ZPRÁVA o žádosti, aby byla Marie-Christine Boutonnetová zbavena imunity

17.7.2017 - (2017/2063(IMM))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Heidi Hautala

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti, aby byla Marie-Christine Boutonnetová zbavena imunity

(2017/2063(IMM))

Evropský parlament,

-  s ohledem na návrh na odnětí imunity Marie-Christine Boutonnetové, který dne 14. dubna 2017 předložilo francouzské ministerstvo spravedlnosti na základě žádosti vrchního státního zástupce při odvolacím soudu v Paříži a jež bylo oznámeno na plenárním zasedání dne 26. dubna 2017 v souvislosti s případem, kterým se zabývají vyšetřující soudci při soudu prvního stupně v Paříži a jenž je předmětem soudního vyšetřování z důvodů porušení důvěry ve spojitosti s finančními prostředky obdrženými na základě smlouvy jednoho konkrétního parlamentního asistenta,

–  s ohledem na vyslechnutí Jeana-Françoise Jalkha, který nahradil Marie-Christine Boutonnetovou, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013[1],

–  s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0259/2017),

Α.  vzhledem k tomu, že vyšetřující soudci při soudu prvního stupně v Paříži požádali, aby byla poslankyně Evropského parlamentu Marie-Christine Boutonnetová zbavena imunity, aby ji mohli vyslechnout v souvislosti s podezřením z trestného činu;

Β.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům vnitrostátního parlamentu;

C.  vzhledem k tomu, že článek 26 Ústavy Francouzské republiky stanoví, že: „Žádný člen parlamentu nesmí být v souvislosti s trestnou činností nebo jiným deliktním jednáním zadržen, vzat do vazby, ani proti němu nesmí být použita svobodu omezující opatření bez svolení Předsednictva shromáždění, jehož je členem. Toto svolení se nepožaduje v případě trestného činu nebo v případě jiného deliktního jednání, při němž byla osoba přistižena, nebo v případě konečného odsuzujícího rozsudku“;

D.  vzhledem k tomu, že podle vyšetřujících soudců vyšetřování vedená v rámci předběžného vyšetřování a soudního vyšetřování naznačují, že původní podezření Evropského parlamentu, pokud jde o jistý počet parlamentních asistentů poslanců Evropského parlamentu přidružených k Národní frontě, by mohlo být oprávněné;

E.  vzhledem k tomu, že zejména vyšlo najevo, že plán pracovních míst, který Národní fronta zveřejnila v únoru 2015, zahrnuje 15 poslanců Evropského parlamentu, 21 místních parlamentních asistentů a 5 akreditovaných parlamentních asistentů; vzhledem k tomu, že jistý počet parlamentních asistentů za své místo zaměstnání prohlásil ústřední sídlo Národní fronty v Nanterre, přičemž někteří uvedli, že jsou tam zaměstnáni na plný úvazek; vzhledem k tomu, že většina pracovních smluv parlamentních asistentů popisovala naprosto stejné obecné úkoly, aniž by zacházela do podrobností;

F.  vzhledem k tomu, že vyšetřování rovněž odhalila tři situace, z nichž vyplynulo, že dotčení asistenti se ve skutečnosti pravděpodobně nevěnovali úkolům souvisejícím s Evropským parlamentem:

• pracovní smlouvy asistentů Evropského parlamentu vsunuté mezi dvě pracovní smlouvy pro Národní frontu;

• souběžné pracovní smlouvy asistentů Evropského parlamentu pro Evropský parlament a pracovní smlouvy pro Národní frontu;

• pracovní smlouvy pro Národní frontu uzavřené na období, jež následují okamžitě po obdobích, na něž se vztahují pracovní smlouvy asistentů Evropského parlamentu;

G.  vzhledem k tomu, že při prohlídce prováděné v ústředním sídle Národní fronty v únoru 2016 byla v kanceláři správce poklady této strany zabavena řada dokumentů, které svědčí o úmyslu této strany „ušetřit“ na odměnách svých zaměstnanců prostřednictvím Evropského parlamentu, který jim bude platit jako parlamentním asistentům;

H.  vzhledem k tomu, že vyšetřující soudci považují za nezbytné vyslechnout vysvětlení Marie-Christine Boutonnetové v souvislosti s finančními prostředky obdrženými na základě smlouvy jistého jmenovaného parlamentního asistenta; vzhledem k tomu, že tento asistent byl dne 6. března 2017 obviněn z toho, že zatajil porušení důvěry v období mezi zářím 2014 a únorem 2015; vzhledem k tomu, že tento asistent při výslechu vedeném dvěma vyšetřujícími soudci využil svého práva nevypovídat;

I.  vzhledem k tomu, že Marie-Christine Boutonnetová se odmítla dostavit k soudu, přestože byla několikrát předvolána vyšetřovateli a vyšetřujícími soudci, kteří hodlali stanovit, zda má být obviněna z porušení důvěry, kterého se měla dopustit v období 2009–2016;

J.  vzhledem k tomu, že Marie-Christine Boutonnetová odůvodnila své odmítnutí dostavit se k soudu tím, že na základě své evropské poslanecké imunity má „nejen právo, nýbrž dokonce povinnost předložit Evropskému parlamentu možnost rozhodnout o tom, zda předstoupí před soudní orgán, aby se zodpovídala za organizaci své parlamentní práce“;

K.  vzhledem k tomu, že vyšetřující soudci v Paříži podle všeho již Marii-Christine Boutonnetovou vyslechli;

L.  vzhledem k tomu, že je nicméně vhodné zbavit dotčenou poslankyni imunity, neboť k tomu je oprávněn pouze Parlament;

M.  vzhledem k tomu, že jasně existuje důvod pro zahájení řízení a že se neobjevily žádné důkazy o fumus persecutionis, zejména s ohledem na skutečnost, že probíhají další řízení založená na podobných obviněních vznesených proti poslancům z jiných politických skupin a jiných národností;

1.  rozhodl, aby byla Marie-Christine Boutonnetová zbavena imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným francouzským orgánům a Marii-Christine Boutonnetové.

• [1]  Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	12.7.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	8 0 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Joëlle Bergeron, Kostas Chrysogonos, Mady Delvaux, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Pavel Svoboda, Axel Voss
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Angel Dzhambazki, Heidi Hautala