ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby dále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021
14.7.2017 - (COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD)) - ***I
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Julie Girling
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby dále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021
(COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0054),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0028/2017),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017[1],
– po konzultaci s Výborem regionů,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0258/2017),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(2a) Ochrana životního prostředí je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým Unie čelí. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(3a) Dobře fungující, reformovaný systém EU ETS s posíleným nástrojem ke stabilizaci trhu budou hlavními evropskými nástroji k dosažení 40% snížení za použití lineárního faktoru a bezplatných povolenek po roce 2020. Dražený podíl by měl být v právních předpisech vyjádřen jako procento, aby se zlepšila jistota při plánování investičních rozhodnutí, zvýšila transparentnost, snížil na minimum únik uhlíku a celý systém se zjednodušil a byl snadněji pochopitelný. Tato ustanovení by měla být v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a s jejími závazky vyplývajícími z Pařížské dohody a ve shodě s facilitativním dialogem v roce 2018, prvním globálním hodnocením v roce 2023 a následnými hodnoceními prováděnými každých pět let, jejichž cílem je oznámit navazující vnitrostátně stanovené příspěvky. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(4) Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. S cílem dosáhnout pokroku v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Unie přijala dvakrát časově omezené odchylky od EU ETS s cílem omezit povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. |
(4) Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. Dne 21. prosince 20111a Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že zahrnutí letů mimo EHP do systému EU ETS neporušuje mezinárodní právní předpisy. S cílem dosáhnout pokroku v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Unie přijala dvakrát časově omezené odchylky od EU ETS s cílem omezit povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. | ||||||||||||||||||
|
_________________ | ||||||||||||||||||
|
1aRozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2011, Air Transport Association of America a další proti Secretary of State for Energy and Climate Change, C-366/10, ECLI:EU:C:2011:864. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(5) S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, se považuje za vhodné, aby i nadále platila stávající odchylka, dokud nebude dosaženo dalšího pokroku ohledně skladby a provádění celosvětového tržního opatření. V tomto ohledu plánuje ICAO přijetí norem a doporučených postupů s cílem doplnit uvedené usnesení a provést celosvětový systém na rok 2018. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s výhradou přezkumu provádění režimu ICAO, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016 a mělo by být v poměru ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek. |
(5) S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, je naplánováno, že v roce 2018 organizace ICAOpřijme normy a doporučení postupů s cílem doplnit uvedené usnesení a provést celosvětový systém. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být do roku 2021 prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016 a mělo by být v poměru ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek.
| ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(5a) Od 1. ledna 2021 by mělo být draženo 50 % povolenek, zatímco na celkový počet povolenek by se měl uplatnit lineární faktor snížení, jak stanoví článek 9 směrnice 2003/87/ES. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 b (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(5b) Příjmy získané z dražeb povolenek nebo jejich ekvivalent ve finanční hodnotě by se měly využít za účelem boje proti změně klimatu v Unii a třetích zemích, mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v Unii a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví, letecké dopravy a udržitelných alternativních leteckých paliv, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými emisemi a na pokrytí nákladů na správu systému EU ETS. Zvláště je třeba zohlednit členské státy, které tyto příjmy využívají ke spolufinancování programů v oblasti výzkumu a inovací nebo inciativ v rámci devátého rámcového programu pro výzkum. Transparentní používání příjmů získaných z dražeb povolenek podle této směrnice je zásadní pro podporu závazků Unie. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 c (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(5c) Kompenzace emisí v rámci celosvětového tržního opatření (GMBM) představuje jeden prvek ze souboru opatření ICAO ke splnění ambiciózního cíle uhlíkově neutrálního růstu od roku 2020 (CNG 2020), který by měl být doplněn o technologický pokrok v oblasti trupů a pohonu letadel. Pro technologické inovace a zkvalitnění provozu s cílem dosáhnout lepších výsledků než CNG 2020 a absolutního snížení emisí v celém odvětví bude důležité nepřetržité financování strategií a programů v oblasti výzkumu, jako jsou společné technologické iniciativy v rámci podniku Clean Sky, programu Galileo, SESAR a strategie Horizont 2020. Kromě toho je důležité, aby právní předpisy Unie, jako je jednotné evropské nebe, jejichž účelem je zabránit roztříštění evropského vzdušného prostoru a následnému zvýšení emisí CO2 z letectví, byly rychle a v plném rozsahu provedeny členskými státy. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(6) Vzhledem k tomu, že klíčové prvky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé státy a regiony, považuje se za vhodné, aby před začátkem fungování celosvětového tržního opatření ICAO, až bude jasná povaha a obsah těchto právních nástrojů, proběhl přezkum a aby byla podána zpráva Evropskému parlamentu a Radě. Uvedená zpráva by se měla zabývat všemi normami nebo jinými nástroji přijatými v rámci ICAO, opatřeními přijatými třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno od roku 2021, a dalším důležitým mezinárodním vývojem (např. pravidly Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížskou dohodou o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Tato zpráva by měla také uvádět, jak by mohly být tyto nástroje prostřednictvím revize směrnice o EU ETS provedeny do práva Unie. Případně by měla také posoudit pravidla platná pro lety uvnitř EHP. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství. |
(6) Vzhledem k tomu, že klíčové prvky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé zúčastněné státy a regiony, by Komise měla pravidelně předkládat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pokroku v jednáních ICAO, zejména o příslušných nástrojích přijatých v rámci ICAO, opatřeních přijatých třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno v období let 2021–2035, úsilí k vytvoření ambiciózních a závazných opatření k dosažení dlouhodobého cíle spočívajícího ve snížení emisí CO2 do roku 2050 o polovinu ve srovnání s úrovní v roce 2005 a dalším důležitém mezinárodním vývoji (např. pravidlech Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížské dohody o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Jakmile bude vyjasněna povaha a obsah nástrojů ICAO a před zahájením provádění celosvětového tržního opatření ICAO by Komise měla předložit zprávu, v níž by měla také uvádět, jak by mohly být tyto nástroje prostřednictvím revize směrnice o EU ETS provedeny do práva Unie a uvedeny do souladu s tímto právem. Tato zpráva by měla dále posoudit pravidla platná pro lety uvnitř EHP. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(6a) Aby bylo zajištěno dodržování nynějších a budoucích domácích norem Unie v oblasti klimatu, a aniž je dotčen přezkum uvedený v článku 28b směrnice 2003/87/ES, měl by být systém CORSIA prostřednictvím systému EU ETS proveden do práva Unie a s tímto právem uveden do souladu. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(6b) Přestože rada ICAO dosud neschválila technické předpisy týkající se celosvětového tržního opatření ICAO, je důležité, aby regulační orgány a provozovatelé letadel měli co nejdříve informace o požadavcích týkajících se monitorování, oznamování a ověřování a o emisních jednotkách způsobilých v rámci režimu ICAO, aby se usnadnily přípravy na provedení režimu ICAO a monitorování emisí CO2 od 1. ledna 2019. Takovéto požadavky týkající se monitorování, oznamování a ověřování musí být stejně přísné, jako jsou požadavky týkající se monitorování emisí skleníkových plynů a podávání zpráv o těchto emisích stanovené v nařízení Komise (EU) č. 601/2012, a měly by zajistit, aby byly předkládané zprávy o emisích ověřovány v souladu s nařízením Komise (EU) č. 600/2012. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 c (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(6c) I když je třeba uznat důvěrnou povahu technické práce ICAO, je rovněž důležité, aby členské státy ICAO, provozovatelé letadel a občanská společnost byli i nadále zapojeni do činnosti ICAO související s provedením celosvětového tržního opatření a aby organizace ICAO komunikovala se všemi zúčastněnými stranami a informovala je včas o vývoji a o rozhodnutích. Má-li být dosaženo výše uvedeného, bude možná nutné revidovat protokoly týkající se nezveřejňování informací pro členy a pozorovatele ve výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví (CAEP). | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(7) Za účelem přijímání nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout opatření pro monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí platná pro provozovatele letadel pro účely celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(7) Za účelem přijímání nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout opatření pro monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí platná pro provozovatele letadel pro účely celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, zvláště na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, aby tak rozhodovací procesy byly transparentnější a účinnější. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(7a) Přestože dlouhodobým cílem je to, aby byl do druhé fáze režimu ICAO v roce 2024 vytvořen jediný režim pro snižování uhlíkových emisí z letecké dopravy, měly by být v případě, že celosvětové tržní opatření ICAO nebude dostačovat k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a k plnění jejích závazků vyplývajících z Pařížské dohody, posouzeny i další možnosti snižování emisí uhlíku. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 b (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(7b) Letecká doprava má rovněž dopad na změnu klimatu v důsledku vypouštění oxidů dusíku, vodní páry a částic síranů a sazí ve velké nadmořské výšce. Mezivládní panel o změně klimatu odhaduje, že celkové dopady letectví na klima jsou v současné době dvakrát až čtyřikrát vyšší než vliv samotných emisí oxidu uhličitého v minulosti. V závislosti na vědeckém pokroku by všechny dopady letectví měly být řešeny v co největším rozsahu. Je nezbytné podporovat výzkum zabývající se vznikem kondenzačních stop, jejich přeměnou v tzv. cirrovou oblačnost, slabších přímých dopadů sulfátových aerosolů, sazí, vodních par, kondenzačních pruhů a cirrové oblačnosti a účinnými opatřeními ke zmírňování, včetně provozních a technických opatření. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(9a) Je nesporné, že emise z letecké dopravy, které škodí klimatu, se neomezují jen na důsledky CO2. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES1a se Komise zavázala předložit v roce 2008 příslušný návrh týkající se oxidů dusíku. Navzdory technickým a politickým problémům v této oblasti by měla Komise své příslušné činnosti v této oblasti urychlit. | ||||||||||||||||||
|
__________________ | ||||||||||||||||||
|
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 3). | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 3 c – odst. 3 a (nový) | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 3 d – odst. 2 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 b (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 3 d – odst. 3 – pododstavec 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 c (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 3 d – odst. 3 – pododstavec 2 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 d (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 3 d – odst. 4 – pododstavec 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 e (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 12 – odst. 3 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 f (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 21 – odst. 2 a (nový) | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 1 – písm. a | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 1 – písm. b | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i a (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 1 – písm. b a (nové) | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b – bod i Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 2 – pododstavec 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b – bod ii Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 2 – pododstavec 3 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 4 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d a (nové) Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 8 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 b – odst. 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 b – odst. 2 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 b – odst. 2 a (nový) | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 b – odst. 3 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 c – odst. 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 30 – odst. 4 a (nový) | |||||||||||||||||||
|
- [1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Letecké odvětví produkuje přibližně 1,3 % celosvětových emisí CO2. Vzhledem k očekávánému nárůstu leteckého provozu v příštích třech desetiletích by se v případě, že nebudou přijata opatření k jejich snížení, mohly celosvětové emise zvýšit do roku 2050 o 300 až 700 %
Vytvoření celosvětového tržního opatření v rámci „balíčku opatření“, jejichž cílem je zmírnit dopady emisí z letectví na změnu klimatu, je na programu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) již po nějakou dobu. Na svém 37. shromáždění v roce 2010 ICAO schválila celosvětový ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2020 „uhlíkově neutrální růst“. O tři roky později organizace zřídila pracovní skupinu pro vytvoření celosvětového tržního mechanismu k dosažení tohoto cíle.
Dne 6. října 2016 na svém 39. valném shromáždění ICAO přijala usnesení 39-3, které zavádí celosvětový systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA), podle něhož budou mít letečtí provozovatelé, kteří překračují základní úroveň emisí, povinnost nakupovat kompenzační povolenky s cílem dosáhnout do roku 2021 v letecké dopravě uhlíkové neutrálnosti. Tato základní úroveň bude vypočítána jako průměr emisí v letech 2019–2020. Cílem tohoto systému je doplnit nové technologie, zlepšení v rámci provozu a opatření v oblasti infrastruktury, přičemž cílem je dosáhnout udržitelného růstu letectví a ambiciózního dlouhodobého cíle tohoto odvětví, kterým je snížit do roku 2050 ve srovnání s rokem 2005 čisté emise CO2 o polovinu. Všechny členské státy EU se do tohoto systému zapojí od samotného počátku.
ICAO musí vytvořit podmínky, postupy a prováděcí nástroje, které umožní, aby systém CORSA vstoupil v roce 2021 v platnost, což zahrnuje monitorování, oznamování a ověřování emisí, kritéria pro kompenzace a způsobilost, základní úrovně emisí a regulační rámec pro zúčastněné státy k provádění tohoto systému na vnitrostátní úrovni. Tento systém pak bude proveden ve třech etapách. Během pilotní fáze (2021–2023) a první fáze (2024–2026) se na dobrovolném základě zapojí 65 zemí. V druhé fázi (2027–2035) bude účast povinná s výjimkou zemí s minimální leteckou činností. Pokud tento systém zajistí dosažení svých cílů, bude v letech 2021 až 2035 kompenzováno v rámci systému CORSIA asi 80 % emisí z letectví nad úroveň roku 2020. Je důležité zmínit, že dohoda předpokládá, že bude každé tři roky prováděn přezkum, aby se zajistil soulad s dlouhodobými cíli, které v oblasti emisí stanoví Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížská dohoda z roku 2015.
Evropská unie (EU) již před dlouhou dobou uznala dopady, které mají emise z letectví na změnu klimatu. S cílem motivovat letecké společnost k posílení účinnosti jejich leteckého parku přijala EU v roce 2008 právní předpisy k zahrnutí emisí z letectví do jejího systém pro obchodování s emisemi (EU ETS), a to pokud jde o emise z letů do a z Evropského hospodářského prostoru i v jeho rámci. Evropský soudní dvůr rozhodl, že tento přístup je v souladu s mezinárodním právem. Proti těmto právním předpisům se však tvrdě postavila řada třetích zemí a leteckých společností, které namítaly, že by regionální systém vedl k oslabení obchodu a finančním deformacím. S cílem podpořit ICAO při vytváření celosvětového tržního opatření proto EU souhlasila s tím, že prozatímně omezí působnost systému EU ETS v rámci EHP do roku 2016. Vzhledem k tomu, že nebyla provedena žádná další změna směrnice týkající se EU ETS by platnost této výjimky měla skončit a měla by se obnovit prvotní působnost z roku 2008 („automatický návrat“).
Komise reagovala na dohodu týkající se systému CORSIA v rámci ICAO v únoru 2017 a navrhla, aby stávající výjimka platila i po roce 2016. Bude proveden další přezkum EU ETS a jeho výsledky oznámí Komise ve své zprávě, která bude předložena později k blíže nespecifikovanému datu, a to v okamžiku, kdy ICAO dále objasní povahu a obsah mechanismů, které jsou potřeba k provedení systému CORSA, a bude možné přesně určit rozsah zapojení třetích zemí. Návrh rovněž zdůrazňuje, že je důležité, aby spolunormotvůrci - Evropský parlament a Rada - uzavřeli rychle dohodu, nejlépe do konce roku 2017, s cílem zajistit právní jistotu ohledně plnění požadavků podle EU ETS,
Ve své zprávě se zpravodajka s návrhem Komise široce shoduje. Je přesvědčena, že je rozumné vyčkat, jakého bude dosaženo pokroku ve vztahu k modalitám, postupům a krokům učiněným s cílem zavést na straně členských států ICAO systém CORSIA před tím, než bude provedeno úplné hodnocení EU ETS pro období po roce 2020. Aby se však zajistilo, že tento přezkum poslouží k začlenění systému CORSIA do politiky EU v oblasti klimatu, považuje zpravodajka za nezbytné přesněji vymezit v právních předpisech klíčová data. Zaprvé by měla být tato nejnovější odchylka časově omezena a její platnost by měla skončit před tím, než bude systém CORSIA dne 1. ledna 2021 uveden do provozu, a to s cílem zajistit soulad se stávající právní úpravou. Zadruhé je nutné pro zprávu Komise o provádění stanovit datum zveřejnění na 1. ledna 2019, aby byl pro posouzení doporučení rady ICAO k dispozici dostatek času. Zatřetí zpravodajka navrhuje stanovení časové hranice na 30. června 2019, aby se zajistilo, že Komise předloží v návaznosti na svou zprávu o provádění včasné návrhy.
Jelikož zpráva o provádění stanoví požadavky na budoucí právní předpisy upravující EU ETS, je zpravodajka přesvědčena, že je třeba stanovit, jaké klíčové technické prvky a postupy a rovněž dopady na životní prostředí je třeba vyhodnotit. Zpráva by měla prozkoumat celkové cíle systému CORSIA ve vztahu k závazkům EU na základě Pařížské dohody. Aby se posoudila jeho účinnost, měla by zpráva zejména rovněž prozkoumat míru účasti třetích zemí, pokuty za neplnění, postupy týkající se zapojení veřejnosti, normy pro monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí a pravidla pro používání biopaliv a měla by také pomocí objektivních kritérií zhodnotit kompenzační ustanovení. Posouzením těchto bodů umožní zpráva o provádění Komisi a spolunormotvůrcům zajistit zachování norem EU ETS týkajících se životního prostředí.
Zpravodajka považuje zvýšenou transparentnost pro práci ICAO na provádění systému během příštích dvou let za rozhodující. Výbor ICAO pro letectví a ochranu životního prostředí (CAEP), který spolu s radou ICAO stanoví rámec a předpisy pro řízení týkající se monitorování, podávání zpráv a ověřování, jakož i kompenzačních jednotek, uplatňuje na své členy a pozorovatele přísný protokol o neposkytování informací. Jeho jednání nejsou veřejnosti přístupná. Zpravodajka je znepokojena tím, že takto omezená transparentnost by během procesu mohla snížit kvalitu informací potřebných pro rozhovory na úrovni EU po roce 2020, stejně jako důvěru v instituce. Bude proto nezbytné, aby CAEP umožnil Komisi pravidelně předávat Evropskému parlamentu a Radě zásadní aktualizované informace.
S ohledem na současně probíhající rozhovory mezi Evropským parlamentem a Radou o širší reformě EU ETS pro období 2021–2030 a také v zájmu zajištění souladu s tímto návrhem je zpravodajka přesvědčena, že je nutné zahrnout pozměňovací návrhy, které se týkají leteckého odvětví a které byly Parlamentem přijaty dne 15. února 2017. Tyto pozměňovací návrhy požadují, aby odvětví letecké dopravy obdrželo o 10 % méně povolenek, než činí jejich průměr za období 2014–2016 (tak jako další odvětví), aby počet dražených povolenek vzrostl z 15 % na 50 % a aby příjem z nich byl vyčleněn na financování v oblasti změny klimatu. Pokud jde o tento poslední bod, zpravodajka je přesvědčena, že by mělo být zváženo zvláštní financování členských států na základě 9. rámcového programu v oblasti výzkumu (FP9) s cílem motivovat k využití příjmů z vydražených povolenek a navýšit míru spolufinancování výdajů na výzkum, vývoj a uvádění nových technologií reagujících na změnu klimatu na trh.
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (21.6.2017)
pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby dále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021
(COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD))
Zpravodaj: Werner Langen
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Celosvětové emise CO2 z činností v oblasti letectví se značně zvyšují. Ačkoli se v letectví celosvětově využívají moderní motory se sníženou spotřebou paliva snižující emise, je produkce emisí CO2 na jednoho cestujícího a na kilometr vyšší než v ostatních odvětvích dopravy. Proto bylo a je vhodné za účelem postupného snižování produkce emisí CO2 přijímat a případně aktualizovat také předpisy pro leteckou dopravu. Poté co bylo již přibližně před 10 lety rozhodnuto o snížení emisí CO2 u nových motorových vozidel (osobních automobilů), začlenila EU dne 1. ledna 2012 leteckou dopravu do stávajícího systému EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU-ETS). Od roku 2012 se to týkalo také letů uvnitř Evropského hospodářského prostoru (EHP) a všech letů mezi letišti v EHP a letišti ve třetích zemích.
Jednostranné rozhodnutí o začlenění EU (resp. EHP) do systému obchodování s emisemi vedlo k nejrůznějším protestům a k nebezpečí značného narušování hospodářské soutěže na úkor evropských leteckých dopravců v mezinárodní letecké dopravě. Rychlý postup kupředu a tlak EU znamenal však pro Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) možnost a nutnost rozvinout celosvětové tržní opatření pro mezinárodní leteckou dopravu, byť s dlouhými přechodnými obdobími.
V očekávání přijetí dohody v rámci ICAO a na podporu zavedení takového celosvětového opatření v rámci ICAO omezila EU (od 30. 4. 2014) oblast působnosti EU-ETS na lety uvnitř EHP s lhůtou do konce roku 2016 (nařízení č. 421/2014).
Aniž by se změnila regulace, platí však od roku 2017 opět automaticky celá oblast působnosti směrnice 2003/87 (lety uvnitř EHP + všechny lety mezi letištěm na území EHP a letištěm ve třetí zemi). Platnost výjimky stanovené v nařízení č. 421/2014 již skončila ke dni 31. 12. 2016. Následná úprava je zpožděná.
Na jednání 39. valného shromáždění ICAO dne 6. 10. 2016 si členové ICAO stanovili cíl stabilizovat celosvětové čisté emise CO2 z mezinárodní letecké dopravy na úrovni roku 2020 a zavést celosvětové tržní opatření v oblasti změny klimatu (Global Market-Based Measure – GMBM) počínaje rokem 2021.
Organizace ICAO se zároveň rozhodla pro implementaci systému CORSIA (Carbon Offsetting and Reduction Scheme for International Aviation – Systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě). Tak se budou od roku 2020 kompenzovat přímé emise CO2, které vznikají vlivem nárůstu letecké dopravy, a to úsporami emisí CO2 v jiných oblastech. Kromě toho se podporují projekty zaměřené na ochranu klimatu, které prověřují a potvrzují nezávislé instituce, pokud jde o trvalé úspory emisí skleníkových plynů. Letecké společnosti, které cíle stabilizace emisí nedodržují, musí požádat o kompenzační certifikáty, a to buď přímo, nebo prostřednictvím veřejných platforem. Projekty tak získávají nový zdroj financování a kompenzují se emise CO2 leteckých společností.
S cílem dodat další impulsy mezinárodnímu úsilí v rámci ICAO Komise navrhuje, aby se používání evropského systému pro obchodování s emisemi (EU-EHS) omezilo na lety uvnitř EHP i po roce 2016. Svým návrhem by Komise ráda zachovala dynamiku činnosti ICAO.
Komise zároveň žádá o větší jasnost, pokud jde o povahu a obsah opatření v oblasti klimatu a záměry mezinárodních partnerů s ohledem na provádění tohoto opatření, aby mohla evropský systém obchodování s emisemi nově zhodnotit a v případě potřeby jej na období po roce 2020 přepracovat. Zároveň je třeba dosáhnout nezbytné soudržnosti s Pařížskou dohodou a s cíli EU do roku 2030.
Komise se domnívá, že by návrh měl vstoupit v platnost co nejdříve s cílem zajistit právní jistotu a srozumitelnost pro provozovatele letadel vzhledem k tomu, že by jinak provozovatelé letadel museli své emisní povolenky ohlašovat do konce dubna 2018. Pokud by nebyla zachována stávající omezení oblasti působnosti na lety v rámci EHP, měli by provozovatelé povinnost předložit do 30. dubna 2018 emisní povolenky také pro lety z a do třetích zemí (směrnice 2003/87/ES).
Zpravodaj souhlasí s cíli a opatřeními uvedenými v návrhu nařízení Komise EU 2017/0017 (COD):
Nadále je zachována omezená oblast působnosti. Od roku 2017 mají být do evropského systému ETS nadále zahrnuty pouze lety v rámci EHP.
Prodlužuje se platnost výjimky pro provozovatele letadel neobchodní letecké dopravy, kteří vypouštějí méně než 1 000 tun CO2 ročně (0,2 % emisí skleníkových plynů), a to z roku 2020 na rok 2030.
Komise musí Evropskému parlamentu a Radě podávat zprávu o mezinárodním vývoji, který má význam pro provádění tohoto nástroje, jakož i o opatřeních přijatých třetími zeměmi za účelem provádění uvedeného mechanismu.
Za účelem přípravy provádění opatření v oblasti klimatu je Komise zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, aby pro provozovatele letadel stanovila náležité monitorování, podávání zpráv a ověřování týkající se emisí pro účely provádění celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO.
Zpravodaj dále navrhuje změny jak v odůvodnění návrhu Komise, tak i v některých podrobnostech s cílem usnadnit a urychlit provádění a zajistit, aby byl návrh lépe proveditelný pro letecké společnosti. Tím se nijak nemění zásadní souhlas, mělo by to však sloužit k tomu, aby se úpravy, pozměňovací návrhy a návrhy na provádění uplatnily v souladu s článkem 290 SFEU.
Mělo by se zvláště přezkoumat, do jaké míry má být tento nástroj ICAO slučitelný s evropským systémem ETS a jak může být od roku 2021 uspořádána koexistence obou systémů. Dále by měly být přezkoumány dopady na odvětví letecké dopravy a na emise CO2.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednily následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
(1) Na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015, byla přijata mezinárodní dohoda, která má posílit celosvětovou reakci na změnu klimatu. Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C. Pařížská dohoda byla schválena jménem Unie rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. V zájmu dosažení cíle Pařížské dohody smluvní strany připraví, oznámí a zachovají po sobě jdoucí vnitrostátně stanovené příspěvky. |
(1) Na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015, byla přijata mezinárodní dohoda, která má posílit celosvětovou reakci na změnu klimatu. Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C. Pařížská dohoda byla schválena jménem Unie rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. V zájmu dosažení cíle Pařížské dohody smluvní strany připraví, oznámí a zachovají po sobě jdoucí vnitrostátně stanovené příspěvky. Ačkoli bylo letecké odvětví z Pařížské dohody vyloučeno, mělo by také přispět k cílům snižování emisí, například pomocí celosvětového tržního opatření, které by měla zavést Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
(2) Environmentálními cíli Unie, jak je uvedeno v článku 191 Smlouvy, je zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví a podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu. |
(2) Environmentálními cíli Unie, jak je uvedeno v článku 191 Smlouvy, je zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví a podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a v prvé řadě boj proti změně klimatu. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
|
(2a) Ochrana životního prostředí je jednou z nejvýznamnějších výzev, jimž Unie čelí. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
(4) Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. S cílem dosáhnout pokroku v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Unie přijala dvakrát časově omezené odchylky od EU ETS s cílem omezit povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. |
(4) Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. prosince 20111a rozhodl, že zahrnutí letů mimo EHP do systému EU ETS neporušuje mezinárodní právní předpisy. S cílem dosáhnout pokroku v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Unie přijala dvakrát časově omezené odchylky od EU ETS s cílem omezit povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. | |||||||||||||||
|
1aRozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2011, Air Transport Association of America a další proti Secretary of State for Energy and Climate Change, C-366/10, ECLI:EU:C:2011:864. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
|
(4a) Aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě a omezit skleníkové plyny do roku 2030 o 40 %, je nutné v plném rozsahu provést opatření jednotného evropského nebe. To by umožnilo zamezit fragmentaci vzdušného prostoru a optimalizovat dopravní toky, čímž by došlo k omezení emisí. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
(5) S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, se považuje za vhodné, aby i nadále platila stávající odchylka, dokud nebude dosaženo dalšího pokroku ohledně skladby a provádění celosvětového tržního opatření. V tomto ohledu plánuje ICAO přijetí norem a doporučených postupů s cílem doplnit uvedené usnesení a provést celosvětový systém na rok 2018. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s výhradou přezkumu provádění režimu ICAO, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016 a mělo by být v poměru ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek. |
(5) S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, se považuje za vhodné, aby i nadále platila stávající odchylka, dokud nebude dosaženo dalšího pokroku ohledně skladby a provádění celosvětového tržního opatření. ICAO by měla do roku 2018 přijmout normy a doporučené postupy pro provádění celosvětového systému. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
(6) Vzhledem k tomu, že klíčové prvky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé státy a regiony, považuje se za vhodné, aby před začátkem fungování celosvětového tržního opatření ICAO, až bude jasná povaha a obsah těchto právních nástrojů, proběhl přezkum a aby byla podána zpráva Evropskému parlamentu a Radě. Uvedená zpráva by se měla zabývat všemi normami nebo jinými nástroji přijatými v rámci ICAO, opatřeními přijatými třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno od roku 2021, a dalším důležitým mezinárodním vývojem (např. pravidly Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížskou dohodou o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Tato zpráva by měla také uvádět, jak by mohly být tyto nástroje prostřednictvím revize směrnice o EU ETS provedeny do práva Unie. Případně by měla také posoudit pravidla platná pro lety uvnitř EHP. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství. |
(6) Vzhledem k tomu, že rámcové podmínky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé státy a regiony, je nezbytné, aby byl proveden přezkum opatření ICAO, až bude jasná povaha a obsah těchto právních nástrojů, a měla by být podána zpráva Evropskému parlamentu a Radě. Uvedená zpráva by se měla zabývat všemi normami nebo jinými nástroji přijatými v rámci ICAO, opatřeními přijatými třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno od roku 2021, a dalším důležitým mezinárodním vývojem (např. pravidly Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížskou dohodou o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Tato zpráva by měla také uvádět, jak mají být tyto nástroje slučitelné s evropským systémem ETS. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství a který je nejlépe proveditelný z ekonomického hlediska. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
|
(6a) Úspěch systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) bude do značné míry závislý na tom, zda bude mít geograficky širokou oblast působnosti a zda zabrání překrývání regionálních mechanismů. Na základě těchto okolností mohou být v odvětví letecké dopravy vytvořeny skutečně rovné podmínky. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
|
(6b) Příjmy z výnosů z budoucí dražby povolenek by měly být určeny na programy snižování emisí v odvětví letecké dopravy, a zejména na programy výzkumu a vývoje, a měly by být poskytovány prostřednictvím budoucího devátého rámcového programu pro výzkum. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | ||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||
(7) Za účelem přijímání nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout opatření pro monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí platná pro provozovatele letadel pro účely celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(7) Za účelem přijímání nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout opatření pro monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí platná pro provozovatele letadel pro účely celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, zvláště na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, s cílem zajistit větší transparentnost a efektivnost rozhodovacího procesu. | |||||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 3 d – odst. 4 – pododstavec 1 | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32008L0101&from=EN) | ||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 1 – písm. a | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod ii Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 a – odst. 1 – písm. c | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 b – odst. 1 | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 b – odst. 2 | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28 b – odst. 3 | ||||||||||||||||
|
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Pokračující platnost stávajících omezení rozsahu činností v oblasti letectví a příprava provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 |
||||
Referenční údaje |
COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ENVI 13.2.2017 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ITRE 13.2.2017 |
||||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
Werner Langen 16.3.2017 |
||||
Projednání ve výboru |
29.5.2017 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
21.6.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
51 5 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Dan Nica, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Lieve Wierinck, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Pilar Ayuso, Francesc Gambús, Françoise Grossetête, Constanze Krehl, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Florent Marcellesi, Anne Sander, Davor Škrlec |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
51 |
+ |
|
ALDE |
Fredrick Federley, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Lieve Wierinck |
|
ECR |
Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Evžen Tošenovský |
|
EFDD |
David Borrelli, Dario Tamburrano |
|
PPE |
Pilar Ayuso, Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Cristian-Silviu Buşoi, Christian Ehler, Francesc Gambús, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Herbert Reul, Paul Rübig, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen |
|
S&D |
José Blanco López, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Peter Kouroumbashev, Constanze Krehl, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Csaba Molnár, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho |
|
VERTS/ALE |
Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Florent Marcellesi, Michel Reimon, Davor Škrlec |
|
5 |
- |
|
ECR |
Edward Czesak, Zdzisław Krasnodębski |
|
GUE/NGL |
Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo |
|
0 |
0 |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (20.6.2017)
pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby dále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021
(COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD))
Zpravodajka: Jacqueline Foster
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Historické souvislosti
V roce 2003 schválila EU celosvětově první významný regionální systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (ETS), který byl v roce 2005 uveden do praxe. V roce 2008 přijala EU změnu směrnice, jejímž cílem bylo rozšířit oblast působnosti této směrnice tak, aby systém EU pro obchodování s povolenkami na emise zahrnoval od roku 2012 i emise z letecké dopravy.
Toto rozšíření bylo mimořádně kontroverzní a vyvolalo značné problémy, pokud jde o obchod se strategickými partnery EU, jako jsou USA, Čína a Indie. Mimoto nastolilo i řadu právních otázek. Tento pokus o rozšíření unijního systému ETS na leteckou dopravu bohužel značně poškodil evropský letecký průmysl, zejména odvětví letectví a kosmonautiky, jakož i pověst EU a jejích členských států.
V roce 2012 nezbývalo nakonec Evropské komisi již nic jiného než přijmout rozhodnutí o „pozastavení času“, jehož platnost byla roku 2014 prodloužena. Toto rozhodnutí bylo klíčové pro usnadnění procesu hledání globálního řešení na mezinárodní úrovni. V říjnu 2013 bylo na 38. zasedání shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví[1] (ICAO) skutečně dohodnuto, že bude vypracováno celosvětové tržní opatření (GMBM), které se v zájmu zajištění takzvaného „uhlíkově neutrálního růstu od roku 2020“ stane základem pro celosvětovou dohodu (rezoluce A38-18).
Systém celosvětového tržního opatření (GMBM)
V květnu 2016 se v Montrealu před 39. zasedáním shromáždění ICAO setkala delegace výboru TRAN, včetně zpravodajky, s panem Olumuyiwou Benardem Aliuem, předsedou Rady ICAO, a dr. Fangem Liuem, generálním tajemníkem ICAO, aby projednali problematiku GMBM. V Ottawě proběhlo rovněž konstruktivní jednání s čelnými zástupci kanadského ministerstva pro leteckou dopravu a dalšími klíčovými státními úředníky. Za stejným účelem se uskutečnila také schůzka zpravodajky s předními představiteli Federálního leteckého úřadu USA a kanadské vlády.
V říjnu 2016 se navíc delegace ad hoc výborů TRAN a ENVI zúčastnila 39. zasedání shromáždění ICAO, na němž úzce sledovala jednání o GMBM. Mimořádně dobrý vztah se vytvořil mezi komisařkou odpovědnou za dopravu a jejím týmem a předsednictvím Rady EU. Vysoce konstruktivní atmosféra, jež vládla na 39. zasedání shromáždění, napomohla k dosažení těžce vybojovaného a dlouho očekávaného ujednání na globální úrovni.
Výsledkem byla rezoluce shromáždění ICAO o opatření GMBM (A39-3), která byla přijata v říjnu 2016 a jež zavádí GMBM v podobě systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA)[2]. Klíčové prvky systému CORSIA:
• Jakýkoli roční nárůst celkových emisí CO2 z mezinárodní civilní letecké dopravy, který bude přesahovat úroveň roku 2020, se bude řešit.
• Pilotní fáze bude probíhat v letech 2021 až 2023.
• První fáze bude probíhat od roku 2024 do roku 2026. Tato fáze se bude týkat států, které se dobrovolně přihlásily k účasti na tomto systému.
• Druhá fáze bude probíhat v letech 2027 až 2035 za účasti všech států s výjimkou států, jež byly od účasti na systému osvobozeny.
• Od 21. dubna 2017 se 67 států, které představují více než 87,5 % mezinárodní činnosti v oblasti letectví, dobrovolně zapojí do systému GMBM již od jeho počátku. Je třeba poznamenat, že jakmile země souhlasí s účastí v systému, má se za to, že bude povinna řídit se všemi budoucími rozhodnutími.
• Dohoda předpokládá, že každé tři roky proběhne přezkum, díky němuž bude možné systém CORSIA dále zlepšovat.
Odborníci z Evropské komise a členských států EU nyní pracují společně s experty výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví (CAEP) na podrobných technických pravidlech systému, aby zajistili jeho účinné a účelné fungování.
Stanovisko zpravodajky
Zpravodajka s návrhem Komise naprosto souhlasí a již v minulosti zavedení celosvětového tržního režimu podporovala. Je rovněž přesvědčena o tom, že pouze globální a pragmatický přístup povede ke konkrétním výsledkům. Současně ale platí, že pokud chce Evropa růst v mezinárodním měřítku, je v našem zájmu, aby odvětví letecké dopravy nebylo regulováno až příliš. Zcela zjevně by to velmi poškodilo naše letecké společnosti a evropský letecký a kosmický průmysl a vůči zbytku světa by nám to přineslo konkurenční znevýhodnění.
Jednostranné a izolované kroky EU nás vedly nesprávným směrem. Bohužel naprosto nebyly zohledněny a pochopeny technologické úspěchy evropského odvětví letectví a kosmonautiky, ani provozní zlepšení zavedená členskými státy.
Zpravodajka by navíc ráda zdůraznila, že nebyly vzaty v potaz právní předpisy přijaté na úrovni EU, jejichž účelem bylo řešit problém přetížení v evropském vzdušném prostoru a zlepšit plynulost provozu. Výbor TRAN zcela podporoval zprávu o provádění právních předpisů o jednotném evropském nebi (Single European Sky, SES), kterou roku 2012 vypracovala poslankyně Fosterová. Zpráva vyzývala členské státy k plnému provádění těchto právních předpisů, které prosazují přímé trasy a tedy snižování spotřeby paliva, emisí a nakonec i výdajů spotřebitelů za letenky.
Kromě toho i využívání systému Galileo k družicové navigaci (globální družicový navigační systém, GNSS[3], a Copernicus) a společné technologické iniciativy „Clean Sky I“ (rozpočet 1,6 miliardy EUR) a „Clean Sky II“ (rozpočet přesahující 4 miliardy EUR) přispívají k omezování emisí. Tyto výzkumné a vývojové projekty vyvíjí další generaci letadel a motorů a jsou tak úspěšné, že iniciativa „Clean Sky III“ je již v pokročilé fázi projednávání.
Je rovněž třeba zdůraznit, že členské státy, letecké společnosti a letecký a kosmický průmysl investovaly miliardy do udržitelných alternativních paliv a jsou odhodlány pokračovat v těchto investicích i v budoucnosti. Toto úsilí vedlo k tomu, že podle ICAO je dnes palivová účinnost letadel na jeden osobokilometr přibližně o 80 % lepší než v 60. letech 20. století.
Závěr
Závěrem je nutné uvést, že zpravodajka je pevně přesvědčena o potřebě vyzdvihnout technologický pokrok, jehož bylo v tomto odvětví dosaženo. Zdůrazňuje však, že návrh Komise se soustředí na naléhavou nutnost umožnit, aby rozhodnutí o „pozastavení času“ zůstalo i nadále v platnosti. Zpravodajka zastává tedy jednoznačně názor, že Parlament by měl komisařku Bulcovou a její tým podpořit a poskytnout dostatek času na vypracování fungujícího a konstruktivního celosvětového tržního opatření, pro které by se mohly vyslovit všechny země, jež se do něj již zapojily, i země, které se, doufejme, zapojí v budoucnu. V opačném případě by hrozilo, že v dohledné době se na mezinárodní úrovni nenajde žádné řešení. Je proto v našem zájmu, abychom v Parlamentu návrh Komise na „pozastavení času“ podpořili.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(1) Na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015, byla přijata mezinárodní dohoda, která má posílit celosvětovou reakci na změnu klimatu. Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C. Pařížská dohoda byla schválena jménem Unie rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. V zájmu dosažení cíle Pařížské dohody smluvní strany připraví, oznámí a zachovají po sobě jdoucí vnitrostátně stanovené příspěvky. |
(1) Na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015, byla přijata mezinárodní dohoda, která má posílit celosvětovou reakci na změnu klimatu. Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C. Pařížská dohoda byla schválena jménem Unie rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. V zájmu dosažení cíle Pařížské dohody smluvní strany připraví, oznámí a zachovají po sobě jdoucí vnitrostátně stanovené příspěvky, přičemž trvalá politická vůle přijímat rozhodnutí v souladu s touto dohodou je nezbytným předpokladem dosažení jejích cílů. Je však třeba poznamenat, že Pařížská dohoda o změně klimatu (COP 21) vyloučila mezinárodní letecké i námořní odvětví a požadovala, aby v případě letectví byla Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) nejrelevantnějším orgánem, který by předložil funkční systém GMBM. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(3) Závazný cíl ve výši minimálně 40% snížení domácích emisí skleníkových plynů z celého hospodářství do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 stanovila Evropská rada ve dnech 23. – 24. října 2014. Rada na svém zasedání dne 6. března 2015 formálně schválila tento příspěvek Unie a jejích členských států jako jejich zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek v rámci Pařížské dohody. Závěry Evropské rady z října 2014 předpokládaly, že tohoto cíle Unie dosáhne společně a co nejhospodárnějším způsobem a ke snížením dojde do roku 2030 v porovnání s rokem 2005 v rámci EU ETS (o 43 %) a v odvětvích mimo EU ETS o 30 %. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví ekonomiky. |
(3) Závazný cíl ve výši minimálně 40% snížení domácích emisí skleníkových plynů z celého hospodářství do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 stanovila Evropská rada ve dnech 23. – 24. října 2014. Rada na svém zasedání dne 6. března 2015 formálně schválila tento příspěvek Unie a jejích členských států jako jejich zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek v rámci Pařížské dohody. Závěry Evropské rady z října 2014 předpokládaly, že tohoto cíle Unie dosáhne společně a co nejhospodárnějším způsobem a ke snížením dojde do roku 2030 v porovnání s rokem 2005 v rámci EU ETS (o 43 %) a v odvětvích mimo EU ETS o 30 %. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví ekonomiky a Komise by za tímto účelem měla vytvořit platformu, která členským státům umožní výměnu osvědčených postupů a zkušeností získaných v odvětví nízkoemisní mobility. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(4) Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. S cílem dosáhnout pokroku v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Unie přijala dvakrát časově omezené odchylky od EU ETS s cílem omezit povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. |
(4) Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. Členské státy se navíc v roce 2004 a 2008 znovu zavázaly k provedení jednotného evropského nebe, které zohlední, že v nadcházejících letech se hustota letového provozu bude zvyšovat. S cílem dosáhnout pokroku v rámci řízení letového provozu musí být urychleno provádění výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) a v rámci iniciativy „Clean Sky“ musí být podporovány inovativní technologie. K dalším pokrokům v oblasti snižování emisí z letecké dopravy by mělo napomoci zavedení globálního tržního mechanismu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Proto byla ukončena platnost výjimky z povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(5) S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, se považuje za vhodné, aby i nadále platila stávající odchylka, dokud nebude dosaženo dalšího pokroku ohledně skladby a provádění celosvětového tržního opatření. V tomto ohledu plánuje ICAO přijetí norem a doporučených postupů s cílem doplnit uvedené usnesení a provést celosvětový systém na rok 2018. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s výhradou přezkumu provádění režimu ICAO, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016 a mělo by být v poměru ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek. |
(5) S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, se považuje za vhodné, aby i nadále platila stávající odchylka, dokud nebude dosaženo dalšího pokroku ohledně skladby a provádění celosvětového tržního opatření. V tomto ohledu plánuje ICAO přijetí norem a doporučených postupů s cílem doplnit uvedené usnesení a provést nejpozději do roku 2021 celosvětový systém na rok 2018. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s výhradou přezkumu provádění režimu ICAO, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO, a zároveň zamezit v této souvislosti překrývání s povinnostmi vyplývajícími z EU ETS. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016 a mělo by být v poměru ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek. V zájmu řešení emisí CO2 v odvětví letectví bude Unie i nadále aktivně podporovat členské státy při tom, aby využívaly příjmy z dražeb povolenek na projekty, jako je SESAR, Clean Sky a další inovační projekty. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(6) Vzhledem k tomu, že klíčové prvky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé státy a regiony, považuje se za vhodné, aby před začátkem fungování celosvětového tržního opatření ICAO, až bude jasná povaha a obsah těchto právních nástrojů, proběhl přezkum a aby byla podána zpráva Evropskému parlamentu a Radě. Uvedená zpráva by se měla zabývat všemi normami nebo jinými nástroji přijatými v rámci ICAO, opatřeními přijatými třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno od roku 2021, a dalším důležitým mezinárodním vývojem (např. pravidly Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížskou dohodou o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Tato zpráva by měla také uvádět, jak by mohly být tyto nástroje prostřednictvím revize směrnice o EU ETS provedeny do práva Unie. Případně by měla také posoudit pravidla platná pro lety uvnitř EHP. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství. |
(6) Vzhledem k tomu, že klíčové prvky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé státy a regiony, považuje se za vhodné, aby před začátkem fungování celosvětového tržního opatření ICAO, až bude jasná povaha a obsah těchto právních nástrojů, proběhl přezkum a aby byla podána zpráva Evropskému parlamentu a Radě. S cílem zajistit úspěšnost tohoto režimu bude EU i nadále podporovat své členské státy a ve své úloze pozorovatele úzce spolupracovat s ICAO a zasazovat se o transparentnost informací a o pokrok při sjednávání dohody ICAO. Uvedená zpráva by se měla zabývat všemi normami nebo jinými nástroji přijatými v rámci ICAO, opatřeními přijatými třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno od roku 2021, a dalším důležitým mezinárodním vývojem (např. pravidly Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížskou dohodou o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Tato zpráva by měla také zohlednit, jak provádět tyto nástroje v právu Unie, i pravidla platná pro lety uvnitř EHP. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství. Zpráva by rovněž měla zohlednit záměry a celkovou environmentální integritu celosvětového tržního opatření, včetně jeho cílů a požadavků Pařížské dohody. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(6a) Je třeba rovněž zvážit, že úspěch systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) bude po dohodě s ICAO záviset na vyloučení konfliktních nebo duplicitních režimů na vnitrostátní a regionální úrovni, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže ani k nepřijatelné administrativní zátěži. Navíc k úspěchu tohoto systému přispěje také plné provedení jednotného evropského nebe, jehož cílem je odstranění fragmentace evropského vzdušného prostoru, a tím i snížení ekologické stopy letecké dopravy. Kromě toho by se při uplatňování systému CORSIA v Unii měl zohledňovat jednou za tři roky prováděný přezkum, což umožní další zlepšení tohoto systému. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(6b) Na úrovni Unie bylo přijato několik legislativních aktů, jejichž cílem je zabránit roztříštěnosti evropského vzdušného prostoru, aby se zlepšila plynulost leteckého provozu a kontrola využívání vzdušného prostoru, čímž se omezí emise. V rámci Unie by měl být systém CORSIA považován za součást tzv. „balíčku opatření“ ICAO, společně s tím, že členské státy plně provedou právní předpisy v oblasti jednotného evropského nebe, SESAR, s využíváním GNSS pro satelitní navigaci a společnými technologickými iniciativami, jako je Clean Sky I a Clean Sky II. Veškeré příjmy z výnosů z budoucích dražeb povolenek by měly být vyčleněny na rozvoj výše uvedených programů výzkumu a vývoje, jakož i na společné projekty zaměřené na to, aby ve všech členských státech vznikl soubor základních interoperabilních kapacit, které povedou především ke zlepšení infrastruktury letového provozu, poskytování letových navigačních služeb a využívání vzdušného prostoru, což je potřebné k uskutečnění hlavního plánu řízení letového provozu (ATM). Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu o opatřeních přijatých členskými státy v rámci provádění celosvětového tržního opatření (GMBM) s cílem omezit emise skleníkových plynů z letectví, včetně informací týkajících se využívání příjmů, které členské státy předkládají v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 525/2013. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
(8) V rámci zjednodušení a s cílem snížit nejmenším provozovatelům letadel administrativní zátěž by provozovatelé letadel neobchodní letecké dopravy, kteří vypouštějí méně než 1000 tun CO2 ročně, měli být i nadále považováni za provozovatele splňující požadavky směrnice 2003/87/ES, a to v období příštích deseti let, během kterých by mělo být vypracováno opatření tak, aby v budoucnu ke snížení emisí přispívali všichni provozovatelé. |
(8) V rámci zjednodušení a s cílem snížit nejmenším provozovatelům letadel a v nejodlehlejších okrajových oblastech administrativní zátěž je třeba provozovatele letadel neobchodní letecké dopravy, kteří vypouštějí méně než 1000 tun CO2 ročně, a nejodlehlejší okrajové oblasti i nadále považovat za splňující požadavky směrnice 2003/87/ES. Rovněž je třeba připomenout, že body a) až k) v oddíle „Činnosti v oblasti letectví“ přílohy I směrnice 2003/87/ES stanoví výjimky z kategorií činností, na které se vztahuje tato směrnice. V rámci navrhovaného přezkumu uvedeného v článku 28b je třeba znovu potvrdit, že vynětí těchto letů platí i nadále. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 3d – odst. 4 – pododstavec 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i a (nový) Směrnice 2003/87/ES Čl. 28a – odst. 1 – písm. b a (nové) | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b – bod i Směrnice 2003/87/ES Čl. 28a – odst. 2 – pododstavec 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d a (nové) Směrnice 2003/87/ES Čl. 28a – odst. 8 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2003/87/ES Čl. 28b – odst. 1 | |||||||||||||||||||
|
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Pokračující platnost stávajících omezení rozsahu činností v oblasti letectví a příprava provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 |
||||
Referenční údaje |
COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ENVI 13.2.2017 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
TRAN 13.2.2017 |
||||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
Jacqueline Foster 14.3.2017 |
||||
Projednání ve výboru |
30.5.2017 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
20.6.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
33 5 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Pavel Telička, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Jakop Dalunde, Bas Eickhout, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Franck Proust, Evžen Tošenovský |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Susanne Melior, Roberta Metsola |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
33 |
+ |
|
ALDE |
Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička |
|
ECR |
Jacqueline Foster, Tomasz Piotr Poręba, Evžen Tošenovský, Roberts Zīle, Kosma Złotowski |
|
EFDD |
Daniela Aiuto, Peter Lundgren |
|
PPE |
Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Marian-Jean Marinescu, Roberta Metsola, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Franck Proust, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Wim van de Camp |
|
S&D |
Lucy Anderson, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Miltiadis Kyrkos, Susanne Melior, Jens Nilsson, Claudia Țapardel, Janusz Zemke |
|
5 |
- |
|
EFDD |
Seymour Jill |
|
GUE/NGL |
Merja Kyllönen |
|
Verts/ALE |
Michael Cramer, Jakop Dalunde, Bas Eickhout |
|
1 |
0 |
|
ENF |
Georg Mayer |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] ICAO je agentura OSN, která sdružuje 191 zemí a koordinuje správu mezinárodního civilního letectví.
- [2] CORSIA: systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě
- [3] V roce 2012 byla tato zpravodajka rovněž navrhovatelkou stanoviska výboru TRAN k nařízení (EU) č. 1285/2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití.
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Název |
Pokračující platnost stávajících omezení rozsahu činností v oblasti letectví a příprava provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 |
||||
Referenční údaje |
COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD) |
||||
Datum předložení EP |
3.2.2017 |
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ENVI 13.2.2017 |
|
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ITRE 13.2.2017 |
TRAN 13.2.2017 |
|
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Julie Girling 16.3.2017 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
11.7.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
57 3 6 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Rupert Matthews, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Luke Ming Flanagan, Elena Gentile, Krzysztof Hetman, Ulrike Müller, James Nicholson, Christel Schaldemose, Bart Staes, Tiemo Wölken |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Siôn Simon, Derek Vaughan |
||||
Datum předložení |
17.7.2017 |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
57 |
+ |
|
ALDE |
Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Ulrike Müller, Frédérique Ries |
|
ECR |
Arne Gericke, Julie Girling, Rupert Matthews, James Nicholson |
|
EFDD |
Piernicola Pedicini |
|
GUE/NGL |
Lynn Boylan, Stefan Eck, Luke Ming Flanagan, Kateřina Konečná, Estefanía Torres Martínez |
|
NI |
Zoltán Balczó |
|
PPE |
Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Andrzej Grzyb, Krzysztof Hetman, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean |
|
S&D |
Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Siôn Simon, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Derek Vaughan,Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli |
|
VERTS/ALE |
Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Michèle Rivasi, Davor Škrlec, Bart Staes |
|
3 |
- |
|
EFDD |
Julia Reid |
|
ENF |
Mireille D'Ornano, Jean-François Jalkh |
|
6 |
0 |
|
ECR |
Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska |
|
PPE |
Angélique Delahaye, Jens Gieseke, Françoise Grossetête |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se