Postup : 2016/0062(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0266/2017

Předložené texty :

A8-0266/2017

Rozpravy :

PV 11/09/2017 - 19
CRE 11/09/2017 - 19

Hlasování :

PV 12/09/2017 - 7.14
CRE 12/09/2017 - 7.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0329

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA     
PDF 628kWORD 78k
19.7.2017
PE 601.176v02-00 A8-0266/2017

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí

(COM(2016)0109 – 2016/0062(NLE))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajky: Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Anna Maria Corazza Bildt

(Společná schůze výborů – článek 55 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO,
 MENŠINOVÉ STANOVISKO,
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí

(COM(2016)01092016/0062(NLE))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2016)0109),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu (dále jen „Istanbulská úmluva“),

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na její články 8, 19, 157, 216 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. a),

–  s ohledem na články 21, 23, 24, 25 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),

–  s ohledem na ustanovení právních nástrojů OSN v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen, jako je např. Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol, Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a zásada jejich nenavracení zakotvená v této úmluvě a Úmluva Organizace spojených národů o právech dítěte,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, jíž je EU smluvní stranou, mj. na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením určené EU, kterými Unii vyzývá, aby přistoupila k Istanbulské úmluvě s cílem ochránit ženy a dívky s postižením před násilím,

  s ohledem na zprávu Evropského parlamentu o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, která EU vyzývá, aby se stala smluvní stranou Istanbulské úmluvy, což bude představovat další krok v boji proti násilí páchanému na ženách a dívkách se zdravotním postižením,

  s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 26. srpna 2016 týkající se článku 6 („Ženy a dívky se zdravotním postižením“) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách(2), na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(3) a na své usnesení ze dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(5) a na posuzování evropské přidané hodnoty,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám(6),   

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada Evropské unie v březnu 2011,

–  s ohledem na hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání(7),

–  s ohledem na prohlášení týmu složeného ze tří předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(8),

–  s ohledem na směrnici 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu(9) a na nařízení (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech(10),

–  s ohledem na směrnici 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí(11) a na směrnici 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(12),

  s ohledem na směrnici Rady 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) a na směrnici Rady 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, které upravují definici obtěžování a sexuálního obtěžování a odsuzují je,

–  s ohledem na plán Komise pro možné přistoupení EU k Istanbulské úmluvě z října 2015,

–  s ohledem na třetí čtvrtletní zprávu o činnosti komisaře pro lidská práva Rady Evropy, kterou dne 16. listopadu 2017 zveřejnil v souvislosti s definicí genderově podmíněného násilí uvedenou v Istanbulské úmluvě,

–  s ohledem na společné prohlášení předsednictví, Evropské komise a Evropského parlamentu, které bylo přijato na Maltě dne 3. února 2017 a jež vyzývá k urychlenému přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(13) a na usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(14),

  s ohledem na studii tematického sekce Občanská práva a ústavní záležitosti z roku 2016 s názvem „Znalosti a know-how: Úloha sebeobrany při prevenci násilí páchaného na ženách“ (Knowledge and Know-How: The Role of Self-Defence in the Prevention of Violence against Women), a to především v souvislosti s přínosem nácviku sebeobrany k uplatňování článku 12 Istanbulské úmluvy,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na předběžnou zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0266/2017),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je základní právo, které je zakotveno ve Smlouvách a v Listině základních práv a mělo by být plně respektováno, prosazováno a uplatňováno v legislativě, v praxi, v judikatuře i v každodenním životě; vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů zatím žádná země nedosáhla úplné rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je příčinou i následkem nerovností mezi ženami a muži;

B.  vzhledem k tomu, že v EU stále ještě přetrvávají moderní podoby otroctví a obchodování s lidmi;

C.  vzhledem k tomu, že členské státy musejí uznat, že pokud dojde k násilí, společnost selhala ve svém prvořadém úkolu chránit a zbývají jí pouze reaktivní opatření, jako je odškodnění obětí a stíhání pachatelů trestných činů;

D.  vzhledem k tomu, že EU musí přijmout ve spolupráci s členskými státy všechna nezbytná opatření, díky nimž bude prosazováno a chráněno právo žen na život prostý fyzického i psychického násilí jak ve veřejné, tak i v soukromé oblasti;

E.  vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí by nemělo být bráno na lehkou váhu nebo být vnímáno jako záležitost, kterou lze odložit a vyřešit později, protože se jen v EU dotýká přes 250 milionů žen a dívek a má obrovský dopad na společnost, zvyšuje strach a polarizaci společnosti a přispívá ke stresu a duševním chorobám, jelikož ohrožuje bezpečí poloviny populace; vzhledem k tomu, že podle odhadu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) dosahují náklady společnosti v důsledku sexuálního násilí v EU ročně 226 miliard EUR;

F.   vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách(15) a genderově podmíněné násilí, a to jak fyzické, tak i psychické, je v EU široce rozšířené a je nutné jej chápat jako extrémní formu diskriminace a porušování lidských práv, které se dotýká žen ze všech vrstev společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, společenské postavení a zemi původu nebo bydliště a představuje hlavní překážku dosažení rovnosti mezi ženami a muži jak z ekonomického, tak i z politického hlediska; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další opatření, která by povzbudila ženy, jež se staly obětí násilí, k tomu, aby svoji zkušenost oznámily a vyhledaly pomoc, a zajistila pro ně vhodnou pomoc odpovídající jejich potřebám, včetně odpovídajících informací o jejich právech, a také přístup ke spravedlnosti, který by zajistil stíhání pachatelů;

G.  vzhledem k tomu, že se ve zprávě Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Násilí na ženách: celounijní průzkum“ (Violence against women: an EU-wide survey) z března roku 2014 uvádí, že jedna třetina všech žen v Evropě zakusila alespoň jednou v dospělosti fyzické nebo sexuální akty násilí, 20 % zažilo obtěžování na internetu, jedna žena z dvaceti byla znásilněna a více než jedna z deseti žen zažila sexuální násilí s použitím síly;

H.  vzhledem k tomu, že jedna z deseti žen se již stala terčem sexuálního obtěžování nebo pronásledování prostřednictvím nových technologií a 75 % žen na vyšších rozhodovacích pozicích musí snášet sexuální obtěžování; vzhledem k tomu, že to ukazuje, že žádná žena ani dívka bez ohledu na věk a postavení není před sexuálním násilím v bezpečí;

I.  vzhledem k tomu, že je nutné přijmout opatření k řešení nově se objevujícího fenoménu genderově podmíněného násilí online, včetně šikany, obtěžování a zastrašování, a to především vůči mladým ženám a dívkám a LGBTI osobám;

J.  vzhledem k tomu, že občané a rezidenti nejsou v EU proti násilí na základě pohlaví chráněni stejně, a to kvůli chybějící evropské strategii, včetně neexistujícího legislativního aktu, a odlišné politice a právní úpravě v jednotlivých členských státech, pokud jde mimo jiné o definici trestných činů a působnost právních předpisů, a jsou i nadále vystaveni tomuto násilí; vzhledem k tomu, že v EU existují také rozdíly, pokud jde o informace, možnost využívat chráněné ubytování, o podpůrné služby a práva;

K.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách souvisí s nerovnoměrným rozdělením moci mezi ženami a muži, se sexismem a genderovými stereotypy, které vedly k dominanci mužů nad ženami a znemožnily ženám jejich plný rozvoj;

L.  vhledem k tomu, že násilí na ženách přispívá k přetrvávání nerovností na základě pohlaví, protože brání přístupu obětí k zaměstnání, což má negativní dopad na jejich finanční nezávislost a ekonomiku obecně;

M.  vzhledem k tomu, že důležitým faktorem, proč ženy neoznamují sexuální násilí, je ekonomická závislost na jeho pachateli;

N.  vzhledem k tomu, že extrémní chudoba zvyšuje riziko násilí a dalších forem vykořisťování, což brání ženám, aby se plně zapojily do všech oblastí života, a stojí v cestě dosažení rovnosti žen a mužů;

O.  vzhledem k tomu, že s cílem zvýšit viditelnost žen na vedoucích pozicích a tím bojovat proti vnímání žen jako objektu a kultuře genderově podmíněného násilí je třeba vyvinout větší úsilí pro usnadnění a podporu zapojení žen do politické, ekonomické a sociální sféry;

P.  vzhledem k tomu, že v Istanbulské úmluvě je stanoveno, že veškerá její ustanovení, a zvláště opatření na ochranu práv obětí, musejí být zajištěna „bez jakékoliv diskriminace, zejména diskriminace na základě pohlaví, genderu, rasy, barvy pleti, jazyka, vyznání, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, sexuální orientace, genderové identity, věku, zdravotního stavu, zdravotního postižení, rodinného stavu, postavení migranta nebo uprchlíka či jiného postavení“;

Q.   vzhledem k tomu, že u žen se zdravotním postižením je 1,5 až 10krát vyšší pravděpodobnost, že se stanou terčem genderově podmíněného násilí, a kvůli jejich závislému postavení je pro ně ještě obtížnější násilí oznámit; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením netvoří jednolitou skupinu, nýbrž skupinu, která zahrnuje ženy v různém postavení a různých situacích a ženy s různými druhy zdravotního postižení, jako jsou například tělesné, psychosociální, intelektuální nebo smyslové poruchy, s nimiž se mohou, ale nemusejí pojit funkční omezení; vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je nutné, aby smluvní státy přijaly opatření, která by zajistila, aby ženy se zdravotním postižením mohly plně a rovnocenně uplatňovat všechna lidská práva a základní svobody;

R.  vzhledem k tomu, že některé skupiny žen a dívek, například migrantky, uprchlice a žadatelky o azyl, ženy a dívky se zdravotním postižením, LGBTI ženy a Romky, jsou ohroženy vícenásobnou diskriminací, a jsou tedy ještě více ohroženy násilím, a to z důvodů vyvolaných sexismem, který se pojí s rasismem, xenofobií, homofobií, transfobií a intersexfobií a také z důvodu diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, etnické příslušnosti nebo náboženství; vzhledem k tomu, že ženy v Evropě čelí prolínajícím se a vícečetným formám diskriminace, které jim brání v přístupu ke spravedlnosti a službám na jejich podporu a ochranu a v uplatňování jejich základních práv; vzhledem k tomu, že ženám by se mělo při uplatňování ochranných opatření dostat specializovaných podpůrných služeb;

S.   vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách se příliš často považuje za soukromou záležitost a příliš snadno toleruje; vzhledem k tomu, že se ve skutečnosti jedná o systémové porušování základních práv a závažný trestný čin, který musí být jako takový potrestán; vzhledem k tomu, že beztrestnost pachatelů musí skončit, aby se zajistilo, že pachatelé budou stíháni a že se ženám a dívkám, které se staly obětí násilí, dostane odpovídající podpory a uznání ze strany soudního systému, aby se přerušil začarovaný kruh traumatu, mlčení a samoty obklopující ženy a dívky, které se staly obětí násilí, a to nehledě na jejich zeměpisný původ nebo společenskou třídu;

T.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují významné kulturní rozdíly, pokud jde o pravděpodobnost, že ženy oznámí znásilnění nebo sexuální napadení, a že oficiální statistiky tuto tendenci odrážejí více než skutečný počet znásilnění nebo sexuálních útoků spáchaných v určitém státě;

U.  vzhledem k tomu, že nejvíce vražd žen spáchají jejich manželé, bývalí manželé, partneři nebo bývalí partneři, kteří nedokážou přijmout konec manželství nebo vztahu;

V.  vzhledem k tomu, že pachatelem genderově podmíněného násilí je často oběti známá osoba a oběť je mnohdy v pozici závislosti, což zvyšuje její strach z oznámení násilí;

W.  vzhledem k tomu, že jednou z příčin všech podob násilí páchaného na ženách jsou genderové stereotypy a sexismus, včetně nenávistných sexistických projevů, které se objevují po celém světě, mimo internet i na něm, a to ve veřejném i soukromém životě;

X.   vzhledem k tomu, že fyzické, sexuální či psychické násilí a zneužívání má na oběti vážný dopad a může vyústit v tělesnou, sexuální, emocionální nebo psychickou újmu nebo ekonomickou ztrátu; vzhledem k tomu, že zároveň dopadá na jejich rodiny a příbuzné a na společnost jako celek; vzhledem k tomu, že aby byly děti považovány za oběť, nemusejí být přímo násilím zasaženy, jelikož přihlížení domácímu násilí je také traumatizující;

Y.  vzhledem k tomu, že v článku 3 Istanbulské úmluvy se „genderově podmíněné násilí“ jasně definuje jako „násilí, jež je zaměřeno na ženu proto, že je žena, nebo které postihuje ženy ve vyšší míře“ a „gender“ je definován jako „sociálně ustanovená role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže“;

Z.  vzhledem k tomu, že aby došlo ke snížení odhadovaného počtu neoznámených případů, musejí mít členské státy k dispozici dostatek institucí, aby se ženy cítily bezpečně a byly schopny genderově podmíněné násilí oznamovat;

AA.  vzhledem k tomu, že ke značnému omezení násilí na ženách a genderově podmíněného násilí a jeho důsledků může vést pouze soubor politických nástrojů kombinující legislativní a nelegislativní opatření, jako jsou infrastrukturní, právní, soudní, kulturní, vzdělávací, sociální a zdravotnické iniciativy a opatření na usnadnění přístupu obětí k bydlení a zaměstnání, včetně útulků pro oběti násilí, a také rovná účast žen ve všech oblastech společenského života; vzhledem k tomu, že na předcházení všem podobám násilí a boji s nimi se velmi významně podílí občanská společnost, a zejména organizace zastupující ženy, a že jejich práce by měla být uznávána, povzbuzována a podporována, aby ji mohly provádět co nejlépe;

AB.  vzhledem k tomu, že vzdělání a odborná příprava dívek a žen je významnou evropskou hodnotou, základním lidským právem a klíčovým prvkem při posilování postavení dívek a žen v sociální, kulturní i odborné oblasti a také při plném uplatňování všech ostatních sociálních, kulturních a politických práv, a tedy i při prevenci násilí páchaného na ženách a dívkách;

AC.  vzhledem k tomu, že pouze státy mohou poskytnout bezplatné povinné všeobecné vzdělání, které je základním předpokladem pro zajištění rovných příležitostí pro všechna pohlaví;

AD.   vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva poukazuje na to, že za účelem přerušení kontinuity genderově podmíněného násilí je nutné dosáhnout změn ve smýšlení společnosti a v přístupu k dané problematice; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je proto nutné zajistit osvětu na téma rovnosti žen a mužů, nestereotypních genderových rolí a úcty k osobní integritě, a to na všech úrovních a ve všech věkových kategoriích; vzhledem k tomu, že nácvik sebeobrany byl označen za účinný nástroj k omezení viktimizace a jejího negativního dopadu, k boji s genderovými stereotypy a k posílení postavení žen a dívek;

AE.  vzhledem k tomu, že okamžité přistoupení všech členských států k Istanbulské úmluvě by významným způsobem přispělo k vypracování integrované politiky a k podpoře mezinárodní spolupráce v boji proti všem formám násilí na ženách;

AF.  vzhledem k tomu, že Evropská unie musí v rámci celosvětového úsilí o plnění cílů udržitelného rozvoje, včetně boje proti využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně, zapracovat na pokroku v boji za odstranění genderově podmíněného násilí v zemích sousedství a po celém světě;

AG  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je smíšenou dohodou, která umožňuje přistoupení EU paralelně s přistoupením členských států;

AH.  vzhledem k tomu, že Istanbulskou úmluvu podepsaly všechny členské státy, ale jen čtrnáct ji ratifikovalo; vzhledem k tomu, že přistoupení EU k této úmluvě nezbavuje členské státy povinnosti ratifikovat úmluvu na vnitrostátní úrovni;

AI.   vzhledem k tomu, že ratifikace Istanbulské úmluvy vyžaduje její řádné vymáhání, účinné provádění a přidělení přiměřených finančních a lidských zdrojů;

1.  s potěšením konstatuje, že dne 4. března 2016 Komise navrhla, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě – prvnímu komplexnímu, právně závaznému nástroji pro prevenci a potírání násilí vůči ženám a genderově podmíněného násilí, včetně domácího násilí(16), na mezinárodní úrovni;

2   vítá, že Rada dne 13. června 2017 podepsala listinu o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě; s politováním však konstatuje, že omezení ve dvou oblastech, totiž ve věcech souvisejících s justiční spoluprací v trestních věcech a v oblasti azylu a nenavracení, vede k právní nejistotě, pokud jde o přistoupení EU k této úmluvě, a také k obavám týkajícím se jejího nedostatečného uplatňování;

3.  odsuzuje všechny formy násilí na ženách a odsuzuje fakt, že ženy a dívky jsou často vystaveny domácímu násilí, sexuálnímu obtěžování, psychickému a fyzickému násilí, pronásledování, sexuálnímu násilí, znásilnění, nuceným sňatkům, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nuceným potratům, nucené sterilizaci, sexuálnímu vykořisťování a obchodování s lidmi a jiným formám násilí, které představují závažné porušování lidských práv a důstojnosti žen a dívek; zdůrazňuje, že v Istanbulské úmluvě je stanoveno, že kultura, zvyky, náboženství, tradice nebo takzvaná „čest“ nemohou ospravedlňovat žádné násilí páchané na ženách; odsuzuje, že stále více žen a dívek se stává obětí genderově podmíněného násilí na internetu a v sociálních médiích; vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k řešení těchto nových forem zločinu, včetně sexuálního vydírání, groomingu, voyerství a pornografie jako pomsty, a ochránily oběti, které zažívají závažná traumata, jež někdy vedou až k sebevraždě;

4.  důrazně poukazuje na to, že odpírání sexuálního a reprodukčního zdraví a služeb souvisejících se sexuálními a reprodukčními právy, včetně bezpečného a legálního přerušení těhotenství, představuje jednu z forem násilí páchaného na ženách a dívkách; znovu opakuje, že ženy a dívky musejí mít kontrolu nad svým tělem a svojí sexualitou; vyzývá všechny členské státy, aby zaručily komplexní sexuální vzdělávání, snadný přístup žen k plánovanému rodičovství a úplné škále služeb reprodukčního a sexuálního zdraví, včetně moderních antikoncepčních metod a bezpečného a legálního přerušení těhotenství;

5.  zdůrazňuje, že nucené těhotenství je v článku 7 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu přijatého dne 17. července 1998 definováno jako jedna z forem genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, které je závažným porušením lidských práv a důstojnosti žen a dívek;

6.   zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva zaujímá ucelený, komplexní a koordinovaný přístup, jelikož do centra pozornosti klade práva oběti a na otázku násilí páchaného na ženách a dívkách a genderově podmíněného násilí, včetně domácího násilí, nahlíží ze široké škály různých hledisek a zajišťuje opatření, jako je prevence násilí, boj proti diskriminaci, trestněprávní opatření pro boj proti beztrestnosti, ochrana a podpora obětí, ochrana dětí, ochrana žadatelek o azyl a uprchlic, lepší shromažďování údajů a kampaně či programy na zvyšování povědomí o dané problematice, včetně programů probíhajících ve spolupráci s institucemi pro lidská práva a orgány pro rovnost, s občanskou společností a nevládními organizacemi;

7.  zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva poskytuje solidní základ pro změnu společenských struktur, které vytvářejí, legitimizují a udržují násilí páchané na ženách, a poskytuje nástroje k zavedení opatření za tímto účelem; poukazuje na to, že úmluva se zabývá souběžně prevencí, ochranou a stíháním (třístupňový přístup) a zaujímá komplexní a koordinovaný přístup vycházející ze zásady náležité péče, která členským státům ukládá pozitivní povinnost účinně reagovat na všechny případy násilí (článek 5 úmluvy);

8.  zdůrazňuje, že přistoupením EU k této úmluvě vznikne důsledný evropský právní rámec k předcházení násilí páchaného na ženách a genderově podmíněného násilí a k boji proti němu a také na ochranu obětí a jejich podporu v rámci vnitřní a vnější politiky EU a bude zajištěno lepší sledování, výklad a uplatňování právních předpisů, programů a fondů EU souvisejících s úmluvou a rovněž lepší shromažďování srovnatelných rozčleněných údajů o násilí páchaném na ženách na úrovni EU; má za to, že přistoupením k úmluvě se EU stane účinnějším světovým hráčem v oblasti ženských práv;

9.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby zohlednily tato doporučení: je nutné

a) naléhavě požádat členské státy, aby urychlily vyjednávání o ratifikaci a uplatňování Istanbulské úmluvy, a důrazně odsoudit pokusy o zrušení kroků, které již byly při uplatňování Istanbulské úmluvy a v boji proti násilí páchanému na ženách přijaty,

b) požádat Komisi, aby urychleně a bez odkladu iniciovala dialog s Radou a členskými státy, který by proběhl ve spolupráci s Radou Evropy a při němž by se řešily výhrady, námitky a obavy vyjádřené členskými státy a především by byly v souladu s obecnými připomínkami komisaře pro lidská práva Rady Evropy objasněn zavádějící výklad Istanbulské úmluvy, zejména pokud jde o definici genderově podmíněného násilí a definici genderu uvedenou v čl. 3 písm. c) a d),

c) informovat Parlament v plné míře a ve všech fázích jednání o relevantních aspektech jednání, aby tak mohl řádně uplatňovat práva, jež mu udělují Smlouvy v souladu s článkem 218 SFEU,

d) nehledě na to, že EU podepsala listinu, kterou přistupuje k Istanbulské úmluvě, zajistit široké přistoupení EU k úmluvě, a to bez jakýchkoli omezení,

e) zajistit, aby členské státy vymáhaly Istanbulskou úmluvu a přidělily na předcházení násilí vůči ženám a genderově podmíněnému násilí, včetně domácího násilí, a na boj proti němu a dále na posilování postavení žen a dívek a na ochranu obětí přiměřené finanční a lidské zdroje, aby je bylo možné odškodnit, zejména v případě osob, které žijí v oblastech, kde neexistují ochranné služby pro oběti násilí nebo kde jsou jen velmi omezené,

f) požádat Komisi, aby vytvořila ucelenou strategii EU pro boj proti násilí páchanému na ženách a genderově podmíněnému násilí, která by obsahovala komplexní plán pro boj se všemi formami genderové nerovnosti a zahrnovala veškeré úsilí na vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách,

g) jmenovat koordinátora EU, který by jednal jako zástupce EU ve Výboru smluvních stran v Radě Evropy, jakmile EU Istanbulskou úmluvu ratifikuje. Koordinátor by měl být zodpovědný za koordinaci, provádění, sledování a hodnocení politiky a opatření pro předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách a boj proti nim,

h) zajistit, aby byl Parlament po přistoupení EU k Istanbulské úmluvě plně zapojen do procesu jejího monitorování, a přikročit k urychlenému uzavření dohody o kodexu chování ohledně spolupráce mezi EU a jejími členskými státy pro účely uplatňování úmluvy, který by se měl vztahovat také na organizace občanské společnosti, zejména na organizace, které se zaměřují na prosazování práv žen,

i) naléhavě vyzvat Komisi a členské státy, aby vytvořily praktické pokyny a strategie pro uplatňování Istanbulské úmluvy, s cílem usnadnit její hladké uplatňování a prosazování ve státech, které ji již ratifikovaly, a zároveň reagovat na obavy těch států, které ji dosud neratifikovaly, a vybídnout je, aby tak učinily,

j) zajistit, aby se všem odborníkům jednajícím s obětmi veškerých násilných činů ve smyslu této úmluvy dostalo náležitého proškolení, postupů a pokynů, a zabránilo se tak diskriminaci či opakované viktimizaci v průběhu soudního řízení, lékařských postupů a policejního šetření,

k) zajistit preventivní opatření, která by řešila zvláštní potřeby ohrožených osob, jako jsou ženy se zdravotním postižením, uprchlice, oběti z řad dětí, těhotné ženy, lesbické a bisexuální ženy a transgender a intersexuální osoby a osoby, které potřebují dodatečnou podporu, včetně příslušných zdravotnických služeb a bezpečného ubytování pro ženy, které se staly obětí genderově podmíněného násilí, a pro jejich děti,

l) při stanovování podmínek péče o dítě a práva navštěvovat své děti zohlednit významné případy násilí páchaného na ženách a domácího násilí; při poskytování služeb ochrany a podpory obětem by měla být zohledněna také práva a potřeby svědků z řad dětí,

m) aktivně prosazovat změny v postojích a v chování, bojovat proti sexismu a genderovým stereotypům, mj. prosazováním genderově neutrálního jazyka, a současně vyvinout soustředěné úsilí o řešení klíčové úlohy médií a reklamy v této oblasti a vybídnout všechny lidi, i muže a chlapce, k tomu, aby se aktivně podíleli na předcházení všem formám násilí; vyzvat proto členské státy, aby přijaly a prováděly aktivní opatření v oblasti sociálního začleňování, mezikulturního dialogu, vzdělávacích programů o sexualitě a vztazích, v oblasti vzdělávání o lidských právech a zákazu diskriminace a také v oblasti školení odborníků na prosazování práva a soudnictví o otázkách genderové rovnosti; vyzvat členské státy, aby do svého systému vzdělávání zahrnuly odstranění všech překážek, které brání dosáhnout skutečné rovnosti mezi ženami a muži, a aby plně podporovaly dosažení tohoto cíle,

n) vybídnout členské státy, aby prováděly politiku zaměřenou na vybudování společnosti bez jakéhokoli násilí a využívaly za tímto účelem Istanbulskou úmluvu,

o) zajistit, aby proaktivní opatření proti násilí uznávala genderově podmíněnou realitu, v níž naprostou většinu pachatelů tvoří muži; vybídnout členské státy, aby při řešení tohoto problému pracovaly s taktikou na potlačení násilí založenou na důkazech,

p) přijmout nezbytná opatření podle článků 60 a 61 úmluvy, které se věnují migraci a azylu, s přihlédnutím k tomu, že migrující ženy a dívky, ať už mají řádné doklady či nikoli, a žadatelky o azyl mají právo na to, aby v soukromí nebo ve veřejné sféře žily bez násilí, a že jsou obzvláště vystaveny genderově podmíněnému násilí, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a že genderově podmíněné násilí je možné považovat za jednu z forem pronásledování, a oběti tedy mohou využít ochrany nabízené úmluvou o uprchlících z roku 1951; zajistit, aby členské státy přistupovaly ke všem azylovým řízením a k přijímání migrantů genderově citlivým způsobem a respektovaly zásadu nenavracení,

q) prosazovat genderové rozpočtování coby nástroj k předcházení genderově podmíněnému násilí a k boji proti němu v příslušných oblastech politiky a najít zdroje a finanční prostředky, které by zajistily přístup obětí a osob přeživších násilí ke spravedlnosti,

r) ve spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů zlepšit a podporovat shromažďování relevantních rozčleněných údajů o případech násilí všeho druhu ve smyslu ustanovení Istanbulské úmluvy, včetně údajů rozčleněných podle věku pachatelů a vztahu mezi pachatelem a obětí, aby bylo možné vypracovat společnou metodiku ke srovnávání databází a provádění analýzy dat, což by zaručilo lepší pochopení problematiky, a zvýšit informovanost a posoudit a zdokonalit opatření členských států zaměřená na prevenci a potírání násilí páchaného na ženách;

10.  zdůrazňuje, že v zájmu větší efektivity by měla být opatření pro boj proti násilí páchanému na ženách doplněna o opatření řešící genderově podmíněnou ekonomickou nerovnost a na podporu finanční nezávislosti žen;

11.  vyzývá Komisi, aby předložila právní akt, kterým by podpořila členské státy při prevenci a odstraňování všech forem násilí na ženách a dívkách a genderově podmíněného násilí;

12.  vyzývá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí o tom, že násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy genderově podmíněného násilí) představují oblast trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU;

13.  žádá Komisi, aby přepracovala současně platné rámcové rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, tak aby zahrnovalo sexismus, trestné činy páchané na základě předsudků a podněcování k nenávisti z důvodu sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků;

14.  vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly směrnici 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu, nařízení (EU) o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech, směrnici 2012/29/EU o ochraně obětí a také směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí a směrnici 2011/92/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí;

15.  znovu vyzývá Komisi, aby zřídila evropskou monitorovací observatoř pro genderově podmíněné násilí (po vzoru současného Evropského institutu pro rovnost žen a mužů);

16.  apeluje na estonské předsednictví, aby urychlilo ratifikaci Istanbulské dohody;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1)

Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.

(2)

Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 53.

(3)

Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 26.

(4)

Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 8.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0451.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0312.

(8)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(9)

Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.

(10)

Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4.

(11)

Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(12)

Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.

(14)

Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.

(15)

Pro účely Istanbulské úmluvy zahrnuje pojem „ženy“ také dívky mladší 18 let (článek 3).

(16)

Viz definice uvedené v článku 3 Istanbulské úmluvy.


MENŠINOVÉ STANOVISKO,

které předkládá v souladu s čl. 52a odst. 4 jednacího řádu

Ana Záborská

Žádná civilizovaná společnost nemůže tolerovat násilí páchané na ženách a domácí násilí. Ve všech členských státech EU je násilné chování vůči ženám a dětem trestné, přičemž tyto státy chrání jeho oběti a neustále se snaží takovému chování zabránit. Na úrovni EU přestavuje nejdůležitější dlouhodobou investici zaměřenou na prevenci a pomoc ženám, které se staly obětí násilí, program Daphne. Ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí se však rozhodla pouze polovina členských států EU, protože jejich občané si jsou stále více vědomi nejednoznačného jazyka a možných nežádoucích důsledků této úmluvy.

Přistoupení EU k této úmluvě by vedlo jak k porušení Smluv, tak i základních lidských práv občanů Unie, jako je právo rodičů převzít primární odpovědnost za výchovu svých dětí a právo na svobodu náboženského vyznání. Spoluzpravodajky z výboru FEMM a LIBE se bohužel rozhodli vyhovět politickému imperativu obsaženému v návrhu Evropské komise. Tím riskují nejen to, že výsledný legislativní akt bude neplatný, ale také to, že dojde k odcizení evropské veřejnosti. Proto z celého srdce doufám, že Evropský parlament tuto zprávu a návrh Komise při plenárním hlasování zamítne.


MENŠINOVÉ STANOVISKO,

které předkládá v souladu s čl. 52a odst. 4 jednacího řádu

Marek Jurek

Přistoupení Evropské unie k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí nemá žádné právní ani věcné opodstatnění.

Stranami úmluvy jsou státy a tyto státy mají trestněprávní nástroje k potírání domácího násilí, přičemž prostřednictvím skupiny odborníků pro boj proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí (GREVIO) mohou také prosazovat vzájemné dodržování závazků vyplývajících z úmluvy ze strany jiných smluvních stran. Ve všech členských státech EU existují právní předpisy k potrestání násilí páchaného na ženách a domácího násilí a tyto státy také chrání oběti uvedených trestných činů. Stát, který by toleroval takové činy, by nemohl být členským státem EU.

Sama Unie nemá právní nástroje k uplatňování uvedené úmluvy a přistoupení k ní může být motivováno pouze snahou získat další nástroj ke sledování rozhodnutí členských států, což přesahuje pravomoci, které má Unie v rámci Smluv (což představuje porušení samotné zásady právního státu).

Vzhledem k tomu, že úmluva vede v některých státech ke kontroverzním názorům, a to nikoli s ohledem na zřejmou potřebu potírat násilí, nýbrž s ohledem na metody, které mají sloužit k jeho zabránění, je snaha Unie o přistoupení k ní charakterizována snahou o zasahování do sporů v členských státech (včetně nejstarších a nejmocnějších, jako je Německo). Je proto spíše projevem ideologické snahy, která pohrdá zásadou právního státu, a zejména zásadou svěřování pravomocí, jak je zakotvena v článku 5 SEU.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (31.5.2017)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí

(COM(2016)01092016/0062(NLE))

Navrhovatel: Jiří Maštálka

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušné výbory, aby do své zprávy začlenily tyto návrhy:

Body odůvodnění

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Unie zakotveným ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), které se zavázala prosazovat ve všech svých činnostech; vzhledem k tomu, že práva žen patří mezi lidská práva a rovnost žen a mužů je zásadní pro dosažení celkových cílů strategie Evropa 2020 v oblasti udržitelného růstu, důstojných pracovních míst a sociálního začleňování;

B.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je určujícím základním právem zakotveným ve Smlouvách;

C.  vzhledem k tomu, že Listina také uznává právo na lidskou důstojnost, právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti a zakazuje nelidské či ponižující zacházení, stejně jako všechny formy otroctví a nucených prací (články 1 až 5 Listiny);

D.  vzhledem k tomu, že přestože Evropská unie zaujala k nutnosti vymýtit násilí na ženách pevné postoje(1) a realizuje speciální kampaně a místní projekty za účelem potírání tohoto jevu, a zatímco stávající právní předpisy např. v oblasti ochrany obětí trestných činů, sexuálního zneužívání a sexuálního vykořisťování dětí, azylu a migrace zohledňují zvláštní potřeby obětí genderového násilí, rozsah násilí páchaného na ženách v EU budí i nadále vážné obavy;

E.  vzhledem k tomu, že podle studie Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“ zveřejněné v roce 2014(2) nepřestává být genderově motivované násilí rozšířeným jevem, neboť jedna třetina všech žen v Evropě se setkala s fyzickými nebo sexuálními akty násilí nejméně jednou za svůj dospělý život, 20 % mladých žen (ve věku 18–29 let) se setkalo s obtěžováním online, jedna pětina žen (18 %) se setkala s nebezpečným pronásledováním (stalking), jedna dvacetina byla znásilněna a více než desetina se setkala se sexuálním násilím vyznačujícím se neprojevením souhlasu z jejich strany či použitím síly, přičemž většina násilných činů vůbec není oznámena orgánům;

F.  vzhledem k tomu, že podle posouzení evropské přidané hodnoty se roční náklady Unie v souvislosti s násilím páchaným na ženách a násilím na základě pohlaví odhadují na 228 miliard EUR, z čehož 45 miliard EUR ročně připadá na výdaje na veřejné a státní služby a 24 miliard EUR představuje ušlý ekonomický výkon;

G.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém Strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 zdůraznila, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví, které poškozuje zdraví a tělesnou a duševní pohodu žen, jejich pracovní život, finanční nezávislost a ekonomiku, patří ke klíčovým problémům, které je nutné řešit, aby se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů;

H.  vzhledem k tomu, že Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) je prvním právně závazným, podrobným a uceleným nástrojem pro prevenci a potírání násilí vůči ženám na mezinárodní úrovni, že se nezabývá pouze problémem násilí páchaného na ženách, ale i na mužích a dětech, že vychází ze zásad prevence, ochrany a podpory, jakož i stíhání a vymýcení násilí vůči ženám a domácího násilí, a zdůrazňuje potřebu integrovaných politik na vnitrostátní úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že Rada během maltského předsednictví prokázala vůli i pokrok ve věci uzavření a dokončení procesu přistoupení Unie k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulské úmluvy); vzhledem k tomu, že závazek Rady, Komise a Parlamentu k přístupu spočívajícímu v nulové toleranci násilí vůči ženám a dívkám přijatý ve Vallettě dne 3. února 2017 je nezbytným předpokladem úplného a účinného provádění této úmluvy;

J.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy Istanbulskou úmluvu podepsaly, ale jen čtrnáct ji zatím ratifikovalo;

K.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a práva patří mezi lidská práva, jejichž porušování znamená jednání v rozporu s právem žen a dívek na rovnost, nediskriminaci, důstojnost a zdraví a právem žen na svobodu a sebeurčení;

L.  vzhledem k tomu, že v Evropě a ve světě sílí opozice vůči sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům;

M.  vzhledem k tomu, že násilí vůči ženám či násilí na základě pohlaví je násilným trestným činem, který je vůči určité osobě směrován z důvodu jejího pohlaví, pohlavní identity nebo vyjádření pohlavní identity nebo který má nepřiměřený dopad na osoby určitého pohlaví; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je příčinou i následkem nerovností mezi ženami a muži;

Doporučení

i) připomíná, že členské státy, orgány, agentury, instituce a úřady Evropské unie i Evropská unie jako celek jsou vázány Smlouvami a Listinou základních práv Evropské unie, a zejména článkem 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), článkem 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článkem 23 Listiny;

ii) vítá skutečnost, že přístup Istanbulské úmluvy je zcela v souladu s mnohostranným přístupem Unie k problému násilí na základě pohlaví a s hlavním cílem stávajících opatření v rámci vnitřních a vnějších politik Unie;

iii) zdůrazňuje a opakuje, že v souvislosti s tím, že násilí páchané na ženách představuje porušování lidských práv a krajní formu diskriminace, jsou rovnost a nediskriminace pro rozvoj společnosti zásadně důležité a měly by být uplatňovány v legislativě, v praxi, v judikatuře i v každodenním životě;

iv) s velkým znepokojením uznává, že ženy a dívky jsou často podrobeny vážným formám domácího násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, vraždám ze cti, obchodování s lidmi spojenému s prostitucí, sexuálnímu obtěžování, znásilnění, nuceným sňatkům a dalším zločinům, které představují závažné porušení lidských práv a důstojnosti žen a dívek;

v) uznává, že domácímu násilí jsou vystaveny zejména ženy, ale že oběťmi domácího násilí mohou být i muži a děti, a to i jako svědkové násilí v rodině;

vi) je znepokojen tím, že většina aktů násilí se považuje za soukromou záležitost, a je tudíž tolerována a není nahlášena orgánům, což ukazuje, že jsou zapotřebí další opatření na povzbuzení obětí násilí, aby svou zkušenost oznámily a dostalo se jim pomoci, i na zajištění toho, aby poskytovatelé služeb byli schopni vyhovět potřebám obětí a informovat je o jejich právech a existujících formách podpory; připomíná, že míra stíhání násilných činů vůči ženám je nepřijatelně nízká;

vii) domnívá se, že podpis a uzavření Istanbulské úmluvy by rovněž pomohly konsolidovat právní rámec a opatření Unie proti násilí na ženách, jelikož by se zlepšila vnitřní koordinace a posílila její úloha na mezinárodních fórech;

viii) vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily jednání o uzavření úmluvy;

ix) vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že Parlament bude po přistoupení Unie k úmluvě plně zapojen do procesu jejího monitorování;

x) připomíná, že přistoupení Unie k Istanbulské úmluvě nezbavuje členské státy povinnosti ratifikovat úmluvu na vnitrostátní úrovni a zavést národní akční plán pro boj proti násilí na ženách; vyzývá proto všechny členské státy, aby zajistily zavedení národního akčního plánu pro boj proti násilí na ženách, a ty členské státy, které tak ještě neučinily, aby úmluvu ratifikovaly a v plném rozsahu provedly;

xi) zdůrazňuje, že sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou součástí základních práv a nesmějí být z žádného důvodu omezeny;

xii) připomíná, že na základě čl. 3 odst. 2 SFEU je uzavření mezinárodní smlouvy ve výlučné pravomoci Unie, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, a proto má Unie k přistoupení k Istanbulské úmluvě právní způsobilost, neboť toto přistoupení může ovlivnit společná pravidla nebo změnit jejich působnost, pokud jde o záležitosti týkající se povolení k pobytu státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany, a také pokud jde o práva obětí trestných činů;

xiii) vyzývá Komisi, jako již dříve v usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014 obsahujícím doporučení k boji proti násilí páchanému na ženách, aby předložila návrh právního aktu, který zajistí vytvoření soudržného systému shromažďování statistických údajů a posílený postup členských států v oblasti předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách a násilí na základě pohlaví a jejich potírání a umožnění nízkoprahového přístupu ke spravedlnosti;

xiv) bere na vědomí, že v návrhu Komise COM(2016)0109 na přistoupení Unie k Istanbulské úmluvě se uvádí, že čl. 83 odst. 1 SFEU stanoví právní základ pro opatření proti sexuálnímu vykořisťování žen a dětí; vyzývá proto Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí určující násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy násilí na základě pohlaví) jako oblast trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí

Referenční údaje

COM(2016)01092016/0062(NLE)

Příslušné výbory

 

LIBE

 

FEMM

 

 

 

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Jiří Maštálka

4.10.2016

Projednání ve výboru

28.2.2017

23.3.2017

 

 

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Rosa Estaràs Ferragut, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Evelyne Gebhardt, Virginie Rozière, Kosma Złotowski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

João Pimenta Lopes, Jarosław Wałęsa, Josef Weidenholzer

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

21

+

ALDE

GUE/NGL

EFDD

ENF

PPE

S&D

Verts/ALE

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

Kostas Chrysogonos, João Pimenta Lopes

Joëlle Bergeron

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

Rosa Estaràs Ferragut, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Jarosław Wałęsa, Tadeusz Zwiefka

Mady Delvaux, Evelyne Gebhardt, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Virginie Rozière, Josef Weidenholzer

Max Andersson, Pascal Durand

0

-

 

 

2

0

ECR

Angel Dzhambazki, Kosma Złotowski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Například: sdělení Komise Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015, KOM(2010) 491 final – http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri= CELEX:52010DC0491&from=FI; závěry Rady o vymýcení násilí páchaného na ženách v Evropské unii, https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/113226.pdf

(2)

http://fra.europa.eu/en/publication/2014/violence-against-women-eu-wide-survey-main-results-report.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí

Referenční údaje

COM(2016)01092016/0062(NLE)

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

 

FEMM

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

 

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy

24.5.2016

Anna Maria Corazza Bildt

24.5.2016

 

 

Projednání ve výboru

29.11.2016

27.3.2017

8.6.2017

 

Datum přijetí

11.7.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

58

12

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Jan Philipp Albrecht, Maria Arena, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Michał Boni, Caterina Chinnici, Anna Maria Corazza Bildt, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, André Elissen, Frank Engel, Monika Flašíková Beňová, Kinga Gál, Iratxe García Pérez, Arne Gericke, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Anna Hedh, Dietmar Köster, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Florent Marcellesi, Claude Moraes, Angelika Niebler, Maria Noichl, Margot Parker, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Michaela Šojdrová, Jaromír Štětina, Traian Ungureanu, Ernest Urtasun, Bodil Valero, Ángela Vallina, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Kostas Chrysogonos, Carlos Coelho, Pál Csáky, Stefan Eck, Julie Girling, Marek Jurek, Kostadinka Kuneva, Miltiadis Kyrkos, Jean Lambert, Jeroen Lenaers, Edouard Martin, Morten Helveg Petersen, John Procter, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Petri Sarvamaa, Branislav Škripek, Jordi Solé, Axel Voss, Julie Ward, Kristina Winberg

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Richard Corbett, Josu Juaristi Abaunz, Georg Mayer, Miroslav Mikolášik, Lieve Wierinck

Datum předložení

19.7.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

58

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Nathalie Griesbeck, Lieve Wierinck, Morten Helveg Petersen

ECR

Monica Macovei

EFDD

Daniela Aiuto

GUE/NGL

Malin Björk, Kostas Chrysogonos, Stefan Eck, Josu Juaristi Abaunz, Kostadinka Kuneva, Ángela Vallina

EPP

Michał Boni, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Pál Csáky, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Barbara Kudrycka, Jeroen Lenaers, Angelika Niebler, Petri Sarvamaa, Jaromír Štětina, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Axel Voss, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Tomáš Zdechovský

S&D

Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Caterina Chinnici, Richard Corbett, Monika Flašíková Beňová, Iratxe García Pérez, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Cécile Kashetu Kyenge, Miltiadis Kyrkos, Dietmar Köster, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Edouard Martin, Claude Moraes, Maria Noichl, Soraya Post, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, Birgit Sippel, Julie Ward

GREENS/ALE

Jan Philipp Albrecht, Jean Lambert, Florent Marcellesi, Judith Sargentini, Jordi Solé, Ernest Urtasun, Bodil Valero

12

-

ECR

Arne Gericke, Jussi Halla-aho, Marek Jurek, Branislav Škripek, Jadwiga Wiśniewska

ENF

André Elissen, Georg Mayer, Auke Zijlstra

EPP

Kinga Gál, Miroslav Mikolášik, Michaela Šojdrová, Anna Záborská

4

0

ECR

Julie Girling, John Procter

EFDD

Margot Parker, Kristina Winberg

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí