmus+ o 200 milionů EUR navrhované v rámci revize VFR na léta 2017–2020 Rada snížila na 100 milionů EUR, přičemž již v roce 2017 bylo přiděleno 50 milionů EUR; připomíná, že tyto prostředky by měly být použity v tom rámci politiky, pro který byly přiděleny, protože program Erasmus+ je i nadále strategickou investicí do mladých lidí v Evropě;

2.  konstatuje, že navrhované financování pro nový sbor solidarity odčerpává značné částky programům Erasmus+ (v roce 2017 zhruba 58 milionů EUR) a Evropa pro občany (kolem 3,5 milionu EUR ročně) a programu pro zaměstnanost a sociální inovace (14,2 milionu EUR ročně); dále konstatuje, že odlišení dobrovolnictví od zaměstnanecké složky není jasné, a hrozí proto riziko, že bude ohrožena efektivnost stávajícího programu Evropská dobrovolná služba (EDS); trvá na tom, že pro nové iniciativy je nutný nový právní základ a jasná politická koncepce a musí být koordinovány s jinými programy; zdůrazňuje, že budoucí rozjezd sboru solidarity nesmí podkopávat financování prioritních programů v oblastech vzdělávání a kultury; dále zdůrazňuje, že tato iniciativa neskýtá jasné rozlišení mezi dobrovolnickými činnostmi a pracovními místy, aby nedocházelo k tomu, že by byla potenciální kvalitní pracovní místa nahrazována neplacenou dobrovolnickou činností;

3.  poznamenává, že v souvislosti s novými společenskými výzvami pro Evropu je třeba posílit evropský přístup k řešení společných evropských problémů podporou rozsáhlých inovativních projektů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže prováděných evropskými sítěmi občanské společnosti; poukazuje na to, že tak lze učinit přidělením části celkových finančních prostředků na program Erasmus+ v rámci klíčového opatření 2 (Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů) na centralizované činnosti;

4.  konstatuje, že je zapotřebí posílit operativní podporu pro evropské sítě v rámci klíčové akce č. 3 (Podpora reformy politiky) s cílem maximalizovat podporu a šíření příležitostí, které skýtá program Erasmus+;

5.  doceňuje roli sportu na místní úrovni při šíření základních evropských hodnot občanské angažovanosti, demokracie, účasti na společenském dění, lidských práv, dobrovolnictví a rovnosti; žádá větší součinnost mezi oblastmi kultury a sportu a vnějšími programy EU; zejména žádá, aby tyto programy zahrnovaly iniciativy a rozpočtové položky na kulturní a sportovní aktivity, včetně sportu na místní úrovni a jeho role ve vnějších vztazích; vyzývá k zachování kapitoly programu Erasmus+ zaměřené na sport a financování zvláštních každoročních akcí;

6.  vítá iniciativy, které vyvinula Komise tím, že vyhlásila v rámci programů Erasmus+ a Kreativní Evropa zvláštní výzvu k předkládání projektů zabývajících se problémem uprchlíků; vyzývá Komisi, aby tento způsob vyhodnotila a i nadále předkládala tyto výzvy k předkládání návrhů se zvýšeným objemem financování, které by pokryly více potřeb a umožnily politiku zaměřenou na budoucnost pro příští období VFR;

7.  zdůrazňuje, že jak dílčí program Kultura v rámci programu Kreativní Evropa, tak program Evropa pro občany mají i nadále nízkou míru úspěšnosti projektů (11 %, resp. 16 % v roce 2016), což způsobuje frustraci u žadatelů a brání řádnému fungování programu; žádá, aby v roce 2018 bylo na tyto programy přiděleno více prostředků, aby bylo zajištěno jejich efektivní provádění; vítá úsilí, které v posledních letech vyvinuly orgány EU, aby vyřešily problém nahromadění neuhrazených žádostí o platby; poukazuje na to, že zpoždění při dokončování smluv mezi příslušnými subjekty a příjemci a opožděné platby ohrožují plné provádění programů ze strany Komise;

8.  vyzývá k větší součinnosti mezi programy v oblasti kultury a vzdělávání a EFSI a ESI fondy, zejména ESF; vyzývá EIB, aby uvažovala o přidělení většího podílu finančních prostředků z EFSI na kulturní a kreativní odvětví, protože ta mohou více a lépe než jiná odvětví šířit informace o možnostech financování, které skýtá EFSI; naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala interakci mezi záručním mechanismem kulturních a kreativních odvětví a EFSI s cílem poskytovat účelově profilované půjčky v kulturním a kreativním odvětvím a podporovat kulturní a kreativní odvětví, a tím přispívat k růstu; vítá návrh EFSI 2.0, který má zvýšit roli Evropského centra pro investiční poradenství, a bere na vědomí jeho výrazný potenciál jako zdroje informací o možném sdílení prostředků EU a vytváření investičních platforem, které mohou vést k vyváženějšímu odvětvovému a geografickému pokrytí;

9.  vítá skutečnost, že bylo dosaženo dohody na vyhlášení roku 2018 Evropským rokem kulturního dědictví s rozpočtem 7 milionů EUR v roce 2018, přičemž 4 miliony z této částky představují nové finanční prostředky; opakuje, že financování Evropského roku kulturního dědictví nesmí mít v souladu s prohlášeními Rady a Komise jakýkoli negativní dopad na program Kreativní Evropa nebo na program Evropa pro občany;

10.  připomíná skvělou práci, kterou odvádí Euranet+, důležitost nezávislého zpravodajství o záležitostech EU, které tato celoevropská rozhlasová síť poskytuje, a skutečnost, že má prokazatelně zásluhu na lepším informování občanů EU; vítá pozitivní snahy směřující k prozatímnímu řešení ve věci pokračování fungování této sítě; podněcuje Komisi k tomu, aby zajistila udržitelnost této sítě i v období po roce 2018 zabezpečením způsobu jejího víceletého financování na následující roky v její vlastní rozpočtové položce a jejím zahrnutím i do příštího VFR;

11.  poukazuje na potenciál pilotních projektů a přípravných akcí jako prostředků, jak ozkoušet různá opatření v oblastech politiky EU a zavést nové inovativní iniciativy, které by se mohly stát dlouhodobými opatřeními EU; bere na vědomí úspěch projektu Nový způsob prezentace významu Evropy, který se nyní posledním rokem uskutečňuje jako přípravná akce; zdůrazňuje, že tato iniciativa prokázala svou přínosnost, když rozpoutala mezi mladými lidmi diskusi a čerstvé náměty a úvahy na téma výzev, jimž EU čelí; vzhledem k těmto výzvám žádá, aby tato iniciativa pokračovala jako součást té části programu Erasmus+, která se týká mládeže;

12.  připomíná, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou klíčovými nástroji k řešení přetrvávajícího problému vysoké míry nezaměstnanosti mladých, a žádá jejich neustálé zdokonalování a také výrazný nárůst rozpočtu na ně; bere na vědomí závěry zprávy Evropského účetního dvora o systému záruk pro mladé lidi; poukazuje na to, že je zapotřebí více investic, strukturální reformy zvyšující růst a koordinace u sociálních politik s cílem podporovat udržitelným způsobem kvalitní přechod mladých lidí na trh práce;

13.  vítá neustálý vývoj Ceny LUX směrem k modelu založenému na účasti všech občanů EU, první rok provozu Domu evropských dějin a úspěch Parlamentaria, který překonal očekávání; žádá nějaký způsob víceletého financování pro všechny tyto vynikající nástroje pro komunikování s občany EU;

14.  připomíná rozhodnutí, které přijal Parlament v rámci procesu schvalování rozpočtu EP na rok 2017 a kterým se stanoví vytvoření služby „tlumočení do mezinárodního znakového jazyka“ pro všechny rozpravy v plénu, a vyzývá správu, aby toto rozhodnutí bez prodlení uskutečnila;

15.  zdůrazňuje, že s cílem udělat něco s chronicky nízkou úspěšností některých programů EU, kterou způsobuje jejich podfinancovanost, a zajistit, aby rozpočet EU fungoval proticyklicky, musí být pro VFR na období po roce 2020 zaveden systém skutečných a konzistentních vlastních zdrojů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Santiago Fisas Ayxelà, Dietmar Köster, Zdzisław Krasnodębski, Morten Løkkegaard, Martina Michels, Remo Sernagiotto

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ALDE

PPE

 

S&D

 

Verts/ALE

María Teresa Giménez Barbat, Morten Løkkegaard

Andrea Bocskor, Santiago Fisas Ayxelà, Svetoslav Hristov Malinov, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Michaela Šojdrová

Silvia Costa, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Dietmar Köster, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Krystyna Łybacka

 

Josep-Maria Terricabras, Helga Trüpel

2

-

ECR

John Procter, Remo Sernagiotto

4

0

ECR

GUE/NGL

Zdzisław Krasnodębski, Kazimierz Michał Ujazdowski

Nikolaos Chountis, Martina Michels

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (9.6.2017)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2018

(2017/2043(BUD))

Zpravodajka: Constance Le Grip

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) je rovnost žen a mužů základní hodnotou EU a jedním z jejích cílů a podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) Evropská unie při všech svých činnostech podporuje rovné zacházení pro muže a ženy; vzhledem k tomu, že uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů a sestavování rozpočtu se zřetelem k rovnosti žen a mužů jsou důležitými nástroji při začleňování této zásady do politik, opatření, činností a rozvojových programů EU s cílem podpořit aktivní účast žen na trhu práce a v ekonomických a sociálních činnostech a také bojovat proti diskriminaci;

B.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby při provádění programu Práva, rovnost a občanství zůstal program Daphne co neviditelnější; vzhledem k tomu, že Komise musí vzít v úvahu, že je třeba zachovat dostatečnou výši finančních prostředků a zajistit kontinuitu činností a předvídatelnost financování ve všech oblastech, na které se vztahují specifické cíle; vzhledem k tomu, že by měl být k dispozici větší rozpočet na boj proti násilí páchanému ženách, každá třetí žena v EU totiž zažila násilí na základě pohlaví;

C.  vzhledem k tomu, že posílení konkurenceschopnosti hospodářství EU, infrastruktura, dobře financovaný výzkum, podpora rozvoje dovedností a trvalé úsilí EU o posílení investic jsou klíčovými předpoklady pro zajištění udržitelného růstu a vytváření kvalitních pracovních míst; vzhledem k tomu, že se musí dále zvyšovat potenciál žen a dívek v oblasti digitalizované ekonomiky a v oblastech věd, technologie, inženýrství a matematiky a informačních a komunikačních technologií, aby se podařilo dosáhnout skutečné rovnosti žen a mužů a překonat genderové stereotypy a aby ženy a dívky přispívaly k růstu ekonomiky a k její inovativnosti;

D.  vzhledem k tomu, že zdraví je nezbytným předpokladem ekonomické prosperity a že efektivní výdaje na zdravotnictví mohou podpořit růst; vzhledem k tomu, že koordinované politiky a iniciativy na úrovni EU pro boj proti nerovnostem v přístupu k péči o zdraví a na podporu rovnosti žen a mužů by měly zahrnovat kroky ve snaze odstranit nerovnosti v přístupu ke službám péče o sexuální a reprodukční zdraví;

E.  vzhledem k tomu, že k tomu, aby ženy získaly ekonomickou nezávislost a možnost samostatně rozhodovat, je naprosto nutné zajistit, aby měly přístup k veřejným službám, které i nadále zůstávají důležitým sektorem, jenž zaměstnává ženy;

1.  připomíná, že uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů je zákonnou povinností vyplývající přímo ze Smluv; žádá, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů prosazováno v průběhu celého rozpočtového procesu a aby byly rozpočtové výdaje využívány jako účinný nástroj k prosazování rovnosti žen a mužů; doporučuje vypracovat rozpočtový plán pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v institucích EU, a to prostřednictvím schváleného pilotního projektu, a zavést v budoucnu zvláštní rozpočtovou položku na řízení koordinace uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech institucích EU;

2.  vyzývá EU a členské státy, aby omezily dopad „roubíkového pravidla“ tím, že výrazně navýší finanční prostředky určené na sexuální a reprodukční zdraví a práva, a zejména finanční prostředky výslovně určené na zajištění přístupu k plánovanému rodičovství a k bezpečnému a zákonnému umělému přerušení těhotenství, a to s použitím vnitrostátního i unijního rozvojového financování, s cílem zaplnit mezeru ve financování, která vznikla v důsledku kroků Trumpovy administrativy vedoucích k zastavení financování všech zámořských organizací poskytujících pomoc, které zajišťují služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

3.  žádá zvýšené zdroje k naplnění ekonomických práv žen a ke snížení genderové nerovnosti, a to i prostřednictvím stávajících nástrojů na úrovni EU a členských států, jako jsou posouzení dopadu na rovnost žen a mužů; žádá, aby bylo u veřejných výdajů uplatňováno genderové rozpočtování s cílem zajistit rovnost mezi ženami a muži a odstranit všechny genderové nerovnosti;

4.  zdůrazňuje, že podle článku 8 SFEU je podpora rovnosti mezi muži a ženami základní zásadou Evropské unie; připomíná, že otázka rovnosti žen a mužů by měla by být začleněna do všech politik a měla by jí být věnována pozornost na všech úrovních rozpočtového procesu;

5.  opakuje svůj požadavek, aby měl každý specifický cíl programu Práva, rovnost a občanství – také s ohledem na přípravu příštího VFR – samostatnou rozpočtovou položku v zájmu zvýšení transparentnosti vynakládání finančních prostředků a aby byly zajištěny nezbytné finanční prostředky na každý z těchto specifických cílů a jejich zviditelnění;

6.  požaduje přijetí přístupu zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu v evropských strategiích pro účinnější prosazování rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit větší objem finančních prostředků na boj proti všem formám násilí a diskriminace páchaných na ženách a dívkách;

7.  žádá členské státy, aby k prosazování rovnosti pohlaví, zejména v oblasti zaměstnanosti, využívaly prostředky, které jsou k dispozici v Evropském sociálním fondu a Evropském fondu pro regionální rozvoj, a to nejen zohledňováním zásady rovnosti mužů a žen, ale také prováděním opatření zaměřených přímo na znevýhodněné skupiny žen, s patřičným ohledem na důsledky hospodářské krize, prostřednictvím investic do vysoce kvalitních služeb a konkrétně zajištěním odpovídajícího poskytování vysoce kvalitních a cenově dostupných služeb péče o děti, starší osoby a jiné závislé osoby, a požaduje skutečnou rozpočtovou transparentnost u prostředků vyčleněných na politiky rovnosti mezi muži a ženami (ESF, Progress, Daphne);

8.  žádá EU, aby prosazovala práva žen a rovnost žen a mužů v rámci rozvojové pomoci EU prostřednictvím vzdělávání, zdravotnických služeb, zejména služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, emancipace dívek a politického zastoupení žen;

9.  žádá, aby byly přiděleny finanční prostředky na programy podporující podnikání žen, včetně MSP vytvořených a vedených ženami, a to v rámci programu COSME, a zajišťující přístup žen k úvěrům a financování z vlastního kapitálu a podněcující k němu;

10.  upozorňuje na to, že je třeba přilákat více žen do oblastí informačních a komunikačních technologií a věd, technologie, inženýrství a matematiky; zdůrazňuje, že je třeba financovat programy, které poskytují kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu ženám a dívkám a zvyšují jejich informovanost o možnostech, které skýtají vědy, technologie, inženýrství a matematika a informační a komunikační technologie, a to v rámci programů Horizont 2020 a Erasmus+, Evropského sociálního fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že Evropský fond pro strategické investice nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje, že úspěšný proces hospodářského oživení není možný bez řešení dopadu krize na ženy;

12.  zdůrazňuje důležitou úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), který má přispívat k rovnosti žen a mužů a posilovat ji, včetně zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech politikách Unie, shromažďováním příslušných údajů a odborných poznatků v oblasti rovnosti mužů a žen, včetně násilí páchaného na ženách a dívkách; zdůrazňuje, že aby mohl odpovídajícím způsobem plnit své cíle, měl by být institut EIGE i nadále samostatným specializovaným subjektem v institucionálním rámci EU; žádá, aby byl zvýšen jeho rozpočet a jeho plán pracovních míst, aby byly odpovídajícím způsobem posíleny jeho možnosti pomáhat Komisi poskytováním příslušných údajů a technické pomoci v prioritních oblastech, k nimž patří boj proti násilí na základě pohlaví;

13.  žádá Komisi, aby do své příští strategie pro veřejné zdraví zařadila i podporu a zlepšování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Antanas Guoga, Anna Hedh, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Mlinar, Ernest Urtasun, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Branislav Škripek, Dubravka Šuica

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Patricija Šulin

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

14

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar

EFDD

Daniela Aiuto

GUE/NGL

Malin Björk

PPE

Antanas Guoga, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Dubravka Šuica, Patricija Šulin

S&D

Inés Ayala Sender, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Hedh, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández

VERTS/ALE

Florent Marcellesi, Ernest Urtasun

2

-

ECR

Branislav Škripek, Jana Žitňanská

0

0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI

Dopis, který dne 19. června 2017 zaslali předseda Výboru pro zahraniční věci David McAllister a člen Výboru pro zahraniční věci Cristian Dan Preda předsedovi Rozpočtového výboru Jeanu Arthuisovi

Překlad

Věc:  Příspěvek výboru AFET ke zprávě o mandátu ke třístranným jednáním o rozpočtu

Vážený pane předsedo,

v souvislosti se zprávou Vašeho výboru o mandátu k červencovým třístranným jednáním bychom Vás rádi informovali o prioritách Výboru pro zahraniční věci (AFET), pokud jde o rozpočet EU na rok 2018.

Za prvé bychom rádi dali najevo naše obavy z toho, že rozpočtové výdaje navržené v okruhu 4 (Globální Evropa), které představují více než půlmiliardové snížení jak prostředků na závazky, tak prostředků na platby, nejsou v souladu s naléhavou nutností přijmout v těsném sousedství EU i jinde ve světě důraznější opatření. Pro zajištění udržitelné a účinné reakce na řadu naléhavých problémů, kterým Unie čelí, včetně bezpečnostních hrozeb a migrační a uprchlické krize, jež byly v rozpočtu na rok 2017 označeny za priority, je posílená vnější činnost EU s náležitým objemem vyčleněných prostředků i nadále absolutně klíčová.

Uvědomujeme si výrazné navýšení prostředků, k němuž došlo v roce 2017 a jež přesahuje strop stanovený ve víceletém finančním rámci (VFR) pro okruh 4. Toto jednoroční navýšení lze však stěží považovat za dostačující a ve vyvíjeném úsilí je třeba vytrvat. V této souvislosti nemůžeme souhlasit s tím, že v roce 2018 bude ponecháno rozpětí ve výši přesahující 230 milionů EUR. Ačkoli náš výbor zdůrazňuje, že prostředky je nutné využívat flexibilně, a posílit tak schopnost EU reagovat na krize, tato flexibilita nesmí jít na úkor oblastí, které byly v rámci nástrojů financování vnější činnosti a dlouhodobých politik označeny za současné priority. Rozpětí by tedy mělo být přiděleno a potřebná flexibilita by měla být zajištěna prostřednictvím mechanismů, které poskytuje revidovaný VFR.

Podpora poskytovaná kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím a zaměřená na politické, hospodářské a sociální reformy přijímané a prováděné s ohledem na jejich přistoupení by podle našeho názoru měla být pro EU i nadále prioritní. Nedávný politický vývoj v zemích západního Balkánu vyvolává rostoucí znepokojení a má-li se zabránit oslabení pokroku, jehož bylo v minulých desetiletích dosaženo, pak je naléhavě nutné, aby Unie věnovala této oblasti pozornost. Přestože vítáme přístup založený na výsledcích, z výše uvedeného důvodu nesouhlasíme se škrty ve výši téměř 90 milionů EUR, které mají být podle návrhů provedeny v prostředcích poskytovaných z nástroje předvstupní pomoci (NPP) na podporu politických reforem v zemích západního Balkánu, neboť se tak téměř o třetinu snižuje dostupné financování.

Zajištění dostatečné podpory zemím ve východním a jižním sousedství je rovněž i nadále hlavní politickou prioritou výboru AFET. V tomto kontextu zcela podporujeme příslib zvýšení pomoci Sýrii, Jordánsku a Libanonu, který zazněl na bruselské konferenci v dubnu 2017. Nicméně vzhledem ke strategickému významu sousedství se domníváme, že je mimořádně důležité, aby příspěvek z evropského nástroje sousedství (ENI) ve výši 250 milionů EUR plánovaný na rok 2018 byl plně vykompenzován odpovídajícím posílením prostředků, a celkovému snížení prostředků určených na ENI se tak zabránilo. Rovněž se domníváme, že by si EU měla udržet klíčovou úlohu v podpoře blízkovýchodního mírového procesu, palestinské samosprávy a Agentury OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům (UNRWA).

S ohledem na dynamický vývoj bezpečnostní a humanitární situace ve světě je naprosto nutné, aby nedošlo k oslabení, ale naopak k posílení krizových mechanismů EU. Je tedy zásadní, aby se po neuvážených škrtech z roku 2017 prostředky určené na nástroj přispívající ke stabilitě a míru vrátily na původní úroveň a aby byl tento nástroj dále posílen vzhledem k jeho novým úkolům, jež mohou být formulovány v roce 2018. Navržené rozpočtové částky jsou v tomto ohledu povzbudivé a domníváme se, že mohou být dobrým východiskem pro jednání o rozpočtu.

V tomto smyslu je stejně důležitý rozpočet na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), z něhož jsou financovány civilní mise pro řešení krizí a který přispívá k míru a bezpečnosti ve světě. Rádi bychom Vás tedy požádali o jeho zachování. Výbor AFET by mimoto rád zdůraznil, že je nutné dále posílit evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), a to i podporu poskytovanou z tohoto nástroje na volební pozorovatelské mise.

V době, kdy se k oslabení demokratického pořádku v zemích v sousedství EU i v EU samotné stále častěji využívají kybernetické útoky a dezinformační kampaně, považujeme také za mimořádně důležité zajištění značných prostředků na boj proti těmto hrozbám.

Závěrem vyjadřujeme politování nad tím, že v souvislosti s administrativním rozpočtem Evropské služby pro vnější činnost nebyl přijat loňský návrh na přenesení rozpočtové položky pro zvláštní zástupce EU z rozpočtu SZBP do rozpočtu ESVČ v souladu se závěry přezkumu ESVČ provedeného v roce 2013. Považujeme za vhodné tuto otázku opět projednat, neboť tento krok by přispěl k další konsolidaci diplomatické činnosti EU a vedl by k úsporám a k posílení účinnosti a účelnosti zahraniční politiky EU.

Byli bychom velmi rádi, pokud by návrhy našeho výboru byly při jednáních o rozpočtu zohledněny.

S úctou

David McAllister      Cristian Dan Preda

Kopie:  pan Siegfried Mureșan, zpravodaj pro rozpočet EU na rok 2018


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Výbor pro mezinárodní obchod

EXPO-COM-INTA D(2017)24538

Dopis, který dne 23. června 2017 zaslal zpravodaj Výboru pro mezinárodní obchod Reimer Böge zpravodajovi Rozpočtového výboru pro rozpočet na rok 2018 Siegfriedu Mureşanovi

Překlad

Věc:  Mandát k třístranným jednáním o návrhu rozpočtu na rok 2018

Jako zpravodaj Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) pro rozpočet na rok 2018 bych Vás chtěl informovat o prioritách výboru INTA týkajících se rozpočtu na rok 2018, jež schválili koordinátoři výboru INTA dne 20. března 2017.

Výbor INTA je toho názoru, že rozpočet Evropské unie by měl dostatečnými finančními prostředky zohledňovat skutečnost, že Komise ve svém pracovním programu označila obchod za jednu z nejvyšších priorit. Obchod není pouze účinným nástrojem pro růst a zaměstnanost v Evropě, ale je také významným nástrojem zahraniční politiky, který šíří evropské hodnoty v zahraničí. Obchod je rovněž prostředkem ke stabilizaci geopolitické situace v okolních zemích, neboť přináší lepší vyhlídky do budoucna, otvírá nové trhy místním producentům a je zdrojem přímých zahraničních investic.

Očekává se, že společná obchodní politika v budoucnu ještě posílí, aby byla schopna čelit výzvám v oblasti obchodu, které jsou důsledkem měnící se geopolitické situace. Užitečný prostor příležitostí v různých regionech může vytvořit obchodní politika USA. Velmi ambiciózní mimoto zůstává dynamika obchodních jednání EU: zmínit lze například modernizaci dohod s některými latinskoamerickými zeměmi a Tureckem, probíhající jednání s Mercosurem, Japonskem a Indonésií, investiční dohodu s Čínou, dohody se zeměmi AKT, dohodu o obchodu se službami (TiSA) nebo činnost WTO. Stávající a nadcházející jednání budou vyžadovat značné zdroje útvarů Evropské komise, zejména v GŘ pro obchod. Rozpočet na činnosti v oblasti obchodu musí být tedy dostatečně navýšen, aby byla EU při vyjednávání své ambiciózní obchodní agendy úspěšná.

Je však nutné mít na zřeteli, že práce na obchodních dohodách nekončí okamžikem jejich uzavření. EU by přidělením dostatečných zdrojů na průběžné a následné posuzování toho, jak třetí země dodržují své závazky vůči EU, a dalších politických otázek souvisejících s obchodními dohodami, jako je dodržování lidských a pracovních práv, bezpochyby pouze získala. Tato posouzení by se měla stát významnou součástí rozpočtových položek týkajících se obchodní činnosti, neboť ukazují účinnost obchodní politiky jako celku.

Dalším důležitým nástrojem na podporu rozvojového úsilí partnerských zemí a pro rozšíření jejich obchodu v zájmu dosažení růstu a snižování chudoby je poskytování obchodní pomoci v souladu s programem „podpory na rozvoj obchodu“ EU.

Členové výboru INTA jsou znepokojeni tím, že někteří občané Unie kladou rovnítko mezi globalizaci a klesající výkonnost Evropy a ztrátu pracovních míst. Má-li být obnovena důvěra těchto občanů, musí Komise více investovat do vytvoření účinnější komunikační strategie, jako je obchodní a investiční strategie EU „Obchod pro všechny“, o obchodní politice Unie a výhodách mezinárodního obchodu.

V této souvislosti bychom chtěli zdůraznit, že je nutné plně využívat veškeré dostupné prostředky EU na podporu internacionalizace MSP. MSP mají lví podíl na celkové zaměstnanosti v EU a toto úsilí přispěje ke snížení nezaměstnanosti a k posílení sociální soudržnosti v rámci EU. Tyto nástroje již existují, proto by bylo účelné provést jejich hodnocení a případně je vylepšit.

Závěrem je třeba poznamenat, že jedním z hlavních úkolů EU je nadále ochrana našich hranic. Proto výbor INTA stále zdůrazňuje, že by měly být přiděleny dostatečné rozpočtové zdroje na evropskou politiku sousedství, aby mohla být našim blízkým partnerům, především ze zemí Východního partnerství a ze zemí, k nimž došlo k událostem arabského jara, poskytnuta technická podpora a pomoc v souvislosti s obchodem. Výbor INTA ve vztahu k těmto zemím zejména trvá na tom, že rozpočet Unie musí zohledňovat význam programu makrofinanční pomoci, který, jak se ukázalo, je mimořádně užitečným nástrojem podpory partnerů v tíživé finanční situaci.

S úctou

Reimer BÖGE


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Předseda

IPOL-COM-CONT D(2017)22966

Dopis, který zaslali předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Gräßleová a zpravodaj pro absolutorium Komise Joachim Zeller předsedovi Rozpočtového výboru Jeanu Arthuisovi

Překlad

Věc:  Příspěvek Výboru pro rozpočtovou kontrolu týkající se mandátu pro trialog o rozpočtu na rok 2018

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby ve svém mandátu týkajícím se trialogu o rozpočtu zohlednil následující otázky:

1.  Výbor si všímá toho, že do konce roku 2016 byl mimořádný objem nahromaděných nevyřízených plateb zcela odstraněn v souladu s platebním plánem schváleným Parlamentem a Radou v roce 2015 a že poprvé od roku 2010 dostupné prostředky byly více než dostačující k pokrytí stávajících potřeb.

2.  Výbor však vyjadřuje velké obavy v souvislosti s tím, že do konce roku 2016 se nevypořádané závazky (RAL) výrazně zvýšily a dosáhly částky 238 miliard EUR a že navýšení o více než 21 miliard EUR oproti roku 2015 bylo dvojnásobně vyšší, než se původně očekávalo; zdůrazňuje, že tato situace je z velké části výsledkem velmi nízkého počtu žádostí o platby obdržených od členských států za období 2014–2020.

3.  Výbor zdůrazňuje, že tato situace může skutečně oslabit účinnost evropských strukturálních a investičních fondů, neboť v některých členských státech nenárokovaný příspěvek Unie spolu s požadovaným spolufinancováním přesahuje 15 % celkových výdajů vládních institucí za poslední dvě programová období 2007–2013 a 2014–2020.

4.  Výbor v této souvislosti poukazuje na to, že na konci roku 2015 připadala více než polovina nevyčerpaných prostředků na závazky ze strukturálních fondů, které nevedly k platbám za programové období 2007–2013, na pět členských států (Česká republika, Itálie, Španělsko, Polsko a Rumunsko).

5.  Výbor vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v důsledku toho hrozí, že plnění rozpočtu na programové období 2014–2020 bude opožděno ještě více než v případě rozpočtu na programové období 2007–2013, a obává se, že nadcházející víceletý finanční rámec bude zahájen s nebývale vysokou úrovní RAL.

6.  Výbor vítá, že platební plán přijatý v březnu 2015 přinesl zlepšení krátkodobějšího řízení hotovostních toků, avšak trvá na tom, že řešení vysoké úrovně nevyřízených závazků vyžaduje dlouhodobější náhled a důkladné hodnocení základních příčin s cílem vytvořit účinnou strategii, aby se jim v budoucnu předešlo.

7.  Výbor zdůrazňuje, že aktivace článku 50 Smlouvy o Evropské unii by mohla vyvolat problémy, pokud jde o způsob řízení rozpočtu Unie, především v souvislosti s platbami, a poukazuje na to, že je nutné tento zásadní problém řešit v každé přechodné či konečné dohodě s každým členským státem, který by ukončoval své členství. Výbor vyzývá Komisi, aby předložila konečný účet vyplývající z článku 50 a vysvětlení metodiky pro jeho výpočet.

8.  Výbor žádá Komisi, aby přijala opatření za účelem důsledného dodržování pravidel a harmonogramů týkajících se nevypořádaných závazků, včetně:

•  uzavření a rušení závazků programů na období 2007–2013;

•  řádné využívání čistých oprav v oblasti soudržnosti;

•  snížení množství peněžních prostředků v držení fiduciárních správců;

•  sestavení platebních plánů a prognóz v oblastech s významnou mírou nevyřízených závazků; a

•  zpětné získání nevyužitých peněžních zůstatků finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení a zbývajících nevyužitých finančních prostředků v rámci nepřímého řízení z předešlého víceletého finančního rámce, jejichž období způsobilosti již uplynulo.

9.  Výbor žádá Komisi, aby bezodkladně ve svém rozpočtovém a finančním řízení zohlednila kapacitní omezení a zvláštní socioekonomické podmínky členských států, které se nacházejí v obtížné situaci, a opětovně požaduje, aby Komise každý rok vytvořila aktualizovanou prognózu týkající se dlouhodobého hotovostního toku pokrývající časový horizont sedmi až deseti let, která by zahrnovala rozpočtové stropy, potřeby související s platbami, omezení kapacity a případné rušení závazků, a to s cílem zajistit, aby dostupné prostředky lépe odpovídaly potřebám v oblasti plateb.

S úctou

Ingeborg Gräβle     Joachim Zeller

předsedkyně výboru CONT    zpravodaj pro absolutorium Komise


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Předseda

D(2017)20505

Dopis, který zaslala předsedkyně Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Adina-Ioana Văleanová hlavnímu zpravodaji pro rozpočet na rok 2018 Siegfriedu Mureşanovi

Překlad

Vážený pane Mureşane,

v souladu s rozhodnutím, které přijal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) dne 8. června 2017, bych Vám ráda jakožto předsedkyně výboru ENVI a stálá zpravodajka pro rozpočet předala naše doporučení k mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2018.

Obecně bych ráda jménem výboru ENVI zopakovala, že jsme přesvědčeni, že při dosahování cílů strategie Evropa 2020 má zohledňování problematiky klimatu a účinného využívání zdrojů v rámci všech politik EU horizontální význam. Rozpočet EU musí podporovat plnění cílů Pařížské dohody a pouze odpovídající úroveň finanční podpory přispěje ke zmírňování změny klimatu a k přechodu k oběhovému, nízkouhlíkovému hospodářství. Zároveň by na tento přechod neměly mít negativní dopad projekty financované z evropských prostředků. V této souvislosti bych Vás ráda upozornila na nedávná velmi neuspokojivá zjištění Evropského účetního dvora, jež dokazují, že existuje vážné riziko, že nebude naplněn cíl vyčlenění alespoň 20 % prostředků z rozpočtu EU na opatření v oblasti klimatu na období let 2014 až 2020. Chtěla bych proto zdůraznit, že je třeba vyvinout veškeré úsilí k dosažení tohoto cíle.

Dále bych ráda jménem výboru ENVI požádala o to, abych bylo v rámci rozpočtu na rok 2018 přiděleno odpovídajících množství finančních prostředků na zajištění dlouhodobé ochrany biologické rozmanitosti v celé EU. Rovněž by měla být zlepšena metodika pro sledování výdajů na zachování biologické rozmanitosti a začlenění ochrany biologické rozmanitosti do rozpočtu.

Kromě toho by měly členské státy v rámci svého úsilí o překonání hospodářské krize nahlížet na politiky šetrné k životnímu prostředí a klimatu, i na opatření a projekty, jako na příležitost ke zlepšení veřejného zdraví a k podpoře vytváření tzv. zelených pracovních míst a posilování hospodářského růstu malých a středních podniků. Zdraví představuje hodnotu samo o sobě a je předpokladem pro podporu růstu v celé EU.

Životní prostředí, změna klimatu, veřejné zdraví, civilní ochrana, ochrana spotřebitele a bezpečnost potravin a krmiv – to vše jsou hlavní obavy občanů EU. V souvislosti s tím bych ráda zdůraznila, že stropy, které byly ve víceletém finančním rámci stanoveny, by měly být plně dodrženy a že jakákoli změna, která by vedla k omezení plánování rozpočtu pro příslušné rozpočtové položky, musí být jednoznačně zamítnuta. Ráda bych rovněž vyzdvihla význam programů LIFE a Zdraví pro růst a také mechanismus civilní ochrany Unie. Kromě toho nesmí být přehlíženy menší programy ve prospěch těch, na které se klade větší veřejný a politický důraz.

Dále bych ráda zdůraznila, že jsme mimořádně znepokojeni rozpočtovými omezeními, která ovlivňují decentralizované agentury EU spadající do působnosti našeho výboru, jelikož se jejich úkoly a povinnosti neustále rozšiřují. Těmto agenturám musí být v případě potřeby přiděleno více finančních a lidských zdrojů, aby mohly naplňovat mandát a vykonávat úkoly. Máme vážné obavy z toho, že většina z těchto agentur zaznamenala v posledních letech výrazné snížení počtu zaměstnanců, a to i bez ohledu na jejich zvýšenou pracovní zátěž. Důrazně proto podporujeme přístup posuzování potřeb jednotlivých decentralizovaných agentur případ od případu.

Výbor ENVI na závěr vyzývá k předjímání případných rozpočtových dopadů vystoupení Spojeného království z EU na agentury spadající do jeho působnosti (zejména Evropská agentura pro léčivé přípravky) a na fondy a programy EU v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

Podobný dopis jsem zaslala rovněž předsedovi Rozpočtového výboru panu Jeanu Arthuisovi.

S úctou

Adina-Ioana Vălean


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Předseda

pan Jean ARTHUIS

předseda

Rozpočtový výbor (BUDG)

Evropský parlament

D(2017) 25513

AA/lw

Štrasburk,

Věc:  Priority výboru ITRE pro mandát pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2018

Vážený pane předsedo,

jako předseda výboru ITRE a navrhovatel rozpočtu na rok 2018 bych Vás rád s ohledem na nadcházející třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu informoval o prioritách výboru ITRE pro tento rozpočet.

Nejprve chci poděkovat zpravodaji pro rozpočet na rok 2018 Siegfriedu Mureşanovi za produktivní výměnu názorů s členy výboru ITRE dne 25. dubna 2017, jakož i za užitečné procesní informace, které jsme dostali v posledních měsících od sekretariátu výboru BUDG.

Dne 15. března 2017 přijal Evropský parlament usnesení o obecných pokynech pro sestavování rozpočtu na rok 2018 (2016/2323(BUD)). Jménem výboru ITRE jsem obecné pokyny pro sestavování rozpočtu na rok 2018 prostudoval a jsem potěšen, že hlavní priority výboru ITRE pro rozpočet na rok 2018, jak byly zdůrazněny během výměny názorů dne 25. dubna 2017, jsou již řádně zapracovány.

Výbor ITRE plně souhlasí, že rozpočet EU má přinášet konkrétní odpovědi na výzvy, kterým EU čelí, a že rozpočet EU zůstává důležitou součástí řešení těchto otázek. To platí především pro investice do výzkumu a inovací, kde nedostatečné financování programu Horizont 2020 vyústilo v nízkou úspěšnost žádostí. Je alarmující, že stále vyšší počet vysoce kvalitních návrhů, které se v hodnocení návrhů projektů umístí nad hranicí pro přijetí, nemůže být financován – pouze přibližně každý čtvrtý předložený vysoce kvalitní návrh byl vybrán k financování. Jelikož nejnižší míru financování vysoce kvalitních návrhů vykazují oblast budoucích a vznikajících technologií, nástroj MSP a oblast inovativních a přemýšlivých společností, výbor ITRE oceňuje nárůst příslušných rozpočtových položek v rozpočtu na rok 2018.

Výbor ITRE dále vítá nárůst rozpočtu na většinu společenských výzev v rámci Horizontu 2020.

Výbor bere na vědomí navrhovaný nárůst rozpočtu na přípravné činnosti v oblasti obranné a bezpečnostní spolupráce a zdůrazňuje, že zmiňovaná výzkumná část v rámci VFR po roce 2020 vyžaduje další financování, neboť jde o novou politickou iniciativu s významným dopadem na rozpočet EU; tato iniciativa by neměla být realizována na úkor stávajících fondů.

Výbor ITRE také zdůrazňuje význam financování v závěrečných fázích výzkumu, aby se tak laboratorní vědecké inovace mohly rozvíjet do komerčních hospodářských činností. Také oceňujeme, že kladete důraz na úspěšnost mladé generace. Proto také vyzýváme Komisi, aby stanovila nové, zvýšené úrovně podpory pro mladé výzkumné pracovníky, a to zejména vyčleněním odpovídajícího financování pro výzkumné pracovníky na počátku profesní dráhy.

Program COSME prokazuje svou užitečnost a my velmi vítáme, že váš výbor podporuje navýšení jeho prostředků, neboť MSP jsou významnou součástí evropské ekonomiky a vytvářejí v EU velký počet pracovních míst.

V oblasti energetické politiky výbor ITRE připomíná, že by se měly více upřednostnit ty oblasti rozpočtu, které jsou definovány jako významné pro dokončení vnitřního trhu s energií a vybudování nízkouhlíkové ekonomiky, aby bylo dosaženo cílů energetické unie a evropských cílů v oblasti klimatu. Za tím účelem je nezbytné poskytnout odpovídající finanční prostředky na projekty společného zájmu zaměřené na zajištění diverzifikace zdrojů energie a jejích dopravních tras a konektivity distribučních sítí elektrické energie a plynu, jakož i další prostředky na technickou pomoc EFSI, aby byly agregovány a generovány projekty týkající se inteligentních energetických sítí, energetické účinnosti a energií z obnovitelných zdrojů. 

Z tohoto důvodu, jakož i z důvodu zvýšení vzájemné propojenosti našich energetických, dopravních a digitálních sítí, uznává výbor ITRE význam Nástroje pro propojení Evropy, a proto vítá nárůst jeho rozpočtu na rok 2018.

Vzhledem k tomu, že jak jsem zdůraznil, Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy jsou důležité, chtěl by výbor ITRE nicméně navrhnout návrat k původnímu ročnímu profilu rozpočtových položek těchto programů, které byly sníženy v zájmu financování záručního fondu EFSI. Tento nárůst by bylo možno financovat použitím všech finančních prostředků dostupných v rámci stávajícího nařízení o VFR. V tomto kontextu by výbor ITRE rád připomněl závazek Parlamentu během vyjednávání EFSI, že bude co nejvíce omezen negativní dopad těchto dvou programů, jejichž finanční objemy byly oproti návrhu Komise výrazně sníženy již během vyjednávání o VFR 2014–2020.

Také se obáváme, že rozšíření EFSI a s tím spojené 2 miliardy EUR jako záruka, byť uznáváme, že EFSI je vysoce úspěšný nástroj, může opět Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy oslabit. Proto naléhavě žádáme zpravodaje, aby tyto dva programy hájil.

S ohledem na to, že významné exekutivní úkoly v provádění politických cílů EU v oblasti působnosti výboru ITRE mají decentralizované agentury Unie, se domníváme, že 5% snížení personálu, jakož i centrální fond pro přesuny by měly být v roce 2018 dokončeny. Výbor ITRE se obává, že částky uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2018 předloženém Komisí neodpovídají skutečným potřebám agentury ACER, pokud jde o financování. Zdůrazňujeme proto, že je nutno zajistit pro agenturu ACER odpovídající financování a personál, neboť legislativní orgán jí svěřil nové úkoly. Dále, pokud jde o agenturu GNSS, třebaže byly navýšeny její rozpočtové prostředky, zůstává ve světle nových úkolů, které jí svěřil zákonodárce, počet nových pracovních míst v této agentuře nadále nedostatečný.

Zvláštní pozornost v rozpočtu na rok 2018 je nutno také věnovat novým legislativním iniciativám, jako je WIFI4EU, pro niž byla rozpočtová položka vytvořena teprve loni. V tomto ohledu výbor ITRE velmi oceňuje, že navýšení prostředků stanovená v rámci přezkumu VFR 2014–2020 v polovině období byla do návrhu rozpočtu na rok 2018 již zapracována, a naléhá na to, aby byl dodržen závazek investovat do WIFI4EU mezi lety 2017 a 2019 120 milionů EUR.

Výbor ITRE také bere na vědomí navýšení rozpočtu na rok 2018, pokud jde o programy pomoci s vyřazováním jaderných zařízení z provozu. Třebaže uznáváme, že je nutná evropská finanční pomoc v této věci, litujeme, že v tomto procesu dochází ke zpožděním. Uvítali bychom proto opatrný a řádně analyzovaný nárůst příslušných rozpočtových položek.

Konečně výbor ITRE s potěšením konstatuje, že v usnesení Parlamentu o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2018 jsou opakovány předchozí výzvy k tomu, aby byla v rozpočtu EU stanovena odpovídající výše prostředků na platby. Nedokáže-li Unie splnit své právní a politické závazky v oblasti prostředků na platby, může to vážně poškodit její důvěryhodnost a výbor ITRE upřímně oceňuje vaše setrvalé úsilí o řešení tohoto problému.

Byli bychom vděčni, kdyby výbor BUDG vzal tyto prvky v úvahu při přípravě své zprávy o mandátu k třístranným rozhovorům, a těšíme se na pokračování spolupráce mezi našimi výbory v celém rozpočtovém cyklu 2018.

S úctou

(podpis)

Jerzy Buzek

kopie: Siegfried Mureşan, zpravodaj pro rozpočet na rok 2018


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO RYBOLOV

Dopis, který dne 27. dubna 2017 zaslal předseda Výboru pro rybolov Alain Cadec hlavnímu zpravodaji pro rozpočet na rok 2018 Siegfriedu Mureşanovi.

Překlad

Věc:  Priority výboru PECH ohledně rozpočtu Komise na rok 2018

Vážený pane kolego,

Výbor pro rybolov se rozhodl informovat Rozpočtový výbor o svých postojích a prioritách ohledně rozpočtu Komise na rok 2018 prostřednictvím písemného postupu a ve formě dopisu, který byl schválen na poslední schůzi výboru dne 25. dubna 2017.

Výbor pro rybolov bere na vědomí postoj Rady, podle něhož rozpočet na rok 2018 a opravné rozpočtové nástroje mají přísně dodržovat příslušné stropy v souladu s nařízením o víceletém finančním rámci (VFR) pro období 2014–2020. Podle Rady je zapotřebí ponechat v rámci těchto stropů dostatečné rezervy, aby bylo možné řešit nepředvídané události.

Finanční zdroje společné rybářské politiky (SRP) jsou soustředěny v oddíle III a hlavě  11: Námořní záležitosti a rybolov, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a povinné příspěvky regionálním organizacím pro řízení rybolovu a na dohody o udržitelném rybolovu.

Výbor pro rybolov se domnívá, že by do mandátu ke třístranným jednáním měly být zahrnuty následující priority:

1. Výbor pro rybolov vyjadřuje své znepokojení ohledně postoje Rady (podle něhož rozpočet na rok 2018 a opravné rozpočtové nástroje mají přísně dodržovat příslušné stropy v souladu s nařízením o víceletém finančním rámci (VFR) pro období 2014–2020).

Prostřednictvím rozpočtu ENRF by neměly být na úkor existujících unijních programů a politik financovány nové iniciativy. Pokud mají prostředky vyhrazené v rámci Evropského fondu pro strategické investice na ENRF, program Horizont 2020 a Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků naplnit svůj účel, nesmí na ně mít omezení rozpočtu dopad. Opakované zdůrazňování toho, že je zapotřebí ponechat v rámci těchto stropů dostatečné rezervy, aby bylo možné řešit nepředvídané události, není ve vztahu k vypořádání se s možnými novými a nepředvídanými činnostmi v blízké budoucnosti realistické.

Vzhledem k tomu, že více než 60 % dodávek produktů rybolovu přichází do EU z mezinárodních vod a výlučných hospodářských oblastí třetích zemí, musí být v ročním rozpočtu na rok 2018 vypočteny odpovídající a dostatečné příděly rozpočtových prostředků, zejména z důvodu předpokládaného prodloužení platnosti protokolů s Marokem, Kapverdami, Pobřežím slonoviny, Svatým Tomášem a Princovým ostrovem, jakož i Madagaskarem.

2. Upozorňuje na skutečnost, že rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU bude mít dopad na VFR pro období 2014–2020. Výbor pro rybolov zdůrazňuje, že brexit tlačí na to, aby byl postupu vedoucímu k vytvoření nového finančního rozpočtového rámce přiřazen co největší význam. Pro dosažení unijních cílů je nezbytně nutný vyšší stupeň dodatečné flexibility rozpočtu EU.

Vystoupení Spojeného království z EU by znamenalo ztrátu přístupu k významným rybolovným zásobám, jakož i následky pro odvětví rybolovu a skladbu evropské flotily. Výbor pro rybolov upozorňuje na skutečnost, že v pobřežních obcích je okolo 65 % pracovních míst závislých na odvětví rybolovu. Naléhavě žádá, aby byla s ohledem na jednání o brexitu bezodkladně přijata odpovídající finanční opatření s cílem zajistit hospodářskou a sociální soudržnost těchto oblastí.

Výbor pro rybolov má vážné pochybnosti o tom, že by stávající finanční zdroje, které jsou pro odvětví rybolovu k dispozici, mohly tuto situaci uspokojivě vyřešit.

S pozdravem,

Alain CADEC


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Předseda

IPOL-COM-LIBE D (2017)19959        D 308218      19.05.2017

Vážený pan Jean Arthuis

předseda Rozpočtového výboru

ASP 09G205

Věc:   Priority výboru LIBE pro návrh rozpočtu na rok 2018

Vážený pane předsedo,

obracím se na Vás v souvislosti s prioritami výboru LIBE, pokud jde o vyjednávání o návrhu rozpočtu na rok 2018.

Výbor LIBE vítá nedávnou dohodu o přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období a zvýšenou flexibilitu, jež z ní může plynout při plnění rozpočtu na rok 2018, jak v příslušném prohlášení uvedla Evropská komise. Vítáme, že bylo v zásadě dohodnuto zvýšit okruh 3 v období 2018–2020 o částku, jež převyšuje jeho strop o 2,55 miliardy EUR. Rádi bychom však upozornili na to, že tato částka byla stanovena na základě všech známých legislativních návrhů na konci roku 2016, včetně finančního dopadu revize dublinského systému (přibližně 460 milionů EUR ročně), jež dosud (květen 2017) nebyla schválena, a že Komise od té doby vydala nové návrhy.

Navíc se v souvislosti s dalším politickým vývojem v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí může vyskytovat celá řada nových finančních potřeb, jež v tomto krytí ve výši 2,55 miliardy EUR nebyly zahrnuty. Společně s tím, že do konce období víceletého finančního rámce mohou nastat nepředvídatelné události, je tudíž možné, že částka 2,55 miliardy EUR bude nedostatečná.

Pro připomenutí: pouze na rok 2017 byly uvolněny prostředky z nástroje pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události ve výši 1,7 miliardy EUR pro adekvátní navýšení stropu okruhu 3, takže částka 2,55 miliardy EUR na období 2018–2020 by mohla vyžadovat značné úsilí, co se týče stanovení priorit. Priority výboru LIBE pro vyjednání o návrhu rozpočtu na rok 2018 spadají do tří širších politických kategorií: 1) azyl a migrace, 2) správa vnějších hranic EU a 3) vnitřní bezpečnost Unie. Níže jsou u každé z těchto kategorií zvlášť uvedeny hlavní priority výboru LIBE pro výdaje na rok 2018:

1) V oblasti azylu a migrace je první prioritou výboru LIBE zajistit dostatečné finanční krytí nástroje pro mimořádnou humanitární pomoc v rámci Unie, protože tento mechanismus je nezbytný, aby bylo možné rychle reagovat na humanitární krize na půdě EU. Druhou prioritou je financovat činnosti spojené s přijímáním a integrací osob žádajících o mezinárodní ochranu v rámci Azylového, migračního a integračního fondu. Třetí prioritou je poskytovat dostatečné finanční krytí pro přeměnu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na plně funkční evropskou agenturu pro azyl.

2) Co se týče kontroly a správy vnějších hranic EU, první prioritou výboru LIBE je pokračovat v odpovídajícím financování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, aby se co nejrychleji stala plně funkční. Druhou prioritou je finanční krytí údržby a vývoje stávajících a budoucích informačních systémů EU, a to prostřednictvím financování souvisejících činností v rámci rozpočtu agentury eu-LISA. Výbor LIBE by zejména rád poukázal na to, že agentura eu-LISA má podle něj nedostatek personálu vzhledem k rozsahu stávajících a chystaných projektů, za něž je tato agentura odpovědná. Proto výbor LIBE doporučuje, aby byl počet zaměstnanců agentury odpovídajícím způsobem navýšen.

3) Co se týče řízení vnitřní bezpečnosti v rámci Unie, první prioritou jsou činnosti v zájmu posílení policejní a justiční spolupráce v rámci Evropského programu pro bezpečnost, jejichž cílem je účinněji bojovat proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Do toho by měly být zahrnuty i související činnosti v pracovních plánech příslušných agentur, vývoj současného systému SIS II navržený Komisí a budoucí vývoj v oblasti prosazování práva v souvislosti s informačními systémy EU. Výbor LIBE tudíž žádá, aby byly přiděleny odpovídající finanční prostředky agentuře Eurojust. Druhou prioritou je financovat boj proti počítačové trestné činnosti v souladu s prioritami ochrany a zabezpečení údajů, s Evropským programem pro bezpečnost a revidovanou strategií kybernetické bezpečnosti Evropské unie, jež je plánována na druhou polovinu roku 2017.

Výbor LIBE by rád připomněl, že na potřeby financování v rámci Unie mají vliv externí programy, které nespadají do jeho pravomocí. Výbor LIBE proto zdůrazňuje význam účinného a účelného programování a monitorování finančních prostředků přidělených v rámci nástrojů financování vnější činnosti Unie.

Závěrem by výbor LIBE rád doporučil, aby Parlament požádal Komisi o vypracování legislativního návrhu k zajištění, aby byly finanční prostředky nepoužité v rámci dočasného relokačního mechanismu na podporu Itálie a Řecka, který skončí v září 2017, přerozděleny v rámci okruhu 3.

S úctou

Claude MORAES


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI

Dopis, který dne 1. června 2017 zaslala předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti Danuta Maria Hübner předsedovi Rozpočtového výboru Jeanu Arthuisovi

Překlad

Věc:  Priority výboru AFCO v souvislosti s mandátem pro trialog o rozpočtu na rok 2018

Vážený pane předsedo,

Výbor pro ústavní záležitosti, jehož jsem předsedkyní, si je vědom toho, že rozpočtový proces byl v letošním roce zahájen oproti jiným rokům s mírným zpožděním, neboť odhad příjmů a výdajů Komise na rok 2018 byl představen dne 30. května 2017. Vzhledem k tomu, že toto zpoždění způsobilo napjatý časový harmonogram, pokud jde o přijetí Vaší zprávy o mandátu ke třístranným jednáním o rozpočtu na rok 2018, byla jsem jako zpravodaj pro stanovisko výboru AFCO o rozpočtu na rok 2018 pověřena, abych připravila příspěvek k tomuto návrhu zprávy ve formě dopisu, v němž nastíním priority výboru AFCO pro příští rozpočtový rok.

Výbor pro ústavní záležitosti by Vás rád upozornil na následující prioritní oblasti, které je třeba řešit v rámci letošních jednání o rozpočtu:

- K hlavním prioritám rozpočtu všech evropských orgánů a institucí na rok 2018 by měla patřit komunikace s občany, a to nejen s ohledem na to, že se blíží evropské volby v roce 2019, ale také s cílem umožnit širokou veřejnou debatu a zapojení občanů do diskuse o budoucnosti Evropy v reakci na bílou knihu, kterou Komise letos představila. V této souvislosti by tzv. evropské veřejné prostory, které již vznikly v 18 členských státech, mohly sloužit jakožto přínosní zprostředkovatelé dialogu s občany a rok 2018 lze vnímat jako rok vhodný k rozšíření jejich činností.

- Pokud jde o rozpočet Parlamentu, vnímá výbor AFCO pozitivně skutečnost, že komunikační strategie pro volby v roce 2019 byla přehodnocena v důsledku zkušeností získaných ve volební kampani v roce 2014. Je nanejvýš důležité zabránit jakémukoli snížení účasti ve volbách a s ohledem na tento cíl by komunikace a dialog s občany veškerými možnými cestami měly tvořit jádro komunikační strategie Parlamentu. Je třeba, aby občané cítili, že jsou zapojeni, zastoupeni a zúčastněni. Za tímto účelem je také třeba, aby byla komunikační strategie Parlamentu co nejvíce sladěna s návrhy týkajícími se reformy evropského volebního práva, které byly přijaty v Parlamentu dne 11. listopadu 2015.

- Pokud jde o obvyklé rozpočtové priority výboru AFCO, jsem potěšena navýšením jak prostředků na závazky, tak na platby pro program „Evropa pro občany“ a navýšením prostředků na závazky pro program Práva, rovnost a občanství. Nicméně jsem znepokojena mírným snížením prostředků na závazky pro evropskou občanskou iniciativu. Vzhledem k tomu, že tyto nástroje mají zásadní význam pro posílení participační demokracie v EU a vybudování důvěry v evropské politiky a politické zastoupení a jejich pochopení, uvítal by výbor AFCO, aby tyto programy a související komunikační strategie měly k dispozici dostatečné finanční prostředky ke splnění těchto cílů.

Jsem přesvědčena, že Rozpočtový výbor naše návrhy při přípravě mandátu ke třístranným jednáním o rozpočtu na rok 2018 zohlední.

S úctou

Prof. Danuta Hübner


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

29.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Esteban González Pons, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Paul Rübig, Patricija Šulin, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Tiemo Wölken

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Nicola Caputo, Anneli Jäätteenmäki, Ivana Maletić, Stanisław Ożóg, Tomáš Zdechovský


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

22

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez, Anneli Jäätteenmäki

PPE

Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Esteban González Pons, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský, Patricija Šulin

S&D

Nicola Caputo, Eider Gardiazabal Rubial, Clare Moody, Isabelle Thomas, Tiemo Wölken, Manuel dos Santos

Verts/ALE

Indrek Tarand

3

-

EFDD

Jonathan Arnott

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Younous Omarjee

2

0

ECR

Richard Ashworth, Stanisław Ożóg

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí