ZPRÁVA o politických vztazích EU s Latinskou Amerikou
20.7.2017 - (2017/2027(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Javi López
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o politických vztazích EU s Latinskou Amerikou
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Evropské unie,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na pátou část, hlavy I–III a hlavu V této smlouvy (společná obchodní politika, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc a mezinárodní dohody),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. října 2016 o Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“ (COM(2009)0495),
– vzhledem k silným kulturním, jazykovým, politickým a historickým vazbám, které vznikly mimo jiné i díky intenzivním migračním procesům, k nimž došlo v uplynulých desetiletích mezi členskými státy EU a latinskoamerickými a karibskými (LAK) zeměmi;
– s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 (otázky týkající se jednotlivých zemí a regionů),
– s ohledem na prohlášení učiněná na summitech hlav států a předsedů vlád Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie, které se doposud konaly, a zejména na prohlášení z druhého summitu EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), který se uskutečnil v Bruselu ve dnech 10.–11. června 2015 na téma „Vytváření společné budoucnosti: společná cesta k prosperujícím, soudržným a udržitelným společnostem pro naše občany“ a v jehož rámci bylo přijato politické prohlášení „Partnerství pro příští generaci“,
– s ohledem na prohlášení fóra občanské společnosti EU a CELAC ze dne 11. května 2015 nazvané „Rovnost, práva a demokratická účast národů Evropy a Latinské Ameriky a Karibiku“,
– s ohledem na společnou zprávu první ministerské schůze mezi summity EU a CELAC, která se konala v Santo Domingo (Dominikánská republika) ve dnech 25. a 26. října 2016,
– s ohledem na prohlášení přijaté na 25. Iberoamerickém summitu hlav států a předsedů vlád, který se konal v Cartagena de Indias (Kolumbie) ve dnech 28. a 29. října 2015 na téma „Mládež, podnikání a vzdělávání“,
– s ohledem na politické prohlášení z pátého summitu hlav států a předsedů vlád CELAC, který se uskutečnil v Punta Cana (Dominikánská republika) dne 25. ledna 2017,
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2016 o podpoře mírového procesu v Kolumbii[1],
– s ohledem na svá usnesení o Venezuele, zejména usnesení ze dne 8. června 2016[2] a ze dne 27. dubna 2017[3] o situaci ve Venezuele,
– s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 5. července 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2014 o zmizení 43 studentů učitelství v Mexiku[5],
– s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (EuroLat), zejména na jeho usnesení ze dne 22. září 2016 o obchodních aspektech různých probíhajících jednání mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem[6], o boji proti chudobě v rámci cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030[7], o financování politických stran v Evropské unii a Latinské Americe[8] a o hospodářských a finančních vztazích s Čínskou lidovou republikou z hlediska biregionálního strategického partnerství EU a Latinské Ameriky a Karibiku[9], a usnesení ze dne 29. března 2014 o vraždách žen v Evropské unii a Latinské Americe[10],
– s ohledem na doporučení parlamentního shromáždění EuroLat ze dne 22. září 2016 o migraci, rozvoji a hospodářské krizi[11],
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o strategii EU ve vztazích s Latinskou Amerikou[12],
– s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise k čl. 5 odst. 2 písm. b) bodu ii) nařízení (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020,
– s ohledem na nařízení (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020,
– s ohledem na úmluvu MOP 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, zejména na článek 14 této úmluvy o právech dotyčných obyvatel na vlastnictví a držení pozemků, které tradičně obývají,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství[13],
– s ohledem na doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o účinnosti kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0268/2017),
A. vzhledem k tomu, že region Latinské Ameriky a Karibiku (LAK) představuje pro EU klíčového partnera, pokud jde o společné řešení současných globálních výzev, jako je odstranění chudoby, přístup k pitné vodě, všeobecné dodržování lidských práv, mír a bezpečnost, sociálně-ekonomický rozvoj, chybějící řádná správa věcí veřejných, udržitelnost, boj proti změně klimatu, digitální transformace a řízení migrace;
B. vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a zeměmi LAK je založeno na úzkých historických a kulturních vazbách, rozsáhlých mezilidských výměnách, silných a rostoucích obchodních a investičních tocích a na sdílených hodnotách, jako jsou demokracie, lidská práva a právní stát;
C. vzhledem k tomu, že 33 zemí LAK má různé politické, hospodářské a kulturní reálie, které vyžadují využití různých přístupů v soudržném a pevném rámci v kontextu vnější činnosti EU, přičemž však vždy hájí hodnoty EU v oblasti demokracie a lidských práv;
D. vzhledem k tomu, že dlouhodobé partnerství mezi EU a zeměmi LAK je založeno na historických, kulturních, lidských a ekonomických vazbách, které nelze považovat za samozřejmost a měly by být horizontálnější, dále na společných zásadách a hodnotách, včetně respektování lidských práv a základních svobod, právního státu, mezinárodního míru a bezpečnosti a na sdílené podpoře vícestranného systému globálního řízení založeného na standardech a dialogu;
E. vzhledem k tomu, že EU a země LAK společně tvoří jednu třetinu celkového obyvatelstva v rámci OSN a podílejí se přibližně 25 % na celosvětovém HDP;
F. vzhledem k tomu že prioritou pro vnější činnost EU se zeměmi LAK je zintenzivnění politického dialogu a spolupráce v oblasti migrace, změny klimatu, energií a boje proti organizované trestné činnosti, jakož i investice do hlubších socioekonomických vazeb cestou zjednodušení víz, studentských výměn a spolupráce v oblasti výzkumu;
G. vzhledem k tomu, že stále ještě nebylo dosaženo pevného strategického biregionálního partnerství mezi Evropskou unií a regionem Latinské Ameriky a Karibiku, které bylo zahájeno v červnu 1999 s cílem posílit vztahy mezi těmito dvěma regiony;
H. vzhledem k tomu, že region LAK prošel v uplynulém desetiletí významnými změnami, jako je zvýšení počtu obyvatel tvořících střední třídu, a to díky ekonomickým reformám a sociálním politikám, většímu přerozdělování bohatství vytvářeného v těchto zemích, což umožňuje širší přístup ke vzdělávání, zdravotní péči a důstojnému bydlení, jakož i celkové upevnění demokracie, ale rovněž konec komoditního supercyklu, který vystavil miliony lidí riziku opětovného upadnutí do chudoby;
I. vzhledem k tomu, že po desetiletí pozoruhodného hospodářského růstu vedl konec cyklu vysokých cen surovin, na nichž je většina zemí LAK závislá, společně se zpomalením čínské ekonomiky, která je dnes jejich druhým největším obchodním partnerem po USA, k hospodářské stagnaci, nebo dokonce recesi v různých zemích v tomto regionu, což ohrožuje dosažený pokrok a vystavuje miliony lidí riziku opětovného upadnutí do chudoby;
J. vzhledem k tomu, že v některých zemích Latinské Ameriky se veřejnost důrazně domáhá vyšší míry demokracie a účasti, jakož i udržitelné hospodářské politiky;
K. vzhledem k tomu, že právní stát, jejž odrážejí stabilní právní rámce se zárukou právní jistoty, je zásadní pro přilákání investic nezbytných na podporu ekonomického ozdravení;
L. vzhledem k tomu, že respektování právního státu a stabilního právního a politického rámce umožňuje oběma regionům, aby vytvářely prostředí pro svobodné podnikání a na podporu investic, jehož součástí jsou záruky zásady právní jistoty;
M. vzhledem k tomu, že vysoká úroveň inflace zabraňuje růstu, a je tedy třeba ji neprodleně řešit; vzhledem k tomu, že pro hospodářský rozvoj země jsou zásadní spolehlivé směnné kurzy; vzhledem k tomu, že je důležité zavést průmyslovou politiku, která povede ke zvýšení produktivity, diverzifikaci hospodářství a získání investorů;
N. vzhledem k tomu, že dohody o přidružení mezi EU a zeměmi LAK pomáhají zlepšit politický a obchodní dialog i investiční klima, neboť vedou k otvírání odvětví služeb a trhů s veřejnými zakázkami a umožňují provádění infrastrukturních projektů;
O. vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby Latinská Amerika a EU vypracovaly společný program;
P. vzhledem k tomu, že EU se v posledních letech potýkala s významnými změnami, konkrétně s hospodářskou krizí, problémy spojenými s brexitem a uprchlickou krizí;
Q. vzhledem k tomu, že hlavní geopolitické změny, ke kterým v současnosti dochází v zemích LAK a které se mimo jiné vyznačují vzrůstající přítomností asijských států usilujících o navázání ekonomických partnerství v tomto regionu, vyžadují, aby EU posílila svou pozici skutečného spojence všech svých partnerů v regionu LAK nejen v souvislosti s ekonomickou výměnou, ale i jako partner v oblasti společenského pokroku a při obraně společných hodnot;
R. vzhledem ke stávající globální dohodě mezi EU a Mexikem, dohodě o přidružení mezi EU a Chile a meziregionální rámcové dohodě o spolupráci mezi EU a Mercosurem, které vstoupily v platnost v letech 1997, 2003 a 1999; vzhledem k tomu, že kvůli významu těchto dohod pro EU i pro země LAK vyžadují probíhající jednání o jejich modernizaci ambiciózní podnět, aby dosáhla moderního a progresivního výsledku;
S. vzhledem k tomu, že EU je hlavním zdrojem rozvojové pomoci, což odráží nástroj pro rozvojovou spolupráci na období let 2014–2020, hlavním investorem a jedním z hlavních obchodních partnerů regionu LAK, a vzhledem k tomu, že evropská spolupráce je silná díky finanční a třístranné spolupráci;
T. vzhledem k tomu, že Komise připravuje v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 novou rozvojovou agendu a že koncepci udržitelného rozvoje je třeba uplatnit ve všech zemích Latinské Ameriky (včetně zemí se středními příjmy) a tyto země do ní zahrnout, a dále vzhledem k tomu, že v tomto novém přístupu se musí kromě příjmu na obyvatele zohlednit další kritéria;
U. vzhledem k tomu, že země LAK jsou při stanovování hlavních priorit vnější politiky EU systematicky odsouvány na druhé místo navzdory evidentním kulturním a jazykovým vazbám, které ji historicky spojují se zeměmi LAK, a navzdory nutnosti nalézt nové spojence tváří v tvář prohlubující se ztrátě geopolitického vlivu ve světě;
V. vzhledem k zásadnímu významu oblasti Atlantiku jako celku (který zahrnuje EU, Severní Ameriku, Střední Ameriku, Jižní Ameriku a africké země na pobřeží Atlantického oceánu) a k nezbytnosti spolupráce mezi regiony a zeměmi této oblasti, která všem těmto regionům a zemím umožní řešit společné problémy tohoto velmi rozsáhlého území;
W. vzhledem k tomu, že příští Konference ministrů WTO se bude konat v Buenos Aires v prosinci 2017 a že se v jejím rámci sejdou též parlamentní delegace členských zemí;
X. vzhledem k tomu, že provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 zajišťuje univerzální přístup k informacím a ochranu svobody projevu;
Y. vzhledem k tomu, že deset zemí s nejlepší správou v oblasti energetiky a 20 % světových zásob ropy se nachází v Latinské Americe;
Z. vzhledem k tomu, že dvě země Latinské Ameriky, Mexiko a Brazílie, byly určeny jako strategičtí partneři EU;
1. zdůrazňuje, že biregionální partnerství mezi EU a regionem LAK se zakládá na společných zásadách, hodnotách a zájmech, jako jsou demokracie, lidská práva, mír a solidarita, právní stát a nezávislé soudnictví, a na závazku dodržovat je v horizontálním vztahu a získalo zásadní význam, pokud jde o pokroky v biregionální výměně a výměně v rámci spolupráce; zdůrazňuje, že v době po hospodářské krizi země EU a LAK čelí společným výzvám v oblastech udržitelného hospodářského růstu a boje proti nezaměstnanosti, digitální transformace, sociálního začlenění a rovnosti žen a mužů a zároveň sdílejí společné hodnoty;
2. zdůrazňuje skutečnost, že nový geopolitický scénář posiluje region LAK jako strategickou prioritu a příležitost pro zahraniční politiku EU, neboť oba regiony sdílejí společnou vizi světa založenou na multilateralismu, dialogu, udržitelnosti, právním státu, dodržování lidských práv a inkluzivních otevřených společnostech; uznává pozitivní a bohatou rozmanitost subjektů ve vztazích mezi EU a zeměmi LAK, jež zahrnují státy, města a místní subjekty, ale i univerzity, občanskou společnost, korporace a Evropský hospodářský a sociální výbor; vyzývá k další koordinaci dohod, kroků v rámci spolupráce a politických kontaktů na vysoké úrovni;
3. považuje za stěžejní rozvoj politické a hospodářské spolupráce a budování silnějších partnerství se zeměmi LAK jako doplňujících opatření na biregionální, subregionální i dvoustranné úrovni; zdůrazňuje, že tato spolupráce je potřebná a jejím cílem je účinně přispět ke konsolidaci hospodářského růstu prostřednictvím udržitelných socioekonomických politik rozvoje a zajištěním společenského začlenění, občanských svobod a lidských práv a snížením chudoby; je přesvědčen, že partnerství mezi EU a zeměmi LAK a dohody o přidružení by měly zohledňovat hospodářské rozdíly mezi regiony a dbát na to, aby neprohlubovaly stávající asymetrie; konstatuje, že přítomnost evropských společností je pro národní hospodářství zemí Latinské Ameriky velmi důležitá, a zdůrazňuje, že jejich činnosti musejí podléhat stávajícím pravidlům a procesům monitorování;
4. zdůrazňuje význam summitů EU a CELAC jako jednoho z nástrojů strategického biregionálního partnerství a jako nového rámce pro politický dialog; vyzývá EU a CELAC, aby rovněž posílily toto partnerství a politický dialog v rámci svých tematických dialogů a hlavních iniciativ, například společné iniciativy v oblasti výzkumu a inovací, strukturovaného dialogu o migraci a mechanismu koordinace a spolupráce v oblasti drog tím, že budou pracovat na jasně vymezených společných zájmech s cílem společně řešit klíčové globální výzvy v oblastech řádné správy věcí veřejných, hospodářského růstu, sociální soudržnosti, kultury, inovací a životního prostředí na mnohostranných fórech, jako je OSN, G-20 a WTO;
5. připomíná závazek EU a LAK posílit spolupráci v oblasti globální agendy a obhajuje vícestranný přístup WTO jako základ otevřeného obchodního systému založeného na předvídatelných normách, které budou více podporovat začlenění, budou účinné, pokud jde o cíle snižování chudoby a podpory udržitelného růstu, transparentní a demokratické a budou mít posílený parlamentní rozměr;
6. připomíná svou podporu regionální integrace v rámci regionu LAK a zdůrazňuje potřebu lepší koordinace mezi různými programy regionální integrace v daném regionu, přičemž je třeba respektovat rozdíly v rychlosti integrace; doporučuje rozšířit dialog, spolupráci a výměnu osvědčených postupů se společenstvím CELAC, Mercosurem, Andským společenstvím národů (ACN), Středoamerickým integračním systémem (SICA) a Tichomořskou aliancí s cílem zintenzivnit dialog o oblastech společného zájmu a učinit jeho institucionální rámec silnější; doporučuje zintenzivnit regionální iniciativy v oblasti politického dialogu, spolupráce a výměny osvědčených postupů, jako jsou Unie jihoamerických států (UNASUR), Organizace amerických států (OAS) a Karibské společenství (CARICOM), za účelem posílení demokracie v Jižní Americe; zdůrazňuje, že je důležité podporovat meziparlamentní spolupráci mezi EU a LAK, zejména mezi Evropským parlamentem a různými regionálními parlamenty, a to výměnou politických a institucionálních zkušeností a znalostí; vítá nedávno zahájený dialog mezi Mercosurem a Tichomořskou aliancí, jehož účelem je dosáhnout postupného sbližování a zintenzivnění v rámci konzultací o budoucích regionálních a globálních výzvách;
7. zdůrazňuje, že základem prostředí, které přitahuje dlouhodobé investice díky právní jistotě, je politická stabilita, hospodářská pravidla a silné instituce zaručující respektování právního státu a transparentnosti; zdůrazňuje, že takový právní rámec vyžaduje silné demokratické instituce a odpovědné hospodářské plánování, jakož i úsilí o posílení politického dialogu a ekonomických partnerství v rámci regionu i s vnějšími partnery; v této souvislosti připomíná, že partnerství s EU hraje ústřední úlohu;
8. poukazuje na dynamičnost Tichomořské aliance, která sdružuje Chile, Kolumbii, Mexiko a Peru, a žádá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby prozkoumala, zda je vhodné, aby se EU této aliance účastnila jako pozorovatel, jak tomu již je v případě mnoha členských států EU;
9. zdůrazňuje, že současné globální výzvy, včetně lidských práv, míru, bezpečnosti, korupce a beztrestnosti, chybějící řádné správy věcí veřejných, udržitelného sociálně-ekonomického rozvoje, odstranění chudoby, digitální transformace, masové migrace, kybernetické bezpečnosti, organizovaného zločinu a terorismu, obchodu s drogami, změny klimatu, geopolitických změn, nerovnosti uvnitř zemí a mezi nimi, neformální práce a rostoucí nezaměstnanosti, nabízejí nové příležitosti a možnosti spolupráce v rámci partnerství mezi EU a LAK, které jim umožní strategicky operovat v oblastech, kde by měla být sdílena společná vize a program;
10. zdůrazňuje, že navzdory významnému hospodářskému rozvoji, jenž vedl k poklesu míry chudoby a nerovnosti, zůstává nerovnost i nadále podstatnou překážkou pro rozvoj regionu LAK, v němž žije 175 milionů lidí v chudobě a vyloučení, zejména ženy a nezletilí; zdůrazňuje, že hospodářský růst, inkluzivní sociální rozvoj, spravedlivé rozdělení bohatství a všeobecné poskytování základních veřejných služeb jsou při řešení tohoto problému klíčové;
11. připomíná, že o dosažení cíle spočívajícího v odstranění chudoby a snížení nerovnosti je třeba usilovat prostřednictvím strategií v oblasti hospodářství, sociální soudržnosti a začleňování, rozšíření pracovních příležitostí a přístupu ke vzdělávání, a zdůrazňuje, že je nutné rozšířit střední třídu bez ohledu na dopady hospodářských cyklů, upevnit úspěchy v oblasti zlepšování životních podmínek, a to i zavedením základní sociální ochrany, a respektovat demokratické hodnoty a lidská práva;
12. zdůrazňuje, že je třeba zapojit ekonomiky do globálních hodnotových řetězců, založených na modelu oběhového hospodářství, a uznat důležitost rozvoje dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod jakožto účinného nástroje, který může přispět k řešení společných globálních výzev, přičemž je třeba podporovat mimo jiné důstojnou práci a sociální dialog jako hybnou sílu udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit podmínky, které ekonomikám obou regionů umožní diverzifikaci, která sníží jejich závislost na globálních cyklických změnách a jejich citlivost vůči těmto změnám; zdůrazňuje, že je důležité podporovat transfer odborných a technických znalostí, posilovat lidský kapitál a diverzifikovat zaměstnanost, a za tím účelem je důležité zvýšit investice do vzdělávání, odborné přípravy a dovedností;
13. vítá protokol ze dne 11. listopadu 2016 o přistoupení Ekvádoru k dohodě o volném obchodu mezi EU a Kolumbií a Peru, kterou podepsala EU, její členské státy, Ekvádor, Kolumbie a Peru; připomíná, že tato dohoda odstraňuje vysoké celní sazby a technické překážky obchodu, liberalizuje trhy se službami, otevírá trhy se zadáváním veřejných zakázek a zahrnuje povinnosti týkající se mechanismů rychlého a účinného řešení sporů;
14. poukazuje na to, že EU je největším zahraničním investorem v regionu LAK a jeho druhým největším obchodním partnerem, čímž se vytváří obousměrný hospodářský vztah založený na hodnotách kvality, společenské odpovědnosti, tvorby pracovních míst, převodu technologií a výzkumu a inovací;
15. podporuje další partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem podpořit ekonomický rozvoj, podnikání, růst a zahraniční investice; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti informální ekonomice a nedostatečnému rozvoji a nízké konkurenceschopnosti malých a středních podniků; vyzývá k usnadnění a zlepšení mobility mezi oběma regiony při současném zajištění vzájemného souladu pracovních práv a posílení koordinace systémů sociálního zabezpečení;
16. zdůrazňuje, že je zapotřebí rozvinout udržitelné a účinné daňové systémy v obou regionech, společně s odpovídající daňovou kulturou, včetně zřízení účelných všeobecných účetních středisek, která by mohla podpořit hospodářský růst a rozvoj sociálních států poskytujících a zajišťujících veřejné statky a služby, jako je přístup všech občanů k veřejnému vzdělávání, zdravotní péči, infrastruktuře sociálního zabezpečení a bezpečnosti, a opakuje, že daňové ráje a vyhýbání se daňovým povinnostem mají negativní dopad na hospodářský a sociální rozvoj, pokrok a prosperitu a na sociální politiky přerozdělování;
17. zdůrazňuje, že hospodářský růst a obchod jsou pro dosažení udržitelného rozvoje zásadní, ale nepostačují k tomu, aby se snížila míra chudoby, nerovnosti a sociálního vyloučení; vyzývá k přijetí účinných politik, které by přispěly k omezení těchto problémů prostřednictvím mnohostranného, udržitelného a inkluzivního růstu a které by kladly velký důraz na sociální otázky, institucionální podporu a dodržování lidských práv;
18. domnívá se, že dosažení cílů udržitelného rozvoje musí být hlavním cílem spolupráce mezi Latinskou Amerikou a Karibikem (LAK) a EU; naléhavě vyzývá Unii, aby posílila programy rozpočtové podpory;
19. podporuje novou rozvojovou agendu Komise, která je součástí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; opakuje, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje by měly být hlavními nástroji spolupráce mezi EU a LAK, zahrnujícími všechny rozměry hospodářského, sociálního a udržitelného rozvoje a neomezujícími se pouze na vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že EU musí pokračovat v poskytování oficiální rozvojové pomoci všem zemím LAK, včetně zemí se středními a vyššími příjmy, které již nejsou způsobilé pro dvoustrannou rozvojovou spolupráci na základě zásady diferenciace, a sice za využití nového přístupu, který se neomezuje na příjem na obyvatele; důrazně žádá, aby se Komise výjimečně a v souladu s nařízením o nástroji pro rozvojovou spolupráci nadále podílela na dvoustranné spolupráci se zeměmi se středními a vyššími příjmy v průběhu celé doby platnosti finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 a po roce 2020 s cílem podporovat i nadále jejich úsilí s ohledem na současné výzvy;
20. naléhavě žádá lepší koordinaci mezi politikami a programy na pomoc regionu LAK, jakož i nejvzdálenějším regionům a zámořským zemím a územím; vyzývá k naplnění politických závazků přijatých na regionálních summitech EU a zemí LAK a k poskytnutí potřebných finančních prostředků.
21. žádá Komisi, aby určila dostupné nástroje a poskytla na ně dostatečné prostředky a aby přijala vhodná opatření a uvedla je do souladu se zásadami efektivity, vyčleňování prostředků, harmonizace, vzájemné odpovědnosti, odpovědnosti a podpory strategií rozvoje zemí LAK s cílem pomoci těmto zemím vypořádat se s problémy, jimž čelí, a připravit se na případné omezení oficiální rozvojové pomoci; žádá, aby tyto nástroje zahrnovaly předávání know-how a poskytování odborné přípravy a aby byly využívány na podporu daňových reforem a reforem v oblasti řízení veřejných financí, jež přispívají k podpoře růstu a k poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb;
22. vyzývá Komisi, aby u svých programů smíšeného financování uplatňovala vymahatelná kritéria pro zásady účinnosti rozvoje, zejména pokud jde o vlastnictví, sladění s partnerskými zeměmi, rozvoj a finanční adicionalitu, transparentnost a odpovědnost;
23. připomíná, že v zemích LAK dochází z důvodu jejich zeměpisné polohy a geologických vlastností k přírodním katastrofám a že se tato situace zhoršuje v důsledku změny klimatu, kterou je třeba řešit globálně v souladu se zásadou vzájemné, ale rozdílné odpovědnosti; žádá Komisi a země LAK, aby se zaměřily na řešení základních příčin, přijaly opatření ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a zavedly strategie zaměřené na prevenci rizik a protokoly pro rychlou mobilizaci humanitární pomoci v případě mimořádných situací;
24. naléhavě vyzývá k účinnému uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů, ke zlepšování postavení žen a k zavedení politik na podporu zapojení žen do všech sfér politického, hospodářského a společenského života s cílem posílit jejich aktivní zapojení do společnosti, energicky bojovat proti vraždám žen, zaručit fyzickou a psychologickou bezpečnost žen, usnadnit jejich přístup na trh práce, vlastnictví půdy a zaměstnanost a zajistit jejich sexuální a reprodukční zdraví a práva; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit životy dívek a žen; zdůrazňuje, že přístup ke vzdělání je proto klíčový a mohl by vést ke společenské a hospodářské transformaci; vítá Meziamerickou úmluvu o předcházení, trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) z roku 1994 a žádá, aby byla jejímu sekretariátu, mechanismu pro sledování Úmluvy z Belém do Pará, přidělena významnější úloha; vítá, že Istanbulská úmluva Rady Evropy vstoupila v roce 2016 v platnost, a vyzývá země obou regionů, které tuto úmluvu dosud nepodepsaly, aby tak učinily;
25. domnívá se, že veřejné politiky, zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy, a rovněž soukromé iniciativy skýtající příležitosti pro téměř 30 milionů mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, mají zásadní význam; zdůrazňuje, že rozvojové programy musí být využity k řešení velkého počtu konfliktů, násilí, organizované trestné činnosti a vražd, což se dotýká zejména mladých lidí a dospívající mládeže a představuje pro země LAK jeden z hlavních problémů;
26. opakuje, že dostupnost kvalitních pracovních a vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi je důležitá, neboť ti ztělesňují budoucí naději a jsou klíčovým faktorem, pokud jde o zajištění dlouhodobé politické stability kontinentu; vybízí k další spolupráci pomocí hospodářských fondů ve formě dvoustranné univerzitní účasti, stipendií, výměny znalostí a mezinárodní mobility mezi studenty EU a LAK, zejména prostřednictvím podpory programu Erasmus+ jako součásti partnerství se společenstvím CELAC v oblasti vyššího vzdělávání zahájeného v roce 2015; s uspokojením konstatuje, že v roce 2015 byl úspěšně zahájen program Erasmus+, který nabízí 6 200 možností mobility a 3 500 stipendií do roku 2020 zejména pro studenty ze společenství CELAC; zdůrazňuje, že je nutné uspíšit plné a vzájemné uznávání vysokoškolských titulů a posílit biregionální spolupráci na systému kvality a akreditace;
27. poukazuje na klíčovou úlohu spolupráce mezi EU a CELAC v oblasti vědy, technologií a inovací a na význam vytvoření společného výzkumného prostoru EU-CELAC s cílem posílit spolupráci v oblasti mobility výzkumných pracovníků a profesorů;
28. zdůrazňuje zásadní význam práv dětí a nutnost, aby se všechny země EU-LAK důsledně řídily Úmluvou OSN o právech dítěte;
29. podněcuje k další spolupráci v oblasti podpory technologického rozvoje a zlepšování přístupu obyvatel k informačním a komunikačním technologiím s cílem přizpůsobit naše společnosti digitální transformaci;
30. zdůrazňuje obecný trend a společné výzvy posledního desetiletí týkající se pokroku v oblasti svobod a sociálních práv a intenzivní úsilí, které bylo vyvinuto k vypracování inkluzivních veřejných politik na ochranu zranitelných skupin a na rovnoměrné rozdělování bohatství a hospodářského růstu, což rozhodujícím způsobem přispělo k tomu, že za posledních 15 let se téměř 60 milionů obyvatel Latinské Ameriky vymanilo z chudoby; vyzývá orgány, aby dodržovaly a zaručily demokratické zásady, základní práva, svobody a bezpečnost všech občanů, včetně náboženských menšin, domorodých obyvatel, ekologických aktivistů, komunity LGTBI, osob se zdravotním postižením, násilně vysídlených osob, osob bez státní příslušnosti a obyvatel venkovských oblastí; zdůrazňuje, že je důležité zajistit svobodu shromažďování, sdružování a projevu, a to jak v internetovém prostředí, tak mimo ně;
31. zdůrazňuje, že je třeba zaručit práva a bezpečnost náboženských menšin a komunity LGBTI; naléhavě vyzývá vlády zemí LAK, aby prosadily zákony a přijaly opatření na ochranu ochránců lidských práv a novinářů před pronásledováním, ohrožením, očerňováním, svévolným zatýkáním, mučením, násilným mizením a vraždami, jichž jsou často cílem; vyzývá k ochraně práv a zájmů původních obyvatel a populace ve venkovských oblastech tváří v tvář rozvojovým plánům se zásadním dopadem na životní prostředí a činnosti těžebního průmyslu a k používání předběžných konzultací a mechanismů souhlasu v takových případech;
32. vyjadřuje politování nad útoky proti demokraticky zvoleným vůdcům opozice, novinářům, ochráncům lidských práv, zejména těm, kteří se věnují problematice životního prostředí, a jejich právníkům; vyzývá úřady, aby přijaly veškerá nutná opatření, která zaručí jejich fyzickou a psychickou integritu a zajistí okamžité, důkladné a nestranné vyšetřování, které postaví zodpovědné osoby před soud v souladu s mezinárodními normami;
33. opakovaně uvádí, že by mělo být zaručeno aktivní zapojení občanské společnosti a nevládních organizací a konzultace s nimi v průběhu jednání a procesu provádění obchodních dohod nebo dohod o přidružení;
34. zdůrazňuje, že je zapotřebí dohod, které budou odkazovat na právo na svobodu projevu a shromažďování v zemích LAK;
35. vybízí členské státy EU, aby zvážily přijetí právních předpisů, které umožní zmrazení aktiv a vízová omezení u jednotlivců, kteří se podíleli na závažném porušování lidských práv;
36. opakuje, že politiky a postupy týkající se migrace musí zaručit dodržování lidských práv, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám a zranitelným skupinám, například mladistvým, starším osobám a osobám se zdravotním postižením, přičemž je třeba mít na paměti výzvy týkající se ochrany hranic a zákazu kriminalizace migrantů; zdůrazňuje nutnost komplexního přístupu zaměřeného na uznávání hospodářského a společenského přínosu migrujících pracovníků pro hostitelské země, významu tranzitních zemí a vytváření legálních cest k občanství v hostitelských zemích, který bude věnovat zvláštní pozornost vysídleným osobám, jež potřebují azyl; vyzývá k přijetí opatření, která usnadní a zlepší mobilitu mezi zeměmi, při současném zajištění souladu pracovních práv a posílení koordinace systémů sociálního zabezpečení;
37. naléhavě žádá země LAK, aby zajistily plné respektování sociálních, environmentálních a pracovních práv; vyzývá k plnému a účinnému provádění úmluv MOP a k respektování hlavních norem v oblasti práce, které zahrnují mimo jiné svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání; dále zdůrazňuje, že je nutné zajistit odstranění všech forem nucené nebo povinné práce;
38. zdůrazňuje výzvy, kterým oba regiony čelí v oblasti obrany a bezpečnosti a které zahrnují terorismus a boj proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu, a vyzývá k vytrvalým snahám o posílení spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti prostřednictvím policejní a vojenské koordinace, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost sdílení informací; naléhavě žádá země Latinské Ameriky, aby se účastnily misí EU pro řešení krizí a udržování míru, jak tomu již je v případě Kolumbie a Chile; vybízí k podpoře další vojenské spolupráce při budování zvláštních pomocných pohotovostních jednotek zaměřených na přírodní a humanitární katastrofy; vyzývá k další spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti, odzbrojení, nešíření zbraní a jejich kontroly;
39. vyzývá k jednoznačnému respektování zásady územní celistvosti států;
40. vyjadřuje politování nad omezením humanitární pomoci a odmítá skutečnost, že k těmto omezením nadále dochází v oblastech, v nichž je tato pomoc nejvíce potřebná (země tzv. severního trojúhelníku Střední Ameriky, Haiti a Kolumbie), a v oblastech, které jsou mimořádně postiženy dopady změny klimatu a přírodních katastrof;
41. odsuzuje kroky vlád některých zemí, které odmítly přijmout mezinárodní humanitární pomoc, čímž znemožnily naplnění svých nejzákladnějších potřeb; žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby naléhavě vyzvala příslušné orgány k tomu, aby umožnily přijetí této pomoci, a aby vypracovala plán pomoci pro jednotlivé země;
42. vyzývá EU, aby se snažila podpořit země LAK, které jsou sužovány endemickým násilím s nepřijatelným množstvím vražd, poprav bez řádného soudu a násilných zmizení, neboť bez bezpečnosti nemůže být skutečná prosperita, důstojnost a štěstí; naléhavě žádá země LAK, aby přijaly opatření a vyřešily přeplněnost věznic a zlepšily podmínky ve věznicích s cílem zaručit zachování tělesné a duševní integrity vězňů, aby vyšetřovaly a trestaly mučení a špatné zacházení a podporovaly humánnější zacházení s vězni, a předcházely tak vzpourám, k nimž pravidelně dochází a které vedou ke ztrátám na životech;
43. zdůrazňuje, že je nutné posílit spolupráci mezi všemi zeměmi oblasti Atlantiku v boji proti obchodu s drogami a přidružit rovněž příslušné země západní Afriky, které jsou významnou spojnicí pro toky omamných látek mezi Latinskou Amerikou a Evropou;
44. žádá EU, aby podporovala středoamerické země, které jsou sužovány organizovanou trestnou činností, jež ohrožuje jejich sociální a politické struktury;
45. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU nadále podporovala bezpečnostní strategii pro Střední Ameriku (ESCA) a bezpečnostní strategii pro Karibik;
46. zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zintenzivnit boj proti korupci, daňovým podvodům a beztrestnosti, jelikož tyto oblasti patří mezi hlavní překážky bránící rozvoji, zajistit dodržování zásad právního státu, konání svobodných a transparentních voleb, oddělení pravomocí a rovný přístup k nezávislému, nestrannému a profesionálnímu soudnictví, podporovat řádnou správu věcí veřejných, řešit institucionální nedostatky a posílit veřejnou správu; oceňuje práci, která byla v této oblasti vykonána v rámci programu EUROsociAL;
47. vyzývá země EU a LAK, aby řešily problém korupce prostřednictvím opatření sahajících od prevence po prosazování práva a trestní stíhání, účinné provádění vícestranných a mezinárodních protikorupčních úmluv a bojovaly proti němu, a poukazuje na to, že existence korupce oslabuje nejen sociální a hospodářský blahobyt a sociální rovnost, ale rovněž politickou legitimitu a řádnou správu věcí veřejných; zdůrazňuje, že neexistence nezávislé justice a veřejné správy podporuje nedůvěru ve veřejné instituce, oslabuje právní stát a podněcuje násilí; zdůrazňuje, že pro posílení boje proti korupci jsou nezbytné transparentnost, svobodné sdělovací prostředky a účast občanské společnosti; bere na vědomí, že je třeba zavést nová mezinárodní ustanovení, která by prosazovala ukončení daňových rájů, jako je automatická výměna daňových informací a zrušení bankovního tajemství;
48. vyzývá k další spolupráci v záležitostech životního prostředí, které představují významný společný zájem, se zvláštním důrazem na transformaci energetiky a proces dekarbonizace, jež budou mít dopad na hospodářství obou regionů; zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum energie z obnovitelných zdrojů a jejího využívání, ochranu přírody, obhospodařování lesů a politiky zaměřené na řešení příčin a následků změn klimatu v regionu, který je výrazně ovlivněn dopady těchto změn, přičemž je třeba brát ohled na práva místních a domorodých komunit v oblastech, v nichž jsou těženy přírodní zdroje; zdůrazňuje potřebu dalších podpůrných iniciativ, jako je EUROCLIMA nebo RIOCC, v souladu s agendou z Limy pro udržitelný rozvoj, životní prostředí, změnu klimatu a energie; uznává obecnou potřebu provést přechod v oblasti energií, mají-li být úspěšně plněny pařížské dohody; zdůrazňuje potřebu dalších investic a spolupráce mezi orgány a společnostmi EU a LAK s cílem společně řešit energetickou transformaci, dekarbonizaci a zlepšování základních infrastruktur; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit správu věcí veřejných a justičních postupů za účelem ochrany lesů a širšího využívání agroekologických postupů v zemědělství;
49. považuje za klíčové urychlit jednání mezi EU a Mercosurem za účelem rychlého uzavření komplexní, vyvážené a vzájemně prospěšné dohody o přidružení, jak ukázaly závěry Evropské rady ze dne 9. března 2017, aby bylo možné dokončit síť platných dohod mezi EU a Latinskou Amerikou; zdůrazňuje, že je třeba ukončit jednání a dosáhnout konečné dohody, která bude ratifikována Evropským parlamentem před koncem stávajícího funkčního období, což pozitivně přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst v obou hospodářských oblastech a posílí historické, kulturní a politické vztahy, spolupráci a důvěru mezi našimi národy;
50. zdůrazňuje, že je důležité urychlit probíhající jednání o aktualizaci globální dohody mezi EU a Mexikem, a žádá, aby tato dohoda byla uzavřena do konce roku 2017; zdůrazňuje, že je důležité dokončit dohodu o přidružení mezi EU a Chile před koncem prvního čtvrtletí 2018; žádá parlamenty členských států, které dosud neratifikovaly dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou, aby tak učinily;
51. zdůrazňuje význam nedávného přistoupení Ekvádoru k dohodě s Kolumbií a Peru pokrývající více odvětví a připomíná, že se může připojit i Bolívie, pokud o to projeví zájem; vítá zrušení schengenské vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v případě Peru a Kolumbie; v této souvislosti požaduje, aby tato vízová povinnost byla zrušena i pro Ekvádor; poukazuje na to, že tyto kroky přispívají ke zlepšení hospodářských a kulturních vazeb EU s těmito zeměmi;
52. zdůrazňuje klíčový význam systematického zahrnování pravidel o odpovědnosti podniků a ujednání na ochranu lidských práv a sociálních práv do dohod o přidružení a obchodních a investičních dohod mezi EU a zeměmi LAK;
53. poukazuje na to, že Mexiko a Brazílie byly označeny za strategické partnery EU, a žádá, aby byl Argentině udělen tento status coby významnému subjektu tohoto regionu a členu organizací Mercosur a G20 a dále aby byl obnoven rámec pro institucionální vztahy;
54. uznává důležitost iberoamerických summitů, jejichž mechanismy fungování byly v posledních letech posíleny, a současně zdůrazňuje podpůrnou úlohu, kterou hraje iberoamerický generální sekretariát pro dočasné předsednictví; zdůrazňuje přínos summitů pro celkové partnerství mezi oběma regiony jakožto fór pro dialog, koordinaci a spolupráci; požaduje v tomto smyslu, aby byl vytvořen mechanismus spolupráce, jenž by mohl mít podobu memoranda o porozumění nebo rámcové dohody o spolupráci mezi Komisí a/nebo ESVČ a iberoamerickým generálním sekretariátem a který by mohl daný vztah optimalizovat a zajistit pro něj strukturovanější, uspořádanější a systematičtější schéma mezi oběma institucemi; vítá skutečnost, že poslední summit věnoval zvláštní pozornost tak významným oblastem, jako je mládež, vzdělávání a podnikání;
55. připomíná, že shromáždění EuroLat a parlamentní delegace jsou velmi úspěšnými a užitečnými fóry pro parlamentní rozměr strategického partnerství a pro politický dialog mezi EU a zeměmi LAK zahrnujícími občanskou společnost, jejíž úloha by měla být posílena, a jsou rovněž důležité, pokud jde o předkládání požadavků občanů na summitech EU a CELAC; zdůrazňuje, že je důležité zajistit viditelnost a šíření jejich diskusí a závěrů, a to jak prostřednictvím interakce se summity EU a CELAC, tak prostřednictvím vnitrostátních a regionálních institucionálních postupů;
56. zdůrazňuje úlohu Nadace EU-Latinská Amerika a Karibik jako mezinárodní organizace a vyzývá k rychlé ratifikaci její zakládající dohody všemi šedesáti dvěma členy, což by sehrálo významnou úlohu při podpoře biregionálního partnerství, a žádá navázání trvalé spolupráce mezi Nadací a parlamentním shromážděním EuroLat;
57. podporuje zvýšení vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky pro Latinskou Ameriku s cílem zachovat a rozvíjet operace reagující na nutnost financování prioritních oblastí, jako je zmírnění změny klimatu, rozvoj sociální, ekonomické a environmentální infrastruktury a podpora pro malé a střední podniky;
58. vyzývá k lepší a vícestranné koordinaci členských států EU v Meziamerické rozvojové bance (IADB) a Latinskoamerické rozvojové bance (CAF) s cílem maximalizovat jejich ekonomický dopad na rozvojové programy pro země LAK;
59. opakuje, že podporuje mírový proces v Kolumbii, který je rozhodující pro budoucnost obyvatel Kolumbie a pro stabilizaci regionu, jehož součástí je i tato země, a zavazuje se podporovat kolumbijskou vládu při jeho zavádění; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby se zapojila celá kolumbijská společnost, zejména oběti a organizace občanské společnosti, jakož i nuceně vysídlené osoby, a aby čelní představitelé vlád zaručili bezpečnost a ochranu bojovníků za lidská práva a vůdců komunit; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby nadále poskytovaly svou politickou a finanční podporu, mimo jiné prostřednictvím nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci (zejména čl. 5 odst. 2) a svěřenského fondu EU pro Kolumbii, a podporuje úlohu zvláštního vyslance vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise pro Kolumbii; vyjadřuje přání, aby se i Národně osvobozenecká armáda zavázala k účasti na probíhajícím mírovém procesu;
60. vyjadřuje hluboké znepokojení nad výrazně se zhoršující situací ve Venezuele, pokud jde o demokracii, lidská práva a sociálně-ekonomickou situaci, v ovzduší narůstající politické a sociální nestability; vyzývá venezuelskou vládu, aby zajistila oddělení a nezávislost vládních složek a aby v plné míře obnovila ústavní pravomoci Národního shromáždění; dále venezuelskou vládu vyzývá, aby zajistila okamžité a bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů a co nejdříve předložila časový plán voleb, který umožní svobodný a transparentní průběh voleb; vyzývá mezinárodní společenství, regionální aktéry a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby prosazovali a podporovali širokou vnitrostátní dohodu jako jediné možné řešení; žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby aktivně prověřila další opatření s cílem podpořit konstruktivně politickou stabilizaci země; v tomto smyslu odmítá každý pokus o převedení pravomocí uznávaných ústavou na jakýkoli jiný orgán;
61. vítá, že v prosinci 2016 byla podepsána Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou; zdůrazňuje, že je důležité uspíšit její provádění, které může mít pozitivní dopad na celkové partnerství EU a CELAC; poukazuje na to, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci by měla přispět ke zlepšení životních podmínek a sociálních práv kubánských občanů, pokroku na cestě k demokracii a dodržování a prosazování základních svobod; zdůrazňuje, že její platnost bude záviset na tom, zda bude kubánská vláda účinně uplatňovat ustanovení o lidských právech stanovená v dohodě a na základě usnesení Evropského parlamentu;
62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům zemí CELAC.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2016)0016.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2016)0269.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2017)0200.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2017)0297.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2014)0041.
- [6] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/trade_en.pdf
- [7] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/poverty_en.pdf
- [8] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/pparties_en.pdf
- [9] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/china_en.pdf
- [10] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/athens2014/adopted_docs/femicide/1026102en.pdf
- [11] http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/migration_en.pdf
- [12] Přijaté texty, P7_TA(2010)0141.
- [13] Přijaté texty, P7_TA(2013)0280.
STANOVISKO Výboru pro rozvoj (31.5.2017)
pro Výbor pro zahraniční věci
k politickým vztahům EU s Latinskou Amerikou
(2017/2027(INI))
Zpravodaj: Enrique Guerrero Salom
NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že navzdory významnému hospodářskému rozvoji, jenž vedl k poklesu míry chudoby a nerovnosti, zůstává nerovnost i nadále podstatnou překážkou pro rozvoj regionu, v němž žije 175 milionů lidí v chudobě a vyloučení, zejména ženy a nezletilí; zdůrazňuje, že hospodářský růst, inkluzivní sociální rozvoj, spravedlivé rozdělení bohatství a všeobecné poskytování základních veřejných služeb jsou při řešení tohoto problému klíčové;
2. domnívá se, že k dosažení cílů udržitelného rozvoje musí být hlavním cílem spolupráce mezi Latinskou Amerikou a Karibikem (LAK) a EU; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby spolupracovaly se zeměmi LAK v zájmu dosažení dohody ohledně účinných strategií, jejichž cílem bude naplnění cílů udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá Unii, aby posílila programy rozpočtové podpory;
3. domnívá se, že vzhledem k tomu, že Unie je v této oblasti největším poskytovatelem pomoci, zrušení této pomoci pro země LAK, včetně zemí se středními příjmy, v nichž nerovnosti mezi různými zeměpisnými oblastmi nebo městskými a venkovskými oblastmi přetrvávají, což má dopad zejména na ženy a nezletilé osoby, by představovalo krok zpět a zbrzdilo by to budoucí vývoj regionu; vyzývá proto Komisi a Radu, aby přijaly jednoznačný závazek vůči zemím LAK a zejména vůči Střední Americe a zároveň náležitě zohlednily budoucí partnerství AKT-EU, aby nebyla žádná z těchto zemí ponechána stranou a minimalizoval se dopad na země, které nedávno dosáhly statusu země se středními příjmy nebo jsou stále v procesu jeho získání;
4. domnívá se, že za stávající regionální a celosvětové situace by měla EU prohlubovat svoje vztahy se zeměmi LAK tak, že se zaměří na větší spolupráci ve všech oblastech s cílem navázat bilaterální vztahy na nejvyšší úrovni;
5. žádá Komisi, aby určila dostupné nástroje a poskytla jim dostatečné prostředky a aby přijala vhodná opatření a uvedla je do souladu se zásadami efektivity, vyčleňování prostředků, harmonizace, vzájemné odpovědnosti, odpovědnosti a podpory strategií rozvoje zemí LAK s cílem pomoci těmto zemím vypořádat se s problémy, jimž čelí, a připravit se na případné omezení oficiální rozvojové pomoci; žádá o to, aby tyto nástroje zahrnovaly předávání know-how a poskytování odborné přípravy a aby byly tyto nástroje využívány na podporu daňových reforem a reforem v oblasti řízení veřejných financí, jež přispívají k podpoře růstu a k poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb;
6. podporuje iniciativu zemí Latinské Ameriky přijmout pod záštitou OSN rámcovou dohodu pro restrukturalizaci státního dluhu;
7. vyjadřuje politování nad omezením humanitární pomoci a odmítá skutečnost, že k těmto omezením nadále dochází v oblastech, v nichž je tato pomoc nejvíce potřebná (země tzv. severního trojúhelníku Střední Ameriky, Haiti a Kolumbie), a v oblastech, které jsou mimořádně postiženy dopady změny klimatu a přírodních katastrof;
8. odsuzuje kroky vlád některých zemí, které odmítly přijmout mezinárodní humanitární pomoc, čímž znemožnily naplnění svých nejzákladnějších potřeb; žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby naléhavě vyzvala příslušné orgány k tomu, aby umožnily přijetí této pomoci, a aby vypracovala plán pomoci pro jednotlivé země;
9. zdůrazňuje, že je zapotřebí naléhavě zintenzivnit boj proti korupci, daňovým podvodům a beztrestnosti, jelikož tyto oblasti patří mezi hlavní překážky bránící rozvoji, zajistit dodržování zásad právního státu, konání svobodných a transparentních voleb, oddělení pravomocí a rovný přístup k nezávislému, nestrannému a profesionálnímu soudnictví, podporovat řádnou správu věcí veřejných, řešit institucionální nedostatky a posílit veřejnou správu; oceňuje práci, která byla v této oblasti vykonána v rámci programu EUROsociAL;
10. se znepokojením konstatuje, že zabírání půdy v zemích LAK během uplynulého desetiletí je spojeno s produkcí zemědělských a potravinářských výrobků, krmiv a pohonných hmot, jakož i se strategiemi zmírňování změn klimatu (tj. zařazení pralesů do systému kompenzace emisí CO2 jako v případě REDD+); konstatuje zároveň, že rostoucí regionální a mezinárodní poptávka po nerostných surovinách a fosilních palivech vedla k udělování koncesí pro těžební činnost, což může mít dopad na pozemková práva společenství; vyzývá státy LAK, aby v souladu s dobrovolnými pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro odpovědnou správu půdy uznaly veškerá legitimní práva na půdu, včetně neformálních práv, práv původních obyvatel a zvykových práv držby, a řídily se zásadou svobodného, předchozího a informovaného souhlasu místních obyvatel, kterých se zabírání půdy týká;
11. zdůrazňuje, že země LAK jsou regionem s největším počtem zavražděných obránců lidských práv; žádá, aby rozvojové programy zohledňovaly extrémní zranitelnost obránců lidských práv a aby tyto programy výrazně přispívaly k jejich ochraně; žádá ESVČ, aby vyvinula větší úsilí v oblasti dohledu nad řízením prostředků vyčleněných na ochranu obránců lidských práv;
12. žádá, aby bylo při prohlubování dvoustranných vztahů zohledněno dodržování mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv, zapojení jednotlivých vlád do regionálních orgánů a spolupráce s Meziamerickou komisí pro lidská práva;
13. domnívá se, že veřejné politiky, zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy, a rovněž soukromé iniciativy a vytváření příležitostí pro téměř 30 milionů mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, mají zásadní význam; zdůrazňuje, že rozvojové programy musí být využity k řešení velkého počtu konfliktů, násilí, organizované trestné činnosti a vražd, což se dotýká zejména mladých lidí a dospívající mládeže a představuje pro země LAK jeden z hlavních problémů;
14. zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat možnosti, jak zvýšit zahraniční investice a zapojení soukromého sektoru, a podpořit je v takovém rámci, který by zaručoval dodržování lidských, environmentálních a pracovních práv a přijetí zásad OSN pro odpovědné investování (UNPRI) a jejich provádění ze strany investorů, přičemž by byla zajištěna právní jistota investic a zásada sociální odpovědnosti podniků;
15. s ohledem na doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o využívání smíšeného financování vyzývá Komisi, aby u svých programů smíšeného financování uplatňovala vymahatelná kritéria pro zásady účinnosti rozvoje, zejména pokud jde o vlastnictví, sladění s partnerskými zeměmi, rozvoj a finanční adicionalitu, transparentnost a odpovědnost;
16. vyzývá EIB a další rozvojové finanční instituce členských států EU, aby zajistily, že bude efektivně dosaženo toho, že společnosti, které obdrží jejich podporu, se nebudou vyhýbat daňovým povinnostem prostřednictvím offshorových center a daňových rájů, a aby účinně sledovaly toky, udržitelnost dluhu a přidanou hodnotu svých projektů udržitelného rozvoje;
17. zdůrazňuje, že je důležité koordinovat různé oblasti veřejné politiky, a podporuje při plnění cílů udržitelného rozvoje účast všech politických a sociálních subjektů, odborů a dalších organizací občanské společnosti jak na ústřední, tak na místní úrovni; domnívá se, že veřejné statky, které jsou zásadní pro rozvoj, by měl veřejný sektor vždy zajistit všem, přičemž každé osobě by rovněž měla být poskytnuta ochrana či náhrada v případě porušování lidských práv, a to i pokud se takových porušení dopouštějí podniky;
18. zdůrazňuje, že hospodářský růst a obchod jsou pro dosažení udržitelného rozvoje zásadní, ale nepostačují k tomu, aby se snížila míra chudoby, nerovnosti a sociálního vyloučení; vyzývá k přijetí účinných politik, které by přispěly k omezení těchto problémů prostřednictvím mnohostranného, udržitelného a inkluzivního růstu a které by kladly velký důraz na sociální otázky, institucionální podporu a dodržování lidských práv;
19. zdůrazňuje, že země LAK stále čelí značným problémům souvisejícím se státním dluhem; vyzývá k tomu, aby byl k udržitelnosti dluhu zaujat přístup založený na lidských potřebách prostřednictvím provádění zásad Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); vítá v tomto smyslu práci OSN na mezinárodním mechanismu restrukturalizace státního dluhu;
20. připomíná, že v zemích LAK dochází z důvodu jejich zeměpisné polohy a geologických vlastností k přírodním katastrofám a že se tato situace zhoršuje v důsledku změny klimatu, kterou je třeba řešit globálně v souladu se zásadou vzájemné, ale rozdílné odpovědnosti; žádá Komisi a země LAK, aby se zaměřily na řešení základních příčin, přijaly opatření ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a zavedly strategie zaměřené na prevenci rizik a protokoly pro rychlou mobilizaci humanitární pomoci v případě mimořádných situací;
21. žádá, aby rozvojové programy v zemích LAK zaujaly průřezový, genderově zaměřený přístup, dodržovaly základní svobody a práva žen, zajistily sexuální a reprodukční zdraví a podporovaly přístup žen k pracovním příležitostem; zdůrazňuje, že podle Hospodářské komise OSN pro Latinskou Ameriku (ECLAC) je v tomto regionu každý den zavražděno v průměru 12 žen; zdůrazňuje proto, že skoncovat s vraždami a diskriminací žen by mělo být prvořadým cílem rozvoje a dosažení cílů udržitelného rozvoje;
22. připomíná závazky, které EU přijala v akčních plánech EU-CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) z let 2013 a 2015 ohledně vymýcení násilí páchaného na ženách, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že není dostatečně uplatňována kapitola 7 týkající se prosazování rovnosti žen a mužů; vybízí členské státy a ESVČ, aby spolupracovaly a vyčlenily hospodářské a institucionální zdroje na zajištění plnění doporučení v oblasti podpory rovnosti žen a mužů, která byla v akčních plánech přijata, zejména pokud jde o vymýcení všech forem násilí, v souladu s Úmluvou z Belém do Pará, Istanbulskou úmluvou a Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);
23. vyzývá k lepší koordinaci mezi politikami a programy na pomoc regionu LAK, jakož i nejvzdálenějším regionům a zámořským zemím a územím; vyzývá k naplnění politických závazků přijatých v rámci regionálních summitů EU a zemí LAK a k poskytnutí potřebných finančních prostředků.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
30.5.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
17 0 5 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Ádám Kósa, Cécile Kashetu Kyenge, Paul Rübig, Judith Sargentini |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
17 |
+ |
|
|
ALDE |
Beatriz Becerra Basterrechea, Paavo Väyrynen |
|
|
ECR |
Eleni Theocharous |
|
|
EFDD |
Ignazio Corrao |
|
|
PPE |
Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ádám Kósa, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta |
|
|
S&D |
Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Elly Schlein |
|
|
0 |
- |
|
|
|
|
|
|
5 |
0 |
|
|
GUE/NGL |
Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey |
|
|
PPE |
Anna Záborská, |
|
|
Verts/ALE |
Maria Heubuch, Judith Sargentini |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
11.7.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
55 7 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Charles Tannock, László Tőkés, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans, Anders Primdahl Vistisen, Boris Zala |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Brando Benifei, Luis de Grandes Pascual, András Gyürk, Javi López, Marietje Schaake, Eleni Theocharous, Ernest Urtasun, Bodil Valero, Paavo Väyrynen, Marie-Christine Vergiat |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Ádám Kósa |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
55 |
+ |
|
|
ALDE |
Petras Auštrevičius, Iveta Grigule, Javier Nart, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Paavo Väyrynen |
|
|
ECR |
Bas Belder, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock, Eleni Theocharous, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen |
|
|
EPP |
Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Michael Gahler, András Gyürk, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ádám Kósa, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, László Tőkés, Luis de Grandes Pascual, Jaromír Štětina |
|
|
S&D |
Francisco Assis, Brando Benifei, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Arne Lietz, Javi López, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Elena Valenciano, Boris Zala |
|
|
VERTS/ALE |
Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Tamás Meszerics, Jordi Solé, Ernest Urtasun, Bodil Valero |
|
|
7 |
- |
|
|
EFDD |
James Carver |
|
|
GUE/NGL |
Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat |
|
|
NI |
Janusz Korwin-Mikke |
|
|
2 |
0 |
|
|
EFDD |
Fabio Massimo Castaldo |
|
|
ENF |
Mario Borghezio |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se